2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. listopadu 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. HIsty
přílohami („Naněný Obzor ve
středu a „Literůrni Hlidku
v pátek) předplácí se:
Praze v administrani
na něsle
sk -
na štvit leia . . . . .
s drejí denílke
na měsíc . . . . .
koi
zs čtrt leta
ve ailslkšch
2 K8o
sa měste . . ..
Poštont
na měsle
n čtrrt lefa . . .-
s drají zásllieu
sa čtvrt leta
na měsl
Praha
Literůrni Hlidka
5
article
Opět resoluce průmyslové rady.
Opět resoluce průmyslové rady.
Nemůže nikdo tvrditi, že bychom ve
sloupcích našeho listu nevěnovali všemožnou
pozornost zájmům a potřebám hospodářským
a to nám dává zároveň právo, abychom žá-
dali na každém, kdož osobuje si zvláštní po-
volání, státi na stráži hmotných, hospodář
ských interessů, ať již všeobecných, ať čá-
stečných, aby tak činil se stejnou šetrnost
k zájmům ostatním, jakéž v každém pokro-
čilém, moderním svazku státním musí býti
opatřeny ve prospěchu souměrného
vývoje národního, kulturního a
politického.
Neméně jest zapotřebí, aby mluvčí
jednotlivých zájmových skupin při projevech
svých byli si plně vědomi jak souvislosti
mezi různými zjevy hospodářskými, taki
veškerých příčin případné tísně a ne-
snází, neboť jedině správné rozpoznání příčin
neduhu poskytuje pevný základ k akci ozdra-
vující, k nápravě. Postupují-li takto, neupad-
nou v nebezpečí, že projev jejich sklesne na
pouhou jednostrannou, tendenční demonstraci,
zvláště byl-li učiněn za okolnosti, kteréž ne-
vylučují souvislost s politickou a ke
proti národním, kulturním a po-
litickým zájmům většiny národů
a obyvatelstva bezohledně a ne-
ústupně vedenoul
A těmto úskalím nedovedla se vyhnoui
ani nejnovější resoluce průmyslové rady ve
Vídni, kteráž dle všeho již ve schůzi dne
25. t. m. byla přijata — »za živého souhlasu
a bez debatty«, ač teprve včera dána byla
tiskovou kanceláří na veřejnost.
Vídeň
6
article
Resoluce, již přinášíme doslovně v te-
legramech, podobá se četným oněm proje-
vům, jež se objevují co chvíli z kruhů prů-
myslových od onoho okamžiku, kdy ně-
mecká obstrukce zvítězila nejen nad parla
mentním principem většiny, nejen nad zně-
ním státních základních zákonů, ale i nad
autoritou státní. Dokud nestalo se po vůl
diktátům německých stran — nebylo slyšet
o projevech z kruhů průmyslových ničeho
ač již za hr. Badena byla německou akcí
ohrožena jedna z nejdůležitějších podmínek
hospodářské stability — hospo-
dářský poměr obou polovin říšel
Zatím nadešly další, neméně vážné pří-
činy, kteréž spolupůsobí ke zhoršení poměrů
výrobních, zejmena průmyslových. Jest to
hospodářský otřes, kterýž nastal zejmena
válkou jiho africkou, po němž přišla nejprv
v Německu řada úpadkův a vleklá krise, jež
znenáhla se šíří a prohlubuje-
Konečně nutno slavné průmyslové radě
ve Vídni připomenouti, že hlavní rán
zadalo důvěře ve stabilitu a trvání pravidel
ného vývoje hospodářského Německo svým
návrhem nového celního tarifu, kterýž ohro-
zuje zejmena zemědělství a průmysl v našem
soustátí
Německo
Vídeň
7
article
Nechceme vypočítávati další události
fakta, kteráž předcházela nynější tíseň vý
robní, ježto uvedená sama o sobě poskytuj
dosti látky k ocenění kroku, kterýž nyní uči
nila průmyslová rada ve Vídni. Resoluce tětc
rady — očekává nápravu všech hospodář-
ských běd od způsobilosti říšské rady ku práci
a od schválení rozpočtu na budoucí rok!
Právě tyto dny promluvil o hospodář-
ských poměrech a hospodářské tísni uherský
finanční ministr Lukács, a než dále pokro-
číme v ocenění resoluce průmyslové rady ve
Vídni, poslechněme některé výroky Lukácsovy.
Hospodářské poměry naše nejsou příznivé,
pravil, ale poskytuje-li to nějakou útěchu,
co obsaženo v latinském přísloví: »míti spo-
lečníky v útrapách«, může se prohlásiti, že
takovýto stav nezavládl pouze
Lukács
Lukácsův
Vídeň
8
article
u nás. Stejně jest tomu i v zemích
mnohem bohatších a mnohem
mocnějších... Za těchto okolností mu-
sím prohlásiti, jakkoli jest to nepříjemné, že
za současných poměrů nemůžeme než vy-
čkati trpělivě průběhu přirozeného ozdravo-
vání ... Vláda nemůže pomlčeti o nápad-
ném zjevu, že ony obory výrobní, kterýmž
se dostalo nejvíce státních podpor a subvencí.
jako na př. průmysl a zemědělství, vykazují
výsledky méně potěšitelné, než ono odvětví.
kteréž jest odkázáno pouze na své vlastní
sily — totiž obchod... Hlavní věcí jest dů-
věra ve vlastní síly a statečnost
jakož i vědomí, že cizí pomoc, nechať již
přichází odkudkoliv, vždy jest významu
podřízeného a že svépomoc a osobní
zdatnost nikdy nemůže nahraditi. —
Můžeme tedy počítati ohledně resoluce
průmyslové rady bezpodmínečně s tím, že
tíseň průmyslová není ničím specificky cis-
lajtánským a že její odstranění nedá se pro-
vésti nějakou mistní akci, i kdyby ji pod-
nikl parlament.
9
article
Tím jest i náležitě objasněn význam
prostředku ozdravovacího — dělnost parla-
mentu — jejž průmyslová rada jakožto je
dině správný navrhuje.
Než postavme se na stanovisko průmy
slové rady! Dělnost parlamentu, tedy říšské
rady, jest sama podmíněna souhrnem ostat-
ních, výše naznačených národních, kulturních
a politických zájmův, kteréž neústup-
ností a panovačností německých
skupin říšské rady byly poru-
šeny a jsou pro všecku budoue
nost další ohroženy. Chce-li tudíž
průmyslová rada vídeňská upřímně, aby
parlament se stal dělným, nesmí uzavírati
svých zraků před příčinami, jež dělnost onu
vylučují, jinými slovy řečeno: průmy-
slová rada musila by vyzvati
německou neůstupnost a pano-
vačnost ku povolnosti! Noučinila-li
tak, opouští sama stanovisko hospodářské a
staví se jednostranně na národně-německé
stanovisko, jež vyvyšuje takto
nad samy hospodářské zájmyl
10
article
Buď jest pravdou, že hospodářské
zájmy jsou rozhodující, a pak se musí je-
jich potřebě podrobiti i národní německe
stanovisko, anebo činí průmyslová rada vý
jimku s národním stanoviskem německým,
a pak jest její péče o hospodářské zájmy
pouhou škraboškou, za níž napomáhá ten-
denčně jedné politické národnosti — na
újmu všech ostatních.
A to jest okolnost, kteráž v soustát
mnohonárodním tím křiklavější se stává.
čím více resoluce průmyslové rady postráda
všech známek odborného, způsobilými pro-
středky a návrhy obrněného kroku. To jest
resoluce, kterouž mohl vydati každý politický
i nepolitický spolek, který chce Němce utvr-
diti v jejich odporu proti právům ostatních
národů a těmto by nejraději uložil — věčné
mlčení!
Nikoliv ten, kdo volá: říšská rado
pracuj, ale ten, kdo prohlásí: říšská rado
buď spravedliva ke všem národům rakou-
ským a netrp nijakou vyvýšenost jednoho
nad druhým, ten dokazuje, že rozpoznal
nemoc a ze zná i prostředky k nápravěa
ozdravení!
Dokud rakouský průmysl takto nepro-
mluví, nebudou míti jeho resoluce jiného
účinku než všecky posavadní podobné kroky,
jichž se v posledních asi třech letech již
stalo několik. Zůstaviti je bez odpovědi.
bylo by totéž, jako udržovati veřejnost
v klamu jak o podstatě průmyslové tísně.
tak o příčinách akční nezpůsobilosti rady
říšské.
Němec
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. listopadu. (Věcná oprava
posl. Holanského) byla nejen věcná,
byla i včasná. Ve chvili, kdy hlavní mluvči
polského kola, krakovský »Czas« a lvovský
»Dz. Polský«, nepřestávají dorážeti na českou
delegaci, že svými »malichernými« národními
požadavky překážejí úspěšné činnosti říšské rady.
ukázal český poslanec svým odsouzením pru-
ských surovostí za vřesenského procesu, jak
slovanské vzájemnosti rozumějí Čechové. »Nová
Reforma« se diví, že polské kolo vůbec připu-
stilo, aby je v otázce vřesenské, která se týče
životných zájmů všech Poláků, předešel na
říšské radě poslanec z jiného klubu. A polské
kolo mělo přece příležitost, aby svým řečníkem
afféru vřesenskou uvedlo na přetřes. Kanovník
Komorovský mluvil svou dlouhou řeč, kterou
obhajoval francouzské jezovity, až po vynesení
rozsudku vřesenského. Ale o věci, která ležt
přec na srdci všem Polákům, nezmínil se ani
slovem. »Proto — píše dále »N. Ref.« — jsme
povinni díkem Čechům, že ve chvíli útisku
přispíšili s otevřenou dlaní pobratimského ná-
roda a poslali na tribunu svého mluvčího, aby
odsoudil pruské násili, spáchané na našieh
rodácích. Teprve tu se vzehopilo i polské kol
a ustanovilo prý i svého řečníka, jenž za roz-
pravy o Burech má se zmíniti o nespravedli-
vostech, páchaných na Polácích v Prusku.«
Čecho
Polák
Komorovský
Ref
Bure
Praha
Prusko
Dz
12
article
Polské kolo, jemuž za vedení p. Javorského
jde vždy především o to, aby na sebe nepopu-
dilo německou levici, aby jednalo v dorozumění
s drem. Körbrem a nečinilo nesnází svému
krajanu, minístru vnějších věcí hr. Goluchov-
skému, není na štěstí už jediným představitelem
haličských Poláků, kteří i na věci slovanské
počínají již hleděti jinak, než polské kolo
Krakovský »Glos Nar.« upozorňuje na př. své
čtenáře na známý článek »Münch. N. Nachr.«
plný útoků na český národ a poznamenává
k němu: »Článek ten zdál se nám zajímavým
proto, že vyšel z téže hakatistické kuchyně,
jako stati, psané proti Polákům. Nepřátelé Slo-
vanů snaží se rozpáliti do běla německý šovi
nism, aby se jedním rázem mohli posunouti na
slovanský východ. Každý rozvážný polský po
litik ví nyní, že německé útoky na Poznaňsko
a na Čechy jsou zjevy téhož boje, jejž německý
živel vede se Slovany, snaže se posunouti svou
hranici, vytknutou mu vídenským kongresem
až k střední Visle a Němenu. Germanisace Po
znaňska a všeněmecký ruch v Čechách zname
nají pro Němce zabezpečení týlu v onom po-
chodu na východ!«
Z Lublaně, 26. listopadu. (G oriice
proti Gradišce.) Oba hlavní sloupy irre-
dentismu v Gorici se na sebe pohněvaly. Jižní
dráha, která daně, vypadající na její gorickou
trať, platila dosud v Gorici, rozdělila je nyní
stejnoměrně mezi Gorici a Gradišku, čímž městu
Javorskij
Polák
Glos
Münch
N Nachr
Slovan
Němec
Gradiška
Poznaňsko
Čechy
Visla
Němen
Lublaň
Gorica
Gradiška
13
article
Gorici ubude značná čásť přirážek. Z toho
vzniklo v Gorici veliké rozhořčení jednak na
posl. Lenassa, že takovému rozdělení daní ne-
zabránil, jednak i na Gradišku, že získala nový
vydatný zdroj obecních příjmů. Městské za-
stupitelstvo gorické hodlá prý učiniti dokonce
i návrh zemskému sněmu, aby čistě vlašské
území gradišské bylo vyloučeno z hrabství go-
rického a sloučeno s Terstem.
Z Vídně, 27. listopadu. (Rumuni
Všeněmci.) Pověst, že bukovinští Rumuni
hodlají uzavříti jakýsi spolek s Všeněmci, vy-
vrací také bar. Jiří Vasilko, jenž v rozmluvě
se zpravodajem »Indep. Roum.« prohlásil, (že
takový spolek je nemožný, protože by byl pro
bukovinské Rumuny osudnou chybou. Vždyt
Všeněmci chtějí dle svého programu Bukovinu
sloučiti opět s Haličí, od níž se teprve po dlou-
hých bojích odtrhla. Rumuni mohou vyhledá-
vati jen takové spojence, jichž osobnost by
nebudila u vlády nedůvéru. Sloučení se stra
nou, jejíž členově se pokládají za vyšš
bytosti mezi rakouskými národy, Rumun
by schváliti nemohli.
Gradiška
Rumun
Vasilko
Roa
Gorica
Terst
Vídeň
Bukovina
Halič
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. listopadu.
Ohlasy vřesenského processu v pol-
ských novinách.
»Kurýr Codzenný« (Varšava). Ve
»Fliegende Blätter« nalezáme obrázeček, výborně
charakterisující, jaký duch panuje v současném
Německu. Na zábavě hospodyně domu táže se
»lajtnanta«, proč netančí? On odpovídá: »Pro
bych tančil? Beztoho celý svět se točí kolem
mé osoby.« To je skutečné »zrcadlo hlupství«,
ve kterém se co nejvěrněji obráží mravná podoba
německého Michla. Mundur — to je podle slov
Viléma II. »der vornehmste Rock« (nejvzneše-
nější kabát) a většina německého národa opa-
kuje to po něm. Z »nejvznešenějšího kabátue
vstoupila v německý národ nadutosť a nej
nedůtklivější podrážděnost — což ostatně jsou
věci vedlejší.
Duch německý projevil se nedávno i po
slovech Chamberlainových, jenž, aby očistil
anglické vojsko z výtek brutálností, páchaných
na Burech, pravil v parlamentě, že vojska an-
glická nedovolují si toho, co páchaly jiné
armády na př. německá ve Francii roku 1871.
Na to zavřelo v Němcích jak v úle, vysypaly
se vášnivé protesty a pobouření proti Angličanům
dosáhlo takových rozměrů, že vlády obou říší
počaly se znepokojovati. Němci vždycky měli
dar zapomenuti, pokud šlo o jejich zločiny. Za-
pomněli nejen na to, jak hromadně popravo-
vali franctireury, nýbrž i na pověstné hodinky
z kampaně francouzské a na čerstvé »listy
Hunů« z Číny; vrhli se tedy hurtem na smě-
lého řečníka.
Codzenný
Michl
Vilém II
Chamberlainův
Bure
Angličan
Němec
Hun
Praha
Varšava
Německo
Francie
Čína
Fliegende Blätter
15
article
Jak že vypadá tato přemrštěná citlivost
vedle olympského klidu, s kterým Němei při-
jímají zprávu o rozsudku v processe vřesenském.
Němci se pobuřují, že někdo mluví, jakoby
jejich vojáci za války nebyli samí andělé
dopouštějí se za míru, ve vlastní říši neslýcha-
ného ukrutenství; pro Dreyfussa strhli strašnou
vřavu, až se svět ve stěžejích zachvíval, ale to,
že vřesenští rodiče uvrženi německým soudem
na dlouhou dobu do žaláře, shledávají přiro-
zeným a slušným. Němec, který nesouhlasí
s tímto divokým pronásledováním, je bílou
vranou.
Totě již stav pathologický, totě
úpadek mravnosti, dlegeneralce
celého národa — a s tím dlužno počítati
Světlo, které Němcům svítilo cestou k národ-
nímu sjednocení, náhle shaslo; sfoukla je
pruskokřižácká převrácenost a moulovitost. Ná-
sledky nedají na sebe dlouho čekati, a věru
Poláci pod německým jhem nemusejí se pro to
rmoutit. Není pochybnosti, že mravná hni-
loba pruské administrace, dnes
ještě obrácená proti Poláků m,
obrátí se v konci konců naprot
samé budově německého státu.
Ústavný stát mnsi padnouti, zkazi-li se stroj
administrace. Nespravedlivý soudee.
úřadník provokátor a pokrytec, to
jsou nejhorší vnitřní nepřátelé
A tohoto nepřítele vychovávají sí Němci s takou
pečlivostí, že baccilly jeho nepřijdou již n
zmar. Ony vykonají své, ale ne mezi Slovany.
nýbrž mezi samými Němci.
Němec
Polák
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 27. listopadu.
Ve sněmovně panské sveden byl dnesp
druhé zápas o předlohu ve příčině založených
dluhopisů bankovních. Trval celé čtyři hodiny
Trval
Vídeň
18
article
a zůčastnili se ho nejlepší juristi; prof. dr.
Randa, býv. ministr financí dr. Steinhach,
prof. Czyhlarz a prof. Grünhut. Vý-
sledek byl, že se předloha schválila ve znění,
ve kterém vyšla z komise.
Panská sněmovna se sejde opět zejtra.
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi
v 1 hod. 35 min. odpol. a oznámil diky císařea
arcikněžny Marie Alžběty za blahopřání k arci-
kněžnině zasnoubení a vyžádal si, aby směl vyslovit
arcikněžně blahopřání k narozeninám
Noví členové: arcibiskup Dvornik a hrabě
Abensberg-Traun složili slib.
Na podnět hr. Schönborna usnešeno dát na
jednací pořad volbu dvou členů státního soudu.
Potom přešlo se k jednacímu pořadu, na němž
je druhé čtení předlohy o založených ban-
kovních dluhopisech.
Ref. Mauthner doporučoval předlohu.
Ministr spravedlnosti bar. Spens- Booden
vylíčil podstatu předlohy, připustil, že rozsah zákona
není velký ani aktuálný, protože dosavadní zástavní
dluhopisy jsou dostatečně založeny, žádal však, aby
provedla se zevrubná debala, aby — kdyby se
jednou něco stalo — byla tu dostatečná právní
ochrana.
Dv. r. Grünhut dovozoval, že nedostatky
kuratského zákona z r. 1874 touto předlohou nejsou
odstraněny, věřitelská práva nejsou chráněna, jsouce
jen podřízena právům kuratorským. Lituje, že ne-
dbalo se jeho předlohy, kde valná bromada zastu-
puje práva věřitelů dílčích dluhopisův a doporučuje
na příklad Německo. Obává se, že nynější předloha
bude přijata a věřitelé dílčích dluhopisů ještě dlouho
budou míti příčinu k oprávněným steskům. Bude
hlasovati proti předloze.
profesor
doktor
Randa
Steinhach
Czyhlarz
Grünhut
Windischgrätz
Marie
Alžběta
Dvornik
Schönborn
Mauthner
Abensberg
Traun
Německo
19
article
Dv. r. Randa lituje, že výbor nepřijal některé
změny, jež navrhoval. Legislativa má zameziti zne-
užívání důvěry majitelů zástavních listů. Předloha
má své dobré stránky, ale ty nestači k zabezpečení
majitelů takých papírů. Žádá, by vládní zástupci
u zemských bank spolupodepsali všecky vydané
dluhopisy a opatřili seznam všech vydaných dluho-
pisů. Dlužník má býti vyrozuměn, že jeho dluh slouží
za kauci a má býti vyzván oznámiti vládnímu komi-
saři, má-li konati splátky mimořádné, jež přesahují
smluvené annuity. Bez tohoto ustanovení měl by
zákon tuze skrovný význam. Konečně žádá, by se
přijal jeho slohový návrh k § 11. zákona o ban-
kových dluhopisech, u nichž ukládají se sirotčí pe-
níze. Zamítnou-li se jeho návrhy bude hlasovati ve
3. čtení proti zákonu.
Dv. r. Czyhlarz ospravedlňoval stanoviště
výborově a snažil se sloučiti bezpodstatnost vývodů
obou předešlých řečníků.
Dr. Steinbach vyčítal dvor. r. Grünhutovi
odpor proti předloze z nespokojenosti s kurátorským
zákonem a zastával se, že odporuje navrhovaným
změnám Randovým.
Po replice Grünhutově a doslovu zpravodajově
přešlo se k rokování zevrubnému a v něm
přijat § 1. beze změny, § 2. po vývodech minist.
rady Calla, § 3. a 4. beze změny. Při § 5. propadla
navržená zména Randova a článek ten i následující
do 10. byly přijaty dle výborových návrhů; § 11.
po krátké debatě, jíž zúčastnili se Czyhlarz a Randa,
dle výborového návrhu, ale bez Randova návrhu.
Podobně přijaty též ostatní články a potom celý
zákon ve 3. čtení a schůze přerušena.
Další rokování bude z ejtra.
Randa
Czyhlarz
doktor
Steinbach
Grünhut
Randův
Grünhutův
20
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. listopadu.
(Telefonogram »Nár. Listů«.)
Rozpočtový výbor po doslovu referenta
Marcheta schválil kap. »Přímé daně.«
Mengrův návrh na vyšší rozpočet pozem-
kové a domovní daně propadl; některé resoluce
posl. Kozlovského o berních exekucích a tajení
majetkových poměrů poplatníků byly přijaty.
Potom rokovalo se o kap. »Pense.e
Ref. Lupul přimlouval se za novou předlohu
ve prospěch starších vdov a sirotků a započítávání
aktivního přídavku do pense.
Posl. dr. Kurz podporoval referentský návrh
ohražoval se, aby 77proc. příspěvek na společné
pense, byl vyloučen z vyrovnacího jednání a tak
navždy kodifikován.
Posl. d'Elvert přimlouval se za vyrovnání
pensí. Další výdaj uhradil by se z výnosu vojen-
ské taxy. Činí příslušný návrh.
Posl. Hofmann rád by znal výši fondu vo-
jenské taxy a přimlouvá se za nejmenší pensí 800
(pro úřadníky) a 400 K (pro sluhy).
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk dovozoval,
že vyrovnání starých pensí stálo by 7 mill. K, ale
nedostává se na to úhrady. O vojenských vdovách
vyjednává se mezi odbory. Proti započítání části
aktivního přídavku do pense nečiní se námitek.
Marchet
Mengrův
Kozlovský
Posl
Elvert
Hofmann
doktor
Böhm
Bawerk
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Od Černého moře.
Píše Feodor Feodorovič Ryšánek.
[Ze Žitomíra do Oděsy.] Jens
z nás cedilo, když jsme na žitomírském nádraží
konečně nalezli do maličkých vagonků úzko-
kolejně železné dráhy, spojující guberniální město
Volyně se sousedním, 45 verst vzdáleným Ber-
dyčevem. Červencové slunce nemilosrdně opíralo
se o stěny vagonů a ke všemu ještě pasažérů
tolik, že primitivní vláček byl v pravdě nabit.
Ale naši vyhrálil
I zde stříbrný rubl vykonal věrně své po-
slání. Přeochotný konduktor ihned otevřel nám
dvéře tak zv. »služebního vagonu«, kde jsme
se, pokud malá prostora dovolovala, pohodlne
uvelebili.
Třetí zvonění, vláček hýbe se pomaloučku
Za malé půl hodinky minuli jsme šťastně dřevěný
most přes řeku Tětěrev vedoucí. Ještě mihnuly
se v dáli pozlacené kopule soborů žitomírských
a již jedeme po mírném svahu pěkným dubovým
lesikem. Přijemný jeho stin je nám všem v tom
vedru pravým dobrodiním. Cestu ze Žitomíra do
Berdyčeva urazíme nyní železnou dráhou za dvě
hodiny a reptáme. Před léty v polozbořené pře-
plněné diližanci mlátili jsme se celé čtyři hodiny
a byli jsme spokojeni. Cesta neposkytuje pranie
zajímavého, chudobné vesničky mužické, tu i tam
panské sídlo zbylého potomka polské šlechty,
lány úrodných polí s černou prsti, všude neko
nečná jednotvárná rovina. V Berdyčevě posadi
jsem dozoru svému svěřené spolucestující zatím
k výtečnému obědu a sám zahájil jsem akci k do-
eilení pohodlných míst pro další pouť. Šlo to
pd Pontia k Pilátovi, od posledního konduktora
sž po náčelníka stanice. U této nejvyšší instance
konečně rozhodnuto v tom směru, že naše lístky
II. třídy platiti mají až do Oděsy pro I. třidu.
Feodor
Feodorovič
Ryšánek
Jens
Pontius
Pilát
Černý moře
Volyň
Žitomír
Berdyčevo
22
article
No, to už stojí za namahání. Šeslnáet hodin nu
ceného pobytu ve vagoně strávíme bohda neru-
šeně a pohodlně.
Sotva pozřel jsem několik lžic ucházejíe
polévky, zahlaholil druhý zvonek. Zbývalo mi
právě asi tolik prázdného času, kolik se h
nedostávalo čipernému úslužnému číšníku, aby
mi ze zaplaceného účtu 50 kopějek navrátil.
Šelma, jako když se zem po něm slehne ! Vida
nezbytí — velikomyslně jsem — odpustil.
Za Kazatínem všechny stanice skoro stejné.
Malebná údolí zavlažovaná hadovitě se vinoucími
říčkami a potoky, pěkné listnaté lesy. Projíždíme
stanicí Vinice. Ještě do nedávna blahodárně n
zdejší reálce působil krajan, znamenitý pomolo
prof. Němec. Na samém sklonku dne protínáme
uzlovou velikou stanici Žmerinku. Zatím snesl
se pomaloučku soumrak. Na jasné obloze
usmívá se měsíc. Velebné ticho letního večera
přerušuje toliko rachot uhánějícího vlaku.
Ráno před sedmou pijeme čaj ve stanie
»Veselý Kuty. Pojmenování stanice docela
správné. V pravdé veselý koutek. Vlaktu
stojí patnáct minut, ale přáli byste si, aby tu
stál několik hodin. Péčí nádražních zřízenců
vykouzlena tu zahrádka, kousíček ráje. Ok
se pase na kobercích květin, svlažovaných umě-
lými vodotrysky.
Čím bliže k Oděse, stáváme se netrpěli
vějšími. Vyhlížíme z vagonů. Jednomu ze
svěřených měmu dozoru »kadetů« zdá se do-
cela, že vzduch tu již prosycen »mořem«. Ko-
nečně letíme předměstími. Samý komín, samá
továrna. Na hlavním nádraží takový šum
ruch, že s těží se prodíráme řadami čepičatých
sluhů hotelových. Ubytovali jsme se, kam nás
bodrý izvozčík zavezl, na Puškinské uliet
v Evropejském hotelu. Že to je hotel první
třídy, poznal jsem teprve druhý den, v kance-
láři hotelu. Předložen mi účet, vskutku první
třídy ! —
Odpočinuvše po čtvřiadvacetihodinové jízdě
Němec
Vinica
Žmerinka
ko
23
article
spěcháme nejprve pokochat se pohledem na
moře a pak rovnou do slané vody — na
Limáň.
V několika minutách jsme na kraji Niko
lajevského bulevaru. Pohled, jaký se tu zrakům
naskytuje, nevymizí tak hned z paměti. Ve hlu-
bině pod vámi malebně rozložen ohromný při-
stav. Těžko zpočítati hejno velikých i menšíeh
korábů, jeden vedle druhého svorně si hovících,
posilňujících se k novým cestám. Vedle koloso
parních na levo les stožárů větších lodí pla-
chetních. Jako šipky mihají se drobné parničky
mezi spoustou velikánů, o nichž z dáli a výše
našeho hlediska těžko určiti, který je větší
krásnější a dokonalejší.
Z Nikolajevského bulevaru po širokých ka-
menných schodech dolů ke přístavu stanie
»Oděsa-Port«. Odlud odpravují se každou ho-
dinu vlaky na Kuljanický limáň. Vagony jsou
odkryty a velice pohodlny. Pro nemocné zři
zeny zvláštní vozy zakryté. Tabulka na železné
tyči ve vestibulu nádražním oznamuje každo
denně teplotu vody na limáni.
Cena jízdního lístku v I. třídě 30 kopějek
v II. třídě 20, ve třetí 10 kopějek. Jizda trvá
26 minut. Vlak zůstavuje stranou sta stožárůa
komínů lodních, unáší nás pobřežím okol
ohromných skladišť obilních. Panuje všude čilý
obchod. Jako mravenci mihají se tu osmabl
dělníci vžech možných národností, typů nejvíce
orientálních.
Na Kuljanický limáň tisíce chorých do
roka přijíždí. Pověstné černé bláto zdejšího
moře blahodárně působí zejmena při rheuma-
tismu. Méně zámožní, jichž tu bývá ohromné
množství, koupají a mažou se mořským blátem
i na místech odkrytých. Z vlaku vidíme na
sta černě zamazaných Adamů po břehu se po-
valovati.
Město postavilo zde krásnou léčebnu ve
slohu pavillonovém. Saisona trvá od 15. května
do 1. září.
Adam
kopějka
24
article
I nám zdravým koupel v mořské slané vodo
znamenitě šla k duhu.
Jak náleží osvěženi vraceli jsme se do
šumných ulic Oděsy.
Ulice odésské podobají se jedna druhé jak
vejce vejci, všechny rovné jako podle pravídka
stavěny, ozdobené pěknými akaciemi.
Ze staveb vyniká budova hlavní pošty
bursa, budova publiční biblioteky, městské
divadlo — krajan kapelník pan Přibik ! —
a jiné.
Zmínky zasluhuje »Pasáž«, kterou Oděsané
rádi se chlubí; veliký dům, architektonický vy
zdobený, s bohatými krámy, sklem zastřešený
Při zakládání města obchod a průmy
měly slovo. Žasneš v uvážení, že ten labyrini
o pěti stech tisících obyvatelů všech možných
vyznání a národností mohl vzniknouti za jediné
stoletl.
Moře je Oděse vším. Udržuje všechen
jižní kraj ruský ve spojení s ostatním světem
a z nepatrné pobřežní dědiny dalo vzniknout
městu kolosálních rozměrů. Čechů žije v Oděse
na čtyři sta. Mnozí zaujímají vynikající místa
I českou besedu zde najdeš.
Asfaltové chodníky ulic důkladně byly pro-
hřáty a na Polieejské přihlásil se nám neůprosně
žaludek ku svému právu. Prvý restaurant, který
nám do rány přišel, zvolen a volba nebyla špatná.
Ovšem jen čírá paní »Náhoda« má nároky na
naši vděčnost. — Zasedli jsme u prvního pro-
středního stolu očekávajíce s dychtivostí svoji
porci »boršče«. — Čiperné dámské oči mez
námi postřehly na protější stěně Liebscherův
obraz »Jan Žižka před Kutnou Horou.« Ve spo-
lečnosti, rožumí se, hned hotový jásot. A když
po chvili objevena nová událost — nápis v rod-
ném jazyku — »Ceské jitrničky a jelítka«, bylo
nade vší pochybnost zjištěno, že nalezáme se
buď v místnostech krajany navštěvovaných anebo
docela u restaúrateura krajana.
Přibik
Oděsan
Čecho
Liebscherův
Žižek
šumný
Kutná Hora
městský divadlo
25
article
Sklepník přinášející mísu úctvhodných roz-
měrů potvrdil domněnku. Donesl hned zprávu
»náčalstvu« a za chvli dostavil se sám tlustoučký,
zdravím kypící usměvavý pan Kubánek, restau-
ratér — rodák chrudimský. Spletl nám dů-
kladně koncept. Zbytek dne, úrčený k prohléd-
nuti města — odpadl. Za to tím více pozor-
nosti věnováno vzdáleně vlasti, zejmena východ-
nímu kraji. — A laskavý čtenář snad promine
— i výtečnému ležáku, který hostinství našeho
krajana je na mnohou čest. — Vedle jídelny
pokojík, ozdobený diplomy matičnými, podobiz-
nami národních celebrit. Vidět, že sedávají tu
věrní Čechové. Jídelní lístek — mimochodem
řečeno — na prvním místě opatřen texlem
českým. Rozloučili jsme se srdečně s panem
Kubánkem. Po návratu do hotelu večer přímo
lákal ještě jednou do ulic. Na minutku aspon
na Nikolajevský boulevard, odkud tak úchvatný
pohled na moře se jevi. Zde proudí večer ele-
gantní korso. Dámy v nádherných toaletách
kokelně nadzdvihující lem šatu, zpod něhož zá-
plava krajek sotva propouští silhnetu elegantní
nožky ve žlutěm strevičku. Zlatem zářící uni-
formy i občanské kabáty a lesklé cilindry.
Kubánek
Čecho
26
article
Ovzduší parfumováno omamně. Jedva protlačili
jsme se zástupem navoněného davu. Štěstí
i zde nám přálo. Obsadili jsme neveliký stolek
na verandě u samé terasy s vyhlídkou na při-
stav pod námi a na moře, lesknoucí se v po-
sledních paprscích slunce.
Asi deset verst od břehu eskádra tří vá-
lečných obrněnců majestátně se kolébá. Na
majáku již rozsvítili. Dělový výstřel! A náhle
eskádra osvětlena. Přistav pod vámi v moři
světel. Oslnění krásou neradi konečně opouštime
skvostný kouteček. Povinnost volá na kutě.
Záhy z rána potřebí vyhledati » Agentstvo Ruskago
obščestva parochodstva i torgovli« obstarati lIstky
a uznati, který z parochodů v tuto chvili klidně
dřimajieích dopraví nás asi ke přehům čarov-
ného Krymul