Strana 2

NÁRODNÍ LISTY.

17. března 1903.

Číslo 75

zcela zaručeno. Že kodaňské schůzce bude také přítomna ruská carevna-vdova, dcera dánského krále, může se také považovati za příznivý příznak; vždyť carevna-vdov dlouho platila za hlavu Německu ne- přátelské strany v Petrohradě. S menší však, jak se zdá, vyhlídkou setkávají se naděje politiků, kteří s cestou Viléma II. do Kodaně spojovali vyhlídky na schůzku a osobní domluvu s vévodou Cumberlandským, zetěm dánského krále. Vévoda Cumberlandský nechce o zajištění svého brunšvického dědictví zřek- nutím se hanoverského trůnu ani slyšeti, i kdyby mu tím zmizeti měla fata mor- gana: spatřiti svojí deeru s německou císařskou korunou na hlavě.« Ženské studium v německé posla- necké sněmovně. V poradě o rozpočtu vyšších dívčích škol dostala se v sobotu v německé poslanecké sně movně na přetřes i otázka universitního studia žen. Posl. Knopp kritisoval ostře celý vyučovací systém vyšších dívčích škol, jejž nazval vadným a prohlásil, že vadným zůstane. i když připojí se k nim kursy gymnasiální

Konserv. poslanec dr. Irmer poukazoval na nebezpečí, která, jak pravil, nutně dostaviti se musí návalem svobodných i vdaných žen k uni- versitnímu studiu. Řečník nikterak nepřehlíží, že časové poměry zatlačují ženy zhusta k muž- skému povolání. Ale přes to nelze dívky a paní k universitním studiím jednoduše připustiti právě tak, jako abiturienty gymnasií. Pro studium žen zříditi by se měly zvláštní akademie, při nichž bral by se zřetel na zvláštnosti ženského po- hlaví. Řečník poukázal pak na zájem státu, který oukázán jest na mužské úřadnietvo. Z to musí se z důvodů spravedlnosti rozšířiti pů- sobnost ženy jako učitelky ve škole a v oboru lékařství, zejmena v porodnictví. Ale k tomu není nikterak zapotřebí, aby dívky a paní zú- častňovaly se universitního studia; postačily by k tomu spíše řečníkem navrženě ženské aka- demie. Ministr vyučování dr. Studt těmto názorům konservativních řečníků energicky se opřel a prohlásil, že obavy jejich ze ženského studia nejsou odůvodněny ani zkušenostmi, uči- něnými za hranicemi. Vyučovací správa sleduje zjevy právě v tomto směru s největší pečlivosti, ale v jejím nazírání na ženské studium nena- stala naprosto žádná změna. Člen strany střední poslanec Dittrich zašel ještě dále, nežli jeho jmenovaní stoupenci a prohlásil, že veškeré vyšší studium žen mělo by se zrušiti, čemuž ze však ministr vyučování ve své odpovědi co nejrozhodněji postavil na odpor, ale prohlásil, že vláda nezamýšlí zřizovati dívčí gymnasia a že gymnasiální kursy povoleny jen na pokus mohou se odvolati.

Chamberlainův návrat. Anglický ministr osad Josef Chamberlain dli od soboty opět v Angiii a byl při svém návratu oficiálními kruhy a obecenstvem okázala uvítán. Podnikl, ač jest 67 let stár, se svojí chotí ně- kolikaměsíční cestu Natalem, Kapskou kolonií. Oranžskem a Transvaalem a všude se snažil aby odstranil, nebo aspoň zmírnil protivy mezi Angličany a Bury. Že by se mu to bylo po- vedlo, nemůže nikdo tvrditi. Učmil sice vše, eo mohl, využitkoval v Afriee své výmluvnosti i po- byblivosti plnou měrou, ale smíru mezi poraže- ným a vítězem tam nezjednal. Že i v Anglii všichni jeho politiku neschvalují, přesvědčil se sám, když při svém návralu z londýnského ná- draži vedle pozdravů obecenstva slyšeti musi i projevy nespokojenosti a protestů. Jeť všeobecně známo a právě před Chamberlainovým návratem uvedl znovu lord Carrington ve své řeči v Nolting- hamu, že vracející se ministr osad zapletl Anglii

ve válku, která ji stála 250 mill. liber šterlinků a 120.000 vojínů, kteří v ní zahynuli. Výdaje na armádu a námořnictvo, které v posledním roce liberální vlády činily 35 mill. liber šterlinků, vy- stouply nyní na 64 mill. »Ani válka — pokračo- val lord Carrington — ani Chamberlamnova ná- vštěva v jižní Africe vyhlídky do budouenost nezlepšily; konsoly znamenají 90, daň z příjmů se zdvojnásobila, stagnace v jihoafrických papí rech trvá dále, pracovní obtíže v jižní Africe jsou nyni větší, nežli kdykoli jindy a konec války přivedl domácí trh v nepořádek.« A jelikož tak, jako lord Carrington, pohlížejí na výsledky Cham- berlainovy politiky i jiní Angličaně, lze si vy- světliti, proč nadšení při jeho návratu mezi lidem nakupeným v londýnských ulicích bylo místy příliš tlumené, nebo žádné, aneb že se z řa zvědavců ozývaly pískot a projevy protestu. Cham- berlain vrátil se z Afriky zdráv s obličejem jako kaštan zrudlým a vyléčen z hostce, kterým trpival.

V záležitosti úřadně autorisovaných civilních techniků podaná byla na ministerského předsedu jakožto mi- nistra vnitra ve příčině provedení § 27., nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. října 1860 schválených a naří- zením c. k. slátního ministeria ze dne 8. prosince 1860 cís. ř z. 268 vyhlášených základních pravidel pro organisaci státní služby stavebné a ve příčině jmenování od slátní služby stavebné neodvislých úřadně autor. civilních lechniků (ve schůzi poslanecké sněmovny říšské rady ze dne 12. března 1903) inter- pellace tohoto znění Dle § 27. základ. ustanovení o organisaci státní služby stavebné nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. říjn 1860 schválených a výnosem vys. c. k. ministeri státního ze dne 8. prosince 1860 vyhlášených má pů- schinost státních orgánů stavebných vůbec obmezena býti na záležitosti, kteréž státu bezprostředně se týkají a jen za jeho přímého vlivu úplně a spolehlivě mohou býti provedeny. K obelarávání ostatních do oboru technického spadajících záležitostí obcí, korporací, obecenstva atd. mají neodvisle od státní služby stavebné jmenováni býli úřad. autor. civilní technikov Na základě lohoto výnosu vydána byla výnosem c. k. stát. ministeria ze dne 11. prosince 1860 č. 36413 základní ustanovení pro zřizení instituce úřad. autori- sovaných civilních techniků, kteráž instiluce odté doby také skutečně trvá a výnosem c. k. ministeria vnitra ze dne 8. listopadu 1886 čís. 80152 přizpů- sobena byla provedené zatím nové úpravě studia n vysokých školách.

To jest zákonný podklad, na němž instiluce úřad. autorisovaných techniků měla hověti své úloze a ku prospěchu státu a veřejnosti zdárně se vyvíjeti. Dnes po uplynutí více než 40 roků dlužno s oprav- dovým politováním vytknouti, že tento významný účel instituce nebyl docílen. Veškeré po tu dlouhou debu za účelem uznán instituce podniknutě kroky zůstaly úplně oslyšeny a vynutily nanejvíce při různých příležitostech lich sliby. Již v roce 1867 c. k. státní ministerium vyne- sením ze dne 13. února čís. 418, vyřízujíc pamělný

spis inženýrské komory v král. českém, podaný dne 25. ledna 1864, slíbilo brzkou reorganisaci Veškeré další urgence a podané žádosti týkajíc se speciálných záležilostí byly stejně odkazovány na brzkou reorganisaci instituce V roce 1895 konána byla ve Vídni konference delegátů úřadně autorisovaných civilních techniků královstvích a zemích na radě říšské zastoupených, ve kteréž přijata byla osnova zákona ve příčině za- vedení řádu pro aut. civ. techniky — společná to práce inženýrských komor ve Vídni, v Praze, v Brně a v Lvově. Od podání těto osnovy vysoké c. k. vládě mi- nulo dalších 7 let, aniž by záležitost reorganisace o krok byla dostala se ku předu. Ba spíše činěna byla opatření, kterými původní intence, s kterouž instituce byla zřízena, jsou na odpor Tak musí na příklad evidenění geometři pro sou- kromníky pracovati plány na dělení pozemků za urči- tý poplatek, z něhož musí část odváděti slátu. Tento způsob příjmu jest řádnému zřízení stát- nímu bez odporu velice k hanbě. Dále velmi padá na váhu, že c. k. evidenění geometři tímto opatřením zbytečně přelíženi jsou pracemi, takže tito nejsou s to, svým vlastním povinnostem učiniti zadost.

Posléze nemělo by lhostejně přihlíženo býti k skutečnosti, že takto zájmy váženého sboru státních občanů a poplatníků jsou poškozovány, ba že násled- kem toho cxistence mnohých z nich úplně jest zni- čena. Co pak se týče provádění stavebných podniků, spadajících do oboru oprávněnosti úřadně aulorisova ných civilních techniků, jako stavby silnic, železnic mostů ald., vládne ve příčině té největší nepořádek Autorisovaní civilní technikové, jimž takové práce výhradně přísluší, musí soutěžiti s rozličnými t. zv „podnikateli“, mezi nimiž jsou rolníci, obchodníc s dobytkem, hostinští, políři, zedníci atd. Dnes provádí vylčené stavby kdo chce, aniž by bylo lze domoci se žádoucí nápravy Těmto neutěšeným poměrům dán byl výraz na několika v poslední době v Čechách konaných sjez- dech civ. techniků, při nichž se objevilo, že vysoká c. k. vláda tomuto předmětu nevěnuje zasloužené po- zornosti a náležitého porozumění. Důkazem toho jest skutečnosl, že záležitost reor- ganisace jde z jednoho oddělení do druhého, že te závisí od toho, má-li referent, jehož se týče, čas s loute otázkou se zabývati, tak že záležitost brzo tomu, brze onomu referentu jest přikázána, že po minutí skore jednoho půlstoletí, teprve jest slibováno přikročení ke studiu předmětu, že teprve nyní poukazováno jes na veliké oblíže, jaké působí vyřizení věci, ačkoliv před půlstoletím už účel instituce byl úplně jasný. Jest již nejvýše nutno, aby konečně uznán byl vý- znam instituce a aby v intencích jejího zakladatele a přiměřeně potřebám novodobým náležitě byla uplat- něna.

Tvoří přece dnes pokrok na všech technických rolich nejhlavnější poklad pro hospodářský rozkvět moderního stálu. Každé obmezení stavu inženýrského, působicíhe na základě technickovědeckém a dále snažícího, má důsledně v zápětí krok na zpět a zpozdění našeho státu vůči oněm státům sousedním, které tuto důleži- tost správně oceniti dovedly A právě nyní, kdy velikými stavbami investi- čnými, regulačnými a stavbami vodních dráh tak Rakousko konečně zamýšlí zařaditi se mezi státy moderní, jest to tím důležitěji a jest v nejvlastnějším zájmu státu, aby úřad. aut. civilnímu techniku, v prvé řadě k tomu povolanému, zjednal takové postavení jaké mu přísluší: Podepsaní se tedy táží: 1. Jsou Jeho Excellenci politování hodně poměry instituce úřad. aut, civil. lechniků známy? 2. Kde nalězá se osnova zákona ve příčině nověho řadu pro civilní techniky, jež všemi inženýrskými komorami Rakouska v r. 1895 podán byl vys. c. k. vládě, a kdy vys. c. k. vláda hodlá tuto osnovu ko- nečně vyříditi? (Předložiti sněmovně poslanců.) 3. Hodiá Jeho Excellence dále trpěti privátní pra xi, vys. vládou přikázanou evideněním geometrům ke škodě jejich vlastních úřadních povinnosti a k úplné zkáze autor. geometrů? 4. Jest Jeho Excellenci známo, že jednollivá ředi telství státních dráh, zadávajíce stavby železničně. v prvé řadě autor. stavebným inženýrům příslušící zadávají naprosto neoprávněným osobám, a co hodl ve příčině lé učiniti? Ve Vídni, dne 11. března 1903.

Defraudace ve svato-václavské záložně. V přesvědčení, že nejlépe pořídí ti, kdož vkladn své knížky za 50 prodají sanačnímu sdružení členů. spěchají přečetní vkladatelé do úřadovny sanačního sdružení a knížky prodávají. Je zajímavo, že ve veli- kém počtu přišli s knížkami ti vkladatelé, kteří do- posud zdráhali se sleviti 5 nebo 10 % ze vkladu v prospěch sanačního fondu. Tím je situace nejvýznam- něji označena: po pět měsíců tvrdošíjně vkladatel trvali na požadavku, že musejí dostati celý vklad nyní šmahem předkládají vklady za 50%! A nejsou to vklady drobně, nýbrž některé dosahují výše pře 10.000 korun! Mnozí vkladatelé uložili svým právním zástupcům, aby místo podání žaloby raději knížky prodali. Včera čtyři advokáti přišli vykonati úkol. mandanty jim svěřený. O agendě sanačního sdružení svědčí číslice: v neděli koupeno knížek za 30.000 K včera za 87.000 korun. V kupování knížek se pokra- čuje. Výplatu obstarávají členově sanačního sdružení pp. officiál Švarc a Jirout. V pátrání po zúsporách“ mons. Drozda pokračuje se, dosud však bez výsledku. Byla také rozpárána le- noška Drozdova, ale v žiních nenalezeny ani holo- vosti ani cenně papíry. Ve sklepě prohrabáno uhl a ani v tomto úkrytu nebylo nalezeno něco cenného Vyšetřující soudce rada p. Kurš prodléval včera v budově záložny za účelem opatření prádla Drozdovi a Mádlové. Deputace pražských kostelníků přišla ohradit se do sanačního sdružení proti urážce jejich stavu, kter se stala na páteční schůzi členů a vkladatelů, kde je- den řečník pravil „kostelníci a pod. čeládka“. Žádali předsedu sanačního sdružení p. Švarce, aby se jich na příště zaslal. Pan officiál Švarc odvětil, že onoho řečníka pro tento výrok neprodleně volal k pořádku. Odpisy ze vkladů za včerejšek obsahují 2590 K 20 h, celkem odepsáno 1,929.698 K 94 h

Denní zprávy. O základních porotních listinách. Vrchní zemský soud pro Dolní Rakousy dal příslušným instancím pokyn, aby při sestavování ročních porotních seznamů řídily se ne pouze tím, je-li osoba navržená poctivou a bezůhonnou, nýbrž aby uvažovaly též o jejím vzdělání ao to se snažily, by do seznamu pojaty byly osoby s vyšším poněkud průměrem intelligence než dosud. Jakkoli netrváme snad na názoru, že by nemohl býti prostý muž poctivějším soudcem, než mnohý intelligent, do jistě míry s výnosem vydaným souhlasíme i přáli bychom si přece jen, aby ku podobným výnosům došlo též v Čechách, a sice proto, že u nás dle názoru rozhodujících v této věci pánů vyšší vzdělání vlastně člověk z úřadu poroteckého vylučuje. Zavděčíme se snad málo tím kruhům, za něž tuto mluvíme jejichž způsobilost pro úřad porotecký reklamu- jeme, však kdo čle seznamy porotecké, tomu dávno již je nápadno, že právě kruh lidí nej- vzdělanějších z úřadu poroteckého soustavně je vyloučen. Kdybychom na příklad zavítali do kruhu našich vědátorů, a tázali se, kdo z nich byl již porotcem? Aniž by sice jedinýz nich nad tím litost neprojevil, také ani je- diný snad by se nepřihlásil. Jděte mezi spi- sovatele — o žurnalistech ani nemluvím — zda-li pak byste mezi nimi nalezli muže, jenž již jednou zasedal na lavici porotců? Byl snad Vrchlický nebo Svatopluk Čech nebo kdo jiný vynikající z českého Parnassu povolán? Ani jediný. Ti by ovšem nedovedli rozeznat dobré od zlého. A potom se nařiká, že insti

tuce poroty u nás pozbývá ceny a také dobré pověsti. Věříme. Vždyť se zdá, jako by se u ná aspoň soustavně pracovalo na její znehodnocení. U nás v Čechách vůbec vše náramně záhy po- zbývá ceny. Ústavnost u nás již také za nie nestojí, parlamentarismus také ne. Ani jsme se na skutečném konstitucionalismu dosud drobet neohřáli a už ho odsuzujeme. Zrovna tak se děje s porotními soudy. Vzdychali jsme po nich celý věk a teď už zase jich máme dost. A ti. kterým více překáží než nám, velmi horlivě p- máhají instituci tuto uvésti do špatného světla. Vylučováním intelligence. První pokus vyvoditi následky ze všeobecného degoůtu oproti poro- tám již učiněn v návrhu nového tiskového zá- kona. Chtějí z něho vyloučit poroty pro pře- stupky tiskově. A první rána tato, jež má být veřejnému tisku zasazena, snad již ani odvrátit se nedá, neboť se přímo s nadšením vyslovily pro tuto novotu všechny kluby na říšské radě o nichž známo je, že není u nich publicistik v lásce a mezi nimi, toť se ví, že téměř jedno- hlasně — též klub poslaneů českých.

— Ještě k referátu o schůzi železničního výboru dne 11. t. m. Poslanec dr. Fořt zasilá nám tyto řádky: „Ve vídeňské zprávě „N. L. otištěné dne 13. t. m., ličí se průběh a zakončen schůze železničního výboru, konané večer dne 11. t. m., způsobem, který skutečnosti nikterai neodpovidá. Praví se tam, že prý vše už byl připraveno, aby „vláda byla bez milosti pora- žena“, aby „zcelená ad hoc pravice (k níž do pisovatel počítá i Všeněmce!) slavila ve věci významné a důležité skvělé vítězství“, a že je- dině já vše to zmařil nemístným návrhem na ukončení schůze. Chtěl jsem, vrátiv se z Vídne do Prahy, nesprávné toto líčení ihned opraviti, však upustil jsem od toho, shledav v sobotním čísle „N. L.“, že zpravodaj posl. p. Kafta sám věc v některých směrech na pravou míru uvádí. Poněvadž však křivé obviňování mé osoby šíři se i do listů jiných, žádám slušně, aby bylo konstatováno: 1. že vzhledem ke dráze severo- západní a společnosti státní, na jejichž sestát- nění nám Čechům v prvé řadě záleží, o nějaké nebezpečí pro dotýčné návrhy zpravodaje neběží a neběželo, poněvadž většina výboru pro návrhy ty jest nepochybna; 2. že odpor zvedá se jen vzhledem k severní dráze Ferdinandově proti termínu, stanovenému 1. lednem 1904 Poláky.

kteří nám ostatně vynořením télo otázky původní naši sestátňovací akci pohříchu značně zkompli- kovali a znesnadnili; 3. že i kdyby tento sporný termín proti přání vlády byl většinou výboru při- jat, o nějakém „poražení ministerstva bez mi- losti“ a o definitivním vyřízení sestátňovací otáz- ky naprosto by nebylo lze mluvit, poněvadž přece, jak obecně známo, ani usnesení celého parlamentu, neřku-li pouhého výboru, za nyněj- ších poměrů politických vládu nikterak „pora- ziti“ nedovede; 4. že odpůrci termínu, Poláky dožadovaného, měli celou věc v ruce, neboť, jak posl. p. Kaftan sám uvádí, odchodem tří je- jich členů mohl se stát výbor každým okamžikem k usnesení nezpůsobilým; a 5. že návrh na ukon- čení schůze vzhledem k tomuto stavu věci čtvrt na deset večer podaný, učinil jsem po do- hodě s některými poslanci a ve srozumění se zpravodajem posl. p. Kaftanem, což ně- kolik, dotýčné rozmluvě přítomných poslane může dosvědčiti. Ze všech těchto okolností plyne, že syrchu psaný referát jest vlastně útokem, k němuž s mě strany žádná věcná příčina dána nebyla a jehož pohnutky, zvlášť vzhledem k čin- nosti, kterou jsem zejmena ve státní železniční radě v otázce sestátňovací rozvinul, jsou m zhola nevyzpytatelny. V Praze, 15. března 1903 Dr. Josef Fořt.“

— Jak chtějí Poznaňsko a Poznaň ger- manisovati. V rozpočtu pruském nalezá se též položka 50.000 marek na předběžné práce k zbudování královského hradu v Poznani. Ně- kteří poslanci vyslovili se v ten smysl, že chce-i miti J. V. král v Poznani paláe, aby si ho la- skavě vystavěl sám. Na to odpověděla vláda, že nemůže se žádati na koruné, aby tak veliký náklad hradila ze svého, neboť jde tu neměně než o 3 milliony dolarů. Dosti na tom, že v- staven bude královskými staviteli a když králov- ská rodina bude v hradě každého roku nějaký čas bydleti. Jde prý tu o poněmčen Poznaně a Poznaňska a tu prý nesmí zastupitelstvo národa skrblit. — Ku podivu, Německu chtějí přítomností člena rodiny králov- ské poněmčovati. Dokáží-li tím něčeho a po- chodí li královský pruský dvůr s touto politikou, nevíme, tolik ale je jisto, že počet Němců tím v Poznani se značně zvýší a rozdáváním všeli- kých titulů, jako jsou dvorní dodavatelé, komorn a komerční radové atd. Němcům něco prose- lytův přibude. U nás není zapotřebí stavěti te- prve královský hrad, náš hrad naopak čím dále tím více pustne. Ostatně se ho používá rovněž ke germanisaci. Nápisy uvnitř jsou totiž vesměe německé.

— Poslanec Maštalka ve Skalsku. Ho spo- dářsko-politický spolek okresu bělského svolal na neděli dne 15. března t. r. do Skalska valnou hromadu, v niž mimo vy- řízení věcí spolkových, položena na jednací po- řad otázka brusselské konvence, zá kon kontingentační a zákon prot rayonování. Ku předmětu tomu promluvil poslanec Jindřich Maštálka, který uvítán byv potleskem, zmínil se v řeči své o pobouřen veškerého českého rolnictva v otázce cukrovar- ské a vyložil jasně a zřetelně obsah i důsledky zákonů cukerních. Zminil se o brusselské kon- venci, o kontingentačním zákoně a pojedna věcně, bez jakýchkoliv politických útoků, o zá- koně proti rayonevání. Již při počátku řeči posl. Maštálky byla patrna účast smýšlení přitomných, vrchole dojmu dostoupila však jeho řeč, když pojednal o rozřešení olázky rayonování. Pravil: Poslanci národní strany svobodomyslné jsousi dobře toho vědomi, že zastupují na říšské radě vůči vládě a vůči nepřátelům veškeren český lid a nikoliv jeden z jeho stavů. Z důvodu toho musí si býti poslanci národní strany svobodo- myslně toho vědomi, že rozřešení otázky rayono- vání musí se státi ku prospěchu obou zápasicích stavů, totiž, jak ku prospěchu cukrovarství a bez škody rolnictva, tak i ku prospěchu rolnictva, bez újmy cukrovarství. Jsme všichní přesvědčení, že cukrovarství české nemůže existovati bez rol- níků, řepu pěstujících a naproti tomu tito rolnici nutně potřebují zase cukrovarství. Z toho důvodu jsou poslanci národní strany svobodomyslné po- vinni, starati se o prospěch obou těchto důleži- tých stavů a o prospěch ten skutečně také se

postarají. Na dotaz p. Věnceslava Honzů, pro zákon proti rayonování nebyl zároveň projednán se zákonem o konvenci brusselské, odpověděl poslanec Maštálka poukazem na možné po- užití § 14. při zákonu o konvenci brusselské jakož i na to, že v době, kdy jednalo se o zákon kontingentační a brusselskou konvenci, byly po- měry v této věci neurčity a nevyjasněny. Když byl posl. Maštálka zodpověděl ještě několik jiných dotazů, byl mu na návrh p. V. Honz a Josefa Vaňka vysloven dík a uznání za ne- únavnou a svědomitou práci, kterou zároveňs celým klubem poslanců na říš. radě zájmům rol- nictva věnoval a vysloveno přání, aby ku pro- spěchu rolnictva českého i dále, tak jako dosud, pracoval. — Česká akademie pro vědy, slovesnost uměni o odkazu dra. F. L. Riegra. Ve své závět dr. Rieger odkázal 150.000 K z národního daru, který mu byl dán v roce 1888, pro jisté účelya k rozhodování o rozdílení úroků určil Českou akademii pro vědy, slovesnost a umění, spolu se „Svotoborem“. Včera odpoledne konala se valná hromada České akademie, v níž stalo se usnesení o převzetí úkolů, závěti stanovených. Pro tuto schůzi stanoven před časem program, aby dr.

Rieger byl jmenován čestným členem České aka- demie a zatím život dra. Riegra byl tak náhle ukončen. Předseda Akademie p. vrch. stav- rada Hlávka učinil po zahájení schůze následu jící proslovení: Považuji za svou povinnost před zahájením naší činnosti vzpomenouti nenahradi- telné ztráty muže, nad jehož skonem celý náš národ truchlí a ještě dlouho truchliti bude. Ne- můžeme se tím honositi, že by Rieger byl stál v našich řadách, ale můžeme určitě říci, že celou svou bytostí, celou svou velkou, pro povzne- sení a uplatnění našeho národa horoucí duší k nám patřil a po celý svůj neúmorný život z nás a konečně při našem ustavení i pro nás pra- coval. Nám, kteří jsme ještě v této době žilia všechen ten postup krok za krokem sledovali, nám stačí vzpomenouti jen onoho stavu naší spo- lečnosti, oné závislosti od vzdělanosti cizí, nám i dost těžce přístupné, s kterou jsme stáliv podruží a částečně i ve službě názorů cizích a onoho nedostatku jakýchkoli prostředků ku po- vznesení naší mravni a hospodářské síly, kdy Rieger vstoupil do veřejného života — abychom jasně před sebou viděli celý ten ohromný výkon té dlouholeté, nezištně obětavé, neúmorné a ne- ústupné činnosti, kterou naše společnost se nově seřadila a kterou od obecné školy počínaje, až do vysokého učení technického a universitního — byly našemu národu získány všechny ony pro- středky, které ku povznesení svého života, své vzdělanosti a své sily nezbytně potřeboval. Tento v celku ohromný a neocenitelný výsledek, s kte- rým byl zároveň i získán pevný podklad ke zř- zení české naší Akademic, děkujeme (při všem uznání jeho spolupracovníků) v první řadě dru.

Riegrovi, který v horoucí své snaze po povzne- sení, sesílení, uplatnění a zabezpečení našeho národa, neznal žádné překážky, necenil žádných obětí a puzen tímto vysokým ideálem své vzne- šené duše, neustál, až vytknutého svého eíle do- sáhl. I při jednání o tom, aby sněm král. českého si zřízení České akademie u panovníka vyprosil, byl to zase dr. Rieger, který svým nadšením svou neodolatelnou výmluvností nezbytnost žá- dosti těto i proti těm, kteří se pochybnostmi svými netajili, vítězně uhájil a tím i konečně zřízen její zabezpečil. Ve všech těchto směrech, jakož i svou literární a vědeckou činností byl tedy dr.

Rieger naším stoupencem, naším spolupracovní- kem. A když konečně dr. Rieger ve své, pro všecky časy památné závěti — jaksi na základě své životní zkušenosti — ještě jednou uvažuje, že jest nám ku povznesení našeho národa v prvn řadě dbáti o osvětu a duševní produkci jeho, ale že nelze při tom spouštěti se zřetele i mravní jeho zvelebeni a zušlechtění jeho národní povahy a když ukládá podporování první této úlohy — jim zařízenému „Svatoboru“ za součinnosti Če- ské akademie — vznáší provedení druhé úlohy s plnou důvěrou na Českou akademii jakožto nej vyšší duševní a mravní zřízení našeho národa. Česká akademie má svými rozsudkyo nejušlechtilejších skuteích vlasteneckých a ná- rodních, o nejvýtečnějších činech obětavosti, hr dinného sebezapření, křesťanské lásky a lidu- milnosti nejen rozhodovati o udělení cen v Rieg rově závěti stanovených, ale i přičiniti se odů- vodněním a slavnostním prohlášením těchto roz- sudků o dosažení tohoto, nade vše vysokého ide- álního eile, účelného zvelebení mravů a ušlechtě- ní povahy v národě našem. Rieger přenáší tuto svou nejvlastnější a nejvroucnější, pro jeho vzne- šenou idedlní povahu nade vše významnou snahu na Českou akademii, aby po jeho smrti, jaksi za něho v této snaze dále působila. Tedy nejen pro povznesení vzdělanosti, nýbrž i pro zvele- bení mravů a zušlechtění povahy národa. Akade- mie má timto odkazem Riegrovým ve smyslu vznešené jeho duše býti nejen ochráncem strážcem dobrého mravu a ušlechtilé povahy nýbrž i také vážným soudeem jejich hodnoty.

Bylo-li ještě nějakého vyjasnění třeba, tak svědčí závěť Riegrova a monumentální její doslovo tom, že Riegrova velká, vznešená duše se stotož- nila s onou odvěkou, v našem národě mohutně rozvětvenou, neodolatelnou snahou po osvětě svobodě, by ji v život uvedla a uplatnila. Těto snaze: povznésti a uplatniti svůj národ, věnoval Rieger obětavě a nezištně celý svůj život, těto snaze jsou věnována poslední jeho slova a tuto snahu přenáší na Českou akademii, aby ji v pl- ném rozsahu po jeho smrti jako on nezištně obětavě zasvětila svou činností a jí získala onu plnou platnost, kterou jí žádný jednotlivec sám o sobě vymoci nemůže. Budiž nám Riegrova čin- nost pro všecky časy jasným vzorem, co ne- zištná obětavost Bohem nadaného muže k blahu svého národa vykonati dovede. Chtěli jsme dnes voliti dra. Riegra za svého čestného člena Není nám to více možno! Ale převzetím Riegro- vých snah a jich prováděním stotožníme se Riegrovým duchem a vykonávajíce jeho úkoly v duchu jeho docílíme, že on sám mezi námi stejně jako za živa, dále působiti a tím na věky mezi námi žíti bude. — Památku drá. Riegra uetili členové Akademie povstáním, načež byl přijata ona čásť závěti dra. Riegra, pokud se týče České akademie. — Na to byly vyřízeny běžné záležitosti valné hromady. — Oslava 25letého trvání Brněnské Matice školské. Výbor Brněnské Matice školské rozesílá toto pozvání: Významnou a důležitou oslavu svého 25letého trváni chystá Brněnská Matice školská na dni 21. a 22. března t. r. Nerovný ale vytrvalý zápas o dobytí českých škol v po

němčilém hlavním městě české Moravy vedla Brněnská Matice školská za přispění uvědomě- lých rodičů českých a za neochvějné a vytrvalé obětavosti všeho českého lidu s uspokojujícím výsledkem. Celé čtvrtstoletí bránila Brněnská Matice školská naše dítky před násilným po- němčováním, celé čtvrtstoletí vymáhala na obci brněnské potřebný počet českých škol a s ná- kladem značným vydržovala a vydržuje mateřské školky, v nichž odchovává dorost pro školy ná- rodní. Čtvrtstoletou prací neúnavnou donutila Brněnská Matice školská obec brněnskou k ole- vření 6 škol obecných, v nichž jest na 3000 českých dětí jazykem mateřským vyučováno,a tím proražen jest domnělý německý ráz hlavního města Brna. Než nelze spokojiti se tímto skrom- ným výsledkem. Další a vytrvalou praci musíme osvoboditi dosud na 3000 českých dětí, vězně- ných násilím a trpee doznalou neuvědomělosti a nerozumností rodičů, jichž mateřštinou jest náš krásný jazyk český. Oslava 25letého boje Brněnské Matice školské má zalomcovati svě- domím oněch pobloudilých rodičů českých, má jim připamatovati povinnost vlastní i národnía plnění zákonů božích. Zápas o školství českév

Brně nemá býti jen skromnou oslavou domácí, nýbrž manifestací slavnou českého lidu morav- ského, jehož zájmy s hlavním městem Moravy tak úzce jsou spjaty. Zveme Vás proto k účasti na naší oslavě, v tom pevném přesvědčení, ž nebude spolku českého, který by přítomnosti svou nepřispěl k důležitému významu našeho spolku, aby týž, posilněn Vaší přizní a podporou, nabyl posily k dalšímu snažení, k dalšímu vytrva- lému zápasu na záchranu české mládeže a pro její zdárnou výchovu jazykem mateřským. Jen vzájemná láska a svorná a vytrvalá podpora na- šeho lidu zaručuje nám šťastnější budoucnost a ochranu našich nezadatelných práv lidu če- ského. Komu patří mládež, tomu náleži i budoue- nost! V Brně, dne 10. března 1903. Karel No- vák, zemský poslanec, předseda. Dr. Hynek Bulín, jednatel. — Program slavnosti jest tento: Brněnská Matice školská oslaví 25leté výročí svého trvání ve dnech 21. a 22. března 1903. V sobotu dne 21. března: Slavnostní před- stavení v Národním divadle v Brně s tímto po- řadem: Proslov od Josefa Merhauta. Živý obraz. Jaroslav Vrchlický: „Pomsta Catullova“. „Nad propasti“. Začátek o 7. hod. večer. Ceny míst operní. V neděli dne 22. března: O 9. hod. dop. slavnostní služby Boží ve chrámu Páně na Pe- trově. O 10. hod. dopol. veřejná schůze lidu ve dvoraně Besedního domu za volného vstupu. Po- řad schůze jest tento: Zpěvy filharmonického spolku Besedy Brněnské. O dějinách Brněnske Matice školské a o českém školství v Brně pro- mluví dr. H. Bulín, jednatel Brněnské Malice školské. Pozdravy Maticí školských a jiných če- ských spolků. O 12. hod. polední společný oběd v salonku Českého čtenářského spolku v Brně. O 3. hod. odpoledne koncert hudebního sboru ve dvoraně Besedního domu. Sedi se při stolech.

Vstupné 60 h. Večer o 7. hod. koncert hudeb- ního sboru a filharmonického spolku Besedy Br- něnské. — Recitace. Sedí se při stolech. Buffet, loterie, stany, pošta, telegraf. Vstupné 60 h. Př slavnosti účinkuje damský odbor Brněnské Ma- tice školské. — Od doplňovací valby říšského poslanc za Staré město pražské dělí nás nyní již jediný pouze dnešní den. Zdá se, že p. dr. Baxa, kandidát radikálních frakcí, podporovaný stranou tohoto národně sociálního poslance, který nyní své poslanecké povinnosti vykonává po Bal- harsku v ruce s fotografickým přístrojem, jehož výrobky zamluvila si redakce jistého vídeňského, německého, ovšem obrázkového časopisu, vyviji tentokráte poněkud čilejší ruch, nežli pan dr. Baxa, vzorný karatel všech nesvědomitých dluž- níků, při jiných nezdařených dosud kandidát- ních svých pokusech na jevo dal. Pan dr. Baxa ví, čeho mu třeba, aby na sebe upo- zornil, a na čtvrteční voličskě schůzi v »Kop- mance« to také otevřeně řekl: neskromnosti. A aby jeho neskromnost co nejvíce vynikla, líčil p. dr. Baxa děje sněmu českého tak, jakoby po 8 posledních let byl on býval středem, kol něhož se česká politika na sněmě českém otáčela, zejmena v otázkách státoprávních. Jina však je otázka, může-li tento pán i nadále reflektovati na hlasy oněch rozvážných voličů, a ještě vážnější je otázkou, mohou-li staroměstšti voličové reflektovati na poslance, jakého by do- stali v osobě p. dra. Baxy. Vždyť od něho ne- slyšeli dosud vlastně nic jiného, nežli útoky proti národní straně svobodomyslné. Pan dr. Baxa nejen že nerozvinul dosud celkově a sou- stavně všeobecný program stran, jichž jménem kandiduje, on na př. na zmíněné již čtvrteční schůzi nenalezl ani jediného, opaku- jeme: ani jediného slova proti nynější vládě.

Jeho myšlénkový souhrn nezná nic jiného, nežli odpor proti mladočeské straně, a je charakteri- stické, že materiál k němu bral ve čtvrtek z ča- sopisů německého kasina pražského. „ Ty dobré duše: p. dr. Baxa a kasiňácké lišty pražské našly něco společného, a p. dr. Baxa to v čtvrtek s velikou emfasí udal za takového sou- hlasu několika svých věrných, že několikráte potom ještě musil vyskočiti z židle a své přá- tely napomínati ke slušnosti. Na schůzi, které platí tato zmínka, odpověděli p. dru. Baxovi posl. Anýž, dr. Pik i jiní ještě. Nyní se chystá k odpovědi také voličstvo, které na svůj štit pozvedlo kandidáta národní strany svobodomy- slné, JUDra. J. S. Nováka. — Občanské kluby. Novoměstský občanský klub v Praze bude mlti zejtra ve středu dne 18. března v velkém zadním sále v hostinci »u zlatéh bažanta« na Poříčí členskou schůzi. Na pořadu jest přednáška: »O hospodářské organisaci stavu řemeslnickéhoe p. Leopolda Veignera, adjunkta technolo- gického musea v Praze. Hosté mají volný přístup. — Staroměstský občanský klub vyzývá všechny pp. voliče Starého města praž- ského, aby do jednoho dostavili se k volbě poslance na říšskou radu a odevzdali hlasy svoje pro kandidáta národní strany svobodomyslné pana JUDra. J. S. Nováka. Volební kance- láře v den volby nacházejí se: v Plalýze, »u Štupartů« a »u kamenné panny« v Rybni ulici. Dnes v úterý o 8. hod. več. je schůze voličská v Platýze. — Volební kancelář staroměstského obča- ského klubu pro volbu poslance na říšskou radu nachází se v Platýze a »u kamenn panny« v Rybní ulici.