ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2ba5ab60-661b-11dc-a5af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 147, place 109, org 19, work 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. srpna 1901.
4 masthead
Císlo 219.
5 article
v Číně vytkl. Musí se teprve ukázati, zdaž jsou opět zaručeny »bezpečnost osob, majetku a činnosti německých státních příslušníků«v Číně. Jisto jest jen, že jsme v Číně ne- chali přes čtvrt milliardy a že ztratili jsme hojně vojáků, meze nimi i zasloužilé a mnohoslibné důstojníky, jichž bychom doma lépe byli mohli potřebovati. Že by ale Číňané po naší výprav »ještě na tistc let se třásli« pře německou silou (Citát to z loňské řeči Viléma II. Pozn.), o tom přece nel ze vážně mluviti. Taková jest billance vý pravy Walderseeovy. Zda-li prospěla aspoň ob- chodu, také toho dlužno teprve vyčkati. Úsudek tento zajisté jest tím pozoruhodnějším, když vychází z vlastního tábora, jemuž nám nelze vytýkati nevraživost k podnikům matky Ger manie.
Číňan Vilém II Walderseeův Čína Gera
6 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Nejen vlastními tupými zbraněmi ale i cizimi nedostřelenými šípy bojuje s námi německá »Politik« v záležitosti moravských smiřovaček. Jeden takový šíp odstřelen by z Olomouce a sice ze »Selských Listů« posl Svozila. Zasloužilý tento politik moravský obraty nanejvýš všeobecnými pojednává o našem vy stoupení proti smiřovačkám a zejmena prot oběma punktačním řečem posl. dra. Žáčka —a celkem i v podrobnostech nie jiného nevysvílá ze Svozilova leadru, leč že s námi nesoublasí a že se proti nám ujímá dra. Žáčka. Posl Svozil nám vytýká, že jsme se pokusili ne- správným líčením vyrovnací akce obviňovati z vlastizrady jen staročeské poslance. Že to není pravda, ví celý svět i že jsme bez ohledu na osoby od dra. Perka až po dra. Žáck nikomu nic nezůstali dlužni. Nejen nepravdou, ale i nesmyslem jest další tvrzení posl. Svozila, že jsme zapomněli, že punktace nejsou ještě hotovy (»Politik« ve svém překladu toto místo dokonce prokládá), i nelze přece vážně zabývat se takovými směšnostmi, jako že si osobujeme ode vždy rozhodovací právo v národě, že dr. Žáček upadl u nás v nemilost, poněvadž nechce naši nejvyšší-instanci uznati. Tím přece není ve věci moravských smiřovaček nic, ale naprosto nic řečeno a týž obsah nalezá se i v ostatníeh mělkotách Svozilova výkladu. Nejdůležitější trumf přinesl posl. Svozil v poslední větě, řka, že zemské volby v Čechách i na Moravě jsou nedaleko, a proto že se musí »bubnovati«. Z toho by následovalo podle přírodního filosofa moravského, že proto, že jsou zemské volb tu i tam nedaleko, nesmi se psáti o moravských smiřovačkách podle poctivého přesvědčení. P - kládáme se tudíž za omluveny, že jsme po- nechali prostomyslnou tuto fadessu stranou.
Svozil Svozilův Posl Svozil doktor Žáček Olomouc Čechy Morava
7 article
Včera však zblídl se Narcis německé »P.« ve vodách »Selských Listů« a uvedl je na svůj mlýn. Plati tudiž naše odbytné i na tuto stranu. Máme však k němu ještě malý dodatek. Po- kládá-li již »P.« »Selské Listy« za pramen pádnosti a vůbec za zřídlo argumentů ve věcech moravského narovnání, nesmí z nich vybírat jenom ty kousky, kteréž se hodí do jejího por- celánového krámu. Upozorňujeme ji, že v čísle ze dne 6. srpna přinesly »Selské Listy« pod záhlavím »Co a jak náš lid soudí o česko- německých smiřovačkách« dopis, jejž sice ne- můžeme celý otisknouti, ale který jest od slova ke slovu nejvášnivějším odsouzením nejen smiřo- vaček, ale i smiřovačů samých, a to výrazy tak prudkými, že jsme nic podobného sami ani ne- napsali, ani v celé smiřovací antagonii nečtli. Punktátorům vytýká se tu, že spekulují na to, že se z nich stanou jednou ministři a jiní vysoe hodnostové. Praviť se tu doslovně: »Nynější smiřovačky nevedou k ničemu, ba pro samé smiřovačky s Němci — utlučeme se sami Ostatně upírám nynějším smiřo- vačům právo, aby jmenem národa českého s Němci paktovali. An jediný z nich nedovede dokázati, že ke krokům podobným oprávněn jest. Zemské a říšské mandáty po slanecké tím směrem neopravňují k ničemu. — — Kdo chce smíření národnostní přivoditi, ten podmínky k němu neuplatní u zele- ného stolu.« Ještě jednou vrací se dopis k osobám smiřovačů i praví: »Smír těch kandi- dátů křesel ministerských i růz- ných jiných užitečných a krásných místeček v zemských i státních kancelářích nepřejeme si píroto — že jest k ničemu.« Na konec hřmí jim do duše »Vari z cesty« !« No tak tedy! Mezi těmito smiřovači nachází se přece také dr. Žáček.
Narcis Němec doktor Žáček
8 article
Dovolíme si tudíž žasnouti nejen nad tím, že něco podobného otiskly »Selské Listy«, ale že o tom ničeho neví i nestrsnná »Politik«l — Orgán všemožných kompromisů, kteréž se pro staročeskou stranu jen trhnouti dají, ve včerejším svém večerníku v pochybu uvésti se pokouší věrohodnost našeho pramene, z něhož čerpali jsme včerejší svou zprávuo dvou kompromisních želízkách v staročeském ohni. »Hlas Národa« s tváři andělské nevinnosti popírá všechny záletné styky své strany s agrár- níky, ačkoli od té doby, co starostátnická strana, s pověstně báječným dorostem, objevila svou překvapující klíčivost a k novému životu bující výčnělky, zcela neklamné známky nasvědčují tomu, že se mezi stranou staročeskou a agrár- níky událo víe než pouhá nabídka. K čemu byly ty námluvy a domluvy v » Hlase Národa«, v »Budivoji« a v něžných těch Aletheiích, smě- řující k vytřibení agrární strany, jakožto strany především konservativní, k seslabení třídní jed- nostrannosti agrárnické, ta horlivá pečlivost a starostlivost o volební fortunu agrárníků?! Vždyt je to přece známo, že co z nynějších kvalit staročeské strany jest nejvýš vyvinuto, jest její všestranná, co nejvšestrannější alianční schop- nost. V tom ohledu připomíná staročeská strana známé indické modly s mnohýma rukama po obou stranách rozpjatýma. Všechny třepou se na mandát, a je to jedno z které stranya jak ho dostanel
9 article
— Ministr železnic pan rytíř Wittek přes to, že namáhal se dost, aby Němcům se zalibil, přece jen německému tisku v nynějším kabinetě nejnenáviděnější je osobou. Dá se to vysvětliti ovšem tím, že o panu Wittkoví je rozšířena pověst, jako by byl antisemila, jakkoli se nám zdá, že v ohledu tom činí se J. Excel- lenci křivda, neb oři obsazování míst na sta- nicích v kraji českém nepřítelem židů se nejeví, aspoň ne židů německých. V poslední době vyjel si na pana Witika ale nepřílel zvláš nepohodlný, muž, který není zvyklý psát do novin články a učiní-li tak, má při tom dojista cosi zvláštního za lubem. Nikdo jiný, než bývalý president pražské železářské společnosti a hlavní »machr« na železářském trhu rakouském, známý pan Wittgenstein. Týž zle se obul do pana
Wittek Němec Wittkový Witik Wittgenstein Excel železářský společnost
10 article
Wittka, jemuž vytýká byrokratickou ztrnulosta vůbec nezpůsobilost k vedení tak velikého ressortu, o němž praví, že nalezá se přičinéním páně ministrovým ve stavu hrozném. Zajímavo je, že vytýká pan Wittgenstein rytíři Wiítkovi bezohlednost naproti dělnictvu a sice tím, že prý zrušil v dílnách — práci akordní. Nyní prý pracuje dělník ve stálních strojírnách dlouho a za málo peněz. A to nazývá prý pan ministr železnic řešením socialních pro- blemů. Však prý to nyní na železnicích vypadá dle toho. — Toť se ví, že » Arbeiter- Zeitung« za to panu Wiugensteinu tlesku pochvalu. Jak koli všude jinde je sociální demokracie zapří- sáhlou odpůrkyní práce akkordní, kterouž prý se dělník na úkor své zdatnosti dělné a svého zdraví nesvědomitě vyssává, staví se v tomto případě po bok páně Wittgensteinův. Nemáme příčiny hájit snad pana Wittka, který přes to, že z národa našeho pochází, kde může činí mu příkoří. Vždyť je to týž pan Wittek, jemuž i to české »hotovo!« překáželo vedle německého »fertig!«, který proto zavedl při manipulaci vla- kové službu »němou«, Však podivně nám přes to připadá bezohledný exploiteur dělnictva pan Wittgenstein, který přivezl k nám z Ameriky šikovnost, jak na účet konsumentův obohacovat se kartely a trusty a jehož kladenský způsob vyřizovati spory mezi dělnictvem a podnikateli nenasvědčoval tomu, že by měl pán ten srdce oproti lidu dělnému zvlášť útlocitné. Pan A. v.
Wittek Wittgenstein Wiítk Wiugenstein Wittgensteinův Amerika ArbeiterZeitung
11 article
Witigenstein však topí se v millionech a poně- vadž patrně dospěl k přesvědčení, že vic peněz už by zde sotva nahromadil, káže nyní huma- nitu naproti dělníku a vytýká bezohlednost jinému, na něhož má s vrchu. Pan Adler v »Arbeiter- Zeitungu« by za toto »šlechetné hnutí« svého souvěrce, o němž tvrdili ti, kteří ho znali, žeje všechen ze železa a zejmena srdce že má z nej tvrdší ocele, objal, kdyby mu zplna věřiti mohl. Mnohonásobný millionář, jenž káže lidumilnost naproti dělnictvu, není ostatně zjevem již novým. — Zanedbaná Lužnice. Když jednalo se o veliké projekty vodní, o nové průplavy, o kanalisaci a regulaci českých a jiných řek, nejméně bylo slyšeti o Lužnici a přece právě tato česká řeka v první řadě zasluhuje, aby si jí povšimli ti, jichž povinností je pečovati o to, aby vodstvo, jež protéká zemi naši, bylo oby vatelstvu na prospěch. Sledujte jen Lužnici hned od vzniku, přesvědčite se, že nenarodil se ještě seccesionista, jehož fantasie by stačila načrtnouti tak divokou hadovitou čáru, jákou tvoří tato řeka. A vezměte tužku do ruky a vypočítejte co tím na zmar přivedeno dobré zejmena lučn půdy, nehledě, jak při tom daří se ubohé voro- plavbě. A jak vypadá řečiště její zejmena tam, kde stává se romantické, zejmena mezi Táborem a Týnem n. Vltavou. JJako bychom vůbec žádné navigace neměli, jakoby vůboc země nedbala o úpravu této řeky, po níž do roka za milliony splaví se dolů dříví. Náš vodní úřad snadse domnívá, že balvany, jimiž řečiště, zejmena pod
Adler Lužnice Tábor Vltava ArbeiterZeitung
12 article
Táborem je plné, jsou nezbytnou součástí roman- tiky v tomto krásném koutě, jinak ovšem soud o věci národní hospodář a vůbec muž s roz- hledem praktickým. Na Lužnici a na horn Vltavě hrozných spácháno hříchův, jež co nej- rychleji odčiniti nejvyšší již čas. Peníze jsou zde a je hlavně jednak na zemském výborua jeho departementu vodním, jinak na státních úřadech, aby bez odkladu přikročily k regulaci těchto dvou důležitých řek. — Francie a Češi. »La Patrile« při- náší dne 8. t. m. článek z péra Lucřena Mille voya pod názvem »Francie a Češie. Znamenitý poslanec pařížský, který je stejně skvělým řečníkem jako publicistou a který vždy projevoval českému národu nejsrdečnější sym patie, vyjadřuje ve svém článku pocity tak ho- roucí lásky k národu českému, že nemůžeme bez pohnuti čísti výmluvná a vzletná, ohnivá slova Millevoyova, jež najdou mohutného ohlasu v celém českém národě a za něž Millevoyovi jsme vděčni. Miilevoye prohlašuje, že Francie zachová nevyhladitelnou, vděčnou vzpomínku z přátelství české. Připomíná šlechetný protest za- zněvší z Prahy, když Francie byla zmrzačena, oloupena o Elsasko a Lotrinsko. Millevoye píše »Na počátku století, jež nese ve své kolébce temné věštby, jemuž špatné víly prorokují hro- zivý osud, zase z Prahy přišel dojemný projev bratrství. Naši zástupci byli ve velikomyslné
Čech Lužnice Vltava Francie Praha Lotrinsko Lucřen Mill Le Patrile
13 article
Praze objati lidem rytiřským. Tito stateční po- celovali Francii na jízvu a dali ji ujišténí, že její rána nebude věčná. Moený dech svobody zavanul do našich duší. Ale pocítily něco jíného, nežli pomíjející výlev vřelé vášně. Nebudou desavuovány rozumem. Tento enthusiasmus byl logický. Národ český nepozdravil pouze jméno, vzpominku, ideál. Pocitil, viděl, dotkl se moci kdysi svrchované, v jedné chvíli otřesené, nyní znovuzbudované moci našeho meče. Meč Francie zůstal by v pochvě, kdyby pangermanismus, přesahující již své hranice, pokusil se zotročiti si šest millionů Čechů, tak houževnatě lpících na své národnosti ? Pravím: Ne, to je nemožné Neboť kdyby to bylo možné, nebylo by více Francie, My bychom v té spoluvině, v té zba- bělosti ztratili i čest i život. Jakou tíhou by dusilo celý Západ Německo, sedící na mrtvole Čech! A kdyby se tento zločin uskutečníl, do jaké poroby upadla by Francie! Ani jeden Francouz nesmí zavírati oči před zřejmost podobného poddanství. Ale ani jeden Němee nemůže býti v klamu o riskantnosti tak straš- ného dobrodružství. Jestli kaneléřství v Berlíně rozhodne germanisaci Čech zbraní, připravme se na krajní zápas: a zodpovědnost nechť padne na hlavy žádostivé výbojů! Pochybuji, že pyšný císař německý odváží se provésti hrozné: »Alea jacta est!«, dokud si nezajistí neutralitu Francie. A jak by ji mohl učiniti netečnou k podobnému sporu? Když César odvážil se přejíti Rubikon, Galie byla odzbrojena, zkrocena. César německý měl by ji celou v boku s třemi milliony vojáků. Velký křik: »Ať žije Francie!«, jehož ohlas zazněl v celé Evropě není tedy pouhou mani- festací vzrušeného davu: je to oprávněné vyjá- dření legitimní naděje. Francie neodhodlá se
Čecho Francouz Čo César Francie Německo Čechy Berlín Rubikon Galie Evropa
14 article
sebevraždě. Nepřijme bez boje úpadek a agonii Její prapor je stále znamením svobody. Stač to, aby zadržovány byly a kroceny hrabivé touhy, ctižádostivě záměry, jejichž výbuch je pouze odročen? Staré přísloví praví: »Příležitost dělá zloděje!« Ale kdo by mohl zloději tak málo zakuklenému poskytnouti příležitost? Nase slabost a netečnost. Aby byl zničen národ,k němuž jsme vázáni svrchovanými povinnostmi, musili bychom býti uspáni — my bdíme — musili bychom býti spoutáni — naše pěsti jsou zdravé — musili by nás zabíti — ať se po- kusí, je-li to možné, jestli se vůbec odváží!« — André Chéradame, slavný autor díla »Otázka rakouská na prahu dvacátého stoleti«, jeden z nejhorlivějších a nejnadšenějších zastan- cův a propagátorů české věci ve Francii, přibyl na své cestě z Ruska do Čech. Včera přije z Malče od dra. Riegra do Prahy ke krátké návštěvě několika důvěrných přátel. — Občanský klub Praha VII. konal předevčírem schůzi. Rokováno bylo o přípra- vách pro volby do sněmu král. českého, do sboru obeeních starších a berních komisí a usne- šeno v prvé příčině zaslati přípis výkonnému výboru národní strany svobodomyslné. Dále bylo jednáno o mostovém spojení Libně s Holešovi- cemi, o zřízení okružní dráhy spojovací ku pří- stavišti a usneseno o tomto předmětu konat členskou schůzi počátkem měsíce září. — Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal včera četně navštívenou schůzi. Z Moravy přítomni byli poslanci dr. Stránský a dr. Žáček. Ve schůzi bylo obšírně pojednáno o aktuálních politických otázkách, podány zprávy o konanýcli připravách volebních a učiněna po třihodinné debaté jednomyslná usnesení.
Chéradam Riegr doktor Stránský Žáček Francie Rusko Čechy Maleč Praha Libeň Holeš Morava občanský klub Praha národní strana
15 article
— Alexandr Storch zemřel. Po půl- noci na dnešek, nedlouho před uzávěrkou listu, dochází nás zpráva, že knihkupeca obecní starší p. Alexandr Storc podlehl těžké chorobě, která po několik týdnů na železném zdraví jeho hlodala, až mohulné tělo udolala. Úmrtím Alexandra Storcha opustil řady členů sboru obecních starších pracovník nad míru horlivý, ne- únavný a obětavý. Obyvatelstvo staroměstské jakož i zájmy této části města ztrácejí v něm zastance zvláště horlivého. Byltě Storch na staroměstské radnici vždy na prvém místě, kdykoli jednalo se o zvelebení Starého města. jeho tužby a potřeby fedroval a o jejich splnění usiloval. — Staroměstský kl ub obč, ztratil v něm svého dlouholelého předsedu, který otěže spolku dovedl říditi se vzácnou svědomitostí. V oboru knihkupeckém dosáhl svou neúmornou pílí výše zcela mimořádné.
Storch Storc
16 article
Ve svém závodě, pro nějž zřídil novou budovu ve starožitném slohu na rozhraní Celetné ul. a Velkého náměstí, snesl ohromné zásoby knih všech od- větví vědění a umění. Byl to muž dokonalý, vše obecné úcty a vážnosti požívající. Za své zá sluhy o obec vyznamenán byl stříbrnou zásluž nou medaillí královského hlavního města Prahy Zesnulý byl členem obchodní a živnostenské komory pražské, ve výboru gremia knihkupeů, starostou staroměstského Sokola. Obecním star- sím byl zvolen 22.Prosince 1886 a sie v prvém sboru na Starém městě. Od 17. listopadu 1890 byl volen vždy ve 3. sboru. Naposled byl zvolen dne 25. října 1899 na dobu tří let. V radě městské zasedal přes 3 roky. Byl členem odboru školního, statistické komise, v komisích pro odvod k vojsku, pro udilení medaillí a di- plomů, pro adresář, pro dodávku tiskopisů, zá- stupcem obce obce pražské v německé okresní školní radě, byl mu - svěřen dohled nad ně- meckými školami, zasedal vo výboru sboru pro zřízení a vydržování českoslovanské obchodní akademie a jiných ústavů. Letos slavil padesátě své narozeniny, při kteréž příležitost projeveny mu přemnohými přáteli sympatie Před sedmi týdny ochuravěl. Přestal náhle na- vštěvovati slaroměslské nábřeží, kde každého rána scházel se s dr. Podlipným a měst. radou Zikanem Byl upoután na lůžko chorobou, která nejednou na zdraví jeho hlodala. Doufal, že se pozdraví.
Sokol Podlipná Zikan Celetná Velký náměstí Praha živnostenský komora sbor pro zřízený
17 article
Lékaři pp. prof. dr. Maixner a dr. Chudoba přispívali mu pomocí a podařilo se jim chorobu zmírniti. Pan Storch povstal, několik dnů opět chodil, ale pak choroba dolehla na jeho zdrav tím zhoubněji. Včera důvěrní přátelé jeho jej navštívili, ale ubohý trpitel je již nepoznal. Budiž česť jeho památce ! — Zprávy rodinné. Sl. Mařenka Tvrzská dcera řídícího učítele v Cerekvici, absolvovaná kandi- dátka učitelství a bývalá žačka prof. Karla ze Slav kovských a pan Hugo Kassian, hospodářský úřadník v Hostivici u Praby a neaktivní důstojník, slavit budou sňatek u sv. Jindřicha v Praze v sobotu dne 24. srpna o 10. hodině dopoledne. — Z kruhů právnických. Pan Zikmund Mühlstein, soudní tajemník v. v., otevřel jakožto obhájce ve věcech trestních dnem 1. srpna kancelál v Praze II., v Táborské ulici č. 45 n. v přízemí. — Na ochranu práv českých menšin. Pan dr. Podlipný ve včerejší schůzi městské rady připomenul opětné případy přepadávání českých menšin v Trutnově a Karlových Varech a urgoval oficiální projev proti tomuto počínání Němců. Sta- rosta pan dr. Srb odvětil, že dle původního usne- sení městské rady byl učiněn dotaz u p. dra. Engla a slíbil uspíšiti další kroky, aby rada městská na základě podstatných zpráv mohla učiniti náležité usnesení.
profesor doktor Maixner Chudoba Storch Tvrzská Karel z Hugo Kassian svatý . Jindřich Mühlstein Podlipná Němec Srb Engl Cerekvice Hostivice u Praba Praha Táborský ulice Trutnov Karlová Vary
18 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 9. srpna.) Před časem tázal se ob. st. p. dr. Groš, zda pravdivou jest zpráva, že chemický ústav českých vysokých škol má být přeložen do bývalé lázně svatováclavské a uvedl, že v tom případě nastala by možná překážka regulaci této části města. Na učiněný dotaz presidia rady městské rektorát české vysoké školy technické odpověděl, že vláda zamýšlí vénovati dřívější lázně svatováclavské za stave- niště pro ústav chemický, s čímž sbor professorský české techníky vyslovil souhlas. — Společně s obci berounskou žádáno bylo ministerstvo železnic, aby směrem k Plzni — jako v jiných směrech dráh — odjíždůl z Prahy pozdější vlak noční, což by se státi mohlo přeložením odjezdu vlaku, jenž nyní odjíždí po 8. hod. večer, na dobu pozdější. Ředitel- ství státních dráh sdělilo, že změna tato není možná vzhledem ke spojení tohoto vlaku s jinými dráhami, že však bude zaveden vlak, jenž — počínaje 1. říjnem t. r. — bude vždy v neděle a svátky, pak každé úterý a čtvrtek odjížděti z Prahy do Zdí vždy o jedenácté hod. v noci. — Komitét pro obnovu kostela sv. Václava podalo zprávu o dosavadní své činnosti (vypracování plánů od p. arch. Fanty)a žádalo, aby některé části zdiva, hrozící sesutím, byly za dozoru p. arch. Fanty odstraněny. V záleži tosti té bude konána místní komise, —— Radě městské sděleno bylo prohlášení pánů architektů Cechnera, Hilberta a Mikše, že zúčastní se konkursu na restau- raci kostela na Karlově. — Zamítnuta byla žádost soukromého podnikatele, aby směl zhotovovati a pro- dávati zmenšené napodobeníny sěvreské vásy, věno- vané Praze: zamítnulí jest odůvodněno jednak z konem o právech autorských z r. 1895 a smlouvou
doktor Groš svatý . Václav Fanta Cechner Hilbert Mikš Plzeň Praha Karlov rada městský rektorát český vysoký škola technický
19 article
Rakousko-Uherska s Francií o ochraně autorských práv — jednak tím, že vása věnována byla obei pražské jako unikum, jehož původní formy byly roz- bity, aby znemožněno bylo další rozmnožování. — Schváleny byly návrhy, učiněné v technické komisi p. stav. radou Terebou, aby kanceláři vodárenské bylo uloženo, by do potrubí byla vpouštěna voda toliko filtrovaná; dále aby opravena byla dlažba v ulici Soudní a aby při válcování silnic nebyl štěrk příliá drcen. — Úsneseno, aby parní válec na příště nejel po mostě Karlově, poněvadž tím zdivo mostu značně trpí. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu od 27. července do 3. srpna obnášelo: na mostě Palackého 4354 K 60 h, na mostě žofinském 570 K 58 h, na novém mostě kamenném 4205 K, na mostě Františka Josefa 3947 K 98 h a na mnostě přes Štvanici 2134 K 90 h. — Sbor obecních starších král. hlavního města Prahy koná mimořádnou schůzi v pondělí dne 12. srpna o 4. hodině odpoledne. Na programu nalezá se také návrh na zřízení elektrické dráhy přes Karlův most. — Politický klub pro Novou Paku a okol koná v sobotu dne 10. t. m. v 8 hodin večer řádnou valnou schůzi v místnostech Občanské besedy v Nové Pace. — Konfiskace. Čtvrteční číslo »Příbr. Listů- bylo pro článek o příbramské něm. škole zabaveno. Uspořádáno nové vydání. — Volby do okresního zastupitelstv v Českém Brodě provedeny byly ve dnech 29. a 31. července a 1. až 3. srpna t. r., a zvoleni byli následovní pánové: ve venkovské skupině: Kar Šnajberk z Hořan, Oldř. Kolenský ze Kšel, Václav Novotný z Roztoklat, Václ. Moravec z Vrátkova. Jar. Čermák z Klučova, Josef Holeka z Chrášťan, Josef Rýva ze Štolmíře, Jan Kulič ze Květnice, Fr.
Tereba Karlův Šnajberk Oldř Kolenský Novotná Václ Moravec Čermák Holek Rýva Jan kulič Rakousko Uhersko Francie Palacký Praha Karlův most Nova Paka Český Brod Hořany Vrátkov Klučov Chrášťany Štolmíř Květnice František Josef 3947 sbor obecní starý král Kjít Roztoklat
20 article
Mikšovský ze St. Vesce, Moric Jahn z Tuklat, Jan Šimonek ze Přišimas a Fr. Živnůstka z Kozovaz; ve skupině měst a městysů: Jos. Miškovský v Českém Brodě, Josef Živnůstka v Kounicích, Fr. Junek v Mochově, Jan Klicpera ve St. Přerově, Fr. Pro- kůpek v Úvalech a Fr. Hrstka ve Škvorci; ve sku- pině průmyslové: Vikt. Weidenhoffer v Českém Brodě a Jos. Hýroš v Českém Brodě; ve skupině velko- statku: Karel Polák v Kounicích, Ant. Formánek v Bylanech, Alfr. Salich v Poděbradech a Bedř. Möller v Brandýse n. L. — O doplňovacích volbách do komisi všeobecné daně výdělkové v Praze. C. k. zemské finanční ředitelství v Praze vypsalo vý- nosem ze dne 22. června 1901, v základě nařízení c. k. finančního ministerstva ze dne 30. března 1901 a ve smyslu § 17. volebního řádu doplňovací volby do komisí všeobecné daně výdělkové dle § 16. a 22. cit. zák. Doplňovací volby členů a jich zástupeů komisí III. a IV. třídy všech ukládacích okresů v ob- vodu podepsané c. k. berní správy budou se konati dne 4. září 1901 za řízení pana starosty král. hlav. města Prahy, po případě od něho ustanoveného zá- stupce. Volby počnou jmenovaného dne o 8. hodině ranní a potrvají do 2. hod. odpol. Mají se voliti na místo po zákonu vystupujících členů do komisí bern společnosli: III. třídy ukládacího okresu Staré město
Mikšovský Jahn Šimonek Miškovský Josef živnůstka Kounic Junek Klicpera Hrstka Weidenhoffer Karel Polák Antonín Formánek Alfr Möller St . Vesec Tuklaty Český Brod Francie Mochov St . Přerov Škvorec Jos Bylany Poděbrady Brandýs Praha Přišimas
21 article
Josefov 2 členové a 2 zástupci; III. tř. ukládacího okresu Málá strana—Hradčany 1 člen a 1 zástupce; III. tř. ukládacího okresu Holešovice-Bubny 2 čle- nové a 1 zástupce; IV. tř. nkládacího okresu Staré město—Josefov 2 členové a 2 zástupci; IV. Iř. uklá- dacího okresu Malá strana—Hradčany 1 člen a1 zástupce. IV. tř. ukládacího okresu Holešovice-Bubny 1 člen a 1 zástupce. Volba členů a jich zástupeů pro komisi IV. třídy ukládacího okresu Staré město —Josefov bude se konati ve dvou odděleních a to volí pp. voliči, jichž příjmení počíná písmenou »A až včetně »K« v I. oddělení, oni pak, jichž příjmení počíná písmenou »L« až včetně »Ž« ve II. oddělení. Celkový výsledek hlasování k sobě náležejících zjistí se v oddělení I. Volební místnost nalezá se pro volbu do komise: III. tř. ukl. okr. Staré město—Jo- sefov v čís. 28 ve staroměstské radnici; III. tř. ukl. okr. Malá strana—Hradčany v opatrovně u sv. To- máše č. 35—III.; III. tř. ukl. okr. Holešovice-Bubny v místnosti čís. 1. mag. expositury v čp. 265—VII. IV. tř. ukl. okr. Staré město—Josefov I. oddělent v čís. 14 ve staroměstské radnici; IV. tř. ukl. okr.
Josefov Hradčany Holešovice Bubno Stará město Josefov I
22 article
Staré město—Josefov II. oddělení v č. 33 ve staro- městské radnici; IV. tř. ukl. okr. Matá strana—Hrad- čany v opatrovně u sv. Tomáše čp. 35—III.; IV. tř. ukl. okr. Holešovice-Bubny v místnosti čís. 2 mag. expositury v čp. 265—VII. Páni voliči se upozor- ňují, že se ve smyslu § 18. zák. z 25. října 1896, č. 220 ř. z., volby jedině úřadními hlasovacími lístky připouštějí a to pro členy komisí a jich zástupce odděleně, a že mají k volbě oprávnění, případně od nich zmocnění zástupci podepsané lístky hlasovaci buď osobně se současným vykázáním a odevzdáním legitimací odevzdati nebo poštou i s legitimacemi a to frankovaně na úřad volbu řídící t. j. na ono místo, kde se volba koná a pod adresou ku přijetí hlasovacích lístků povolaného volebního komisaře) zaslati a konečně, že koná-li se volba v odděleních, i dotyčné oddělení jest udati. Oni k volbě oprávnění. jimž vyrozumění o vřadění do berní třídy s volební legitimací a oběma hlasovacími lístky nemohlo býti doručeno, mohou se nejděle přede dnem volebním u magistrátu král. hlav. města Prahy hlásiti. Zkažené hlasovací lísíky mohou u podepsané c. k. berní správy č. I. v Praze, v Náprstkové ulici č. 271—I. jakož i u magistrátu král. hlav. města Prahy za nové býti vyměněny. Ohledně voleb doplňovacích do komisí I. a II. třídy obvodu pražské obchodní ko- mory poukazuje se na příslušnou vyhlášku c. k. berní správy č. II. v Praze. — Volba členů zástupců do komise berní pro všeob. daň výdělkovou (skup. III.) ukládacího okresu město Karlín konala se dne 9. srpna za řízení volebního komisaře p. Jos. Engelmanna, měst. rady a členů volební komise pp. Otakaeu Hejt- mánka, měst. rady, Josefa Görtlera, člena ob. výb.
Tomáš čp Engelmann Görtler Hrad Holešovice Bubno Praha Karlín Josefov II Otakaeo Hejt
23 article
Václava Vítka, člena ob. výb.; Aloisa Válka, čl. ob. výboru; Boh. Petráčka, obchodníka; Boh. Srby. obchodníka; Vincence Pánka, obchodníka a čl. ob. výb. a byl zvolen členem komise p. Alois Válek. hostinský v Karlíně, 96 hlasy a jeho zástupcem pan Emil Zeckendorf, obchodník v Karlíně 96 hlasy. — »Studentské koleje českých vysokých škol pražských.« Ustavující valná hromada tohoto spolku, k jehož založení dal podnět vrchní stavební rada p. Josef Hlávka darem 200.000 korun, svolána jest ve smyslu právě schválených stanov starostou měst pražských p. drem. Srbem na den 17. srpna o 4. hod. odpol. do zasedací síně na Staroměstské radnici. Na programu jest přijímání členů, volba člena kuratoria a šesti členů správního výboru. Úče- lem spolku jest podporování snaživých a nemajet- ných studentův obou českých vysokých škol zvláště bezplatným poskytováním bytu, případně i stravya pomůcek vzdělávacích. Členové spolku jsou: zakla- datelé s příspěvkem 10.000 K, buď najednou nebo v 25. ročních lhůtách splatným a ti požívati budou práva k propůjčení místa nadačního, jimi založeného zakládající s příspěvkem 200 K, buď najednou neb v 10 ročních lhůlách; skuteční členové s příspěvkem 10 K a přispívající s příspěvkem 2 K ročně. Pří- pravný komitét vyslovuje naději, že se k této insti- tuci přihlásí nejširší vrstvy, zejmena samosprávné korporace, aby usnadněn byl chudému českému stu- dentu trpký jeho boj existenční a umožniti, aby se cele mohl věnovati studiu vědy.
Vítko Válek Boh Petráček Srba Pánek Zeckendorf Hlávek Srb Karlín
24 article
— Sjezd abiturientů gymnasia v Hradci Králové z roku 1871 konal se po 30 letechv Hradci Králové dne 3. a 4. t. m. Sjezd neobmezoval se pouze na ty, kteří v r. 1871 po odbytých studiích gymnasijních zkoušce maturitní se podrobili, nýbrž přizváni byli k němu všichni, kteří společně navště- vovali vyšší gymnasium neb některou třídu jehov letech 1867—1868 až 1870—1871. Schůze sama měla míti ráz výhradně přátelský, aby kollegové, z nichž mnozí i přes 30 roků se neviděli, nerušeně mohli těšiti se ze shledání a obnoviti dřívější styky přátelské; proto také upuštěno bylo od veškerých okázalých slavností a omezena byla slavnost sama na přátelský večírek dne 3. t. m. v »Grand Hotelu« kdež druhého dne následoval společný oběd. Úča- stenství bylo vzhledem k tomu, že uplynulo již 30 let od doby, kdy poslední účastníci po odbyté zkoušee maturitní gymnasium v Hradci Králové byli opustili, velmi četné, dostavili se z 45 na živu jsoucích kol- legů, jichž adressy byly známy, 22, tedy téměř polo- vice, jeden z nich, prof. Zbraslavský, dokonce až z Moskvy. Dostavili se tito kollegové : JÚDr. Bednát Em., advokát ve Vys. Mýtě, Bělský Frant., c. k. berní
profesor zbraslavský Bednát em František Hradec Králové Moskva Mýto Grand hotel
25 article
oficiál v Kolfně, P. Dvořáček Jan, farář v Babicích, Hojsák J. A. učitel v Jeseníku, Hromádka B. JUC kandidát advokacie a ředitel kanceláře v Praze. Ja- senský Ant., řídící učitel v Strážkovicích, P. Ježek Jan, kn. arcib. notář, c. k. professor a spisovatelv Praze, Jirásek Alois, c. k. školní rada, rytíř řádu cís. Františka Josefa, člen České akademie a spiso- vatel v Praze, Kleiner Josef, c. k. poštovní kontrolor v Praze, Kneip Frant. Jos., c. k. soudní tajemník na Smíchově. Pavelka Frant, c. a k. major v Budějo- vicích, P. Pohl Josef, farář v Javornici, Saal Jos., c. k. poštovní správce v Hradci Králové, Tvrdý Adolí, rada ředitelství hypoteční banky v Praze, Vaněk Karel, notářský úřadník v Hradci Králové, Vávra Čeněk, c. k. ředitel gymnasia v Přerově, Vávra Fr, c. k. professor v Písku, MUDr. Veselý Karel, lékat v Imramově (Morava), Viravský Vojtěch, c. k. professor v Praze, Zbrastavský Jan, c. professor v Moskvěa Zýgl Jindřich, ředitel kůru v Chrudiml. Při přátel- ském večírku dne 3. t. m. přivítal dostavivší se druhy prof. P. Jan Ježek, který druhého dne v studentském chrámu zároveň s koll. farářem Dvořáčkem a Chme- ličkem mši sv. četl, při níž vzpomenuto bylo zesnu- lých učitelů i kollegů. Na přátelském večírku vzpo- menul koli. Kneip vřelými slovy zesnulých, jichž památka uctěna byla povstáním. O schůzi přátelské vyrozuměn byl deputací býv. ředitel gymnasia p. Jan
P Dvořáček Jan Hojsák učitel P Ježek Jirásek Alois František Josef František Pavelek P Pohl Josef Vaněk Karel Vávra Čeněk MUDr profesor Ježek Dvořáček Chme Kneip Kolfn Jeseník Praha Strážkovice Jos Smíchov Javornice Saal Jos Hradec Králové Přerov Písek Imramův Morava Hromádka B Český akademie Kleiner Josef ředitelství hypoteční banka Zbrastavský Jan Kneip Viravský Vojtěch Zýgl Jindřich
26 article
Klumpar, vynikající příteí a podporovatel studující mládeže, který se schůze po skončeném obědu zúčast- nil, přivítán byv nadšeně ode všech účastníků, při kteréžto příležitosti dokázal, že výtečná jeho pamět věkem dosud seslabena nebyla. Bývalým professo- rům p. šk. radovi Končinskému, pap. prelátu M. Ha- klovi, Slavíkovi, dru. Taftlovi a Votrubovi zaslány telegramy, na něž týž den ještě odpověď i pozdravy došly. Při společném obědě nejen obnoveny byly přátelské styky z mládí, ale užito bylo příležitosti té, aby oslaven byl v první řadě milený druh, vždy věrný přítel a věhlasný spisovatel český, školní rada p. Alois Jirásek, který slaví tento měsíc své 50. narozeniny a kterému platil první p. ředitelem Č. Vávrou pronešený připitek. Pan c. a k. major Pa- velka připil damám a rodinám kollegů, p. poštovní správce Šaal, býv. ředitelům p. Bílkovi a p. Klum- parovi, pak professorskému sboru, jichž zásluhy vý- mluvnými slovy vylíčil, p. prof. Físcherovi, jako zá- stupci zesnulého otce a býv. prolessora a p. prol. Svobodovi, který s nevšední ochotou schůze se účast- nil, p. farář Dvořáček vylíčil zásluhy býv. katechety pap. preláta Mr. Hakla, kterému platil jeho přípitek.
Klumpar Taftl Votruba Jirásek Vávra Bílek profesor Físcher Svoboda Dvořáček Mister Hakl Šaal Kly
27 article
Pan šk. r. Jirásek poděkovav vřelými slovy za projevy přátelství, připil šťastnější budoucnosti dítek kollegů. Pan prof. Ježek pronesl přípitek na svolavatele schůze kol. Hromádku a p. c. k. poštovní, správce Saal důstojníkům a zejmena kol. Pavelkovi. Přátel- ská schůze skončena dne 4. t. m. večer v hotelu su černého koně«. Ostatní čas věnován byl k pro- hlídce vzkvétajícího a stále se šířícího města, jehož velmi mnozí po tolikaleté nepřítomnosti ani poznati nemohli, návštěvě gymnasia, kde téměř vše i nyní po 30 letech shledáno nezměněné. Pří příležitosti té nutno vysloviti ještě jednou zvláštní dik panu řediteli Steinmannovi i pp. professorům Fischerovía Svobodovi za zvláštní ochotu jejich. Prohlednuty byly I různé sbírky, městské museum a navštívena byla i městská střelnice, kde právě studentská z- bava pořádána byla. Srdečná schůze tato zůstane vždy v milé paměti všech účastníků, kteří vyslovili přání, aby po pěti letech opět schůze podobná uspo- řádána byla. I pro širší obecenstvo zajímavou bude statistika o žactvu vyššího gymnasia v Hradci Kr- lové z let 1867—68—1870—71 co se týče počtu žactva, úbytku jeho během studií, úmrtnosti a volby
Jirásek Hromádka Pavelek Steinmann Fischerovía Svoboda Hradec Králové
28 article
povolání. Počet veškerých žáků na vyšším gym- nasiu v době té obnášel 83 a rozděluje se na jed- notlivé třídy takto: v V. a) a b) 72, VI. 63, VII. 53 a VIII. 47. Od V. až do VIII. třídy nepřetržitě stu- dovalo 40 žáků. Úmrtím odpadlo až dosud 26 druhů, úplně neznámých jest 12. Co se týče povo- lání věnoval se největší počet stavu učítelskému, totiž 16, z nichž dva jsou universitními professory, 1 ředitel gymnasia a 9 professorů na středních ško- lách (mezi nimi jeden c. k. školní rada a 1 kněz), 4 působí na obecných školách a sice 2 jako řídíci učitelé. Duchovní stav zvolilo 12, z nichž jeden jest c. k. professor a kn. arcib. notář. U pošty pů- sobilo 9 druhů, z nichž jeden jest c. k. vrchním kontrolorem a správcem telefonu, jeden c. k. poštov- ním správcem. Lékařství věnovalo se jich 5, z nichž 2 jsou universitními professory. Důstojníky stali se 4, z nichž jeden jest c. a k. major. 2 setníkya 1 nadporučík. Jeden spolužák zemřel jako prostý vojín při nastoupení vojenské služby. U soudu byli 3, z nichž jeden jest c. k. okresním soudcem,l c. k. soudním tajemníkem a 1 zemřel jako adjunkt. Advokacii věnovali se 3, z nichž 2 byli advokáty. 1 jest koncipientem. U bank zaměstnáni jsou 3. z nichž jeden jest ředitelský rada. U berních úřadu působí 2 a sice 1 jako c. k. vrchní inspektor a 1 jako oficiál. Mimo to jest 1 c. k. policejním radou v Praze, 1 byl městským tajemníkem, 1 jest ředite- lem kůru, 1 byl velkoobchodníkem a 1 sládkem.
Praha U banka
29 article
Dle stav u, pokud se dalo zjistiti, bylo 37 ženatých, mezi nimi jeden již dědeček, 30 svobodných. 22 účastníků sjezdu má celkem 25 dítek. Rozumi se samo sebou, že při schůzi pamatováno bylo na Ústřední Matici školskou, pro klerou vybránoshyl 34 K. Uspořádání sjezdu převzali ochotně kollegové Hromádka, Ježek a Kneip, začež jim zasloužený dík vysloven budiž. — Abiturienti pražského ústavu učit. z r. 1881 věnovali při svém 20letém jubileu, ko- naném 6. a 7. srpna v Praze, z vděčnosti ke svému bývalému professoru, nynějšímu řediteli matičného gymnasia v Zábřehu, ředl. dru. Kahlikovi, tamnější gymnasijní Matici 50 K. — Návrat z feriálních osad. Feriální osad dívčí v Doksech odjede v neděli 11. srpna do Prahy a přijede o půl 6. hodině odpoledne na státní nádraží v Hybernské ulíci, kamž se pp. rodičové pro své dítky laskavě dostavte. — Podnebí ve východní česko-moravské pahorkatině. Jakožto dodatek ke zprávám o velice zdařilém sjezdu České lesnické jednoty v Pelhři- mově podáváme některá meteorologická pozorování, jež platna jsou s malými změnami pro veškerou téměř pahorkatinu česko moravskou. Podnebí okolí pelhřimovského celkem jest drsné, sychravé, čehož hlavní příčina jest mimo značnou výšku nad mořem mezi 475 a 767 m. sklonění krajiny k severu. Mír- nější podnebí mají kotliny, vrchy obklopené do 600 metrů. V těchto počíná vegetace z pravidla ve druhé polovici dubna; jaro jest z pravidla sychravé, hoj- nými srážkami — děštěm i sněhem — provázené.
Hromádka Ježek Kneip Kahlik Praha Zábřeh Doksy Pelhře
30 article
na něž následuje ponejvíce náhlou změnou léto ne dlouhé, ale namnoze velikými, krátce však trvajícími vedry a prudkými převraly tepelnými se vyzname- návající. Nejpříjemnější roční čas jest tu podzim; vyznamenává se trvalou, pěknou pohodou, jasnou oblohou a poměrně nejméně větry a dlouhým, někdy až do prosince sáhajícím trváním. Po něm následuje tuhá zima s velikými sněhovými vánicemi, jakož vůbec podnebí pahorkatiny znepříjemňováno je skoro stále tam panujícími větry... Průměrná teplota činí v lednu — 5.6 st. C., v únoru — 1.3 st. C., v březnu + 1.5, v dubnu + 99, v květnu +- 13.6, v červnu + 15.3, v červenci + 20.1, v srpnu + 18.1, v září + 12.9, v říjnu + 8.9, v listopadu + 1.8, v prosinci — 3.1; ročně + 7.6 st. C. První mrazy dostavují se začasté počátkem října a pozdní mrazy leckdy ještě počálkem května nejsou právě vzácností. — Množství srážek vodních činí v okolí pelhřimovském a vůbec ve východní pahorkatině dle pozorování na ombrometrické stanici v Pelhřimově za léta 1893—1900 průměrně ročně 608 mm. za 108 dní srážkových z nichž jest 77 s deštěm a 31 se sněhem. První sníh padal v těch letech dne 7. října 1897; ne- pozdějí sněžilo dne 18. května 1895.
Pelhřimov st . C st mm
31 article
— Elektrická dráha z Prahy do Košíř. Od pondělí dne 12. t. m. bude zahájena pravidelná doprava elektrické dráhy z Bolzanovy ulice, po novém mostů kamenném a přes Smíchov až de Košíř. Na motorových vozech, ani na jednotlivých intervalech vozů nebude pranic nezměněno. Na této trati zůstanou vozy červeno-bílé se zelenými orientačními tabulkami a se zelenými skly v rešlek- torech. Tabulky budou míli nápis: »Bolzanova ulice- Nádraží Františka Josefa- Václavské náměstí-Národn divadlo Smíchov-Košíře. — Policejní příspěvek hostinských. Jednu z nejzávažnějších překážek sloučení se obcí přel- městských s Prahou v jedinou veleobec tvoří, jak známo, okolnost, že po nastalém sloučení postihlo by poplatníky předměstské zvýšení daně činžoval
jít Košíře František Josef Praha Košíře Bolzanův ulice Smíchov Václavský náměstí Národn divadlo Smíchov