1
masthead
28. listopadu 1901. Číslo 328.
2
masthead
NÁRODNÍ LISrY,
národní LISrY
4
article
Bltrovací aparát, Ižíce, vidličky, nože, kukátko, velký
koberec, koupací vana, havelok, zimník, 12 krabie
pohlednic (měsíce). 19 ballčků papíru na dopisy, 37
krabic papíru na navštivenky, obchodní kniby atd.
— V brněnské loterii byla včera následující
čísla tažena: 26 83 60 80 22.
— Divado Varlété. Zejtra v pátek jest b-
nefiční představení a zároveň čestný večer paní
Terezie Renzové; mimo veškeren ensembl vystoup
z ochoty též školní jezdec pan Hugo Herzog
— Loutkové divadlo Národní jednoty po-
šumavské. Dnes ve čtvrtek hraje se o 5. hodině
»Dra. Fausta domácí čepička«, veselohra o pěti jed
náních. Zejtra v pátek o 5. hodině »Pekař Rohlik«
veselobra o čtyřech jednáních. Hraje se v sále vu
Kornelů« v Jungmanově třídě vedle Měšťanské besedy.
Vstupné 10 kr. za sedadlo a 5 kr. k stání určeno
jest ve prospěch vánoční nadílky v Pošumaví.
— Poučné pohledy a ušlechtilou zábavu
skýtá ještě dnes a zejtra panorama Národní jednoty
pošumavské ve Ferdinandově třídě obrazy ze Siamu
a Zadní Indie.
Renza
Hugo Herzog
Faust
Rohlik
Kornel
Jungmanův
Ferdinandův
Pošumaví
Siam
Indie
loutkový divadlo
národní jednota
6
article
= Německý korunní prino Bedřich Vilén
= Německý korunní prino Bedřich Vilén
onemocněl.
= Nová afféra důstojnická. Z Víd. Nového
Měsla se telegrafuje ze včerejška: Za včerejšího
představení ve zdejším divadle byl biletář Jan Bondn
husarským nadporučíkem poplván a do krve ztýrán
jen za to, že dle divadelního řádu nechtěl ho mez
jednáním vpustiti na sedadlo. Případ ten byl ozná-
men vojenskému velitelství.
= Vražda při královském zámku. Z
Štutgartu se sděluje: Od mnoha let nepůsobi! zde
žádný zločin tak sensačně jako lajuplné zavraždění
21leté dívky Barbory Wirthovy, jež obyčejně stávala
modelem malířům. Mrtvola její nalezena byla v sadu
královského zámku mezi dvorní prádelnou a dvor-
ními konírnami. Vražda jest tím záhadnější, jelikož
zcela blízko stojí stále stráž vojeňská, jež byla by
musila slyšeti křik o pomoc. Soudí se z toho, že
mrtvola dívky byla tam jen zavlečena, zavražděna
že ale byla dívka, jejíž hrdlo nad hrtanem proříznulo
bylo, jinde,
Vilén
Bondn
Wirthův
7
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla Dne
hraje se Bizetova opera »Carmene (2. čtvrtka
předpl.) řízením chefa opery p. Kovařovice s pí. Ma-
turovou poprvé v roli titulní, s p. Veselým, p. Be-
noním a sl. Bobkovou v ostatních hlavních rolích. —
Zajtra hráti se bude Meyerbeerův »Prorok«, v so-
botu Dvořákova »Svalá Ludmila«. — Na neděli
jest určeno třetí představení Kovařovicovy opery » Na
starém bělidle«, pro něž přijímají se již ted
záznamy u denní pokladny. Do dnešního poledne
reservována jsou pro toto představení pp. abonentům
1. čtvrtky jejich místa. — Pan Vojta Slakov, jemuž
dnem 31. prosince vyprší úmluva o engagement v Ná-
rodním divadle, oznámil divadelní správě, že je
nucen z příčin zdravotních vzdát se další činnosti
umélecké, jakož i režisérství, kterýžto úřad teprv
nedávno na se vzal a že se rozloučí v prosine
s obecenstvem Národního divadla. Pan Slukov chu-
raví již od března 1899; trvalý klid, jakož i pobyt
na jihu, kamž se chce pan Slukov po vánocích na
delší dobu odebrat, vráti bohdá velezasloužilému
umělci jeho někdejší úplné zdraví. Na rozloučenou
vystoupí p. Slukov v Bozděchově veselohře »Zko
ška stálníkova«, jejíž představení určeno n
sobotu dne 14. prosince.
+ Z kanceláře smíchovského dlvadla
Dnes ópakuje se naposled ve všední den Buchbin-
drova »Třetí eskadrona«. — Na jevišti počaly zkoušky
k novince téhož autora, veselohře »Kramářův ná-
stupce«.
+ Z Milána, 27. listopadu. (Zvl. telegr. » N. Le
V »Theatro Lirico« dosáhla včera velikého úspěchu
nová čtyřaktová opera»Chopins od Giovana
Oretice. Antorem lihrettajest básník Orvietto.
V opeře jest poutavým způsobem vylíčen život skla-
datele Chopina. Nejskvostnější melodie Chopinovy
jsou vloženy do zpěvu a do orchestru. Skladatel by
za bouřlivého pollesku několikráte vyvolán.
Bizetův
Kovařovic
ma
Veselá
Be
Meyerbeerův
Dvořákův
Kovařovicův
Vojta
Slukov
Vánoce
Bozděchův
Zko
Kramářův
N V
Theatro Lirico
Giovan
Orvietto
Chopinův
Ná
Milán
národní divadlo
Carmen
Svalý Ludmila
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České fibarmonie. Dnes o 8. hodině
vežer jest na Žofině šestý symfonický koncert při
stolech. Na programu jsou čísla následující: 1. Fr.
Schubert: Fierrabras Ouverture op. 76. 2. Grieg
Norské tance. 3. B. Smetana: »Šárka«, symfonická
báseň. 4. Dr. Ant. Dvořák: Předehra k opeře »Vanda«.
(Půlhodinová přestávka.) 5. W. A. Mozart: Předehra
k opeře »Kouzelná flétna«. 6. Dr. Ant. Dvořák
»Polednice«, symfonická báseň. 7. Zdeněk Fibich
»V podvečer«, selanka pro velký orkestr. 8. G. Bizet
»La Patrie«, dramatická ouvertura. Ceny míst: za
osobu 30 kr., rodinný lístek (pro 3 osoby) 80 kr.
lože 2 zl. Předprodej lístků obstarávaji z ochoty
firmy: F. A. Urbánek, knihkupec na Ferd. tř.-
Boh. Lantner, houslař České filharmonie na Václ
nám., J. Voleský, knihkupec na Král. Vinohra-
dech a kancelář České filharmonie v Křemencové ul.
č. 8. Stoly zadávají se výhradně v kanceláří č.1
do 5. hodiny odpolední.
František
Schubert
Grieg
B Smetan
Šárek
doktor
Antonín
Dvořák
Vanda
Mozart
Fibich
G Bizet
F A Urbánek
Václ
J Voleská
Král
Český fibarmonie
Český filharmonie
Fierrabras Ouverture op . 76
kouzelný flétna
Le Patria
10
article
Vrána na utěku.
Vrána na utěku.
(Před porotou.)
Ta Vrána, která včera postavila se před zeleným
stolem porotního tribunálu, jest mužského rodu
natropila se mnoho nestoudností a nepříjemností.
Hrdina včerejšího poroiního líčení jmenuje se totiž Alci
Vrána, je 31 rok starý, muž spustiého, odporného
zevnějšku. Již několikráte po delší dobu dýchal vzduch
kriminálu. Jednou měl pro krádež porci 15měsíčního
těžkého žaláře, po druhé pro hanebné oklamání mi
lenky dostal rok nuceného pobytu na Pankráci, Vrá
novi život na volném vzduchu asi nesvědčil a prote
zatoužil opět po žalářní celi. Nékolik týdnů v léie
byl zaměstnán na slatku p. Fr. Hory v H. lšovicích.
ale práce v podzimku nikterak ho nelěšila Dne8
října ze statku odešel, maje v kapse 6 zl. na hoto
vosti. Pustil se bez určitého cíle a do odpoledne do-
stal se do Šlapanic. Tam zamířil do hostince, vypi
čtyři sklenice piva. Opatřiv si takto odvahu, vloudil
se za mladistvou sice, ale churavou bostinskou, která
právě připravovala postýlku pro svého synka, do
světnice. Mezi čtyřmi stěnami odehrál se výjev, pro
který se Vrána měl včera porotnímu soudu zodpo-
vídati
Hostinská dlouho se bránila, ale marně. Když
konečně vyprostila se z drápů zuřívce, prostovlas
vyběhla ze stavení, v obličeji zsinalá a zkrvácená,
roztrhanými suknicemi a u sousedů žádala za ochranu
Mezi tím Vrána zmizel. Lidé pustili se za ním k Bu-
denicům. Dohonili ho, ale netušili, že je totožný
s pachatelem, neboť byl dosti slušně ošacen.
Vrána
Hora
Pankrác
Šlapanice
11
article
»Pane, hledáme jednoho lotraša, neviděl jatetu
někoho ubánět?« ptali se — Vrány.
»Neviděl, neviděl«, odpovidal zlosyn, »patrně
uprchl jinady !«
Pronásledovatelé utíkali dále. Mezitím Vrána
ukryl se v sadech v houštině. Ale Vrána přece se
nezachránil. Byl záhy v úkrytu svém vypátrán a pak
se mu zle dařilo. Rozzuření sousedé počali ho lyn-
chovati a jen následkem zakročení některých roz-
vážných mužů byl zachráněn před ubitím. Mstilele
odvedli zlosyna do Slapanic a pak do Zlónic.
Včera se ocil v porotní síni. Sotva že mu bylo
rozumět, když odpovídal na žalobu, která mu kladla
za vinu zločin loupeže a zločin dle 8 125. tr. zák.
Omlouval se, že prý byl opilý, ale tvřzení to bylo
řadou svědků vyvráceno. »Slapanický porter« jistě
není tak prudký.
V poledne byl proces ukončen. Soudcové z lidn
jednohlasně kladně zodpověděli otázky a soudní dvůr
za předsednictví presidenta dvor. rady Wokauna
vyměřil zlosynovi trest těžkého žaláře v krvání
dvanáeti roků, čtvrtletně postem zostřeného
dále tmavou komůrkou vždy 8. října, ve výročí spá-
chaných deliktů. Žalobu zastupoval náměstek pan
Sandimann, jako obhájce fungoval tajemník pan
Scheidler.
Velké zpronevěření v c. k. hlavním
úřadě berním v Kolíně před poro-
tou kutnohorskou.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Vrána
Wokaun
Sandimann
Scheidler
Kolín
Slapanický porter
13
article
Za neobyčejného napjetí hojného posluchačstva
přikročil předseda rada z. s. p. Holmann o půl 11
hod. dopol. k výslechu obviněného Lamberta Wilta
Delikvent je postavy vysoké a dosti statné, přes to
že silně prošedivělý jeho vlas a plnovous na první
pohled by svědčil o věku již silně pokročilém.
Předseda: Uznávále svoji vinu? Zpronevěřil
jste peníze a věci veřejným úřadem vám svěřené?
Obžal.: Ano, ale ne v plném dosahu ža
Předseda: Zpronevěřil jste ale více než 100
zlatých?
Obžal.: Částečně ano.
Předseda: Jak to myslíte ? Nečiní to více
než 100 zlatých?
Obžal.: To ano.
Wilt přišel do berního úřadu kolínského r. 189
jake úřadník IX. hodnostní třídy a měl aktivní pří-
davek 200 zl. Dluhů měl — jak udává — na půl
druhé tisícovky. Byl tehdá otcem šesti dítek. »By
jsem tehdá« — dokládá Wilt — svzorným úřadní-
kem. Uznávali to také v Praze.«
Předseda: Také na Žampacha nebylo tehdá
stížností. Změnil se teprve, když s vámi přišel do
společné úřadovny.
Obžal.: To rozhodně popírám
Předseda: Jaké jsou, krátce řečeno, povin-
nosti berního a jaké kontrolora?
Obžal.: Berní přijímá peníze, které kontrolon
likviduje.
Předseda: Ručíte vy za účtování-?
Obžal.: Neručím.
Předseda: Nebyl jste povinen se přesvěd-
čili, likviduje-li kontrolor správně? Nerevidoval jste
nikdy účty kontrolorovy?
Ob žal.: Nikoli, ja porovnával jen poukaz
s kvitaneí.
Předseda: Nač jste byl tedy chefem úřadu
Obžal.: Berní přesvědčí se vždy jen. večer.
při závěrce, souhlasí-li suma příjmův a vydáníse
zápisky jeho a se zápisky kontrolora.
Holmann
Lambert
Wilt
Berný
Praha
Žampach
rada z . s
14
article
Předs.: Neznáte předpisu, že od okamžiku.
kdy jste večer učinili pořádek či závěrku, ručíte za
všecky účty vyr
Obžal.: Znám.
Předs: Musí tedy také berní prozkoumat
účty ješíd sám. To je jeho povinností, nesmí všechno
ponechat kontrolorovi. Může kontrolor straně likvi
dovat peníze za vaší nepřítomnosti, není-li tam jiný
úřadník?
Obžal. Nemůže, poněvadž by peníze nebyly
vyplaceny.
Předis. Je tedy ne svratno, že ani kontrolor.
ani berní nemohou sami o sobě ničeho provádět ani
co se týče úřadování pořádného ani nepořádného
Mohl jste bez něho vzíti peníze z pokladny?
Obžal. : Nemohl.
Předs. A mohl on něco zpronevěřiti bez
vás?
Obžal.: Nemohl.
Předa. Tato okolnost má veliký vliv na způ-
sob vašeho omlouvání. Vy také ve vyšetřování
uvaloval jste vinu z valné části na Žampacha, který
se dnes hájiti nemůže a který do té doby, než jste
stal se vy jeho představeným, nezavdal žádné příčiny
ke stížnosti. Kdy jste vlastně počali defrau-
dovat?
Obžal.: Když mne kontrolor žádal, abych mu
na účet jeho provise z assekuračních peněz půjčil
asi 200 zl. To bylo así r. 1894 nebo 1895.
Předs. Vy jste byli oba jednateli pojišťovacího
spolku?
Obžal.: Ano, on byl výběrčím, když staro-
stové poplatky v kanceláři platili. Koncem roku do-
stávali jsme jako provisi z dotyčných obnosů 10
procent, starostové 3 procenta.
Předs.: Kontrolorovi dal jste, jak pravíte,
zálohu 200 zlatých. Sám jste si nebral žádných
peněz?
Obžal.: První léta ne. Až do r. 1895—189e
brali jsme si oba, jako se to všude děje, zálohy na
účet provise.
Předs
15
article
Předseda: Dle vyšetřovacího vašeho proto-
kolu vzal jste si, jak jste udal, také sám asi 50 at
60 zl. zálohy na rodinné potřeby a kontrolor za-
nesl obě položky do žurnálu ve »vydání«. Proč ne
byly účtovány jako provise?
Obžal. mičí.
Předseda: Někdy — jak jste dále udal —
patřila kontrolorovi z assekuračních peněz provise
která každoročně obnášela úhrnem asi 400 zl.
Ob žal.: To nemůže býti.
Předseda: A provisí tu jste si rozdělil s kon-
trolorem, tak že jste dostávali ročně každý asi 200
zlatých. Dále udáváte ve svém protokolu: »Při za-
silání peněz súčtoval jsem to jako vydání. Od roku
1896 do roku 1899 bral jsem z toho 400—500 zl.
v jednom roce, Žampach pak již od roku 1894 do
konce r. 1899 v menších častkách celkem asi 600
zl., tak že jsme měli vybráno ročně 400 zl. (více
tedy než provine obnášela). To prováděl Žampach
v denníku jako vydání.
Obžal.: Račle dovolit, v prvním rozčilení
v němž jsem se tehdá nacházel . ..
Předseda: V takových případech obyčejně
mluví lidé pravdu. Vždyť by se nedalo vysvětliti
proč byste byl musil hraditi schodky na assekurač
ních penězích. Čím vznikly tyto schodky
Obžal.: Poněvadž — a před bohem to po
vídám — kontrolor mně mnoho peněz neodvedl
O tom dověděl jsem se teprve později. První pří
činou bylo, že mně záloha nebyla vrácena.
Předseda: Vždyť to byla záloha na provisi
Obžal.: Ale ta nedělala tolik.
Předseda: Pak jste mu neměl jako předst
vený záloh dávat.
Obžal.: Ja asi za čtyři měsíce dostal od po
jišťovny dopis upomínací a teprve pak se mne
Zampach přiznal, že peníze zpronevěřil a že je na
hradí prostřednictvím svého tchána, který prý má
v Čáslavi jmění asi 18.000. Já si vzal jen tolik zá
lohy, kolik na mě připadalo.
Ob
Žampach
Čáslav
zlatý
16
article
Předseda: Tvráíte tedy, že jste nezpronevěři
ničeho?
Obžal.: Nikoli, to já netvrdím . .
Předseda: Řeknéte určitě: zpronevěřil jste
assekurační peníze?
Obžal.: Jen tolik, o kolik mne kontrolor při-
pravil.
Předseda: Jak se to mohlo státi, vždyť vy
jste přece assekurační peníze měl v rukou sam.
Obžal.: Kontrolor měl chekovou spořitelní
knížku, obnos zaznamenal do vydání a peníze nosii
na poštu. Že si je ponechal, o tom jsem nevěděl.
Mne nenapadlo, abych se ho ptal po knížce. Já z toho
neměl ani krejearu.
Předseda: Proč pak jste to neoznámil před-
stavenému úřadu?
O bžal.: Neučinil jsem toho jen z ohledu n
jeho a mou rodinu. Já byl v jeho vleku .
Předseda: Ostatně i tyto assekurační peníze
jsou v tomto případě věcí vedlejší. Kdy pak jste sám
začal defraudovat?
Obžal.: Od r. 1896.
Předseda: Řlkáte, že na provise.
Obžal.: Pod tím jménem jsem to dával do
účtu. Já musil defraudovat, poněvadž jsem chtě
hraditi schodek v assekuračních penězích. My měli
přes provisi 1200 zl. vybráno, To si ale všechno
nechal Žampach.
Předseda: Proč jste ho tedy neudal?
O bžal.: Kdyby nebylo jeho a mé rodinyl
Předseda: Vy jste se tedy z lítosti stal zlo-
čincem ?
Obžal.: Každou chvíli hrozil dampach, ž
se zastřelí.
Předseda: Měl jste ho nechat být
Obžal.: Kéž bych to byl jenom udě-
1a1! (Pohnutí v posluchačstvu.)
Předseda: Na řeči a sliby Žampachovy jste
jako představený, neměl dáti ničeho. Ostatně přišel
jste sám do Kolina s dluhy a nevystačil jste, ať jste
měl cokoli. Příjmy vaše mohiv vám postačili.
Žampachův
17
article
loby.
Obžal.: Nestačily.
Předseda: Jak pak jste prováděli své ma
versace u pokladny ? Když lidé přišli platit, mě
kontrolor napsati potvrzení do knížky, stvrzené mě
dáti vám a vy jste po přijetí peněz měl se podepsati
Dělo se to tak?
Obžal.: Každá položka defrandovaná a v ža-
lobě uvedená byla zanesena do denníku správně
jenom že kontrolor dodatečné položky do denniku
nepojal.
Předseda: Tomu se divím; vždyť zde máte
schodek 24.000 K, kde se vzaly schodky dřívější?
Pokud se týče na př. sirotčích peněz, přepsali jste
ke konci měsíce archy, výnechali dotýčné položky
peníze jste si nechali pro sebe. Jak pak jste si po-
čínali před stranami?
Obžal.: Žampach vzal knížku od strany do
rukou, položil ji a řekl mně buď: »Neúčtuju«, nebo
udělal záporný pohyb rukou. Já pak vzal peníze o
strany a dal jsem je do vedlejší pokladny.
Předseda: Ale při předběžném vyšetřování
jste udal: »Já ty obnosy do strazzy nezanášel, ný-
brž uložil jsem je v papírovém obalu do ruční po-
kladny, v poledne jsem je vybral, vydal Žampachovi
částku, jakou chtěl a částku jsem vzal pro sebe
Obnosy ukládal jsem jen na chvíli do papíru a to
jen za tím účelem, aby nebylo stranám nápadno, ž
jich neukládám do pokladny.« Řekl jste to
Obžal.: Ano.
Toma
Žampach
18
article
Předseda: Tak jste tedy manipuloval jako
představený berního úřadu! A vedl jste si jakous
evidenci zpronevěřených peněz, abyste je mohl do-
datečně súčtovati pro případ skonírar
Obžal.: První položky jsem si ještě vedl, dále
jsem však od r. 1898 už nevedl nic. Zápisky ved
potom kontrolor. Měl k tomu takovou příruční knížku
Předseda probírá pak podrobně jednotlivé de-
fraudace Wiltovi za vinu kladené. Žaloba uvádí jich
nepřehlednou řadu. Tak na př. 27 případů, týkajících
se hospodářství Wiltova a Žampachova se sirotčími
penězi, 3 případy zpronevěry deposit, 11 případů,
nichž oba berní úřadníci ponechali sobě zaplacené
daně atd. atd.
Předseda uvedl na přetřes také ztrátu rekoman-
dované zásilky 445 zl. 48 kr., expedované českým
úvěrním ústavem za velimského jednoho továrník
bernímu úřadu kolínskému. Případ tento není před-
mětem obžaloby. Zjištěno arci, že dodací listek 26
května 1900 potvrdili jak Wilt, tak Žampach a že
oba podepsali také upomínku o nedoplatek daně, to-
várníku zaslanou. Wilt tvrdí, že dopis tento neviděi
a že došel bezpochyby v jeho nepřítomnosti. Stonala
prý mu tehda na smrt žena a tu prý z úřadu často
zašel domů.
V jednotlivých případech Wilt vinu svoji do
znává, v některých svaluje vinu na Žampacha. Zají-
mavějších podrobností jinak výslech jeho neposky
toval. Odpoledne věnováno bylo čtení nesčetných
protokolův a listin.
Zejtra, ve čtvrtek, dojde k výslechu svědků. Pr
líčení intervenuje jako zástupce finančního eráru fn
sekretář p. dr. W a gner.
(Pokračování.)
Wiltův
Žampachův
Wilt
Žampach
19
article
Z tragédie manželství.
(Před porotou kutnohorskou.)
Zlomená poslava mladé ženy se mälým zrakem.
v němž zračilo se tolik bolu a smutku, jejíž obličei
jevil stopy bývalé krásy, objevila se dne 26. t. m
před porotou kutnohorskou, obžalována ze zločinu
zabití.
Neveselý byl život Marie Martinové, neve-
selý za svobodna, neveselý v manželství. Vdala se
v květu mládí za chasníka, jenž přišel z Vídně
zdálo se ji sice, že toho hocha ani nemá ráda, al
rodiče naléhali, chasník lichotil, myslila, že mu
uvykne a tak vyřkla konečně před oltářem osudn
»ano«, aby vyřkla tím jediným slůvkem nad sebou
ortel.
Martino
Vídeň
20
article
Muž Martinové, obuvník ve Vojslavicích, záhy
počal zanedbávati svoji ženu, hýřil, pil, krčma a kar-
ban mu nahražovaly tichou domácnost. Klesal
pustnul. Řemeslo zanedbával a jen píl a pil. A když
opilý se vracel z nočních svých toulek, tu žena jeho
byla předmětm hrubých jeho útoků, zatemněný al-
koholem mozek viděl v tiché ženě-trpilelce ne-
přítelkyni, nepřítelkyni, již bil, kopal, jíž nešetřil,
ani když byla ve stavu požehnaném. A tak různice
stíhala různici, svár svár. Tak bylo i dne 26. září,
když přišla Marie Martinová z práce domů. Muž
úpíně opilý, jakmile spatřil svoji ženu počl
nadávat a vyhrožovat a když žena neodporovala,
tu v šíleném běsnění popadl těžký železný hrnec
se slovy! »Ten musím o tebe dnes rozbít,« hnal se
po obvíněné. Tato opatrně se mířené ráně vyhnula
a prosila a zapřísahala opilého muže, aby jí dal
pokoj; než to nepomohio, Martin hnal se znovu po
ženě a udeřil ji brncem, tak že upadla obličejem na
plotnu; v lltosti pak a vzpomínce, jaký jest ten její
život bídný, jak se dře pro muže a svoje tři děti
jak za to vše jest zneuznávána, ba i týrána a spolu
i v obraně, aby muž ji opětně neuhodil, chytila jej
za krk a praštila jím o zemi, tak že padl uchem na
truhlu a zůstal v bezvědomí ležeti.
Martinová jednala v sebeobraně; snášela, trpěla
dlouho, ale konečně si uvědomila lidskou svoji do-
stojnost, vzepřela se surovci, jenž jí život otrávila
ve spravedlivém hněvu, nejsouc si ani vědoma do-
sahu svého skutku, praštila svým mužem o zem
Martin v několika minutách následkem škrcení, pádu
a množství požitých lihovin skonal.
Martinová octla se před soudci z lidu. Čin svů
nezapírala, jen vysvětlovala.
Když obhájce p. dr. Václav Vlasák s obvyklou
vervou a výmluvností se ujal své svěřenky, soud
cové z lidu jednohlasně ji prohlásili za nevinnou
Martino
Martinová
Martin hnát
Martin
doktor
Vlasák
Vojslavice
21
article
„Čech zabil Němce.“
Asi před dvěma měsíci přinesly německé časo-
pisy zprávu s nápisem: »Čech zabil Němce«. Líčil
se tam se známou bezohledností násili, páchan
Čechy na Němcích, zejmena ale jak Němec ani
v tak zv. uzavřeném území není jist životem, potká li
ho nenáviděný Čech. — Také v Hostomicích u Duch-
cova stala prý se vražda a za oběť padl prý Němeo
české zuřivosti. Ovšem, že policejní i soudní apparát
uveden byl v činnost a zavedeno rozsáhlé pátrání.
Vražda z toho ovšem nebyla; státní zastupitelstvo
však vzneslo obžalobu na dva české horniky
pro zločin těžkého ublížení na těle. Obžalovani
obrátili se o právní pomoc k českému advokátu
v Mostě panu JUDru. Karlu Horlivému, který
prosadil, že k hlavnímu líčení, jež konalo se
těchto dnech před krajským soudem v Mostě, před-
voláni byli soudní lékaři, kteří szabitého«, dle ža-
loby státního zastupitelstva v Mostě však již jen
těžce poraněného Němce« při líčení měli prohléd-
nouti a své dobré zdání o poranění jeho podati
Líčení bylo zajímavé. Po výslechu obviněných hor-
níků přišli na řadu »dva poškození Němci.« A na-
stojte) Ani jeden z nich nepromluvi
slova německy, oba vypovídali před soudem
pouze český, protože německé řeči an
mocni nejso u. A jejich poranění! Soudní lé-
kaři prohlásili je za naprosto lehké pora-
nění, a dle toho dopadl též rozsudek.
Němec
JUDr
Karel horlivý
Čechy
Hostomice
Most
krajský soud v Most
22
article
Podvodný tereiář. Před krajským soudem
Podvodný tereiář. Před krajským soudem
táborským byl souzen Matěj Polanský, B5lelý
čeledín, nyní tulák z Putimi. Polanský byl již čtyři-
kráte trestán pro různé přestupky a třikráte pro
zločin podvodu. Před rokem opustil krajskou věznici
v Písku, kde sdílel celn s Leopoldem Hilanerema
potloukal se pak bez zaměstnání a bydliště po Mo-
ravě a v jihovýchodních Čechách. Vydával se za
člena III. řádu sv. Františka čili terciáře a tak dal
se živit od lehkověrných lidí, na farách splašil ku
oděvu neb obuv a pod rouškou zbožného člověka
byl dobře živ; nosil černé šaty a byl oholený jako
kněz a tak žebraje klamal lid? Aby si přilepšil, vy
myslil si nový zdroj příjmů. Zaopatřil si knihu.
kterou klamně signoval na kterés faře a zanášel n
prvé straně nepravé sumy jako dary na stavbu ko
stela v Bradáčově a získával si žebráním příspěvky
Dále vybíral na opravu kostelů v Malém Zablatl
v Nahořanech a Písku, při čemž všude dobře po
chodil, ale co v jedné obci vybral, ve druhé propil
ale nechodil v ní po příspěvcích, nýbrž až v obe
třetl, čímž nevzbudil nikde podezření. Konečně da-
si Polanský vymalovat velký obraz s domem a kapl
a ukazoval jej jako dům útulku starých, k přáci n
Polanský
Hilanerem
František
Putim
Písek
Čechy
Bradáčov
Nahořany
23
article
schopných žen terciářek, které naň a na jeho do
stavení nějakým darem přispěly. Na podvod tento
nachytal nejvíce lehkověrných žen, jež myslely sku
tečně, že za jednu či dvě koruny dostanou cel
zaopatření na stará kolena. Pojednou ale do-
zvěděli se na faře a ve škole v Bradáčově, že na
stavbu jejich kostela jakýs terciář vybírá peníze, aniž
k tomu oprávněn byl. Tím také skončily krásné
dny Polanského, neboť záhy byl postižen četníky
kdesi u Veselí n. L. zatčen. Vyšetřování způsobe-
ných škod bylo obtížné, jelikož hlavní kniha u Po
lanského nalezena nebyla a jen dle sporých listů
poznáno, že ošidil uvedeným způsobem 113 oso
obého pohlaví, mezi nimi domkáře, hospodyně, šva
dleny, výměnkáře, služky, hostinské, ba v Zálší i po
licajta. Soud vyšetřovací posílal dotazníky dle ce
stovní knížky Polanského, avšak lidé namnoze sty
děli se přiznati, že se dali napáliti a tak mohlo být
pouze zjištěno, že škody tulákem způsobené činí nsi
200 korun. Nejvíce dostal 10 korun a nejméně 10
haléřů. Polanský před krajským soudem pravil, že
je skutečným terciářem a že je vázán »svatým mlče-
ním«, prohlásil, že peníze má uloženy se svými
»efekty« v kteréms klášteře na Moravě, o němž ale
neví, kde se nalezá a »jak mu říkají«. Zjištěno, že
i služební knižku padělal. Soud odsoudil Polan
ského na osm měsíců do těžkého žaláře
se 16 posty. Podvodník bude po vystálém trestu
dán do donucovací pracovny. Předsedou senátu byl
rada zem. soudu p. Boušek, veřejným žalobcem státní
zástupce p. Kuttelwascher.
Polanský
Polan
Boušek
Kuttelwascher
Zálší
Morava
senát
24
article
Lupič v ženských šatech.
(Před porotou v Č. Budějovicích.)
V pondělí zodpovídal se před porotou česko
budějovickou ze zločinu loupeže 17letý zahradnický
pomocník Josef Derutl, rodem Němec, jenž dne
5. září letošního roku přepadl trafikantku paní Viktori
Ježdikovou ve Stráži, by ji oloupil. Za tím účelem
oblekl na sebe šaty své matky, na hlavu přehodi
šátek, do kapsy vzal si tlustý provaz a trochu písku
Takto vyzbrojen vyčíhal okamžiku, kdy trafikantka
byla sama v krámě a vrazil rychle do něho, shas
lampu a popadl přepadenou za hlavu, snaže se ru-
kou ji uepati ústa. Polekaná žena křičela a bránil
se. Derutl ji porazil na zemi, vrazil ji prst do hrtanu
a tloukl a škrábal ji do hlavy a obličeje, snaže se,
ji omráčiti. Však hlukem v krámě upozorněni byli
kolemjdoucí, že děje se v něm cosi neobyčejného
vníkli do vnitř. Derutl, vida že je ohrožen, prchl.
Byl však poznán a zatčen.
Přiznal se, že chtěl pl. Ježdíkovou oloupiti, aby
měl na cestu do Vídně a aby mohl si koupiti nov
kalhoty. Provaz vzal si proto, aby mohl trafikantku
spoutati a odvléci na postel a přikrýti ji peřinou, aby
nemohla křičeti. Ztýraná žena byla následkem zlo
činu Derutlova delší dobu nemocna.
Porota uznala zvrhlého mladíka jednohla sně
vinným a soud, jemuž předsedal president pan
Geist, vyměřil mu trest těžkého zaláře na pět let.
Derutl
Němec
Ježdíkův
Geist
Č . Budějovice
Stráž
Vídeň
Viktori Ježdikova
25
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
stavky.
26
article
* Z Nov. Yorku, 27. listopadu. (C.-B.) Vý
hybkáři v Pittsburku, náležející k Unii, zastavil
práci. Chtějí větší mzdu. Stávka týká se všech že
leznic, jež ústí do Pittsburku, kromě dvou.
York
27
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pražský krajinský spolek učitel
stva měšťanských škol má ustavující schůzi
v sobotu dne 30. listopadu o půl 6. hod. odpol.v
měšťanské škole dívčí ve Školské ulici v Praze. Po
ustavení se spolku přednášeti bude odb. učitel A.
Vimmer: »O vlivu některých přírodních činitelů na
geografii rostlinnou.
A Vimmer
školský ulice
Praha
28
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z NuslI. Po dvouleté nečinnosti byl dne 17
t. m. místní odbor Národní jednoty po
šumavské v Nuslích opět zřízen a nalezne
zajisté dřívější podpory u všech svých bývalých členů
Odbor chce opatřiti vánoční nadílku chudé školn
mládeži v některé z obcí území uzavíraného a obrae
se tudíž se žádostí ke všem přátelům a příznivcům
z Nuslí a Pankráce, aby neodepřeli pomocné ruky
ve chvíli, kdy zachrániti chceme dítě české před od
národněním a germanisací. Výbor doufá, že spolky
korporace a četní jednotlivci přispění svého mu ne
odepřou a že nebude nikoho, kdo by nepřispěl dár
kem, jakmile mu bude sběrací arch předložen.
Z Národní jednoty severočeské-
K utužení organisace práce na českém severu usta
vuje Národní jednota severočeská ve smyslu usne
sení své valné hromady z r. 1901 své sbory důvěr
níků, mezi něž území její činnosti přikázané jest
rozděleno. Práce přípravné ve příčině sboru IIl
roudnicko mělnického pokročily tak dalece, že možno
přikročiti k jeho ustavení, za kterýmž účelem svolána
důvěrná schůze na den 1. prosince o 10. hod. dop
do místnosti radnice v Bohušovicích.
Nusle
Pankrác
Bohušovice
IIl
29
title
Věstník spolkový.
30
article
Schůze.
Schůze.
Dne 28. t. m.: Mimořádná valná hro-
mada Českoslovanské jednoty, kterou
svolalo předsednictvo výboru Českoslovanské jednoty
za účelem provedení voleb do výboru, na základě
nově schválených stanov rozšířeného, je o půl7
hod. večer v místnostech Českoslovanské jednoty v
staré škole u sv. Jindřicha (v I. patře v levo). P
valné hromadě koná se ihned uslavující schůze vý-
boru. — Damský odbor besedy »Čela
kovský« v Praze má schůzi o 8. hod. večer. —
Schůze správního výboru spolku poštovních
expeditorů pro Čechy koná se o 9. hodině
večer »u Kupců« ve Štěpánské ulici. O 7. hodině
večer jest schůze výboru svazu spolků c. k. expe-
ditorů poštovních v Rakousku. — Ze zpěváckého
spolku »Bandl« na Letné. Zkouška smíšeného
sboru na zábavu jest o půl 8. hod. večerní v hölelu
»u Kutílkůe.
Z Umělecké besedy. Dne 31. prosince t.r
končí lhůta v domácím konkursu vypsaném Umě
leckou besedou na prémii besední pro správní rok
1903 — protějšek k Suchardově »Vrbě«. — Dne
8. prosince pořáda literární odbor vycházku do ba-
siliky sv. Jiří na král. hradě pražském, při níž podá
výklad umělecko-historický c. k. konservator sta-
vební rada p. Fr. Mach. Hodina a místo schůze
budou ještě oznámeny. Valná hromada letošní stano-
vena na den 16. prosince. Přijato bylo 8 nových
členů.
Jindřich
Kupec
Suchardův
Jiří
Mach
Praha
Čechy
štěpánský ulice
Rakousko
Letná
spolek poštovní expeditor
výbor svaz spolek c
zpěvácký spolek
Bandl
31
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 27. listopadu. (C.-B
»Times« sdělují z Nov. Yorku ze včerejška
V příčině zprávy sirem W. Reidem v » Ni
netcenth Century« otištěné tvrdí washington
ský dopisovatel novo-yorského »Heraldu«,že
ačkoliv zástupci evropských států nepožádal
Spojené státy bezprostředně, aby nabídly své
dobré služby k obnovení míru v Jižní Africe
podali přece neoficiální návrhy v tomto směru
členům vlády. Tyto návrhy byly učiněny z
vyjednávání o různých mezinárodních záleži-
tostech a bylo jasně naznačeno, že postup
americké vlády bude jist souhlasu a podpory
evropských států. Dopisovatel dokládá, že
všech návrhů těch bylo Rooseveltem a vládou
vůbec dbáno.
Z Brusselu, 27. listopadu. (Zvl. tel.
President Krüger dostal zprávu, že zemřelc
pět jeho vnuků v táborech koncentračních
Z Vídně, 27. listopadu. Značný poče
obchodníků s koňmi byl vybidnut, by jedna
se zástupci anglickými o dodání koní do jižní
Afriky. Firma Leopold Hauser a synovec uza-
vřela s angliekou vládou smlouvu, na základě
jejíž se zavázala dodati Angličanům do března
r. 1902 20.000 dobrých koní pro jižní Afriku.
Aby tak veliký počet koní mohl býti opatřen,
rozeslala již firma své agenty do všech krajů
rakouských, které chov koní pěstují.
Z Londýna, 27. listopadu. (C.-B.) Dl
dnešní pretorijské depeše Kitchenerovy generál
K not oznamuje, že zajal 36 Burů, mezi nimni
velitele Jouberta, jenž je těžce raněn,a
polní kornety Volmaransa a Dietricha.
Je prý to skoro celá Jouberlova družina
York
W Reid
Roosevelt
Krüger
Hauser
Angličan
Kitchenerův
Joubert
Dietrich
Jouberlův
Londýn
jižní Afrika
Brusel
Vídeň
32
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Deputace.
Z Vídně, 27. listopadu. Dnes dostavila
se do Vídně deputace obchodní ků
s papírem, knihařů a vyrabitelů
školních potřeb, aby podala mini-
sterstvu vyučování žádost vzhledem na pro-
jekt, zmonopolisovati výrobu a prodej škol-
ních sešitů. V pětici vykládá se dosah
opatření toho pro jmenované kategorie. De-
putace dostavila se k ministru dru. Rezkovi,
který slíbil, že se požadavků její ujme. Ministr
vyučování dr. Hartl uznal, že skutečně byl
úmysl centralisovati výrobu školních sešitů
ku prospěchu c. k. knihoskladů, dodal však,
že prodej měl býti zůstaven jako dosud ob-
chodníkům s papírem, knihařům a vyrabitelům
školních potřeb. Protože však vyučovací
správa z petice dnes podané seznala, jakou
újmu utrpěly by četné existence, vezme věc
tu ještě v bedlivou úvahu.
Rezek
doktor
Hartl
Vídeň
33
article
Projevy díků.
Z Vídně, 27. listopadu. Poslance
Holanského došly za příčinou jeho pon-
dělní řeči o vřesenském processu
četné telegrafické projevy díků z Haliče.
Mezi nimi tyto:
Ze Lvova: Matky polské děkují
vroueně tomu, který vyvstal k obraně dětí
polských, úpících pod pruským bičem. Za
komitét dam lvovských Wechtlerová.
Z Krakova: Za pranýřování hanby
a násilnosti pruské čest Vám, pane, D .
Kwiatkowski, dr. Flis, dr. Pezni ak,
dr. Miesowicz, dr. Wilczynski, dr.
Puzon.
Z Rudek: . . . Přijměte, velectěný
pane, nejsrdečnější poděkování za obranu
pravdy a spravedlnosti a za potírání násilí
pruského ve Vřesně. Německé bezpráví bude
míti v zápětí všeobecný svaz slovanskýa
dá-li bůh, dočkáme se ještě druhého Grun-
valdu. Na zdar klubu českému! Albín
Rayski, poslanec na zemském sněmu.
Z Krakova. Prosíme, byste nám za-
slal fotografii svoji. Díky za obranu dětí pol-
ských ! Redakce »Illustrace polské«.
Kromě toho došly posl. Holanského četné
přípisy z království českého, ve kterých se
mu projevují díky a uznání za jeho řeč.
D Kwiatkowský
doktor
Flis
Pezeň
Miesowicz
Wilczynský
Puzon
Vídeň
Halič
Lvov
Krakov
všeobecný svaz slovanský dát
34
article
Souboj.
Z Vídně, 27. listopadu. Kol 10 hodiny
dopolední konán byl. v soukromém domě
souboj posl. Kar. Heř. Wolfa s professorem
zemědělského učiliště v Libverdě drem.
Seidlem, jenž jest svakem všeněmeckého
poslance Tschana. Sekundanty poslance
Wolfa byli říšský poslanec Rafael Pacher a
člen výboru německo-nacionálního spolku
Edvard Stránský. Svědky dra. Seidla byli
říšský poslanec Walz a německý liberál dr.
Gross. Souboj konal se na šavle a dr. Seldl
byl při něm lehce škrábnut. Strany se ne-
smířily. K souboji vyzval professor dr
Seidl. Příčina souboje nebyla politická.
Vyjednávání mezi Pešti a Vídní.
Z Vídně, 27. listopadu. Z Pešti se
oznamuje, že rokování ve příčině celního
tarifu, tam konané mezi oběma vlädami,
nebude hotovo do konce roku, nýbrž bude
v poslední čtvrtině prosince přerušeno do
počátku ledna.
Z korrespondence mezi Bismarkem
a Andrássy m.
Wolf
Seidl
Tschan
Pacher
Stránský
Walz
doktor
Gross
Seldl
Bismark
Andrássy
Vídeň
Pešť
35
article
n. Z Berlína, 27. listopadu. V do-
datku k dílu »Myšlenky a paměti Bismarkovy«,
kterýž vyjde tyto dny u Cottova nakladatel
ství, obsažena jest i korrespondence mezi
Bismarkem i Andrássym o uzavření něme-
cko-rakouského spolku v r. 1879. Již nyní
publikují se z ní jeden list Andrássův a dva
Bismarkovy. V pravdě řečeno, neobsahují
skorem žádných nových momentů — leda
pro rychle zapomínající — jež by mezi tím
nebyly se staly už známými parlamentními
projevy obou státníků, jakož i z dopisů An-
drássových, po jeho smrti otištěných. An-
drássy radí Bismarkovi, že dle obapolné roz-
mluvy vyložil císaři Františku Josefu I. účel
chystané smlouvy defensivní, jakož i to,
že by casus foederis nastal také, že
kdyby některá z obou říší napadena
byla třeti, s níž by Rusko kooperovalo;
Bismarkův
Cottův
Andrássy
František
Josef
Berlín
Rusko
36
article
»Shledal jsem císaře tak proniknutého
přesvědčením o užitečnosti, ano nutností ta-
kové smlouvy, že každé další odůvodňování
bylo zbytečným.« Císař vidí prý v tom pro-
středek, nejen aby odvrácen byl »Damoklův
meč, jenž nad styky našimi stále visí«, nýbrž
také by zachován byl mír i na prospěch
třetího. Při tom Andrássy dodává, že věří,
že car Alexandr II. nechce válce, ale on
nechtěl prý také válce rusko turecké a byl
k ní svým okolim zatlačen. »Rakousko udě-
lalo chybu,« končí Andrássy«, »že své doby
zamítlo nabídky Německa, jež byly by za-
bezpečily obapolné nové zájmy, a jsem rad,
že mohu konstatovati, že tentokráte chyba
taká opětovati se nebude (l)«
Bismark odpovídá 3. září 1879, že úkol
jeho jest nesnadnější, ač prý svému císaři
(Vilému I.) na 60 psaných stranách vysvětlil
účel a obsah smlouvy, nepodařilo se mu
rozptýliti obavu, že »v našem pokojném zá-
měru přece skryt jest nějaký aggressivní
úmysl«, což prý jeví se nesympatickým
82letému pánovi, kterýž nad to nerau se
vpravuje do nových situací. Mimo to mělo
prý vliv na něj i to, že car Alexandr náhle
změnil hrozivou mluvu svou ve vlidné jed-
Císař
Damoklův
Andrássy
Rakousko
Německo
Vilém I