ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2b277ab0-661b-11dc-8c67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 97, person 168, org 15, work 6
1 masthead
Stranaz
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
5. srpna 1901
4 masthead
Císlo 214.
5 article
ponese v první řadě náklad na ono pojišťování ? v - sami. Podle hospodářského zákona o tvoření se mzdy ponesete čásť effektivně větší vy. Druhou kvotu po- nese zaměstnavatel potud, pokud reflektuje na export do ciziny V mezinárodní soutěži každé zvýšení produkčních výloh spadá v první řadě na výrobce. Třetí kvolu ponese spotřebitelstvo; to je přirozeným tlakem spotřeby. Na vlastního zaměstnavatele připadne tedy asi jedna třetina kvoty, jež nestojí v žádném poměru s konkurenční způsobilostí a bude to obnos, jenž při millionovém obratu nebude padat na váhu. K illustrování toho uvádím stávku uhelnou. Víte, jak ji použito ke zvýšení cen uhelných. Uhelný prodnkt Rakouska obnáší asi 30,000.000 tnn uhlí, což zna- mená 70—80 millionů zlatých. ZVíte, že loni a před- loni stouplo uhlí asi o 100 pct. na ceně. Činí to tedy obtížení spolřebitelstva. To se však zaplatilo a ho- spodářské těleso pracuje dále. Anebo víte, jak v zniko železářský kartel? Jsem přesvědčen, že ty sumy, jež byly uvaleny na spotřebitele, jsou několikráte vělší než potřeby vaše. Podobně se to má s petrolejem atd. atd. Běží tedy o sumu sice značnou, ale ne tak ve likou, aby ji hospodářské těleso nemohlo snésti Ještě jiná námitka se uvádí. Když už se přikročuje se strany státu k takovémuto kroku pojišťování, aby se tak dálo všeobecně a ne pouze v některých částeci úřadnicta soukromého.
Rakousko
6 article
Avšak myslím, že není překážkou, podaří-li se některé partii soukromého úřadnictva přivésti svoji snahu k místu, pak jest krok takový pavezou k do- sažení cíle všeobecného. (Výborně!) Pod rouškou všeobecného domáhání vlastní cíl pouze se oddaluje Proto potřeby práce od města k městu, agitace Veliký státník D'Oconell volal »Agitate, agitate agitate!« Jestli tomu i vy učiníle zadost, pak budle přesvědčeni, že dnešní vaše schůze bude míti vý- sledek. (Výborně! Sláva Potom přijata jednohlasně následující resoluce »My horní úřadníci, důlní a dozorcové, shromá- ždění dne 4. srpna 1901 na sjezdu soukromého úřad- nictva na Kladně v hlubokém přesvědčení, kterak bídně při zodpovědném a nebezpečném postavení služebním nynější organisací bratrských pokladun o nás ve stáří našem jest postaráno, prohlašujeme jednosvorně, že toužíme státi se účastnými pensijní vládní předlohy týkající se soukromého úřadnictva a že, zavrhujíce starobní opatření bratrskými pokladnami nám i našim rodinám poskytované, jako nedostatečné a naprosto nám nevyhovující, ze všech sil se domáhati budeme a chceme, abychom v příčině opatření starobního, nvali dního a opatření v nezaměstnanosti postaveni byli na roveň ostatnímu soukromému úřadnictvu.
D Oconell Agitate Kladno
7 article
Přesvědčeni dále o spravedlnosti a oprávněnosti tohoto požadavku svého, vznášíme na veškeré roz hodující činitele v této věci snažnou žádost, aby pří slušnou změnou § 211. ob. z. hor. a § 10. 2. z 28. čer vence 1889 č. 127 ř. z. nám vstříc se vyšlo a výluk naše z bratrských pokladen provedena a vládn osnova o pensijním pojišťování soukromého úřadni ctva na nás rozšířena byla.« Když předseda pan Landa přečeti došlé omlu- venky posl. Karbusa, jenž nedostavil se pro nemoc telegramy odborův a příznivců hornictva, byl sjezd jehož účastníků bylo na 500, o 1 hod. odpol. zakon- čen. Průběh jeho byl klidný a důstojný. Současně konalo dělnictvo opodál Kladna v lese tábor lidu, kde rokováno o témže předmětu.
Landa Karbus Kladno
8 article
Odhalení pomníku prof. dra. Jana Krejčího v Klatovech. (Od našeho zpravodaje.) Studentstvo s král. městem Klatovy splatilo svému rodáku, českému prvnímu geologu, nadše- nému pracovníku, lidumilu a miláčku studentstva povinný dluh zřízením a odhalením pomníku Slavnost konána pod záštitou městské rady kla- tovské. Z blízka i z dáli, zvláště z měst, kde působil oslavenec, doslavili se účastníci, zejmen pozorovati bylo zástupce sborů professorských a vysokých škol našich, jakož i král. hlavníh města, kde působil a zemřel prol. Krejčí, rovněž Písku, kde dlel od r. 1860——1 862. Slavnost měla skvělý průběh, který svědči o tom, jaké lásce a úctě těší se dodnes, veliký náš učenec a vlastenec. Slavnost sama přispěje svou povznášející zušlechťující náladou k po- vznesení mysli lidu, který v kraji tomto stoji na stráži proti výbojnosti německé. Po více nežli desetiletém úsilí podařilos studentstvu akademickému, sdruženému ve spolku »Úhlavě«, uskutečnití starou tužbu — postaviti učenci a miláčku svému důstojný památník v sadech klatovských, poblíže někdejšího sta- rého gymnasia. Pomník ten zbudován péči etitelů, přátel a žáků oslaveneových, kteří po léta skládali příspěvky své k uetění památky Krejčího. Na příhodném místě v sadech zdvihá se na vkusném podstavci v podobě Eiffelovy věže bronzové poprsi. Městská rada klatovskí svým nákladem postavila žulový podslavee, kolem něho vypínají se malebné skupiny hornin, znázorňujících takto životní úkol badatele slo- vutného. Poprsi modeloval umělec J. Borůvka, řed. měšt. školy v Praze, jest to kus zdařilé umělecké práce. Také bronzový odlitek, zhoto- vený firmou Bendelmayer a Červinka, vystihuje výraznost celého uměleckého díla. Návrh na podstavec pochází od vrehního inženýraJ.
doktor Krejčí Eiffelův J Borůvka Červinka Klatovy Písek Praha spolek » Úhlava Bendelmayer
9 article
Petrláka, městského radního v Klatovech, jenž dohlížel také při pracích kamennických, myšlenku tu schválil prof. J. Koula z Prahy, který s ne- všední ochotou v Klatovech učinil příslušná ustanovení co do umistění a rozměrů pomníku. Práce kamennické provedl uspokojivě odborný pracovník p. V. Plák v Klatovech. Na pomníku skví se nápis: Dr. Jan Krejčí, geolog, 1901. V předvečer uchystán byl v zahradě »na Střelnici« v sobotu přátelský večer, který byl co nejčetněji navštíven a měl i zdařilý průběh. Sešli se tu již vzdálenější hostě, zvláště z Prahy, Plzně a Písku. Kromě místní hudby účinkoval zpěvácký spolek »Šumavan«, za řízení ředitele kůru Janáka a hudební ochotníci; výkony tyto přijaty byly se všeobecným souhlasem nadšením. V městě samém bylo velice živo nebylo domu, který by nebyl býval ozdoben praporem národním neb zelení, zvláště ovšem rodný dům professora Krejčího. Na večer bylo osvětlení města, každé okno bylo osvětleno, takže celé město bylo v zářící záplavě. Četné davy proudily ulicemi. V neděli, v den slavnosti, přicházeliz širého okolí četní zástupové ke slavnosti, vla- kem pak vzdálenější byli na nádraží od pořa- datelů vřele pozdraveni. Na »Střelnici« scházel se všichni účastníci, jednotlivci a spolky, jichz bylo velice mnoho. Zde seřadil se průvod v čele se zástupci akad. spolku »Úhlava«. V průvodu byla hudba střelecká a vysloužilecká. Průvod ubíral se přes náměstí do sadů, kamž dostavili se k pomníku hosté a účustníci. V průvodu byly zastoupeny místní a okoln spolky. Dále byli zde pp.: prof. dr. Woldřich, zástupce české univ. a fil. fak., prof. dr. V.E Mourek, zást. král. české spol. nauk. Za spolel architektů n inženýrů v král, českém zemský stav. rada Landa, MUDr. Radim Krejčí, prakt lékař v Katllně, Ant. Brož za ústř. spolek uči
Petrlák profesor J Koula V Plák doktor Krejčí Šumavan Janák Woldřich V E MUDr Antonín Brož Klatovy Praha Písek Katllně spolek » Úhlava rada Land
10 article
telů, St. Houček za zpěv. spolek »Čerchovane v Domažlicích, za Měšť. besedu v Plzni dr. V Hlavsa, Ant. Hubka z Prahy za Nár. jednotu pošumavskou, za král. horní město Kladno J s Burger, měst. radní, prof. dr. Slavík za král hl. město Prahu, za město Plánici Daniel Mušek starosta, za přírodovědecký klub v Plzni prot Cyril ryt. Purkyně, za paedagogium v Plzn řed. Tonner, za redakci »Vesmíru« praf. Fr Nekut, za město Písek p. Cafourek, básník Ad. Heyduk, řed. Štěpánek, řed. Beer, za obee »Vinohrady« v Plzni Ondř. Sladký, řed. Křižl kových továren v Praze JUC. Sedlák z Prahy, prof. Jos. Šíma. P. Blahovec, farář z Čachrova sochař Borůvka, za »Budeč« okr. přeštického Karel Tumpach, za Chuděnice starosta Jan Kocián, za sdružení českých žurnalistů v Plzn A. Černý, J. Hejret a A. Žalud, dále zástupei místních listů, jakož i spolků a korpora z Klatov a okoll.
Stanislav Houček Čerchovan doktor Hlavsa Hubka Burger profesor Slavík Daniel Cyril Tonner František Cafourek Ada Heyduk Štěpánek Sedlák Jos Šíma P Blahovec Borůvka Tumpach Chuděnice Kocián A Černá J Hejret A Žalud Domažlice Plzeň Praha horní město Kladno Plánice Písek Praha JUC Čachrov Budeč Klatovy
11 article
Slavnost před pomníkem zahájena o9 hodině dopolední. Zpěvácký spolek »Šumavan- zapěl zde vrouci sbor Kličkův »Naše perlae. načež vystoupil na řečniště universitní professor dr. J. N. Woldřich z Prahy, aby proslovi slavnostní řeč. V mohutných rysech vylíčil vše strannou činnost učence, politika a vlastenee Krejčiho. Skvělá tato, pečlivě propracovaná slav nostní řeč byla napjatě sledována a s nadšením přijata. (Uveřejníme ji příště. Red) Za řeči té spadla rouška s poprsí oslaven cova, jež v imposantní výši jest po celých sadech viditelno. Nesčetní posluchači provolali se řečníkem slavnostním památce oslavencově »Sláva !« Starosta král. města Klatov MUDr. M- šek děkuje všem, kdož na zbudování pomníku se zasloužili, zvláště spolku akademiků klatov ských »Úhlava«, který ujav se myšlenky, ne- unavně sbíral příspěvky, model poprsí obstaral a o další práce, zvláště slavnostní, pečoval s výborem v čele p. MUC. Auerem Müllerem. dále p. JUC. Prunarovi, který vykonal přípravne práce, redakcím českým, slovutnému p. prof.
Šumavan Kličkův doktor Woldřich Auer Müller Prunar Praha Klatovy Úhlava
12 article
Woldřichovi a všem, kdož se zasloužili o zřízení pomníku, dále p. řed. Beerovi, profes- sorům Koulovi a Borůvkovi, p. Červenkovia Bendelmayerovi v Praze a p. Ptákovi v Klato- vech, měst. radovi inž. p. Petrlákovi, všem ho- stům, spolkům a jednotliveům a zvláště přl buzným proť. Krejčího. Dále pravil.: Budeme pomník tento ze žuly a bronce, spočivající na skupinách hornin ze všech krajů naší máti vlasti, země české sem na podnož památníku snešené, opatrovati jako klenot, aby čest a slávu jména prof. Krejčího hlásal povždy potomkům. Budéme k němu vzhlížeti s pýchou a úctou jako k symbolu, jenž zvuky kovu a vážnou mluvou úlvarů ze svěťa tajů všehomíra se zro- divších vezdy připomíná myslícímu tvoru, že bádání vědecké jest zdrojem světla, jež živía síli nejen vývoj jednotlivce, ale celý duševní společenský život a cenu národů. (Výborně !) Perutí ducha i hmota nepoddajná oživne. A ty massy na pohled nebybné z balvanů, skal a kamenů, z nichž každá má jiné složenía vrstvení, svůj zvláštní tvar, lom, vryp i lesk — slejou se z jiskry ducha varem v žáry a trysky plamenné a proudy lávy nezdolně, jež sálavým dechem a horoucím tokem schváti, sežehne a stroudní vše, co na úkor náš nastavěly věky a vydobyly nepřátelské pluky. Jen křisněte křesejte to tvrdé kamení, vzbuďte v národu plamen nadšení. Hmoty ovládá duch. (Bourlivý souhlas.) Hudby hrají »Kde domov můj?« a »Bý- vali Čechově«. Na to nastal rozehod.
Woldřich Beer Koula Borůvka Pták Ing Petrlák Čechův Praha Červenkovia Bendelmayer
13 article
Nato odebrali se účastníci do městskéh musea ku prohlídce výstavky proř. Krejčího kterou uchystal s velikou pečlivosti správce musea p. dr. Karel Hostaš; byly tu vylo ženy knihy, sepsané od prol. Krejčího, jakož i některé rukopisy jeho. Odtud šli hostě na radnici, kde se zapsal do pamětní knihy. Také jiné známě památnost místní byly četně navštíveny od hostů blízkých i dálných. Při společném obědě v Měšťanské besede proslovena řada přípitků a přečteny došlé te- legramy a připisy. Ke slavnosti došly telegramy: z Lužan (pan Reiman), Kolína (pan J. A. Prokůpek). Roudníce (posl. Ervín Špindler), Prahy (p. dr Rieger), Lužan (p. J. Hlávka), Tábora (p. prof. B. Erben), Předměřic (p. B. Vejr), Prahy (pan Vrba), Sušice (Městská rada), Příbrami (okresn výbor), Litomyšle (Akadem. spolek »Smetana«), Prahy (Aloisie Krejčová), Prahy (přírod. klub), Libušína (Jos. Němeček), Vinohradů (Spolek českých professorů v Praze), Brna (rektor dr. Zahradník), N. Huti (prof. Počta), Plzně (Odbor klubu českých turistů), Prahy (inspektor Neu- mann), Váp. Podoli (dvorní ratla Strouhal). Plzně (posl. dr. Dyk), Vinohradů (prof. sbol gymnasia), Prahy (Akad. čten. spolek), Prahy (Správa musea král, českého), Prahy (Sbo prof. akad. gymnasin), Prahy (prof. A. Jeřábek) Golč. Jeníkova (K. Thon), Hořic (prof. Černy a Řehák). Pozdravné dopisy zaslali: z Kyjova (řed.J Klvaňa), Dobřichovic (dv. rada prof. dr. Randa), Plzně (městská rada), Domažlic (Odbor klubu českých turistů), Volšova (dr. Vil. Kurz). Wernsdorfu (dr. Budač), Olomouce (Klub stu- dentstva »Hana«), Potštýna (prof. dr. Kalousek), Sarajeva (dr. Bedř. Katzer), Prahy (dr. Jan Sedlák), Prahy (dr. Servác Hleller) a jiné.
Krejčí doktor Hostaš Lužan Reiman Prokůpek Špindler Rieger J Hlávek Erben Vejr Vrba Krejčová Němeček Zahradník profesor Počta Váp Strouhal Dyk A Jeřábek Golč K Thon Černo Řehák Klvaňa Randa Kurz Budač Kalousek Bedř Katzer Sedlák Hleller Kolín Praha Tábor Předměřice Sušice Příbram Litomyšl Libušín Jos Brno Plzeň Jeníkov Hořice Kyjov Dobřichovice Domažlice Olomouc Sarajevo správa muzeum král vinohrad Volšův Wernsdorf Potštýn
14 article
Velice krásným a cenným jest jiné dílo, které uchystal akademický spolek »Úhlava« k uctění svého miláčka, jest to »Pamět n list«, věnovaný úplně ocenění významu veli- kého učence, spisovatele, nadšeného vlastence a miláčka studentstva. Zde vystižena po všech stránkách obsáhlá činnost oslavencova, básněmi a prosou. V čele jest báseň Jaroslava Vrehlického, kantáta, k niž složil hudbu ředitel klatovského kůru p. J. Janák. Básník pěje tu o badateli, jenž hleděl po- znati Matku Zemi a v ní Vlast. PhC. Václav Kurz oceňuje ve studii své život a význam Krejčího ve vědě a národě českém. Vrelou vzpomínku věnoval památce drahého otce syn MUDr. Radim Krejčí, vzpomínaje trudných dob otce, pocházejícího z velmi chudých rodičů matka byla pradlena, otec cestářem. Mistr Adolí Heyduk ve vzpomínce na »prvního svého učitele veršování« nazývá Krejčího svým »dru- hým otcem«, v básni pak pěje: »Co jsem, co mám, je polovicí z Tebe . . .« Prof. Frant. Nekut, redaktor »Vesmíru« z Prahy, uvádi několik milých vzpomínek na svého přítel z vycházek vědeckých. Prof. Karel Ninge z Písku vzpomíná prostomilé jednoduchosti oslavencovy za pobytu v Písku, prof. Cyril ryt. Purkyné z Pizně přednášek jeho v malé posluchárně geologického ústavu české university. Pan JUC. Prunar v stati »Krejčí a stu- dentstvo« v duchu jeho připomíná, že mládež jest šťastnější budoucnost naše a že studentstv účinnými skutky plniti musí odkaz Krejčího. V pamělním listě uveden zároveň seznam přispívatelů na zřízení pomníku Krejčího. Odpoledne konána v sadech velká národní slavnost, při níž provedeny obžinky, dětské a jiné hry, zpíváno a tancováno; všemožně bylo o různé obveselující atrakce postaráno, o prodej pohled- nic a o buffet pečovaly místní paní a dívky.
Vrehlický J Janák Kurz Vrela MUDr Krejčí Heyduk profesor František Ninge Cyril rýt Purkyný JUC Prunar Praha Písek spolek » Úhlava geologický ústav český univerzita
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Moravské smiřovačky v křížovém ohni. V sobotu a v neděli byly moravské sm řovačky přetřásány na dvou místech, jednou učinil to posl. dr. Žáček před svými voliči po druhé posl. dr. Stránský ve svých »Lido vých Novinách«. Byla to, tak říkajíc zkoušk dvou moravských světel na větší svítivost, pod niknutá podle experimentální fysiky s mastnou skvrnou vyrovnaček na papíře, mezi nim na pjatém. Zprávy o výkonu dra. Žáčka ještě ne došly, i nelze ludíž říci, pokud se mu experi ment zakryl a pokud umem svým vždy vděč nému posluchačstvu zastřel řečsnou skvrnu, zatím však máme před očima první článek dra Stránského pod titulem »Moravské vyrovnáníe i vidíme, že ohnisko jeho řeči nejen prozařuje, ale i taví ano i spaluje tak žhavě, že silně po- páleny pražské i brněnské prsty, kteréž by byly rády moravské punklace zohně zachránily. Naše telegrafická zpráva z nedělního čísla obírá se zvláště místem článku, kteréž vztahuje se ke známému usnesení volebního výboru morav- ské strany lidové, jakožto nejdůležitějšímu pro aktualitu lidového hodlání v dalších smiřova- čkách. Jakkoli dr. Stránský se netají tím, že resoluce volebního výboru jeho strany není zá- vaznou pro celou stranu, praví, že vytrysklo usnesení to přece jen z duše strany té i uji- šťuje konečně, že poslanci strany nepochybně učiní, k čemu usnesení volebního výboru radí t. j. že ze stálého vyrovnacího výboru vystoupí.
doktor Žáček Stránský Lido východ novina
16 article
Slovo »nepochybně« má podle svého kontexlu dvojí význam, jednou znamená jen pouhé zasie n po druhé »dozajista«. My ve výkladu článku dra. Stránského přidali bychom se raději ke případu druhému, pravíť v těže větě, že tento mír Němci Čechům na Moravě nabízený jest nepřijatný. Současně ujišťuje list posl. dra. Perka »Hlasy z Hané«, že »pro- posice« bar. Chlumeckého jsou pro poslanee lidové nepřijatelny a že posl. Perek »v čas po- třeby« z vyrovnacího výboru vystoupí. Možno tudíž mluviti zatím jenom o pouhé lidové dis- posici k vystoupení z vyrovnacího výboru. Se strany čelného orgánu pražského kasina, kterýž přinesl obšírný výňatek z článku Stránského bylo vykládáno, že druhý nejdůležitější od- stavec řečeného článku, v němž praví dr- Stránský, »že myšlenka vyrovnán národnostních nesrovnalostí na Moravě jest sama o sobě zcela správnou« staví dra. Stránského »v roz- hodnou protivu vůči nám, ba že podstatným kusem blíží se boskovickému názoru dra. Žáčka.
Stránský Němec Čecho Perk Chlumecký Perek Morava Haná
17 article
Po našem mínění jest mezi oběma už velice podstatný, ano zásadní rozdil v tom, že dr Stránský shledává vyrovnání s moravskými Němci záhodným s podmínkou splnění jistých podmínek od nichž se Elvertovy proposice tak nekonečně vzdalují, kdežto dr Žáček přece dosti výslovně hájí zásadu, že če ským Moravanům nic jiného nezbývá, nestane- se zázřak s městy dosud německými, nemluvé ani o zázracích cizozemských. »Nár. Listy«, píše »Bohemia«, nechtějí prý nic věděti o se- parátním vyrovnání na Moravě a v toms s nimi prý dr. Stránský nesrovnává. Článek Stránského sice nie výslovného nepraví o sepa- rátním vyrovnání ale nezapíráme, že bychom rádi od něho slyšeli příslušný přímý výklad o této věci, jakož by bylo vůbec u nejvýše na čase, aby se tato nej temnější záhada moravských vy- rovnávaček nedvojsmyslným způ sobem české veřejnosti sděli l s míst kompetentních. Zdá se nám, že čert vyrovnacích podniků, kteréž prý se vedou s naprostým vzájemným souhlasem v Čechách i na Moravě současně, dosti dlouho malujese na zeď, takže by bylo skutečně nejvýše radno zvěděti nedlí-li skutečně mezi námi i zde v Čechách. Máme-li ještě ztratiti slovo o sepa- ratismu, myslíme, že třeba by theorie zaháje ného vyrovnávání na Moravě mluvila pro něj přece jen praxí uskutečněn nebude. Němci mo řavští nepřijmou prostě vyrovnání s českou většinou bez kuriátního veta, kteréž jest pro
Stránský Němec Elvertův Moravan Morava Čechy Bohemia
18 article
Čechy moravské nepřijatno. Ježto pak dr. Strán- ský svůj článek nadepsal jakožto první v serii, těšíme se, že vysloví se i o tom, zdali toto vy- rovnání, kteréž týká se výhradně jen zemských voleb a jen zemských institucí, skutečně pova- žuje za instrument národního miru na Moravě, kteréžto otázce vyhýbají se všichn rovnatelé moravšti a úmyslnosti až demonstra- tivní. Nejzáslužnějším činem dra. Stránského jest pak, že sice rozvedl myšlenku i přidalse úplně k přesvědčení o nebezpečí, jakým lidu českému hrozí většina Chlumeckym na sněmu zemském na Moravě nám postupovaná, kterouž dr. Stránský nazývá dunajským darem nejhoršího zrna, neboť velkostatek konservativní bude navždy a zůstane přísně klerikální, poněvadž volebn řád punktační přestěhuje 20 církevních volitelů z II. volebního sboru do I. svěřenského, ná- sledkem čehož i II. nesvěřenský sbor voličů bude a vždy zůstane německým. Ježlo pak česká většina sněmovní vysvítá toliko z milosti konservativních velkostatkářských poslanců, při- dají-li totiž k českým hlasům také své hlasy na sněmě — což, mimochodem řečeno, nemůže zaručiti žádné vyrovnání — jest svato, vže by si 4ato většina musila počínati z pá teč- nicky, anebo by ji vůbec nebylo«, jak dr. Stránský zcela případně praví. Chatrnost moravských smiřovaček jest vůbec den za dnem patrnější a každá neděle přináší novou dírudo
Strán Stránský doktor Čechy Morava
19 article
tohoto jemného pletiva, pod rukou tkaného kteréž se konečně dostalo na slunce ! — Dr. Eppinger o národnostním rozdělení Čech. Cvikovská řeč poslance dra. Eppingera obsahuje obšírný odstave o národnostním rozdělení, jež prohlásí za nezvratný zásadní program Némců v Če- chách. Nejnovější stanovisko Všenémců jes dru. Eppingerovi pouhým volebním ma- névrem, vypočítaným na okamžikový úspěch zdánlivě říznějším a uvědomělejším jednáním.
doktor Eppinger Všenémec Čechy
20 article
Heslo k všeněmeckému prohlášení nedělitelnost Čech nemohl prý dáti žádný znalec českýeh poměrů. Odpor proti národnostnímu rozdělení — dovozuje dr. Eppinger — jest ovšem důsledkem snahy směřující k tomu, aby Rakousko po od loučení Haliče, Bukoviny i Dalmacie bylo spo- jeno pod jednotnou německou správou a v ně- jaké formě, již dlužno teprve blíže naznačili, bylo k německé říši přičleněno. »Tento cíl,« pravil dr. Eppinger, »jest však i dle ál e m, jímž možno mladě lidi dovoláváním se jich národnostních citů nadehnouti a po- jiti, kterýž však neplati pro vážného, své zod- povědnosti vědomého politika proto, že scházejí mu podmínky,bez nichž se události s věto- vých dějin neodehrávají. K tomu bylo by především zapotřebí germanisovati Slovany v býv. spolkových zemích, Čechy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Kdo však uvažuje o ob- tížích, s nimiž musí zápoliti Prusko při poku sech germanisace Poláků v Poznani, a o posta vení Čechů, počtem daleko silnějších, čilým ná- rodním uvěduměním a intelligencí daleko výše stojících, ten musí brzy dospěti k názoru, že heslo, že Češi musí býti germanisováni je dotud dutým pokřikem, dokud nebudou udány cesty. jakými se to státi má.« Dr. Eppinger dovozuje dále, že rozhodující většina v německé říši není náchylna »upraviti nutné dráhy světovým ději- nám k cíli všeněmeckému, i že nelze z Německ očekávati přispění ke germanisačnímu dílu
doktor Eppinger Slovan Čecho Čech Čechy Rakousko Halič Bukovina Dalmacie Morava Slezsko Prusko Poznaň
21 article
Rakousku. Naproti tomu. sluší poukázatik tomu, že velice vznešené kruhy v říši německ nesouhlas s tímto názvem Eppingerovým. Pře několika dny byli jsme s to uvésti jednací zprávu německého Vereinu pro zachování ně- mectví v cizině, z něhož vysvítá, že dya ně mečtí panovníci jsou členy tohoto spolku, který vydržuje v devatonácti pohraničních městech ba- vorských posádky agitátorů, jimiž provozuje gor manisaci českého západu, jak výslovně přiznáno blí- žejovskou akcí mnichovského »Landesverbandu« Ovšem že jest germanisace v Čechácl spolehlivě snazší rozdělení krá- lovství, neboť momentem prohlášení zákona o jazykovém rozhraničení, prohlašuje se germa- nisace třetiny království českého za dokončenou a třeba by v ní žily ještě silné menšiny české. týmž okamžikem zmizí pod terrorismem jaký jest možným pouze v Poznani. Neboť děje-l se na zeleném to, čeho jsme každodenně v ně meckém území svédky, co as díti bude se na suchém? — Ze Slaného. Včera konala se zde četně navšlivená schůze důvěrníků a předních rolníků okresu slánského, kteří se všem proti jedinému hlasu usnesli navrhnouti za kan- didáta poslanectví na sněm království českého za venkovské obce slánské, velvarské a libo- chovické dosavadního svého poslance pana Vá- clava Jandu, rolníka v Budohosticích,a pro případ, že by opětnou kandidaturu nepřijal. pana Heřmana Jandu, předsedu českého odboru zemědělské rady z Budohostic. — Osobní. MUDr. Frant. Černý, lékai okr. pokl. pražské, bude dlíti od 11. srpna do 11. září mimo Prahu a zaslupovati ho bude po ten čas p. MUDr. J. Koubek.
Eppingerův Janda Heřman Janda MUDr František Černá J Koubek Rakousko Poznaň Praha český odbor zemědělský rada Budohostic
22 article
— Rodinné zprávy. Slečna Fanynka Hod- kova, dcera p. Josefa Hodka, mistra tesařského majitele domu v Praze a p. Josef Balvln, učite na Malé straně, slaviti budou sňatek v úterý dne 6. srpna o 1/212. hod. dopol. ve farním chrámu Nejsvě tější Trojice v Praze v Podskalí. — Úmrtí. V Barouně zemřel v neděli dne 4 srpna pan Mojžíš Hecht v 69. roce věku ochrnu tím srdce. Jsa po 50 let obchodníkem, byl zesnulý znám v nejšírších kruzích obchodních. — Dne 3.t m. zemřel v Novém Bydžově pan Rudolí Stě nička, knihkupec v 42. roce věku. Pohřeb koná s dnes o 4. hod. odpol. na tamějším hřbitově. — Dne 2. t. m. zemřel pan Vojtěch Scheinost, továr ník v Sušici maje 62 le! věku — Politická schůze. Poslanec Frant. Ho vorka zve pp. voliče okresu žamberského do schůz a to na den 15. srpna t. r. ke 2. hodině odpolední do hostince pana Urbana v Pěčině a na den 18 t. m. ke 2. hod. odpolední do hostince p. Müller v Kunvaldu. V těchto schůzích promluví so ny nější politické situaci našeho národa.« — K protičeským demonstracím v Ka lových Varech. Zpráva některých listů, jakoby s úřadníky od »Wachí an der Eger« denunco- vanými bylo zavedeno disciplinární vyšetřování, ne zakládá se — jak nám z Karl. Varů oznamují — na pravdě.
Fanynek Hodek Balvln Hecht Rudolit Vojtěch Scheinost František Urban Pěčina Müller Karl Praha Podskalí Nový Bydžov Sušice Kunvald Vary Wachí an der Eger
23 article
— Slovo o školách měšťanských. Z kruh učitelských se nám píše: Počátek zřizování těchte škol spadá do r. 1870. Toho roku zanikly bývalé nižší reálky a místo nich zřízeny měšťanské školy V prvních letech byly jen pro hochy, později zřizo- vala města i měšťanské školy pro dívky. Ačkoli již 30 let trvají měšťanské školy a ačkoli je nyní na- jdeme nejen ve větších městech českých, nýbrži v malých, přece jest dosud hojně těch, kteří nevědí co měšťanská škola značí. A zajímavo jest, že právě naše intelligence a naše zámožné třídy, zejmena v Praze, nemají téměř ani ponětí o škole léto. Vy- světluje se to okolnosti, že vělšinou posílají hochy své do škol středních, dívky pak do lycef nebo tak zvaných svyšších« škol, tudíž školy měšťanské na- mnoze ani nepoznali. Venkovský lid náš dobře chápe význam a důležitost školy měšťanské a posílá děti své, když v domácí škole obecné dokonaly pátý rok školní, na vyšší vzdělání do nejbližší školy měšťanské, a to buď pěšky, nebo po dráze, nebo je v sídle té školy nechává v bytu a na stravě; on dobře ví, že to není obecná škola městská, jak se někteří domnívají, nýbrž ústav vyššího druhu, podobající se v mnohém nižší reálné škole a nižšímu reálnému gymnasiu, s tím však rozdílem, že reátky a gymnasia jsou průpravnamí pro školy vysoké kdežto škola měšťanská jest průpravnou pro živol praktický a též průpravnou pro školy odborné i pro ústavy učitelské. Jest si přáti, aby i zámožnější třídy v městech, pokud nesměřují s dětmi svými na školy vysoké, věnovaly svou pozornost školám mě šťanským.
Praha
24 article
— Učitelstvo, jež zúčastní se schůze delegátů Ústředního spolku jednot učit. v král. českém dne 7. a 8. t. m. v Praze, aneb které o prázdninách do Prahy zavítá, upozorňuje organisační odbor Ú. S., že má v zásobě veliký počet adres slušných levných bytů o 1 1 2 pokojích s jednou i více po- stelemi v každé části Prahy s před- městími v cené od 60 h. výše za jedno lůžko. Písemné dotazy v tom směru do 5. srpna a později o prázdninách došlé a obsahující udání ceny, počtu postelí a ve které čtvrti byt býli má, zodpoví obratem předseda odboru Jindřich Vorel, říd. uči tie v Dobré Vodě p. Rynárecu Pelhřimova Ústní zprávu o bytech podá týž dne 7. srpna (od 2 hodin odpol, až do večera) v Praze n Žofin
Vorel Praha Pelhřimov Žofina
25 article
— Cenou poctěná práce. V prosinci loňského roku vypsal spolek českých absolventů c. k. st. prů- myslových škol odboru strojnického v Plzni konkurs na vypracování rozpravy zoboru strojního průmyslu. Soutěž byla přístupna pouze absolven- tům těchže škol a doba konkursní stanovena do konce měsíce března t. r. Z došlých prací poctila k tomu cíli zvolená komisse první cenou pp. koll. Vojt. Bohusl ava a Frant. Cisaře, techn. úřad- níky sléváren v Klabavě u Rokycan za »popis slé- várnictví železa«. Práce ta vychází nyní v časopise »Český Mechanik«. — Změna držobnosti. Velkostatek Lehn- stein u Chebu zakoupila v exekuční dražbě »Městskáspořitelna vRychnově n. K n.«, jež dražbu vedla, a nikoli, jak dřive mylně byl ohlášeno »Záložna rychnovská«. Zátožna tato ne- měla na řečené nemovitosti žádné pohledávky — Živelní pohromy. Ze Sedlce se nám píše: Již po druhé roku letošního postižena byla krajina zdejší kupobitím, ponejprv před 14 dny a po druhé ve čtvrtek dne 1. t. m. Již od rána panovalo nesne- sitelné vedro 31 stupňů R. As o B. hodlně odpoledne vystupovaly hrady mraků od západu i jihu, které stávaly se čím dále tím více černějšími, až o 5. ho- dině zahalena byla celá krajina šedočernými mraky. z nichž rychle za sebou blesky šlebaly a brom z dáli burácel. Bouře rychle se blížila a v několika minutách spustil se liják podobný průtrži mračen, spojený s krupobitím. Kroupy sypaly se hustě u veli- kosti lískových ořechů, které na zbývajícím osení a zahradách značnou škodu způsobily. A co nezničeno krupobitím, doplnil liják. V krátké době zaplaveny nížiny vodou z okolních, výše postavených polí, s nichž úrodná půda byla odnesena a luka zapla- vena. Zoufale pohlíží hospodář na zničenou úrodu.
František Lehn Kroupa Plzeň Klabava Rokycany Cheb Sedlec Cisara
26 article
Od jara panovalo nesmírné parno, suchem zničena veškera píce tak, že hospodáři nuceni jsou krmiti píci suchou, letos sklizenou, jíž jest po skrovnu. S obavou pohlížíme do budoucnosti. Ze Šeníelda u Přibyslavi. Ve čtvrtek dne 1. t. m. také u nás odpol. řádila bouře. Rolník Novák, stoje ve dveřích ucitil po zablesknutí se palčivost v prstu u ruky. který mu okamžitě otekl a dobytek v chlěvě k zemi byl poražen. Dobytek zůstal bez pohromy, obytná však stavení, Novákovo a souseda Dočekala, vyhořela. Štěstí, že 5 stříkaček z okolí rychle se dostaviloa že silný liják déle trval, jinak při panujícím velkém větru by polovice dlouhé této obce byla vyhořela. — Povodeň v Domažlicích. (Zvláštní zprůvn.) Dne 1. srpna o 8. hodině odpolední snesla se nad Domažlibemi strašná bouře s průtrží mračen a krupobitím. Hrozné spousty vod s kroupami velikými lily se za rachotu hromu na město. Tma hrůzná obestírala město a okolí, tak že světla rozžata v bytech. Celé dolejší, bezděkov- ské atýnské předměstí z apl aveno v malé chvíli. Kalné vody vnikaly v malé chylli do bytů a chlévů, sklepů a všech níže položených sta- vení. Kanály a stoky nestačily pojímati vodu, tak že po ulicích náměstích a třídách vatily se jako řeka divé proudy unášejíce různé předměly, šatstvo, dříví, úrodu a j. s polí, dvorů a zahrad. V chlévech topil se dobytek a musil býti úprkem vyváděn. V obec- ném dvoře topili se koně; stareům a stařenkám v špitále městském zaplaveny síně, nářadí, postele blátem a bahnem, sotva že uchránili život. Nejvíce školy ulrpěly zahradníci, jichž zahrady podo- baly se jedinému moří. Skorem celá zelenina je zničena, zahrady bahnem a kamením zaplaveny.
Novák Novákův Dočekal Šeníeld u Přibyslav Domažlice
27 article
Loluky pod nádražím od města až k mlýnu Stan- kovic tvořily obrovské je zero. Voda při tom divoce ječela, trhala břehy, mosty, hráze a uná- šela různou prst a ornici v nekonečný proud lilého vodstva. Smutný, strašný obraz jevil se všude a vody stále až do 10. h. večer stoupaly. Práce mozelná nejchudšího, děllni- ckého lidu na předměstích byla v krát- ké chvíli zničena. Okna rozbita, podlahy z bylu trhány vodou a odnášeny, stěny, hradby se řítily. cesty nově zřízené zničeny. Několik rybníků v okolí se strhalo, hrázu prorvány, ryby odplaveny, takže učiněny i zde ohromné spousty. Voda odnášela snopy, hospodářské nářadí, valila balvany několik centů těžkě a vybrala cesty i pozemky do hloubi půl druhého až dvou metrů. Děsná škoda způsobena na polích, žvito, ječmen, pšenice, brambory, jichž plodnou sklizní se chudý lid těšil, zničeny, odplaveny, rozbity, klasy krupobitím vymláceny, takže někd jen sláma leží, leckde odplaveny celé kusy polí s brambory. Také mlýn y zde i v okolí utrpěly veliké škody. Mlýnice tonuly ve vodě, ze stodol odplaveno vymlácené obilí takřka před očima mlatců. Ovocné stromy rozbity, ovoce sraženo. Několik kusů dobytka padlo za oběť dravým proudům, podobně slepice, kozy, králíci plovaly ve vodě. Dítky vynášeny na ramenech srdnatými muži a jest děko- vati hasíčům a jiným obětavým lidem, že nepřišel na zmar žádný život lidský. Hůče by bylo v noci. Několik poranění přece se stalo, ale žádné smrlelné. Nálek a pláč rozléhá se mezi chudinou na před- nřěstí. Také komunikace v okolí byla přerušena, cesty a silnice prorvány a tratě dráhy jsou silně po- škozeny a ohroženy. — Škody způsobené jsou ohromné a není pamětníka, že by zde v okolí voda byla tak řádila, jako tentokráte. 1. srpen t. r. bude zapsán velmi smutně v paměti lidu chodskéha.
Škoda způsobený
28 article
Nebude-li pomoci rychlé a vydatné, hrozí vypuknouti nouze, hlad a nemoci mezi chudým lidem. Jest tedy třeba rychlé a účinné podpory státní i zemské. Kéž i soukromá pomoc projeví se chudým lidem na Do- mažlicku a Chodsku! Podpory přijímá městský úřad v Domažlicích a redakce tohoto listu. A. Halí — Vötroplavci z Němocka. Z Roudnice n. L. Dne 3. srpna o 8. hod. 26 min. ráno podnikli čtyři důstojníci němečtí z Berlína plavhu balonovou hnání příznivým větrem severním octli se o 2. hod. odpolední nad Roudnicí, kdež zahájili přípravy k se- stoupení. V koši pod balonem zaujali místa von Klüber, poručík 22. pluku dragounského a velitel při vzduchoplaveckém oddělení, von Brandis, setník polního dělostřelectva pluku č. 26, von Hiipp- pel, poručík polního dělostřelectva pluku č. 26 a hr. Dohna, poručík reservní při pluku Gardes du corps.
A Halí Vötroplavec Němock Brandis Chodsko Domažlice Roudnice Berlín
29 article
Poslední byl v oděvu civilním, ostatní v uniformách a zbroji. Sestup zdařil se větroplavcům u Kostomlat pod Řipem, kdež lidé v poli pracující lano s koše visící chytili a balon k zemi přítáhli. Po vypuštění plynu a složení balonu dopravilo ho osm dělníků kostomlatských do Roudnice, kdež c. k. strážmistn četnictva uniformované důstojníky znstavil, aby se legitimovali. Po dopravení balonu na nádraží dopřáli sobě větroplavci v hostinci sna poště« občerstvení, načež nejbližším vlakem vrátili se do Berlína. Po celou cestu měli nejpříznivější počasí a žádné ne- hody. Jako všude, tak i pod Řipem shluklo se při spouštění balonu k zemi značné množství lidí a ob- zvláště dětí, které ovšem při pracích závěrečných dosti překážely. Přes to ani při vypouštění plynu, ani při skládání balonu nepřihodila se žádná nehoda, takže větroplavci libovali sobě s pravou rozkoší, jak příjemným byl jejich výlet šestihodinný a jak krásný byl pohled s ptačí perspeklivy na rozmanité kraje, jež klidně přepluli. Nad Roudnicí snášel se balon již tak nízko, že divadelním kukátkem zcela zřetelně bylo možno rozeznati čtyři osoby v koši sedící, ja- kož i dlouhé lano od koše dolů spuštěné. Rozumí se samo sebou, že plavba balonu vzbuzovala na všech stranách nejčilejší pozprnost — Otevření trati Čerčany Kácov Kolín.
Kostomlaty pod Řip Roudnice Berlín Kolín Čerčany Kácov
30 article
V pondělí dne 5. srpna koná se otevření a zahájení vozby na trati Čerčany-Kácov-Kolín, čímž ukončena bude celá trat, z Kolina do Čerčan po dva roky stavěná. — Drobné místní zprávy. Mlékař Antoni Roubíček z čís. 442 na Král. Vinohradech jel před- včírem odpoledne s jednospřežním povozem z Kar- lova mostu na Staré město. Na srázné cestě př utahování brzdy tato selhala a povoz s největší rychlostí sjížděl na Křižovnické náměstí. Mezi obe- censtvem, ve značném počtu v těch místech se ubl- rajícím, výjev tento vzbudil velikou obavu a lidé rozprchávali se všemi směry, aby unikli pohromě. Rozjetý povoz vjel potom na chodník, kde uvízl. — Na novém kamenném mostě a sice na zábradlí na- proti schodům, vedoucím na Střelecký ostrov, od- trhla se čásť konsolu. — Dítko, které se předvčírem octlo ve vážném nebezpečí života na nároží Pa- lackého třídy a Slovenské ulice na Král. Vino- hradech, byla pětiletá dceruška poštovního oficiál Jaroslava Černá. Děvčátko hrálo si s jinými dítkami
Antoň Roubíček Král Černá Čerčany Kácov Kolín Kolina Vinohrady Kara Stará město křižovnický náměstí slovenský ulice