3
masthead
29. listopadu 1901.
5
article
žádal, by ustanovovali se jen způsobili poddůstojníci
zmírnily předpisy pro finanční stráž při použit
zbraně proti utíkajícím podloudníkům, zavedla sti
pendia pro úřadníky, by mohli cestovati do zemí.
kde fiskalismus není tak tuze zjevný, zřízení zvlášt
ního orgánu k dozoru na banky a bursy a zvlášť se
zřetelem na bankroty v Německu.
Posl. d' Elvert opřel se vývodům dr. Strán-
ského, dovozuje, že prý na Moravě množí se počet
českého úřadnictva naproti německému. Táže se
ministra, co hodlá podniknouti k nápravě stisněných
poměrů velikých obcí a co soudí finanční správa
o vzestupné chudinské dani, na níž usnesla se
městská obec brněnská.
Posl. Procházka podal resoluční návrh, aby
se vydal nové době přiměřený služební předpis pro
finanční stráž a žádal mezi jiným zrušení kaucía
povolení úlev při ženitbě.
Debata byla potom uzavřena, protože nebyl při
hlášen již žádný řečník.
Ve včerejší schůzi ministr orby bar. Giova
nelli poukazoval na zlepšení poměrů lesního
stavebního úřadnictva za posledních let a opatření
k lepšímu jich postupu. Akce ta není dosud ukon-
čena a její provedení povede k cíli referentem vy
tčenému. Podnět k rentovým statkům bude uvažovat.
Při služebnostech bude se míti slušný zřetel na po-
třeby obyvatelstva. Vyloučení korutanských lest
z gorické správy vyžaduje zralého uvážení. Dá vy-
šetřiti a při příležitosti předloží výkaz pozemkově
daně s přírážkami na státních statcích v Haliči
vyhoví, pokud se tak již nestalo, laké dalším pod-
nětům posl. Kozlovského stran správy státních lesů
v Haliči.
Posl
Elvert
doktor
Strán
Giův
Německo
Morava
Halič
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. listopadu. (Změna jedna-
cího řádu říšské rady.) Ve Vídni jsou
ještě nenapravitelní lidé, kteří se domnívají, že
rakouský, skrz na skrz prohnilý parlament dá
se zachrániti záplalovaním. Jednou z nejvíce
oblibených záplat jest jim změna jednacího řádu,
kterou se dnes obírají některé vídeňské listy-
Tak soudí na př. »Fremdenblati«, že by se
dělnosti parlamentu pomohlo, kdyby se v jedna-
cím řádu ustanovilo, že na vyřízení rozpočlua
braneckého zákona mají se určiti zvláštní schůze
sněmovní, z nichž by se předem vyloučily
všechny jiné rozpravy, zejmena též pilné ná-
vrhy. Změna jednacího řádu v tomto smyslu
dala by se prý provésti bez zvláštního zákona.
Jinak by se měla věc při rozšíření disciplinární
moci předsedovy, k čemuž by už bylo třeba
nového zákona. V německých parlamentních
kruzích připouští se prý rozšíření předsednické
pravomoci v tom směru, aby předsedající mohl
vyloučiti ze sehůze poslance, jejž třikrát
marně volal k pořádku, vysloví-li se pro vylou-
čení aspoň dvě třetiny přítomných poslanců.
Některé strany na pravici jsou prý dokonce ho-
tovy zbaviti mandátu takového poslanee, který.
byv ze schůze vyloučen, neopustí zasedací sin
dobrovolně a brání se proti vyvedení. Návrh na
změnu jednacího řádu neučiněn však dosud z
žádné strany. Sám »Fremdenbl,« dodává, že
změna mohla by býti provedena
pouze cestou parlamentní, poně-
vadž oktroyovaným jednacím rá-
dem by se poměry ve sněmovně
dsíše zhoršily než zlepšily.
Fremdenbl
Praha
Vídeň
7
article
Z Krakova, 28. listopadu. (Vliv vře-
senského procesu na polskou po-
litiku.) Dva vážné hlasy, jež se po vřesen-
ském processu ozvaly v »Nové Reformě«
v »Czasu«, vyzývajících polské kolo, aby změ-
nilo svou politiku vzhledem ke trojspolku, vzbu-
dily četné ohlasy ve veškerém haličském časo-
pisectvu polském. Ode všad zaznívá vyzvání,
aby Poláci nekupovali výrobků německých, aby
vůbec dávali výhost němčině ve všech oboreci
společenského života a zejmena se žádá na pol-
ském kolu, aby přestalo miliskovati se s ně-
meckou levicí a hledalo své spojence na slo-
vanské pravici. Tak píše »Glos Nar.«: »Pol-
skému kolu ve Vídni nestanulo ještě ani jednou
živě před očima vidmo germanisace, ona můra,
která dnem i noci ohrožuje Čechy a Slovince.
Ještě před rokem nescházelo v polském kole
takových politiků, kteří prohlašovali, že Poláci
by mohli za určilých podmínek hlasovati i pro
státní němčinu. Dnes by takový návrh nenalez
jisté ani jediného přívržence v polském kole.
Proto také nejen pod dojmem eitovým, nýbrž
z vypočítavosti polské kolo blíží se opětně ke
Slovanům, s nimiž vyjma krátkou přestávku
v lelech 1893—1895 (za koalice) šlo ruku
v ruce od r. 1879. Hůl renegála Koralevského
nezkrvavila jen ruce polských dětí ve Vřesně,
nýbrž rozbila také možnost polsko-německé koa-
lice na Františkově náměstí ve Vídni.«
Ze Lvova, 27. listopadu. (Pruská
bezohlednost.) V úterý měl syn rektora
lvovské university dra. Rydygera v Poznani
svatbu. Četní Ivovští přátelé zaslali ženichovi
pozdravné telegramy, polsky adresované do Po-
znaně. Telegrafický úřad v Poznani, místo aby
depeše doručil adresátovi, vrátil je telegrafnímu
úřadu ve Lvově s poznámkou, že telegrafická
stanice »Poznaň« neexistuje v celé německé
říšil
Polák
Glos
Pol
Koralevský
Krakov
Vídeň
Čechy
Františkov náměstí
Lvov
Poznaň
8
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. listopadu.
Císař Vilém přijede do Poznaně.
Dne 7. září 1902 císař Vilém II. přijede
do Poznaně, aby si prohlédl tamní germanisá
torské ústavy a povzbudil své věrné, aby vy-
trvale pokračovali na cestě nastoupené. Maršálek
císařského dvora baron Lyneker byl minulého
téhodne v Poznani, aby učinil prvé přípravy
k císařské návštěvě. Hned po svém příjezdu
císař odebere se do nového provincialného mu-
sea, za účely poněmčovacími zařízeného. Příto-
men bude při odhalení pomníku císaře Frie-
dricha a při otevření veřejné, germanisátorské
knihovny, nesoucí jméno Viléma II. Kromě toho
prohlédne si nové vojenské cvičiště v Bidrusku
a položí základný kámen k novému sboru pro
testantskému sv. Lazara. (Na stavby protestant
ských sborů v Poznaňsku je do nového říš
ského rozpočtu vřaděna částka 300,000 m.
Na Přemyslové hoře bude zřízena dvorská ku
chyně, z čehož souditi možno, že císař s chot
a dvorem neprodlí v Poznani pouze několik
hodin.
Fakt, že maršálek eísařského dvoru ně
meckého přijel do Poznaně právě ve dni, kdy
ve Hnězdně odehrávala se dojemná tragědie
prostých polských matek, je zárukou, ž
eísař mezi Poláky nepřijede proto, aby osušil
slzy ubohých sirotečků, jichž rodiče mezi tim
úpěti a na ně vzpomínati budou v prušáckém
žaláti.
Vilém
Lyneker
Vilém II
svatý . Lazar
Přemysl
Polák
Praha
Poznaň
Bidrusko
Poznaňsko
Hnězdno
9
article
Po vřesenském processe.
Z Hnězdna oznamují listům berlínským, že
státní prokurátor podá obžalobu na obhájee
obžalovaných v processe vřesenském, že
v řečech svých porušili povinnou úctu k ne
mecké vládě a jejím nástrojům. Obhájce dr.
Türk bude obžalován za to, že užil slova
»Massenprügel« (hromadný výprask).
Naposledy dají do káznice každé z těch
nešťastných dětí, které bude tvrditi, že ho páni
učitelé ve vřesenské škole nehladili!
Polský spolek demokratický v Berlině svo-
lává veřejnou schůzi na den 8. prosince. Ro
kovati se bude o afféře vřesenské a jejím vy
znamu pro polskou společnost.
Ruský list o vřesenském processu
»CBbT« V. V. Komarova vidí v krutosti
rozsudku přiznání Némců, že za každou cenu
cktějí vyhlazovati Slovany, podpadší pod jejich
jho. Když to nejde hospodářsky, musí na
pomoc administrace, pedagog i soud. Co pak
je Němcům do toho, krvácí-li srdce otcům
i matkám, nuceným posilati děti do takové
mučírny, které v Němcích říkají škola ? Co
mají dělati matky nešťastných dítek? Plakat
nad malými mučedníky za víru a jazyk otcův
Vždyť ony plakaly a teprve když jim vyschly
slzy, daly rozhořčení svému výraz způsobem,
který soudu sice nelze schváliti, pro který však
je v tomto případé polehčujících okolností
Hlavním vínnikem je tu pruská vláda, která
svými skutky takové výjevy vyvolává.
doktor
Türk
Cbbt
V V Komarov
Němec
Hnězdno
Berlín
Slovan
10
article
Poláci pod německým jhem
Poláci pod německým jhem
Uvažuje o neslýchaném rozsudku hnězden-
ského soudu nad rodiči ubohých polských dět
vřesenských, berlinský »Deutsche Zeilung« píše
Úřady se postaraly o rodiče buřičských dět
nyní jest na nich, aby se podobně poslaraly
o děti a zlomily jejich odpor k německému
jazyku. Děti, které by se ještě zdráhaly učiti
se náboženství po německu, nejlépe bude dáti
do polepšovny, ta již nadělá z nieh
dobrých Němcův a německých poddanýchl
Polák
Němcův
Deutsche Zeilung
11
article
Odsouzení dělníci v Horním
Odsouzení dělníci v Horním
Slezsku.
Porota v Glivicích v Horním (Pruském
Slezsku zabývala se po dva dni výtržnostmi
kterých svého času dopustili se dělníci na vál-
covně Hulčinského, zbivše úřadníky továrenské
i státní. Správa válcovny nařídila, aby mez
přestávkami v práci nikdo z dělníků ze závodu
neodeházel. Nařízení to bylo v továrně vyvě-
šeno několik neděl před tím, než vstoupilo
v život, což se stalo dne 26. července t. r.
Většina dělníků byla nařízením nespokojena
rozhodla se nepodrobití se mu, ani kdyby
správa továrny užila moci. Dne 26. červenee
za přestávky, mezi kterou dělnici snídávají
byly brány továrny uzamčeny. Jistý počet děl-
níků žádal od porlýra důrazně, aby je vypustil
a když se zdráhal, nabili mu a několik děl-
níků vyšlo na ulici, otevřevše samovolně brány.
Za pozdějších přestávek došlo také k prudkým
výbuchům. Správa továrny žádala o četnictvo.
Dělníci čelníky uvítali krupobitím kamení
láhví a pod. Správa továrny, aby nebylo dalších
nepokojů pro malichernou věc, nařízení odvo-
lala, ale státní zastupitelstvo podalo na pů-
vodce výtržností žalobu. Z obžalovaných od
souzeni: Zurka na 115 r., Žilka na rok, Pi-
chota na 119 r., Kučera na rok žaláře. Nikd
se tak krutého rozsudku nenadál.
Žilka
Kučera
Glivice
Slezsko
12
article
Plenění francouzskými missionáři
Plenění francouzskými missionáři
v Číně
jest dosud — po odhalení »Petite Republiquee
— předmětem živých rozprav v Paříži. Někter
listy proti odhalením oněm ale namitají, že
»Petite République« uveřejnila ze zprávy gen
Voyrona jen místa kusá, jak se ji právě hodila
»Echo de Paris« tvrdí pak, že palác prinee
Lia napadlo 5000 křesťanův pekinských proto.
že prý hlady mřeli a potravin hledali. Nalezl
prý při tom i stříbro, načež ale arcibiskup
Fovier a missionáři hleděli prý plenění zamě-
niti v pravidelnou rekvisici s úmyslem, aby
obnosy tam zkonfiskované odečteny byly od vá-
lečné náhrady čínské. To ovšem zdá se byt
objasněním za vlasy přitaženým. Pokusil-li se
ale včera také pařížský »Matin«, jenž — jak
známo — jest v službách anglických,
hráti si na mravokárce vůči Francouzům a
prohodil-li, že také dámy z vyslanecte
plenění se zúčastnily, s narážkou, jakoby běželo
o dámy z vyslanectva francouzského, tož dostalo
se mu dnes důkladného odbytí francouzským
Petit Republiquee
Petit République
Voyron
Paris
Fovier
Francouz
Čína
Paříž
Matin
13
article
vyslancem Piehonem. Tento prohlásil v roz-
mluvě s jedním zpravodajem rozhodně, žez
francouzského vyslanectva žádná dáma se ple-
nění nezúčastnila, ano, on byl prý do té míry
se uvědomil, že při odjezdu osob, vyslanectvům
přidělených, dal prohlédnouti jejich vaky, by
zjistilo se, není-liž v nich snad předmětů, Číňa-
nům uloupených. Za to prý se ale děly
pravé dražby uloupených před-
mětův na jednom vyslanectvu a
sice právě na tom, jež obsluhova-
telům »Matinu« jest blízké: na-
rážka to věru až průhledná! Tam
děly se — pravil Pichon dále —
prodeje věcí Číňanům ukrade-
ných denně, po tři měsíce, od tří
hodin odpoledne do západu slunee
a to pod dozorem důstojníkův, vy
slanectvu přidělených a za po-
moci vyslaneckých úřadníkův
John Bull zůstává prostě stejný, ať v Irsku.
kdež skonfiskoval domácímu lidu celé lány půdy
neb v Indii, kdež knížatům domácím vybra
klenotnice, ať v jižní Africe, kdež konfiskuje
farmy, či v Číné, kdež sbírá hedvábí a stříbro
Třeba poražen, neodchází odnikud s kapsou
prázdnou.
Matin
Pichon
Číňan
John Bulla
Irsko
Indie
jižní Afrika
14
article
Městská komise zdravotní
Městská komise zdravotní
konala dne 27. t. m. za předsednictví náměstka p. dra
V. Friče schůzi, v níž městský fysik p. dr. Záhoi
oznámil, že městský okresuí lékař p. dr. Čeněk Klika
přídělen byl fysikátu a městský okresní lékař p. dr
Vlastimil Klíma nastoupil do okresu IV. po zemřelém
dru. Vl. Preiningrovi.
Pokud se lýče pohybu infekčních ne-
mocí, bylo spály hlášeno v říjuu 124, v listopadu
70, spalniček v říjnu 61, v listopadu 210. Spála jest
v patrném klesání, za to spalničky ve sloupání
zvláště v Libni a na Novém městě; typhus břišný
i diphterie jsou v kiesání v listopadu.
Na to přednášel fysikus zprávu o službě
ochranné v městě.
Ve výroční zprávě o činnosti lékažů policejníc
poukazuje se na četné nedostatky při službě ochranné
v městě a upozorňuje se na obtíže při poskytování
první pomoci. Uvádějí se nedostatky tyto příliš vše
obecně a jest třeba výtky jednotlivě probrati. Celkem
se vyžaduje: 1. rozmnožení počtu ochranných skříní
2. bezvadná doprava nemocných, stižených infekčními
nemocemi; 3. vycvičení hasíčů pro první pomoc.
S požadavkem prvním souvisí zařízení stani
zdravotních.
Dle nynější organisace služby zdravotní, když
vedle lékařů okresních vykonávají službu zdravotní
při policii hezpečnostní zvláštní lékařové, jsou n
všech komisariátech policejních k disposici skříně
ochranné, mimo to mohou i veřejné lékárny vy-
pomáhati. Poskytování první pomoci děje se i nyní
městskými okresními lékaří a v některých okresicli
tak, jako před ustanovením policejních lékařů.
V Frič
doktor
Záhoi
Klik
Klím
Libeň
15
article
Ovšem značným činitelem při náhlých onemo-
něních a poskytování první pomocí zůstává záchranná
stanice pražského dobrovolného záchranného sboru.
vydržovaná zvláště obcí pražskou. Doprava onemoe-
nělých infekčními nemocemi děje se pomocí
obecního povozu, který telefonicky poměrně dosti
rychle objednán býti může; soukromých povozů s
v Praze neužívá. Pražská obec má k disposici zvláštní
vůz, ve kterém se nemocní nakažliví ovšem v sedě
do ústavů dopravují. V zájmu nemocného by bylo
pořízení pohodlného vozu nového, v němž by ne-
mocný v leže transportován býti mohl. Desiderál
tento byl ve schůzi rady městské 30. října přednesen
a schválen.
Proti nynější dopravě infekčních nemocných po-
vozem obecním nebyla se strany obecenstva žádná
stížnost přednesena.
Vycvičení hasičů pro první pomoc mus
býti uvažováno se stanoviska odborného a nemůže
se jenom tak jednoduše přenášeti na osoby jiné, jež
předběžného potřebného odborného vzdělání ne
získaly.
Praha
16
article
Pražská obec zařídila přednášky pro městské
hasiče o první pomoci a může se toto poskytován
hasičům jen za dozoru lékaře svěřiti. Totéž plat
o pokusech při křísení osob při požáru znešťas
nělých zhuštěným kyslíkem. Jenom v těch případech.
kde lékatů není, tam by mohl i jiný personál v po
skytování první pomoci býti vycvičen, což se může
státi tak, že mohou cvičeni býti učitelé ve školách
personál v divadle a továrnách a konečně i hasičstvo
Další výtky, týkající se nedostatečné doprav
rediček a choromyslných, byly poměrně odstraněny
rodičky se dopravují záchrannou stanicí a pro choro-
myslné a alkoholiky mají býti přiměřené vozy
upraveny-
Výtky, týkající se provádění desinfekce nedosta
tečné třeba na pravou míru uvésti: doprava na-
kažených effektů do stanice desinfekční do stroje
Hennebergova a očistěných předmětů děje se zvlášt
ními vozy koňmo pro pravý břeh vltavský (vyjma
část VIII., nedávno připojenou, kde jest místní des-
infekční přístroj), desinfekce na levém břehu děje se
v přístroji Thursfieldově, dosavadní doprava pomoe
ručních vozíků bude v krátkém čase moderně
upravena.
Hennebergův
17
article
Ke zprávě fysíka prof. Reinsberg dodává
však, že se převozy infekčních nemocných v sou
kromých povozech dějí. Městský radní p. Schillen
upozorňuje, že se ve vozech elektrických titíž in
fekční nemocní převážejí.
Fysikus připouští, že bývají infekční případy d
nemoenic pražských za účelem operací přiváženy
dokládá, že byla desinfekce takových povozů před-
mětem jednání. Převážení jednotlivých případů elektri
ckým povozem zabrániti nelze ani vyhláškou, an
jiným opatřením.
Ku zamezení šíření se nemocí in
fekčních tímto způsobem třeba sdělit
s obyvatelstvem, že doprava každéh
nakažlivého případu děje se pomoe
obecního povozu, který telefonicky
okresním lékařem
fysik
měrně dosti rychle objednán býtimuze
zdarma.
Pak projednal fysikus návrh ohecního staršího
p. Portíka so odstraňování prachu z ulie-
a »zákazu nosení vlečeke
Vzhledem k zachování čistoty na ulicích by
vydán 7. března 1888 zvláštní řád, ve kterém se pro
jednávají ve zvláštních článcích všelijaké způsoby
znečišťování ulic veřejných, jakož i klepání a čištěn
kobercův, odstraňování smetí, odvážení rumu, od
straňování sněhu, ukládání uhlí atd
Městská zdravotní komise jednala o předmětn
tomto několikráte a zvláště bylo na to upozerňo
váno, že se čištění zvláště děje v tu dobu, když ža-
ctvo jde do školy aneb obyvatelstvo na Příkopě pro-
menuje, důkladné bylo o předmětu jednáno 30. pro
since 1898 v městské zdravotní komisí a byly určite
návrhy přijaty a sice
1. Čištění a metení ulic budiž vykonáno:
a) v létě od 61/2 hod ráno,
b) v zimě od 71/2 hod. ráno.
2. Čištění periodické za dne dle okresů buď pra
videlně prováděno.
profesor
Reinsberg
18
article
3. Každé hromadéní smetí v městě i na zvlášt
ních místech kdekoli, buď přísně tresláno.
4. Činěny bude městskou laboratoří chemickou
pokusy: a) v příčině. spalování smetí ve zvláštním
modellu spalovací pece; b) polévání smetí kyselinou
sirovou.
5. V úvahu buď vzato rozmnožení zřízenc
při odvážení smetí již politého, aby spíše docíleno
bylo náležitého jeho polévání.
6. Vzato buď v úvahu zavedení nádob dle sou
stavy Harlwichovy a magistrát nechť v té příčině
učiní příslušné kroky.
7. Nechť pamatuje se při chystaném novém řádě
stavebním na to, aby v každém novém domě bylo
zvláštní místo, kam by se skládaly nádoby se
smetím.
Návrhy tyto nebyly na kompelentních místech
schváleny.
Vyhláškou z 15. listopadu 1899 nařizuje se, že
se povoluje klepání koberců ráno v době zimní
letní od 7—81/2 hod. a v době letní odpoledne o
1. května do konce září od 6—9 hod., v době zimn
od 1. října do konce dubna od 4—7 hod.
O zákazu nosení vleček dámami bylo
jednáno ve schůzi 2. prosince 1891 a usneseno, že
zdravotní komise nevidí toho času potřeby, by se
o věci této usnášela.
19
article
Dle náhledu fysika prospěje věci spíše poučen
ve veřejných schůzích společností zdravotnických
jiných spolkův odborných, o škodlivosti vleček dam-
ských, vlečených po ulicích, nežli sebe drakoničtějš
nařízení zdravotní.
O předmětu tomto rozpředla se živá debata.
Prof. Reinsberg upozorňuje na množstv
prachu vyvinujícího se při bourání demů a odvážení
rumu; prol Kabrhel připominá, že spalování
smetí provádí se dokonale v Anglii a Hamburku
méně však v Berlíně, a sice z toho ohledu, že v Anglii
jest k disposici dobré černé uhlí. Městský rada pan
Schiller uvádí, že třeba lišiti smetí z ulice a od-
padky z domácností. Při velikých mrazech bývá
množství obtěžujícího prachu; za tím účelem radí
by bylo kropeno roztokem chlorového vápna.
profesor
Reinsberg
Kabrhel
Schiller
Anglie
Hamburk
Berlín
20
article
P'an náměstek dr. Frič sděluje, že stojí čištěn
města dle rozpočtu pro r. 1901 525.647 K; pakse
preliminují příjmy za koňský hnůj 4000 K, za popei
z domů 2600 K, za smetí 35.000 K
Dvorní rada prof. dr. Gintl uvádí, že v Lon
dýně obstarává se ziskem soukroma společnost spa-
lování smelí, jež se předem druží, s čímž ovšem
souhlasiti nelze.
Zavedení nádob k odstraňování smetí jest pro
vedeno s úspěchem v Lipsku, Magdeburce a Karlo
vých Varech.
Fysikus považuje za správné, aby návrhy zdra
votní komisí schválené r. 1898 opělně byly doporu
čeny ku projednání městské radě, žádá pak zvláště
by olázka spalování smelí v brzku byla uskutečněne
z ohledu na blížení se mor do Evropy, poněvadi
v případě blízkého nebezpečí vývoz smelí bude za
kázán, by městský inženýr p. Ludvík Čížek, kter
s předmětem tím po léta se zanáší, byl do ciziny
ke studiu předmětu vyslán.
V příčině škodlivosti vleček považuje fysikus p
učení za prostředek nejsprávnější.
Ředitel p. Rašin souhlasť, by návrhy zdravotn
komise opětně v radě městské byly projednány a aby
byl přijat dodatek: »metení ulic má se díti v okol
škol po hodině osmé a po hodině druhé«.
Na to byly návrhy fysika s dodat kem ředitel
p. Rašina schváleny
Stran zákazu nosení vleček bylo přijato k návrhu
prof. dra. Reinsberga, by se rozhodnutí o tomto
předmětu radě městské a sadové komisi přenechalo.
doktor
Frič
profesor
Gintl
Čížek
Reinsberg
Lipsko
Magdeburka
Evropa
Karla východ Vary
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční přiloha „Hlídka literární“.
— Zdar jihoslovanské universitě
V neděli dne 1. prosince koná se v Lublan
v »Národním domě« velká manifestačn
schůze pro zřízení jihoslovanské university
v Lublani. Účastenství zástupců všech jiho
slovanských národností v Rakousku zastou-
pených jest zaručeno v míře nejhojnější,
nebudeli v Lublani českých zástupců, jistc
jest, že duchem bude dlíti celá česká veřej
nost v bílé Lublani a že chrabří naši bratř
Slovinci mohou býti ujištěni našimi nejvře
lejšími sympatiemi, o tom zajisté sami po-
chybovati nebudou ! Jedná se však o to, aby
tyto sympatie byly také před celým světem
ano i okázale a hlučně manifestovány, aby
bylo zjevno, že nás spojuje týž boj o tuže
věc. Doufáme, že budou mezi oběma národy
zápolícími o své vysoké školství a jich zá
stupci — připomínáme, že se současně
také v Praze, v Národním domě vinohrad
ském koná schůze universitní — vyměněny
četné projevy souhlasu a vzájemného posí
lení v pospolitosti za právem na nejvyšší
vzdělávací ústavy. Adresa: Lublaň » Národn
Dom.«
Hlídek
Lublaň
Rakousko
Praha
Národn Dom
národní dům
národní dům vinohrad
22
article
— Po Olomouci Brno pro českou
universitu na Moravě. Po znamenitém vý-
sledku universitní manifestace olomoucké hlá
se také brněnští Češi a druhá polovina česk
Moravy k slovu, k odpovědi na d'Elvertovu
vyzývavou a barbarskou řeč ze 17. t. m
V Brně koná se manifestační schůze universitn
v neděli dne 1. prosince o 11. hod. dopoledne
ve dvoraně Besedního domu. Nelze pochybovati
že jako severovýchodní Morava nezůstala dlužna
Olomouci své účastenství na vyzvání tamních
Čechů, tak také celá jižní a západní Morava
doslaví se jako jeden muž k manifestaci pro
nejdůležitější té doby kulturní požadavek český
a ku protestu proti násilenství Němců, kteří sam
dávají si jméno nosičů kultury, avšak od všecl
prvopočátků všemi prostředky snaží se o polí-
rání kultury naší, dnes jako vždy. Brněnští
pořadatelé manifestační schůze očekávají, že
nebude ani jediné obce a města na jihozápadu
Moravy, kteráž by ke schůzi nevyslala svýeh
zástupců.
Čech
Elvertův
Čecho
Němec
Olomouc
Brno
Morava
český univerzita na Morava
23
article
— Sienkiewiczův protest ústy posl.
Holanského pronesený na říšské radě
proti tatarskému řádění pruských katanů n
katedře, kteří nejhnusnějším způsobem, krvavým
trýzněním děti polských hoví podlým pudům
plavé bestie, způsobil v polském lidu ohla
vděčnosti, kteráž českému poslanci byla hojnou
měrou tlumočena v plamennémhnávn proti
bídácké brutalitě národa, jenž vedle jiných
hrdých přízvisek přikládá si také jmeno národa
— humanistů! Výkřiky děti polských, pro ma-
teřský jazyk trýzněných pruským schulmeistrem.
musíly by otřásti celým světem, kdyby neby
otupěl v poslední době vynikajícími zločiny
páchanými národy, kteři ukazují na domněl
vysoký stupeň kultury a lidského vzdělání vůbee
zatím však popouštějí uzdu zvířeckému hnut
jaké by již v době kamenné aneb bronzově
bylo vzbudilo pozornost svou výbranou ukrut
ností. Hlídači t. zv. centrálních tábořišť pro
burské ženy a déti v Jižní Africe mohou si po
dati ruce s poznaňskými trýzniteli dětí polských
— ejhle, kulturní allianci dvou germánských
plemen po nejkrásnější stránce germánské duše
byla by hotova! Hněv s litosti ozval se ve slo-
vanských národech, českém i polském, na tuto
anachronistickou surovost, klerouž litý hakatismu
poskvrnil práh XX. věku, nástupce století
osvíceného! Češi i Poláci porozuméli siv
tomto hněvu i bolesti, neboť oba tito ná
rodové jsou nuceni ponechávati čásť své mládeže
na pospas nejstrašnějšímu nepříteli slovanskému.
Sienkiewiczův
Čech
Polák
jižní Afrika
24
article
německé škole. Také to, co způsobem tak rafí
novaně ukrutnickým událo se v Poznani, jest
vlastně kusem kroniky našich národních menšin
v uzavřeném územi a moravských »německých«
městech, přenesené do borussismu jen o stupen
nelidštějšího a utrpení našich českých ško
menšinových, vymyšlená na německých radnicíel
k trýzni českých menšin, nejsou snad tak kři
klavá, v podstaté však táž. Terrorismem na če
ských dělech v ratejnách německými obcemi pro
české školy vybraných, s dábelským rozmyslem
provozovaným od učitelů, vyhledaných od týchž
německých tyranů obyčejně mezi zadinou lid-
ských povah, pro jaké jest pověstný Bichal
typem, má býli působeno podstatně k týmž
eílům, jaké si obral poznaňský hakatismus.
Poznaň
25
article
Proto není bez významu, že to byl zástupce če-
ského lidu, který v rakouském parlamentě
tlumočil výkřik nevole české proti hojení národ
nostní zášti německé na nevinných dětech sl
vanských a proti juatifikování jich pochopitelně
pobouřených a nejpřirozenější vášní rozvášně-
ných rodičů. Poláci a Češi našli se zas jednou
ve společném protestu proti společnému úhlav-
nímu svému upíru. Ruka polská hledá českou.
aby ji stískla vděčně za hojivá slova jednoho
z našinců. Proč tak není všude, kde se jedné
o jednotné vystoupení proti témuž vrahu ? Zda
by týž duch neměl býti osvědčován všude
tam zvláště, kde Poláci s Čechy společně
na témž pruhu země jsou odsouzeni ku bez-
uzdné zvůli německé? Vizme jen Těšínsko, jaký
se nám tu naskytuje obraz! Již pří samém vzniku
česko-polské neshody slezské přimlouvali jsme
se za smírné, klidné a přátelské řešení spor
mezi pokrevnými národy slovanskými, vyvolaných
uměle týmž nepřítelem národním, týmž Němcem
který by se neostýchal vřesenské methody po-
užiti proti Polákům a Čechům týmž oknmžiken
počínaje, kterým by mu to bylo umožněno
Polák
Čech
Němec
Čecho
Čechy
Těšínsko
26
article
Nepravime, že by toho měli býti pamětlivi pře
devším Poláci slezští a jich tisk i němečtí spo
jenci z krve polské na tamním rozhraní národ
nostním, ale ukládáme to stejně oběma národ
nostem, aby si z Vřesna vzaly poučení právě
tam, kde bok po boku jest jim zápasití nejen
proti Němci, ale proti témuž pruskému plemen
proti emisarům téhož hakatismu prušáckéhe,
kterýž sápe polské děti v Poznani do krvel
Kdyby se Poláci a Češi ve Slezsku našli
těchto dnech bolestného úžasu a profestu prot
pruským bestialitám, mohlo by se říci, že vře-
senské oběti nebyly marně přinesenyl
— Nové okresní hejtmanství v Ho-
řicích. Jak se dovídáme, zřízeno bude v krátké
době nové okresní hejímanství v Hořicích
u Králové Hradce. Hejtmanství tomuto přiděliti
se má čásť okresu královéhradeckého a jičín-
ského. Ježto by se tím obvod hejtmanství jičm-
ského značně zmenšil, má se k němu připojiti
soudní okres lomnický, který se odloučí od hejí-
manství semilského. Úřadního sdělení o těchto
změnách dosud není.
— Pense vdov a sirotků po státních
úřadnících, jichž netýkají se výhody nového
zákona o výslužném, byly předevčírem před-
mětem debaty v rozpočtovém výboru na radě
říšské. Čeští poslanci dr. Kurz, dr. Fořt
dr. Kramář poukazujíce k četným žádostem a
peticím těchto vdov a sirotků důtklivě žádali,
aby pense těchto byla zvýšena na míru zákonem
z roku 1896 stanovenou. Ministr financí jako
obyčejně projevil ochotu vyhověti tomuto poža-
davku, ale s tou podmínkou, bude-li mu na
uhražení nového břemene povolena přiměřená
položka příjmů. Státní rozpočet — tak roz-
umoval pan ministr Böhm-Bawark — dostoupil
až ke hranicím své možnosti. Otřese-li se jeho
rovnováhou, objeví se citelné toho účinky n
cenách všech potřeb životních. Vyšší důchody
Polák
Němec
Čech
doktor
Kurz
Fořt
Kramář
Böhm
Bawark
Poznaň
Slezsko
Hořice
Králové Hradec
27
article
pensíjní byly by záhy paralysovány zdražením
životních potřeb. Jak vidno, zaujal nynější mi-
nistr financí vůči požadavku vdov a sirotků p
státních úřadnicích zcela jiné stanovisko nek
jeho předchůdci, kteří slibovali, že vláda před-
loží říšské radě podrobně vypraeovaný návrk,
z něhož by zajisté bylo zjevno, že potřeba na
zvýšení pensí jen těch vdov a sirotků, kter
nepožívají výhod nového zákona pensijního, ne-
byla by tak veliká, aby svou tihou porušile
rovnováhu celého státního rozpočtu. Nesrovnalost,
a to velmi křiklavá, jeví se naproti tomu v tom,
že jedna kategorie vdov po státních úřadnících
požívá pense vyšší než kategorie druhá. A jso
to rovněž vdovy po úřadnících, kteří státu po-
ctivě sloužili. Trváme, že v télo věci nebyl
předevčírem v rozpočtovém výboru promluven
slovo poslední. Bude třeba vystoupiti s určite
formulovaným návrhem, opřeným statistickými
daty, aby zjevno bylo, že tentokráte nejde o uva-
lení velikého břemene, nýbrž že jde zvlást
o odčinění křivdy, o právo vdov, z nichž ne-
jedna tone v nouzl a bídě největší.
— Sjezd rolnictva českého východu
Hospodářský spolek pro okresy pardubický, pře-
loučský a holický svolává jménem sdruženýeh
hospodářských spolků na českém východě ma-
nifestační sjezd rolnictva če-
ského východu do Pardubi
na den 15. prosince na 10. hodinu dopolední
do Měšťanské besedy v radnici. Na pořadu jest
rozhovor o poměrech našeho ho-
spodářského průmyslu, referent
ředitel pan Ed. Eckert, předseda hospodář-
pro okresy pardubický, přeloučský
ského
a holieký. nucených h oprr
ských společenstve ch« pojedná
pan Fr. Dostál, předseda hospodářskéh
spolku okresu litomyšlského, statkář v Mora-
šicích, a o novém celním taril
v Německu promluví pan prof. J. Stří-
teský, jednatel hospodářského spolku chru-
dimského.
Ed
Eckert
František
Dostál
profesor
Moro
Německo
28
article
— Odkaz stavitele Josefa Kanderta
Ústřední Matici obnáší 2777.000 korun.
Zpráva o šlechetném odkazu někdejšího náměstka
starosty měst pražských Josefa Kanderta, způso-
bila ve všech vrstvách naší národní společnost
upřímné potěšení a rozradostnění, které nach
je důtklivou pobidkou k rozmnožování příjmů
Matice. V pozůstalosti zesnulého mecenáše včer
dopoladne pp. dr. Pevný a dr. Vratislav Černý
pátrali, zda se mezi jeho listinami nenalézá do-
větek, který nalezen neby! a dlužno tudís
testament, ve včerejším čísle našeho listu uve-
řejněný, pokládati za jedinou a nezměnirelnou
poslední vůli šlechetného zůstavitele. V pokladně
nalezeny úpisy Hypoteční banky, které případnou
Ústřední Matici školské. Oba právní zástupcové
konstatovali pak, že phledávka Josefa Kandert
u Zemské banky, která má Ústřední Matici př-
padnouti, obnáší 274.000 K a s připočtením
úroků obsahuje okrouhle 277.000 korun. Z to-
hoto obnosu zřídí se ze 200.000 K »Fond Jo-
sefa Kanderta« a Matice k účelům, v poslední
vůli vytknutým, bude moci použíti úroků. Obnos
přesahující 200.000 K, bude odevzdán Matici
k volnému použití. Pan dr. Tomáš Černý včer
dopoledne duplikát poslední vůle, jejž mecená
Josef Kandert vlastnoručně napsal, odevzdal
okresnímu soudu pro dol. Nové město, v jehož
obvodu zesnulý bydlel. — Výbor Ústřední Ma-
lice školské konal včera večer schůzi, v níž pa-
mátka zesnulého štědrého podporovatele Mlatice
důstojným způsobem byla uctěna. Starosta pan
ředitel Kneidl vroucími slovy ocenil význam
velkodušného činu zesnulého vlastence a po-
ukázal k tomu, že fondem, jím založeným, do-
stalo se Matici nejen značné posily hmotné, ale
tuké velkého povzbuzení a mravního uznání.
Kandert
doktor
Pevná
Černá
Kneidl
ústřední Ma
29
article
Pak-li mužové tak vzácného rozhledu i nevšed-
ních vědomostí praktických, jakých mě! Joset
Kandert, uznávají, že uskutečnění cilů Ústřední
Matice školské a její snah ješt na ten čas nej-
důležitějším úkolem našeho národa, jestliže
nadšenými slovy žádají všech lidí dobré vůle
a českého ducha, aby na Ústřední Matici škol-
skou nezapomínali a jestli své horouci vlaste-
nectví dokládají skutkem, jaký i mezi velkými
národy je řídkým zjevem, pak stává se životn
práce i zásady mužů takových zářivým vzorem
každému věrnému synu českého národa a pak
také snahy kulturní, obranné i lidumilné, kter
tak vynikající měrou sleduje Ústřední Matiee
školská, vzbuzují úctu samých našich odpůrců
(Souhlas.) Výbor, jehož členové vyslechli tento
projev stojíce, usnesl se, aby korporativně se
zúčastnil pohřbu zesnulého mecenáše i zádusních
bohoslužeb, dále aby všem správám škol ma-
tičních byl poslán ihned oběžník, aby dětem
vysvětlili učitelé, čím zvěčnělý dobrodinec Ústředn
Matice školské dítky škol matičných zavázalsí
k trvalé vděčnosti. V den smutečních bohoslužeb
mají se na všech školách matičných konat
modlitby za zvěčnělého a aby v ten den n
školách nebylo vyučováno. Dále učiněno opa
Joset Kandert