2
masthead
V Praze, v sobotu dne 10. srpna 1901.
Praha
4
masthead
a čtví leta . . o
ve fiialkáchs
měsíe . . . . .
Poštout
na čtvrí leta . ..
s dvají zásilkou
na měse
na čtvrti lete
5
masthead
Na rauní a odpol. listy
přilohami („Nančný Obzor“ v
středu a „Literární Hlidka
v pátek) přodplácí sou
Praze v adeinistran
n pěsíe
. . . . R — h
a čtvzt leta . . . ..
s dvojí donáškor
Praha
7
masthead
V drobném prodeji
raaní číslo o rob5 . . . za Sh
od poledni
. . . . za 2h
Ve flialkách na venkověo
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední .
Insera t
platí ze het ově napřed
Předplacení a instrty přljímá zdmint
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí ze též redakee
tiskárna s szpudics „Národních Listů“.
Bukopisy se povracsji
8
article
Nepříznivý obrat ve finančním
hospodářství říše německé.
Nepříznivý obrat ve finančním
hospodářství říše německé.
Nedočkavě vítali Němci o celý rok dříve
dvacáté stoleti, jakoby v něm viděli příšt
své konečné velikosti, kteréžto naděje v nich
vzbudily hlavně obrovské hospodářské úspěchy
posledních let, opřeně nejen o polykratovské
štěstí v podnicích politických, ale i o neta
jenou touhu, dosíci nepopíratelného prven
ství mezi velmocemi Starého i Nového
světa.
Nyní však již možno konstatovati, že
loňský — za první rok nového století Němei
oslavený — rok odhalil známky propukajíci
choroby v Německu, jichž letos spíše ještě
přibývá. Loni po dvakráte uznala říšská
vláda za nutné, dáti důraznou výstrahu
v oboru průmyslového podnikání, a zatím
již hospodářské rubriky časopisectva zazna-
menaly povážlivé úpadky bankovní i průmy-
slovél
Současně říše německá sama pustila se
do povážlivého podniku v Číně, a právě
tyto dny se vrátil domů světový maršál br.
Waldersee, a nejen neuskutečnil hrozby
svého panovníka, ale nemůže ani popřáti s
útěchy, že jeho zakročení vedlo aspoň ke
zkoncování míru s Čínou. Za to zaplatily
říšské finance německé za toto čínské dobro
družství mimořádně 250 mill. marků, další
účty budou pak ještě následovati. e
Do nálady hospodářskou propukující kris
a bezúspěšnou výpravou čínskou nevalně po
vznesené zapadl nedávno nový stín, zachmu-
řující budouenost — návrh bojovného celního
tarifu, který sám o sobě těžce pohatí obchodní
a průmyslové konjunktury německé pro nej
bližší již dobu, nemluvě ani o pravděpodob-
nosti celních srážek s různými státy a takřka
v zápětí za návrhem nového celního tarifu
přichází nyní účetní závěrka říšských financí
za rok 1900, jež vykazuje poprvé po delší
době schodek v říšském finančním hospo-
dářství a klesnutí podílů, připadají-
cích z určitých příjmů říšských jednotlivým
spolkovým státům.
Němec
Německo
Čína
9
article
Schodek sám jest na prvý pohled nepa-
trný, ale bližší prozkoumání účetní závěrky
říšské a předpověď říšského finačního tajem
níka, že nutno očekávati za letošní rok 1901
schodek až osmdesátimillionový — nehledě
k mimořádným vydajům — dokazují, že jest
schodek vážný, trvalý a že Německo bude
nuceno přikročiti k finanční »reformě«, t.j.
k rozmnožení příjmů říšských.
Zastancům návrhu nového celního tarifu
zvláště pak zvýšení cel obilních, poskytne
snad schodek říšských financi německých
vítaný další důvod pro jejich stanovisko, ale
pro obyvatelstvo Německa tento důvod bude
zdrojem nových obav, že stíženy mu budou
podmínky existenční a státy, jimž nastává
s Německem jednání o obnovu obchodních
smluv, seznají, možno-li ještě názorněji, že
celní zápas s Německem jest opět o krok
bližší a nezbytnější.
Než zůstaňme prozatím při účetní zá-
věrce říšských financí německých za rok
1900, a zaznamenejme některé význačnější
číslice. Rok tento při svém dvoumillionovém
schodku pohltil přebytek po svém předchůdci
v částce 32.6 mill.; pohltil dále o 11.7 mill.
me zvýšený výnos kolkový, zákonem ze dne
14. června 1900 přikázaný.
Přebytky finanční byly od r. 1892 ne-
přetržité, a činily za onen rok 1.1 mill., za
následující léta: 14.2 mill., 7.2 mill., 11 .9
mill., 28.5 mill., 25.4 mill. a za rok 1899
32.6 mill.1
Vykazují sice jednotlivé položky říšských
příjmů další vzrůst, tak zvláště daň cukerní
o 24.5 mill., banky 11 mill., příjmy správní
3 25, ale vše to nestačilo.
Za to způsobily kromobyčejné vydaje
u pošt a telegrafu úbytek 255 mill., dráhy
vykazují menší výnos o 2 mill.
zvláště pro zdražené uhlí; a ač úspory
jednotlivých oborech činily 9.2 mill., byly
opět spotřebovány zvýšenými vydaji na ná-
mořnictvo, na invalidní a starobní zaopatření
pod.
Německo
mill
10
article
Schodek dvoumillionový však se týká
jen rozpočtu pravidelného; vydaje výpravy
čínské súčtovány jsou zvláště, hraženy byly
půjčkou, a projeví svůj účinek ve zvýšení
úroků z říšského dluhu, pokud se týče v
dalších nákladech na posádku v Číně zů-
stavenou.
Zatím již vynořil se na obzoru nový
trvalý vydaj- říšský; máť se dle bavorské
zprávy zříditi samostatné vojsko osadní,č
jak bavorská zpráva podotýká, rozmnožiti
říšská pohotovost vojenská o dalších 30.000
mužů.
Avšak účetní závěrka říšská týká se,
jak známo, i financí jednotlivých spolkových
států; tyto přispívají tak zvanými immatri-
kulačními přispěvky, jež se řídí dle počtu
obyvatelstva a jež pro případ schodku říš-
ského ovšem přiměřeně vzrostou. Mimo t
mají podíl spolkové státy na výnosu cel.
pokud přesahuje 130 mill. m., podle tak zv
klíče Franckensteinova.
Nuže, v obojím směru jest závěrka z
r. 1900 pro finance jednotlivých spolkových
států rovněž nepříznivou; immatrikulační
poplatek se totiž o vzpomenuté dva milliony
schodku zvýší a při tom výnos celní a
tabákové daně kleslly v témž roce
o 7.6 mill., oproti čemuž pouze potravní dan
z lihovin stoupla o 1.2 mill., takže podí
spolkových států bude o 6.5 mill. menší.
Zvláště tento úbytek bude financím spolko-
vých států nepříjemným překvapením, protože
od r. 1892 býval podíl jejich vždy větší.
než jaký rozpočet říšský předpokládal a sice
v r. 1893 o 7.8 mill., v r. 1894 o 27.4 mill.,
v r. 1895 o 26.4 milí., v r. 1896 o 271 mill.
v r. 1897 o 29 mill., v r. 1898 o 26.3 mill.
v r. 1899 dokonce o 136.6 mill.
Čína
mill
11
article
Rozdíl ve výnosu celním jest pak sám
o sobě nezvratným důkazem, ze již v r. 1900
v Německu nastal nepříznivý obrat v zahra-
ničním obchodu, a že obrat ten byl i pro
tvůrce říšského rozpočtu překvapení m,
jinak by nebyli položili vyšší sumu jakožto
výnos cel do rozpočtu, než se ve skutečnost
sešla.
Mnohé, zvláště menší státy německé
doposud jen stěží uhájily rovnováhu mez
přijmy a vydaji, pro ně obrat nadcházejíc
v říšských financích jest spolu finanční krisí
místní.
Než ani větší spolkové státy nehledí n
schodek v říšských financích lhostejně. Letošní
rozpočet bavorský již na př. vykazuje účinky
změněné hospodařské situace, a upouští ne
jen od stavby slibovaných dráh, ale vypo
máhá si nad to půjčkami. Kromě toho dráhy
tamní vykazují klesající příjmy, což se
pokládá za účinek rostoucí tísně
hospodářské.
Náprava říšských financí německých jest
za takovýchto okolností nezbytnou, ale jak
ji provésti, aby jednání o reformu se nestalo
východiskem nových nechutí mezi spolko
vými státy a říší; jak ji provésti, kdy účinky
hospodářského váznutí jsou patrně; jak ji
prověsti, kdy“ státy ohrožené chystají se
k odvetě proti zamýšlenému léčení něme
ckých financí říšských zvýšenými cly?
Německo
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. srpna. (»N. Fr. Pressee
ujímá se Poláků.) Ne snad poznaňských
Poláků proti pruským hakatistům, ani rakouských
Poláků proli židovským lichvářům v Haliči a
proti německým uhelným baronům ve Slezsku.
ale proti těšínským Čechům, kteři se snaží
slezské Poláky počeštiti. Ujala se jich po známé
zakopanské schůzi na základě referátu Ivovského
»Slova polského«, jež sami Poláci nazývají pol-
skou filiálkou »N. Fr. Presse«. Měli jsme již
několikráte příležitost ukázati, že všechny slušné
polské listy rozhodně odmitly Friedlův útok na
těšínské Čechy a pokáraly polskou agitaci na
Těšínsku, směřující k odloučení od Čechů a tím
též urovnávající cestu ještě říznější germa-
nisaci slezských Slovanů. Také pokrýtecké slzy
Polák
Čecho
Friedlův
Praha
Halič
Slezsko
Čechy
Těšínsko
13
article
»N. Fr. Presse«, prolévané nad trýzní slezských
Poláků, došly patřičného odmítnutí. Krakovský
»Czas« nazývá přímo drzosti, vystupující z mezi
v »N. Fr. Pr.« obvyklých, jestliže tento list.
jenž těšinské polské gymnasium nazval zločinem
a urážkou majestátu slezských Němců, vybízí
Poláky ke sblížení s Němci a rozluce s Čechy
»Czase si vzpomíná, že kdykoli »N. Fr. Pr.«
počíná křižácké tažení proti Čechům, vždy s
lisá k Polákům a ukazuje jim, jak jsou jim
Čechové nebezpeční, snažíe se rozeštvati proti
sobě oba tyto slovanské národy. Pokud se týče
poměrů česko-polských na Těšínsku, nemůž
o nich rozhodovati ani »Slowo polskie« ani
»N. Fr. Pr.«, nýbrž polští poslanci ze Slezska
»Dokud však tito uznávají — píše dále »Czas-
— že přes některé spory a nedorozumění jes
jejich povinností setrvati v bojovném šiku proti
Němcům po boku Čechů, jest i naší povinnoste
státi při nich a podporovati je v tomto zápase.
Polák
Němec
Čecho
Francie
Čechy
Těšínsko
Slezsko
Czas
14
article
Poslancům především náleží určovati politickou
taktiku slezských Poláků, a mají-li jejich rodáei
v Haliči voliti mezi jejich míněním a radou
»N. Fr. Pr.« nebo »Sl. pol.«, rozumí se, že
o volbě sporu býti nemůže. Volba jest tim
snažší, protože politika, propagovaná těmi listy
ve Slezsku, má býti jen experimentem, dálli se
polská politika v tomto státě převěsti na dráhu,
vedoucí prostě do katastrofy. U nás v Haliči na
tu dráhu nevstoupí nikdo a »slezská« akce »S
pol.« bude naším veřejným míněním oceněn
po zásluze«. Na adresu »N. Fr. Pr.« dodává
pak »Czas«, aby byla spokojena, že na řišské
radě není v tu dobu nijaké většiny. Německá
levice může děkovati, že není menšinou
více v ústavním Rakousku dosáhnouti nemůže
Svým štvaním slovanských národů může však
si připraviti novou porážku právě s té strany
které má co děkovati za všechny své star
porážky.
Z Lublaně, 8. srpna. (Roztržka mez
slovinskými klerikály.). Dne 7. t. m
měll slovinští klerikálové schůzi ve zdejším »Kato-
lickém domě«, v niž jednali o kandidátech pro
příští sněmovní volby, jež se budou konati již
v září. Výsledek porady byl ten, že zvítězila
strana radikálně-klerikální, vedená drem. Šuster
šičem a staří umírnění konservativci zůstal
v menšině, tak že většinou opustili schůzi. Kleri-
kálové budou kandidovati ve všech volebnieh
okresích, z kandidátní listiny vyloučili však dvě
třetiny dosavadních klerikálních poslanců, poně
vadž se jim zdají býti přílis liberál ni m
Mezi vyloučenými jest mimo jiné i kanovní
Kalan. Jména nových kandidátů nejsou ješt
známa.
Polák
Halič
Francie
Slezsko
Lublaň
lický dům
15
article
R. Ze Záhřeba, 5. srpna. (Z cho rv at
ského národochospodářského ru
ch u.) Průplavová předloha vídeňské vlády ned
spáti maďarskému ministerstvu tak, jako vavříny
Miltadovy nedaly spáti ctižádostivému Themi-
stoklu. Jmenovitě čilý ministr obchodu pan Hege-
düs neustále přemýšlí o tom, jak by předstih
Rakousko, kterému v Pešti nemohou přijítí n
jmeno a na jehož investiční předlohu peštšu
židé, tito inspirátoři veškeré maďarské politiky.
pohlížejí nyní s netajeným obdivem a se solv
skrytou záští. Pod prvým dojmem průplavových
millionů a v prvé horečně náladě vznikl plán,
spojiti Štětín s Rěkou a tím i Baltické moře
s Adriatickým. Zápal však pro ten obrovský pro
jekt brzy sehladl, zvláště proto, že od Karlovce
na Kupě až do Rěky zvedá se nepřístupný Kras.
po němž s veškerou moderní technikou s velikými
jen obtížemi byla provedena stavba železniční
dráhy. A tak střízlivé uvažování přívedlo k tomu.
že se nyní vážně jedná jen o to, aby byl pro-
kopán dunajsko sávský kanál od Vukováru na
Dunaji do Šamce na Savě, aby byla zregulována
Sava do Sisku a Kupa od Sisku do Karlovce,
který by se takto stal velkým říčním přístavem
a skladištěm veškerého obchodu a celého pozadi
přístavu rěckého. Náklad na celý ten podnik jes
poměrně tak nepatrný a jeho výnosnost vzhledem
k tomu, že ke Kvarneru proudí veškerý obchod
ze středního Podunají, ze severního Srbska, z
severozápadní Bosny a z Chorvatska jest tak za-
bezpečena, že by v Pešti ani chvili neotáleli
hned se ho ujmouti, kdyby dle madarského ná
hledu, nebylo jedné překážky, jež se nedá od
straniti: Vukovar, Šamac, Sisek a Karlovec jsou
Hege
Rěka
Zápal
Siska
Kvarner
Záhřeb
Rakousko
Pešť
Štětín
Karlovec
Dunaj
Sava
Podunají
Srbsko
Bosna
Chorvatsko
Vukovar
Šamac
Sisek
Miltadův
16
article
totiž na chorvatském území, takže jejich zkvětán
oživilo by za několik let národo-hospodářský
ruch v celém Chorvatsku, jehož produkce ve
všech odvětvích nyní tak slibně dřímá pod ochra-
nou společného uhersko-chorvatského ministra
obchodu.
Ale v tom prý ještě není celé neštěst
Zmíněným průplavem nahrnulo by se tolik ob-
chodního materiálu, že by jedna trať z Kar
lovce do Rěky naprosto nestačila a to tím měně
čím častější a delší bývají sněhové závěje na
klikaté trati po Krasu, kde kromě toho zlopo
věstná bora nabývá někdy takové síly, žesi
s celým nákladním vlakem pohrává jako oby-
čejný vílr s dětským kočárkem. Otázka druhého
spojení s Rěkou, naléhavá již nyní, stala by s
tedy provedením zmíněného průplavu neod-
kladnou.
To druhé spojení s Rěkou jest však právě
jeden z hlavních národohospodářských poža-
davkův chorvatských. Jím by totiž ožila t. zv.
Horní Krajina a celé chorvatské přímoří ac
jest ještě významnější, tímto spojením přímo by
se vnutila potřeba jedné odbočky k dráhám bo-
senským a druhé ke komolé dalmatské trat
Split-Šibenik-Knin. Zkrátka, výsledkem » madar
škého« průplavového podniku byla by hospo
dářská koncentrace Réky, Splitu, Sarajeva, Běle
hradu a Záhřebu, což by ovšem mělo daleko
sáhlý význam i pro veškerý ostatní národn
život. A proto nyní po prvé přemrštěnosti na
stupuje reakce, z níž slyšeti hlasy: Což máme
my maďarskými penězi zvelebovati Chorvatsko
a připravovati půdu pro »jihoslovanské carství?
Avšak četná opposice namitá: A co učiníme
když Rakousko ukončí svoji vodní síť a když
se Srbsko úplně od nás hospodářsky emanci-
puje? Kdo bude po našich dráhách dopravo
vati, a co se stane s jediným naším mořským
přístavem ?.
A tak příroda sama pomáhá Chorvatům
kteří situaci chápou a začínají se organisovati
aby jí využitkovali.
Chorvat
Chorvatsko
Split
Šibenik
Knin
Sarajevo
Běla hrad
Záhřeb
Rakousko
Srbsko
Kraso
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 7. srpna.
Praha
19
article
Vypovídání ruských poddaných z Ně
mecka. Do varšavského vězení, určeného pro
hnance, přivezen bylotyto dni postrkem Kazimí
Mališevský, jenž byl vypovězen z Poznaněd
Ruska, přes to, že žil v Prusku již přes 20 let
že se fam narodil, navštěvoval tam školy a by
tam výpravčím v továrně Ganoviče a spol., by
tedy náležitě zaopatřen, byl ženat a olcem ro-
diny. Dali mu 14denní lhůtu, aby prodal svůj
majetek a připravil se na cestu, načež v u s te-
novený den četníciho postrkem
dopravili do zahraničné stanice
Aleksandrova, kde ho odevzdali ruskému
úřadu. Když podal žádost, aby jako člověk na-
rozený v Poznani byl přijat do státního svazku
pruského, obdržel v několika úřadech odpověd
»Kdybyste byl žid nebo Němee,
přijali by vás hned, ale protože
jste Polák, nemůžete býti přijat
musíte býti poslán ze země.« Ani
mu nedovolili, aby sám odjel do Ruska, nýbrž
dali jej pod policejní dozor a na hranici ho
vypravili postrkem. Otec Kazimíra Mališevského,
jenž je nyní lesníkem u knížete Šachovského
v Rusku, oženil se v Poznani, byl tam lesníkem
u hraběte Zamojského, ale také byl vypovězen
z Pruska roku 1880.
Varšavské listy, jež sdělují tuto nejnovějs
surovost pruské vlády, nezmiňují se, bohužel
ani slovem o tom, jak se k ní zachovala vlád
— ruská.
Milost odsouzeným pro urážku srb
ského krále. Sděluje se nám z Bělehradu, že
dne 5. srpna, ve výroční deni svatby s královnou
Dragou, král Aleksandr udělil milost bývalému
ministru Jiří Genčiči a plukovníku Cincaru Mar
koviči, kteři byli odsouzeni pro urážku veli
čenstva. O Genčičovi tvrdilo se ve vydaném
nedávno pamfletu ov královně Draze, že jeh
život byl ve vězení ohrožen, nenísli vůbecuž
dávno mrtev, poněvadž prý vi o různých skan
dálních tajnostech královských manželů srb-
Mališevský
Polák
Šachovský
Zamojský
Aleksandr
Genčič
Cincar Mara
Rusko
Aleksandrův
Poznaň
Prusko
Bělehrad
20
article
ských. Milost, Genčičovi udělená, vyvrací nej-
lépe tyto hloupé klepy.
Rusko a Rumunsko. Poplašná zpráva
o vojenské konvenci rakousko-rumunské, jež prý
byla podepsána v Sinaji za nedávné návštěvy
náčelníka rak. gener. štábu Becka u dvora ru-
munského, způsobila v Rusku příliš nepatrný
dojem. Majíť tam Rumuny za rozumnější, než
aby se pouštěli do nějakých nebezpečných kom-
binací proti Rusku. Následující na to v krátce
za sebou návštěvy velkoknížete Alexandra Mi-
chajloviče a ruské černomořské eskádry v Ru-
munsku utvrdily ruské politiky v přesvědčení.
že poměr Rumunska k Rusku jest ne-li přátel-
ský, tedy jistě loyální. »Byť by příchod ruského
lodstva do rumunských vod neměl nijakého vý-
znamu s hlediska mezinárodní politiky — píše
na př. »Nov. Vr.« — přece tato událost ne-
může nenechati po sobě příznivé stopy v rusko-
rumunských poměrech. Jeden z rumunských
časopisů vyjádřil se tyto dni, že ač Rumunsku
nikdo nehrozí, přece, bude-li mu jednou hrozit
nebezpečí, že má utonouti, milejší mu bude
utonouti ve slovanském okeáně,
než v maďarské louži. Tento trochu
hrubý výraz jest charakteristický a ostře vyja-
dřuje skutečné city Rumunů. Poněvadž však
slovanský okeán na Rumunsko se nevalí, mohou
Rumuni směle vztáhnouti svou ruku k Rusku.
jež bez zvláštních obtižíi může je zachránit
před kalnými vlnami maďárského vlivu. Námo-
nici hrají v ruské politice vynikající úlohu.
Často bývají hlasateli velice úzkého sblížen
(viz Toulon!). Bylo by dobře — končí » Nov.
Vr.« — kdyby také návštěva ruského loďstva
v Konstanci stala se počátkem nové éry ve vzá-
jemných stycích Ruska s Rumunskem.«
Beck
Rumun
Rusko
Rumunsko
Sinaj
Toulon
Konstanc
21
article
Strach před anarchisty.
Londýnské listy uveřejňují depeše, podl
nichž přítomnost tak velikého počtu vojska
v okolí zámku Fridrichshofu způsobena jest
obavou před anarchistickým »spiknutím«. Policie
na kontinentu již jednou opět dostala prý
»ůžasné« zpřávy o chystaných vražedných
plánech proti korunovaným hlavám, jež do zámku
Fridrichshofu k pohřbu císařovny Viktorie při-
budou. Také odjezd Edvarda VII. do Kronbergu
byl prý z téže příčiny odložen. Pro bezpečnost
cesty jeho z Vlissury do Kronbergu mají býti
vykonána mezitím zcela mimořádná opatření.
O mímořádných opatřeních v okolí samého
zámku Fridrichshofu sdělují se ještě tyto podrob-
nosti: Zámek jest vojensky střežen. Kolem zá-
mecké zahrady stojí vždy na každých 100—150
krokův stráž; mimo to střeženy jsou všechny
vchody a cesty; u hlavního vchodu stojí dvojí
stráž. Dbá se o to, aby žádný cizinec nevstoupil
do zámku neohlášen. Sděluje se nyní teprve též,
že za dřivější přítomnosti císaře v Kronbergu
tajemník jedné anarchistické jednoty italské byl
v okolí Kronbergu zatčen a přes hranice do-
praven.
Edvard VII
Kronberg
22
article
Na uvítanou hr. Walderseeovi.
Pronésti poznovu u příležitosti návralu
»světomaršála« do Evropy závěrečný soud o
jeho činnosti, bylo by zajisté zbytečno. Podal
jsme teprve v posledních dnech úsečnou karakte-
ristiku »výkonů« jeho a naď to soud veškeré
cizí veřejnosti o »úspěších« a vystupování ně-
mecké armády v Pečilsku jest dávno již hotov.
Zajímati bude ale za to čtenáře zajisté, jak
výsledcích akce Walderseeovy soudí sám list
némecký a k tomu i list tak veliký a styky
svými s kn. Herbertem Bismarkem tak vlivu-
plný, jakým jest »Hamburgeri Na ch-
rlichten«. V článku svém pochybuje l i st
ten, že by mohla správa ně melciké
politiky podati důkaz, že oběti
v Čině na životech, penězích i
jiných statcích přinesené, byly
v celém svém rozsahu nezbyt ny
a německými zájmy odůvodněny.
Na druhé straně pak také — píší »Hamb. N.e
dále — nevěříme, že bydy dosaženy
v šechny ty cíle, jež hr. Bülow v okruž-
níku německým vládám spolkovým 11. července
m. r. zaslaném pro německou poli ti ku
Herbertus Bismark
Bülow
Evropa
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Králováku.
Z potulek šumavských podává Eugen Muška.
Stachov, malá, úplně česká víska v zněm
čelém Královském Hvozdu jsou druhé, však
české Železné Rudy (Eisenstein).
Stachov jest obec vlastenecká a probudilá
Úkol svůj v minulosti: chrániti hranic českých
před vpády bavorských sousedů uchoval si
v přenešeném smyslu do dnes: jest předni
baštou českou (bez fráze řečeno) v Královském
Hvozdu, chránící teprve se probouzející živel
český v těchto končinách. Český turista nachází
tu vhodné a vílané středisko. Nejdůležitější
partie vede odtud přes vreh »Královák«, obec
Churáňov, Horskou Kvildu na Antigl, a odtud
dále na Mádr a Roklan, anebo přes Královák.
Churáňov na nejopuštěnější, avšak také nej-
romantičtější partii šumavskou — na Pláně.
Na Královák není třeba průvodce. Vkusné
v národních barvách provedené orientační ta-
bulky, vedou nás jistě a správně. Nutnost stá-
lého obnovování tabulek svědčí, že německá
zpupnost i na pole turistiky přenáší svoji zášt
Německý turista, použiv udání orientační tabulky.
zlomyslně hned za sebou ji zničí!
Po mírném stoupání došli jsme prvé obee
české, Říhova, sídla to nynějšího starosty sta-
chovského. Hrbolatá vozová cesta vede odtud
na jihozápad k obei Kusovu oficiálně tak na-
zvané, skládající se však z několika menších
Královák
Muška
Hvozda
Mádr
Roklan
Říhův
Stachov
Churáňov
Horská Kvilda
Kusov
královský Hvozda
24
article
obcí, zvaných po majitelích: Matějova a Ku-
bova. O Kusovu vyprávěl mi přívětivý průvodce
zajímavé podrobnosti, jichž měl by si povšim-
nouti český kapitál. Již dlouho tu čekají na
kupce skelné hutě Šmídovy, již dvanáctý rok
odpočivající. Před lety živila chudé okolní ho
ráky. Majitel byl Němec, úřadnictvo anglické
většina skelných tovarů vyvážela se za moře
zvláště do Brasilie. Pro značnou konkurenci
hutě upadly a leží ladem. Hutě jsou dobře
stavěny a úplně zachované. A co je důležité
Bude-li nový majitel Čech, bude obyvatelstvo
okolní české, bude-li Němec, bude německé.
Horák v ohledu národnostním je doposud ne-
všímavým. Hutě nejsou drahé, okolní lesy bo-
haté. Při dobrém vedení mohl by prospivati
český průmyslový podnik ! A okolní kraj byl
by pro nás zachráněn. A ne-lí průmyslový
podnik, alespoň letní sídlo bylo by zde
velice vhodné pro české rodiny. Ležíť Kusov
v pěkném doliku na úpatí vrchu Králováku
Ploché stráně vedle kamenných hald porostly
bujnou vegetací strání: borůvky, později bru-
sinky, tvoří podslatnou část živobyti chudšího
horáka, jenž celý den s rodinou plahočí se p
stráních, sbíraje tyto malé lesní plody, jež pro-
dává za směšně nízký peníz, židovskému agentu
bavorskému aneb saskému.
V Kusově je výtečná voda, dobré mléko
máslo, všechno ostatní, čeho potřebuje český
výletník. Půvab krajiny zná čtenář aspoň z roz-
košných povídek Klostermannových.
Úzkou, kamenitou cestou přícházíme k cha-
lupě pod lesem, odkud červené známkováno
Šmídův
Němec
Horák
Královák
Klostermannův
Matějov
Brasilia
Čechy
Kusov
25
article
vede srázem až plíce plnou silou pracují, kol
t. zv. vlčích jam. Do těch staří horalé ještě
v minulém věku chytali, dravé škůdce svých
stád. Jámy jsou místy dodnes zachované. Stále
příkrým stoupáním za stínu velikých smrků
jedlí k pověstné Staré Huti, kdež udýcháni rádi
odpočineme na zeleném pažitu. Tiusté, kamenn
zdi zvedají se zoufale k obloze z kyprého,
travou zarostlého rumu. Očazené pece černají
se v bílých obloucích zbylé klenby. Ve zvětralém
jich těle zahnizdila se lesní vegetace. Slará Hut
ještě na počátku minulého století bývala v plném
květu. Vyvážela zvláště t. zv. pateře (skleněné
korále) do Australie. Ze Staré Hutě máme už
jen skok na Královák. Úzkou, kamenitou
stezkou kráčíme zvolna k temeni vrchu. Za
8 minut jsme na vrcholu, kde staři řikali na
»věži«. Ze skalnatého temene (1200 m.) zrak
opojen se rozhlíží. Na sever modravá těla
Hut
Královák
Jáma
Austrálie
26
article
Ždánova a hradu Kašperka, na jehož temeni
bělá se v záři sluneční osamocená věž s lehkou
krytbou. Na západ postupně Dolní Rejštejn,
Dobrá Voda, Sv. Anna, jichž vrchy téměř splý
vají v blankytném závoji mlh. Nejpěknější vy-
hlídka jest dolů přes Strakonice k Pisku: písecká
vysočina zřetelně rýsuje se na obzoru v malém
svém vypjeti, z něhož vynikají bilé body roz-
troušených na výšinách kosteliků. Za jasného,
zářivého dne, v době kdy pojžahy (tak říká lid
šumavským mlhám) buď úplně se skryly v ko-
runách stromů anebo vysoko vystoupily, rozeznáš
i panensky bílé tvary chlouby jihovýchodních
Čech — zámku Hluboké. Na jihovýchodě černá
se melancholický Boubin, snivě, jako zakletý
Anna
Ždánov
Kašperka
Rejštejn
Strakonice
Pisco
Čechy
27
article
král, v jehož podnoží nejkrásnější a lesn
scenerie.
Jemný nádech »pojžahe obestírá prales
kde bujný, kyprý život leži si v náruči se sina
vou smrti. Vedle Boubína od Lenory temní se
snivý Basum, jimž vede proslulá Lukenská sil
nice. K jihozápadu viděti ke Kvilotám, od če
ského lidu zvaným Pláním. Tu již jsme v sa
mém srdci šumavského hvozdu. Vývěrem bytré
Křemelné a Pstružné spojeny jsou Pláně s Krá-
lovským Hvozdem. Zrak spatřuje jen vrcholký
lesů, jež skrývají rozkošná plesa, plná bahna
bujné vodní vegetaco, z jejíž slatinné půdy trě
vyschlá těla ohnilých kmenův a pařezů.
Na Planích druhý prales! Hustý mech
pokrytý plavuní, pokácená těla ztrouchnivělýeh
stromů, z jichž měkkých plecí vyrůstají nov
generace, ohromná kapradí, dosahující výše ma
lých stromků, borňvčiska jako malé keře, vše
splývá v bujnou změť pralesové přírody.n
Přímo na západ přes nízké vršky stromo
viděli jest přes Zbůří k Liperku (Rehberk), See-
berku, Čenkově píle, Stodůlkám, partie, známé
etitelům Klostermannových šumavských románů
Sejdete-li dolů, můžete na vlastní oči vidět
místo dějů, ba mluviti s osobami, o nichž v ro-
mánu je řeč.
A je-li jasno, uzříte přes bavorskou hranie
i Alpy.
Na mapě generální štábu uveden je Krá
lovák prostě jako »Stachauberg« — Stachovský
vrch, snad proto, že na jeho úpati — rozkládá
se Stachov. Lid říká vrchu prostě »na věži«
Scházívali se tu kdvsi předkové jeho — krá
Basa
Rehberk
Klostermannův
Boubín
Lenora
Čenkov
Stodůlky
Alpy
Stachovský vrch
Stachov
bytrý Křemelná
Pstružná
Sea
28
article
lovští svobodníci, »králováci« — ke společným
poradám při hájeni hranic. Intelligentnější třída
stachovská nazývá vrch »Královákem«.
Králováci, sousedé slavných Chodův, obý-
vali Královský Hvozd, celou partii horní Šumavy
poděl hranic západně od Kvild, počinaje okresem
kašperskohorským, sušickým a nýřanským na
sever až k průsmyku kdyňskému.
Jsou osudy obou sousedících hraničářů
českých tak sobě podobny, že nebýti tragědie
plzeňské (smrt Kozinova) a různých jmen (Pso-
hlavei — Králováci), mohla by historie spo-
lečně o nich jednati. V 17. století, zvláštěv
druhé polovici, mluví se o devíti »frejrychtáche
Králováků. První byla stachovská, pak stará
stodůlecká, nová stodůlecká, svatokateřinská,
eisenstrasská, zbůřská (Haidl), hamerská a ko-
chanovská (Kochet), seewiesenská. Prvé tři rychty
stály od 17. století do r. 1848 pod vrchní
správou panství prašelského, ostatních šest pod
správou panství bystřického, Následkem nové
organisace dle zákona ze dne 17. března 1849
rozpadl se dříve kompletně spravovaný Králov-
ský Hvozd na tolik samostatných obci, kolik
bylo rycht.
Králováci nemají dosud svého historiografal
Psohlavci našli nejenom bedlivého pozorovatele
svých obyčejů (dra. Hrušku), ale i svého skvě-
lého kronikáře: péro Jiráskovo kouzlem způso-
bilo, že dnes každý Čech zná jmeno »Pso-
hlavců«. O Královácích se téměř nevi. Nezrodii
se jim žádný Hrubý ani Kozina, jenž rekov-
ným činem byl by jmeno rodáků svých proslavil
Královák
Chodův
Kozinův
Psohlavec
Hruška
Jiráskův
Hrubá
Kozina
Šumava
Kvilda
Pso
Králov