3
masthead
7. srpna 1901.
5
article
Zprávy o záhubě tibetské expedicé
poruč. Kozlova přijímají ruské listy s ne-
důvěrou: Sdělení »Sib. Věstn « může se vztaho-
vati na události, jež se sběhly v prosinci min
roku. V ruské zeměpisné společnosti pokládají
depeši síbírského časopisu za klep, jenž v oněch
mistech koloval již dávno. Zeměpisná společ-
nost obdržela už před časem podobnou zprávu,
vztahující se k prosincí min. roku. Ale v tuléž
dobu zeměpisná společnost obdržela dopisy,
v nichž se sdělovalo, že všichni členové vý-
pravy jsou zdrávi a nie že nehrozí jejich bez-
pečnosti. V dopiseéh Kazvakova a Kozlova sdě
luje se mimo jině, jak kozák Ivanov s jedním
přiděleným mu sluhou byli ponechání v meteoro-
logické slanici, na niž učinili lupiči útok a jak
útok tento statně odrazili a zachránili stáda,
náležející výpravě. Možná, že pověst o tomio
hrdinném činu Ivanova došla nyní teprve do
Sibiře, ovšem pozměněná bujnou východní
fantasií, jež si vybásnila zkázu celé výpravy
Zeměpisná společnost hned, jakmile došla zpráva
o záhubě výpravy, učinila všemožné kroky, aby
se dopátrala pravdy; avšak kroky ty byly dosud
neúspěšny. Tibetské poselstvo, jež právě meškalo
v Petrohradě a jež se vydalo z Lhassy na cestu
v březnu lološního roku, nevědělo nie o do-
mnělé záhubě ruské výpravy. Proto jest radn
zprávy o záhubě výpravy poruč. Kozlova při
jímati zatím s nedůvěrou.
Sultán zve krále Alexandra do Caři
hradu. Bélehradské listy otiskují zprávu, že
sultán zaslal králi Alexandru formální pozvání,
aby ho navštívil v Cařihradě, při čemž jej
opětně ubezpečoval svého pevného přátelství.
Účelem pozvání jest prý zahladiti nepříznivý
dojem, způsobený v Srbsku hrubým násilím.
pächaným Albánci na Srbech ve Starém Srbsku.
při čemž se Albánci těšili podpoře tureckých
úřadů, ba jednali přímo na jich pokyn.
Sib
Kazvakův
Kozlův
Ivanov
Albánec
Srba
Kozlův
Sibiř
Petrohrad
car hrad
Cařihrad
Srbsko
6
article
Ruští námořníci v Rumunsku. P
návštěvě velkoknížete Alexandra Michajloviče
v rumunském přístavě Konstanci přibyla nyní
do rumunských vod návštěvou ruská černo-
mořská eskádra pod velením víceadmirála Gile
brandta. Velitel eskádry s důstojníky svého
štábu odjel na rozkaz ruské vlády do letního
sídla královského Sinaje, aby učinil poklonu
meškající tam královské rodině rumunské. De-
putace byla přijata králem Karlem a jeho chot
ve slyšení, načež pozváni k snídani. Při té pro-
nesl král Karol následující přípitek: »Vílám
s tím větším zadostučiněním příjezd ruské
eskádry do našeho přístavu v Konstanci, poně-
vadž tato návštěva budí opětně vzpomínkuna
sbratření obou armád, spečetěné na bulharských
bojištích. Děkuji J. V. caři, vašemu vzneše-
nému panovníku, že dovolil Vaší Exeellenci na-
vštíviti mne v průvodu generál. štábu v Sinaji.
Tatb laskavost dotkla se mne srdečně a vidím
v ní novou záruku pro zachování a upevnění
přátelských styků, jež tak potěšitelným způ-
sobem započaly mezi Ruskem a Rumunskem
jimž přikládám veliký význam. Vyjadřuje své
nejvřelejší přání všelikého štěstí pro vašeho
vznešeného panovníka a zdaru krásného loďstva
vašeho, připíjím na blaho J. V. caře Mikuláše
a J. V. carové Alexandry Feodorovny.« Na
tento přípitek odpověděl viceadmirál Giltebrandt
přípitkem na blaho krále, králové a královské
rodiny. Při snídani byli přitomni též následník
rumunského trůnu s chotí, zástupce mínístra
vojenství, členové ruského vyslanectva a jiní
hodnostové. Ve čtyři hodiny byla deputace po-
zvána následníkem na čaj a v šest hodin od-
jela zvláštním vlakem ze Sinaje, aby navštivila
Černou Vodu a odtud se vrátila do Konstance.
Alexandr Michajlovič
Konstanc
Gil
Karel
Karol
car
Mikuláš
Alexandr Feodorovna
Giltebrandt
Rumunsko
Sinaj
Konstanc
Rusko
7
article
Proces pro tajné spolčování polských
gymnasistů v Poznaňsku. »Dzien. Pozn.«
obdržel z Toruně podrobnější, zprávy o příčině
vyšetřování, zavedeného proti 60 polským gymna-
sistům a jiným mladikům. Obžalovaní jsou roz-
děleni ve tři skupiny: chelminskou, brodnickou
a toruňskou. Státní zástupce tvrdí, že v oněch
třech městech byly tajné spolky, jež byly v
styku s sebou i s jinými, dosud neznámým
spolky. Obžaloba spoléhá na udání chelmin-
ského abiturienta Goňče, jenž se řediteli gymna-
sia Preussovi přiznal, že gymnasisté měli spolek
a vyjmenoval jeho členy. Přiznání učinil právě
po zpovědi, když mu katecheta dr. Teilz vy-
ložil, že přísaha, již se zavázal k mlčení, jest
neplatna. Goňčem udaní spolužáci se příznali,
že byli členy kroužku, v němž četli polské
Jeho vliv na hudbu francouzskou byl ve
liký! . . . »Smělost myšlenek, půvab slohu,
zvláštnosti jeho života dodávají všem jeho dílům
přednosti a zreadlí se i v jeho skladbách hu
debních a úvahách«, píše Fétis.
V estetice hudby byl nade všecky součas
níky povznesen a co napsal, neminulo se s úspě-
chem na vkus Fraucouzů, v tomto umění vy
nikajících.
Stručná tato stať jedva zachycuje nejhlav
nější rysy kullu zpěvu a hudby ve Švýcarsku
z předešlých století. Čtenáři, toužicímu po obrazu
úplnějším, doporučuji především spis Beckrův
pak dějiny zpěvů kostelních kantonů basilej
ského, curyšského a svato havelského.
Pro studium dávného švýcarského zpěvu
jsou knihovny tamějších klášterů zdrojem nevy
čerpatelným. V nich uloženo bezpočtu rukopisů
starobylých písní a hymen, antifonářův a zpěv-
níkův.
Goňč
doktor
Teilz
Poznaňsko
Toruň
8
article
Vzpomínám srpnových vočerů, prožitých na
pobřeží jezera Čtyřkantonského, kdy palčivé
horko lelního dne ustoupilo večerním vánkům,
přinášejícím z hor svěží, opojné vůně a obloha
podobala se šírému, zlatými hvězdami protka-
nému baldachýnu, s něhož padaly jasice jako
žhavé střely, prchající k zasněženým vrcholkům
alpským.
Občas jednotvárný šelest cvrčků zalehl ke
sluchu odkudsi z neznáma, jakoby z poďzemní
řiše . .
Tu zavzněla pojednou z protějšího nábřež
lucernského mocně dojemná hymna na švýcnr
skou vlast, jak jásavý výkřik ze zajetí unikléh
ptáka! Jí následovala píšeň za písní z bohat
náplně melodií toho národa.
Šťastný lid, jenž může se zadostiučiněním
vzpomínati své minulosti a těšiti se z přítom
Charles Hipman.
nostil
spisy a učili se polské literatuře. Také v Brod-
nici se přiznalo několik gymnasistů, že náleželi
k literárnímu kroužku, psali polská cvičení
konali mezi sebou sbírky na polskou knihov
ničku. Knihovnu tu vydali vyšetřujícímu soudci
Poněvadž v ní neshledáno nic závadného, tvrdí
soudce, že závadné věci byly z ní v čas od-
straněny. Mimo to viní obžalované, že se neza-
bývali jen literaturou, nýbrž že pracoval
také na probouzení národního vč-
domí mezi lidem, což je patrně v Prusku
zločinem! Vyšetřování, zavedené v Toruni, mělo
týž výsledek. Ale státní zástupce chice stůj eo
stůj provésti proces politický, a proto
uvádí literární kroužky gymnasistů ve spojení
s tajnými spolky, jež trvaly už před r. 1860
měly prý za účel obnovení staré Polsky a od-
tržení Poznaňska od Pruska, a to prý byl
účelem také literárních kroužků v Chelmně
Brodnici a Toruni. Přeličení má se konati po
čátkem září.
Hipman
Brod
Prusko
Toruň
Polsko
Poznaňsko
9
article
Spor franko-turecký.
Mezi vládou francouzskou a Portou při-
ostřil se spor v záležitosti doků a nábřeží eaři-
hradských. Tyto zřídila společnost francouzská
a poněvadž Porta nebyla s to jí dostatečnou
náhradu zaplatiti, ponechala jí téžení z těchto
podnikův, vykládání a nakládání zboží, přistá-
vání osob, poplatky za to atd. Ale z obavy, že
úlevy, jež společnost v té příčině zavedla, mohly
by usnadniti styky Mladoturkův a vůbec emi-
grantů v cizině s jejich cařihradskými přátel
pohnuly Portu, že obmezila práva společnosti
Francouzský vyslanec žádal nyní, aby Porta bud
doky a nábřeží koupila aneb práv společnosti
francouzské nerušila a žádal za odpověď do
25. července. Když ale tato ani do 27. m. m
dána nebyla, žádal vyslanec francouzský Con-
stans u sultána za audienci. Sultán omluvil se,
že ho — bolí zuby a vyslance nepřijal. Za
to navštívil vyslance velvezír a omlouval se, že
Porta věc tu ještě zkoumá. Vyslanec vida v tom
nepřímé zamítnutí požadavku svého, navrhuje
vládě, by byl odvolán a aby tureckému vyslanci
v Paříži ukázány byly — dvéře, jinými slovy,
aby mu vráceny byly pověřovací listiny. Souds
se ale, že z mračna toho nebude dešť a že
Porta na konec, jako v otázce pošt cizích,
povoli.
Port
Paříž
10
article
Osadní vojsko německé.
Nemalé vzrušení vyvolala v Německu zpráva
»Můnch. Neueste Nachr.«, že má býti zřízena
zvláštní osadní armáda německí
jakožto trvalá formace. List dodal
že žádné dementi na pravdě jeho tvrzení nie
nemůže měniti a že došlo pro věc tu i k ne
shodám ve vládních kruzích. Dle všeho opíraj
se jihoněmecké vlády úmyslu tomu, jenž by
znamenal nové trvalé břemeno pro poplatníky
německé. »Nat.-Zlg.« projevuje očekávání, že
vláda říšská, má-li záměry takové, neprovede
jich bez polazu u říšského sněmu. Tam ale
stěží bude nálada příznivá!
Lockroyova kniha o německém
námořnictvu.
Bývalý francouzský ministr námořnictví
Edvárd Lockroy vydal spís »Du Weser a Vio-
tule«, který vzbuzuje velkou pozornost a v němž
autor pojednává o německém námořnictvu.
Můnch
Lockroyův
Edvárd Lockroy
Weser
Vio
Německo
Zlgie
11
article
jehož rychlý vzrůst je chloubou národa, jehož
panovník pronesl okřídlené slovo: »Naše bu-
doucnost je na vodě.« Lockroy podníkl velkou
studijní cestu po německých přístavech a jeho
kniha je výsledkem této cesty. Bývalý ministn
odkazuje k jakým výsledkům značným to může
přivésti národ, který má pevnou vůli a trpělivost,
jehož organisace postupuje ve všech směrech
vážně a opravdově. Němci neměli tradic v ná-
mořnictvu vojenském a vytvořili své loďstvo na
základě zcela moderním a nemusili odstraňovat
stará zřízení. Lockroy dělá velké poklony ně
mecké marině, ale tvrdí, že francouzské námoř-
nictvo vojenské vyniká svým materiálem i muž-
stvem nad německé. Bude-li však Německo po-
kračovati tak jako dosud, a to se zdá pravdě
podobným, není daleka doba, kdy Francie bude
předstihnuta. Lockroy poukazuje na některé
přednosti německého námořnictva. Němečtí lodní
inženýři musí rok sloužiti v mužstvu, což schva-
luje Lockroy, poněvadž tím nabývají i inženýř
praktického výcviku. Ve Francii bylo vydáno
nyní podobné nařízení. Kniha Loekroyova jev
mnohém ohledu poučná, neboť naznačuje vzrůs
německé sily a sebevědomi.
Němec
Loekroyův
Německo
Francie
12
article
Útok na Zolův dům?
Jak již telegramy oznámily, dva policisté
nalezli v noci před skvostným domem páně
Zolovým, v elegantní třídě Brusselské, dynami-
tovou pumu, jejíž hořák byl z polovice spálen,
ale pak deštěm uhašen. Policie vyšelřuje pilné
případ, ale zdá se, že bez výsledku. Jak pa-
řížská »La Patrie« se dovídá, sousedé páně
Zolovi mají v podezření 4 mladiky, patříc
»lepším« kruhům francouzským, kteří téhož dn
kolem zmíněného domu obcházeli a pumu bez-
pochyby tamtéž položili. Pan Zola nemešká
v Paříži, nýbrž na svém venkovském statečku
v. Medanu.
Vyzvědaěská afféra.
Ze Chambéry ve Francii se oznamuje, že
jistý vojín tamější posádky byl zatčen pro
podezření, že prodal vojenským úřadům ital
ským plány povnosti mont-malionské,
Zolův
Zola
Paříž
Chambéry
Francie
Le Patria
13
article
Bitva s Němci v Nancy.
V Neuf Maisonu, v předměstí to francouz
ského města Nancy, udály se veliké proli-
německé bouře proti jistému počtu dělníků,
přešlých z Porýní a pracujících ve Francii
»Paris Nouvelles« ve zprávě své, kterou včera
musili jsme pro nával nalehavějšího materiálu
odložiti, podává o tom tyto podrobnosti: Ně-
mečtí dělníci způsobili svým provokujícím cho-
váním hlučnou hádku v jednom hostinci, kde
se stravovali. Když v menšině nalězající se
Francouze zbili, veliké davy lidu se srotily pře
domy obývanými Němci a počali bombardovat
kamením a holemi dvéře a okna. Za intervence
četnictva a policie Němci opustili město a ode
brali se za hranice.
Jezovité ve Franeil.
V pátek opustili první jezovité Francii. O
1. říjis, kdy započne nový školn
rok, nebude ani jediného člena
tohoto řádu ve francouzských
školách. Tyto budou však vedeny na dále
úplně v duchu jejich. Již v pátek 80 členů
řádu, většinou sídlících v Paříži, opustilo Francii.
Jak se »Rappel« dovídá, odebrali se do Italie,
kde koupili veliký klášter v Modeně. Všech je-
zovitů čítá se ve Francii na 2500, a měl
takořka nejdůležitější školy ve svých rukou.
Jejich odchod jest doprovázen v listech svobodo-
myslných s velikým zadostiučiněním
Protiřeholní zákou ve Francii.
Pan Clemenceau, známý politik a žurna-
lista francouzský, vypravuje ve svém listě »Le
Bloe« zvaném, že kromě vlastnoručního pape-
žova prolestu p. Waldeck Rousseau obdržel od
kardinála Rampolly list obsahu neobyčejně
ostrého, v němž tento vynikající prelát znova a
znova proti zákonu protiřeholnímu co nejdůraz-
něji se ohražuje. »Le Bloc« zároveň píše, že
čilá korrespondence byla vyměněna v posled-
ních dnech mezi Vatikánem a republikou.
Němec
Maison
Paris
Francouz
Clemenceau
Waldeck Rousseau
Nancy
Porýní
Francie
Paříž
Italia
Modena
Vatikán
Le Bloe
Le Bloc
14
article
Tresty tělesné v námořnictvu.
Známý socialistický list francouzský »L' Au
rore« přinesl z péra svého vynikajícího spolu-
pracovníka pana Urbana Gohiera řadu článků,
protestujících proti trestu bitl holí, který až
posud stával v námořnictvu. Po odhaleních
v aíféře Dreyfusově, kdy bylo dokázáno, že
i tento bývalý důstojník musil snášeti tento po
nižující trest biti holí, byl trest ten ve vojen-
ském námořnictvu odstraněn, ale zůstal v ná-
mořnictvu obchodním. »L' Aurore« otiskuje nyní
list páně Lanassanův, francouzského ministra
války, kde se zadostučiněním konstatuje, že
v přištím zasedání sněmovním vláda podá osnovu
již se tento trest úplné zrušuje.
Protičeské agitace ve Slezsku.
V Moravské Ostravě, 4. srpna.
Ukládali jsme si dosud vždy největší
zdrželivost v každé zprávě, jednající o štva-
nicích několika »polských« agitátorů, štvoucích
slezský lid na Těšínsku proti Čechům. Byli
jsme toho přesvědčení, že agitátoři tito jednají
na vlastní pěsť, že štvou lid slezský proto proti
Čechům, aby tito prohlašovali se za Polákya
tak hmotně podepřeli několik těchto existencí
udrželi je nad vodou. Tyto štváče, vydávajíeí
se za přeborníky polského hnutí ze Slezsku —
a také i na Moravě — zná v uhelné pánvi
ostravsko-karvinské skorem každý a tak časlo
už bylo nápadno, kdo vlastně štváče
tyto zplnomocnil, aby jmenem Po-
láků podnikali tak hanebné úto ky
na Čechy, a kdo dále dává štváčům těmto
hmotné prostředky, kterých ku svým agitacím
potřebují.
Urban
Dreyfusův
Čecho
Polákya
Slezsko
moravský Ostrava
Těšínsko
Morava
Čechy
15
article
Onehdejší schůze v Zakopaném, kdež tito
štváči z Těšínska tak hanebně napadali celý
český národ, otevřela nám konečně oči, po-
tvrdila, čemu jsme věřiti nechtěli a co bylo
nám již dříve s několika stran dotvrzováno:
není žádné pochyby o tom, že
štváči tito na Těšínsku, bouříc
proti Čechům slezský lid i polské ro-
botníky, do uhelného revíru zdejšího z Hlaliče
přibylé, jsou v německých službách.
Poláci v Haliči celkem nevěděli nic o télo
podkopnické práci, neboť štváči tito nebyli zplno-
mocněni vedoucí polskou stranou politiekou,
aby agitovali proti nám, a proto uspořádána
schůze v Zakopaném, aby polská intelligence
na schůzi shromážděná, stržena byla do tohot
boje, aby poštvána byla proti Čechům.
Němcům, bez rozdilu siran, záleží na tom,
aby rozeštvali Poláky s Čechy-
Řídí se při tom starým přislovli »kde dva s
se perou, tam se třeli směje !«
Němci poznali, jak nebezpečným pro ně
jest spojenství Čechů s Poláky na říšské radě
a proto činili vše, aby je rozeštvali. Co nepo-
dařilo a nedaří se jim ve Vídni, chtějí roz-
dmýchati na rozhraní česko-polském na T -
šínsku: chtějí roznítit zde vášní vý
boj českopolský a tak přivodit
i roztržku mezi kolem polským
na radě říšské a poselstvem če-
ským. Toť hlavním účelem štva-
nic proti nám jmenem Poláků
na Těšínsku podnikaných.
Čecho
Polák
Němec
Zakopané
Těšínsko
Halič
Čechy
Vídeň
16
article
»Polští« tito agitátoři stojí i se svým
známým štváčským časopisem »Glos ludu slon-
skiego«, vycházejícím ve Fryštátě, v přímýc
službách známého poslance a su-
peritendenta dra. Haase a po-
slance dra. Demla. Dnes už jest to ve-
řejným tajemstvím, že dr. Haase vy-
držuje penězi tyto štváče a rovněž
dr. Demel. Z téhož pramene jest vydržován
zmíněný list »Glos ludu sl.« e
Nejednou poukázali jsme již na podezřelou
okolnost, že »Glos ludu slonskiego« štve nejha-
nebnějším a nejpodlejším způsobem proti Če-
chům, co zatím netroufá si proti úhl av-
ním nepřátelům Poláků (Poznaňsko
takřka ani slova napsaťi. Na tuto
okolnost dáváme znova důraz, neboť, kdyby list
tento nebyl vydržován stranou německou, musi
by v každém čísle upozorňovati na ohromné
křivdy, páchané na Polácích v Prusku, ale za
trvajících okolnosti list činiti tak nesmí, mát
on jediný úkol, nadávati Čechům aje
tupiti, protože potřebuje toho dr. Haase a jeho
strana.
Tak často píše »Glos ludu sl.« o počešto-
vání polských dílek v českých školách, a redak-
tor listu toho, Friedel, poukázal na to také
v Zakopaném. V časopise onom chváli se však
školy německé, že tam lépe pro Poláky jest
posílati dítky, tam prý se nepočeští.
Strana těchto štváčů, vydávajících se z
Poláky, pomáhá všude Němcům proti
Čechům. Viděli jsme to při posledních vol
bách do obecního zastu pitelstva v Moravské
Ostravě. Tu nebránilo zhola nic Polákům, aby
volili s českou stranou proti Němcům, neměl
také žádného prospěchu z toho, že volili s Němei
proti nám, ale oni s nimi volili přece, protože
poštváni byli těmitéž agitátory, kteří štvali prot
nám v Zakopaném, a jímž v tomto smyslu
udělen patřičný rozkaz jich chlebodár
cem, drem. Haasem.
Glos
Haas
Deml
Demel
Polák
Čecho
Friedel
Němec
Fryštát
Poznaňsko
Prusko
Zakopané
moravský Ostrava
17
article
Němečtí štváči tito dříve jaksi anonymně
dávali rozhlašovati mezi lid, že vydržováni jsou
penězi z Haliče a z Varšavy. Tu však pojed-
nou dovídáme se ze Zakopaného, že vyzývali
tam, aby zahájeny byly v Haliči nyní sbírky
k vydatnějšímu štvaní proti Čechům ve Slezsku
Až dosud tedy sbírky tyto konány
nebyly, ony teprve zahájeny býti
mají. Polské peníze mají tu pracovati ve
prospěch německých zájmů, na udolánl
nejen Čechů, ale i Poláků.
Nezdálo se nám možným, a také jsme
tomu nevěřili, že vedoucí politické kruhiy v Ha
liči přikládaly by jakýsi větší význam roztržkám,
vzniknuvším zásluhou těchto německých štváčů
s polskou škraboškou na jazykové hranici česko-
polské. Vedouci kruhy polské věděly dobře, že
domorodý lid sporného kraje toho býva
a jest českým. To dotvrzeno bylo také před
šesti asi lety česko polskou komisí, vyslanou z
středu zemských poslanců českých a polských
na zemském snému slezském. Dotvrzeno bylo
komisí touto souhlasně (tedy i zástupcem
porským), že onen sporný kraj není polským,
nýbrž českým. Tím tedy, jak se dá předpoklá-
dati, řídily se vedoucí kruhy polské v Haliči
přirozeně nepřikládajíce žádného významu tomu
zdali už několik tisíc polských robotníků na
Ostravsku, kteří tam donuceni byli hledatis
práci proto, že doma v Haliči zle se jim vedlo
se počeští čili nie.
Tyto vedoucí kruhy polské přikládaly patrn
větší důležitost svým domácím politickým a ná-
rodohospodářským otázkám, nežli těmto místním
bojům a proto také neměly pro ně porozumění,
nejevily chuti vyvozovatí z toho proti Čechům
na říšské radě nějaké konsekvence, čehož si al
Němci všichní přáli.
Čecho
Polák
Němec
Halič
Varšava
Zakopané
Ostravsko
18
article
Proto na přání a rozkaz poslance dr
Haase a jeho strany vypravili se němečtí štváči
v polském rouše do Zakopaného, aby tam ve-
doucí polské kruhy strhli pro svoji akci, pro
roztržku s Čechy.
Aby roznítili co nejvíce boj mezi Čechy
Poláky, vrhli němečtí agitátoři v polském rouše
na Slezsku do veřejnosti heslo, že v politi-
ckém okrese moravsko-ostrav-
ském — tedy na Moravě — mus
býti polština uznána za řeč v zem
obvyklo u.
Příslušný článek ve směru tom otištěn byl
dne 14. června ve »Slově polském«. Onino
štváči očekávali, že požadavek tento způsob
pravou bouři mezi Čechy, že vzplane boj prot
Polákům a oni pak budou moci jili do Haliče
a tam na nepřátelství české poukazovati. Článek
onen však zůstal celkem nepovšímnut.
Zajímavo jest sledovati německé časopisy
— bez rozdílu barev — s jakým gustem při
nášejí zprávy o protičeské schůzi v Zakopaném.
Vidi v ní počátek uskutečnění svého zbožného
přání: roztržky česko-polskél
Pro ni dělala se už od delší doby nálad
v jistých polských časopisech a ovšem tak
v německých. Časopisy tyto — polské i něme-
cké — přinášely současně štvavě články
téhož znění proti Čechům na Téšinsku a Ostrav-
sku. Články tyto, jak dobře víme a jak to take
někteří Poláci vědí, pocházejí z péra
jistého německého žurnalisty,
který dlí nyní v Brně a jenž jes
polštiny dobře mocen. Tento žurnalista dojížd
a dojižděl několikráte za měsíc pro informace
k dru. Demlovi do Těšína a po každé jeho ta-
kové cestě došlo buď k nějaké protičeské schůz
v uhelném revíru zdejším anebo objevil se pa-
ličský článek v polských a německých časopi-
sech téže tendence.
Haas
Čecho
Polák
Deml
Zakopané
Čechy
Slezsko
Morava
Halič
Ostrava
Brno
Těšín
19
article
Na konec chceme polské časopisy a polskou
veřejnost pozorny učinili aspoň na jednu lež.
kterou s drzou tváři tito němečtí agitatoři v Za-
kopaném tam skromážděným Polákům sypali do
tváře. Poukazovali na poměr obyvátelstva v jed-
notlivých osadách ve frýštáckém okresu, uvá-
děli tu různá falesná data a mezí jinými
také o osadě Dětmařovicích. Pravil
řečník Friedel (redaktor »Glosu ludu sl.«),že
v osadě této jest 2300 Poláků a jenom něco
přes 300 Čechů, a že tam jest pouze česká
škola. V Dětmařovicích však dle po-
sledního sčítání lidu byl poměr
zrovna opačný: 2300 Čechů a něco pře
300 Poláků. O tom možno se přesvědčiti na
okresním hejtmanství ve Fryštátě, které při sčí
tání lidu stranilo Polákům, jak obecně jest
známo, a jak také jsme o tom svého času po
dali hojně důkazů. V Dětmařovicích není pouze
česká skola, tam také lid v kostele výhradně
česky zpívá a se modli a svého času odtrhl se
od kostela v Německé Lutyni proto, že tamějši
farář zavedl do kostela polské modlitby, místo
českých.
Případ s Dětmařovicemi jest příliš chara
kteristický a jako »věrohodným« jest tento.
jsou i jiné příklady, které v Zakopaném uvá
děny byly, aby jenom vzbuzena byla nenávis
k nám Čechům.
Jeť nyni na vedoucích kruzích politických
v Haliči, aby tomuto štváčskému konání něme-
ckých náhončích ve Slezsku učinili konec
Rázné jich odbytí se strany polské bude nej
lepší odpovědí drům. Haasovi a Demlovi. Místn
spory na Těšínsku, pokud nebyly štváči těmito
uměle vyvolány, vyřídí si už polská delegace
s delegací českou. Tyto dvě instituce
jsou povolány, aby věc upravily
a nikoliv dr. Haase a Demel se
svými náhončími.
Polák
Friedel
Čecho
Haas
Deml
doktor
Demel
Fryštát
Zakopané
Halič
Slezsko
Těšínsko
20
article
Schůze zástupců pojizerských
okresů a měst,
Schůze zástupců pojizerských
okresů a měst,
svoluná za účelem předběžné porady o regu
laci řeky Jizery.
Na neděli dne 4. srpna 1901 svolal okresní sta-
rosta mladoboleslavský p. C. Papoušek schůzi zá-
stupců interessovaných okresů a měst z celého Pojizeří
do zasedací síně okresního výboru v Ml. Boleslavi
za účelem předběžné porady o krocích, jež dlužno
podniknouti za účelem regulace řeky Jizery.
Záležitost tato byla již předmětem úvahy okresního
zastupitelstva mladoboleslavského dne 10. května
1901, které vyslovujíc souhlas s postu-
pem české delegace v otázce úpravy če-
ských řek, žádalo k návrhu svého starosty české
poslance na radě říšské, aby v regulaci pojata byla
též řeka Jizera. Okresní výbor mladoboleslavský vy-
konávaje toto usnesení okresního zastupitelstva, po
volil zálohou potřebný peníz k pracím přípravným
z fondu okresního, když již se strany klubu svobodo
myslných poslanců českých na radě říšské pro věc
zamýšlenou slíbena byla podpora.
Po vykonání nejnutnějších prací přípravných
svolána pak byla na minulou neděli schůze, na kleré
zúčastněny byly okresy« novobenátecký (okr. sta-
rosta a zemský posl. Jos. Šulc), brandýsský (člen
okr. výboru Jindřich Čurda), turnovský (člen ckres-
ního výboru Pavel Drahoňovský), mnichovohradišťský
(okr. tajemník Václav Řezníček), železnobrodský (okr.
starosta V. Bartoš), semilský (okr. tajemník Edvar
Beneš), vysocký n. J. (člen okr. výboru Josef Ne-
svatba) a mladoboleslavský (okr. starosta C. Papoušek,
tajemník JUDr. Bedř. Bobek a okr. inženýr Václav
Mícha!). Města: Ml. Boleslav (člen městské rady Ště-
pán Hiller). Turnov (člen městské rady M. Koťátko),
Mnichovo Hradiště (člen městské rady Václav Zima
a Jan Kotek), Bakov (Jos. Grinvald a Ant. Horčička).
Papoušek
Šulc
Čurda
Pavel Drahoňovská
Řezníček
V Bartoš
Edvar Beneš
Josef
C Papoušek
JUDr
Bedř
Bobek
Václav
M Koťátko
Zima
Kotek
Horčička
Jizera
Boleslav
Turnov
Bakov
Jos
okresní výbor
mladoboleslavský ty
Štapán Hiller
mnichův Hradiště
21
article
Železný Brod (starosta Jan Kotrba).
Z říšských poslanců byli přítomni: Jindřich
Mašlálka a Karel Prášek.
Po zahájení schůze zvolen předsedou starosta
okresu mladoboleslavského p. Cyrill Papoušek, který
udělil slovo posl. Maštálkovi.
Posl. Maštálka zmiňuje se v úvodu o telegramu,
který okresní výbor v Mladé Boleslavi zaslal Klubu
českých lidových poslanců na radě říšské, a v němž
domáhá se toho, aby řeka Jizera pojata byla v r-
gulaci českých řek. Klub českých lidových poslanců
na radě říšské usnesl se v plenární své schůzi, vě-
novati předložené žádosti všestrannou pěči a svěřil
záležitost tuto řečníkovi. Máme-li — praví řečník —
přijíti v čase dohledném k vytknutému cíli, pak jest
hlavní pro nás věcí, aby interesenti, t. j. okresy
obce a majitelé závodů průmyslových prohlásili, ž
si úpravy řeky Jizery přejí, že s regulací souhlasí,
a že ve svém vlastním zájmu jsou ochotní přinést
nepatrnou oběť 20% nákladu, jež po odečtení
zemské a státní subvence na inleresenty bude třeba
rozvrhnouti.
Nikdo nemůže upříti, že úprava Jizery jest ve-
lice důležitá, že jest téměř životní otázkou okresů a
měst, jichž se Jizera dotýká a proto usnesení klubu
jest zajisté správné, právě tak, jako správným jest
usnesení okresního výboru mladoboleslavského, který
první věci té se chopil; vždyť nebude se nám jed-
nati o to, aby upravená řeka sloužila jedině obchodu
a průmyslu, nýbrž aby sloužila také zemědělství.
Zásluhou české delegace se stalo, že značný
obnos 75 millionů byl stanoven výslovně na regulaci
řek severních zemí; stalo se to ovšem s podmínkou,
že i interessenti k nákladu, který 75 millionů bude
převyšovati, také přispějí. Jest přirozeno, že zvláštní
zřetel obrací se k tomu, aby z povolené sumy 75
millionů, království české obdrželo co možno nejvíce.
Kotrba
Mašlálka
Prášek
Papoušek
Maštálek
Posl
Železná Brod
Mladá Boleslav
Jizera
okresní výbor mladoboleslavský
22
article
Prvý z účastněných sněmů zemských pospíšil si sněm
haličský, který pro úpravu řek svých žádá obnos
19.600.000 K. přidávaje sám z fondu zemského sub-
venci 6,800.000 K. Čeští poslanci národní strany
svobodomyslné vycházeli ze stanoviska, že nejprve
opraveny býti mají ty řeky, jichž projekty nejdřive
budou vypracovány, a jest tudíž na sněmu království
českého, aby ještě v zasedání letošním věc pro-
jednal; se strany poslanců národní strany svobodo-
myslné činí se právě velice energické kroky za tím
účelem, abychom nezůstali s důležitou touto olázkou
vězeli, a abychom z povolených 75 millionů dostali
slušnou kvotu, kterou řečník na základě spolehlivých
informací odhaduje na výši 38 až 40 millionů.
Rovněž sněm království českého má a musí vě-
novati určitý obnos jako subvenci zemskou. A tu
jest úplně možno, že již v podzimním zasedání před-
ložena bude sněmu království českého předlohao
regulaci řeky Jizery; jest ovšem pochopitelno, že ty
řeky a potoky, o nichž již po dlouhou dobu se
jedná, a jichž projekty snad již dnes jsou hotovy,
přijdou na řadu poprvé, na nás však jest, abychom
se svým projektem ihned následovali, nebudeme-l
již moci přijíti na řadu současně.
Jizera
národní strana
národní strana svoboda
23
article
Řečník chce se upřímně o to zasaditi, aby úprav
Jizery přes to, že projekty dosud provedeny nejsou,
byla zařaděna mezi ty, s jichž úpravou započne se
v době nejbližší, vždyť sněm království českého
vždy podporoval úpravu řek a potoků a jest naděje,
že i pro náš projekt sněmem království českého po-
volena bude podpora vydatná. Povolením velik
státní podpory vešla úprava českých řek ve velmi
příznivé stadium, a bylo by hříchem, kdybychom
tuto příznivou situací nepochopili a pro nějakou ne-
patrnou oběť místní nepracovali k tomu, aby i pro
okresy naše příslušná část z povolených peněz byla
věnována. Záleží tudíž jedině na zúčastněných, zda
regulace řeky Jizery provedena bude v době do-
Celý tok řeky nesnese úpravy stejné; pro
část od Brandýsa k Ml. Boleslavi doporučovala by
se snad úprava korytová, schopná k obchodní plavbě,
v části střední regulace proti možným katastrofáma
v části hoření regulace, směřující k zachycování pře-
bytečných vod a ke zřízení vodních nádržek pro
potřeby průmyslu; poděl celého toku pak náležiti
meliorace pozemků, která s úpravou řeky jest v těs-
ném spojení.
Jizera
Brandýs
Boleslav
24
article
Jest jedině na nás, končí řečník, abychom utvo
řivše komitét pro úpravu řeky Jizery a podporujíee
snahy jeho všemi svými silami, včasným pořízením
generálního a detailního projektu k vytknutému cíli
dospěli v čase nejbližším.
Po řečí poslance Maštálky táže se předsedajíc
p. C. Papoušek zástupců jednotlivých obcí a okresů,
zda úpravy Jizery si přejl.
Všichni přítomní vyslovují svůj plný
souhlas se zamýšlenou ňpravou a jednot-
livci líčí i veliké škody, které neupravením Jizery na
pozemcích i průmyslových závodech byly způsobeny.
K žádosti starosty okresu železnobrodského, pána
V. Bartoše, usneseno, že v úpravu pojaty býti mají
i řeky Kamenice s Olešnicí.
Na to zahájena byla debata o postupu, jaký za-
říditi dlužno, aby předloha upravující řeku Jizeru ještě
v letošním zasedání sněmu království českého byla
projednána. Ve směru tom přijat byl po delší debatě
návrh, aby v nejbližší době svotána byla nová schůze,
v níž jednáno bude závazně a aby potřebné k tomu
cíli zařídil okresní výbor v Mladé Boleslavi.
K návrhu poslance Maštálky zavázali se mimo
to přítomní působiti k tomu, aby do rozpočtu okresů
a měst zúčastněných zařaděna byla příslušná položka
ku krytí výloh, spojených s pracemi přípravnýmí.
Ke konci schůze navržena a příjata byla tat
resoluce:
»Zástupcové okresů a měst pojizerských, shro-
máždění na schůzi dne 4. srpna 1901 v zasedací
síni okresního výboru v Ml. Boleslavi, po zkuše-
nostech, jichž nabyli jsme ve smulných dobách
častých povodní jizerských, uvažujíce, že kraje
naše ostatním ve všech směrech výroby mohou se
vyrovnati jedině úpravou řeky Jizery v celé dělee
toku jejího, prohlašujeme za nutné, aby se strany
státu a země Jizera vřaděna byla mezi řeky, jicht
regulace státní a zemskou subvencí v době nej-
bližší jest zabezpečena.
hledné.
Maštálek
V Bartoš
Jizera
Mladá Boleslav
Boleslav
okresní výbor
25
article
Rozhodující kruhy upozorňujeme na tu důlež-
tou okolnost, že ani úprava Labe bez regulace ji-
zery mysliti se nedá, neboť řeka Jizera v dnešním
stavu každé chvíle nejen naše kraje, nýbrž i kraje
polabské od Brandýsa nad Lab. počinaje, ohro-
žuje. Žádáme proto své poslance na sněmu krá-
lovství českého a na radě říšské, by snahu naš
po úpravě Jizery na příslušných místech tlumoči
a zakročením ve prospěch náš zjednali nápravu
Resoluce tato přijata byla jednohlasně.
Ke konci schůze děkuje člen rady král. města
Mladé Boleslavi p. Štěpán Hiller posl. Maštálkovis
obětavost, jakou ve věci této kraji pojizerskému
osvědčil.
Pan M. Koťátko z Turnova navrhuje, »a by
českým poslancům na radě říšské
vzdány byly díky a uznání za to, že
zajíštěním subvence 75 millionů se
strany státu úpravu českých řek za-
jistili.« O tomto návrhu zahájena byla znor
debata, v níž zejmena posl. Prášek několikráte vy-
stoupil proti. Po skončení debaty bylo o náveha
hlasováno a návrh byltéměř jednoh lasn
přijat
Předseda ohlašuje, že usnesení toto na pě
slušná místa oznámí a po čtyřhodinné debatě pre-
hlašuje schůzi za skončenou.
Hiller
M Koťátko
Prášek
Jizera
Brandýs nad Laba
Mladá Boleslav
Turnov