ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2ba3af90-661b-11dc-97cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 83, person 51, work 4, org 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 10. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 219.
4 masthead
a čtví leta . . o ve fiialkáchs měsíe . . . . . Poštout na čtvrí leta . .. s dvají zásilkou na měse na čtvrti lete
5 masthead
Na rauní a odpol. listy přilohami („Nančný Obzor“ v středu a „Literární Hlidka v pátek) přodplácí sou Praze v adeinistran n pěsíe . . . . R — h a čtvzt leta . . . .. s dvojí donáškor
Praha
6 masthead
řei kp
7 masthead
V drobném prodeji raaní číslo o rob5 . . . za Sh od poledni . . . . za 2h Ve flialkách na venkověo ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . Insera t platí ze het ově napřed Předplacení a instrty přljímá zdmint strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí ze též redakee tiskárna s szpudics „Národních Listů“. Bukopisy se povracsji
8 article Nepříznivý obrat ve finančním hospodářství říše německé.
Nepříznivý obrat ve finančním hospodářství říše německé. Nedočkavě vítali Němci o celý rok dříve dvacáté stoleti, jakoby v něm viděli příšt své konečné velikosti, kteréžto naděje v nich vzbudily hlavně obrovské hospodářské úspěchy posledních let, opřeně nejen o polykratovské štěstí v podnicích politických, ale i o neta jenou touhu, dosíci nepopíratelného prven ství mezi velmocemi Starého i Nového světa. Nyní však již možno konstatovati, že loňský — za první rok nového století Němei oslavený — rok odhalil známky propukajíci choroby v Německu, jichž letos spíše ještě přibývá. Loni po dvakráte uznala říšská vláda za nutné, dáti důraznou výstrahu v oboru průmyslového podnikání, a zatím již hospodářské rubriky časopisectva zazna- menaly povážlivé úpadky bankovní i průmy- slovél Současně říše německá sama pustila se do povážlivého podniku v Číně, a právě tyto dny se vrátil domů světový maršál br. Waldersee, a nejen neuskutečnil hrozby svého panovníka, ale nemůže ani popřáti s útěchy, že jeho zakročení vedlo aspoň ke zkoncování míru s Čínou. Za to zaplatily říšské finance německé za toto čínské dobro družství mimořádně 250 mill. marků, další účty budou pak ještě následovati. e Do nálady hospodářskou propukující kris a bezúspěšnou výpravou čínskou nevalně po vznesené zapadl nedávno nový stín, zachmu- řující budouenost — návrh bojovného celního tarifu, který sám o sobě těžce pohatí obchodní a průmyslové konjunktury německé pro nej bližší již dobu, nemluvě ani o pravděpodob- nosti celních srážek s různými státy a takřka v zápětí za návrhem nového celního tarifu přichází nyní účetní závěrka říšských financí za rok 1900, jež vykazuje poprvé po delší době schodek v říšském finančním hospo- dářství a klesnutí podílů, připadají- cích z určitých příjmů říšských jednotlivým spolkovým státům.
Němec Německo Čína
9 article
Schodek sám jest na prvý pohled nepa- trný, ale bližší prozkoumání účetní závěrky říšské a předpověď říšského finačního tajem níka, že nutno očekávati za letošní rok 1901 schodek až osmdesátimillionový — nehledě k mimořádným vydajům — dokazují, že jest schodek vážný, trvalý a že Německo bude nuceno přikročiti k finanční »reformě«, t.j. k rozmnožení příjmů říšských. Zastancům návrhu nového celního tarifu zvláště pak zvýšení cel obilních, poskytne snad schodek říšských financi německých vítaný další důvod pro jejich stanovisko, ale pro obyvatelstvo Německa tento důvod bude zdrojem nových obav, že stíženy mu budou podmínky existenční a státy, jimž nastává s Německem jednání o obnovu obchodních smluv, seznají, možno-li ještě názorněji, že celní zápas s Německem jest opět o krok bližší a nezbytnější. Než zůstaňme prozatím při účetní zá- věrce říšských financí německých za rok 1900, a zaznamenejme některé význačnější číslice. Rok tento při svém dvoumillionovém schodku pohltil přebytek po svém předchůdci v částce 32.6 mill.; pohltil dále o 11.7 mill. me zvýšený výnos kolkový, zákonem ze dne 14. června 1900 přikázaný. Přebytky finanční byly od r. 1892 ne- přetržité, a činily za onen rok 1.1 mill., za následující léta: 14.2 mill., 7.2 mill., 11 .9 mill., 28.5 mill., 25.4 mill. a za rok 1899 32.6 mill.1 Vykazují sice jednotlivé položky říšských příjmů další vzrůst, tak zvláště daň cukerní o 24.5 mill., banky 11 mill., příjmy správní 3 25, ale vše to nestačilo. Za to způsobily kromobyčejné vydaje u pošt a telegrafu úbytek 255 mill., dráhy vykazují menší výnos o 2 mill. zvláště pro zdražené uhlí; a ač úspory jednotlivých oborech činily 9.2 mill., byly opět spotřebovány zvýšenými vydaji na ná- mořnictvo, na invalidní a starobní zaopatření pod.
Německo mill
10 article
Schodek dvoumillionový však se týká jen rozpočtu pravidelného; vydaje výpravy čínské súčtovány jsou zvláště, hraženy byly půjčkou, a projeví svůj účinek ve zvýšení úroků z říšského dluhu, pokud se týče v dalších nákladech na posádku v Číně zů- stavenou. Zatím již vynořil se na obzoru nový trvalý vydaj- říšský; máť se dle bavorské zprávy zříditi samostatné vojsko osadní,č jak bavorská zpráva podotýká, rozmnožiti říšská pohotovost vojenská o dalších 30.000 mužů. Avšak účetní závěrka říšská týká se, jak známo, i financí jednotlivých spolkových států; tyto přispívají tak zvanými immatri- kulačními přispěvky, jež se řídí dle počtu obyvatelstva a jež pro případ schodku říš- ského ovšem přiměřeně vzrostou. Mimo t mají podíl spolkové státy na výnosu cel. pokud přesahuje 130 mill. m., podle tak zv klíče Franckensteinova. Nuže, v obojím směru jest závěrka z r. 1900 pro finance jednotlivých spolkových států rovněž nepříznivou; immatrikulační poplatek se totiž o vzpomenuté dva milliony schodku zvýší a při tom výnos celní a tabákové daně kleslly v témž roce o 7.6 mill., oproti čemuž pouze potravní dan z lihovin stoupla o 1.2 mill., takže podí spolkových států bude o 6.5 mill. menší. Zvláště tento úbytek bude financím spolko- vých států nepříjemným překvapením, protože od r. 1892 býval podíl jejich vždy větší. než jaký rozpočet říšský předpokládal a sice v r. 1893 o 7.8 mill., v r. 1894 o 27.4 mill., v r. 1895 o 26.4 milí., v r. 1896 o 271 mill. v r. 1897 o 29 mill., v r. 1898 o 26.3 mill. v r. 1899 dokonce o 136.6 mill.
Čína mill
11 article
Rozdíl ve výnosu celním jest pak sám o sobě nezvratným důkazem, ze již v r. 1900 v Německu nastal nepříznivý obrat v zahra- ničním obchodu, a že obrat ten byl i pro tvůrce říšského rozpočtu překvapení m, jinak by nebyli položili vyšší sumu jakožto výnos cel do rozpočtu, než se ve skutečnost sešla. Mnohé, zvláště menší státy německé doposud jen stěží uhájily rovnováhu mez přijmy a vydaji, pro ně obrat nadcházejíc v říšských financích jest spolu finanční krisí místní. Než ani větší spolkové státy nehledí n schodek v říšských financích lhostejně. Letošní rozpočet bavorský již na př. vykazuje účinky změněné hospodařské situace, a upouští ne jen od stavby slibovaných dráh, ale vypo máhá si nad to půjčkami. Kromě toho dráhy tamní vykazují klesající příjmy, což se pokládá za účinek rostoucí tísně hospodářské. Náprava říšských financí německých jest za takovýchto okolností nezbytnou, ale jak ji provésti, aby jednání o reformu se nestalo východiskem nových nechutí mezi spolko vými státy a říší; jak ji provésti, kdy účinky hospodářského váznutí jsou patrně; jak ji prověsti, kdy“ státy ohrožené chystají se k odvetě proti zamýšlenému léčení něme ckých financí říšských zvýšenými cly?
Německo
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. srpna. (»N. Fr. Pressee ujímá se Poláků.) Ne snad poznaňských Poláků proti pruským hakatistům, ani rakouských Poláků proli židovským lichvářům v Haliči a proti německým uhelným baronům ve Slezsku. ale proti těšínským Čechům, kteři se snaží slezské Poláky počeštiti. Ujala se jich po známé zakopanské schůzi na základě referátu Ivovského »Slova polského«, jež sami Poláci nazývají pol- skou filiálkou »N. Fr. Presse«. Měli jsme již několikráte příležitost ukázati, že všechny slušné polské listy rozhodně odmitly Friedlův útok na těšínské Čechy a pokáraly polskou agitaci na Těšínsku, směřující k odloučení od Čechů a tím též urovnávající cestu ještě říznější germa- nisaci slezských Slovanů. Také pokrýtecké slzy
Polák Čecho Friedlův Praha Halič Slezsko Čechy Těšínsko
13 article
»N. Fr. Presse«, prolévané nad trýzní slezských Poláků, došly patřičného odmítnutí. Krakovský »Czas« nazývá přímo drzosti, vystupující z mezi v »N. Fr. Pr.« obvyklých, jestliže tento list. jenž těšinské polské gymnasium nazval zločinem a urážkou majestátu slezských Němců, vybízí Poláky ke sblížení s Němci a rozluce s Čechy »Czase si vzpomíná, že kdykoli »N. Fr. Pr.« počíná křižácké tažení proti Čechům, vždy s lisá k Polákům a ukazuje jim, jak jsou jim Čechové nebezpeční, snažíe se rozeštvati proti sobě oba tyto slovanské národy. Pokud se týče poměrů česko-polských na Těšínsku, nemůž o nich rozhodovati ani »Slowo polskie« ani »N. Fr. Pr.«, nýbrž polští poslanci ze Slezska »Dokud však tito uznávají — píše dále »Czas- — že přes některé spory a nedorozumění jes jejich povinností setrvati v bojovném šiku proti Němcům po boku Čechů, jest i naší povinnoste státi při nich a podporovati je v tomto zápase.
Polák Němec Čecho Francie Čechy Těšínsko Slezsko Czas
14 article
Poslancům především náleží určovati politickou taktiku slezských Poláků, a mají-li jejich rodáei v Haliči voliti mezi jejich míněním a radou »N. Fr. Pr.« nebo »Sl. pol.«, rozumí se, že o volbě sporu býti nemůže. Volba jest tim snažší, protože politika, propagovaná těmi listy ve Slezsku, má býti jen experimentem, dálli se polská politika v tomto státě převěsti na dráhu, vedoucí prostě do katastrofy. U nás v Haliči na tu dráhu nevstoupí nikdo a »slezská« akce »S pol.« bude naším veřejným míněním oceněn po zásluze«. Na adresu »N. Fr. Pr.« dodává pak »Czas«, aby byla spokojena, že na řišské radě není v tu dobu nijaké většiny. Německá levice může děkovati, že není menšinou více v ústavním Rakousku dosáhnouti nemůže Svým štvaním slovanských národů může však si připraviti novou porážku právě s té strany které má co děkovati za všechny své star porážky. Z Lublaně, 8. srpna. (Roztržka mez slovinskými klerikály.). Dne 7. t. m měll slovinští klerikálové schůzi ve zdejším »Kato- lickém domě«, v niž jednali o kandidátech pro příští sněmovní volby, jež se budou konati již v září. Výsledek porady byl ten, že zvítězila strana radikálně-klerikální, vedená drem. Šuster šičem a staří umírnění konservativci zůstal v menšině, tak že většinou opustili schůzi. Kleri- kálové budou kandidovati ve všech volebnieh okresích, z kandidátní listiny vyloučili však dvě třetiny dosavadních klerikálních poslanců, poně vadž se jim zdají býti přílis liberál ni m Mezi vyloučenými jest mimo jiné i kanovní Kalan. Jména nových kandidátů nejsou ješt známa.
Polák Halič Francie Slezsko Lublaň lický dům
15 article
R. Ze Záhřeba, 5. srpna. (Z cho rv at ského národochospodářského ru ch u.) Průplavová předloha vídeňské vlády ned spáti maďarskému ministerstvu tak, jako vavříny Miltadovy nedaly spáti ctižádostivému Themi- stoklu. Jmenovitě čilý ministr obchodu pan Hege- düs neustále přemýšlí o tom, jak by předstih Rakousko, kterému v Pešti nemohou přijítí n jmeno a na jehož investiční předlohu peštšu židé, tito inspirátoři veškeré maďarské politiky. pohlížejí nyní s netajeným obdivem a se solv skrytou záští. Pod prvým dojmem průplavových millionů a v prvé horečně náladě vznikl plán, spojiti Štětín s Rěkou a tím i Baltické moře s Adriatickým. Zápal však pro ten obrovský pro jekt brzy sehladl, zvláště proto, že od Karlovce na Kupě až do Rěky zvedá se nepřístupný Kras. po němž s veškerou moderní technikou s velikými jen obtížemi byla provedena stavba železniční dráhy. A tak střízlivé uvažování přívedlo k tomu. že se nyní vážně jedná jen o to, aby byl pro- kopán dunajsko sávský kanál od Vukováru na Dunaji do Šamce na Savě, aby byla zregulována Sava do Sisku a Kupa od Sisku do Karlovce, který by se takto stal velkým říčním přístavem a skladištěm veškerého obchodu a celého pozadi přístavu rěckého. Náklad na celý ten podnik jes poměrně tak nepatrný a jeho výnosnost vzhledem k tomu, že ke Kvarneru proudí veškerý obchod ze středního Podunají, ze severního Srbska, z severozápadní Bosny a z Chorvatska jest tak za- bezpečena, že by v Pešti ani chvili neotáleli hned se ho ujmouti, kdyby dle madarského ná hledu, nebylo jedné překážky, jež se nedá od straniti: Vukovar, Šamac, Sisek a Karlovec jsou
Hege Rěka Zápal Siska Kvarner Záhřeb Rakousko Pešť Štětín Karlovec Dunaj Sava Podunají Srbsko Bosna Chorvatsko Vukovar Šamac Sisek Miltadův
16 article
totiž na chorvatském území, takže jejich zkvětán oživilo by za několik let národo-hospodářský ruch v celém Chorvatsku, jehož produkce ve všech odvětvích nyní tak slibně dřímá pod ochra- nou společného uhersko-chorvatského ministra obchodu. Ale v tom prý ještě není celé neštěst Zmíněným průplavem nahrnulo by se tolik ob- chodního materiálu, že by jedna trať z Kar lovce do Rěky naprosto nestačila a to tím měně čím častější a delší bývají sněhové závěje na klikaté trati po Krasu, kde kromě toho zlopo věstná bora nabývá někdy takové síly, žesi s celým nákladním vlakem pohrává jako oby- čejný vílr s dětským kočárkem. Otázka druhého spojení s Rěkou, naléhavá již nyní, stala by s tedy provedením zmíněného průplavu neod- kladnou. To druhé spojení s Rěkou jest však právě jeden z hlavních národohospodářských poža- davkův chorvatských. Jím by totiž ožila t. zv. Horní Krajina a celé chorvatské přímoří ac jest ještě významnější, tímto spojením přímo by se vnutila potřeba jedné odbočky k dráhám bo- senským a druhé ke komolé dalmatské trat Split-Šibenik-Knin. Zkrátka, výsledkem » madar škého« průplavového podniku byla by hospo dářská koncentrace Réky, Splitu, Sarajeva, Běle hradu a Záhřebu, což by ovšem mělo daleko sáhlý význam i pro veškerý ostatní národn život. A proto nyní po prvé přemrštěnosti na stupuje reakce, z níž slyšeti hlasy: Což máme my maďarskými penězi zvelebovati Chorvatsko a připravovati půdu pro »jihoslovanské carství? Avšak četná opposice namitá: A co učiníme když Rakousko ukončí svoji vodní síť a když se Srbsko úplně od nás hospodářsky emanci- puje? Kdo bude po našich dráhách dopravo vati, a co se stane s jediným naším mořským přístavem ?. A tak příroda sama pomáhá Chorvatům kteří situaci chápou a začínají se organisovati aby jí využitkovali.
Chorvat Chorvatsko Split Šibenik Knin Sarajevo Běla hrad Záhřeb Rakousko Srbsko Kraso
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 7. srpna.
Praha
19 article
Vypovídání ruských poddaných z Ně mecka. Do varšavského vězení, určeného pro hnance, přivezen bylotyto dni postrkem Kazimí Mališevský, jenž byl vypovězen z Poznaněd Ruska, přes to, že žil v Prusku již přes 20 let že se fam narodil, navštěvoval tam školy a by tam výpravčím v továrně Ganoviče a spol., by tedy náležitě zaopatřen, byl ženat a olcem ro- diny. Dali mu 14denní lhůtu, aby prodal svůj majetek a připravil se na cestu, načež v u s te- novený den četníciho postrkem dopravili do zahraničné stanice Aleksandrova, kde ho odevzdali ruskému úřadu. Když podal žádost, aby jako člověk na- rozený v Poznani byl přijat do státního svazku pruského, obdržel v několika úřadech odpověd »Kdybyste byl žid nebo Němee, přijali by vás hned, ale protože jste Polák, nemůžete býti přijat musíte býti poslán ze země.« Ani mu nedovolili, aby sám odjel do Ruska, nýbrž dali jej pod policejní dozor a na hranici ho vypravili postrkem. Otec Kazimíra Mališevského, jenž je nyní lesníkem u knížete Šachovského v Rusku, oženil se v Poznani, byl tam lesníkem u hraběte Zamojského, ale také byl vypovězen z Pruska roku 1880. Varšavské listy, jež sdělují tuto nejnovějs surovost pruské vlády, nezmiňují se, bohužel ani slovem o tom, jak se k ní zachovala vlád — ruská. Milost odsouzeným pro urážku srb ského krále. Sděluje se nám z Bělehradu, že dne 5. srpna, ve výroční deni svatby s královnou Dragou, král Aleksandr udělil milost bývalému ministru Jiří Genčiči a plukovníku Cincaru Mar koviči, kteři byli odsouzeni pro urážku veli čenstva. O Genčičovi tvrdilo se ve vydaném nedávno pamfletu ov královně Draze, že jeh život byl ve vězení ohrožen, nenísli vůbecuž dávno mrtev, poněvadž prý vi o různých skan dálních tajnostech královských manželů srb-
Mališevský Polák Šachovský Zamojský Aleksandr Genčič Cincar Mara Rusko Aleksandrův Poznaň Prusko Bělehrad
20 article
ských. Milost, Genčičovi udělená, vyvrací nej- lépe tyto hloupé klepy. Rusko a Rumunsko. Poplašná zpráva o vojenské konvenci rakousko-rumunské, jež prý byla podepsána v Sinaji za nedávné návštěvy náčelníka rak. gener. štábu Becka u dvora ru- munského, způsobila v Rusku příliš nepatrný dojem. Majíť tam Rumuny za rozumnější, než aby se pouštěli do nějakých nebezpečných kom- binací proti Rusku. Následující na to v krátce za sebou návštěvy velkoknížete Alexandra Mi- chajloviče a ruské černomořské eskádry v Ru- munsku utvrdily ruské politiky v přesvědčení. že poměr Rumunska k Rusku jest ne-li přátel- ský, tedy jistě loyální. »Byť by příchod ruského lodstva do rumunských vod neměl nijakého vý- znamu s hlediska mezinárodní politiky — píše na př. »Nov. Vr.« — přece tato událost ne- může nenechati po sobě příznivé stopy v rusko- rumunských poměrech. Jeden z rumunských časopisů vyjádřil se tyto dni, že ač Rumunsku nikdo nehrozí, přece, bude-li mu jednou hrozit nebezpečí, že má utonouti, milejší mu bude utonouti ve slovanském okeáně, než v maďarské louži. Tento trochu hrubý výraz jest charakteristický a ostře vyja- dřuje skutečné city Rumunů. Poněvadž však slovanský okeán na Rumunsko se nevalí, mohou Rumuni směle vztáhnouti svou ruku k Rusku. jež bez zvláštních obtižíi může je zachránit před kalnými vlnami maďárského vlivu. Námo- nici hrají v ruské politice vynikající úlohu. Často bývají hlasateli velice úzkého sblížen (viz Toulon!). Bylo by dobře — končí » Nov. Vr.« — kdyby také návštěva ruského loďstva v Konstanci stala se počátkem nové éry ve vzá- jemných stycích Ruska s Rumunskem.«
Beck Rumun Rusko Rumunsko Sinaj Toulon Konstanc
21 article
Strach před anarchisty. Londýnské listy uveřejňují depeše, podl nichž přítomnost tak velikého počtu vojska v okolí zámku Fridrichshofu způsobena jest obavou před anarchistickým »spiknutím«. Policie na kontinentu již jednou opět dostala prý »ůžasné« zpřávy o chystaných vražedných plánech proti korunovaným hlavám, jež do zámku Fridrichshofu k pohřbu císařovny Viktorie při- budou. Také odjezd Edvarda VII. do Kronbergu byl prý z téže příčiny odložen. Pro bezpečnost cesty jeho z Vlissury do Kronbergu mají býti vykonána mezitím zcela mimořádná opatření. O mímořádných opatřeních v okolí samého zámku Fridrichshofu sdělují se ještě tyto podrob- nosti: Zámek jest vojensky střežen. Kolem zá- mecké zahrady stojí vždy na každých 100—150 krokův stráž; mimo to střeženy jsou všechny vchody a cesty; u hlavního vchodu stojí dvojí stráž. Dbá se o to, aby žádný cizinec nevstoupil do zámku neohlášen. Sděluje se nyní teprve též, že za dřivější přítomnosti císaře v Kronbergu tajemník jedné anarchistické jednoty italské byl v okolí Kronbergu zatčen a přes hranice do- praven.
Edvard VII Kronberg
22 article
Na uvítanou hr. Walderseeovi. Pronésti poznovu u příležitosti návralu »světomaršála« do Evropy závěrečný soud o jeho činnosti, bylo by zajisté zbytečno. Podal jsme teprve v posledních dnech úsečnou karakte- ristiku »výkonů« jeho a naď to soud veškeré cizí veřejnosti o »úspěších« a vystupování ně- mecké armády v Pečilsku jest dávno již hotov. Zajímati bude ale za to čtenáře zajisté, jak výsledcích akce Walderseeovy soudí sám list némecký a k tomu i list tak veliký a styky svými s kn. Herbertem Bismarkem tak vlivu- plný, jakým jest »Hamburgeri Na ch- rlichten«. V článku svém pochybuje l i st ten, že by mohla správa ně melciké politiky podati důkaz, že oběti v Čině na životech, penězích i jiných statcích přinesené, byly v celém svém rozsahu nezbyt ny a německými zájmy odůvodněny. Na druhé straně pak také — píší »Hamb. N.e dále — nevěříme, že bydy dosaženy v šechny ty cíle, jež hr. Bülow v okruž- níku německým vládám spolkovým 11. července m. r. zaslaném pro německou poli ti ku
Herbertus Bismark Bülow Evropa
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Králováku. Z potulek šumavských podává Eugen Muška. Stachov, malá, úplně česká víska v zněm čelém Královském Hvozdu jsou druhé, však české Železné Rudy (Eisenstein). Stachov jest obec vlastenecká a probudilá Úkol svůj v minulosti: chrániti hranic českých před vpády bavorských sousedů uchoval si v přenešeném smyslu do dnes: jest předni baštou českou (bez fráze řečeno) v Královském Hvozdu, chránící teprve se probouzející živel český v těchto končinách. Český turista nachází tu vhodné a vílané středisko. Nejdůležitější partie vede odtud přes vreh »Královák«, obec Churáňov, Horskou Kvildu na Antigl, a odtud dále na Mádr a Roklan, anebo přes Královák. Churáňov na nejopuštěnější, avšak také nej- romantičtější partii šumavskou — na Pláně. Na Královák není třeba průvodce. Vkusné v národních barvách provedené orientační ta- bulky, vedou nás jistě a správně. Nutnost stá- lého obnovování tabulek svědčí, že německá zpupnost i na pole turistiky přenáší svoji zášt Německý turista, použiv udání orientační tabulky. zlomyslně hned za sebou ji zničí! Po mírném stoupání došli jsme prvé obee české, Říhova, sídla to nynějšího starosty sta- chovského. Hrbolatá vozová cesta vede odtud na jihozápad k obei Kusovu oficiálně tak na- zvané, skládající se však z několika menších
Královák Muška Hvozda Mádr Roklan Říhův Stachov Churáňov Horská Kvilda Kusov královský Hvozda
24 article
obcí, zvaných po majitelích: Matějova a Ku- bova. O Kusovu vyprávěl mi přívětivý průvodce zajímavé podrobnosti, jichž měl by si povšim- nouti český kapitál. Již dlouho tu čekají na kupce skelné hutě Šmídovy, již dvanáctý rok odpočivající. Před lety živila chudé okolní ho ráky. Majitel byl Němec, úřadnictvo anglické většina skelných tovarů vyvážela se za moře zvláště do Brasilie. Pro značnou konkurenci hutě upadly a leží ladem. Hutě jsou dobře stavěny a úplně zachované. A co je důležité Bude-li nový majitel Čech, bude obyvatelstvo okolní české, bude-li Němec, bude německé. Horák v ohledu národnostním je doposud ne- všímavým. Hutě nejsou drahé, okolní lesy bo- haté. Při dobrém vedení mohl by prospivati český průmyslový podnik ! A okolní kraj byl by pro nás zachráněn. A ne-lí průmyslový podnik, alespoň letní sídlo bylo by zde velice vhodné pro české rodiny. Ležíť Kusov v pěkném doliku na úpatí vrchu Králováku Ploché stráně vedle kamenných hald porostly bujnou vegetací strání: borůvky, později bru- sinky, tvoří podslatnou část živobyti chudšího horáka, jenž celý den s rodinou plahočí se p stráních, sbíraje tyto malé lesní plody, jež pro- dává za směšně nízký peníz, židovskému agentu bavorskému aneb saskému. V Kusově je výtečná voda, dobré mléko máslo, všechno ostatní, čeho potřebuje český výletník. Půvab krajiny zná čtenář aspoň z roz- košných povídek Klostermannových. Úzkou, kamenitou cestou přícházíme k cha- lupě pod lesem, odkud červené známkováno
Šmídův Němec Horák Královák Klostermannův Matějov Brasilia Čechy Kusov
25 article
vede srázem až plíce plnou silou pracují, kol t. zv. vlčích jam. Do těch staří horalé ještě v minulém věku chytali, dravé škůdce svých stád. Jámy jsou místy dodnes zachované. Stále příkrým stoupáním za stínu velikých smrků jedlí k pověstné Staré Huti, kdež udýcháni rádi odpočineme na zeleném pažitu. Tiusté, kamenn zdi zvedají se zoufale k obloze z kyprého, travou zarostlého rumu. Očazené pece černají se v bílých obloucích zbylé klenby. Ve zvětralém jich těle zahnizdila se lesní vegetace. Slará Hut ještě na počátku minulého století bývala v plném květu. Vyvážela zvláště t. zv. pateře (skleněné korále) do Australie. Ze Staré Hutě máme už jen skok na Královák. Úzkou, kamenitou stezkou kráčíme zvolna k temeni vrchu. Za 8 minut jsme na vrcholu, kde staři řikali na »věži«. Ze skalnatého temene (1200 m.) zrak opojen se rozhlíží. Na sever modravá těla
Hut Královák Jáma Austrálie
26 article
Ždánova a hradu Kašperka, na jehož temeni bělá se v záři sluneční osamocená věž s lehkou krytbou. Na západ postupně Dolní Rejštejn, Dobrá Voda, Sv. Anna, jichž vrchy téměř splý vají v blankytném závoji mlh. Nejpěknější vy- hlídka jest dolů přes Strakonice k Pisku: písecká vysočina zřetelně rýsuje se na obzoru v malém svém vypjeti, z něhož vynikají bilé body roz- troušených na výšinách kosteliků. Za jasného, zářivého dne, v době kdy pojžahy (tak říká lid šumavským mlhám) buď úplně se skryly v ko- runách stromů anebo vysoko vystoupily, rozeznáš i panensky bílé tvary chlouby jihovýchodních Čech — zámku Hluboké. Na jihovýchodě černá se melancholický Boubin, snivě, jako zakletý
Anna Ždánov Kašperka Rejštejn Strakonice Pisco Čechy
27 article
král, v jehož podnoží nejkrásnější a lesn scenerie. Jemný nádech »pojžahe obestírá prales kde bujný, kyprý život leži si v náruči se sina vou smrti. Vedle Boubína od Lenory temní se snivý Basum, jimž vede proslulá Lukenská sil nice. K jihozápadu viděti ke Kvilotám, od če ského lidu zvaným Pláním. Tu již jsme v sa mém srdci šumavského hvozdu. Vývěrem bytré Křemelné a Pstružné spojeny jsou Pláně s Krá- lovským Hvozdem. Zrak spatřuje jen vrcholký lesů, jež skrývají rozkošná plesa, plná bahna bujné vodní vegetaco, z jejíž slatinné půdy trě vyschlá těla ohnilých kmenův a pařezů. Na Planích druhý prales! Hustý mech pokrytý plavuní, pokácená těla ztrouchnivělýeh stromů, z jichž měkkých plecí vyrůstají nov generace, ohromná kapradí, dosahující výše ma lých stromků, borňvčiska jako malé keře, vše splývá v bujnou změť pralesové přírody.n Přímo na západ přes nízké vršky stromo viděli jest přes Zbůří k Liperku (Rehberk), See- berku, Čenkově píle, Stodůlkám, partie, známé etitelům Klostermannových šumavských románů Sejdete-li dolů, můžete na vlastní oči vidět místo dějů, ba mluviti s osobami, o nichž v ro- mánu je řeč. A je-li jasno, uzříte přes bavorskou hranie i Alpy. Na mapě generální štábu uveden je Krá lovák prostě jako »Stachauberg« — Stachovský vrch, snad proto, že na jeho úpati — rozkládá se Stachov. Lid říká vrchu prostě »na věži« Scházívali se tu kdvsi předkové jeho — krá
Basa Rehberk Klostermannův Boubín Lenora Čenkov Stodůlky Alpy Stachovský vrch Stachov bytrý Křemelná Pstružná Sea
28 article
lovští svobodníci, »králováci« — ke společným poradám při hájeni hranic. Intelligentnější třída stachovská nazývá vrch »Královákem«. Králováci, sousedé slavných Chodův, obý- vali Královský Hvozd, celou partii horní Šumavy poděl hranic západně od Kvild, počinaje okresem kašperskohorským, sušickým a nýřanským na sever až k průsmyku kdyňskému. Jsou osudy obou sousedících hraničářů českých tak sobě podobny, že nebýti tragědie plzeňské (smrt Kozinova) a různých jmen (Pso- hlavei — Králováci), mohla by historie spo- lečně o nich jednati. V 17. století, zvláštěv druhé polovici, mluví se o devíti »frejrychtáche Králováků. První byla stachovská, pak stará stodůlecká, nová stodůlecká, svatokateřinská, eisenstrasská, zbůřská (Haidl), hamerská a ko- chanovská (Kochet), seewiesenská. Prvé tři rychty stály od 17. století do r. 1848 pod vrchní správou panství prašelského, ostatních šest pod správou panství bystřického, Následkem nové organisace dle zákona ze dne 17. března 1849 rozpadl se dříve kompletně spravovaný Králov- ský Hvozd na tolik samostatných obci, kolik bylo rycht. Králováci nemají dosud svého historiografal Psohlavci našli nejenom bedlivého pozorovatele svých obyčejů (dra. Hrušku), ale i svého skvě- lého kronikáře: péro Jiráskovo kouzlem způso- bilo, že dnes každý Čech zná jmeno »Pso- hlavců«. O Královácích se téměř nevi. Nezrodii se jim žádný Hrubý ani Kozina, jenž rekov- ným činem byl by jmeno rodáků svých proslavil
Královák Chodův Kozinův Psohlavec Hruška Jiráskův Hrubá Kozina Šumava Kvilda Pso Králov