ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2b4da050-661b-11dc-862c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 84, org 10, person 113, work 11
1 masthead
Ročník XX00.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 7. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 216.
4 article
Na ranní a odpel, tisty O přilohami (.Naněný Obzor“ ve střodu a „Literárni Hlidku v pátok) předplásí ge: Praze v administracl na měsje. . .. 2 K— ns čtvst leta. . . . . 6 K —h s drojí čonířkou na měsíe k9i na čtvt leta ve ailslkich na měsle . . . . . . 9 K. 30 h Poštous za město B čtvrt let- s dvojí zážilkou ns pařní na čtvrt lola
Praha Literárni Hlidka
5 article Vlastní ohnisko nebezpečí na Balkáně.
Vlastní ohnisko nebezpečí na Balkáně. pnl Do nedávna ještě to byla Makedonie, jejíž poměry byly nepřetržitým zdrojem nářků a stížností nejen proti úřadům tureckým, ale zároveň předmětem třenic mezi Rumuny. Bulhary, Srby a Řeky. Když však počátkem letošního roku na zakročení zástupců někte- rých velmocí u vlády bulharské činnost komitétu makedonského byla přitlumena a proti náčelníkům jeho zavedeno bylo vyše- třování, nastalo nejen jakési polepšení vzá- jemných styků království rumunského a kní- žectví bulharského, ale ruský zástupcev Cařihradě příčinil se i u vlády turecké, aby stav věcí makedonských uveden byl v pře- snější souhlas se smlouvou berlínskou. Nato následovalo i těsnější sblížení Ruska a Bul- harska, jež bylo na venek osvědčeno ne- dávnou návštěvou velkoknížete Alexandra Michajloviče v Bulharsku, v Rumunsku —a v Cařihradě. Vším tím dosaženo jakés takés uklidnění ve východní části balkán- ského poloostrova, a byť i ještě se vyskyto- valy případy podobné překročení nepatrn čety osmi Bulharů přes hranice Turecka, o jejichž záhubě včera telegram soluňsko- vídeňský podal zprávu, sotva se podaří vzbu- diti domněnku, že by podobné pokusy měly pro sebe opory v oněch kruzích, ktere právě postupovaly společně v otázce make- donské.
Rumun Bulhar Srba Řek Alexandr Michajlovič Balkán Makedonie Cařihrad Rusko Bulharsko Rumunsko Turecko
6 article
Avšak poloostrov balkánský jest podo- ben bařinám, na nichž bludná světélka co chvíli se vyskytnou na jiném místě. Nejvíce jich lze nyní viděti na území, kteréž se roz- kladá od řeky Limu směrem k Soluni. Zde vytvořil se jakýsi stav všeobecného bezvládí v němž úkol veřejných biřiců zastávají Al- bánci a obětí jejich jsou tamní Srbové, při čemž úřady turecké buď nemohou nebo ne- chtějí zjednati poměry aspoň poněkud snesi- telné. Novopazarsko a Staré Srbsko staly se takto ohniskem nebezpečí, kteréž se netýká jenom Turecka, Srbska a Černé Hory, ale jež, jak dále shledáme, zatahuje do svého víru i soustátí rakousko-uherské.
Srba Lima Soluň Novopazarsko Srbsko Turecko Černá Hora
7 article
Časopisy srbské a ruské jsou plny zpráv o řádění ve Starém Srbsku a Novopazar- sku; na ukázku podáváme jen nejnovější zprávy, kteréž sahají až do druhé polovice měsice července. Dle bělehradského »Dnev- nika« v krátké době několika dní provedli Albánci, vedeni Isou Boletincem, krvavé na- silí v obcích Dolanech, Sendolu, Rujišti. Jagněnci, Padinamě, Kobilí Glavě, Vrbě, Kozarevu a Baništ. Rěce v obvodu mitro- vickém. Současně přepadly jiné tlupy Al- bánců Kolašin, obce Berany, Varaty, Lu- ckou Rěku, Junaky a v okresu brňackém klášter Crnou Rěku. V Kolašině řádili 20 července. Tuto činnost provedlo několik různých houfů albánských a za záminku předstíraly, že hledají u srbského obyvatel- stva zbraně. Zatím již vyslal ruský vele- vyslanec cařihradský svého důvěrníka, kon- sula ve Skopli na místo nepořádků a v ru ských listech dočítáme se vylíčení poměrů kteréž přímo ukazují, že Albánci jsou jen nástrojem, za nímž stojí někdo jiný než — Turecko. Věc jest zajisté velmi vážná a proto sem klademe podstatu výkladů listů ruských. »Moskevské Vědomosti« praví: Staré Srbsko zvláště sandžak novopazarský, sousedíci s Bosnou a Hercegovinou, jest jevištěm krva- vých událostí, jež nejsou nahodilým krve prolitím, ale tvoří nepřetržitou soustavu hu bení domácího obyvatelstva srbského,- kteréž
Albánec Dolana Sendol Rujišť Beran Varata Lu Crna Rěko Turecko Bosna a Hercegovina Kobilí Glava Isa Boletinc
8 article
jest podporováno rukou křesťanského státu Kdo ví, že činností tou mají býti kompromi- továny turecké úřady a takto připravena půda cizímu zakročení, pochopí, co znamená krveprolévání ve Starém Srbsku. Jako před dvěma sty léty i nyní počíná tamní srbské obyvatelstvo pomyšleti na hromadné stěho- vání ze své tisícileté vlasti. Takové odhodlání jest důkazem trvalých a nesnesitelných hrůz. V městech pozatýkáni všichni srbští duchovní a učitelé pod záminkou, že chystají vzbou- ření lidu, ale důkazů proti nim není nija kých. Obec Berany, kdež se lid opřel násil Albánců, zničena úplně. Nevíme, pokračují »Mosk. Věd.«, jak na to pohlížejí diplomaté — teprve před rokem zakročily velmoci pro násilí v Číně — ale za to víme, že Rusko má nemenších práy ujati se trpících souvěreů na Balkáně.« Druhý časopis ruský, petrohradské » Nové Vremě«, vykládá, že slabost úřadů tureckých ve Starém Srbsku oproti Albáncům jest ná- sledek mocněho vlivu albánských tělesných strážců sultánových. Opírajíce se o tuto ochranu, mají se Albänci za neobmezené pány oněch krajů. Vedou si proto stejně troufale, jak proti úřadům tureckým, tak proti obyvatelstvu srbskému. V Novém P- zaru vyhnán byl Albánci turecký správce a vláda turecká neodvážila se uvésti jej zpět. V poslední době se i tento poměr změníl a Turci povolují Albáncům v úplném výpu- zení srbského obyvatelstva. V čele tohoto soustavného násilí stojí: pohraničný komisai turecký, člen tajné rady válečné v Čařihradě, Hamdi paša, kterýž sídlí ve Skopli (Uskub) dále prištinský náčelník Džemil bej, velmi blízký příbuzný Edhema paše, bývalého vrch- ního velitele ve válce řecko-turecké. Všichni jsou v důvěrných stycích s konsulátem ve Skopli; Edhem paša získal si veliké jměni při železničních podnicích barona Hirsche
Beran Albánec Turek Hirsch Srbsko Čína Rusko Balkán Nová Vrema Nový P Hamdi paša
9 article
Hamdi paša nadělal mnoho dluhů ve Vídni; všecky tyto dluhy soustředily se nyní v rukou cizích ve Skopli. Džemila beje pak vůbec považují za agenta v cizích službách. Tito mužové pracují zvláště o zrušení veškerých práv srbské církve a srbských škol ve Sta- rém Srbsku, mísíce se do jejich záležitostí. ač podřízeny jsou pouze metropolitovi v Pri- zrenu a patriarchovi v Cařihradě. Dali po zavírati všecky srbské učitele a ač na zakro- čení srbského vyslance v Cařihradě byli učitelé ti na rozkaz sultánův propuštěni na svobodu, přece dostižen tím dvojí cíl: zasa- zena rána autoritě metropolity v Prizrenu a uvrženo na Srby podezření v očích Albánců. Tito pak již sami ostatek dokonají .. . Za stejným účelem provedena byla prohlidka kláštera v Gračanici a Kolašín, jehož práva uznávali všichní sultánové po pět století, úplně byl zpustošen. Zatím však vyšlo na jevo, že zbraně byly poslány od tureckého konsula v Bělehradě Fehti paše důvěrníkům Džemilovým, čímž se mělo dostati posily podezření, že docházejí zbraně ze Srbska — pro obyvatelstvo srbské. Proti Srbům ve Starém Srbsku pořádá se nyní akce, jež co do ukrutnosti a podlosti nemá sobě v ději nách rovné.
Srba Albánec Džemilův Vídeň Srbsko Pri Cařihrad Prizren Gračanica Kolašín Bělehrad
10 article
Sám »Pester Lloyd« doznává, že takto se řádí ve Starém Srbsku, ale snaží se věc oslabiti »omluvou«, že se dařilo vždy špatně tamějším Srbům a že podobným ukrutnostem již »zvykli«. Dnešní »Köln. Ztg.« zazname nává, že uprchlo ze Starého Srbska do krá- lovství srbského již přes tisíc osob. Nepřičiňujeme ke zprávám a výkladům těmto nijakých poznámek, nadějíce se, žesi jich povšimnou především oni politikové ra- kousko uherští, kteří chtějí uvěsti říši na dráhu hospodářské práce a jimž záleží tudíž na zachování klidných poměrů v sousedstv našeho soustátí, zvláště pak na Balkáně kdež se má za nedlouho přikročiti k pokra- čování zelezničního spojení směrem na Solun
Lloyd Srba Srbsko Köln Balkán
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. srpna. (S zellova cesta do Išlu.) Předseda uherského ministerstva Kolom Szell odejel v neděli večer do Išlu, aby, jak píšou peštské listy, podal panovníkovi zprávu o běžných věcech. Poněvadž cesty uherského premiera do Išlu za doby letních prázdnin při- nésly jak za Banffa, tak i za Szella zpravidla různá překvapení, jest přirozeno, že se i letošní cestě Szellově věnuje pozornost. »Budap. Tagbl.« všimaje si různých časopiseckých zpráv o ny- nější Szellově cestě, tvrdí, že pro tentokrát ne- třeba se obávati nijakého překvapení, poněvadž poměry v obou polovinách říše jsou tak při- znivý, že není třeba zabývati se plány na roz- řešení jakýchkoli krisí. Szell bude prý panovnikovi referovati jen o běžných věcech, leda že se také dotkne vyrovnací otázky rakou skouherské, která se po uveřejnění návrhu německého celního tarifu stala tak naléhavou, že jest nezbytně nutno, aby obě poloviny ra- kouské říše vyštoupily proti německému poža davku sjednoceně. Domněnka tato zdá se pešiskému listu lím více pravděpodobnou, že také dr. Körber vo nejbližší době má přijet k efsaři do Išlu a že se v Rátotu za nedávné návštěvy Körbrovy a Szella odbyly již předběžné rozhovory o této věci.
Szell Szellův Körber Praha Išlu Rátot Szella Banffa
12 article
V Praze, 6. srpna. (A utonomi Trentina.) Dr. Grabmayr odpovídá v »N Fr. Pr.« na dopis dra. Jul. Perathonra, otištěný 1. srpna v témž listě a vinici dra. Grabmayra že svůj návrh trentinské nutonomie sestavil bez předchozího dorozumění s tyrolskými německými stranami. Dr. Grabmayr hájí se tím, že svůj autonomní návrh sestavil přesně dle zásad, při- jatých užším sněmovním výborem. »Ostatně nikdo ještě netvrdil — píše dr. Grabmayr — že návrh nového zemského zřízení, sestavený užším výborem a přijatý autonomní komisí sně movní, obsnhuje něco jiného, než přesné, dle zákonodárné techniky formulování samosprávy jak byla v zásadě schválena zástupci všeck stran na bolzanské konferenci dne 12. lednu t. r. Kdo s Všeněmci a feudálními konserva- tivci zavrhuje tyto zásady, jako vůbec každou autonomii, má ovšem právo zlomiti hůl nad vý- borovým návrhem. Kdo však, jako dr. Pera thoner projevil už svůj souhlas se »zásadamis má o výborovém návrhu mluviti opatrněji
Trentin doktor Grabmayr Jula Praha Francie
13 article
Samospráva byla zavržena nikoli pro špatnou redakci návrhu, nýbrž pro zásadní odpor, jenž se v širokých kruzích německého Tyrolska ozval proti všelikým samosprávným ústupkům ve pro- spěch Vlachů. Cit národa příčí se, jak se zdá, proti každé formě autonomie; jestli že jsem se v této věci zmýlil, — končí dr. Grabmayr — jest to nehoda, kterou sdílím s mnohými oso- bami v zemi, mimo jiné také s drem. Pera thonrem.« Ze Lvova, 5. srpna. (K otázce »M o ského Oka«) přináší úřadní »Gazela Lvovská- následující sdělení: Vzhledem k mylným časo- piseckým zprávám, týkajícím se otázky » Mo ského Oka« nutno oznámiti, že v červenci roku 1900 místo p. Vertessye, jenž pro churavos resignoval, uherská vláda jmenovala do smírčiho soudu pro rozřešení sporu o Mořské Oko svým důvěrníkem Kolomana Lehotského, předsedu král. soudní kurie v Prešpurku. Až doposud stálý odklad ve věci Mořskéh Oka vykládal se chorobou uherského důvěrníka
Vlach doktor Grabmayr Vertessy Lehotský Oka Lvov Prešpurk
14 article
Nyní však se sděluje, že už přes rok uherská vláda jmenovala nového důvěrníka, jenž se měl s rakouským důvěrníkem, presidentem Ivovského vrchn. zem. soudu Tehořnickým dohodnoutio vrchního rozhodčího. Za celý rok se však obn pánové o tohoto vrchního rozhodčího nedohodli Zdá se tedy, že s uklízením starého sporu ne mají na spěch ani v Uhrách ani v Rakousku Ze Zádru, 3. srpna. (Staroslovan ská bohoslužba.) Dne 2. srpna zaslal biskupský ordinariát splitské diecese předsedovi spolku »Hrvatský Napredak«, jenž podal římsk »kongregáci obřadů« stížnost na biskupa Na- kiče, zapovídajícího hlaholskou bohoslužbu ve Splitu, následující list: »Obdržel jsem dnes od sekretáře kongregace obřadů v Římě toto roz hodnutí: Pokud zůstávají v platnosti nařizeni ze dne 5. srpna 1898 a 14. srpna 1900 stra užívání staroslovanského jazyka při bohoslužbě dovolila kongregace obřadů za souhlasu sv. Otce aby se ve Splitu ve svátek sv. Cyrilla a Me thoda v chrámě sv. Františka zpívala mše svat na počest oněch světců v jazyku staroslovan- ském.« Toto rozhodnutí učiní konec každoročním sporům splitského občanstva s biskupem Naki- čem, jenž se všemožně vzpírá obnovení slo- vanské bohoslužby ve své diecesi. u ane Ze Lvova, 4. srpna. (Z volebníh ruchu.) Jak jsme dříve už sdělili, budense umírněná strana ruská opět ucházeti o mandáty do sněmu haličského, a oba vůdcové strany Barviňský a Vachňanin, ohlásili již své kandi datury, tento v Sokale, onen v Brodech.
Ivovský Cyrill Vachňanin Uhry Rakousko Zádr Split Řím Lvov Brod spolek » hrvatský Napredak svatý . František
15 article
Charakteristickou pro panující polskou stranu jest zpráva »Galičanina«, že Poláci v oněch okresích, kde budou kandidovati »umirněníe Rusové, nepostaví protikandidátů přes to, že se odchodu ze sněmu, jenž způsobil Polákům tolik nepříjemnosti, zúčastnili zvláště »umírnění« s prof. Barviňským v čele. Pokud se týče opposičných stran ruských, stoji dosud nepřá- telsky proti sumírněným«. Ukázalo se to v So kale, když tam Vachňanin podával zprávu ol své činnosti sněmovní a znova ohlásil svou kandi daturu. Místní starosta, lékárník Vysočanský rodem Rus, ale zcela již popolštěný, projevi sice Vachňaninu jménem města důvěru, avšak mluvčí opposičných Rusů, Dragan, oznámi kandidátovi prostě, že Rusové mu děkují za sněmovní demonstraci, o jeho kandidaturu však nestojí, protože řekl císaři ve Vídni, že bude i na dále dělati kompromisy. Ať prý třeba krev opět poteče při volbách, ale Rusové už mají svého kandidáta.
Polák Rus Dragan Vídeň
16 article
Divně se ko volbám hotoví polští sto c ia listé. Zdá se, že se mezi nimi schyluje k roz- kolu. Dle »Předsvitu« lvovský socialistický volební výbor chce kandidovati ve Lvove Dašinského. Avšak inžen. Moklovský pokládá Lvov za svou doménu a Dašinského odkazuje do Krakova, tam ať se prý uchází o mandát. Ve Lvově bude tedy vedle Dašin- ského kandidovati také Moklovský na vlastn vrub. Podporovati ho bude též polský radikál. říšský posl. Breiter. Ve Lvově možno se tedy nadíti mimo jiné také zajímavého zápasu v lůn strany sociálně demokratické, Z Turč. sv. Martina, 4. srpna. (M a t ů Dula starší .) Dne 3. srpna zemřel v Blat- nici olec známého slovenského vlastence advokáta Mat. Duly, Matůš Dula starší ve stář 83 let. Zesnulý byl r. 1848 pro své národn přesvědčení Görgejem vězněn, později se účastni slovenské národní deputace do Vídně, byl účast níkem národního shromáždění v Turč. sv. Mar tině r. 1861 atd. Jako dlouholetý starosta zjednal si platných zásluh o svou rodnou obee Matka Dulova zemřela před půl rokem, kdy se Mát. Dula nacházel právě ve vězení v Báňsk Bystřici. V drobném prodeji raaní číslo o sobě . . . n věpolední . . . n2h Ve flialkéch na venkově- ranní číalo. . . . . . . vdpolodní . . . . . . . . 3h Inserát plati se hotově napřeě. Předplacení a intesty přijímá zdmísl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nackázejí se těž rečakne Ulskárna n ezpodice „Národnich Listě“. Eukopiny se nerrac-jí
Martino Mat Matůš Görgej svatý . Mara Dulův Lvov Krakov Dašin Blata Dula Vídeň Báňsk Bystřice strana sociálno demokratický
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. srpna. Pro povznesení osvěty v Rusku. Rusko se opozdilo v kultuře za západní Evropou; opo- zdilo se ve školství, v průmyslu i v zeměděl- ství. Rozdíl mezi kulturním stavem Ruskaa Západu chápou zejmena cestovatelé, vyjíždějíeí v letě z Ruska na západ a porovnávajíce po- měry domácí se západními. Nedávno zaslal prof. Markovnikov »Rossiji« list o svých do- jmech z cesty po Čechách do Karlových Varů, chtěje tímto listem ukázati, že některé kruhy ruské jsou špatně informovány o západním Slo- vanstvu, jemuž slibují materiální pomoc, ač za- pomínají na obrovský pokrok, jaký se za mi- nulých 35 let stal v národním uvědoměnía v důvěře ve vlastní síly u západních Slovanů. »Pokud se tyče srovnání kultury naší s kulturou českou — píše mímo jiné prof. Morkovni- kov — stačí jen vyhlédnouti oknem vagonu hěhem jízdy do Prahy, aby každý nabyl patřič- ného názoru, jenž vypadne ovšem ve prospěch kultury české atd.« Vědomí těchto nedostatko jest však Rusům pobídkou, aby se snažili do- honiti, co bez vlastní viny zameškali. V tom vzhledě jeví se v Rusku úsilovná práce ve všech kruzích společenských. Nezaháli vláda (viz poslední reformu středního školství), pracují zemstva, zakládající národní školy, a přispívají svou hřívnou bohatě i jednotlivci. Máme před sebou opět několik zajímavých do- kladů. Ty dni projednávaly se vi moskevském okružním soudě dvě zajímavé pozůstalosti: bý- valého nakladatele K. T. Soldatenkova a obchodníka G. G. Solodovní ko va.
profesor Markovnikov Rossij Rus Soldatenkov G G Praha Rusko Evropa západ Čechy Karlová Vary kulturní stav Ruskao západ
18 article
Soldatenkov byl starověrec (rozkolník), ale to mu nepřekáželo vydávati svým nákladem drahá učená dila a překlady nejvyhlášenějších vědeekých spisů cizojazyčných, jež by pro malý odbyt sotva našly jiného nakladatele. Po smrti Soldatenkova našla se závěť, v niž vedle četných legátů pro přibuzné a na různé dobročinné ústavy, jako chorobince, útulny atd., odkázal značné sumy ve prospěch ruské osvěly. Tak odkázal obchodnímu gremiu moskevskému 1,300.000 rublů na zřízení bezplatné školy řemeslnické, 30.000 ústavům hluchoněmých, 65.000 moskevské universitě na zřízení osmi nadací pro studující, 40.000 na zřizení nadací při mužských a ženských gymnasiích, 20.000 odkázal spolku, jenž za chudé studující univer- sitní platí školné, 20.000 akademii na dvě premie, z nichž jedna naznačena za vědeckou práci o rozvoji vzdělanosti u východních náro dů, druhá za studit o slovanské písní atd.
Soldatenkov
19 article
G. G. Solodovnikov, o jebož úmrlí byla v těchto listech již zmínka, byl v Moskvě všeobecně pokládán za lakomce, Ač bylo o něm známo, že má ohromné jmění, žil neobyčejně prostě. Sám byl člověk slušně vzdělaný, stýkal se s osobami, majícími dobré jmeno v literatuře i vědě ruské a zvláště byl výborný obchodník, jenž viděl do předu a tím si nastřádal ohromné jmění. Po jeho smrti se ukázalo, že majetek jeho obnáší více než 30 millionů rublů. A celý tento majetek, až na 750.000 rublů, jichž se dostalo jeho přibuzným, odkázal účelům osvěto- vým a humanitním. Třetina tohoto odkazu při- padne újezdním a gubernským zemstvům (mist- ním sněmům) v guberniích tverské, vjatské, vologodské a archangelské na zřizování dívěích škol; druhá třetina připadne týmž guberníím na zřízení všelikých odborných škol mužských i žen- ských a třetí třetina náleži městu Moskvě na vystavění laciných bytů pro chudě obyvatelstvo. Třicet millionů, jež Solodovnikov vydělal mezi lidem, odkázal opět ruskému lidu. Poněvadž všechny ústavy, jež z odkazu toho budou zří- zeny, budou míti jmeno Solodovnikova, postavil si tím na věčné časy velkolepý památník.
G G Solodovnikov Moskva
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. sle O hudebním Švýcarsku. Už Jiři Becker právem stěžuje si ve sve knize »La Musique en Suisse« do nedbalost eizokrajných spisovatelů, kteří se dotkli otázky hudebního kultu ve Švýcarsku. Ale od té doby mnoho v těch věcechse nezměnilo a soudě dle toho, co podnes v cesto- pisech i knihách o Švýcarsku čteme, mohl bychom se domnívati, že tam odedávna krom jodlování pastevců a bimbání kravských zvoneů níkdy nic harmonického slyšeti nebylo. e »Burney *) uvádí ve svých cestopisech Fritzea (* 1716, z nejlepších houslistů XVII století a Serrea (* 1704, proslulý malíř a hu debník), oba ze Ženevy, Busby nezná než Na gelia z Cürychu atd.; ostatní odbývají Švýcar sko několika řádky, škrtnutím pera (avec un trait de plume)« čtete u Beckera. A přece jak bohatý byl ve stoletích přede- šlých vývoj hudebního smyslu u národa švýcar- ského. Jako příslušník »národa muzikantskéhoe zajímal jsem se o tu věc trochu, jsa právě ná- vvštěvou u paní Helvetie. Rád bych ji časem věnoval podrobnějš práci. Zde jen stručný náčrtek předmětu. Z šera dávnověku vyšlá podání o zpěvech sminnesingrů«, uvádějí především Wolfram z Eschenbachu, známého z poetického boje na Wartburku (1207). Byl rodem Švýear, ač ně- kteří jej prohlašují za rodilého z Falce. Nepo- ehybnější jsou minnesingři Švýcarové Rudol z Neuenburka a Walter z Klingenu. V oněch dobách zvláště duchovenstvo klášteřích a chrámech pěstovalo zpěv vedle ji ných umění. Nad jiné proslul kultem zpěvu klášter ve Sv. Havle (St. Gall), jehož žáci, na- *) Charles Burney (Běrny) cestoval v letech 1770 u2 1772 po střední Evropě, sbíraje materiál ke svým dtjinám hudby: »General History of Music from the talliest Ages to the prosent Period«, (Londýn, 1776 uě 1789), 4 svazky.
Becker Busby Švýcar Helvetia Wolfram Švýear Rudol Walter Havel Gall Burney Běrna Švýcarsko Ženeva Eschenbach Falc Nepa Evropa Londýn General Histor of music from the talliest Age Le Musique en Suisse Fritzea
21 article
potomni biskupové v Lausannu, Augšpurku. Metách, Lutichu, Trevíze a jinde, nemálo při spěli k šíření jeho pověsti a dobrého vkusu hudebního po vlastech. Svatohavelská klášterní škola zpěvácké měla tehda pověst nejlepší. Stalo se, že Ro- manus, jeden z obou pěvců, jež papež Hadrian poslal ke Karlu Velikému s věrnou kopií anti fonáře sv. Řehoře, zdržen na cestě zimnicí našel přijetí v klášteře Svatohavelském. Ku přán Karla rozhodl se stráviti v něm zbytek svých Nemenší byla sláva kláštera v Einsiedln. Zde uživali varhan již ke konci XII. století. Také zde byla škola pěvecká. Oddělení hudeb ních rukopisů v proslulé knihovně einsiedelské jest dodnes pozoruhodno. V Brasileji, kapitol kathedrály vydržovala školu pěveckou. V kro- nice města čteme, že před bitvou, která ode- hrála se památného roku 1278 mezi čackým naším králem Olakarem a zakladatelem dynastie Habsburgů *), biskup basilejský začal pěti písen počínající slovy: »Muoter Gottes steh' uns bei Und lass uns nicht verderben« Všichni válečníci zpívali jedním hlasem Církevní sněm basilejský vynikaje mnohým slavnostmi, vítáním a průvody, — za příčinou přijezdu císaře Sigmunda, volby papeže a jeho korunování (23. července 1440) — dal příle- žitost hudebníkům i pěvcům rozvinouti značnou činnost. Basilej jako první město švýcarské, kam proniklo umění Guttenbergovo, mělo i první sv tiskové vydání skladeb hudebních. V Curychu, dokud byl katolický, pořádal slavnosti na oslavu patronů Felixe a Régul (11. září). Zajímavé jsou zprávy o slavnosti náboženské. dnů.
Hadrian Veliký svatý . Řehoř Karel Habsburg Sigmund Guttenbergův Felix Lausann Augšpurk Lutich Basilej Curych Gottes steh ' un bei und Glass un Régul
22 article
*) Boj Otakara s Rudolfem opěval též Ulrich z Eschenbachu v písni »Wilhelm von Wenden«. Vin ostatně pojednání dra. V. E. Mourka »O stycích čes a něm, liter. od počátků do XVI. stol,« v »Alma- nachu Čes. Akad.« ročn. I. zde r. 1233 na oslavu ostatků Karla Velkéh pořádané. Tehda zpívali curyšští hymnu: »Urbs Turegum, urbs famosa, Quam decorant gloriosa« atd. udržela se až na naše dny a zužitkoval j Mendelssohn-Bartholdy ve svém »Lauda Sions Ke konci XIII. století kathedrála curyšská měla nádherné varhany (»pfiffen, flöten, pra- sunen, vogelgsang« atd.) Z těch ukázek zřejmo, že umění pěveck a hudební bylo tehdá téměř výhradně ve službách církve. Církev samojediná zachovala nám z dob těch hudební památky a tradice. A přece kněžstvo zdržovalo všemi prostředky vývoj hudby, hledie udržeti ji ve své moci. Mohla se státi lehee pokleskem v rukou jiných! Prote hlavně v klá- šteřich zřizovány školy zpěvácké.
Otakar Rudolf Ulrich Wenden Mourek Karel Velkéh Barthold Lauda Sions Eschenbach Alma Urbs Turegum
23 article
Téměř všechny sněmy církevní (elvirský arlesský atd.), všichni otcové církevní horlil proti komédiím a tanci. Uvádím jen sv. Jana Chrysostoma, velikého učitele církevního, který v jedné homilii praví: »Bůh nedal nám noby pro skákání jako velbloudům. Nicméně nelze přece jinde hledati počátky opery než v klášterech a chrámech! Co byla dramata pololiturgická, mysteria, hry dialogické Co slavnost kanonisace Karla Boromejského Blahořečení Ignáce z Loyoly? Co byly svaté tance, všedší do zvyku zejmena za pontifikatu Lva X. . . .? Čteme v kronice klingenbergské, kterak prý na církevní sněm kostnický (1415) přišlo vl jak 500 hudebníků (»Prasuner, Trummeten Pfiffer, Singer, Giger und allerhand Spillüt«.) Vyskytovaly se tehda již žaloby na někter pěvce a zaváděnou jimi přeměnu ve zpěvech kostelních, vlivem hudby. Stěžováno si na množ- ství tonů křiklavých, urážejících stud. Čteme o tom i v Ottově »Nauč. slovníku« *): »Však tento průvod (hudebních nástrojů) záhy nemálo porušoval vážnost bohoslužby, již chtěl zdobiti.
Chrysostom Boromejský Ignác Trummeten Pfiffer Singer Giger Spillüt Ottův Loyola dialogický Company slavnost kanonisace Lev X
24 article
*) »Církevní hudba. « DIl 5., str. 392. U nás arcibiskůp Arnošt, zakázal tento primitivní průvod instrumentálný, bohoslužeb ných pěvců. V Ženévě r. 1487 za moru, zaká záno mistrům hudebních nástrojů hráti veřejně nebo soukromě. Anshelm praví o vlivu umění a o způsobu jak se šířilo: »Tak rozmnožovali se především malíři, bižuteristé, kamennici, pěvci a hrá na nás trioje. Ve »Schweiz. Geschichtsfreund« vidíme Adriena z Bubenberga, slaveného hrdinu mur- tenského (1476), oblečeného v kroji minne- singra, s harfou v ruce. Při výpravách vojen- ských švýcarští žoldnéři milovali zvuk píštal (mlusí se o nich již při bitvě u Grandsonů) polnic. Na počátku reformace píseň vyhostěna z chrámů a varhany uzavřeny. (Někde je i zbo- řili, jako v Curychu — 9. prosince 1527 — a v Bernu). Ale píseň přece opět ponenáhlu uvedena byla v místa posvátná.
Dila Arnošt Adriena Bubenberg Curych Bern
25 article
První ji opět zavedli Basilejští. O slavno stech velkonočních 1526 lid zpíval již žalmy O tři leta později byl zpěv kostelní jako dřive zaveden. Zwingli byl hudebník velmi vzdělaný ovládal loutnu, harfu, housle a jiné nástroje zpíval prý překrásně. V městské knihovně cu- ryšské ukáží vám vlastnoruční jeho noty (v »ál- dinické« bibli z roku 1518). Za všech časů lid zpíval rád a s vervou posměch na pány a opěval štěstí i nehody své- Rozpory politické a náboženské zrodily množstv žalozpěvů, písní polemických, satyrických a ná- boženských i mnoho písní válečných. Bohužel, že se většina rukopisů a tisko- pisů písní oné doby ztratila. V nich obrazily by se dějiny země té co nejvěrněji! Tschudi mluví o některých písních po- směšných za příčinou bitvy u Laupen (1329). »Oni (Bernští),« píše, »zničili mnoho tvrzí o čemž lid městský písně (»öffentliche Lieder« zrobil, které vrchnost skoro mrzely a nenávis denně množily.«
Zwingli loupen městský píseň
26 article
Tehda zpívali v Bernu »Das Bonnenlied wider den päpstlichen Ablass« (1522) a »Da »Interlachenlied« satiru na množství debat mezi (katolickými) prakantony a Bernem. V Ženěvě zas pěli hymny na nekonečnou allianci dvou strěs-nobles villes«, Bernu a Ženévy atd. Ze skladatelů XVI. století uvádím Senfla, Benediet a Vaniusa. Století XVII. dalo Švýcarsku řadu vynikajících skladatelů. Jsou zvláště příslušnici kantonů katolických. Jmenuji jen Molitora, Glei- lea a Sultzbergra. Na posledního adressovány jsou vlastenecké verše, začínající: »Ihr wolt die schönen Gaben und den Talent den Euch der Herr vertraut nicht vergraben, Ihr wolt hiermit erzeigen dass das rauche Schweitzerlan auch gute Componisten hab, mli welchen es kann prangen.« Třeba též zmíniti se zde o četných » Col- legium musicum«. Tato jsou též dílem XVII. století, předchůdci nynějších společností filhar- monických a chorálních. Ona měla za onoho věku velký význam, šíříce dobrou hudbu mezi lidem švýcarským. -Nejčelnější byla ve Winter- thuru, Curychu, Sv. Havle, Šafhuzenách a Ba- sileji . . . V osmnáctém století zpěv kostelní dospěl ve Švýcarech své kulminace. Tento věk dal Helvetii řadu vynikajících hudebníků i skla- datelů. Před nimi byli: Bachofen z Curychu, Egli, Meyer z Lucernu a Schmidli. Mezi spisovateli hudebními oné doby vynikl hlavně J. J. Rousseau. Slavný Ženevan (* 28. čeryna 1712, 3. července 1778) předloži r. 1742 francouzské Akademii věd novou sou- stavu notovou (Projet concernant de rouveaux signes pour la musique). Vedle toho sepsal vydal r. 1752 operu »Le devin du village«, r. 1773 »Pygmalion«, scény lyrické čili mělo- drama, r. 1780 »Fragments de Daphniset Chloe«. Jeho »Consolations des miseres de ma vie«, obsahují kolem sta melodií. Známé jsou jeho »Les muses galantes«, dávané r. 1747 v opeře.
Senfl Benediet Vanius Molitor Glei Sultzbergr Winter Havel Šafhuzeny Egli Meyer Rousseau Ženevan Pygmalion Daphniset Chloé Consolations ma Bern Švýcarsko Curych Fragment