1
masthead
23. července 1903.
3
masthead
NÁRODNÝ LISTY.
5
article
tora« realistického denníku jedině možnou pohnut-
kou všeho konání, zvlášť v žurnalistice, nedovede
si ani představit nohu českého žurnalisty bez jeho
kuřich ok, na témž místě, kde jej střevic tlači
Náš boj proti realistieko-pruským konventiklům
má prý pozadí existenční, poněvadž prý však
dostáváme z naší administrace Jobovy zvěsti
obracíme a vystupujeme v brnění obranců če-
ských evangelíků. Praklika herbenovské dialek-
tiky je jako vždyeky velmi průhledna a zrakům
měně prohlédavým ji vyložime. Hnuti »Los von
Rom« spojeno jest s positivními i negativními
zájmy několikanásobnými. Ke kladným inter-
ossentům na tomto hnuti náleží i sám dr. Jan
Herben, jak sám prohlásil v jedné ze svých
garšinovských pohádek, řka: »Já tomuto
hnutí naprosto a na všech stra-
nách přeji.« Nejmocněji záporný a to nej-
úporněji záporný má na tomto hnuti záje n národ
českoslovanský, poněvadž mu toto hnuti
jde na holé jeho hrdlo ! Zpustošení politických
mysli v nejmladší generaci jde ovšem tak da-
leko, že včerejší vydání »orgánu radikálně-po-
krokovéhos, největšího to »konfusoria« v akvariu
drobných stran českých, pod záhlavím »Strach
před králem pruským« přímo popírá tragicky
kalastrofální význam politické případnosti, k niž
Jobův
doktor
Herben
Los on Rom
6
article
»Los von Rom« směřuje, opíraje se při tomo
řeč dra. Sladkovského ze 7. prosince 1866
proslovenou, tudíž před r. 1871 a zvláště
před 7. říjnem 1879! To budiž řečeno
jenom v závorce. Složitost ostatních záporných
zájmů na hnuti »Los von Rom« umožňuje re-
alistické obraně, nepoctivě vytýkati našemu útuku
na realistickou entente cordiale se Schindow-
ským a jeho soudruhy, práci pro Řím, pro
»konopišťskou politiku« atp. Celému světu, po-
ctivé a slušné jeho části, kteráž jest, jak
v zájmu lidstva doufáme, většinou, jest jasno,
že náš boj má pohnutky čistě národně-
politické, nacionální, vlastenecké,
kteréžlo slovo realistům zhanobiti nikdy
se nepodaří, a tyto pohnutky
musi zmohutněti na mocnost je-
dině a bezohledně naše jednán
řídící, pakliže se vyskytla snaha, učiniti hnut
Sladkovský
Los on Rom
Řím
7
article
»Los von Rom!« stravitelným českým ústům,
přenesením jeho do českého roucha a do če-
ských poměrů za pomoci pruských součinitelů
tohoto hnutí, a v tomto bezohledném počínání
budeme se až v nejposlednější řadě ohližeti na
svůj vlastní a ke všemu hmotný prospěch, ačkoli
by bylo smutno, kdyby to tak daleko u nás
došlo, aby hájení nejživotnějších zájmů národa
vyneslo někomu nějaké ohrožení, zejmena v nej-
cennějším ohledu, co do sympatií, jimž se až
dosud těšil. Bezohlednost tato nemůže nerozlišo-
vati a nemůže stotožňovati. Kdybychom měli na
sebe vzíti nějakou zbroj na obranu českých
evangeliků, musilo by to býti v první řadě proti
panu dru. Janu Herbenovi samotnému. Myslíme
totiž, že mezi českými evangeliky, evangeliky
národně českými, nenajde ani jediného,
který by spolupodepsal jeho konfessi: »Já hnutí » Loe
von Rom« naprosto a na všech stranách
přeji.« Ba ani mezi realistickými evangeliky
nepočílaje Herbenovy stoupence mezi duchovními
nenašel by jich ani tolik, co má prstů na své
požehnané pravici! Tolik nám budíž aspoň do
voleno pochybovati, že v resoluci, jakou od
hlasuje nastávající sjezd českých evangeliků
losvonromistická konfesse Herbenova obsažena
nebude. Je-li nutno, abychom vymezili svů
názor o našem poměru k českým evangelikům,
pravíme beze vší obrany, k níž necitíme žádně
Herben
Rom
Herbenův
Los
Rom
8
article
potřeby, toto: »Je-li k pojmu národa, opatřeného
všemi náležitostmi zaručeného vývoje kulturního
vedle samostatné vlasti a jazyka, třeba i vlastního
náboženství zděděného po předcích, pak tímto
náboženstvím ovšem není římskokalolické. Pr
našem nesčetněkráte doloženém zaručení pro
historickou renésanci českého nár da, jejímž
vrcholem vědomí v obnovení starého státu českého,
nemohli bychom za náboženství tohoto státu
uznati jiné, než víru, spečetěnou krví Bílé Hory
a Staroměstského náměstí. Nikdy však nemů
žeme dopustiti a srovnati právě s nevyhladitel-
nou tradicí bělohorskou, aby druhou reformae
národa českého, kdyby k ní jednou mělo dojití,
prováděla, byť v českém překladu, ruka pruská.
Nelze ledy jiti se svící pro oheň k pruskému
sousedu, ale ti, kdož uznávají za potřebu roz-
nítiti v Čechách oheň víry, ať k tomu vezmou
křemen z českého kvádru a nesou jeho jiskru
od českého k českému srdci. Schindowšti ne-
mohou býti nikdy apoštoly v českém národěa
jeho náboženské sborý nikdy nesmí »ekvipo-
vati« — žádný Bund z Berlinal
O »Aféře dra. Herbena« přinášej
»Plzeňské Listy« pozoruhodný a obšírný článek
»Z kruhů realistických«. Uvedeme z něho úvod
a konec. Praví se v něm:
Herben
Bílá Hora
staroměstský náměstí
Čechy
Berlinal O
9
article
Poslední afféra dra. Herbena vzbudila ve veřei
nosti nemalou pozornost. Dovolte mně, jako realistovi
který od chvile, co „Čas“ počal vycházeti, k novému
hnuti olevřeně se hlásil, pronésti úsudek o této udá-
losti. Napřed několik všeohecných — ale věc samou
objasňujících poznámek. Všem nám, kteří střízlivě
posuzujeme a stopujeme činnost „Času“ — jest znám
tento fakt: „Čas“ v poslední době je stejně klerikálním
jako jsou „Katolické Listy“. — „Čas“ pěstuje kleri-
kalismus protestantský a mosaický, „Katolické Listy“
klerikalismus římský. Jako v „Katolických Listech
(rubrika: bohoslužba) uveřejňují jen lokálky o poutich
a procesích katolických, tak „Čas“ jen o bohoslužbách
protestantských a židovských. Rtozdíl mezi oběma
listy jest pouzeten, že „Katolické Listy“ ke svému
klerikalismu olevřeně se hlásí, „Čas“ zatím ještě ne.
Herben
10
article
Klerikálním stal se „Čas“ od té doby, co přestoupil
dr. Herben k evangelické víře. Tím však není ještě
řečeno, že by celá strana lidová (realistická) klerikální
směr ,Času“ schvalovala. Naopak, přečelní stoupenci
strany té přejí si, aby „Čas“ v otázkách náboženských
vedl si naprosto nestranně a záležilost ta byla často
již ve schůzích výkonného výboru uvažována a pře-
třásána. Nejnověji pak výkonný výbor otevřeně a ve-
Tejně dal dru. Herbenovi na jevo, aby přestal stranie
protestantismu. Podobně má se to s heslem „Los von
Rom“. Ve straně samě — a to i v předáckých kruzích
— jsou mužově, kteří dobře vědí a usuzují, že hesla
toho některé německé strany zneužívají k účelům
polilickým a nacionalistickým. Tedy v této věci stojí
na témž bezmála stanovisku jako dr. Kramář. Kdyby
še jednalo při heslu tom o projev čistě náboženského
přesvědčení, nikdo by se věru nad tím nepozastavoval.
Dr. Herben však i tu odlučuje se od celku a dla
„Já tomuto hnutí (Pryč od Říma) na prosto a na všech
stranách přeji.“ On nechce tedy připustit, že Eisen-
kolb, Wolí a pod. provádějí heslo ono z hanebných
pohnutek, jak přece sami doznávají („Nám jedná
se o zcelení všeho Němectva a zánik
méně cenných národností a todá se pro-
vésti pod heslem: jeden národ, jeden
císař, jedno náboženství“.) Přece tu patrno,
že pod heslem „Pryč od Říma“ nepracují něm. radi-
kálové jen o Řím nebo o Rakousko, nýbrž v před-
ní řadě o zahubení českého národa. Kdo
vidi jejich činnost ve smíšeném území, kdo sleduje
Herben
doktor
Eisen
Wolit
Los on Rom
Řím
Rakousko
11
article
ono strašlivé pronásledování českého lidu v místech
pohraničných (a to se děje pod heslem „Pryč od Rl-
ma“), ten přece nemůže jen tak beze všeho říci: „já
přeji tomulo hnutí na všech stranách“
Věc pak tím více ještě zaráží, představíme-li si
s jakou náruživostí a zrovna chorobnou vášní
stíhá dr. Herben každý český projev
sympatie pro Francii nebo Rusko a ja-
kému výsměchu vydává každého, kd
pěstuje přátelské styky s nacionalisty
francouzskými. Pro nacionalisty německé
Všeněmce má však slova omluvy: „já prostě věřím,
že lidé, kteří něco dají na evangelium, nemohou být
surovými násilníky“. A Eisenkolb tvrdí, že on dává
silně na ovangelium — ergo — — Ve svých vývodech,
jimiž omlouvá Všeněmce, jde pak dr. Herben tak da-
leko, že dí: „není tu důkazu, že by byl český Němec,
když se stane evangelíkem, nám nebezpečnějším, než
když zůstane katolíkem“. Ano, kdyby přestupování
takové diktováno bylo přesvědčením náboženským.
mohli bychom s drem. Herbenem souhlasit. Ale přece
Všeněmci to jasně říkají, proč přestupují na evangeli-
ctví: „když budeme protestanty, budou nás z říše
německé spíš podporovat v politických snahách, jako
by podporovali Rusové Čechy, kdyby byli pravoslav-
nými. Tedy o politiku a sice zřejmě proti-
českou lu běží, jak přece možno se dočísti denně
v listech všeněmeckých. To nejsou tajnosti, vždyt
Všeněmci v ohledu tom jsou až příliš upřímni. Z toho
všeho nesmí se však vyvozovat, že by byli vesměs
předáci strany realistické téhož mínění jako dr-
Herben.
Herben
Němec
Rus
Pearl
Francie
Rusko
Čechy
12
article
Pan dr. Herben stále nám vypravuje, že p. Schin-
dowski je člověk bystrý, vlivuplný žurnalista, který
zrovna Čechům může mnoho v Německu prospěti
pravdivým vylíčením poměrů našich. Dobře! Ale jak
to přijde pak, že tento bystrý a chytrý muž dal se
napáliti Rumplerem? Pan Schindowski přece měl
hned Rumplera chytit za límec a vyhodit od sebe.
jakmile viděl, že chvíli dělá zuřivého Čecha a chvíh
zase zuřivého Němce! To by přece i nejjednodušší
člověk byl na jeho místě učinil! A hle, tento bystrý
zurnalista nevěděl si rady a potají běží k dru. Herbe-
novi a bere si ho na pomoc. Pak jdou na Rumplera
tři a všichni dohromady mu vlastně neudělali ničeho.
ba neřekli mu ani čisté pravdy do očí. Co si mám
o tom všem myslit?! Při nejmenším aspoň tolik, že
ten p. Schindowski není docela bystrým ani vlivu-
plným žurnalistou, nýbrž buď člověk úplně naivní,
kterého nikdo vážně nebere, nebo bázlivec první třídy.
doktor
Herben
Čecho
Schindowski
Němec
Herb
Německo
13
article
Druhá věc, jež mne velice zaráží jest ta, že pan
dr. Herben šel do německého kasina, zvlášť když tam
byl starého kozla platen. Ovšem, on říká, že mu „Ná-
rodní Listy“ nemají čeho předpisovat, kam a s kým
musí jít na oběd. Ale otázka je tu jiná — otázka ná-
rodní discipliny, ze které se realistě, dokud vím,
nechtějí vylahovati (I!). Jak se choval v německém
domě dr. Herben? Jako Čech? Jest známo, že když
své doby v německém domě promluvil dr. Zpěvák
dvě česká slova — hned ho odlamlud vyhodili a ještě
snad jej zbili. Dra. Herbena však nikdo tam nezbii
ani nevyhodil, ačkoliv poměry v kasině se ještě od těch
časů pranic nezměnily. Za koho tam ho tedy pova-
žovali?! Ostatně říkat, že do německého domu může
jít každý, je nebezpečným heslem pro vlažné tidi.
V německých listech jsme ještě nečelli výzvu: Němci.
můžete chodit do českých besed! Velmi je pak zají-
mavo, že pan Schindowski, kterého líčí dr. Herben
jako přítele Čechů, vyhledával v Praze místnost —-
německou. Vědělť patrně, co je příkazem jeho národní
discipliny.
Všecky tyto úkazy vedou k těmlo důsledkům:
strana lidová bude musit už jednou objasnit svůj po-
měr k soukromému žurnálu pana dra. Herbena, aby
se nesvalovala na ni zodpovědnost za osobní vystu-
pování a osobní mínění páně redaktorovo. Vytýká-l
dr. Herben „Národním Listům“, že ony provozuj
svou vlastní politiku bez ohledu na vedení štrany
pak on dopouští se hříchu toho mnohem častěji
věru že i bezohledněji.
Herben
Němec
Schindowski
Čecho
doktor
Čechy
Praha
14
article
»Radikální Listy« pak přinášejí z kruhů
neodvislých českých evangelíků následu-
jící projev:
»Neodvislí evangelíci čeští sice víru svoji nija-
kým způsobem nezapirají, chovajíce ji v srdci jako
drahocenný odkaz svých českých otců, ale ne-
jsouce klerikály, nevyvolávali nikde sporů
náboženských a nejméně hleděli jednati s někým o
pomoc, by jich víra šiřila se moci, okázalostí, ba
i penězi. Tito čeští evangelíci o náboženskou olá tku
tímto způsobem se nikdy nestarali, neboť u víře je-
jich jest základním molivem reformačním Husův
odkaz: svoboda myšlení a víry. Krátce: Češti evan-
gelici jistě z 99 procent veškerého počtu v Čechách
a na Moravě pokládají zájem víry za věc svědomí
a názoru každého jednotlivce, za věc jeho přesvěd-
čení. Co je příčinou trapných výkladů, které se dnes
činí o českém evangelictvu? Mezi evangelíky
vyskyllse zbrklý člověk; jenž utíkal
se o ochranu svých evangelických
zájmů do redakce realistického den-
níka a kul tam pikle vlastizrá dné.
ucházeje se o pomoc Německa. A násle-
dek toho jest, že dnes, po nejkrásnějších dnech
Husových, pojednou rozrušena jest česká veřejnost
»zradou« evaugelickou a jako pádný argument proti
veškerému evangelismu českému uvádí se sensace.
že evangelický pastor jest kompromitován. — Což
pak všichni kněží evangeličtí musí míti charakter
Husův
Čechy
Morava
Německo
15
article
Husa, Jeronýma a Rukycany? Co pak nemůže býti
evangelický pastor naivním, zbrklým a la na-
ticky založeným člověkem? Nemůže
to býti jednostranná, a nedokona lá
duše? Smí, anebo může takový jedno-
tlivý pastor mluvíti a jednati za
všechny evangelíky české? Čeští vlaste-
nečtí evangeličtí duchovní ve věcech veřejných měli
až dotud na své okolí evangelické, ba namnoze i na
široké okolí katolické, nepopíratelný vliv. Vliv tento
získali si ne jako fanatikové, ale jako lidé vzdělaní,
svobodomyslní a vlastenci. Mají li ale mladši
páni ze semináře evangelického chuť starati se
věci veřejné ze slanoviska realistickéh
a chtějí-li dokonce svému učení dodávati pravdy
pomocí německých marek, pak rozejdou
se s českým lidem evangelickým, nebol
ten lid nikdy nebude trpěti v lůně svém jezovilstvi
evangelické. Češlí evangelici mohli by naší veřejnosti
vyčísti mnohou klerikální nesvobodomyslnost — ale
neučiní toho a konstatují jednou pro vždy, že ne-
mají nic společného ani s hnutím německým
»Pryč od Říma, ani s kategorií realisti-
ekou v Cechách. Na vlastenectví českého evan-
gelismu nesmí padnouti stin pro nesprávné jednáni
jednollivnů.
K tomu nemáme čeho dodati, leda s vů.
nejvřelejší souhlas a jen jediné po-
dolknutí, že nikomu ani nenapadlo mluvitio
zradě evangelické a argumentech proti veške-
tému evangelismu českému. My aspoň ve svých
polemikách odlišovali od realistů národně smý-
šlejici eveng- liky.
Hus
Jeroným
Rukycana
Řím
Cecha
16
article
— Z c. k. všeobecné nemocnice. Dobrou
illustrací fossilních poměrů nemocničních jes
seznam abonentů, vydávaný správou telefonu.
Mezi abonenty, t. j. mezi osobami a ústavy
kteréž mají připojení k centrále telefonní, na-
cházíme českou dětskou nemocnici na Karlově
s dvojím spojením, dále německou dětskou ne-
mocnici na Karlově náměstí a okresní nemocnie
vinohradskou. Ostatní nemocnice: Milosrdných
bratří, Alžbětinek, Milosrdných sester na Mal
straně a — horribile dietu — c. k. všeobecná ne-
mocnice pražská, nemají připojení k
centráletelefonní! Máme na zřeteli zde
jen všeobecnou nemocnici pražskou, spravova-
nou státem, resp. jedním departementem místo-
držitelství českého, jehož schopnosti a dobrou
vůli, zejmena k českým ústavům, již tolikráte
jsme byli osvítili. Avšak ptáme se české veřej-
nosti, zdali by to byla považovala za možné
že ústav s tak velikou agendou, jako jest c. k.
všeobecná nemocnice pražská, nemá připojení
k telefonní centrálo? Dotýčný departement místo-
držitelský patrně neví, co se uspoří pochůzek
co se uspoří času při rozmanitých objednáv-
kách, jednáních — a toho v nemocnici věru není
málo — jestliže se ústav a jednotlivé kliniky
opatří telefonem. Marně se však někteří profes-
soři o zařízení telefonu na svých klinikách na-
máhají. Kéž duch svatý dá místodržitelství dobré
vnuknutí!
Karlov
Karlov náměstí
Alžbětinka
17
article
— Ve včerůjší schůzi zemského výboru
království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc
záležitosti: (Soustrast nad úmrtím pa-
peže.) Předsedající hr. Schönborn vzpomenul
úmrtí papeže Lva XIII. a žádal za dodatečné
schválení opatření, jež presidium učinilo odeslá-
ním soustrastného telegramu do Říma, na který
již včera došla děkovná odpověď. — (O pravy
břehů labských.) Byla předložena zpráva
vodního oddělení zemského výboru o nutných
opravách na labském toku mezi Hradcem Krá-
lové a Nymburkem nákladem 6100 K. Zpráva
schválena a náklad povolen. (Zpravodaj člen z. v.
dr. Werunsky.) — (Úpravahorního toku
Labe.) Byla předložena žádost vodního od-
dělení z. v. za vyplacení V. splátky na úpravu
horního toku labského částkou 45.330 K. Žá-
dosti bylo vyhověno. (Zpravodaj týž.) — (Re-
gulační plán obce Dejvic.) Žádost
obce Dejvic za schválení regulačního a poloho-
pisného plánu obce té vyřízena byla v ten způ-
sob, že plán má býti doplněn ve smyslu poža-
davků esthetických a hygienických; obci dejvi-
cké doporučeno, by vzhledem na svoje soused-
ství s král. hlavním městem Prahou a blízkost
letních sídel vypsala konkurs na zhotovení no-
vého regulačního plánu, a to ne pouze plánu
polohopisného, nýbrž též ve smyslu nutných
požadavků esthetických drženého. (Zpravodaj
náhr. čl. z. z. Němec.) — (K úpravě Nuslí
a Pankráce.) V záležitosti úpravy polohy té
části spojených obcí Nüslí a Pankráce, jež se
kloní k Podolí, bylo u příležitosti projednávání
stižnosti ve věci stavební, řečené části obce
Nuslí a Pankráce se týkající, usneseno, trvati na
zásadě, že pozemky v části té, ku parcelaci
určené, mají býti zachovány pro domky rodinné.
Schönborn
Lev XIII
doktor
K Žá
Němec
Řím
Hradec
Nymburk
Dejvice
Praha
Nusle
Pankrác
Podolí
Re
obec Nüslit
18
article
(Zpravodaj týž.) — (Na podpory poško-
zeným živelními pohromami.) Bylo
usneseno vložiti do zemského rozpočtu na rok
1904 částku 30.000 K na podporu stíženým ži-
velními pohromami. (Zpravodaj člen z. v. dr.
Eppinger.) — (Subvence.) Byla povolena vý-
plata subvence 4000 K Spolku pro dějiny Němců
v Čechách. (Zpravodaj týž.) — (Bádání vati-
kánská.) Ku pokračování v bádání v archi-
vech vatikánských budou vysláni dr. Novák a
dr. Trautmann. — (Školství hospodář-
ské.) Supplující učitel při střední hospodářské
škole v Roudnici J. Rychetský byl jmenován
řádným učitelem při tomto ústavě. — Na stavbu
rolnické školy v Litoměřicích byla povolena sub-
vence ve výši třetiny stavebního nákladu. —
(Akce živnostenská.) Byla povolena vý-
plata subvence Českoslovanské obchodní akade-
mii v Praze, na kurs pro damské krejčí v Praze
a průmyslovému museu v Českých Budějovicích
— Pro kupecké školy pokračovací zakoupen byl
spis Stillerův. — Byly povoleny nové subvence
na mistrovský kurs cbuvnický v Bavorově, obuv-
nickému družstvu v Suniperku, řemeslnické jed-
notě v Krumlově na zřízení besídky pro učně a
na vlásenkářský kuzs v Plzni. — Zemské Jed-
notě řemeslnických společenstev byla poukázána
k výplatě subvence 700 K na přednášky. —
doktor
Novák
Trautmann
J Rychetský
Stillerův
Čechy
Litoměřice
Praha
Český Budějovice
Bavorov
Suniperk
Krumlov
Plzeň
spolek pro dějiny Němec
střední hospodářský škola v Roudnice
19
article
(Zemský fond sirotčí.) Podmínečně po-
voleno bylo zřízení stipendií sirotčích v okrese
sedleckém. — Byly schváleny podmínky pro-
půjčování stipendií při ústavu pro hluchoněmé
v Hradci Králové. — Při ústavu pro hluchoněmé
v Praze bylo zřízeno 10 stipendií, a při sirotčinei
v Georgswalde taktéž 10 stipendil. — Bylo za
dáno 5 stipendii při sirotčinci ve Vys. Mýtě. —
Byla schválena opatření, týkající se soupisu
evidence stipendistů zemského fondu sirotčího
— Při řemeslnických školách zemských v Ml
Boleslavi, Litomyšli, Kolíně, Kutné Hoře a Vo-
lyni bylo zřízeno 40 stipendií pro sirotky. (Zprav
vesměs člen z. v. Adámek.)
— Josef Kavalír mrtev! Před závěrkou
listu dochází nás ze Sázavy překvapující zpráva
Josef Kavalír, majitel světoznámých skelných
hutí na Sázavě, zemřel, raněn byv mrivicí. Josef
Kavalír byl synem Františka Kavalira, jenz
založil v roce 1837 na Sázavě velkolepé hutě
a první vytvořil lučební sklo, vzdorující všem
kyselinám a žáru ohně. Syn jeho, právě zesnulý
Josef, velikou plli svou a vynikajíeím rozhledem
v oboru sklářském, povznesi pověsť hutí na
jméno světové. Josef Kavalír byl upřímným
vlastencem a obětavým podporovatelem všech
národních podniků. Jméno jeho známo bylo
nejen jakožto jméno vynikajícího průmyslníka
v Čechách, nýbrž i za hranicemi a zejmena ve
Adámek
Kavalír
Hradec Králové
Praha
Georgswalde
Mýto
ml Boleslav
Litomyšl
Kolín
Kutná hoře
Sázava
Čechy
20
article
Francii, kde jevil se o výrobky jeho veliký
zájem. Zesnulý s přízněn byl s rodinou Fričů
a byl tehánem nynějšího starosty měst pražských
dra. Srba. Čest jeho pamáfcel
— Výbor Spolku českých žurnalistů podává všem
členům, příznivcům a přátelům spolku truchlivou
zprávu o úmrtí dlouholetého milého člena spolku.
pana Jos. J. Toužimského, redaktora „Nár. Po-
litiky a spisovatele, který po dvouleté, těžké chorobě
zemřel dne 22. července, dosáhnuv věku 55 let. Čest
budiž památce jeho!
— Osobní. Pan JUDr. Karel Kurz, rodem z Loun
podrobil se dne 21. července na báňské akademii
v Příbrami s dobrým prospěchem státní zkoušce oboru
hornického a nabyl tím litulu báňského inženýra.
— Promoce. Pan JUC. Otto Jelínek z Mirotie,
spolupr covník »Národních Listů«, bude zejtra dne
24. července na české universitě Karlo Ferdinandově
prohlášen za doktora veškerých práv. — Pan JUČ
Ladislav Vojta, místodržilelský konceplní praklikaní
v Praze, bude v pátek dne 24. července o 12. hodině
polední na české universitě Karlo Ferdinandově dokto
rem veškerých práv veřejně prohlášen. — Pan JUC
Karel Kostial z Jilemnice v Čechách, právní prakti-
kant při okresním soudě na Král. Vinohradech, bude
v pátek dne 24. července o 12. hodině polední na če-
ské universitě Karlo-Ferdinandově v Praze prohlášen
doktorem práv
— Z české techniky. Pan Karel Hammer ze
Frič
Srba
Jos
J Toužimský
JUDr
Kurz
JUC
Jelínek
Vojta
Kostial
Král
Hammer
Francie
Louny
Příbram
Mirotie
Praha
Jilemnice
Čechy
univerzita Karla Ferdinandov
univerzita KarlaFerdinandov
21
article
Smíchova podrobil se na české vysoké škole techní
cké dne 21. t. m. druhé stální zkoušce z oboru sta-
vebního inženýrství v Praze a uznán byl velmi
způsobilým. — Inženýr pan Karel Šimek z
Střebohostic u Českého Brodu podrobil se v úterý
dne 21. t. m. druhé stální zkoušce z oboru staveb-
ního inženýrství a uznán způsobilým s vyznamená-
ním. — Inženýři pp. Rudolf Hovora z Kamýku
nad Vltavou a Robert Růžička z Prahy složili
složili dne 20. července s prospěchem druhou
státní zkoušku ze slavebního inženýrství na c. k.
české vysoké škole technické. — Pan inženýr Rudolf
Erben, rodem z Kutné Hory, podrobil se dne
21. t. m. s prospěchem druhé státní zkoušce odboru
stavebního inženýrství. — Pan inženýr Emanuel
Straka, assistent české vysoké školy technické v
Brně a pan inženýr Josef Fran c, rodem z Bečvár.
podrobili se druhé státní zkoušce z odboru staveb-
ního inženýratví na zdejší vysoké škole technické
uznáni způsobilými
— Úmrti. V Hlinsku zemřel dne 21. t. m. v
věku 32 let pan Karel Churain ml., majitel domu
a závodu železářského v Hlinsku. Pohřben bude dnes
dne 23 července o 3. hod. odpol. na místní hřbitov.
— Řezbář-umělec. Píše se nám z Náchoda: V
městě našem usadil se mladistvý, ale velmi nadaný
řezbářdekoratěr Jan Vl. Uherek, který při své pil
a umělecké snaze plnou měrou zasluhuje, aby i širší
veřejnost, zejmena oni kruhové, kteří dovedou jeho
práci oceniti, věnovali mu svoji pozornost. Jan Vl.
Šimek
Hovor
Růžička
Erben
Straka
Fran
Churain
Jan vládní
Uherek
Smíchov
Praha
Český Brod
Kamýk nad Vltava
Kutná Hora
Bečváry
Hlinsko
Náchod
Střebohostic
český vysoký škola technický
český vysoký škola technický v Brno
vysoký škola technický
Úmrt
22
article
Uherek vykazuje se již pěknou řadou úspěšných pracíi
hlavní oltář v kostele „Na špitálku“ v Litomyšli, oltái
v děkanském chrámu tamtéž, nábytkové řezby roko-
kové pro hr. Latoura, miniaturní řezbu náchodského
zámku pro královnu virtemberskou, salonní předměty
dekorační pro MUDra. Stráníka v Náchodě; zvlášt
pěkné dekorační předměty pro dra. Lederera v Jaro-
měři. Práce páně Uherkovy vynikají vkusnou kompo-
sicí a šťastnou koncepcí. Přidržuje se přírody, k níž
lne s celou duší; jeho řezané květiny, kterými práce
své tak rád zdobí, překvapují jemným a věrným pro-
vedením a překvapen dojmem, stane každý před jeho
řezanými máky (vlastní specialitou) v rámci na ply-
šové podložce. Předstěny jeho s dekoračními květi-
nami došly již široké obliby a dostalo se mu jedno-
Ulivých zakázek již i z ciziny (Solnohradu, Hamburku
a j.) i výstavních vyznamenání, najmě též pro slo-
hovou přesnost. Jan Uherek narodil se ve Světlé nad
Sázavou, kde se též u V. Vlčka vyučil, projeviv hned
z mládí nadání výtvarnické. Později pracoyal též ve
známém závodě Mrázově v Praze a za existencí oct
se konečně zde v našem městě. Ač sami neradi ztratil
bychom dobrého a čestného druha, přece pro plné
rozvinutí jeho talentu musíme na něho upozorniti
Má jen vadu, že cení své práce ze samé skromnost
až příliš nízko.
— C. k. zemská zdravetní rada konala schůzi
dne 18. t. m., na níž vyřídila tyto záležitosti: 1. Dobré
zdání o zřízení jatek v Oseku. 2. Dobré zdání o žá-
dosti jistého hostinského v Marianských Lázních, aby
směl užívali saccharinu. 3. Dobré zdání o souk romém
ústavě MUDrů. Wanitschka a Herzuma v Děčíně. 4.
Latoura
Stráník
Lederer
Uherkův
Uherek
V Vlček
Mrázův
Mudra
Litomyšl
Náchod
Solnohrad
Hamburk
Světlá nad Sázava
Praha
Osek
Děčín
23
article
Dobré zdání o domnělém léčivu Djocat. 5. Dobré zdání
o přípustnosti výroby umělých minerálních vod Ant
Škramlíkem v Lysé. 6. Dobré zdání o rozšíření sou-
kromého léčebného ústavu dra. Stan. Černého v Ko-
šířích. 7. Dobré zdání o vodoléčebném ústavě dra-
Wiessera v Žamberce. 8. Dobré zdání o přípustnosti
výroby korkových zátek z upotřebených už větších
zátek.
— Schůze poštmistrů, expedientů a pošl. úřadníků
pomocných. Na neděli dne 2. srpna t. r. svolává Ústř
jednota poštmistrů, expedientů a expeditorů pro Če-
chy, Moravu a Slezsko schůzi jmenovaných kategori
do Staré Paky s pořadem: „Rozhovor o nynějších
poměrech c. k. poštmistrů výpravců a pošt. úřadníků
pomocných“. Schůze konati se bude v místnosti „Na
staré poště““ o 3. hod. odpol.
— Rubešovy slavnosti ve Skutči 15., 16. a 17.
srpna, jichž zůčastní se zajisté nejen celé okolí Skutče,
ale i četní hosté z Čech a zvláště rodáci skulečtí, jichž
přihlášky nejdéle do 10. srpna učiněny buďtež, obsa-
hují v podstatě: 15. večer akademii, 16. slavnostní
průvod k domu, kde Rubeš bydlel, slavnostní řeč spi
sovatele Jaroslava Kampra z Prahy, a odpůldne ná
rodní slavnost, 17. shromáždění rodáků v Sokolovně
Připravy jsou v plném proudu. Na shledanou ve Skutě
15., 16. a 17. srpna
Antonín
Škramlík
doktor
Černý
Wiesser
Rubešův
Rubeš
Kampra
Lysá
ko
Žamberk
Morava
Slezsko
Stará Paka
Skuteč
Čechy
Praha
24
article
— Z jednoly výtvarných umělců. 22 členů této
jednoty obeslalo umělecké oddělení pardubické vý
stavy 96 obrazy aj
— Na paměť oslavy položení základního kamene
pomníku Husovu v Praze věnovala obec Slatina v okr
kralovickém 20 K Ústřední Matici školské. — Dalš
dary Ústřední Matici školské: Obecní úřad v Rejši-
cích 20 K a místní školní rada tamléž 10 K místo věn-
ce na rakev k uctění památky zemřelého řídícího
učitele pana A. Maliny. Při sňatku sl. Mařenky Čál-
kovy a p. Jos. Vlacha ve Frydnavi vybráno mezi
hosty K 4.20. Při sňatku sl. Andulky Hvízdovy s po
Václavem Pavlátem, rolníkem v Postupicích, vybráno
drůžičkou slečnou Mařenkou Paurovou 22 K. K ná-
vrhu p. J. Motyčky vybráno mládencem p. J. Horákem
při svatbě sl. Mafenky Novotných s p. Rybenským
v Rosicích u Chrástu 10 K. Paní A. Schneidrová z
trestního narovnání s paní B. Matějíčkovou na Král
Vinohradech odvedla 5 K
— Z musea království českého. Vzhledem k do-
cházejícím dotazům sděluje musejní správa, že tištěný
český „Průvodce sbírkami musea král
českého“ bude nově vydán na podzim tohoto roku
Husův
A Malin
Čál
Jos
Vlach
Hvízdův
Pavlát
Paurův
J Motyčka
Mafenka Novotná
Rybenský
A Schneidrová
Matějíčkův
Praha
Postupice
Rosice
Chrást 10 K
Vinohrady
obecní úřad
Rejš
muzeum království
sbírka muzeum král
25
article
Dříve nebylo možno k novému vydání přikročiti, po-
něvadž za příčinou četných nových přírostků bylo
v minulém roce nutno vykonati ve sbírkách mnoho
rozsáhlých změn. Tak na př. sbírka historicko-archae-
ologická byla úplně přerovnána, ježto jí bylo dáno přes
20 nových skřiní výstavních; ve sbírkách prachisto-
ricko-archaeologické, rozmnožené rovněž řadou no-
vých skříní, ethnografické, zoologické a geologicko-
palacontologické vyloženy nově získané obsáhlé kol-
lekce Právě se přerovnávají veškeré sbírky mineralo-
gickopetrografické, rozmnožené, jak známo, přeboha-
tým odkazem zvěčnělého p. MUDra. Vojtěcha Wra-
ného. Nebylo by zajisté účelno vydávati „Průvodce““
jenž by za několik neděl již platnosti pozbyl. Zahá-
jené práce budou však průběhem léta t. r. skončeny,
načež ihned bude dán nový český „Průvodce“ do ti-
sku. Potom přikročí se k doplnění „Průvodce“ ně-
meckého, který ovšem v nynějším svém znění přestal
býti rovněž již dávno spolehlivým vůdcem sbírkami
musea, pocházeje již z roku 1897
— Sbírky munna království českého jsou otevřeny
bezplatně v neděli od 9 do 12 hodin dopol. a ve
středu a v sobotu od 2 do 6 hodin odpol. Za vstupné
30 kr. za osobu v úterý, ve čtvrtek a v pátek o
9 hodin ráno do 1 hod. odpol. Jen s průvodčím z
vstupné 50 kr. za osobu ve středu a v sobotu od
9 do 12 hod. dopol. a v úterý, ve čtvrtek a v pátek
od 3 do 5 hodin odpol. Vstupenky lze obdržeti u vrát-
ného.
Mudra
Wr
26
article
— Výhodná výprava pařížského kroužku přálel
Štencových vyjede ve středu dne 5. srpna t. r. rych-
likem o 8. hod. 25 min. z Prahy. První zastávkaa
noclech v Norimberce a ve Štutigartě; na to druhý
den večer dorazí se do Paříže. Zde setrvá výprava
8—9 dní, načež jede se na Londýn, kde se pobude
4 dni a zpáteční cestou přes Paříž, Basilej. Curych
(odkud za pěkného počasí na Rígi), Kostnici, Bodam-
ské jezero, Inšpruk, Solnohrad, Linec do Prahy. Po-
slední schůze před odjezdem koná se v sobotu, dne
25. července o 128. hod več. „u Choděrů“, I. posch.
č. 4, kde poslední, delinitivní přihlášky se přijímají.
a kde zapraveno musí býti 50 zl. 92 kr. na okružní
lístek, za přihlášku komitětu a na pojistku proti úrazu
na cestě. Účastníci z venkova se žádají, aby tento pe-
něžitý obnos, kdyby do schůze se dostaviti nemohli.
zaslali na adresu: Josef Trmal, chef firmy „Zlobitzkí“
v Karlíně, Florenc. Po 25. červenci nemožno na při
hlášky bráti zřetele
Štencův
Choděra
Trmal
Praha
Norimberk
Štutigarta
Paříž
Londýn
Basilej
Curych
Solnohrad
Linec
Karlín
Florenc
27
article
— Boj obchodníků s dobytkem a řezníci. V po-
slední době vnikly do veřejnosti poplašné zprávy.
že na pražském trhu v ústředních jatkách v Holešo
vicích obchodníci, zvláště židovští, hověz
dobytek překrmují. Zpráva la šířena byla takým
způsobem, jako by se to slávalo teprve v době ny-
nější. Při předvčerejší schůzi, konané v ústředníeh
jatkách, konstatováno, že krmení to děje se na zá-
kladě dohody obchodníků s dobylkem se řezníky
že v té věcí před 5—6 lety konány byly na radnici
pražské důkladné porady. Řezníci zdejší si stěžují
na překrmování, obchodníci pak na to, že několik
větších řezníků pražských a zvláště těch, kteří na
obchodníky si stěžují, kryje svou potřebu hovězího
dobytka zvláště od velkostatků a z větších živnosti
rolnických a tak zdejším obchodnikům působí soutěž.
kupujíce hovězí dobytek mnohem nakrmenější než
v pražských jatkách. Obchodníci si zvláště stěžují
na řezníky pp. Rabana a Kočvaru a j., kteří po oné
dohodě, před lety se uskutečnivší, pražský trh míjí.
Raban
Kočvara
28
article
Oba tito pánové jsou toho náhledu, že by měla rada
městská dovoliti společenstvům řezníků zdejších, aby
svými členy kontrolovali obchodníky, jak dobytel
před trhem krmí a napájí a aby tak kontrolovali
i úřadníky obecní, kteří nad tím bdíti mají. Ve
správní radě jatek o věci té již často jednáno, ale
byla obava, že by brzy proti uvedeným inspektorům
společenstev mohla vzniknouti se strany členů spole-
čenstva nedůvěra proto, že by tito společenstevní
inspektoří měli dobytek, který teprv na trh přijíti
má, předem vyhlédnutý a mohli by býti o cenách
i jakosti dobytka na trh přivedeného mnohem lépe
informováni než ostatní koupěchtiví řezníci. Byl by
to jakýs »předprodej«, což naprosto jest nepřípustno,
neboť tím poškozena by byla celá řada živnostníků.
Ostatně ve veřejnosti byl skutečně vzbuzen úžas
sdělením z hodnověrné strany, že někteří obchodníci
s dobytkem pomáhají si při krmení tím, že zřízenci
jich oněm dobytčalům, jimž právě méně chutná,
natírají jazyk paprikou. Jest tudíž povin-
ností dozorčích orgánů, aby v té věci pokračovaly
tak přísně, jak správní radou jatek je nařízeno.
Očekává se, že vzhledem k jistým námitkám, v po-
slední schůzi na jatkách projeveným, svolána bude
v brzku ankela, sestávající ze řezníků a obchodníků,
kde učiněn bude pokus, všechny ty difference mezi
obchodníky a řezníky srovnati. Inspektorem jatek
jest ob. st. p. Vaníček, řezník, který však pro jisté
pány není autoritou. Proto prý se má zříditi in-
spektor jatek ze řad společenstva řezníků a schop-
nosti podobné nemá prý nikdo jiný, než p. Kočvara
Inu, uvidíme.
Vaníček
Kočvara
29
article
— Mezinárodní výstava „Dětský svět“ v Petro
hradě. V měsíci listopadu t. r. konati se má v Petro-
hradě za protektorátu císařovny-vdovy Marie Feodo-
rovny v Taurském paláci mezinárodní vědecká a živ-
nostenská výstava „Dětský svět“. Výstava zaujímati
má vše, co lýče se živola dítěte od jeho narození až
inclusive věk škole povinný, tudíž výživu, zdravot-
nictví, oděv, vyučování, fysickou a mravní výchovu
dítěte. Dne 16. t. m. konána byla na základě pozvání
gen. konsula ruského komořího hr. A. z Kondriavcevu
v sále dolnorakouského živnost. spolku ve Vídni po-
radní schůze ohledně obeslání výstavy této kruhy rae
kouskými a ohledně volby komise. Že zástupců če-
ských byl ke schůzi té gen. konsulem pozván vrch.
zdravotní rada dr. Jan Dvořák, jenž se po delší
dobu zabývá studiem o ochraně dítěte. Referát o a-
ministrativní části výstavního projektu přednesl cls.
rada p. Vil. Huber, o vědecké části zem. inspekton
dolnorakouský p. dr. Rieger. Do výstavní komise
zvoleni byli kromě representantů, bydlfcích ve Vídlni,
dr. Jan Dvořák, jenž v nejbližší době vstoupí s kom-
petentními kruhy českými ve spojení ohledně do-
hodnutí se o důstojném zastoupení království českého
na této výstavě.
Feodo
doktor
Dvořák
Huber
Rieger
Petra hradit
Petra
Vídeň
Kondriavcevo
30
article
— Zdar lovu. Píše se nám: V neděli dne 19. t. m.
chytila v Třebeli u Marianských Lázní paní Aděla
Hlaváčková z Prahy na udici krásný exemplář pstruha
skalního „Salmo forio“, který vážil 11/4 kg. Jak známo,
pstruh skalní, žijící v horských potůčcích, nedosahuje
váhy přes 1/2 kg, proto onou dámou chycený exemplál
zasluhuje zmínky. Přistání tak velikého, obrovsky
hbitého pstruha, je obtížným, proto paní Hlaváčkové
bylo hojně gratulováno. Ve zdejší krajině nepamatuje
se, že by dáma tak krásný exemplář pstruha skalního
byla chytila
— Zvláštní vlak de Příhrami ze Smíchova dne
26. července t. r. ke sletu sokolské župy Jungmannovy
jest již zajištěn. Kdo by si jím přál ještě jeti, nechť si
lístek zaopatří do soboty. Odjezd ze Šmíchova v 5 hod.
39 min. ráno, návrat o 10. hod. večerní. Snížené jízdné
činí zl. 1.40. Přihlášky možno učiniti u br. Karla Ma-
ličkého, rukavičkáře na Smíchově v Palackého třídě
a u jednatele v Sokolovně v hodinách cvičebních.
— Záplavy a zničené úrody. Veškera krajina mei
Hradcem Králové a Chlumcem poskytuje v těchto
dnech neutěšený obraz zkázy a neobyčejných ztrát:
veliké parcely polí s jarním obilím pšenicí, ovsem,
ječmenem jsou zvláště u Dobřenic, Káranic úplně srov-
nány v jedinou plochu, jakoby veliký přival vody přes
ně byl se převalil a obilí do země zatlačil. U Chlumce
jsou pole a louky ležící na Bystřici a Cidlině potopeny
„ako za největších jarních záplav. Jedině okopaniny
odolaly průtržím a lijákům minulých dnů.
— Změny držebností. Pp. manželé Josef a Anna
Borovičkovi koupili od svatováclavské záložny dům
čp. 850 ve Veleslavínově ul. v Žižkově za 35.000 K.
Hlaváčková
Hlaváček
Jungmannův
ma
Josef
Borovička
Třebel
Praha
Smíchov
Palacký třída
Hradec Králové
Chlumec
Dobřenice
Káranice
Bystřice
Cidlina
Veleslavínův ulice
Žižkov
kg
31
article
Majetník realit v Žižkově pan Jan Kotland, koupil
stavební pozemek č. kat. 102/9 v Žižkově za 10.000 K.
— Není Floreno jako Florenc. Jistý obchodník,
mající písárny své v Praze na Florenci, dostal těchto
dnů dopis, posázený poštovními razítky a současně
kolky na znamení nedosti zaplaceného poštov ného.
Když dopis otevřel, shledal, že dopis odeslán byl
dne 29. května z Prahy. Jiný obchodník objednával
si od něho zboží k dodání do tří dnů. Adresa byla
úplně správná, pouze scházelo tam slovo »Praha«.
Následkem toho stalo se, že psaní putovalo do Flo-
rence v Ilalii a odtud zasláno do Ameriky. Přes
Ameriku konečně po sedmi nedělích, popsáno všemi
možnými úřady a jazyky, dostalo se do rukou adres-
sáta, který ovšem měl z něho malou radost.
— Našťastné terno. Při hlavním tahu malé loterie
udělala paní B., takto počestná hokynářka na Král.
Vinohradech, na Vídeň terno v číslech 41, 40 a 13.
Brala asi 168 korun. Dlouho přemýšlela, jak s vy-
hranými penězi naložiti, až konečně ustanovila se
na tom, že si peníze vymění za zlaté dvaceti- a de-
setikoruny. Skutečně tak učinila. Seběhla několik sou-
sedních krámů a za chvíli měla několik zlatých pe-
nízků v rukou. Dělaly jí nesmírné potěšení. Tisíckráte
za den je vytáhla a přepočítala, zastrčila a opět vy-
tahovala, až přišel v pondělí večer, jak známo, velký
déšť. Paní B., stojíc před krámem, dívala se, jak ve-
liké kapky slévají se na ulici v kalužiny. V myšlen-
kách pohrávala si opětně se žlufáčky, přendavala je
z jedné ruky do druhé a pak, když přicházel kdosi
do krámu, zastrčila je do rozparku místo do kapsy.
Kotland
Flo
Král
setikoruna
Žižkov
Praha
Florenc
Ilalie
Amerika
Vídeň
32
article
Žluťáčky se svezly po spodničce pěkně do bláta, ani
nezazvonily. Asi hodinu potom přišla na klípek známá
sousedka a paní B., chtějíc se jí pochlubiti, sáhla do
kapsy; zůstala však jako hromem omráčena. Obrá-
tila kapsu na ruby, nikde ani dírčičky. Teprve pak
se jí rozbřesklo, kam asi zlaté peníze zastrčila, vy-
běhla před krám, ale ani tam nenašla ničeho. Nějaký
potřebný člověk sebral radostně krásné žluťáčky, ve-
lebě v duchu toho, kdo mu je tak pěkně na hromádku
v blátě nalíčil. Paní B., hořekujíc a lomíc rukama,
hledala za pomoci sousedů svoji výhru ještě dlouho
s lucernou do noci, ale kde nic, tu nic. »Poctivý«
nálezce se nepřihlásil a také už se asi nepřihlásí.
Dnes se už paní B. uklidnila a řiká, že jí patrně ty
peníze nebyly souzeny. Inu — jak kdo nabyl —
tak pozbyl.
— Ze strachu před macechou. Ve stavu bez-
vědomí dopravena byla předevčirem do všeobecné
nemocnice 15letá služka Barbora Kopecká z domu č.
13 v Orebitské ul. na Žižkově. Teprve včera příčina
jejího onemocnění mohla býti zjištěna. Kopecká se
tolíž otrávila roztokem kostiku, který si seškrabala
se sirek. Za důvod zoufalého svého činu uváděla, že
prý utratila ze své služby dva zlaté a když jí proto
macecha hrozila trestem, chtěla se otráviti.
— Domnělé přepadení. František Morávek, roz-
važeč chleba u pekaře Novolného v Michli, jak vy-
pravuje, ubíral se včera asi o půl 11. hod. v noci
z Pankráce, kde bydlí, do Michle odváděť svému
pánu denní tržbu. Na cestě, jak tvrdí, nedaleko used-
losti »Šutrovky, poblíže Michle, vystoupili prý na
něho tři mladíci a uloupili mu tašku s obnosem 84
korun, načež uprchli. Morávek nemohl prý pro tmu
lupiče ani pronásledovati, ani poznati. Tím arci pá-
trání po dom nělých pachatelích jest stiženo.
Kopecká
Morávek
Michl
Žižkov
Michle
Pankrác
33
article
— Při včerejším brněnském tahu tažena byla ná-
sledující čísla: 61 84 43 73 11.
— Z Plzně. (Pův. dopis »N. L.«) (Zřízení drubé
české reálky v Plzni) stává se otázkou palčivou. Na
dosavadní bylo letos 647 žáků! Z rodičů těchto žáků
bydlelo v Pízni — 351. Tento počet sám o sobě pře-
vyšuje kde které německé realné učiliště. Již tedy
pro plzeňské příslušníky, pravíme přísluš-
níky měla by býti reálka a již tím by měla více
žactva nežli plzeňská německá reálka a připočteme-li
české žáky v Plzni s rodiči bydlící, vidíme, že česká
reálka převyšuje počet německé reálky o 112 žáků!
Ale dlužno pamatovat také na okolí plzeňské a celý
velký obvod český na českém západě.
Poukazujemo též k tomu, že v I. třídě letošní byly
paralelky: a) s 57 žáky, b) s 53 žáky; v II. třídě:
a) s 52 žáky, b) s 54 žáky: v III. třídě a) se 43, b)
se 45 žáky; v IV. třídě byly tři paralelky: a) s 39,
b) s 38, c) s 35 žáky; v V. třídě pazalelky: a) a 37,
b) s 34 žáky; v VI. třídě paralelky: a) s 32, b) s 35
žáky; v VII. třídě paralelky: a) s 27, b) s 27 žáky.
Odečtou-li se abiturienti letošní (z 54 byli 4 repro-
bováni na rok) zbývá se žactvem ostatních
tříd dle počtu na konci školního roku
celkem 558 žáků pro nastávající školní
rok 1903-04. K tomu přistupuje žactvo
z prvé třídy. A tu byl zápis 15. a 16. července,
jenž vykazuje 90 žáků, po prázdninách bude další
zápis, takže česká reálka v Plzni čítati bude n a 700
žáků! Každý soudný člověk — nemusí býti žád-
ným ministrem vyučování v Rakousku — uzná, že
všude jinde ihned by bylo postaráno státní správou
o rozdělení ústavu a zřízení druhého
Plzeň
Rakousko