3
masthead
10. srpna 1901.
5
article
v Číně vytkl. Musí se teprve ukázati, zdaž
jsou opět zaručeny »bezpečnost osob, majetku
a činnosti německých státních příslušníků«v
Číně. Jisto jest jen, že jsme v Číně ne-
chali přes čtvrt milliardy a že
ztratili jsme hojně vojáků, meze
nimi i zasloužilé a mnohoslibné důstojníky,
jichž bychom doma lépe byli mohli potřebovati.
Že by ale Číňané po naší výprav
»ještě na tistc let se třásli« pře
německou silou (Citát to z loňské řeči
Viléma II. Pozn.), o tom přece nel ze
vážně mluviti. Taková jest billance vý
pravy Walderseeovy. Zda-li prospěla aspoň ob-
chodu, také toho dlužno teprve vyčkati. Úsudek
tento zajisté jest tím pozoruhodnějším, když
vychází z vlastního tábora, jemuž nám nelze
vytýkati nevraživost k podnikům matky Ger
manie.
Číňan
Vilém II
Walderseeův
Čína
Gera
6
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Nejen vlastními tupými zbraněmi
ale i cizimi nedostřelenými šípy bojuje s námi
německá »Politik« v záležitosti moravských
smiřovaček. Jeden takový šíp odstřelen by
z Olomouce a sice ze »Selských Listů« posl
Svozila. Zasloužilý tento politik moravský obraty
nanejvýš všeobecnými pojednává o našem vy
stoupení proti smiřovačkám a zejmena prot
oběma punktačním řečem posl. dra. Žáčka —a
celkem i v podrobnostech nie jiného nevysvílá
ze Svozilova leadru, leč že s námi nesoublasí
a že se proti nám ujímá dra. Žáčka. Posl
Svozil nám vytýká, že jsme se pokusili ne-
správným líčením vyrovnací akce obviňovati
z vlastizrady jen staročeské poslance. Že to
není pravda, ví celý svět i že jsme bez ohledu
na osoby od dra. Perka až po dra. Žáck
nikomu nic nezůstali dlužni. Nejen nepravdou,
ale i nesmyslem jest další tvrzení posl. Svozila,
že jsme zapomněli, že punktace nejsou ještě
hotovy (»Politik« ve svém překladu toto místo
dokonce prokládá), i nelze přece vážně zabývat
se takovými směšnostmi, jako že si osobujeme
ode vždy rozhodovací právo v národě, že dr.
Žáček upadl u nás v nemilost, poněvadž nechce
naši nejvyšší-instanci uznati. Tím přece není ve
věci moravských smiřovaček nic, ale naprosto
nic řečeno a týž obsah nalezá se i v ostatníeh
mělkotách Svozilova výkladu. Nejdůležitější
trumf přinesl posl. Svozil v poslední větě, řka,
že zemské volby v Čechách i na Moravě jsou
nedaleko, a proto že se musí »bubnovati«.
Z toho by následovalo podle přírodního filosofa
moravského, že proto, že jsou zemské volb
tu i tam nedaleko, nesmi se psáti o moravských
smiřovačkách podle poctivého přesvědčení. P -
kládáme se tudíž za omluveny, že jsme po-
nechali prostomyslnou tuto fadessu stranou.
Svozil
Svozilův
Posl Svozil
doktor
Žáček
Olomouc
Čechy
Morava
7
article
Včera však zblídl se Narcis německé »P.« ve
vodách »Selských Listů« a uvedl je na svůj
mlýn. Plati tudiž naše odbytné i na tuto stranu.
Máme však k němu ještě malý dodatek. Po-
kládá-li již »P.« »Selské Listy« za pramen
pádnosti a vůbec za zřídlo argumentů ve věcech
moravského narovnání, nesmí z nich vybírat
jenom ty kousky, kteréž se hodí do jejího por-
celánového krámu. Upozorňujeme ji, že v čísle
ze dne 6. srpna přinesly »Selské Listy« pod
záhlavím »Co a jak náš lid soudí o česko-
německých smiřovačkách« dopis, jejž sice ne-
můžeme celý otisknouti, ale který jest od slova
ke slovu nejvášnivějším odsouzením nejen smiřo-
vaček, ale i smiřovačů samých, a to výrazy tak
prudkými, že jsme nic podobného sami ani ne-
napsali, ani v celé smiřovací antagonii nečtli.
Punktátorům vytýká se tu, že spekulují na to,
že se z nich stanou jednou ministři a jiní vysoe
hodnostové. Praviť se tu doslovně: »Nynější
smiřovačky nevedou k ničemu, ba pro samé
smiřovačky s Němci — utlučeme se sami
Ostatně upírám nynějším smiřo-
vačům právo, aby jmenem národa
českého s Němci paktovali. An
jediný z nich nedovede dokázati,
že ke krokům podobným oprávněn
jest. Zemské a říšské mandáty po
slanecké tím směrem neopravňují
k ničemu. — — Kdo chce smíření národnostní
přivoditi, ten podmínky k němu neuplatní u zele-
ného stolu.« Ještě jednou vrací se dopis k osobám
smiřovačů i praví: »Smír těch kandi-
dátů křesel ministerských i růz-
ných jiných užitečných a krásných
místeček v zemských i státních
kancelářích nepřejeme si píroto —
že jest k ničemu.« Na konec hřmí jim do
duše »Vari z cesty« !« No tak tedy! Mezi
těmito smiřovači nachází se přece také dr. Žáček.
Narcis
Němec
doktor
Žáček
8
article
Dovolíme si tudíž žasnouti nejen nad tím, že
něco podobného otiskly »Selské Listy«, ale že
o tom ničeho neví i nestrsnná »Politik«l
— Orgán všemožných kompromisů,
kteréž se pro staročeskou stranu jen trhnouti
dají, ve včerejším svém večerníku v pochybu
uvésti se pokouší věrohodnost našeho pramene,
z něhož čerpali jsme včerejší svou zprávuo
dvou kompromisních želízkách v staročeském
ohni. »Hlas Národa« s tváři andělské nevinnosti
popírá všechny záletné styky své strany s agrár-
níky, ačkoli od té doby, co starostátnická strana,
s pověstně báječným dorostem, objevila svou
překvapující klíčivost a k novému životu bující
výčnělky, zcela neklamné známky nasvědčují
tomu, že se mezi stranou staročeskou a agrár-
níky událo víe než pouhá nabídka. K čemu
byly ty námluvy a domluvy v » Hlase Národa«,
v »Budivoji« a v něžných těch Aletheiích, smě-
řující k vytřibení agrární strany, jakožto strany
především konservativní, k seslabení třídní jed-
nostrannosti agrárnické, ta horlivá pečlivost a
starostlivost o volební fortunu agrárníků?! Vždyt
je to přece známo, že co z nynějších kvalit
staročeské strany jest nejvýš vyvinuto, jest její
všestranná, co nejvšestrannější alianční schop-
nost. V tom ohledu připomíná staročeská strana
známé indické modly s mnohýma rukama po
obou stranách rozpjatýma. Všechny třepou se
na mandát, a je to jedno z které stranya
jak ho dostanel
9
article
— Ministr železnic pan rytíř Wittek
přes to, že namáhal se dost, aby Němcům se
zalibil, přece jen německému tisku v nynějším
kabinetě nejnenáviděnější je osobou. Dá se to
vysvětliti ovšem tím, že o panu Wittkoví je
rozšířena pověst, jako by byl antisemila, jakkoli
se nám zdá, že v ohledu tom činí se J. Excel-
lenci křivda, neb oři obsazování míst na sta-
nicích v kraji českém nepřítelem židů se nejeví,
aspoň ne židů německých. V poslední
době vyjel si na pana Witika ale nepřílel zvláš
nepohodlný, muž, který není zvyklý psát do
novin články a učiní-li tak, má při tom dojista
cosi zvláštního za lubem. Nikdo jiný, než bývalý
president pražské železářské společnosti a hlavní
»machr« na železářském trhu rakouském, známý
pan Wittgenstein. Týž zle se obul do pana
Wittek
Němec
Wittkový
Witik
Wittgenstein
Excel
železářský společnost
10
article
Wittka, jemuž vytýká byrokratickou ztrnulosta
vůbec nezpůsobilost k vedení tak velikého
ressortu, o němž praví, že nalezá se přičinéním
páně ministrovým ve stavu hrozném. Zajímavo
je, že vytýká pan Wittgenstein rytíři Wiítkovi
bezohlednost naproti dělnictvu a sice tím, že
prý zrušil v dílnách — práci akordní. Nyní
prý pracuje dělník ve stálních strojírnách
dlouho a za málo peněz. A to nazývá prý
pan ministr železnic řešením socialních pro-
blemů. Však prý to nyní na železnicích vypadá
dle toho. — Toť se ví, že » Arbeiter- Zeitung«
za to panu Wiugensteinu tlesku pochvalu. Jak
koli všude jinde je sociální demokracie zapří-
sáhlou odpůrkyní práce akkordní, kterouž prý
se dělník na úkor své zdatnosti dělné a svého
zdraví nesvědomitě vyssává, staví se v tomto
případě po bok páně Wittgensteinův. Nemáme
příčiny hájit snad pana Wittka, který přes to,
že z národa našeho pochází, kde může činí mu
příkoří. Vždyť je to týž pan Wittek, jemuž i to
české »hotovo!« překáželo vedle německého
»fertig!«, který proto zavedl při manipulaci vla-
kové službu »němou«, Však podivně nám přes
to připadá bezohledný exploiteur dělnictva pan
Wittgenstein, který přivezl k nám z Ameriky
šikovnost, jak na účet konsumentův obohacovat
se kartely a trusty a jehož kladenský způsob
vyřizovati spory mezi dělnictvem a podnikateli
nenasvědčoval tomu, že by měl pán ten srdce
oproti lidu dělnému zvlášť útlocitné. Pan A. v.
Wittek
Wittgenstein
Wiítk
Wiugenstein
Wittgensteinův
Amerika
ArbeiterZeitung
11
article
Witigenstein však topí se v millionech a poně-
vadž patrně dospěl k přesvědčení, že vic peněz
už by zde sotva nahromadil, káže nyní huma-
nitu naproti dělníku a vytýká bezohlednost jinému,
na něhož má s vrchu. Pan Adler v »Arbeiter-
Zeitungu« by za toto »šlechetné hnutí« svého
souvěrce, o němž tvrdili ti, kteří ho znali, žeje
všechen ze železa a zejmena srdce že má z nej
tvrdší ocele, objal, kdyby mu zplna věřiti mohl.
Mnohonásobný millionář, jenž káže lidumilnost
naproti dělnictvu, není ostatně zjevem již novým.
— Zanedbaná Lužnice. Když jednalo
se o veliké projekty vodní, o nové průplavy,
o kanalisaci a regulaci českých a jiných řek,
nejméně bylo slyšeti o Lužnici a přece právě
tato česká řeka v první řadě zasluhuje, aby si
jí povšimli ti, jichž povinností je pečovati o to,
aby vodstvo, jež protéká zemi naši, bylo oby
vatelstvu na prospěch. Sledujte jen Lužnici hned
od vzniku, přesvědčite se, že nenarodil se ještě
seccesionista, jehož fantasie by stačila načrtnouti
tak divokou hadovitou čáru, jákou tvoří tato
řeka. A vezměte tužku do ruky a vypočítejte
co tím na zmar přivedeno dobré zejmena lučn
půdy, nehledě, jak při tom daří se ubohé voro-
plavbě. A jak vypadá řečiště její zejmena tam,
kde stává se romantické, zejmena mezi Táborem
a Týnem n. Vltavou. JJako bychom vůbec žádné
navigace neměli, jakoby vůboc země nedbala
o úpravu této řeky, po níž do roka za milliony
splaví se dolů dříví. Náš vodní úřad snadse
domnívá, že balvany, jimiž řečiště, zejmena pod
Adler
Lužnice
Tábor
Vltava
ArbeiterZeitung
12
article
Táborem je plné, jsou nezbytnou součástí roman-
tiky v tomto krásném koutě, jinak ovšem soud
o věci národní hospodář a vůbec muž s roz-
hledem praktickým. Na Lužnici a na horn
Vltavě hrozných spácháno hříchův, jež co nej-
rychleji odčiniti nejvyšší již čas. Peníze jsou
zde a je hlavně jednak na zemském výborua
jeho departementu vodním, jinak na státních
úřadech, aby bez odkladu přikročily k regulaci
těchto dvou důležitých řek.
— Francie a Češi. »La Patrile« při-
náší dne 8. t. m. článek z péra Lucřena Mille
voya pod názvem »Francie a Češie.
Znamenitý poslanec pařížský, který je stejně
skvělým řečníkem jako publicistou a který vždy
projevoval českému národu nejsrdečnější sym
patie, vyjadřuje ve svém článku pocity tak ho-
roucí lásky k národu českému, že nemůžeme
bez pohnuti čísti výmluvná a vzletná, ohnivá
slova Millevoyova, jež najdou mohutného ohlasu
v celém českém národě a za něž Millevoyovi
jsme vděčni. Miilevoye prohlašuje, že Francie
zachová nevyhladitelnou, vděčnou vzpomínku z
přátelství české. Připomíná šlechetný protest za-
zněvší z Prahy, když Francie byla zmrzačena,
oloupena o Elsasko a Lotrinsko. Millevoye píše
»Na počátku století, jež nese ve své kolébce
temné věštby, jemuž špatné víly prorokují hro-
zivý osud, zase z Prahy přišel dojemný projev
bratrství. Naši zástupci byli ve velikomyslné
Čech
Lužnice
Vltava
Francie
Praha
Lotrinsko
Lucřen Mill
Le Patrile
13
article
Praze objati lidem rytiřským. Tito stateční po-
celovali Francii na jízvu a dali ji ujišténí, že
její rána nebude věčná. Moený dech svobody
zavanul do našich duší. Ale pocítily něco jíného,
nežli pomíjející výlev vřelé vášně. Nebudou
desavuovány rozumem. Tento enthusiasmus byl
logický. Národ český nepozdravil pouze jméno,
vzpominku, ideál. Pocitil, viděl, dotkl se moci
kdysi svrchované, v jedné chvíli otřesené, nyní
znovuzbudované moci našeho meče. Meč Francie
zůstal by v pochvě, kdyby pangermanismus,
přesahující již své hranice, pokusil se zotročiti
si šest millionů Čechů, tak houževnatě lpících
na své národnosti ? Pravím: Ne, to je nemožné
Neboť kdyby to bylo možné, nebylo by více
Francie, My bychom v té spoluvině, v té zba-
bělosti ztratili i čest i život. Jakou tíhou by
dusilo celý Západ Německo, sedící na mrtvole
Čech! A kdyby se tento zločin uskutečníl,
do jaké poroby upadla by Francie! Ani jeden
Francouz nesmí zavírati oči před zřejmost
podobného poddanství. Ale ani jeden Němee
nemůže býti v klamu o riskantnosti tak straš-
ného dobrodružství. Jestli kaneléřství v Berlíně
rozhodne germanisaci Čech zbraní, připravme se
na krajní zápas: a zodpovědnost nechť padne
na hlavy žádostivé výbojů! Pochybuji, že pyšný
císař německý odváží se provésti hrozné: »Alea
jacta est!«, dokud si nezajistí neutralitu Francie.
A jak by ji mohl učiniti netečnou k podobnému
sporu? Když César odvážil se přejíti Rubikon,
Galie byla odzbrojena, zkrocena. César německý
měl by ji celou v boku s třemi milliony vojáků.
Velký křik: »Ať žije Francie!«, jehož ohlas
zazněl v celé Evropě není tedy pouhou mani-
festací vzrušeného davu: je to oprávněné vyjá-
dření legitimní naděje. Francie neodhodlá se
Čecho
Francouz
Čo
César
Francie
Německo
Čechy
Berlín
Rubikon
Galie
Evropa
14
article
sebevraždě. Nepřijme bez boje úpadek a agonii
Její prapor je stále znamením svobody. Stač
to, aby zadržovány byly a kroceny hrabivé
touhy, ctižádostivě záměry, jejichž výbuch je
pouze odročen? Staré přísloví praví: »Příležitost
dělá zloděje!« Ale kdo by mohl zloději tak
málo zakuklenému poskytnouti příležitost? Nase
slabost a netečnost. Aby byl zničen národ,k
němuž jsme vázáni svrchovanými povinnostmi,
musili bychom býti uspáni — my bdíme —
musili bychom býti spoutáni — naše pěsti jsou
zdravé — musili by nás zabíti — ať se po-
kusí, je-li to možné, jestli se vůbec odváží!«
— André Chéradame, slavný autor díla
»Otázka rakouská na prahu dvacátého stoleti«,
jeden z nejhorlivějších a nejnadšenějších zastan-
cův a propagátorů české věci ve Francii, přibyl
na své cestě z Ruska do Čech. Včera přije
z Malče od dra. Riegra do Prahy ke krátké
návštěvě několika důvěrných přátel.
— Občanský klub Praha VII. konal
předevčírem schůzi. Rokováno bylo o přípra-
vách pro volby do sněmu král. českého, do
sboru obeeních starších a berních komisí a usne-
šeno v prvé příčině zaslati přípis výkonnému
výboru národní strany svobodomyslné. Dále bylo
jednáno o mostovém spojení Libně s Holešovi-
cemi, o zřízení okružní dráhy spojovací ku pří-
stavišti a usneseno o tomto předmětu konat
členskou schůzi počátkem měsíce září.
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera četně navštívenou
schůzi. Z Moravy přítomni byli poslanci dr.
Stránský a dr. Žáček. Ve schůzi bylo obšírně
pojednáno o aktuálních politických otázkách,
podány zprávy o konanýcli připravách volebních
a učiněna po třihodinné debaté jednomyslná
usnesení.
Chéradam
Riegr
doktor
Stránský
Žáček
Francie
Rusko
Čechy
Maleč
Praha
Libeň
Holeš
Morava
občanský klub Praha
národní strana
15
article
— Alexandr Storch zemřel. Po půl-
noci na dnešek, nedlouho před uzávěrkou listu,
dochází nás zpráva, že knihkupeca
obecní starší p. Alexandr Storc
podlehl těžké chorobě, která po několik
týdnů na železném zdraví jeho hlodala, až
mohulné tělo udolala. Úmrtím Alexandra
Storcha opustil řady členů sboru obecních
starších pracovník nad míru horlivý, ne-
únavný a obětavý. Obyvatelstvo staroměstské
jakož i zájmy této části města ztrácejí v něm
zastance zvláště horlivého. Byltě Storch na
staroměstské radnici vždy na prvém místě,
kdykoli jednalo se o zvelebení Starého města.
jeho tužby a potřeby fedroval a o jejich
splnění usiloval. — Staroměstský kl ub
obč, ztratil v něm svého dlouholelého předsedu,
který otěže spolku dovedl říditi se vzácnou
svědomitostí. V oboru knihkupeckém dosáhl
svou neúmornou pílí výše zcela mimořádné.
Storch
Storc
16
article
Ve svém závodě, pro nějž zřídil novou budovu ve
starožitném slohu na rozhraní Celetné ul. a Velkého
náměstí, snesl ohromné zásoby knih všech od-
větví vědění a umění. Byl to muž dokonalý, vše
obecné úcty a vážnosti požívající. Za své zá
sluhy o obec vyznamenán byl stříbrnou zásluž
nou medaillí královského hlavního města Prahy
Zesnulý byl členem obchodní a živnostenské
komory pražské, ve výboru gremia knihkupeů,
starostou staroměstského Sokola. Obecním star-
sím byl zvolen 22.Prosince 1886 a sie
v prvém sboru na Starém městě. Od 17. listopadu
1890 byl volen vždy ve 3. sboru. Naposled byl
zvolen dne 25. října 1899 na dobu tří let.
V radě městské zasedal přes 3 roky. Byl členem
odboru školního, statistické komise, v komisích
pro odvod k vojsku, pro udilení medaillí a di-
plomů, pro adresář, pro dodávku tiskopisů, zá-
stupcem obce obce pražské v německé okresní
školní radě, byl mu - svěřen dohled nad ně-
meckými školami, zasedal vo výboru sboru
pro zřízení a vydržování českoslovanské
obchodní akademie a jiných ústavů. Letos slavil
padesátě své narozeniny, při kteréž příležitost
projeveny mu přemnohými přáteli sympatie
Před sedmi týdny ochuravěl. Přestal náhle na-
vštěvovati slaroměslské nábřeží, kde každého rána
scházel se s dr. Podlipným a měst. radou Zikanem
Byl upoután na lůžko chorobou, která nejednou
na zdraví jeho hlodala. Doufal, že se pozdraví.
Sokol
Podlipná
Zikan
Celetná
Velký náměstí
Praha
živnostenský komora
sbor pro zřízený
17
article
Lékaři pp. prof. dr. Maixner a dr. Chudoba
přispívali mu pomocí a podařilo se jim chorobu
zmírniti. Pan Storch povstal, několik dnů opět
chodil, ale pak choroba dolehla na jeho zdrav
tím zhoubněji. Včera důvěrní přátelé jeho jej
navštívili, ale ubohý trpitel je již nepoznal.
Budiž česť jeho památce !
— Zprávy rodinné. Sl. Mařenka Tvrzská
dcera řídícího učítele v Cerekvici, absolvovaná kandi-
dátka učitelství a bývalá žačka prof. Karla ze Slav
kovských a pan Hugo Kassian, hospodářský úřadník
v Hostivici u Praby a neaktivní důstojník, slavit
budou sňatek u sv. Jindřicha v Praze v sobotu dne
24. srpna o 10. hodině dopoledne.
— Z kruhů právnických. Pan Zikmund
Mühlstein, soudní tajemník v. v., otevřel jakožto
obhájce ve věcech trestních dnem 1. srpna kancelál
v Praze II., v Táborské ulici č. 45 n. v přízemí.
— Na ochranu práv českých menšin.
Pan dr. Podlipný ve včerejší schůzi městské
rady připomenul opětné případy přepadávání českých
menšin v Trutnově a Karlových Varech a urgoval
oficiální projev proti tomuto počínání Němců. Sta-
rosta pan dr. Srb odvětil, že dle původního usne-
sení městské rady byl učiněn dotaz u p. dra. Engla
a slíbil uspíšiti další kroky, aby rada městská na
základě podstatných zpráv mohla učiniti náležité
usnesení.
profesor
doktor
Maixner
Chudoba
Storch
Tvrzská
Karel z
Hugo Kassian
svatý . Jindřich
Mühlstein
Podlipná
Němec
Srb
Engl
Cerekvice
Hostivice u Praba
Praha
Táborský ulice
Trutnov
Karlová Vary
18
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek
dne 9. srpna.) Před časem tázal se ob. st. p. dr. Groš,
zda pravdivou jest zpráva, že chemický ústav českých
vysokých škol má být přeložen do bývalé lázně
svatováclavské a uvedl, že v tom případě nastala
by možná překážka regulaci této části města. Na
učiněný dotaz presidia rady městské rektorát české
vysoké školy technické odpověděl, že vláda zamýšlí
vénovati dřívější lázně svatováclavské za stave-
niště pro ústav chemický, s čímž sbor professorský
české techníky vyslovil souhlas. — Společně s obci
berounskou žádáno bylo ministerstvo železnic, aby
směrem k Plzni — jako v jiných směrech dráh —
odjíždůl z Prahy pozdější vlak noční, což by se
státi mohlo přeložením odjezdu vlaku, jenž nyní
odjíždí po 8. hod. večer, na dobu pozdější. Ředitel-
ství státních dráh sdělilo, že změna tato není možná
vzhledem ke spojení tohoto vlaku s jinými dráhami,
že však bude zaveden vlak, jenž — počínaje
1. říjnem t. r. — bude vždy v neděle a svátky, pak
každé úterý a čtvrtek odjížděti z Prahy do Zdí
vždy o jedenácté hod. v noci. — Komitét pro obnovu
kostela sv. Václava podalo zprávu o dosavadní své
činnosti (vypracování plánů od p. arch. Fanty)a
žádalo, aby některé části zdiva, hrozící sesutím,
byly za dozoru p. arch. Fanty odstraněny. V záleži
tosti té bude konána místní komise, —— Radě městské
sděleno bylo prohlášení pánů architektů Cechnera,
Hilberta a Mikše, že zúčastní se konkursu na restau-
raci kostela na Karlově. — Zamítnuta byla žádost
soukromého podnikatele, aby směl zhotovovati a pro-
dávati zmenšené napodobeníny sěvreské vásy, věno-
vané Praze: zamítnulí jest odůvodněno jednak z
konem o právech autorských z r. 1895 a smlouvou
doktor
Groš
svatý . Václav
Fanta
Cechner
Hilbert
Mikš
Plzeň
Praha
Karlov
rada městský rektorát český vysoký škola technický
19
article
Rakousko-Uherska s Francií o ochraně autorských
práv — jednak tím, že vása věnována byla obei
pražské jako unikum, jehož původní formy byly roz-
bity, aby znemožněno bylo další rozmnožování. —
Schváleny byly návrhy, učiněné v technické komisi
p. stav. radou Terebou, aby kanceláři vodárenské
bylo uloženo, by do potrubí byla vpouštěna voda
toliko filtrovaná; dále aby opravena byla dlažba
v ulici Soudní a aby při válcování silnic nebyl
štěrk příliá drcen. — Úsneseno, aby parní válec na
příště nejel po mostě Karlově, poněvadž tím zdivo
mostu značně trpí. — Mostné (hrubý příjem)
v týdnu od 27. července do 3. srpna obnášelo: na
mostě Palackého 4354 K 60 h, na mostě žofinském
570 K 58 h, na novém mostě kamenném 4205 K, na
mostě Františka Josefa 3947 K 98 h a na mnostě přes
Štvanici 2134 K 90 h.
— Sbor obecních starších král. hlavního
města Prahy koná mimořádnou schůzi v pondělí
dne 12. srpna o 4. hodině odpoledne. Na programu
nalezá se také návrh na zřízení elektrické dráhy přes
Karlův most.
— Politický klub pro Novou Paku a okol
koná v sobotu dne 10. t. m. v 8 hodin večer řádnou
valnou schůzi v místnostech Občanské besedy
v Nové Pace.
— Konfiskace. Čtvrteční číslo »Příbr. Listů-
bylo pro článek o příbramské něm. škole zabaveno.
Uspořádáno nové vydání.
— Volby do okresního zastupitelstv
v Českém Brodě provedeny byly ve dnech 29. a
31. července a 1. až 3. srpna t. r., a zvoleni byli
následovní pánové: ve venkovské skupině: Kar
Šnajberk z Hořan, Oldř. Kolenský ze Kšel, Václav
Novotný z Roztoklat, Václ. Moravec z Vrátkova.
Jar. Čermák z Klučova, Josef Holeka z Chrášťan,
Josef Rýva ze Štolmíře, Jan Kulič ze Květnice, Fr.
Tereba
Karlův
Šnajberk
Oldř
Kolenský
Novotná
Václ
Moravec
Čermák
Holek
Rýva
Jan kulič
Rakousko
Uhersko
Francie
Palacký
Praha
Karlův most
Nova Paka
Český Brod
Hořany
Vrátkov
Klučov
Chrášťany
Štolmíř
Květnice
František Josef 3947
sbor obecní starý král
Kjít
Roztoklat
20
article
Mikšovský ze St. Vesce, Moric Jahn z Tuklat, Jan
Šimonek ze Přišimas a Fr. Živnůstka z Kozovaz; ve
skupině měst a městysů: Jos. Miškovský v Českém
Brodě, Josef Živnůstka v Kounicích, Fr. Junek
v Mochově, Jan Klicpera ve St. Přerově, Fr. Pro-
kůpek v Úvalech a Fr. Hrstka ve Škvorci; ve sku-
pině průmyslové: Vikt. Weidenhoffer v Českém Brodě
a Jos. Hýroš v Českém Brodě; ve skupině velko-
statku: Karel Polák v Kounicích, Ant. Formánek
v Bylanech, Alfr. Salich v Poděbradech a Bedř. Möller
v Brandýse n. L.
— O doplňovacích volbách do komisi
všeobecné daně výdělkové v Praze. C. k.
zemské finanční ředitelství v Praze vypsalo vý-
nosem ze dne 22. června 1901, v základě nařízení
c. k. finančního ministerstva ze dne 30. března 1901
a ve smyslu § 17. volebního řádu doplňovací volby
do komisí všeobecné daně výdělkové dle § 16. a 22.
cit. zák. Doplňovací volby členů a jich zástupeů
komisí III. a IV. třídy všech ukládacích okresů v ob-
vodu podepsané c. k. berní správy budou se konati
dne 4. září 1901 za řízení pana starosty král. hlav.
města Prahy, po případě od něho ustanoveného zá-
stupce. Volby počnou jmenovaného dne o 8. hodině
ranní a potrvají do 2. hod. odpol. Mají se voliti na
místo po zákonu vystupujících členů do komisí bern
společnosli: III. třídy ukládacího okresu Staré město
Mikšovský
Jahn
Šimonek
Miškovský
Josef živnůstka
Kounic
Junek
Klicpera
Hrstka
Weidenhoffer
Karel Polák
Antonín
Formánek
Alfr
Möller
St . Vesec
Tuklaty
Český Brod
Francie
Mochov
St . Přerov
Škvorec
Jos
Bylany
Poděbrady
Brandýs
Praha
Přišimas
21
article
Josefov 2 členové a 2 zástupci; III. tř. ukládacího
okresu Málá strana—Hradčany 1 člen a 1 zástupce;
III. tř. ukládacího okresu Holešovice-Bubny 2 čle-
nové a 1 zástupce; IV. tř. nkládacího okresu Staré
město—Josefov 2 členové a 2 zástupci; IV. Iř. uklá-
dacího okresu Malá strana—Hradčany 1 člen a1
zástupce. IV. tř. ukládacího okresu Holešovice-Bubny
1 člen a 1 zástupce. Volba členů a jich zástupeů
pro komisi IV. třídy ukládacího okresu Staré město
—Josefov bude se konati ve dvou odděleních a to
volí pp. voliči, jichž příjmení počíná písmenou »A
až včetně »K« v I. oddělení, oni pak, jichž příjmení
počíná písmenou »L« až včetně »Ž« ve II. oddělení.
Celkový výsledek hlasování k sobě náležejících zjistí
se v oddělení I. Volební místnost nalezá se pro
volbu do komise: III. tř. ukl. okr. Staré město—Jo-
sefov v čís. 28 ve staroměstské radnici; III. tř. ukl.
okr. Malá strana—Hradčany v opatrovně u sv. To-
máše č. 35—III.; III. tř. ukl. okr. Holešovice-Bubny
v místnosti čís. 1. mag. expositury v čp. 265—VII.
IV. tř. ukl. okr. Staré město—Josefov I. oddělent
v čís. 14 ve staroměstské radnici; IV. tř. ukl. okr.
Josefov
Hradčany
Holešovice
Bubno
Stará město
Josefov I
22
article
Staré město—Josefov II. oddělení v č. 33 ve staro-
městské radnici; IV. tř. ukl. okr. Matá strana—Hrad-
čany v opatrovně u sv. Tomáše čp. 35—III.; IV. tř.
ukl. okr. Holešovice-Bubny v místnosti čís. 2 mag.
expositury v čp. 265—VII. Páni voliči se upozor-
ňují, že se ve smyslu § 18. zák. z 25. října 1896,
č. 220 ř. z., volby jedině úřadními hlasovacími lístky
připouštějí a to pro členy komisí a jich zástupce
odděleně, a že mají k volbě oprávnění, případně od
nich zmocnění zástupci podepsané lístky hlasovaci
buď osobně se současným vykázáním a odevzdáním
legitimací odevzdati nebo poštou i s legitimacemi a
to frankovaně na úřad volbu řídící t. j. na ono
místo, kde se volba koná a pod adresou ku přijetí
hlasovacích lístků povolaného volebního komisaře)
zaslati a konečně, že koná-li se volba v odděleních,
i dotyčné oddělení jest udati. Oni k volbě oprávnění.
jimž vyrozumění o vřadění do berní třídy s volební
legitimací a oběma hlasovacími lístky nemohlo býti
doručeno, mohou se nejděle přede dnem volebním
u magistrátu král. hlav. města Prahy hlásiti. Zkažené
hlasovací lísíky mohou u podepsané c. k. berní
správy č. I. v Praze, v Náprstkové ulici č. 271—I.
jakož i u magistrátu král. hlav. města Prahy za
nové býti vyměněny. Ohledně voleb doplňovacích do
komisí I. a II. třídy obvodu pražské obchodní ko-
mory poukazuje se na příslušnou vyhlášku c. k.
berní správy č. II. v Praze. — Volba členů
zástupců do komise berní pro všeob.
daň výdělkovou (skup. III.) ukládacího
okresu město Karlín konala se dne 9. srpna
za řízení volebního komisaře p. Jos. Engelmanna,
měst. rady a členů volební komise pp. Otakaeu Hejt-
mánka, měst. rady, Josefa Görtlera, člena ob. výb.
Tomáš čp
Engelmann
Görtler
Hrad
Holešovice
Bubno
Praha
Karlín
Josefov II
Otakaeo Hejt
23
article
Václava Vítka, člena ob. výb.; Aloisa Válka, čl. ob.
výboru; Boh. Petráčka, obchodníka; Boh. Srby.
obchodníka; Vincence Pánka, obchodníka a čl. ob.
výb. a byl zvolen členem komise p. Alois Válek.
hostinský v Karlíně, 96 hlasy a jeho zástupcem pan
Emil Zeckendorf, obchodník v Karlíně 96 hlasy.
— »Studentské koleje českých vysokých
škol pražských.« Ustavující valná hromada tohoto
spolku, k jehož založení dal podnět vrchní stavební
rada p. Josef Hlávka darem 200.000 korun, svolána
jest ve smyslu právě schválených stanov starostou
měst pražských p. drem. Srbem na den 17. srpna
o 4. hod. odpol. do zasedací síně na Staroměstské
radnici. Na programu jest přijímání členů, volba
člena kuratoria a šesti členů správního výboru. Úče-
lem spolku jest podporování snaživých a nemajet-
ných studentův obou českých vysokých škol zvláště
bezplatným poskytováním bytu, případně i stravya
pomůcek vzdělávacích. Členové spolku jsou: zakla-
datelé s příspěvkem 10.000 K, buď najednou nebo
v 25. ročních lhůtách splatným a ti požívati budou
práva k propůjčení místa nadačního, jimi založeného
zakládající s příspěvkem 200 K, buď najednou neb
v 10 ročních lhůlách; skuteční členové s příspěvkem
10 K a přispívající s příspěvkem 2 K ročně. Pří-
pravný komitét vyslovuje naději, že se k této insti-
tuci přihlásí nejširší vrstvy, zejmena samosprávné
korporace, aby usnadněn byl chudému českému stu-
dentu trpký jeho boj existenční a umožniti, aby se
cele mohl věnovati studiu vědy.
Vítko
Válek
Boh
Petráček
Srba
Pánek
Zeckendorf
Hlávek
Srb
Karlín
24
article
— Sjezd abiturientů gymnasia v Hradci
Králové z roku 1871 konal se po 30 letechv
Hradci Králové dne 3. a 4. t. m. Sjezd neobmezoval
se pouze na ty, kteří v r. 1871 po odbytých studiích
gymnasijních zkoušce maturitní se podrobili, nýbrž
přizváni byli k němu všichni, kteří společně navště-
vovali vyšší gymnasium neb některou třídu jehov
letech 1867—1868 až 1870—1871. Schůze sama
měla míti ráz výhradně přátelský, aby kollegové,
z nichž mnozí i přes 30 roků se neviděli, nerušeně
mohli těšiti se ze shledání a obnoviti dřívější styky
přátelské; proto také upuštěno bylo od veškerých
okázalých slavností a omezena byla slavnost sama
na přátelský večírek dne 3. t. m. v »Grand Hotelu«
kdež druhého dne následoval společný oběd. Úča-
stenství bylo vzhledem k tomu, že uplynulo již 30
let od doby, kdy poslední účastníci po odbyté zkoušee
maturitní gymnasium v Hradci Králové byli opustili,
velmi četné, dostavili se z 45 na živu jsoucích kol-
legů, jichž adressy byly známy, 22, tedy téměř polo-
vice, jeden z nich, prof. Zbraslavský, dokonce až
z Moskvy. Dostavili se tito kollegové : JÚDr. Bednát
Em., advokát ve Vys. Mýtě, Bělský Frant., c. k. berní
profesor
zbraslavský
Bednát em
František
Hradec Králové
Moskva
Mýto
Grand hotel
25
article
oficiál v Kolfně, P. Dvořáček Jan, farář v Babicích,
Hojsák J. A. učitel v Jeseníku, Hromádka B. JUC
kandidát advokacie a ředitel kanceláře v Praze. Ja-
senský Ant., řídící učitel v Strážkovicích, P. Ježek
Jan, kn. arcib. notář, c. k. professor a spisovatelv
Praze, Jirásek Alois, c. k. školní rada, rytíř řádu
cís. Františka Josefa, člen České akademie a spiso-
vatel v Praze, Kleiner Josef, c. k. poštovní kontrolor
v Praze, Kneip Frant. Jos., c. k. soudní tajemník na
Smíchově. Pavelka Frant, c. a k. major v Budějo-
vicích, P. Pohl Josef, farář v Javornici, Saal Jos.,
c. k. poštovní správce v Hradci Králové, Tvrdý Adolí,
rada ředitelství hypoteční banky v Praze, Vaněk
Karel, notářský úřadník v Hradci Králové, Vávra
Čeněk, c. k. ředitel gymnasia v Přerově, Vávra Fr,
c. k. professor v Písku, MUDr. Veselý Karel, lékat
v Imramově (Morava), Viravský Vojtěch, c. k. professor
v Praze, Zbrastavský Jan, c. professor v Moskvěa
Zýgl Jindřich, ředitel kůru v Chrudiml. Při přátel-
ském večírku dne 3. t. m. přivítal dostavivší se druhy
prof. P. Jan Ježek, který druhého dne v studentském
chrámu zároveň s koll. farářem Dvořáčkem a Chme-
ličkem mši sv. četl, při níž vzpomenuto bylo zesnu-
lých učitelů i kollegů. Na přátelském večírku vzpo-
menul koli. Kneip vřelými slovy zesnulých, jichž
památka uctěna byla povstáním. O schůzi přátelské
vyrozuměn byl deputací býv. ředitel gymnasia p. Jan
P Dvořáček
Jan
Hojsák
učitel
P Ježek
Jirásek
Alois
František Josef
František
Pavelek
P Pohl
Josef
Vaněk
Karel
Vávra
Čeněk
MUDr
profesor
Ježek
Dvořáček
Chme
Kneip
Kolfn
Jeseník
Praha
Strážkovice
Jos
Smíchov
Javornice
Saal Jos
Hradec Králové
Přerov
Písek
Imramův
Morava
Hromádka B
Český akademie
Kleiner Josef
ředitelství hypoteční banka
Zbrastavský Jan
Kneip
Viravský Vojtěch
Zýgl Jindřich
26
article
Klumpar, vynikající příteí a podporovatel studující
mládeže, který se schůze po skončeném obědu zúčast-
nil, přivítán byv nadšeně ode všech účastníků, při
kteréžto příležitosti dokázal, že výtečná jeho pamět
věkem dosud seslabena nebyla. Bývalým professo-
rům p. šk. radovi Končinskému, pap. prelátu M. Ha-
klovi, Slavíkovi, dru. Taftlovi a Votrubovi zaslány
telegramy, na něž týž den ještě odpověď i pozdravy
došly. Při společném obědě nejen obnoveny byly
přátelské styky z mládí, ale užito bylo příležitosti té,
aby oslaven byl v první řadě milený druh, vždy
věrný přítel a věhlasný spisovatel český, školní rada
p. Alois Jirásek, který slaví tento měsíc své 50.
narozeniny a kterému platil první p. ředitelem Č.
Vávrou pronešený připitek. Pan c. a k. major Pa-
velka připil damám a rodinám kollegů, p. poštovní
správce Šaal, býv. ředitelům p. Bílkovi a p. Klum-
parovi, pak professorskému sboru, jichž zásluhy vý-
mluvnými slovy vylíčil, p. prof. Físcherovi, jako zá-
stupci zesnulého otce a býv. prolessora a p. prol.
Svobodovi, který s nevšední ochotou schůze se účast-
nil, p. farář Dvořáček vylíčil zásluhy býv. katechety
pap. preláta Mr. Hakla, kterému platil jeho přípitek.
Klumpar
Taftl
Votruba
Jirásek
Vávra
Bílek
profesor
Físcher
Svoboda
Dvořáček
Mister
Hakl
Šaal
Kly
27
article
Pan šk. r. Jirásek poděkovav vřelými slovy za projevy
přátelství, připil šťastnější budoucnosti dítek kollegů.
Pan prof. Ježek pronesl přípitek na svolavatele
schůze kol. Hromádku a p. c. k. poštovní, správce
Saal důstojníkům a zejmena kol. Pavelkovi. Přátel-
ská schůze skončena dne 4. t. m. večer v hotelu
su černého koně«. Ostatní čas věnován byl k pro-
hlídce vzkvétajícího a stále se šířícího města, jehož
velmi mnozí po tolikaleté nepřítomnosti ani poznati
nemohli, návštěvě gymnasia, kde téměř vše i nyní
po 30 letech shledáno nezměněné. Pří příležitosti
té nutno vysloviti ještě jednou zvláštní dik panu
řediteli Steinmannovi i pp. professorům Fischerovía
Svobodovi za zvláštní ochotu jejich. Prohlednuty
byly I různé sbírky, městské museum a navštívena
byla i městská střelnice, kde právě studentská z-
bava pořádána byla. Srdečná schůze tato zůstane
vždy v milé paměti všech účastníků, kteří vyslovili
přání, aby po pěti letech opět schůze podobná uspo-
řádána byla. I pro širší obecenstvo zajímavou bude
statistika o žactvu vyššího gymnasia v Hradci Kr-
lové z let 1867—68—1870—71 co se týče počtu
žactva, úbytku jeho během studií, úmrtnosti a volby
Jirásek
Hromádka
Pavelek
Steinmann
Fischerovía Svoboda
Hradec Králové
28
article
povolání. Počet veškerých žáků na vyšším gym-
nasiu v době té obnášel 83 a rozděluje se na jed-
notlivé třídy takto: v V. a) a b) 72, VI. 63, VII. 53
a VIII. 47. Od V. až do VIII. třídy nepřetržitě stu-
dovalo 40 žáků. Úmrtím odpadlo až dosud 26
druhů, úplně neznámých jest 12. Co se týče povo-
lání věnoval se největší počet stavu učítelskému,
totiž 16, z nichž dva jsou universitními professory,
1 ředitel gymnasia a 9 professorů na středních ško-
lách (mezi nimi jeden c. k. školní rada a 1 kněz),
4 působí na obecných školách a sice 2 jako řídíci
učitelé. Duchovní stav zvolilo 12, z nichž jeden
jest c. k. professor a kn. arcib. notář. U pošty pů-
sobilo 9 druhů, z nichž jeden jest c. k. vrchním
kontrolorem a správcem telefonu, jeden c. k. poštov-
ním správcem. Lékařství věnovalo se jich 5, z nichž
2 jsou universitními professory. Důstojníky stali
se 4, z nichž jeden jest c. a k. major. 2 setníkya
1 nadporučík. Jeden spolužák zemřel jako prostý
vojín při nastoupení vojenské služby. U soudu byli
3, z nichž jeden jest c. k. okresním soudcem,l
c. k. soudním tajemníkem a 1 zemřel jako adjunkt.
Advokacii věnovali se 3, z nichž 2 byli advokáty.
1 jest koncipientem. U bank zaměstnáni jsou 3.
z nichž jeden jest ředitelský rada. U berních úřadu
působí 2 a sice 1 jako c. k. vrchní inspektor a 1
jako oficiál. Mimo to jest 1 c. k. policejním radou
v Praze, 1 byl městským tajemníkem, 1 jest ředite-
lem kůru, 1 byl velkoobchodníkem a 1 sládkem.
Praha
U banka
29
article
Dle stav u, pokud se dalo zjistiti, bylo 37 ženatých,
mezi nimi jeden již dědeček, 30 svobodných.
22 účastníků sjezdu má celkem 25 dítek. Rozumi se
samo sebou, že při schůzi pamatováno bylo na
Ústřední Matici školskou, pro klerou vybránoshyl
34 K. Uspořádání sjezdu převzali ochotně kollegové
Hromádka, Ježek a Kneip, začež jim zasloužený dík
vysloven budiž.
— Abiturienti pražského ústavu učit.
z r. 1881 věnovali při svém 20letém jubileu, ko-
naném 6. a 7. srpna v Praze, z vděčnosti ke svému
bývalému professoru, nynějšímu řediteli matičného
gymnasia v Zábřehu, ředl. dru. Kahlikovi, tamnější
gymnasijní Matici 50 K.
— Návrat z feriálních osad. Feriální osad
dívčí v Doksech odjede v neděli 11. srpna do Prahy
a přijede o půl 6. hodině odpoledne na státní nádraží
v Hybernské ulíci, kamž se pp. rodičové pro své dítky
laskavě dostavte.
— Podnebí ve východní česko-moravské
pahorkatině. Jakožto dodatek ke zprávám o velice
zdařilém sjezdu České lesnické jednoty v Pelhři-
mově podáváme některá meteorologická pozorování,
jež platna jsou s malými změnami pro veškerou
téměř pahorkatinu česko moravskou. Podnebí okolí
pelhřimovského celkem jest drsné, sychravé, čehož
hlavní příčina jest mimo značnou výšku nad mořem
mezi 475 a 767 m. sklonění krajiny k severu. Mír-
nější podnebí mají kotliny, vrchy obklopené do 600
metrů. V těchto počíná vegetace z pravidla ve druhé
polovici dubna; jaro jest z pravidla sychravé, hoj-
nými srážkami — děštěm i sněhem — provázené.
Hromádka
Ježek
Kneip
Kahlik
Praha
Zábřeh
Doksy
Pelhře
30
article
na něž následuje ponejvíce náhlou změnou léto ne
dlouhé, ale namnoze velikými, krátce však trvajícími
vedry a prudkými převraly tepelnými se vyzname-
návající. Nejpříjemnější roční čas jest tu podzim;
vyznamenává se trvalou, pěknou pohodou, jasnou
oblohou a poměrně nejméně větry a dlouhým, někdy
až do prosince sáhajícím trváním. Po něm následuje
tuhá zima s velikými sněhovými vánicemi, jakož
vůbec podnebí pahorkatiny znepříjemňováno je skoro
stále tam panujícími větry... Průměrná teplota činí
v lednu — 5.6 st. C., v únoru — 1.3 st. C., v březnu
+ 1.5, v dubnu + 99, v květnu +- 13.6, v červnu
+ 15.3, v červenci + 20.1, v srpnu + 18.1, v září
+ 12.9, v říjnu + 8.9, v listopadu + 1.8, v prosinci
— 3.1; ročně + 7.6 st. C. První mrazy dostavují
se začasté počátkem října a pozdní mrazy leckdy
ještě počálkem května nejsou právě vzácností. —
Množství srážek vodních činí v okolí pelhřimovském
a vůbec ve východní pahorkatině dle pozorování na
ombrometrické stanici v Pelhřimově za léta 1893—1900
průměrně ročně 608 mm. za 108 dní srážkových
z nichž jest 77 s deštěm a 31 se sněhem. První
sníh padal v těch letech dne 7. října 1897; ne-
pozdějí sněžilo dne 18. května 1895.
Pelhřimov
st . C
st
mm
31
article
— Elektrická dráha z Prahy do Košíř.
Od pondělí dne 12. t. m. bude zahájena pravidelná
doprava elektrické dráhy z Bolzanovy ulice, po
novém mostů kamenném a přes Smíchov až de
Košíř. Na motorových vozech, ani na jednotlivých
intervalech vozů nebude pranic nezměněno. Na
této trati zůstanou vozy červeno-bílé se zelenými
orientačními tabulkami a se zelenými skly v rešlek-
torech. Tabulky budou míli nápis: »Bolzanova ulice-
Nádraží Františka Josefa- Václavské náměstí-Národn
divadlo Smíchov-Košíře.
— Policejní příspěvek hostinských. Jednu
z nejzávažnějších překážek sloučení se obcí přel-
městských s Prahou v jedinou veleobec tvoří, jak
známo, okolnost, že po nastalém sloučení postihlo
by poplatníky předměstské zvýšení daně činžoval
jít Košíře
František Josef
Praha
Košíře
Bolzanův ulice
Smíchov
Václavský náměstí
Národn divadlo Smíchov