ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2bdc00d0-661f-11dc-959e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 38, org 5, person 74, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. listopadu 190.
Praha
3 masthead
Číslo 328
4 article
Na ranní a odpel. HIsty přílohami („Naněný Obzor ve středu a „Literůrni Hlidku v pátek) předplácí se: Praze v administrani na něsle sk - na štvit leia . . . . . s drejí denílke na měsíc . . . . . koi zs čtrt leta ve ailslkšch 2 K8o sa měste . . .. Poštont na měsle n čtrrt lefa . . .- s drají zásllieu sa čtvrt leta na měsl
Praha Literůrni Hlidka
5 article Opět resoluce průmyslové rady.
Opět resoluce průmyslové rady. Nemůže nikdo tvrditi, že bychom ve sloupcích našeho listu nevěnovali všemožnou pozornost zájmům a potřebám hospodářským a to nám dává zároveň právo, abychom žá- dali na každém, kdož osobuje si zvláštní po- volání, státi na stráži hmotných, hospodář ských interessů, ať již všeobecných, ať čá- stečných, aby tak činil se stejnou šetrnost k zájmům ostatním, jakéž v každém pokro- čilém, moderním svazku státním musí býti opatřeny ve prospěchu souměrného vývoje národního, kulturního a politického. Neméně jest zapotřebí, aby mluvčí jednotlivých zájmových skupin při projevech svých byli si plně vědomi jak souvislosti mezi různými zjevy hospodářskými, taki veškerých příčin případné tísně a ne- snází, neboť jedině správné rozpoznání příčin neduhu poskytuje pevný základ k akci ozdra- vující, k nápravě. Postupují-li takto, neupad- nou v nebezpečí, že projev jejich sklesne na pouhou jednostrannou, tendenční demonstraci, zvláště byl-li učiněn za okolnosti, kteréž ne- vylučují souvislost s politickou a ke proti národním, kulturním a po- litickým zájmům většiny národů a obyvatelstva bezohledně a ne- ústupně vedenoul A těmto úskalím nedovedla se vyhnoui ani nejnovější resoluce průmyslové rady ve Vídni, kteráž dle všeho již ve schůzi dne 25. t. m. byla přijata — »za živého souhlasu a bez debatty«, ač teprve včera dána byla tiskovou kanceláří na veřejnost.
Vídeň
6 article
Resoluce, již přinášíme doslovně v te- legramech, podobá se četným oněm proje- vům, jež se objevují co chvíli z kruhů prů- myslových od onoho okamžiku, kdy ně- mecká obstrukce zvítězila nejen nad parla mentním principem většiny, nejen nad zně- ním státních základních zákonů, ale i nad autoritou státní. Dokud nestalo se po vůl diktátům německých stran — nebylo slyšet o projevech z kruhů průmyslových ničeho ač již za hr. Badena byla německou akcí ohrožena jedna z nejdůležitějších podmínek hospodářské stability — hospo- dářský poměr obou polovin říšel Zatím nadešly další, neméně vážné pří- činy, kteréž spolupůsobí ke zhoršení poměrů výrobních, zejmena průmyslových. Jest to hospodářský otřes, kterýž nastal zejmena válkou jiho africkou, po němž přišla nejprv v Německu řada úpadkův a vleklá krise, jež znenáhla se šíří a prohlubuje- Konečně nutno slavné průmyslové radě ve Vídni připomenouti, že hlavní rán zadalo důvěře ve stabilitu a trvání pravidel ného vývoje hospodářského Německo svým návrhem nového celního tarifu, kterýž ohro- zuje zejmena zemědělství a průmysl v našem soustátí
Německo Vídeň
7 article
Nechceme vypočítávati další události fakta, kteráž předcházela nynější tíseň vý robní, ježto uvedená sama o sobě poskytuj dosti látky k ocenění kroku, kterýž nyní uči nila průmyslová rada ve Vídni. Resoluce tětc rady — očekává nápravu všech hospodář- ských běd od způsobilosti říšské rady ku práci a od schválení rozpočtu na budoucí rok! Právě tyto dny promluvil o hospodář- ských poměrech a hospodářské tísni uherský finanční ministr Lukács, a než dále pokro- číme v ocenění resoluce průmyslové rady ve Vídni, poslechněme některé výroky Lukácsovy. Hospodářské poměry naše nejsou příznivé, pravil, ale poskytuje-li to nějakou útěchu, co obsaženo v latinském přísloví: »míti spo- lečníky v útrapách«, může se prohlásiti, že takovýto stav nezavládl pouze
Lukács Lukácsův Vídeň
8 article
u nás. Stejně jest tomu i v zemích mnohem bohatších a mnohem mocnějších... Za těchto okolností mu- sím prohlásiti, jakkoli jest to nepříjemné, že za současných poměrů nemůžeme než vy- čkati trpělivě průběhu přirozeného ozdravo- vání ... Vláda nemůže pomlčeti o nápad- ném zjevu, že ony obory výrobní, kterýmž se dostalo nejvíce státních podpor a subvencí. jako na př. průmysl a zemědělství, vykazují výsledky méně potěšitelné, než ono odvětví. kteréž jest odkázáno pouze na své vlastní sily — totiž obchod... Hlavní věcí jest dů- věra ve vlastní síly a statečnost jakož i vědomí, že cizí pomoc, nechať již přichází odkudkoliv, vždy jest významu podřízeného a že svépomoc a osobní zdatnost nikdy nemůže nahraditi. — Můžeme tedy počítati ohledně resoluce průmyslové rady bezpodmínečně s tím, že tíseň průmyslová není ničím specificky cis- lajtánským a že její odstranění nedá se pro- vésti nějakou mistní akci, i kdyby ji pod- nikl parlament.
9 article
Tím jest i náležitě objasněn význam prostředku ozdravovacího — dělnost parla- mentu — jejž průmyslová rada jakožto je dině správný navrhuje. Než postavme se na stanovisko průmy slové rady! Dělnost parlamentu, tedy říšské rady, jest sama podmíněna souhrnem ostat- ních, výše naznačených národních, kulturních a politických zájmův, kteréž neústup- ností a panovačností německých skupin říšské rady byly poru- šeny a jsou pro všecku budoue nost další ohroženy. Chce-li tudíž průmyslová rada vídeňská upřímně, aby parlament se stal dělným, nesmí uzavírati svých zraků před příčinami, jež dělnost onu vylučují, jinými slovy řečeno: průmy- slová rada musila by vyzvati německou neůstupnost a pano- vačnost ku povolnosti! Noučinila-li tak, opouští sama stanovisko hospodářské a staví se jednostranně na národně-německé stanovisko, jež vyvyšuje takto nad samy hospodářské zájmyl
10 article
Buď jest pravdou, že hospodářské zájmy jsou rozhodující, a pak se musí je- jich potřebě podrobiti i národní německe stanovisko, anebo činí průmyslová rada vý jimku s národním stanoviskem německým, a pak jest její péče o hospodářské zájmy pouhou škraboškou, za níž napomáhá ten- denčně jedné politické národnosti — na újmu všech ostatních. A to jest okolnost, kteráž v soustát mnohonárodním tím křiklavější se stává. čím více resoluce průmyslové rady postráda všech známek odborného, způsobilými pro- středky a návrhy obrněného kroku. To jest resoluce, kterouž mohl vydati každý politický i nepolitický spolek, který chce Němce utvr- diti v jejich odporu proti právům ostatních národů a těmto by nejraději uložil — věčné mlčení! Nikoliv ten, kdo volá: říšská rado pracuj, ale ten, kdo prohlásí: říšská rado buď spravedliva ke všem národům rakou- ským a netrp nijakou vyvýšenost jednoho nad druhým, ten dokazuje, že rozpoznal nemoc a ze zná i prostředky k nápravěa ozdravení! Dokud rakouský průmysl takto nepro- mluví, nebudou míti jeho resoluce jiného účinku než všecky posavadní podobné kroky, jichž se v posledních asi třech letech již stalo několik. Zůstaviti je bez odpovědi. bylo by totéž, jako udržovati veřejnost v klamu jak o podstatě průmyslové tísně. tak o příčinách akční nezpůsobilosti rady říšské.
Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. listopadu. (Věcná oprava posl. Holanského) byla nejen věcná, byla i včasná. Ve chvili, kdy hlavní mluvči polského kola, krakovský »Czas« a lvovský »Dz. Polský«, nepřestávají dorážeti na českou delegaci, že svými »malichernými« národními požadavky překážejí úspěšné činnosti říšské rady. ukázal český poslanec svým odsouzením pru- ských surovostí za vřesenského procesu, jak slovanské vzájemnosti rozumějí Čechové. »Nová Reforma« se diví, že polské kolo vůbec připu- stilo, aby je v otázce vřesenské, která se týče životných zájmů všech Poláků, předešel na říšské radě poslanec z jiného klubu. A polské kolo mělo přece příležitost, aby svým řečníkem afféru vřesenskou uvedlo na přetřes. Kanovník Komorovský mluvil svou dlouhou řeč, kterou obhajoval francouzské jezovity, až po vynesení rozsudku vřesenského. Ale o věci, která ležt přec na srdci všem Polákům, nezmínil se ani slovem. »Proto — píše dále »N. Ref.« — jsme povinni díkem Čechům, že ve chvíli útisku přispíšili s otevřenou dlaní pobratimského ná- roda a poslali na tribunu svého mluvčího, aby odsoudil pruské násili, spáchané na našieh rodácích. Teprve tu se vzehopilo i polské kol a ustanovilo prý i svého řečníka, jenž za roz- pravy o Burech má se zmíniti o nespravedli- vostech, páchaných na Polácích v Prusku.«
Čecho Polák Komorovský Ref Bure Praha Prusko Dz
12 article
Polské kolo, jemuž za vedení p. Javorského jde vždy především o to, aby na sebe nepopu- dilo německou levici, aby jednalo v dorozumění s drem. Körbrem a nečinilo nesnází svému krajanu, minístru vnějších věcí hr. Goluchov- skému, není na štěstí už jediným představitelem haličských Poláků, kteří i na věci slovanské počínají již hleděti jinak, než polské kolo Krakovský »Glos Nar.« upozorňuje na př. své čtenáře na známý článek »Münch. N. Nachr.« plný útoků na český národ a poznamenává k němu: »Článek ten zdál se nám zajímavým proto, že vyšel z téže hakatistické kuchyně, jako stati, psané proti Polákům. Nepřátelé Slo- vanů snaží se rozpáliti do běla německý šovi nism, aby se jedním rázem mohli posunouti na slovanský východ. Každý rozvážný polský po litik ví nyní, že německé útoky na Poznaňsko a na Čechy jsou zjevy téhož boje, jejž německý živel vede se Slovany, snaže se posunouti svou hranici, vytknutou mu vídenským kongresem až k střední Visle a Němenu. Germanisace Po znaňska a všeněmecký ruch v Čechách zname nají pro Němce zabezpečení týlu v onom po- chodu na východ!« Z Lublaně, 26. listopadu. (G oriice proti Gradišce.) Oba hlavní sloupy irre- dentismu v Gorici se na sebe pohněvaly. Jižní dráha, která daně, vypadající na její gorickou trať, platila dosud v Gorici, rozdělila je nyní stejnoměrně mezi Gorici a Gradišku, čímž městu
Javorskij Polák Glos Münch N Nachr Slovan Němec Gradiška Poznaňsko Čechy Visla Němen Lublaň Gorica Gradiška
13 article
Gorici ubude značná čásť přirážek. Z toho vzniklo v Gorici veliké rozhořčení jednak na posl. Lenassa, že takovému rozdělení daní ne- zabránil, jednak i na Gradišku, že získala nový vydatný zdroj obecních příjmů. Městské za- stupitelstvo gorické hodlá prý učiniti dokonce i návrh zemskému sněmu, aby čistě vlašské území gradišské bylo vyloučeno z hrabství go- rického a sloučeno s Terstem. Z Vídně, 27. listopadu. (Rumuni Všeněmci.) Pověst, že bukovinští Rumuni hodlají uzavříti jakýsi spolek s Všeněmci, vy- vrací také bar. Jiří Vasilko, jenž v rozmluvě se zpravodajem »Indep. Roum.« prohlásil, (že takový spolek je nemožný, protože by byl pro bukovinské Rumuny osudnou chybou. Vždyt Všeněmci chtějí dle svého programu Bukovinu sloučiti opět s Haličí, od níž se teprve po dlou- hých bojích odtrhla. Rumuni mohou vyhledá- vati jen takové spojence, jichž osobnost by nebudila u vlády nedůvéru. Sloučení se stra nou, jejíž členově se pokládají za vyšš bytosti mezi rakouskými národy, Rumun by schváliti nemohli.
Gradiška Rumun Vasilko Roa Gorica Terst Vídeň Bukovina Halič
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. listopadu. Ohlasy vřesenského processu v pol- ských novinách. »Kurýr Codzenný« (Varšava). Ve »Fliegende Blätter« nalezáme obrázeček, výborně charakterisující, jaký duch panuje v současném Německu. Na zábavě hospodyně domu táže se »lajtnanta«, proč netančí? On odpovídá: »Pro bych tančil? Beztoho celý svět se točí kolem mé osoby.« To je skutečné »zrcadlo hlupství«, ve kterém se co nejvěrněji obráží mravná podoba německého Michla. Mundur — to je podle slov Viléma II. »der vornehmste Rock« (nejvzneše- nější kabát) a většina německého národa opa- kuje to po něm. Z »nejvznešenějšího kabátue vstoupila v německý národ nadutosť a nej nedůtklivější podrážděnost — což ostatně jsou věci vedlejší. Duch německý projevil se nedávno i po slovech Chamberlainových, jenž, aby očistil anglické vojsko z výtek brutálností, páchaných na Burech, pravil v parlamentě, že vojska an- glická nedovolují si toho, co páchaly jiné armády na př. německá ve Francii roku 1871. Na to zavřelo v Němcích jak v úle, vysypaly se vášnivé protesty a pobouření proti Angličanům dosáhlo takových rozměrů, že vlády obou říší počaly se znepokojovati. Němci vždycky měli dar zapomenuti, pokud šlo o jejich zločiny. Za- pomněli nejen na to, jak hromadně popravo- vali franctireury, nýbrž i na pověstné hodinky z kampaně francouzské a na čerstvé »listy Hunů« z Číny; vrhli se tedy hurtem na smě- lého řečníka.
Codzenný Michl Vilém II Chamberlainův Bure Angličan Němec Hun Praha Varšava Německo Francie Čína Fliegende Blätter
15 article
Jak že vypadá tato přemrštěná citlivost vedle olympského klidu, s kterým Němei při- jímají zprávu o rozsudku v processe vřesenském. Němci se pobuřují, že někdo mluví, jakoby jejich vojáci za války nebyli samí andělé dopouštějí se za míru, ve vlastní říši neslýcha- ného ukrutenství; pro Dreyfussa strhli strašnou vřavu, až se svět ve stěžejích zachvíval, ale to, že vřesenští rodiče uvrženi německým soudem na dlouhou dobu do žaláře, shledávají přiro- zeným a slušným. Němec, který nesouhlasí s tímto divokým pronásledováním, je bílou vranou. Totě již stav pathologický, totě úpadek mravnosti, dlegeneralce celého národa — a s tím dlužno počítati Světlo, které Němcům svítilo cestou k národ- nímu sjednocení, náhle shaslo; sfoukla je pruskokřižácká převrácenost a moulovitost. Ná- sledky nedají na sebe dlouho čekati, a věru Poláci pod německým jhem nemusejí se pro to rmoutit. Není pochybnosti, že mravná hni- loba pruské administrace, dnes ještě obrácená proti Poláků m, obrátí se v konci konců naprot samé budově německého státu. Ústavný stát mnsi padnouti, zkazi-li se stroj administrace. Nespravedlivý soudee. úřadník provokátor a pokrytec, to jsou nejhorší vnitřní nepřátelé A tohoto nepřítele vychovávají sí Němci s takou pečlivostí, že baccilly jeho nepřijdou již n zmar. Ony vykonají své, ale ne mezi Slovany. nýbrž mezi samými Němci.
Němec Polák
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 27. listopadu. Ve sněmovně panské sveden byl dnesp druhé zápas o předlohu ve příčině založených dluhopisů bankovních. Trval celé čtyři hodiny
Trval Vídeň
18 article
a zůčastnili se ho nejlepší juristi; prof. dr. Randa, býv. ministr financí dr. Steinhach, prof. Czyhlarz a prof. Grünhut. Vý- sledek byl, že se předloha schválila ve znění, ve kterém vyšla z komise. Panská sněmovna se sejde opět zejtra. Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi v 1 hod. 35 min. odpol. a oznámil diky císařea arcikněžny Marie Alžběty za blahopřání k arci- kněžnině zasnoubení a vyžádal si, aby směl vyslovit arcikněžně blahopřání k narozeninám Noví členové: arcibiskup Dvornik a hrabě Abensberg-Traun složili slib. Na podnět hr. Schönborna usnešeno dát na jednací pořad volbu dvou členů státního soudu. Potom přešlo se k jednacímu pořadu, na němž je druhé čtení předlohy o založených ban- kovních dluhopisech. Ref. Mauthner doporučoval předlohu. Ministr spravedlnosti bar. Spens- Booden vylíčil podstatu předlohy, připustil, že rozsah zákona není velký ani aktuálný, protože dosavadní zástavní dluhopisy jsou dostatečně založeny, žádal však, aby provedla se zevrubná debala, aby — kdyby se jednou něco stalo — byla tu dostatečná právní ochrana. Dv. r. Grünhut dovozoval, že nedostatky kuratského zákona z r. 1874 touto předlohou nejsou odstraněny, věřitelská práva nejsou chráněna, jsouce jen podřízena právům kuratorským. Lituje, že ne- dbalo se jeho předlohy, kde valná bromada zastu- puje práva věřitelů dílčích dluhopisův a doporučuje na příklad Německo. Obává se, že nynější předloha bude přijata a věřitelé dílčích dluhopisů ještě dlouho budou míti příčinu k oprávněným steskům. Bude hlasovati proti předloze.
profesor doktor Randa Steinhach Czyhlarz Grünhut Windischgrätz Marie Alžběta Dvornik Schönborn Mauthner Abensberg Traun Německo
19 article
Dv. r. Randa lituje, že výbor nepřijal některé změny, jež navrhoval. Legislativa má zameziti zne- užívání důvěry majitelů zástavních listů. Předloha má své dobré stránky, ale ty nestači k zabezpečení majitelů takých papírů. Žádá, by vládní zástupci u zemských bank spolupodepsali všecky vydané dluhopisy a opatřili seznam všech vydaných dluho- pisů. Dlužník má býti vyrozuměn, že jeho dluh slouží za kauci a má býti vyzván oznámiti vládnímu komi- saři, má-li konati splátky mimořádné, jež přesahují smluvené annuity. Bez tohoto ustanovení měl by zákon tuze skrovný význam. Konečně žádá, by se přijal jeho slohový návrh k § 11. zákona o ban- kových dluhopisech, u nichž ukládají se sirotčí pe- níze. Zamítnou-li se jeho návrhy bude hlasovati ve 3. čtení proti zákonu. Dv. r. Czyhlarz ospravedlňoval stanoviště výborově a snažil se sloučiti bezpodstatnost vývodů obou předešlých řečníků. Dr. Steinbach vyčítal dvor. r. Grünhutovi odpor proti předloze z nespokojenosti s kurátorským zákonem a zastával se, že odporuje navrhovaným změnám Randovým. Po replice Grünhutově a doslovu zpravodajově přešlo se k rokování zevrubnému a v něm přijat § 1. beze změny, § 2. po vývodech minist. rady Calla, § 3. a 4. beze změny. Při § 5. propadla navržená zména Randova a článek ten i následující do 10. byly přijaty dle výborových návrhů; § 11. po krátké debatě, jíž zúčastnili se Czyhlarz a Randa, dle výborového návrhu, ale bez Randova návrhu. Podobně přijaty též ostatní články a potom celý zákon ve 3. čtení a schůze přerušena. Další rokování bude z ejtra.
Randa Czyhlarz doktor Steinbach Grünhut Randův Grünhutův
20 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 27. listopadu. (Telefonogram »Nár. Listů«.) Rozpočtový výbor po doslovu referenta Marcheta schválil kap. »Přímé daně.« Mengrův návrh na vyšší rozpočet pozem- kové a domovní daně propadl; některé resoluce posl. Kozlovského o berních exekucích a tajení majetkových poměrů poplatníků byly přijaty. Potom rokovalo se o kap. »Pense.e Ref. Lupul přimlouval se za novou předlohu ve prospěch starších vdov a sirotků a započítávání aktivního přídavku do pense. Posl. dr. Kurz podporoval referentský návrh ohražoval se, aby 77proc. příspěvek na společné pense, byl vyloučen z vyrovnacího jednání a tak navždy kodifikován. Posl. d'Elvert přimlouval se za vyrovnání pensí. Další výdaj uhradil by se z výnosu vojen- ské taxy. Činí příslušný návrh. Posl. Hofmann rád by znal výši fondu vo- jenské taxy a přimlouvá se za nejmenší pensí 800 (pro úřadníky) a 400 K (pro sluhy). Ministr financí dr. Böhm-Bawerk dovozoval, že vyrovnání starých pensí stálo by 7 mill. K, ale nedostává se na to úhrady. O vojenských vdovách vyjednává se mezi odbory. Proti započítání části aktivního přídavku do pense nečiní se námitek.
Marchet Mengrův Kozlovský Posl Elvert Hofmann doktor Böhm Bawerk Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Od Černého moře. Píše Feodor Feodorovič Ryšánek. [Ze Žitomíra do Oděsy.] Jens z nás cedilo, když jsme na žitomírském nádraží konečně nalezli do maličkých vagonků úzko- kolejně železné dráhy, spojující guberniální město Volyně se sousedním, 45 verst vzdáleným Ber- dyčevem. Červencové slunce nemilosrdně opíralo se o stěny vagonů a ke všemu ještě pasažérů tolik, že primitivní vláček byl v pravdě nabit. Ale naši vyhrálil I zde stříbrný rubl vykonal věrně své po- slání. Přeochotný konduktor ihned otevřel nám dvéře tak zv. »služebního vagonu«, kde jsme se, pokud malá prostora dovolovala, pohodlne uvelebili. Třetí zvonění, vláček hýbe se pomaloučku Za malé půl hodinky minuli jsme šťastně dřevěný most přes řeku Tětěrev vedoucí. Ještě mihnuly se v dáli pozlacené kopule soborů žitomírských a již jedeme po mírném svahu pěkným dubovým lesikem. Přijemný jeho stin je nám všem v tom vedru pravým dobrodiním. Cestu ze Žitomíra do Berdyčeva urazíme nyní železnou dráhou za dvě hodiny a reptáme. Před léty v polozbořené pře- plněné diližanci mlátili jsme se celé čtyři hodiny a byli jsme spokojeni. Cesta neposkytuje pranie zajímavého, chudobné vesničky mužické, tu i tam panské sídlo zbylého potomka polské šlechty, lány úrodných polí s černou prsti, všude neko nečná jednotvárná rovina. V Berdyčevě posadi jsem dozoru svému svěřené spolucestující zatím k výtečnému obědu a sám zahájil jsem akci k do- eilení pohodlných míst pro další pouť. Šlo to pd Pontia k Pilátovi, od posledního konduktora sž po náčelníka stanice. U této nejvyšší instance konečně rozhodnuto v tom směru, že naše lístky II. třídy platiti mají až do Oděsy pro I. třidu.
Feodor Feodorovič Ryšánek Jens Pontius Pilát Černý moře Volyň Žitomír Berdyčevo
22 article
No, to už stojí za namahání. Šeslnáet hodin nu ceného pobytu ve vagoně strávíme bohda neru- šeně a pohodlně. Sotva pozřel jsem několik lžic ucházejíe polévky, zahlaholil druhý zvonek. Zbývalo mi právě asi tolik prázdného času, kolik se h nedostávalo čipernému úslužnému číšníku, aby mi ze zaplaceného účtu 50 kopějek navrátil. Šelma, jako když se zem po něm slehne ! Vida nezbytí — velikomyslně jsem — odpustil. Za Kazatínem všechny stanice skoro stejné. Malebná údolí zavlažovaná hadovitě se vinoucími říčkami a potoky, pěkné listnaté lesy. Projíždíme stanicí Vinice. Ještě do nedávna blahodárně n zdejší reálce působil krajan, znamenitý pomolo prof. Němec. Na samém sklonku dne protínáme uzlovou velikou stanici Žmerinku. Zatím snesl se pomaloučku soumrak. Na jasné obloze usmívá se měsíc. Velebné ticho letního večera přerušuje toliko rachot uhánějícího vlaku. Ráno před sedmou pijeme čaj ve stanie »Veselý Kuty. Pojmenování stanice docela správné. V pravdé veselý koutek. Vlaktu stojí patnáct minut, ale přáli byste si, aby tu stál několik hodin. Péčí nádražních zřízenců vykouzlena tu zahrádka, kousíček ráje. Ok se pase na kobercích květin, svlažovaných umě- lými vodotrysky. Čím bliže k Oděse, stáváme se netrpěli vějšími. Vyhlížíme z vagonů. Jednomu ze svěřených měmu dozoru »kadetů« zdá se do- cela, že vzduch tu již prosycen »mořem«. Ko- nečně letíme předměstími. Samý komín, samá továrna. Na hlavním nádraží takový šum ruch, že s těží se prodíráme řadami čepičatých sluhů hotelových. Ubytovali jsme se, kam nás bodrý izvozčík zavezl, na Puškinské uliet v Evropejském hotelu. Že to je hotel první třídy, poznal jsem teprve druhý den, v kance- láři hotelu. Předložen mi účet, vskutku první třídy ! — Odpočinuvše po čtvřiadvacetihodinové jízdě
Němec Vinica Žmerinka ko
23 article
spěcháme nejprve pokochat se pohledem na moře a pak rovnou do slané vody — na Limáň. V několika minutách jsme na kraji Niko lajevského bulevaru. Pohled, jaký se tu zrakům naskytuje, nevymizí tak hned z paměti. Ve hlu- bině pod vámi malebně rozložen ohromný při- stav. Těžko zpočítati hejno velikých i menšíeh korábů, jeden vedle druhého svorně si hovících, posilňujících se k novým cestám. Vedle koloso parních na levo les stožárů větších lodí pla- chetních. Jako šipky mihají se drobné parničky mezi spoustou velikánů, o nichž z dáli a výše našeho hlediska těžko určiti, který je větší krásnější a dokonalejší. Z Nikolajevského bulevaru po širokých ka- menných schodech dolů ke přístavu stanie »Oděsa-Port«. Odlud odpravují se každou ho- dinu vlaky na Kuljanický limáň. Vagony jsou odkryty a velice pohodlny. Pro nemocné zři zeny zvláštní vozy zakryté. Tabulka na železné tyči ve vestibulu nádražním oznamuje každo denně teplotu vody na limáni. Cena jízdního lístku v I. třídě 30 kopějek v II. třídě 20, ve třetí 10 kopějek. Jizda trvá 26 minut. Vlak zůstavuje stranou sta stožárůa komínů lodních, unáší nás pobřežím okol ohromných skladišť obilních. Panuje všude čilý obchod. Jako mravenci mihají se tu osmabl dělníci vžech možných národností, typů nejvíce orientálních. Na Kuljanický limáň tisíce chorých do roka přijíždí. Pověstné černé bláto zdejšího moře blahodárně působí zejmena při rheuma- tismu. Méně zámožní, jichž tu bývá ohromné množství, koupají a mažou se mořským blátem i na místech odkrytých. Z vlaku vidíme na sta černě zamazaných Adamů po břehu se po- valovati. Město postavilo zde krásnou léčebnu ve slohu pavillonovém. Saisona trvá od 15. května do 1. září.
Adam kopějka
24 article
I nám zdravým koupel v mořské slané vodo znamenitě šla k duhu. Jak náleží osvěženi vraceli jsme se do šumných ulic Oděsy. Ulice odésské podobají se jedna druhé jak vejce vejci, všechny rovné jako podle pravídka stavěny, ozdobené pěknými akaciemi. Ze staveb vyniká budova hlavní pošty bursa, budova publiční biblioteky, městské divadlo — krajan kapelník pan Přibik ! — a jiné. Zmínky zasluhuje »Pasáž«, kterou Oděsané rádi se chlubí; veliký dům, architektonický vy zdobený, s bohatými krámy, sklem zastřešený Při zakládání města obchod a průmy měly slovo. Žasneš v uvážení, že ten labyrini o pěti stech tisících obyvatelů všech možných vyznání a národností mohl vzniknouti za jediné stoletl. Moře je Oděse vším. Udržuje všechen jižní kraj ruský ve spojení s ostatním světem a z nepatrné pobřežní dědiny dalo vzniknout městu kolosálních rozměrů. Čechů žije v Oděse na čtyři sta. Mnozí zaujímají vynikající místa I českou besedu zde najdeš. Asfaltové chodníky ulic důkladně byly pro- hřáty a na Polieejské přihlásil se nám neůprosně žaludek ku svému právu. Prvý restaurant, který nám do rány přišel, zvolen a volba nebyla špatná. Ovšem jen čírá paní »Náhoda« má nároky na naši vděčnost. — Zasedli jsme u prvního pro- středního stolu očekávajíce s dychtivostí svoji porci »boršče«. — Čiperné dámské oči mez námi postřehly na protější stěně Liebscherův obraz »Jan Žižka před Kutnou Horou.« Ve spo- lečnosti, rožumí se, hned hotový jásot. A když po chvili objevena nová událost — nápis v rod- ném jazyku — »Ceské jitrničky a jelítka«, bylo nade vší pochybnost zjištěno, že nalezáme se buď v místnostech krajany navštěvovaných anebo docela u restaúrateura krajana.
Přibik Oděsan Čecho Liebscherův Žižek šumný Kutná Hora městský divadlo
25 article
Sklepník přinášející mísu úctvhodných roz- měrů potvrdil domněnku. Donesl hned zprávu »náčalstvu« a za chvli dostavil se sám tlustoučký, zdravím kypící usměvavý pan Kubánek, restau- ratér — rodák chrudimský. Spletl nám dů- kladně koncept. Zbytek dne, úrčený k prohléd- nuti města — odpadl. Za to tím více pozor- nosti věnováno vzdáleně vlasti, zejmena východ- nímu kraji. — A laskavý čtenář snad promine — i výtečnému ležáku, který hostinství našeho krajana je na mnohou čest. — Vedle jídelny pokojík, ozdobený diplomy matičnými, podobiz- nami národních celebrit. Vidět, že sedávají tu věrní Čechové. Jídelní lístek — mimochodem řečeno — na prvním místě opatřen texlem českým. Rozloučili jsme se srdečně s panem Kubánkem. Po návratu do hotelu večer přímo lákal ještě jednou do ulic. Na minutku aspon na Nikolajevský boulevard, odkud tak úchvatný pohled na moře se jevi. Zde proudí večer ele- gantní korso. Dámy v nádherných toaletách kokelně nadzdvihující lem šatu, zpod něhož zá- plava krajek sotva propouští silhnetu elegantní nožky ve žlutěm strevičku. Zlatem zářící uni- formy i občanské kabáty a lesklé cilindry.
Kubánek Čecho
26 article
Ovzduší parfumováno omamně. Jedva protlačili jsme se zástupem navoněného davu. Štěstí i zde nám přálo. Obsadili jsme neveliký stolek na verandě u samé terasy s vyhlídkou na při- stav pod námi a na moře, lesknoucí se v po- sledních paprscích slunce. Asi deset verst od břehu eskádra tří vá- lečných obrněnců majestátně se kolébá. Na majáku již rozsvítili. Dělový výstřel! A náhle eskádra osvětlena. Přistav pod vámi v moři světel. Oslnění krásou neradi konečně opouštime skvostný kouteček. Povinnost volá na kutě. Záhy z rána potřebí vyhledati » Agentstvo Ruskago obščestva parochodstva i torgovli« obstarati lIstky a uznati, který z parochodů v tuto chvili klidně dřimajieích dopraví nás asi ke přehům čarov- ného Krymul