ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2b523430-661b-11dc-b2df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 92, place 83, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. srpna 1901.
4 masthead
Císlo 216.
5 article
Zprávy o záhubě tibetské expedicé poruč. Kozlova přijímají ruské listy s ne- důvěrou: Sdělení »Sib. Věstn « může se vztaho- vati na události, jež se sběhly v prosinci min roku. V ruské zeměpisné společnosti pokládají depeši síbírského časopisu za klep, jenž v oněch mistech koloval již dávno. Zeměpisná společ- nost obdržela už před časem podobnou zprávu, vztahující se k prosincí min. roku. Ale v tuléž dobu zeměpisná společnost obdržela dopisy, v nichž se sdělovalo, že všichni členové vý- pravy jsou zdrávi a nie že nehrozí jejich bez- pečnosti. V dopiseéh Kazvakova a Kozlova sdě luje se mimo jině, jak kozák Ivanov s jedním přiděleným mu sluhou byli ponechání v meteoro- logické slanici, na niž učinili lupiči útok a jak útok tento statně odrazili a zachránili stáda, náležející výpravě. Možná, že pověst o tomio hrdinném činu Ivanova došla nyní teprve do Sibiře, ovšem pozměněná bujnou východní fantasií, jež si vybásnila zkázu celé výpravy Zeměpisná společnost hned, jakmile došla zpráva o záhubě výpravy, učinila všemožné kroky, aby se dopátrala pravdy; avšak kroky ty byly dosud neúspěšny. Tibetské poselstvo, jež právě meškalo v Petrohradě a jež se vydalo z Lhassy na cestu v březnu lološního roku, nevědělo nie o do- mnělé záhubě ruské výpravy. Proto jest radn zprávy o záhubě výpravy poruč. Kozlova při jímati zatím s nedůvěrou. Sultán zve krále Alexandra do Caři hradu. Bélehradské listy otiskují zprávu, že sultán zaslal králi Alexandru formální pozvání, aby ho navštívil v Cařihradě, při čemž jej opětně ubezpečoval svého pevného přátelství. Účelem pozvání jest prý zahladiti nepříznivý dojem, způsobený v Srbsku hrubým násilím. pächaným Albánci na Srbech ve Starém Srbsku. při čemž se Albánci těšili podpoře tureckých úřadů, ba jednali přímo na jich pokyn.
Sib Kazvakův Kozlův Ivanov Albánec Srba Kozlův Sibiř Petrohrad car hrad Cařihrad Srbsko
6 article
Ruští námořníci v Rumunsku. P návštěvě velkoknížete Alexandra Michajloviče v rumunském přístavě Konstanci přibyla nyní do rumunských vod návštěvou ruská černo- mořská eskádra pod velením víceadmirála Gile brandta. Velitel eskádry s důstojníky svého štábu odjel na rozkaz ruské vlády do letního sídla královského Sinaje, aby učinil poklonu meškající tam královské rodině rumunské. De- putace byla přijata králem Karlem a jeho chot ve slyšení, načež pozváni k snídani. Při té pro- nesl král Karol následující přípitek: »Vílám s tím větším zadostučiněním příjezd ruské eskádry do našeho přístavu v Konstanci, poně- vadž tato návštěva budí opětně vzpomínkuna sbratření obou armád, spečetěné na bulharských bojištích. Děkuji J. V. caři, vašemu vzneše- nému panovníku, že dovolil Vaší Exeellenci na- vštíviti mne v průvodu generál. štábu v Sinaji. Tatb laskavost dotkla se mne srdečně a vidím v ní novou záruku pro zachování a upevnění přátelských styků, jež tak potěšitelným způ- sobem započaly mezi Ruskem a Rumunskem jimž přikládám veliký význam. Vyjadřuje své nejvřelejší přání všelikého štěstí pro vašeho vznešeného panovníka a zdaru krásného loďstva vašeho, připíjím na blaho J. V. caře Mikuláše a J. V. carové Alexandry Feodorovny.« Na tento přípitek odpověděl viceadmirál Giltebrandt přípitkem na blaho krále, králové a královské rodiny. Při snídani byli přitomni též následník rumunského trůnu s chotí, zástupce mínístra vojenství, členové ruského vyslanectva a jiní hodnostové. Ve čtyři hodiny byla deputace po- zvána následníkem na čaj a v šest hodin od- jela zvláštním vlakem ze Sinaje, aby navštivila Černou Vodu a odtud se vrátila do Konstance.
Alexandr Michajlovič Konstanc Gil Karel Karol car Mikuláš Alexandr Feodorovna Giltebrandt Rumunsko Sinaj Konstanc Rusko
7 article
Proces pro tajné spolčování polských gymnasistů v Poznaňsku. »Dzien. Pozn.« obdržel z Toruně podrobnější, zprávy o příčině vyšetřování, zavedeného proti 60 polským gymna- sistům a jiným mladikům. Obžalovaní jsou roz- děleni ve tři skupiny: chelminskou, brodnickou a toruňskou. Státní zástupce tvrdí, že v oněch třech městech byly tajné spolky, jež byly v styku s sebou i s jinými, dosud neznámým spolky. Obžaloba spoléhá na udání chelmin- ského abiturienta Goňče, jenž se řediteli gymna- sia Preussovi přiznal, že gymnasisté měli spolek a vyjmenoval jeho členy. Přiznání učinil právě po zpovědi, když mu katecheta dr. Teilz vy- ložil, že přísaha, již se zavázal k mlčení, jest neplatna. Goňčem udaní spolužáci se příznali, že byli členy kroužku, v němž četli polské Jeho vliv na hudbu francouzskou byl ve liký! . . . »Smělost myšlenek, půvab slohu, zvláštnosti jeho života dodávají všem jeho dílům přednosti a zreadlí se i v jeho skladbách hu debních a úvahách«, píše Fétis. V estetice hudby byl nade všecky součas níky povznesen a co napsal, neminulo se s úspě- chem na vkus Fraucouzů, v tomto umění vy nikajících. Stručná tato stať jedva zachycuje nejhlav nější rysy kullu zpěvu a hudby ve Švýcarsku z předešlých století. Čtenáři, toužicímu po obrazu úplnějším, doporučuji především spis Beckrův pak dějiny zpěvů kostelních kantonů basilej ského, curyšského a svato havelského. Pro studium dávného švýcarského zpěvu jsou knihovny tamějších klášterů zdrojem nevy čerpatelným. V nich uloženo bezpočtu rukopisů starobylých písní a hymen, antifonářův a zpěv- níkův.
Goňč doktor Teilz Poznaňsko Toruň
8 article
Vzpomínám srpnových vočerů, prožitých na pobřeží jezera Čtyřkantonského, kdy palčivé horko lelního dne ustoupilo večerním vánkům, přinášejícím z hor svěží, opojné vůně a obloha podobala se šírému, zlatými hvězdami protka- nému baldachýnu, s něhož padaly jasice jako žhavé střely, prchající k zasněženým vrcholkům alpským. Občas jednotvárný šelest cvrčků zalehl ke sluchu odkudsi z neznáma, jakoby z poďzemní řiše . . Tu zavzněla pojednou z protějšího nábřež lucernského mocně dojemná hymna na švýcnr skou vlast, jak jásavý výkřik ze zajetí unikléh ptáka! Jí následovala píšeň za písní z bohat náplně melodií toho národa. Šťastný lid, jenž může se zadostiučiněním vzpomínati své minulosti a těšiti se z přítom Charles Hipman. nostil spisy a učili se polské literatuře. Také v Brod- nici se přiznalo několik gymnasistů, že náleželi k literárnímu kroužku, psali polská cvičení konali mezi sebou sbírky na polskou knihov ničku. Knihovnu tu vydali vyšetřujícímu soudci Poněvadž v ní neshledáno nic závadného, tvrdí soudce, že závadné věci byly z ní v čas od- straněny. Mimo to viní obžalované, že se neza- bývali jen literaturou, nýbrž že pracoval také na probouzení národního vč- domí mezi lidem, což je patrně v Prusku zločinem! Vyšetřování, zavedené v Toruni, mělo týž výsledek. Ale státní zástupce chice stůj eo stůj provésti proces politický, a proto uvádí literární kroužky gymnasistů ve spojení s tajnými spolky, jež trvaly už před r. 1860 měly prý za účel obnovení staré Polsky a od- tržení Poznaňska od Pruska, a to prý byl účelem také literárních kroužků v Chelmně Brodnici a Toruni. Přeličení má se konati po čátkem září.
Hipman Brod Prusko Toruň Polsko Poznaňsko
9 article
Spor franko-turecký. Mezi vládou francouzskou a Portou při- ostřil se spor v záležitosti doků a nábřeží eaři- hradských. Tyto zřídila společnost francouzská a poněvadž Porta nebyla s to jí dostatečnou náhradu zaplatiti, ponechala jí téžení z těchto podnikův, vykládání a nakládání zboží, přistá- vání osob, poplatky za to atd. Ale z obavy, že úlevy, jež společnost v té příčině zavedla, mohly by usnadniti styky Mladoturkův a vůbec emi- grantů v cizině s jejich cařihradskými přátel pohnuly Portu, že obmezila práva společnosti Francouzský vyslanec žádal nyní, aby Porta bud doky a nábřeží koupila aneb práv společnosti francouzské nerušila a žádal za odpověď do 25. července. Když ale tato ani do 27. m. m dána nebyla, žádal vyslanec francouzský Con- stans u sultána za audienci. Sultán omluvil se, že ho — bolí zuby a vyslance nepřijal. Za to navštívil vyslance velvezír a omlouval se, že Porta věc tu ještě zkoumá. Vyslanec vida v tom nepřímé zamítnutí požadavku svého, navrhuje vládě, by byl odvolán a aby tureckému vyslanci v Paříži ukázány byly — dvéře, jinými slovy, aby mu vráceny byly pověřovací listiny. Souds se ale, že z mračna toho nebude dešť a že Porta na konec, jako v otázce pošt cizích, povoli.
Port Paříž
10 article
Osadní vojsko německé. Nemalé vzrušení vyvolala v Německu zpráva »Můnch. Neueste Nachr.«, že má býti zřízena zvláštní osadní armáda německí jakožto trvalá formace. List dodal že žádné dementi na pravdě jeho tvrzení nie nemůže měniti a že došlo pro věc tu i k ne shodám ve vládních kruzích. Dle všeho opíraj se jihoněmecké vlády úmyslu tomu, jenž by znamenal nové trvalé břemeno pro poplatníky německé. »Nat.-Zlg.« projevuje očekávání, že vláda říšská, má-li záměry takové, neprovede jich bez polazu u říšského sněmu. Tam ale stěží bude nálada příznivá! Lockroyova kniha o německém námořnictvu. Bývalý francouzský ministr námořnictví Edvárd Lockroy vydal spís »Du Weser a Vio- tule«, který vzbuzuje velkou pozornost a v němž autor pojednává o německém námořnictvu.
Můnch Lockroyův Edvárd Lockroy Weser Vio Německo Zlgie
11 article
jehož rychlý vzrůst je chloubou národa, jehož panovník pronesl okřídlené slovo: »Naše bu- doucnost je na vodě.« Lockroy podníkl velkou studijní cestu po německých přístavech a jeho kniha je výsledkem této cesty. Bývalý ministn odkazuje k jakým výsledkům značným to může přivésti národ, který má pevnou vůli a trpělivost, jehož organisace postupuje ve všech směrech vážně a opravdově. Němci neměli tradic v ná- mořnictvu vojenském a vytvořili své loďstvo na základě zcela moderním a nemusili odstraňovat stará zřízení. Lockroy dělá velké poklony ně mecké marině, ale tvrdí, že francouzské námoř- nictvo vojenské vyniká svým materiálem i muž- stvem nad německé. Bude-li však Německo po- kračovati tak jako dosud, a to se zdá pravdě podobným, není daleka doba, kdy Francie bude předstihnuta. Lockroy poukazuje na některé přednosti německého námořnictva. Němečtí lodní inženýři musí rok sloužiti v mužstvu, což schva- luje Lockroy, poněvadž tím nabývají i inženýř praktického výcviku. Ve Francii bylo vydáno nyní podobné nařízení. Kniha Loekroyova jev mnohém ohledu poučná, neboť naznačuje vzrůs německé sily a sebevědomi.
Němec Loekroyův Německo Francie
12 article
Útok na Zolův dům? Jak již telegramy oznámily, dva policisté nalezli v noci před skvostným domem páně Zolovým, v elegantní třídě Brusselské, dynami- tovou pumu, jejíž hořák byl z polovice spálen, ale pak deštěm uhašen. Policie vyšelřuje pilné případ, ale zdá se, že bez výsledku. Jak pa- řížská »La Patrie« se dovídá, sousedé páně Zolovi mají v podezření 4 mladiky, patříc »lepším« kruhům francouzským, kteří téhož dn kolem zmíněného domu obcházeli a pumu bez- pochyby tamtéž položili. Pan Zola nemešká v Paříži, nýbrž na svém venkovském statečku v. Medanu. Vyzvědaěská afféra. Ze Chambéry ve Francii se oznamuje, že jistý vojín tamější posádky byl zatčen pro podezření, že prodal vojenským úřadům ital ským plány povnosti mont-malionské,
Zolův Zola Paříž Chambéry Francie Le Patria
13 article
Bitva s Němci v Nancy. V Neuf Maisonu, v předměstí to francouz ského města Nancy, udály se veliké proli- německé bouře proti jistému počtu dělníků, přešlých z Porýní a pracujících ve Francii »Paris Nouvelles« ve zprávě své, kterou včera musili jsme pro nával nalehavějšího materiálu odložiti, podává o tom tyto podrobnosti: Ně- mečtí dělníci způsobili svým provokujícím cho- váním hlučnou hádku v jednom hostinci, kde se stravovali. Když v menšině nalězající se Francouze zbili, veliké davy lidu se srotily pře domy obývanými Němci a počali bombardovat kamením a holemi dvéře a okna. Za intervence četnictva a policie Němci opustili město a ode brali se za hranice. Jezovité ve Franeil. V pátek opustili první jezovité Francii. O 1. říjis, kdy započne nový školn rok, nebude ani jediného člena tohoto řádu ve francouzských školách. Tyto budou však vedeny na dále úplně v duchu jejich. Již v pátek 80 členů řádu, většinou sídlících v Paříži, opustilo Francii. Jak se »Rappel« dovídá, odebrali se do Italie, kde koupili veliký klášter v Modeně. Všech je- zovitů čítá se ve Francii na 2500, a měl takořka nejdůležitější školy ve svých rukou. Jejich odchod jest doprovázen v listech svobodo- myslných s velikým zadostiučiněním Protiřeholní zákou ve Francii. Pan Clemenceau, známý politik a žurna- lista francouzský, vypravuje ve svém listě »Le Bloe« zvaném, že kromě vlastnoručního pape- žova prolestu p. Waldeck Rousseau obdržel od kardinála Rampolly list obsahu neobyčejně ostrého, v němž tento vynikající prelát znova a znova proti zákonu protiřeholnímu co nejdůraz- něji se ohražuje. »Le Bloc« zároveň píše, že čilá korrespondence byla vyměněna v posled- ních dnech mezi Vatikánem a republikou.
Němec Maison Paris Francouz Clemenceau Waldeck Rousseau Nancy Porýní Francie Paříž Italia Modena Vatikán Le Bloe Le Bloc
14 article
Tresty tělesné v námořnictvu. Známý socialistický list francouzský »L' Au rore« přinesl z péra svého vynikajícího spolu- pracovníka pana Urbana Gohiera řadu článků, protestujících proti trestu bitl holí, který až posud stával v námořnictvu. Po odhaleních v aíféře Dreyfusově, kdy bylo dokázáno, že i tento bývalý důstojník musil snášeti tento po nižující trest biti holí, byl trest ten ve vojen- ském námořnictvu odstraněn, ale zůstal v ná- mořnictvu obchodním. »L' Aurore« otiskuje nyní list páně Lanassanův, francouzského ministra války, kde se zadostučiněním konstatuje, že v přištím zasedání sněmovním vláda podá osnovu již se tento trest úplné zrušuje. Protičeské agitace ve Slezsku. V Moravské Ostravě, 4. srpna. Ukládali jsme si dosud vždy největší zdrželivost v každé zprávě, jednající o štva- nicích několika »polských« agitátorů, štvoucích slezský lid na Těšínsku proti Čechům. Byli jsme toho přesvědčení, že agitátoři tito jednají na vlastní pěsť, že štvou lid slezský proto proti Čechům, aby tito prohlašovali se za Polákya tak hmotně podepřeli několik těchto existencí udrželi je nad vodou. Tyto štváče, vydávajíeí se za přeborníky polského hnutí ze Slezsku — a také i na Moravě — zná v uhelné pánvi ostravsko-karvinské skorem každý a tak časlo už bylo nápadno, kdo vlastně štváče tyto zplnomocnil, aby jmenem Po- láků podnikali tak hanebné úto ky na Čechy, a kdo dále dává štváčům těmto hmotné prostředky, kterých ku svým agitacím potřebují.
Urban Dreyfusův Čecho Polákya Slezsko moravský Ostrava Těšínsko Morava Čechy
15 article
Onehdejší schůze v Zakopaném, kdež tito štváči z Těšínska tak hanebně napadali celý český národ, otevřela nám konečně oči, po- tvrdila, čemu jsme věřiti nechtěli a co bylo nám již dříve s několika stran dotvrzováno: není žádné pochyby o tom, že štváči tito na Těšínsku, bouříc proti Čechům slezský lid i polské ro- botníky, do uhelného revíru zdejšího z Hlaliče přibylé, jsou v německých službách. Poláci v Haliči celkem nevěděli nic o télo podkopnické práci, neboť štváči tito nebyli zplno- mocněni vedoucí polskou stranou politiekou, aby agitovali proti nám, a proto uspořádána schůze v Zakopaném, aby polská intelligence na schůzi shromážděná, stržena byla do tohot boje, aby poštvána byla proti Čechům. Němcům, bez rozdilu siran, záleží na tom, aby rozeštvali Poláky s Čechy- Řídí se při tom starým přislovli »kde dva s se perou, tam se třeli směje !« Němci poznali, jak nebezpečným pro ně jest spojenství Čechů s Poláky na říšské radě a proto činili vše, aby je rozeštvali. Co nepo- dařilo a nedaří se jim ve Vídni, chtějí roz- dmýchati na rozhraní česko-polském na T - šínsku: chtějí roznítit zde vášní vý boj českopolský a tak přivodit i roztržku mezi kolem polským na radě říšské a poselstvem če- ským. Toť hlavním účelem štva- nic proti nám jmenem Poláků na Těšínsku podnikaných.
Čecho Polák Němec Zakopané Těšínsko Halič Čechy Vídeň
16 article
»Polští« tito agitátoři stojí i se svým známým štváčským časopisem »Glos ludu slon- skiego«, vycházejícím ve Fryštátě, v přímýc službách známého poslance a su- peritendenta dra. Haase a po- slance dra. Demla. Dnes už jest to ve- řejným tajemstvím, že dr. Haase vy- držuje penězi tyto štváče a rovněž dr. Demel. Z téhož pramene jest vydržován zmíněný list »Glos ludu sl.« e Nejednou poukázali jsme již na podezřelou okolnost, že »Glos ludu slonskiego« štve nejha- nebnějším a nejpodlejším způsobem proti Če- chům, co zatím netroufá si proti úhl av- ním nepřátelům Poláků (Poznaňsko takřka ani slova napsaťi. Na tuto okolnost dáváme znova důraz, neboť, kdyby list tento nebyl vydržován stranou německou, musi by v každém čísle upozorňovati na ohromné křivdy, páchané na Polácích v Prusku, ale za trvajících okolnosti list činiti tak nesmí, mát on jediný úkol, nadávati Čechům aje tupiti, protože potřebuje toho dr. Haase a jeho strana. Tak často píše »Glos ludu sl.« o počešto- vání polských dílek v českých školách, a redak- tor listu toho, Friedel, poukázal na to také v Zakopaném. V časopise onom chváli se však školy německé, že tam lépe pro Poláky jest posílati dítky, tam prý se nepočeští. Strana těchto štváčů, vydávajících se z Poláky, pomáhá všude Němcům proti Čechům. Viděli jsme to při posledních vol bách do obecního zastu pitelstva v Moravské Ostravě. Tu nebránilo zhola nic Polákům, aby volili s českou stranou proti Němcům, neměl také žádného prospěchu z toho, že volili s Němei proti nám, ale oni s nimi volili přece, protože poštváni byli těmitéž agitátory, kteří štvali prot nám v Zakopaném, a jímž v tomto smyslu udělen patřičný rozkaz jich chlebodár cem, drem. Haasem.
Glos Haas Deml Demel Polák Čecho Friedel Němec Fryštát Poznaňsko Prusko Zakopané moravský Ostrava
17 article
Němečtí štváči tito dříve jaksi anonymně dávali rozhlašovati mezi lid, že vydržováni jsou penězi z Haliče a z Varšavy. Tu však pojed- nou dovídáme se ze Zakopaného, že vyzývali tam, aby zahájeny byly v Haliči nyní sbírky k vydatnějšímu štvaní proti Čechům ve Slezsku Až dosud tedy sbírky tyto konány nebyly, ony teprve zahájeny býti mají. Polské peníze mají tu pracovati ve prospěch německých zájmů, na udolánl nejen Čechů, ale i Poláků. Nezdálo se nám možným, a také jsme tomu nevěřili, že vedoucí politické kruhiy v Ha liči přikládaly by jakýsi větší význam roztržkám, vzniknuvším zásluhou těchto německých štváčů s polskou škraboškou na jazykové hranici česko- polské. Vedouci kruhy polské věděly dobře, že domorodý lid sporného kraje toho býva a jest českým. To dotvrzeno bylo také před šesti asi lety česko polskou komisí, vyslanou z středu zemských poslanců českých a polských na zemském snému slezském. Dotvrzeno bylo komisí touto souhlasně (tedy i zástupcem porským), že onen sporný kraj není polským, nýbrž českým. Tím tedy, jak se dá předpoklá- dati, řídily se vedoucí kruhy polské v Haliči přirozeně nepřikládajíce žádného významu tomu zdali už několik tisíc polských robotníků na Ostravsku, kteří tam donuceni byli hledatis práci proto, že doma v Haliči zle se jim vedlo se počeští čili nie. Tyto vedoucí kruhy polské přikládaly patrn větší důležitost svým domácím politickým a ná- rodohospodářským otázkám, nežli těmto místním bojům a proto také neměly pro ně porozumění, nejevily chuti vyvozovatí z toho proti Čechům na říšské radě nějaké konsekvence, čehož si al Němci všichní přáli.
Čecho Polák Němec Halič Varšava Zakopané Ostravsko
18 article
Proto na přání a rozkaz poslance dr Haase a jeho strany vypravili se němečtí štváči v polském rouše do Zakopaného, aby tam ve- doucí polské kruhy strhli pro svoji akci, pro roztržku s Čechy. Aby roznítili co nejvíce boj mezi Čechy Poláky, vrhli němečtí agitátoři v polském rouše na Slezsku do veřejnosti heslo, že v politi- ckém okrese moravsko-ostrav- ském — tedy na Moravě — mus býti polština uznána za řeč v zem obvyklo u. Příslušný článek ve směru tom otištěn byl dne 14. června ve »Slově polském«. Onino štváči očekávali, že požadavek tento způsob pravou bouři mezi Čechy, že vzplane boj prot Polákům a oni pak budou moci jili do Haliče a tam na nepřátelství české poukazovati. Článek onen však zůstal celkem nepovšímnut. Zajímavo jest sledovati německé časopisy — bez rozdílu barev — s jakým gustem při nášejí zprávy o protičeské schůzi v Zakopaném. Vidi v ní počátek uskutečnění svého zbožného přání: roztržky česko-polskél Pro ni dělala se už od delší doby nálad v jistých polských časopisech a ovšem tak v německých. Časopisy tyto — polské i něme- cké — přinášely současně štvavě články téhož znění proti Čechům na Téšinsku a Ostrav- sku. Články tyto, jak dobře víme a jak to take někteří Poláci vědí, pocházejí z péra jistého německého žurnalisty, který dlí nyní v Brně a jenž jes polštiny dobře mocen. Tento žurnalista dojížd a dojižděl několikráte za měsíc pro informace k dru. Demlovi do Těšína a po každé jeho ta- kové cestě došlo buď k nějaké protičeské schůz v uhelném revíru zdejším anebo objevil se pa- ličský článek v polských a německých časopi- sech téže tendence.
Haas Čecho Polák Deml Zakopané Čechy Slezsko Morava Halič Ostrava Brno Těšín
19 article
Na konec chceme polské časopisy a polskou veřejnost pozorny učinili aspoň na jednu lež. kterou s drzou tváři tito němečtí agitatoři v Za- kopaném tam skromážděným Polákům sypali do tváře. Poukazovali na poměr obyvátelstva v jed- notlivých osadách ve frýštáckém okresu, uvá- děli tu různá falesná data a mezí jinými také o osadě Dětmařovicích. Pravil řečník Friedel (redaktor »Glosu ludu sl.«),že v osadě této jest 2300 Poláků a jenom něco přes 300 Čechů, a že tam jest pouze česká škola. V Dětmařovicích však dle po- sledního sčítání lidu byl poměr zrovna opačný: 2300 Čechů a něco pře 300 Poláků. O tom možno se přesvědčiti na okresním hejtmanství ve Fryštátě, které při sčí tání lidu stranilo Polákům, jak obecně jest známo, a jak také jsme o tom svého času po dali hojně důkazů. V Dětmařovicích není pouze česká skola, tam také lid v kostele výhradně česky zpívá a se modli a svého času odtrhl se od kostela v Německé Lutyni proto, že tamějši farář zavedl do kostela polské modlitby, místo českých. Případ s Dětmařovicemi jest příliš chara kteristický a jako »věrohodným« jest tento. jsou i jiné příklady, které v Zakopaném uvá děny byly, aby jenom vzbuzena byla nenávis k nám Čechům. Jeť nyni na vedoucích kruzích politických v Haliči, aby tomuto štváčskému konání něme- ckých náhončích ve Slezsku učinili konec Rázné jich odbytí se strany polské bude nej lepší odpovědí drům. Haasovi a Demlovi. Místn spory na Těšínsku, pokud nebyly štváči těmito uměle vyvolány, vyřídí si už polská delegace s delegací českou. Tyto dvě instituce jsou povolány, aby věc upravily a nikoliv dr. Haase a Demel se svými náhončími.
Polák Friedel Čecho Haas Deml doktor Demel Fryštát Zakopané Halič Slezsko Těšínsko
20 article Schůze zástupců pojizerských okresů a měst,
Schůze zástupců pojizerských okresů a měst, svoluná za účelem předběžné porady o regu laci řeky Jizery. Na neděli dne 4. srpna 1901 svolal okresní sta- rosta mladoboleslavský p. C. Papoušek schůzi zá- stupců interessovaných okresů a měst z celého Pojizeří do zasedací síně okresního výboru v Ml. Boleslavi za účelem předběžné porady o krocích, jež dlužno podniknouti za účelem regulace řeky Jizery. Záležitost tato byla již předmětem úvahy okresního zastupitelstva mladoboleslavského dne 10. května 1901, které vyslovujíc souhlas s postu- pem české delegace v otázce úpravy če- ských řek, žádalo k návrhu svého starosty české poslance na radě říšské, aby v regulaci pojata byla též řeka Jizera. Okresní výbor mladoboleslavský vy- konávaje toto usnesení okresního zastupitelstva, po volil zálohou potřebný peníz k pracím přípravným z fondu okresního, když již se strany klubu svobodo myslných poslanců českých na radě říšské pro věc zamýšlenou slíbena byla podpora. Po vykonání nejnutnějších prací přípravných svolána pak byla na minulou neděli schůze, na kleré zúčastněny byly okresy« novobenátecký (okr. sta- rosta a zemský posl. Jos. Šulc), brandýsský (člen okr. výboru Jindřich Čurda), turnovský (člen ckres- ního výboru Pavel Drahoňovský), mnichovohradišťský (okr. tajemník Václav Řezníček), železnobrodský (okr. starosta V. Bartoš), semilský (okr. tajemník Edvar Beneš), vysocký n. J. (člen okr. výboru Josef Ne- svatba) a mladoboleslavský (okr. starosta C. Papoušek, tajemník JUDr. Bedř. Bobek a okr. inženýr Václav Mícha!). Města: Ml. Boleslav (člen městské rady Ště- pán Hiller). Turnov (člen městské rady M. Koťátko), Mnichovo Hradiště (člen městské rady Václav Zima a Jan Kotek), Bakov (Jos. Grinvald a Ant. Horčička).
Papoušek Šulc Čurda Pavel Drahoňovská Řezníček V Bartoš Edvar Beneš Josef C Papoušek JUDr Bedř Bobek Václav M Koťátko Zima Kotek Horčička Jizera Boleslav Turnov Bakov Jos okresní výbor mladoboleslavský ty Štapán Hiller mnichův Hradiště
21 article
Železný Brod (starosta Jan Kotrba). Z říšských poslanců byli přítomni: Jindřich Mašlálka a Karel Prášek. Po zahájení schůze zvolen předsedou starosta okresu mladoboleslavského p. Cyrill Papoušek, který udělil slovo posl. Maštálkovi. Posl. Maštálka zmiňuje se v úvodu o telegramu, který okresní výbor v Mladé Boleslavi zaslal Klubu českých lidových poslanců na radě říšské, a v němž domáhá se toho, aby řeka Jizera pojata byla v r- gulaci českých řek. Klub českých lidových poslanců na radě říšské usnesl se v plenární své schůzi, vě- novati předložené žádosti všestrannou pěči a svěřil záležitost tuto řečníkovi. Máme-li — praví řečník — přijíti v čase dohledném k vytknutému cíli, pak jest hlavní pro nás věcí, aby interesenti, t. j. okresy obce a majitelé závodů průmyslových prohlásili, ž si úpravy řeky Jizery přejí, že s regulací souhlasí, a že ve svém vlastním zájmu jsou ochotní přinést nepatrnou oběť 20% nákladu, jež po odečtení zemské a státní subvence na inleresenty bude třeba rozvrhnouti. Nikdo nemůže upříti, že úprava Jizery jest ve- lice důležitá, že jest téměř životní otázkou okresů a měst, jichž se Jizera dotýká a proto usnesení klubu jest zajisté správné, právě tak, jako správným jest usnesení okresního výboru mladoboleslavského, který první věci té se chopil; vždyť nebude se nám jed- nati o to, aby upravená řeka sloužila jedině obchodu a průmyslu, nýbrž aby sloužila také zemědělství. Zásluhou české delegace se stalo, že značný obnos 75 millionů byl stanoven výslovně na regulaci řek severních zemí; stalo se to ovšem s podmínkou, že i interessenti k nákladu, který 75 millionů bude převyšovati, také přispějí. Jest přirozeno, že zvláštní zřetel obrací se k tomu, aby z povolené sumy 75 millionů, království české obdrželo co možno nejvíce.
Kotrba Mašlálka Prášek Papoušek Maštálek Posl Železná Brod Mladá Boleslav Jizera okresní výbor mladoboleslavský
22 article
Prvý z účastněných sněmů zemských pospíšil si sněm haličský, který pro úpravu řek svých žádá obnos 19.600.000 K. přidávaje sám z fondu zemského sub- venci 6,800.000 K. Čeští poslanci národní strany svobodomyslné vycházeli ze stanoviska, že nejprve opraveny býti mají ty řeky, jichž projekty nejdřive budou vypracovány, a jest tudíž na sněmu království českého, aby ještě v zasedání letošním věc pro- jednal; se strany poslanců národní strany svobodo- myslné činí se právě velice energické kroky za tím účelem, abychom nezůstali s důležitou touto olázkou vězeli, a abychom z povolených 75 millionů dostali slušnou kvotu, kterou řečník na základě spolehlivých informací odhaduje na výši 38 až 40 millionů. Rovněž sněm království českého má a musí vě- novati určitý obnos jako subvenci zemskou. A tu jest úplně možno, že již v podzimním zasedání před- ložena bude sněmu království českého předlohao regulaci řeky Jizery; jest ovšem pochopitelno, že ty řeky a potoky, o nichž již po dlouhou dobu se jedná, a jichž projekty snad již dnes jsou hotovy, přijdou na řadu poprvé, na nás však jest, abychom se svým projektem ihned následovali, nebudeme-l již moci přijíti na řadu současně.
Jizera národní strana národní strana svoboda
23 article
Řečník chce se upřímně o to zasaditi, aby úprav Jizery přes to, že projekty dosud provedeny nejsou, byla zařaděna mezi ty, s jichž úpravou započne se v době nejbližší, vždyť sněm království českého vždy podporoval úpravu řek a potoků a jest naděje, že i pro náš projekt sněmem království českého po- volena bude podpora vydatná. Povolením velik státní podpory vešla úprava českých řek ve velmi příznivé stadium, a bylo by hříchem, kdybychom tuto příznivou situací nepochopili a pro nějakou ne- patrnou oběť místní nepracovali k tomu, aby i pro okresy naše příslušná část z povolených peněz byla věnována. Záleží tudíž jedině na zúčastněných, zda regulace řeky Jizery provedena bude v době do- Celý tok řeky nesnese úpravy stejné; pro část od Brandýsa k Ml. Boleslavi doporučovala by se snad úprava korytová, schopná k obchodní plavbě, v části střední regulace proti možným katastrofáma v části hoření regulace, směřující k zachycování pře- bytečných vod a ke zřízení vodních nádržek pro potřeby průmyslu; poděl celého toku pak náležiti meliorace pozemků, která s úpravou řeky jest v těs- ném spojení.
Jizera Brandýs Boleslav
24 article
Jest jedině na nás, končí řečník, abychom utvo řivše komitét pro úpravu řeky Jizery a podporujíee snahy jeho všemi svými silami, včasným pořízením generálního a detailního projektu k vytknutému cíli dospěli v čase nejbližším. Po řečí poslance Maštálky táže se předsedajíc p. C. Papoušek zástupců jednotlivých obcí a okresů, zda úpravy Jizery si přejl. Všichni přítomní vyslovují svůj plný souhlas se zamýšlenou ňpravou a jednot- livci líčí i veliké škody, které neupravením Jizery na pozemcích i průmyslových závodech byly způsobeny. K žádosti starosty okresu železnobrodského, pána V. Bartoše, usneseno, že v úpravu pojaty býti mají i řeky Kamenice s Olešnicí. Na to zahájena byla debata o postupu, jaký za- říditi dlužno, aby předloha upravující řeku Jizeru ještě v letošním zasedání sněmu království českého byla projednána. Ve směru tom přijat byl po delší debatě návrh, aby v nejbližší době svotána byla nová schůze, v níž jednáno bude závazně a aby potřebné k tomu cíli zařídil okresní výbor v Mladé Boleslavi. K návrhu poslance Maštálky zavázali se mimo to přítomní působiti k tomu, aby do rozpočtu okresů a měst zúčastněných zařaděna byla příslušná položka ku krytí výloh, spojených s pracemi přípravnýmí. Ke konci schůze navržena a příjata byla tat resoluce: »Zástupcové okresů a měst pojizerských, shro- máždění na schůzi dne 4. srpna 1901 v zasedací síni okresního výboru v Ml. Boleslavi, po zkuše- nostech, jichž nabyli jsme ve smulných dobách častých povodní jizerských, uvažujíce, že kraje naše ostatním ve všech směrech výroby mohou se vyrovnati jedině úpravou řeky Jizery v celé dělee toku jejího, prohlašujeme za nutné, aby se strany státu a země Jizera vřaděna byla mezi řeky, jicht regulace státní a zemskou subvencí v době nej- bližší jest zabezpečena. hledné.
Maštálek V Bartoš Jizera Mladá Boleslav Boleslav okresní výbor
25 article
Rozhodující kruhy upozorňujeme na tu důlež- tou okolnost, že ani úprava Labe bez regulace ji- zery mysliti se nedá, neboť řeka Jizera v dnešním stavu každé chvíle nejen naše kraje, nýbrž i kraje polabské od Brandýsa nad Lab. počinaje, ohro- žuje. Žádáme proto své poslance na sněmu krá- lovství českého a na radě říšské, by snahu naš po úpravě Jizery na příslušných místech tlumoči a zakročením ve prospěch náš zjednali nápravu Resoluce tato přijata byla jednohlasně. Ke konci schůze děkuje člen rady král. města Mladé Boleslavi p. Štěpán Hiller posl. Maštálkovis obětavost, jakou ve věci této kraji pojizerskému osvědčil. Pan M. Koťátko z Turnova navrhuje, »a by českým poslancům na radě říšské vzdány byly díky a uznání za to, že zajíštěním subvence 75 millionů se strany státu úpravu českých řek za- jistili.« O tomto návrhu zahájena byla znor debata, v níž zejmena posl. Prášek několikráte vy- stoupil proti. Po skončení debaty bylo o náveha hlasováno a návrh byltéměř jednoh lasn přijat Předseda ohlašuje, že usnesení toto na pě slušná místa oznámí a po čtyřhodinné debatě pre- hlašuje schůzi za skončenou.
Hiller M Koťátko Prášek Jizera Brandýs nad Laba Mladá Boleslav Turnov