ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 2b4339d0-70c0-11dc-bdb7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 120, place 125, org 18, work 1
1 masthead
23. července 1903.
2 masthead
Císlo 199.
3 masthead
NÁRODNÝ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
tora« realistického denníku jedině možnou pohnut- kou všeho konání, zvlášť v žurnalistice, nedovede si ani představit nohu českého žurnalisty bez jeho kuřich ok, na témž místě, kde jej střevic tlači Náš boj proti realistieko-pruským konventiklům má prý pozadí existenční, poněvadž prý však dostáváme z naší administrace Jobovy zvěsti obracíme a vystupujeme v brnění obranců če- ských evangelíků. Praklika herbenovské dialek- tiky je jako vždyeky velmi průhledna a zrakům měně prohlédavým ji vyložime. Hnuti »Los von Rom« spojeno jest s positivními i negativními zájmy několikanásobnými. Ke kladným inter- ossentům na tomto hnuti náleží i sám dr. Jan Herben, jak sám prohlásil v jedné ze svých garšinovských pohádek, řka: »Já tomuto hnutí naprosto a na všech stra- nách přeji.« Nejmocněji záporný a to nej- úporněji záporný má na tomto hnuti záje n národ českoslovanský, poněvadž mu toto hnuti jde na holé jeho hrdlo ! Zpustošení politických mysli v nejmladší generaci jde ovšem tak da- leko, že včerejší vydání »orgánu radikálně-po- krokovéhos, největšího to »konfusoria« v akvariu drobných stran českých, pod záhlavím »Strach před králem pruským« přímo popírá tragicky kalastrofální význam politické případnosti, k niž
Jobův doktor Herben Los on Rom
6 article
»Los von Rom« směřuje, opíraje se při tomo řeč dra. Sladkovského ze 7. prosince 1866 proslovenou, tudíž před r. 1871 a zvláště před 7. říjnem 1879! To budiž řečeno jenom v závorce. Složitost ostatních záporných zájmů na hnuti »Los von Rom« umožňuje re- alistické obraně, nepoctivě vytýkati našemu útuku na realistickou entente cordiale se Schindow- ským a jeho soudruhy, práci pro Řím, pro »konopišťskou politiku« atp. Celému světu, po- ctivé a slušné jeho části, kteráž jest, jak v zájmu lidstva doufáme, většinou, jest jasno, že náš boj má pohnutky čistě národně- politické, nacionální, vlastenecké, kteréžlo slovo realistům zhanobiti nikdy se nepodaří, a tyto pohnutky musi zmohutněti na mocnost je- dině a bezohledně naše jednán řídící, pakliže se vyskytla snaha, učiniti hnut
Sladkovský Los on Rom Řím
7 article
»Los von Rom!« stravitelným českým ústům, přenesením jeho do českého roucha a do če- ských poměrů za pomoci pruských součinitelů tohoto hnutí, a v tomto bezohledném počínání budeme se až v nejposlednější řadě ohližeti na svůj vlastní a ke všemu hmotný prospěch, ačkoli by bylo smutno, kdyby to tak daleko u nás došlo, aby hájení nejživotnějších zájmů národa vyneslo někomu nějaké ohrožení, zejmena v nej- cennějším ohledu, co do sympatií, jimž se až dosud těšil. Bezohlednost tato nemůže nerozlišo- vati a nemůže stotožňovati. Kdybychom měli na sebe vzíti nějakou zbroj na obranu českých evangeliků, musilo by to býti v první řadě proti panu dru. Janu Herbenovi samotnému. Myslíme totiž, že mezi českými evangeliky, evangeliky národně českými, nenajde ani jediného, který by spolupodepsal jeho konfessi: »Já hnutí » Loe von Rom« naprosto a na všech stranách přeji.« Ba ani mezi realistickými evangeliky nepočílaje Herbenovy stoupence mezi duchovními nenašel by jich ani tolik, co má prstů na své požehnané pravici! Tolik nám budíž aspoň do voleno pochybovati, že v resoluci, jakou od hlasuje nastávající sjezd českých evangeliků losvonromistická konfesse Herbenova obsažena nebude. Je-li nutno, abychom vymezili svů názor o našem poměru k českým evangelikům, pravíme beze vší obrany, k níž necitíme žádně
Herben Rom Herbenův Los Rom
8 article
potřeby, toto: »Je-li k pojmu národa, opatřeného všemi náležitostmi zaručeného vývoje kulturního vedle samostatné vlasti a jazyka, třeba i vlastního náboženství zděděného po předcích, pak tímto náboženstvím ovšem není římskokalolické. Pr našem nesčetněkráte doloženém zaručení pro historickou renésanci českého nár da, jejímž vrcholem vědomí v obnovení starého státu českého, nemohli bychom za náboženství tohoto státu uznati jiné, než víru, spečetěnou krví Bílé Hory a Staroměstského náměstí. Nikdy však nemů žeme dopustiti a srovnati právě s nevyhladitel- nou tradicí bělohorskou, aby druhou reformae národa českého, kdyby k ní jednou mělo dojití, prováděla, byť v českém překladu, ruka pruská. Nelze ledy jiti se svící pro oheň k pruskému sousedu, ale ti, kdož uznávají za potřebu roz- nítiti v Čechách oheň víry, ať k tomu vezmou křemen z českého kvádru a nesou jeho jiskru od českého k českému srdci. Schindowšti ne- mohou býti nikdy apoštoly v českém národěa jeho náboženské sborý nikdy nesmí »ekvipo- vati« — žádný Bund z Berlinal O »Aféře dra. Herbena« přinášej »Plzeňské Listy« pozoruhodný a obšírný článek »Z kruhů realistických«. Uvedeme z něho úvod a konec. Praví se v něm:
Herben Bílá Hora staroměstský náměstí Čechy Berlinal O
9 article
Poslední afféra dra. Herbena vzbudila ve veřei nosti nemalou pozornost. Dovolte mně, jako realistovi který od chvile, co „Čas“ počal vycházeti, k novému hnuti olevřeně se hlásil, pronésti úsudek o této udá- losti. Napřed několik všeohecných — ale věc samou objasňujících poznámek. Všem nám, kteří střízlivě posuzujeme a stopujeme činnost „Času“ — jest znám tento fakt: „Čas“ v poslední době je stejně klerikálním jako jsou „Katolické Listy“. — „Čas“ pěstuje kleri- kalismus protestantský a mosaický, „Katolické Listy“ klerikalismus římský. Jako v „Katolických Listech (rubrika: bohoslužba) uveřejňují jen lokálky o poutich a procesích katolických, tak „Čas“ jen o bohoslužbách protestantských a židovských. Rtozdíl mezi oběma listy jest pouzeten, že „Katolické Listy“ ke svému klerikalismu olevřeně se hlásí, „Čas“ zatím ještě ne.
Herben
10 article
Klerikálním stal se „Čas“ od té doby, co přestoupil dr. Herben k evangelické víře. Tím však není ještě řečeno, že by celá strana lidová (realistická) klerikální směr ,Času“ schvalovala. Naopak, přečelní stoupenci strany té přejí si, aby „Čas“ v otázkách náboženských vedl si naprosto nestranně a záležilost ta byla často již ve schůzích výkonného výboru uvažována a pře- třásána. Nejnověji pak výkonný výbor otevřeně a ve- Tejně dal dru. Herbenovi na jevo, aby přestal stranie protestantismu. Podobně má se to s heslem „Los von Rom“. Ve straně samě — a to i v předáckých kruzích — jsou mužově, kteří dobře vědí a usuzují, že hesla toho některé německé strany zneužívají k účelům polilickým a nacionalistickým. Tedy v této věci stojí na témž bezmála stanovisku jako dr. Kramář. Kdyby še jednalo při heslu tom o projev čistě náboženského přesvědčení, nikdo by se věru nad tím nepozastavoval. Dr. Herben však i tu odlučuje se od celku a dla „Já tomuto hnutí (Pryč od Říma) na prosto a na všech stranách přeji.“ On nechce tedy připustit, že Eisen- kolb, Wolí a pod. provádějí heslo ono z hanebných pohnutek, jak přece sami doznávají („Nám jedná se o zcelení všeho Němectva a zánik méně cenných národností a todá se pro- vésti pod heslem: jeden národ, jeden císař, jedno náboženství“.) Přece tu patrno, že pod heslem „Pryč od Říma“ nepracují něm. radi- kálové jen o Řím nebo o Rakousko, nýbrž v před- ní řadě o zahubení českého národa. Kdo vidi jejich činnost ve smíšeném území, kdo sleduje
Herben doktor Eisen Wolit Los on Rom Řím Rakousko
11 article
ono strašlivé pronásledování českého lidu v místech pohraničných (a to se děje pod heslem „Pryč od Rl- ma“), ten přece nemůže jen tak beze všeho říci: „já přeji tomulo hnutí na všech stranách“ Věc pak tím více ještě zaráží, představíme-li si s jakou náruživostí a zrovna chorobnou vášní stíhá dr. Herben každý český projev sympatie pro Francii nebo Rusko a ja- kému výsměchu vydává každého, kd pěstuje přátelské styky s nacionalisty francouzskými. Pro nacionalisty německé Všeněmce má však slova omluvy: „já prostě věřím, že lidé, kteří něco dají na evangelium, nemohou být surovými násilníky“. A Eisenkolb tvrdí, že on dává silně na ovangelium — ergo — — Ve svých vývodech, jimiž omlouvá Všeněmce, jde pak dr. Herben tak da- leko, že dí: „není tu důkazu, že by byl český Němec, když se stane evangelíkem, nám nebezpečnějším, než když zůstane katolíkem“. Ano, kdyby přestupování takové diktováno bylo přesvědčením náboženským. mohli bychom s drem. Herbenem souhlasit. Ale přece Všeněmci to jasně říkají, proč přestupují na evangeli- ctví: „když budeme protestanty, budou nás z říše německé spíš podporovat v politických snahách, jako by podporovali Rusové Čechy, kdyby byli pravoslav- nými. Tedy o politiku a sice zřejmě proti- českou lu běží, jak přece možno se dočísti denně v listech všeněmeckých. To nejsou tajnosti, vždyt Všeněmci v ohledu tom jsou až příliš upřímni. Z toho všeho nesmí se však vyvozovat, že by byli vesměs předáci strany realistické téhož mínění jako dr- Herben.
Herben Němec Rus Pearl Francie Rusko Čechy
12 article
Pan dr. Herben stále nám vypravuje, že p. Schin- dowski je člověk bystrý, vlivuplný žurnalista, který zrovna Čechům může mnoho v Německu prospěti pravdivým vylíčením poměrů našich. Dobře! Ale jak to přijde pak, že tento bystrý a chytrý muž dal se napáliti Rumplerem? Pan Schindowski přece měl hned Rumplera chytit za límec a vyhodit od sebe. jakmile viděl, že chvíli dělá zuřivého Čecha a chvíh zase zuřivého Němce! To by přece i nejjednodušší člověk byl na jeho místě učinil! A hle, tento bystrý zurnalista nevěděl si rady a potají běží k dru. Herbe- novi a bere si ho na pomoc. Pak jdou na Rumplera tři a všichni dohromady mu vlastně neudělali ničeho. ba neřekli mu ani čisté pravdy do očí. Co si mám o tom všem myslit?! Při nejmenším aspoň tolik, že ten p. Schindowski není docela bystrým ani vlivu- plným žurnalistou, nýbrž buď člověk úplně naivní, kterého nikdo vážně nebere, nebo bázlivec první třídy.
doktor Herben Čecho Schindowski Němec Herb Německo
13 article
Druhá věc, jež mne velice zaráží jest ta, že pan dr. Herben šel do německého kasina, zvlášť když tam byl starého kozla platen. Ovšem, on říká, že mu „Ná- rodní Listy“ nemají čeho předpisovat, kam a s kým musí jít na oběd. Ale otázka je tu jiná — otázka ná- rodní discipliny, ze které se realistě, dokud vím, nechtějí vylahovati (I!). Jak se choval v německém domě dr. Herben? Jako Čech? Jest známo, že když své doby v německém domě promluvil dr. Zpěvák dvě česká slova — hned ho odlamlud vyhodili a ještě snad jej zbili. Dra. Herbena však nikdo tam nezbii ani nevyhodil, ačkoliv poměry v kasině se ještě od těch časů pranic nezměnily. Za koho tam ho tedy pova- žovali?! Ostatně říkat, že do německého domu může jít každý, je nebezpečným heslem pro vlažné tidi. V německých listech jsme ještě nečelli výzvu: Němci. můžete chodit do českých besed! Velmi je pak zají- mavo, že pan Schindowski, kterého líčí dr. Herben jako přítele Čechů, vyhledával v Praze místnost —- německou. Vědělť patrně, co je příkazem jeho národní discipliny. Všecky tyto úkazy vedou k těmlo důsledkům: strana lidová bude musit už jednou objasnit svůj po- měr k soukromému žurnálu pana dra. Herbena, aby se nesvalovala na ni zodpovědnost za osobní vystu- pování a osobní mínění páně redaktorovo. Vytýká-l dr. Herben „Národním Listům“, že ony provozuj svou vlastní politiku bez ohledu na vedení štrany pak on dopouští se hříchu toho mnohem častěji věru že i bezohledněji.
Herben Němec Schindowski Čecho doktor Čechy Praha
14 article
»Radikální Listy« pak přinášejí z kruhů neodvislých českých evangelíků následu- jící projev: »Neodvislí evangelíci čeští sice víru svoji nija- kým způsobem nezapirají, chovajíce ji v srdci jako drahocenný odkaz svých českých otců, ale ne- jsouce klerikály, nevyvolávali nikde sporů náboženských a nejméně hleděli jednati s někým o pomoc, by jich víra šiřila se moci, okázalostí, ba i penězi. Tito čeští evangelíci o náboženskou olá tku tímto způsobem se nikdy nestarali, neboť u víře je- jich jest základním molivem reformačním Husův odkaz: svoboda myšlení a víry. Krátce: Češti evan- gelici jistě z 99 procent veškerého počtu v Čechách a na Moravě pokládají zájem víry za věc svědomí a názoru každého jednotlivce, za věc jeho přesvěd- čení. Co je příčinou trapných výkladů, které se dnes činí o českém evangelictvu? Mezi evangelíky vyskyllse zbrklý člověk; jenž utíkal se o ochranu svých evangelických zájmů do redakce realistického den- níka a kul tam pikle vlastizrá dné. ucházeje se o pomoc Německa. A násle- dek toho jest, že dnes, po nejkrásnějších dnech Husových, pojednou rozrušena jest česká veřejnost »zradou« evaugelickou a jako pádný argument proti veškerému evangelismu českému uvádí se sensace. že evangelický pastor jest kompromitován. — Což pak všichni kněží evangeličtí musí míti charakter
Husův Čechy Morava Německo
15 article
Husa, Jeronýma a Rukycany? Co pak nemůže býti evangelický pastor naivním, zbrklým a la na- ticky založeným člověkem? Nemůže to býti jednostranná, a nedokona lá duše? Smí, anebo může takový jedno- tlivý pastor mluvíti a jednati za všechny evangelíky české? Čeští vlaste- nečtí evangeličtí duchovní ve věcech veřejných měli až dotud na své okolí evangelické, ba namnoze i na široké okolí katolické, nepopíratelný vliv. Vliv tento získali si ne jako fanatikové, ale jako lidé vzdělaní, svobodomyslní a vlastenci. Mají li ale mladši páni ze semináře evangelického chuť starati se věci veřejné ze slanoviska realistickéh a chtějí-li dokonce svému učení dodávati pravdy pomocí německých marek, pak rozejdou se s českým lidem evangelickým, nebol ten lid nikdy nebude trpěti v lůně svém jezovilstvi evangelické. Češlí evangelici mohli by naší veřejnosti vyčísti mnohou klerikální nesvobodomyslnost — ale neučiní toho a konstatují jednou pro vždy, že ne- mají nic společného ani s hnutím německým »Pryč od Říma, ani s kategorií realisti- ekou v Cechách. Na vlastenectví českého evan- gelismu nesmí padnouti stin pro nesprávné jednáni jednollivnů. K tomu nemáme čeho dodati, leda s vů. nejvřelejší souhlas a jen jediné po- dolknutí, že nikomu ani nenapadlo mluvitio zradě evangelické a argumentech proti veške- tému evangelismu českému. My aspoň ve svých polemikách odlišovali od realistů národně smý- šlejici eveng- liky.
Hus Jeroným Rukycana Řím Cecha
16 article
— Z c. k. všeobecné nemocnice. Dobrou illustrací fossilních poměrů nemocničních jes seznam abonentů, vydávaný správou telefonu. Mezi abonenty, t. j. mezi osobami a ústavy kteréž mají připojení k centrále telefonní, na- cházíme českou dětskou nemocnici na Karlově s dvojím spojením, dále německou dětskou ne- mocnici na Karlově náměstí a okresní nemocnie vinohradskou. Ostatní nemocnice: Milosrdných bratří, Alžbětinek, Milosrdných sester na Mal straně a — horribile dietu — c. k. všeobecná ne- mocnice pražská, nemají připojení k centráletelefonní! Máme na zřeteli zde jen všeobecnou nemocnici pražskou, spravova- nou státem, resp. jedním departementem místo- držitelství českého, jehož schopnosti a dobrou vůli, zejmena k českým ústavům, již tolikráte jsme byli osvítili. Avšak ptáme se české veřej- nosti, zdali by to byla považovala za možné že ústav s tak velikou agendou, jako jest c. k. všeobecná nemocnice pražská, nemá připojení k telefonní centrálo? Dotýčný departement místo- držitelský patrně neví, co se uspoří pochůzek co se uspoří času při rozmanitých objednáv- kách, jednáních — a toho v nemocnici věru není málo — jestliže se ústav a jednotlivé kliniky opatří telefonem. Marně se však někteří profes- soři o zařízení telefonu na svých klinikách na- máhají. Kéž duch svatý dá místodržitelství dobré vnuknutí!
Karlov Karlov náměstí Alžbětinka
17 article
— Ve včerůjší schůzi zemského výboru království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc záležitosti: (Soustrast nad úmrtím pa- peže.) Předsedající hr. Schönborn vzpomenul úmrtí papeže Lva XIII. a žádal za dodatečné schválení opatření, jež presidium učinilo odeslá- ním soustrastného telegramu do Říma, na který již včera došla děkovná odpověď. — (O pravy břehů labských.) Byla předložena zpráva vodního oddělení zemského výboru o nutných opravách na labském toku mezi Hradcem Krá- lové a Nymburkem nákladem 6100 K. Zpráva schválena a náklad povolen. (Zpravodaj člen z. v. dr. Werunsky.) — (Úpravahorního toku Labe.) Byla předložena žádost vodního od- dělení z. v. za vyplacení V. splátky na úpravu horního toku labského částkou 45.330 K. Žá- dosti bylo vyhověno. (Zpravodaj týž.) — (Re- gulační plán obce Dejvic.) Žádost obce Dejvic za schválení regulačního a poloho- pisného plánu obce té vyřízena byla v ten způ- sob, že plán má býti doplněn ve smyslu poža- davků esthetických a hygienických; obci dejvi- cké doporučeno, by vzhledem na svoje soused- ství s král. hlavním městem Prahou a blízkost letních sídel vypsala konkurs na zhotovení no- vého regulačního plánu, a to ne pouze plánu polohopisného, nýbrž též ve smyslu nutných požadavků esthetických drženého. (Zpravodaj náhr. čl. z. z. Němec.) — (K úpravě Nuslí a Pankráce.) V záležitosti úpravy polohy té části spojených obcí Nüslí a Pankráce, jež se kloní k Podolí, bylo u příležitosti projednávání stižnosti ve věci stavební, řečené části obce Nuslí a Pankráce se týkající, usneseno, trvati na zásadě, že pozemky v části té, ku parcelaci určené, mají býti zachovány pro domky rodinné.
Schönborn Lev XIII doktor K Žá Němec Řím Hradec Nymburk Dejvice Praha Nusle Pankrác Podolí Re obec Nüslit
18 article
(Zpravodaj týž.) — (Na podpory poško- zeným živelními pohromami.) Bylo usneseno vložiti do zemského rozpočtu na rok 1904 částku 30.000 K na podporu stíženým ži- velními pohromami. (Zpravodaj člen z. v. dr. Eppinger.) — (Subvence.) Byla povolena vý- plata subvence 4000 K Spolku pro dějiny Němců v Čechách. (Zpravodaj týž.) — (Bádání vati- kánská.) Ku pokračování v bádání v archi- vech vatikánských budou vysláni dr. Novák a dr. Trautmann. — (Školství hospodář- ské.) Supplující učitel při střední hospodářské škole v Roudnici J. Rychetský byl jmenován řádným učitelem při tomto ústavě. — Na stavbu rolnické školy v Litoměřicích byla povolena sub- vence ve výši třetiny stavebního nákladu. — (Akce živnostenská.) Byla povolena vý- plata subvence Českoslovanské obchodní akade- mii v Praze, na kurs pro damské krejčí v Praze a průmyslovému museu v Českých Budějovicích — Pro kupecké školy pokračovací zakoupen byl spis Stillerův. — Byly povoleny nové subvence na mistrovský kurs cbuvnický v Bavorově, obuv- nickému družstvu v Suniperku, řemeslnické jed- notě v Krumlově na zřízení besídky pro učně a na vlásenkářský kuzs v Plzni. — Zemské Jed- notě řemeslnických společenstev byla poukázána k výplatě subvence 700 K na přednášky. —
doktor Novák Trautmann J Rychetský Stillerův Čechy Litoměřice Praha Český Budějovice Bavorov Suniperk Krumlov Plzeň spolek pro dějiny Němec střední hospodářský škola v Roudnice
19 article
(Zemský fond sirotčí.) Podmínečně po- voleno bylo zřízení stipendií sirotčích v okrese sedleckém. — Byly schváleny podmínky pro- půjčování stipendií při ústavu pro hluchoněmé v Hradci Králové. — Při ústavu pro hluchoněmé v Praze bylo zřízeno 10 stipendií, a při sirotčinei v Georgswalde taktéž 10 stipendil. — Bylo za dáno 5 stipendii při sirotčinci ve Vys. Mýtě. — Byla schválena opatření, týkající se soupisu evidence stipendistů zemského fondu sirotčího — Při řemeslnických školách zemských v Ml Boleslavi, Litomyšli, Kolíně, Kutné Hoře a Vo- lyni bylo zřízeno 40 stipendií pro sirotky. (Zprav vesměs člen z. v. Adámek.) — Josef Kavalír mrtev! Před závěrkou listu dochází nás ze Sázavy překvapující zpráva Josef Kavalír, majitel světoznámých skelných hutí na Sázavě, zemřel, raněn byv mrivicí. Josef Kavalír byl synem Františka Kavalira, jenz založil v roce 1837 na Sázavě velkolepé hutě a první vytvořil lučební sklo, vzdorující všem kyselinám a žáru ohně. Syn jeho, právě zesnulý Josef, velikou plli svou a vynikajíeím rozhledem v oboru sklářském, povznesi pověsť hutí na jméno světové. Josef Kavalír byl upřímným vlastencem a obětavým podporovatelem všech národních podniků. Jméno jeho známo bylo nejen jakožto jméno vynikajícího průmyslníka v Čechách, nýbrž i za hranicemi a zejmena ve
Adámek Kavalír Hradec Králové Praha Georgswalde Mýto ml Boleslav Litomyšl Kolín Kutná hoře Sázava Čechy
20 article
Francii, kde jevil se o výrobky jeho veliký zájem. Zesnulý s přízněn byl s rodinou Fričů a byl tehánem nynějšího starosty měst pražských dra. Srba. Čest jeho pamáfcel — Výbor Spolku českých žurnalistů podává všem členům, příznivcům a přátelům spolku truchlivou zprávu o úmrtí dlouholetého milého člena spolku. pana Jos. J. Toužimského, redaktora „Nár. Po- litiky a spisovatele, který po dvouleté, těžké chorobě zemřel dne 22. července, dosáhnuv věku 55 let. Čest budiž památce jeho! — Osobní. Pan JUDr. Karel Kurz, rodem z Loun podrobil se dne 21. července na báňské akademii v Příbrami s dobrým prospěchem státní zkoušce oboru hornického a nabyl tím litulu báňského inženýra. — Promoce. Pan JUC. Otto Jelínek z Mirotie, spolupr covník »Národních Listů«, bude zejtra dne 24. července na české universitě Karlo Ferdinandově prohlášen za doktora veškerých práv. — Pan JUČ Ladislav Vojta, místodržilelský konceplní praklikaní v Praze, bude v pátek dne 24. července o 12. hodině polední na české universitě Karlo Ferdinandově dokto rem veškerých práv veřejně prohlášen. — Pan JUC Karel Kostial z Jilemnice v Čechách, právní prakti- kant při okresním soudě na Král. Vinohradech, bude v pátek dne 24. července o 12. hodině polední na če- ské universitě Karlo-Ferdinandově v Praze prohlášen doktorem práv — Z české techniky. Pan Karel Hammer ze
Frič Srba Jos J Toužimský JUDr Kurz JUC Jelínek Vojta Kostial Král Hammer Francie Louny Příbram Mirotie Praha Jilemnice Čechy univerzita Karla Ferdinandov univerzita KarlaFerdinandov
21 article
Smíchova podrobil se na české vysoké škole techní cké dne 21. t. m. druhé stální zkoušce z oboru sta- vebního inženýrství v Praze a uznán byl velmi způsobilým. — Inženýr pan Karel Šimek z Střebohostic u Českého Brodu podrobil se v úterý dne 21. t. m. druhé stální zkoušce z oboru staveb- ního inženýrství a uznán způsobilým s vyznamená- ním. — Inženýři pp. Rudolf Hovora z Kamýku nad Vltavou a Robert Růžička z Prahy složili složili dne 20. července s prospěchem druhou státní zkoušku ze slavebního inženýrství na c. k. české vysoké škole technické. — Pan inženýr Rudolf Erben, rodem z Kutné Hory, podrobil se dne 21. t. m. s prospěchem druhé státní zkoušce odboru stavebního inženýrství. — Pan inženýr Emanuel Straka, assistent české vysoké školy technické v Brně a pan inženýr Josef Fran c, rodem z Bečvár. podrobili se druhé státní zkoušce z odboru staveb- ního inženýratví na zdejší vysoké škole technické uznáni způsobilými — Úmrti. V Hlinsku zemřel dne 21. t. m. v věku 32 let pan Karel Churain ml., majitel domu a závodu železářského v Hlinsku. Pohřben bude dnes dne 23 července o 3. hod. odpol. na místní hřbitov. — Řezbář-umělec. Píše se nám z Náchoda: V městě našem usadil se mladistvý, ale velmi nadaný řezbářdekoratěr Jan Vl. Uherek, který při své pil a umělecké snaze plnou měrou zasluhuje, aby i širší veřejnost, zejmena oni kruhové, kteří dovedou jeho práci oceniti, věnovali mu svoji pozornost. Jan Vl.
Šimek Hovor Růžička Erben Straka Fran Churain Jan vládní Uherek Smíchov Praha Český Brod Kamýk nad Vltava Kutná Hora Bečváry Hlinsko Náchod Střebohostic český vysoký škola technický český vysoký škola technický v Brno vysoký škola technický Úmrt
22 article
Uherek vykazuje se již pěknou řadou úspěšných pracíi hlavní oltář v kostele „Na špitálku“ v Litomyšli, oltái v děkanském chrámu tamtéž, nábytkové řezby roko- kové pro hr. Latoura, miniaturní řezbu náchodského zámku pro královnu virtemberskou, salonní předměty dekorační pro MUDra. Stráníka v Náchodě; zvlášt pěkné dekorační předměty pro dra. Lederera v Jaro- měři. Práce páně Uherkovy vynikají vkusnou kompo- sicí a šťastnou koncepcí. Přidržuje se přírody, k níž lne s celou duší; jeho řezané květiny, kterými práce své tak rád zdobí, překvapují jemným a věrným pro- vedením a překvapen dojmem, stane každý před jeho řezanými máky (vlastní specialitou) v rámci na ply- šové podložce. Předstěny jeho s dekoračními květi- nami došly již široké obliby a dostalo se mu jedno- Ulivých zakázek již i z ciziny (Solnohradu, Hamburku a j.) i výstavních vyznamenání, najmě též pro slo- hovou přesnost. Jan Uherek narodil se ve Světlé nad Sázavou, kde se též u V. Vlčka vyučil, projeviv hned z mládí nadání výtvarnické. Později pracoyal též ve známém závodě Mrázově v Praze a za existencí oct se konečně zde v našem městě. Ač sami neradi ztratil bychom dobrého a čestného druha, přece pro plné rozvinutí jeho talentu musíme na něho upozorniti Má jen vadu, že cení své práce ze samé skromnost až příliš nízko. — C. k. zemská zdravetní rada konala schůzi dne 18. t. m., na níž vyřídila tyto záležitosti: 1. Dobré zdání o zřízení jatek v Oseku. 2. Dobré zdání o žá- dosti jistého hostinského v Marianských Lázních, aby směl užívali saccharinu. 3. Dobré zdání o souk romém ústavě MUDrů. Wanitschka a Herzuma v Děčíně. 4.
Latoura Stráník Lederer Uherkův Uherek V Vlček Mrázův Mudra Litomyšl Náchod Solnohrad Hamburk Světlá nad Sázava Praha Osek Děčín
23 article
Dobré zdání o domnělém léčivu Djocat. 5. Dobré zdání o přípustnosti výroby umělých minerálních vod Ant Škramlíkem v Lysé. 6. Dobré zdání o rozšíření sou- kromého léčebného ústavu dra. Stan. Černého v Ko- šířích. 7. Dobré zdání o vodoléčebném ústavě dra- Wiessera v Žamberce. 8. Dobré zdání o přípustnosti výroby korkových zátek z upotřebených už větších zátek. — Schůze poštmistrů, expedientů a pošl. úřadníků pomocných. Na neděli dne 2. srpna t. r. svolává Ústř jednota poštmistrů, expedientů a expeditorů pro Če- chy, Moravu a Slezsko schůzi jmenovaných kategori do Staré Paky s pořadem: „Rozhovor o nynějších poměrech c. k. poštmistrů výpravců a pošt. úřadníků pomocných“. Schůze konati se bude v místnosti „Na staré poště““ o 3. hod. odpol. — Rubešovy slavnosti ve Skutči 15., 16. a 17. srpna, jichž zůčastní se zajisté nejen celé okolí Skutče, ale i četní hosté z Čech a zvláště rodáci skulečtí, jichž přihlášky nejdéle do 10. srpna učiněny buďtež, obsa- hují v podstatě: 15. večer akademii, 16. slavnostní průvod k domu, kde Rubeš bydlel, slavnostní řeč spi sovatele Jaroslava Kampra z Prahy, a odpůldne ná rodní slavnost, 17. shromáždění rodáků v Sokolovně Připravy jsou v plném proudu. Na shledanou ve Skutě 15., 16. a 17. srpna
Antonín Škramlík doktor Černý Wiesser Rubešův Rubeš Kampra Lysá ko Žamberk Morava Slezsko Stará Paka Skuteč Čechy Praha
24 article
— Z jednoly výtvarných umělců. 22 členů této jednoty obeslalo umělecké oddělení pardubické vý stavy 96 obrazy aj — Na paměť oslavy položení základního kamene pomníku Husovu v Praze věnovala obec Slatina v okr kralovickém 20 K Ústřední Matici školské. — Dalš dary Ústřední Matici školské: Obecní úřad v Rejši- cích 20 K a místní školní rada tamléž 10 K místo věn- ce na rakev k uctění památky zemřelého řídícího učitele pana A. Maliny. Při sňatku sl. Mařenky Čál- kovy a p. Jos. Vlacha ve Frydnavi vybráno mezi hosty K 4.20. Při sňatku sl. Andulky Hvízdovy s po Václavem Pavlátem, rolníkem v Postupicích, vybráno drůžičkou slečnou Mařenkou Paurovou 22 K. K ná- vrhu p. J. Motyčky vybráno mládencem p. J. Horákem při svatbě sl. Mafenky Novotných s p. Rybenským v Rosicích u Chrástu 10 K. Paní A. Schneidrová z trestního narovnání s paní B. Matějíčkovou na Král Vinohradech odvedla 5 K — Z musea království českého. Vzhledem k do- cházejícím dotazům sděluje musejní správa, že tištěný český „Průvodce sbírkami musea král českého“ bude nově vydán na podzim tohoto roku
Husův A Malin Čál Jos Vlach Hvízdův Pavlát Paurův J Motyčka Mafenka Novotná Rybenský A Schneidrová Matějíčkův Praha Postupice Rosice Chrást 10 K Vinohrady obecní úřad Rejš muzeum království sbírka muzeum král
25 article
Dříve nebylo možno k novému vydání přikročiti, po- něvadž za příčinou četných nových přírostků bylo v minulém roce nutno vykonati ve sbírkách mnoho rozsáhlých změn. Tak na př. sbírka historicko-archae- ologická byla úplně přerovnána, ježto jí bylo dáno přes 20 nových skřiní výstavních; ve sbírkách prachisto- ricko-archaeologické, rozmnožené rovněž řadou no- vých skříní, ethnografické, zoologické a geologicko- palacontologické vyloženy nově získané obsáhlé kol- lekce Právě se přerovnávají veškeré sbírky mineralo- gickopetrografické, rozmnožené, jak známo, přeboha- tým odkazem zvěčnělého p. MUDra. Vojtěcha Wra- ného. Nebylo by zajisté účelno vydávati „Průvodce““ jenž by za několik neděl již platnosti pozbyl. Zahá- jené práce budou však průběhem léta t. r. skončeny, načež ihned bude dán nový český „Průvodce“ do ti- sku. Potom přikročí se k doplnění „Průvodce“ ně- meckého, který ovšem v nynějším svém znění přestal býti rovněž již dávno spolehlivým vůdcem sbírkami musea, pocházeje již z roku 1897 — Sbírky munna království českého jsou otevřeny bezplatně v neděli od 9 do 12 hodin dopol. a ve středu a v sobotu od 2 do 6 hodin odpol. Za vstupné 30 kr. za osobu v úterý, ve čtvrtek a v pátek o 9 hodin ráno do 1 hod. odpol. Jen s průvodčím z vstupné 50 kr. za osobu ve středu a v sobotu od 9 do 12 hod. dopol. a v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 3 do 5 hodin odpol. Vstupenky lze obdržeti u vrát- ného.
Mudra Wr
26 article
— Výhodná výprava pařížského kroužku přálel Štencových vyjede ve středu dne 5. srpna t. r. rych- likem o 8. hod. 25 min. z Prahy. První zastávkaa noclech v Norimberce a ve Štutigartě; na to druhý den večer dorazí se do Paříže. Zde setrvá výprava 8—9 dní, načež jede se na Londýn, kde se pobude 4 dni a zpáteční cestou přes Paříž, Basilej. Curych (odkud za pěkného počasí na Rígi), Kostnici, Bodam- ské jezero, Inšpruk, Solnohrad, Linec do Prahy. Po- slední schůze před odjezdem koná se v sobotu, dne 25. července o 128. hod več. „u Choděrů“, I. posch. č. 4, kde poslední, delinitivní přihlášky se přijímají. a kde zapraveno musí býti 50 zl. 92 kr. na okružní lístek, za přihlášku komitětu a na pojistku proti úrazu na cestě. Účastníci z venkova se žádají, aby tento pe- něžitý obnos, kdyby do schůze se dostaviti nemohli. zaslali na adresu: Josef Trmal, chef firmy „Zlobitzkí“ v Karlíně, Florenc. Po 25. červenci nemožno na při hlášky bráti zřetele
Štencův Choděra Trmal Praha Norimberk Štutigarta Paříž Londýn Basilej Curych Solnohrad Linec Karlín Florenc
27 article
— Boj obchodníků s dobytkem a řezníci. V po- slední době vnikly do veřejnosti poplašné zprávy. že na pražském trhu v ústředních jatkách v Holešo vicích obchodníci, zvláště židovští, hověz dobytek překrmují. Zpráva la šířena byla takým způsobem, jako by se to slávalo teprve v době ny- nější. Při předvčerejší schůzi, konané v ústředníeh jatkách, konstatováno, že krmení to děje se na zá- kladě dohody obchodníků s dobylkem se řezníky že v té věcí před 5—6 lety konány byly na radnici pražské důkladné porady. Řezníci zdejší si stěžují na překrmování, obchodníci pak na to, že několik větších řezníků pražských a zvláště těch, kteří na obchodníky si stěžují, kryje svou potřebu hovězího dobytka zvláště od velkostatků a z větších živnosti rolnických a tak zdejším obchodnikům působí soutěž. kupujíce hovězí dobytek mnohem nakrmenější než v pražských jatkách. Obchodníci si zvláště stěžují na řezníky pp. Rabana a Kočvaru a j., kteří po oné dohodě, před lety se uskutečnivší, pražský trh míjí.
Raban Kočvara
28 article
Oba tito pánové jsou toho náhledu, že by měla rada městská dovoliti společenstvům řezníků zdejších, aby svými členy kontrolovali obchodníky, jak dobytel před trhem krmí a napájí a aby tak kontrolovali i úřadníky obecní, kteří nad tím bdíti mají. Ve správní radě jatek o věci té již často jednáno, ale byla obava, že by brzy proti uvedeným inspektorům společenstev mohla vzniknouti se strany členů spole- čenstva nedůvěra proto, že by tito společenstevní inspektoří měli dobytek, který teprv na trh přijíti má, předem vyhlédnutý a mohli by býti o cenách i jakosti dobytka na trh přivedeného mnohem lépe informováni než ostatní koupěchtiví řezníci. Byl by to jakýs »předprodej«, což naprosto jest nepřípustno, neboť tím poškozena by byla celá řada živnostníků. Ostatně ve veřejnosti byl skutečně vzbuzen úžas sdělením z hodnověrné strany, že někteří obchodníci s dobytkem pomáhají si při krmení tím, že zřízenci jich oněm dobytčalům, jimž právě méně chutná, natírají jazyk paprikou. Jest tudíž povin- ností dozorčích orgánů, aby v té věci pokračovaly tak přísně, jak správní radou jatek je nařízeno. Očekává se, že vzhledem k jistým námitkám, v po- slední schůzi na jatkách projeveným, svolána bude v brzku ankela, sestávající ze řezníků a obchodníků, kde učiněn bude pokus, všechny ty difference mezi obchodníky a řezníky srovnati. Inspektorem jatek jest ob. st. p. Vaníček, řezník, který však pro jisté pány není autoritou. Proto prý se má zříditi in- spektor jatek ze řad společenstva řezníků a schop- nosti podobné nemá prý nikdo jiný, než p. Kočvara Inu, uvidíme.
Vaníček Kočvara
29 article
— Mezinárodní výstava „Dětský svět“ v Petro hradě. V měsíci listopadu t. r. konati se má v Petro- hradě za protektorátu císařovny-vdovy Marie Feodo- rovny v Taurském paláci mezinárodní vědecká a živ- nostenská výstava „Dětský svět“. Výstava zaujímati má vše, co lýče se živola dítěte od jeho narození až inclusive věk škole povinný, tudíž výživu, zdravot- nictví, oděv, vyučování, fysickou a mravní výchovu dítěte. Dne 16. t. m. konána byla na základě pozvání gen. konsula ruského komořího hr. A. z Kondriavcevu v sále dolnorakouského živnost. spolku ve Vídni po- radní schůze ohledně obeslání výstavy této kruhy rae kouskými a ohledně volby komise. Že zástupců če- ských byl ke schůzi té gen. konsulem pozván vrch. zdravotní rada dr. Jan Dvořák, jenž se po delší dobu zabývá studiem o ochraně dítěte. Referát o a- ministrativní části výstavního projektu přednesl cls. rada p. Vil. Huber, o vědecké části zem. inspekton dolnorakouský p. dr. Rieger. Do výstavní komise zvoleni byli kromě representantů, bydlfcích ve Vídlni, dr. Jan Dvořák, jenž v nejbližší době vstoupí s kom- petentními kruhy českými ve spojení ohledně do- hodnutí se o důstojném zastoupení království českého na této výstavě.
Feodo doktor Dvořák Huber Rieger Petra hradit Petra Vídeň Kondriavcevo
30 article
— Zdar lovu. Píše se nám: V neděli dne 19. t. m. chytila v Třebeli u Marianských Lázní paní Aděla Hlaváčková z Prahy na udici krásný exemplář pstruha skalního „Salmo forio“, který vážil 11/4 kg. Jak známo, pstruh skalní, žijící v horských potůčcích, nedosahuje váhy přes 1/2 kg, proto onou dámou chycený exemplál zasluhuje zmínky. Přistání tak velikého, obrovsky hbitého pstruha, je obtížným, proto paní Hlaváčkové bylo hojně gratulováno. Ve zdejší krajině nepamatuje se, že by dáma tak krásný exemplář pstruha skalního byla chytila — Zvláštní vlak de Příhrami ze Smíchova dne 26. července t. r. ke sletu sokolské župy Jungmannovy jest již zajištěn. Kdo by si jím přál ještě jeti, nechť si lístek zaopatří do soboty. Odjezd ze Šmíchova v 5 hod. 39 min. ráno, návrat o 10. hod. večerní. Snížené jízdné činí zl. 1.40. Přihlášky možno učiniti u br. Karla Ma- ličkého, rukavičkáře na Smíchově v Palackého třídě a u jednatele v Sokolovně v hodinách cvičebních. — Záplavy a zničené úrody. Veškera krajina mei Hradcem Králové a Chlumcem poskytuje v těchto dnech neutěšený obraz zkázy a neobyčejných ztrát: veliké parcely polí s jarním obilím pšenicí, ovsem, ječmenem jsou zvláště u Dobřenic, Káranic úplně srov- nány v jedinou plochu, jakoby veliký přival vody přes ně byl se převalil a obilí do země zatlačil. U Chlumce jsou pole a louky ležící na Bystřici a Cidlině potopeny „ako za největších jarních záplav. Jedině okopaniny odolaly průtržím a lijákům minulých dnů. — Změny držebností. Pp. manželé Josef a Anna Borovičkovi koupili od svatováclavské záložny dům čp. 850 ve Veleslavínově ul. v Žižkově za 35.000 K.
Hlaváčková Hlaváček Jungmannův ma Josef Borovička Třebel Praha Smíchov Palacký třída Hradec Králové Chlumec Dobřenice Káranice Bystřice Cidlina Veleslavínův ulice Žižkov kg
31 article
Majetník realit v Žižkově pan Jan Kotland, koupil stavební pozemek č. kat. 102/9 v Žižkově za 10.000 K. — Není Floreno jako Florenc. Jistý obchodník, mající písárny své v Praze na Florenci, dostal těchto dnů dopis, posázený poštovními razítky a současně kolky na znamení nedosti zaplaceného poštov ného. Když dopis otevřel, shledal, že dopis odeslán byl dne 29. května z Prahy. Jiný obchodník objednával si od něho zboží k dodání do tří dnů. Adresa byla úplně správná, pouze scházelo tam slovo »Praha«. Následkem toho stalo se, že psaní putovalo do Flo- rence v Ilalii a odtud zasláno do Ameriky. Přes Ameriku konečně po sedmi nedělích, popsáno všemi možnými úřady a jazyky, dostalo se do rukou adres- sáta, který ovšem měl z něho malou radost. — Našťastné terno. Při hlavním tahu malé loterie udělala paní B., takto počestná hokynářka na Král. Vinohradech, na Vídeň terno v číslech 41, 40 a 13. Brala asi 168 korun. Dlouho přemýšlela, jak s vy- hranými penězi naložiti, až konečně ustanovila se na tom, že si peníze vymění za zlaté dvaceti- a de- setikoruny. Skutečně tak učinila. Seběhla několik sou- sedních krámů a za chvíli měla několik zlatých pe- nízků v rukou. Dělaly jí nesmírné potěšení. Tisíckráte za den je vytáhla a přepočítala, zastrčila a opět vy- tahovala, až přišel v pondělí večer, jak známo, velký déšť. Paní B., stojíc před krámem, dívala se, jak ve- liké kapky slévají se na ulici v kalužiny. V myšlen- kách pohrávala si opětně se žlufáčky, přendavala je z jedné ruky do druhé a pak, když přicházel kdosi do krámu, zastrčila je do rozparku místo do kapsy.
Kotland Flo Král setikoruna Žižkov Praha Florenc Ilalie Amerika Vídeň
32 article
Žluťáčky se svezly po spodničce pěkně do bláta, ani nezazvonily. Asi hodinu potom přišla na klípek známá sousedka a paní B., chtějíc se jí pochlubiti, sáhla do kapsy; zůstala však jako hromem omráčena. Obrá- tila kapsu na ruby, nikde ani dírčičky. Teprve pak se jí rozbřesklo, kam asi zlaté peníze zastrčila, vy- běhla před krám, ale ani tam nenašla ničeho. Nějaký potřebný člověk sebral radostně krásné žluťáčky, ve- lebě v duchu toho, kdo mu je tak pěkně na hromádku v blátě nalíčil. Paní B., hořekujíc a lomíc rukama, hledala za pomoci sousedů svoji výhru ještě dlouho s lucernou do noci, ale kde nic, tu nic. »Poctivý« nálezce se nepřihlásil a také už se asi nepřihlásí. Dnes se už paní B. uklidnila a řiká, že jí patrně ty peníze nebyly souzeny. Inu — jak kdo nabyl — tak pozbyl. — Ze strachu před macechou. Ve stavu bez- vědomí dopravena byla předevčirem do všeobecné nemocnice 15letá služka Barbora Kopecká z domu č. 13 v Orebitské ul. na Žižkově. Teprve včera příčina jejího onemocnění mohla býti zjištěna. Kopecká se tolíž otrávila roztokem kostiku, který si seškrabala se sirek. Za důvod zoufalého svého činu uváděla, že prý utratila ze své služby dva zlaté a když jí proto macecha hrozila trestem, chtěla se otráviti. — Domnělé přepadení. František Morávek, roz- važeč chleba u pekaře Novolného v Michli, jak vy- pravuje, ubíral se včera asi o půl 11. hod. v noci z Pankráce, kde bydlí, do Michle odváděť svému pánu denní tržbu. Na cestě, jak tvrdí, nedaleko used- losti »Šutrovky, poblíže Michle, vystoupili prý na něho tři mladíci a uloupili mu tašku s obnosem 84 korun, načež uprchli. Morávek nemohl prý pro tmu lupiče ani pronásledovati, ani poznati. Tím arci pá- trání po dom nělých pachatelích jest stiženo.
Kopecká Morávek Michl Žižkov Michle Pankrác
33 article
— Při včerejším brněnském tahu tažena byla ná- sledující čísla: 61 84 43 73 11. — Z Plzně. (Pův. dopis »N. L.«) (Zřízení drubé české reálky v Plzni) stává se otázkou palčivou. Na dosavadní bylo letos 647 žáků! Z rodičů těchto žáků bydlelo v Pízni — 351. Tento počet sám o sobě pře- vyšuje kde které německé realné učiliště. Již tedy pro plzeňské příslušníky, pravíme přísluš- níky měla by býti reálka a již tím by měla více žactva nežli plzeňská německá reálka a připočteme-li české žáky v Plzni s rodiči bydlící, vidíme, že česká reálka převyšuje počet německé reálky o 112 žáků! Ale dlužno pamatovat také na okolí plzeňské a celý velký obvod český na českém západě. Poukazujemo též k tomu, že v I. třídě letošní byly paralelky: a) s 57 žáky, b) s 53 žáky; v II. třídě: a) s 52 žáky, b) s 54 žáky: v III. třídě a) se 43, b) se 45 žáky; v IV. třídě byly tři paralelky: a) s 39, b) s 38, c) s 35 žáky; v V. třídě pazalelky: a) a 37, b) s 34 žáky; v VI. třídě paralelky: a) s 32, b) s 35 žáky; v VII. třídě paralelky: a) s 27, b) s 27 žáky. Odečtou-li se abiturienti letošní (z 54 byli 4 repro- bováni na rok) zbývá se žactvem ostatních tříd dle počtu na konci školního roku celkem 558 žáků pro nastávající školní rok 1903-04. K tomu přistupuje žactvo z prvé třídy. A tu byl zápis 15. a 16. července, jenž vykazuje 90 žáků, po prázdninách bude další zápis, takže česká reálka v Plzni čítati bude n a 700 žáků! Každý soudný člověk — nemusí býti žád- ným ministrem vyučování v Rakousku — uzná, že všude jinde ihned by bylo postaráno státní správou o rozdělení ústavu a zřízení druhého
Plzeň Rakousko