5
article
ponese v první řadě náklad na ono pojišťování ? v -
sami. Podle hospodářského zákona o tvoření se mzdy
ponesete čásť effektivně větší vy. Druhou kvotu po-
nese zaměstnavatel potud, pokud reflektuje na export
do ciziny
V mezinárodní soutěži každé zvýšení produkčních
výloh spadá v první řadě na výrobce. Třetí kvolu
ponese spotřebitelstvo; to je přirozeným tlakem
spotřeby. Na vlastního zaměstnavatele připadne tedy
asi jedna třetina kvoty, jež nestojí v žádném poměru
s konkurenční způsobilostí a bude to obnos, jenž
při millionovém obratu nebude padat na váhu.
K illustrování toho uvádím stávku uhelnou. Víte, jak
ji použito ke zvýšení cen uhelných. Uhelný prodnkt
Rakouska obnáší asi 30,000.000 tnn uhlí, což zna-
mená 70—80 millionů zlatých. ZVíte, že loni a před-
loni stouplo uhlí asi o 100 pct. na ceně. Činí to tedy
obtížení spolřebitelstva. To se však zaplatilo a ho-
spodářské těleso pracuje dále. Anebo víte, jak v zniko
železářský kartel?
Jsem přesvědčen, že ty sumy, jež byly uvaleny
na spotřebitele, jsou několikráte vělší než potřeby
vaše. Podobně se to má s petrolejem atd. atd.
Běží tedy o sumu sice značnou, ale ne tak ve
likou, aby ji hospodářské těleso nemohlo snésti
Ještě jiná námitka se uvádí. Když už se přikročuje
se strany státu k takovémuto kroku pojišťování, aby
se tak dálo všeobecně a ne pouze v některých částeci
úřadnicta soukromého.
Rakousko
6
article
Avšak myslím, že není překážkou, podaří-li se
některé partii soukromého úřadnictva přivésti svoji
snahu k místu, pak jest krok takový pavezou k do-
sažení cíle všeobecného. (Výborně!) Pod rouškou
všeobecného domáhání vlastní cíl pouze se oddaluje
Proto potřeby práce od města k městu, agitace
Veliký státník D'Oconell volal »Agitate, agitate
agitate!« Jestli tomu i vy učiníle zadost, pak budle
přesvědčeni, že dnešní vaše schůze bude míti vý-
sledek. (Výborně! Sláva
Potom přijata jednohlasně následující resoluce
»My horní úřadníci, důlní a dozorcové, shromá-
ždění dne 4. srpna 1901 na sjezdu soukromého úřad-
nictva na Kladně v hlubokém přesvědčení, kterak
bídně při zodpovědném a nebezpečném postavení
služebním nynější organisací bratrských pokladun
o nás ve stáří našem jest postaráno, prohlašujeme
jednosvorně, že toužíme státi se účastnými
pensijní vládní předlohy týkající se soukromého
úřadnictva a že, zavrhujíce starobní opatření
bratrskými pokladnami nám i našim rodinám
poskytované, jako nedostatečné a naprosto nám
nevyhovující, ze všech sil se domáhati budeme
a chceme, abychom v příčině opatření starobního,
nvali dního a opatření v nezaměstnanosti postaveni
byli na roveň ostatnímu soukromému úřadnictvu.
D Oconell
Agitate
Kladno
7
article
Přesvědčeni dále o spravedlnosti a oprávněnosti
tohoto požadavku svého, vznášíme na veškeré roz
hodující činitele v této věci snažnou žádost, aby pří
slušnou změnou § 211. ob. z. hor. a § 10. 2. z 28. čer
vence 1889 č. 127 ř. z. nám vstříc se vyšlo a výluk
naše z bratrských pokladen provedena a vládn
osnova o pensijním pojišťování soukromého úřadni
ctva na nás rozšířena byla.«
Když předseda pan Landa přečeti došlé omlu-
venky posl. Karbusa, jenž nedostavil se pro nemoc
telegramy odborův a příznivců hornictva, byl sjezd
jehož účastníků bylo na 500, o 1 hod. odpol. zakon-
čen. Průběh jeho byl klidný a důstojný.
Současně konalo dělnictvo opodál Kladna v lese
tábor lidu, kde rokováno o témže předmětu.
Landa
Karbus
Kladno
8
article
Odhalení pomníku prof. dra. Jana
Krejčího v Klatovech.
(Od našeho zpravodaje.)
Studentstvo s král. městem Klatovy splatilo
svému rodáku, českému prvnímu geologu, nadše-
nému pracovníku, lidumilu a miláčku studentstva
povinný dluh zřízením a odhalením pomníku
Slavnost konána pod záštitou městské rady kla-
tovské. Z blízka i z dáli, zvláště z měst, kde
působil oslavenec, doslavili se účastníci, zejmen
pozorovati bylo zástupce sborů professorských
a vysokých škol našich, jakož i král. hlavníh
města, kde působil a zemřel prol. Krejčí, rovněž
Písku, kde dlel od r. 1860——1 862.
Slavnost měla skvělý průběh, který svědči
o tom, jaké lásce a úctě těší se dodnes, veliký
náš učenec a vlastenec. Slavnost sama přispěje
svou povznášející zušlechťující náladou k po-
vznesení mysli lidu, který v kraji tomto stoji
na stráži proti výbojnosti německé.
Po více nežli desetiletém úsilí podařilos
studentstvu akademickému, sdruženému ve spolku
»Úhlavě«, uskutečnití starou tužbu — postaviti
učenci a miláčku svému důstojný památník
v sadech klatovských, poblíže někdejšího sta-
rého gymnasia. Pomník ten zbudován péči
etitelů, přátel a žáků oslaveneových, kteří po
léta skládali příspěvky své k uetění památky
Krejčího. Na příhodném místě v sadech zdvihá
se na vkusném podstavci v podobě Eiffelovy
věže bronzové poprsi. Městská rada klatovskí
svým nákladem postavila žulový podslavee,
kolem něho vypínají se malebné skupiny hornin,
znázorňujících takto životní úkol badatele slo-
vutného. Poprsi modeloval umělec J. Borůvka,
řed. měšt. školy v Praze, jest to kus zdařilé
umělecké práce. Také bronzový odlitek, zhoto-
vený firmou Bendelmayer a Červinka, vystihuje
výraznost celého uměleckého díla. Návrh na
podstavec pochází od vrehního inženýraJ.
doktor
Krejčí
Eiffelův
J Borůvka
Červinka
Klatovy
Písek
Praha
spolek » Úhlava
Bendelmayer
9
article
Petrláka, městského radního v Klatovech, jenž
dohlížel také při pracích kamennických, myšlenku
tu schválil prof. J. Koula z Prahy, který s ne-
všední ochotou v Klatovech učinil příslušná
ustanovení co do umistění a rozměrů pomníku.
Práce kamennické provedl uspokojivě odborný
pracovník p. V. Plák v Klatovech.
Na pomníku skví se nápis:
Dr. Jan Krejčí, geolog, 1901.
V předvečer uchystán byl v zahradě »na
Střelnici« v sobotu přátelský večer, který byl
co nejčetněji navštíven a měl i zdařilý průběh.
Sešli se tu již vzdálenější hostě, zvláště z Prahy,
Plzně a Písku. Kromě místní hudby účinkoval
zpěvácký spolek »Šumavan«, za řízení ředitele
kůru Janáka a hudební ochotníci; výkony
tyto přijaty byly se všeobecným souhlasem
nadšením. V městě samém bylo velice živo
nebylo domu, který by nebyl býval ozdoben
praporem národním neb zelení, zvláště ovšem
rodný dům professora Krejčího. Na večer bylo
osvětlení města, každé okno bylo osvětleno,
takže celé město bylo v zářící záplavě. Četné
davy proudily ulicemi.
V neděli, v den slavnosti, přicházeliz
širého okolí četní zástupové ke slavnosti, vla-
kem pak vzdálenější byli na nádraží od pořa-
datelů vřele pozdraveni. Na »Střelnici« scházel
se všichni účastníci, jednotlivci a spolky, jichz
bylo velice mnoho. Zde seřadil se průvod v čele
se zástupci akad. spolku »Úhlava«. V průvodu
byla hudba střelecká a vysloužilecká. Průvod
ubíral se přes náměstí do sadů, kamž dostavili
se k pomníku hosté a účustníci.
V průvodu byly zastoupeny místní a okoln
spolky. Dále byli zde pp.: prof. dr. Woldřich,
zástupce české univ. a fil. fak., prof. dr. V.E
Mourek, zást. král. české spol. nauk. Za spolel
architektů n inženýrů v král, českém zemský
stav. rada Landa, MUDr. Radim Krejčí, prakt
lékař v Katllně, Ant. Brož za ústř. spolek uči
Petrlák
profesor
J Koula
V Plák
doktor
Krejčí
Šumavan
Janák
Woldřich
V E
MUDr
Antonín
Brož
Klatovy
Praha
Písek
Katllně
spolek » Úhlava
rada Land
10
article
telů, St. Houček za zpěv. spolek »Čerchovane
v Domažlicích, za Měšť. besedu v Plzni dr. V
Hlavsa, Ant. Hubka z Prahy za Nár. jednotu
pošumavskou, za král. horní město Kladno J s
Burger, měst. radní, prof. dr. Slavík za král
hl. město Prahu, za město Plánici Daniel Mušek
starosta, za přírodovědecký klub v Plzni prot
Cyril ryt. Purkyně, za paedagogium v Plzn
řed. Tonner, za redakci »Vesmíru« praf. Fr
Nekut, za město Písek p. Cafourek, básník Ad.
Heyduk, řed. Štěpánek, řed. Beer, za obee
»Vinohrady« v Plzni Ondř. Sladký, řed. Křižl
kových továren v Praze JUC. Sedlák z Prahy,
prof. Jos. Šíma. P. Blahovec, farář z Čachrova
sochař Borůvka, za »Budeč« okr. přeštického
Karel Tumpach, za Chuděnice starosta Jan
Kocián, za sdružení českých žurnalistů v Plzn
A. Černý, J. Hejret a A. Žalud, dále zástupei
místních listů, jakož i spolků a korpora
z Klatov a okoll.
Stanislav
Houček
Čerchovan
doktor
Hlavsa
Hubka
Burger
profesor
Slavík
Daniel
Cyril
Tonner
František
Cafourek
Ada
Heyduk
Štěpánek
Sedlák
Jos
Šíma
P Blahovec
Borůvka
Tumpach
Chuděnice
Kocián
A Černá
J Hejret
A Žalud
Domažlice
Plzeň
Praha
horní město
Kladno
Plánice
Písek
Praha JUC
Čachrov
Budeč
Klatovy
11
article
Slavnost před pomníkem zahájena o9
hodině dopolední. Zpěvácký spolek »Šumavan-
zapěl zde vrouci sbor Kličkův »Naše perlae.
načež vystoupil na řečniště universitní professor
dr. J. N. Woldřich z Prahy, aby proslovi
slavnostní řeč. V mohutných rysech vylíčil vše
strannou činnost učence, politika a vlastenee
Krejčiho.
Skvělá tato, pečlivě propracovaná slav
nostní řeč byla napjatě sledována a s nadšením
přijata. (Uveřejníme ji příště. Red)
Za řeči té spadla rouška s poprsí oslaven
cova, jež v imposantní výši jest po celých
sadech viditelno.
Nesčetní posluchači provolali se řečníkem
slavnostním památce oslavencově »Sláva !«
Starosta král. města Klatov MUDr. M-
šek děkuje všem, kdož na zbudování pomníku
se zasloužili, zvláště spolku akademiků klatov
ských »Úhlava«, který ujav se myšlenky, ne-
unavně sbíral příspěvky, model poprsí obstaral
a o další práce, zvláště slavnostní, pečoval
s výborem v čele p. MUC. Auerem Müllerem.
dále p. JUC. Prunarovi, který vykonal přípravne
práce, redakcím českým, slovutnému p. prof.
Šumavan
Kličkův
doktor
Woldřich
Auer Müller
Prunar
Praha
Klatovy
Úhlava
12
article
Woldřichovi a všem, kdož se zasloužili o
zřízení pomníku, dále p. řed. Beerovi, profes-
sorům Koulovi a Borůvkovi, p. Červenkovia
Bendelmayerovi v Praze a p. Ptákovi v Klato-
vech, měst. radovi inž. p. Petrlákovi, všem ho-
stům, spolkům a jednotliveům a zvláště přl
buzným proť. Krejčího. Dále pravil.: Budeme
pomník tento ze žuly a bronce, spočivající
na skupinách hornin ze všech krajů naší
máti vlasti, země české sem na podnož
památníku snešené, opatrovati jako klenot, aby
čest a slávu jména prof. Krejčího hlásal povždy
potomkům.
Budéme k němu vzhlížeti s pýchou a úctou
jako k symbolu, jenž zvuky kovu a vážnou
mluvou úlvarů ze svěťa tajů všehomíra se zro-
divších vezdy připomíná myslícímu tvoru, že
bádání vědecké jest zdrojem světla, jež živía
síli nejen vývoj jednotlivce, ale celý duševní
společenský život a cenu národů. (Výborně !)
Perutí ducha i hmota nepoddajná oživne.
A ty massy na pohled nebybné z balvanů, skal
a kamenů, z nichž každá má jiné složenía
vrstvení, svůj zvláštní tvar, lom, vryp i lesk —
slejou se z jiskry ducha varem v žáry a trysky
plamenné a proudy lávy nezdolně, jež sálavým
dechem a horoucím tokem schváti, sežehne
a stroudní vše, co na úkor náš nastavěly věky
a vydobyly nepřátelské pluky. Jen křisněte
křesejte to tvrdé kamení, vzbuďte v národu
plamen nadšení. Hmoty ovládá duch. (Bourlivý
souhlas.)
Hudby hrají »Kde domov můj?« a »Bý-
vali Čechově«. Na to nastal rozehod.
Woldřich
Beer
Koula
Borůvka
Pták
Ing
Petrlák
Čechův
Praha
Červenkovia Bendelmayer
13
article
Nato odebrali se účastníci do městskéh
musea ku prohlídce výstavky proř. Krejčího
kterou uchystal s velikou pečlivosti správce
musea p. dr. Karel Hostaš; byly tu vylo
ženy knihy, sepsané od prol. Krejčího, jakož
i některé rukopisy jeho.
Odtud šli hostě na radnici, kde se zapsal
do pamětní knihy. Také jiné známě památnost
místní byly četně navštíveny od hostů blízkých
i dálných.
Při společném obědě v Měšťanské besede
proslovena řada přípitků a přečteny došlé te-
legramy a připisy.
Ke slavnosti došly telegramy: z Lužan
(pan Reiman), Kolína (pan J. A. Prokůpek).
Roudníce (posl. Ervín Špindler), Prahy (p. dr
Rieger), Lužan (p. J. Hlávka), Tábora (p. prof.
B. Erben), Předměřic (p. B. Vejr), Prahy (pan
Vrba), Sušice (Městská rada), Příbrami (okresn
výbor), Litomyšle (Akadem. spolek »Smetana«),
Prahy (Aloisie Krejčová), Prahy (přírod. klub),
Libušína (Jos. Němeček), Vinohradů (Spolek
českých professorů v Praze), Brna (rektor dr.
Zahradník), N. Huti (prof. Počta), Plzně (Odbor
klubu českých turistů), Prahy (inspektor Neu-
mann), Váp. Podoli (dvorní ratla Strouhal).
Plzně (posl. dr. Dyk), Vinohradů (prof. sbol
gymnasia), Prahy (Akad. čten. spolek), Prahy
(Správa musea král, českého), Prahy (Sbo
prof. akad. gymnasin), Prahy (prof. A. Jeřábek)
Golč. Jeníkova (K. Thon), Hořic (prof. Černy
a Řehák).
Pozdravné dopisy zaslali: z Kyjova (řed.J
Klvaňa), Dobřichovic (dv. rada prof. dr. Randa),
Plzně (městská rada), Domažlic (Odbor klubu
českých turistů), Volšova (dr. Vil. Kurz).
Wernsdorfu (dr. Budač), Olomouce (Klub stu-
dentstva »Hana«), Potštýna (prof. dr. Kalousek),
Sarajeva (dr. Bedř. Katzer), Prahy (dr. Jan
Sedlák), Prahy (dr. Servác Hleller) a jiné.
Krejčí
doktor
Hostaš
Lužan
Reiman
Prokůpek
Špindler
Rieger
J Hlávek
Erben
Vejr
Vrba
Krejčová
Němeček
Zahradník
profesor
Počta
Váp
Strouhal
Dyk
A Jeřábek
Golč
K Thon
Černo
Řehák
Klvaňa
Randa
Kurz
Budač
Kalousek
Bedř
Katzer
Sedlák
Hleller
Kolín
Praha
Tábor
Předměřice
Sušice
Příbram
Litomyšl
Libušín
Jos
Brno
Plzeň
Jeníkov
Hořice
Kyjov
Dobřichovice
Domažlice
Olomouc
Sarajevo
správa muzeum král
vinohrad
Volšův
Wernsdorf
Potštýn
14
article
Velice krásným a cenným jest jiné dílo,
které uchystal akademický spolek »Úhlava«
k uctění svého miláčka, jest to »Pamět n
list«, věnovaný úplně ocenění významu veli-
kého učence, spisovatele, nadšeného vlastence
a miláčka studentstva. Zde vystižena po všech
stránkách obsáhlá činnost oslavencova, básněmi
a prosou. V čele jest báseň Jaroslava
Vrehlického, kantáta, k niž složil hudbu
ředitel klatovského kůru p. J. Janák.
Básník pěje tu o badateli, jenž hleděl po-
znati Matku Zemi a v ní Vlast. PhC. Václav
Kurz oceňuje ve studii své život a význam
Krejčího ve vědě a národě českém. Vrelou
vzpomínku věnoval památce drahého otce syn
MUDr. Radim Krejčí, vzpomínaje trudných
dob otce, pocházejícího z velmi chudých rodičů
matka byla pradlena, otec cestářem. Mistr Adolí
Heyduk ve vzpomínce na »prvního svého
učitele veršování« nazývá Krejčího svým »dru-
hým otcem«, v básni pak pěje: »Co jsem, co
mám, je polovicí z Tebe . . .« Prof. Frant.
Nekut, redaktor »Vesmíru« z Prahy, uvádi
několik milých vzpomínek na svého přítel
z vycházek vědeckých. Prof. Karel Ninge
z Písku vzpomíná prostomilé jednoduchosti
oslavencovy za pobytu v Písku, prof. Cyril ryt.
Purkyné z Pizně přednášek jeho v malé
posluchárně geologického ústavu české university.
Pan JUC. Prunar v stati »Krejčí a stu-
dentstvo« v duchu jeho připomíná, že mládež
jest šťastnější budoucnost naše a že studentstv
účinnými skutky plniti musí odkaz Krejčího.
V pamělním listě uveden zároveň seznam
přispívatelů na zřízení pomníku Krejčího.
Odpoledne konána v sadech velká národní
slavnost, při níž provedeny obžinky, dětské a jiné
hry, zpíváno a tancováno; všemožně bylo o různé
obveselující atrakce postaráno, o prodej pohled-
nic a o buffet pečovaly místní paní a dívky.
Vrehlický
J Janák
Kurz
Vrela
MUDr
Krejčí
Heyduk
profesor
František
Ninge
Cyril rýt
Purkyný
JUC
Prunar
Praha
Písek
spolek » Úhlava
geologický ústav český univerzita
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Moravské smiřovačky v křížovém
ohni. V sobotu a v neděli byly moravské sm
řovačky přetřásány na dvou místech, jednou
učinil to posl. dr. Žáček před svými voliči
po druhé posl. dr. Stránský ve svých »Lido
vých Novinách«. Byla to, tak říkajíc zkoušk
dvou moravských světel na větší svítivost, pod
niknutá podle experimentální fysiky s mastnou
skvrnou vyrovnaček na papíře, mezi nim na
pjatém. Zprávy o výkonu dra. Žáčka ještě ne
došly, i nelze ludíž říci, pokud se mu experi
ment zakryl a pokud umem svým vždy vděč
nému posluchačstvu zastřel řečsnou skvrnu,
zatím však máme před očima první článek dra
Stránského pod titulem »Moravské vyrovnáníe
i vidíme, že ohnisko jeho řeči nejen prozařuje,
ale i taví ano i spaluje tak žhavě, že silně po-
páleny pražské i brněnské prsty, kteréž by byly
rády moravské punklace zohně zachránily.
Naše telegrafická zpráva z nedělního čísla obírá
se zvláště místem článku, kteréž vztahuje se
ke známému usnesení volebního výboru morav-
ské strany lidové, jakožto nejdůležitějšímu pro
aktualitu lidového hodlání v dalších smiřova-
čkách. Jakkoli dr. Stránský se netají tím, že
resoluce volebního výboru jeho strany není zá-
vaznou pro celou stranu, praví, že vytrysklo
usnesení to přece jen z duše strany té i uji-
šťuje konečně, že poslanci strany nepochybně
učiní, k čemu usnesení volebního výboru radí
t. j. že ze stálého vyrovnacího výboru vystoupí.
doktor
Žáček
Stránský
Lido východ novina
16
article
Slovo »nepochybně« má podle svého kontexlu
dvojí význam, jednou znamená jen pouhé zasie
n po druhé »dozajista«. My ve výkladu článku
dra. Stránského přidali bychom se raději ke
případu druhému, pravíť v těže větě, že tento
mír Němci Čechům na Moravě nabízený
jest nepřijatný. Současně ujišťuje
list posl. dra. Perka »Hlasy z Hané«, že »pro-
posice« bar. Chlumeckého jsou pro poslanee
lidové nepřijatelny a že posl. Perek »v čas po-
třeby« z vyrovnacího výboru vystoupí. Možno
tudíž mluviti zatím jenom o pouhé lidové dis-
posici k vystoupení z vyrovnacího výboru. Se
strany čelného orgánu pražského kasina, kterýž
přinesl obšírný výňatek z článku Stránského
bylo vykládáno, že druhý nejdůležitější od-
stavec řečeného článku, v němž praví dr-
Stránský, »že myšlenka vyrovnán
národnostních nesrovnalostí na
Moravě jest sama o sobě zcela
správnou« staví dra. Stránského »v roz-
hodnou protivu vůči nám, ba že podstatným
kusem blíží se boskovickému názoru dra. Žáčka.
Stránský
Němec
Čecho
Perk
Chlumecký
Perek
Morava
Haná
17
article
Po našem mínění jest mezi oběma už velice
podstatný, ano zásadní rozdil v tom, že dr
Stránský shledává vyrovnání s moravskými
Němci záhodným s podmínkou splnění
jistých podmínek od nichž se Elvertovy
proposice tak nekonečně vzdalují, kdežto dr
Žáček přece dosti výslovně hájí zásadu, že če
ským Moravanům nic jiného nezbývá, nestane-
se zázřak s městy dosud německými, nemluvé
ani o zázracích cizozemských. »Nár. Listy«,
píše »Bohemia«, nechtějí prý nic věděti o se-
parátním vyrovnání na Moravě a v toms
s nimi prý dr. Stránský nesrovnává. Článek
Stránského sice nie výslovného nepraví o sepa-
rátním vyrovnání ale nezapíráme, že bychom
rádi od něho slyšeli příslušný přímý výklad
o této věci, jakož by bylo vůbec u
nejvýše na čase, aby se tato nej
temnější záhada moravských vy-
rovnávaček nedvojsmyslným způ
sobem české veřejnosti sděli l
s míst kompetentních. Zdá se nám, že
čert vyrovnacích podniků, kteréž prý se vedou
s naprostým vzájemným souhlasem v Čechách
i na Moravě současně, dosti dlouho malujese
na zeď, takže by bylo skutečně nejvýše radno
zvěděti nedlí-li skutečně mezi námi i zde
v Čechách. Máme-li ještě ztratiti slovo o sepa-
ratismu, myslíme, že třeba by theorie zaháje
ného vyrovnávání na Moravě mluvila pro něj
přece jen praxí uskutečněn nebude. Němci mo
řavští nepřijmou prostě vyrovnání s českou
většinou bez kuriátního veta, kteréž jest pro
Stránský
Němec
Elvertův
Moravan
Morava
Čechy
Bohemia
18
article
Čechy moravské nepřijatno. Ježto pak dr. Strán-
ský svůj článek nadepsal jakožto první v serii,
těšíme se, že vysloví se i o tom, zdali toto vy-
rovnání, kteréž týká se výhradně jen zemských
voleb a jen zemských institucí, skutečně pova-
žuje za instrument národního miru
na Moravě, kteréžto otázce vyhýbají se všichn
rovnatelé moravšti a úmyslnosti až demonstra-
tivní. Nejzáslužnějším činem dra. Stránského
jest pak, že sice rozvedl myšlenku i přidalse
úplně k přesvědčení o nebezpečí, jakým lidu
českému hrozí většina Chlumeckym na sněmu
zemském na Moravě nám postupovaná, kterouž
dr. Stránský nazývá dunajským darem nejhoršího
zrna, neboť velkostatek konservativní bude navždy
a zůstane přísně klerikální, poněvadž volebn
řád punktační přestěhuje 20 církevních volitelů
z II. volebního sboru do I. svěřenského, ná-
sledkem čehož i II. nesvěřenský sbor voličů
bude a vždy zůstane německým. Ježlo pak
česká většina sněmovní vysvítá toliko z milosti
konservativních velkostatkářských poslanců, při-
dají-li totiž k českým hlasům také své hlasy na
sněmě — což, mimochodem řečeno, nemůže
zaručiti žádné vyrovnání — jest svato, vže
by si 4ato většina musila počínati z pá teč-
nicky, anebo by ji vůbec nebylo«,
jak dr. Stránský zcela případně praví. Chatrnost
moravských smiřovaček jest vůbec den za dnem
patrnější a každá neděle přináší novou dírudo
Strán
Stránský
doktor
Čechy
Morava
19
article
tohoto jemného pletiva, pod rukou tkaného
kteréž se konečně dostalo na slunce !
— Dr. Eppinger o národnostním
rozdělení Čech. Cvikovská řeč poslance
dra. Eppingera obsahuje obšírný odstave
o národnostním rozdělení, jež prohlásí
za nezvratný zásadní program Némců v Če-
chách. Nejnovější stanovisko Všenémců jes
dru. Eppingerovi pouhým volebním ma-
névrem, vypočítaným na okamžikový úspěch
zdánlivě říznějším a uvědomělejším jednáním.
doktor
Eppinger
Všenémec
Čechy
20
article
Heslo k všeněmeckému prohlášení nedělitelnost
Čech nemohl prý dáti žádný znalec českýeh
poměrů. Odpor proti národnostnímu rozdělení —
dovozuje dr. Eppinger — jest ovšem důsledkem
snahy směřující k tomu, aby Rakousko po od
loučení Haliče, Bukoviny i Dalmacie bylo spo-
jeno pod jednotnou německou správou a v ně-
jaké formě, již dlužno teprve blíže naznačili,
bylo k německé říši přičleněno. »Tento cíl,«
pravil dr. Eppinger, »jest však i dle ál e m,
jímž možno mladě lidi dovoláváním se
jich národnostních citů nadehnouti a po-
jiti, kterýž však neplati pro vážného, své zod-
povědnosti vědomého politika proto, že scházejí
mu podmínky,bez nichž se události s věto-
vých dějin neodehrávají. K tomu
bylo by především zapotřebí germanisovati Slovany
v býv. spolkových zemích, Čechy v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku. Kdo však uvažuje o ob-
tížích, s nimiž musí zápoliti Prusko při poku
sech germanisace Poláků v Poznani, a o posta
vení Čechů, počtem daleko silnějších, čilým ná-
rodním uvěduměním a intelligencí daleko výše
stojících, ten musí brzy dospěti k názoru, že
heslo, že Češi musí býti germanisováni je dotud
dutým pokřikem, dokud nebudou udány cesty.
jakými se to státi má.« Dr. Eppinger dovozuje
dále, že rozhodující většina v německé říši není
náchylna »upraviti nutné dráhy světovým ději-
nám k cíli všeněmeckému, i že nelze z Německ
očekávati přispění ke germanisačnímu dílu
doktor
Eppinger
Slovan
Čecho
Čech
Čechy
Rakousko
Halič
Bukovina
Dalmacie
Morava
Slezsko
Prusko
Poznaň
21
article
Rakousku. Naproti tomu. sluší poukázatik
tomu, že velice vznešené kruhy v říši německ
nesouhlas s tímto názvem Eppingerovým. Pře
několika dny byli jsme s to uvésti jednací
zprávu německého Vereinu pro zachování ně-
mectví v cizině, z něhož vysvítá, že dya ně
mečtí panovníci jsou členy tohoto spolku, který
vydržuje v devatonácti pohraničních městech ba-
vorských posádky agitátorů, jimiž provozuje gor
manisaci českého západu, jak výslovně přiznáno blí-
žejovskou akcí mnichovského »Landesverbandu«
Ovšem že jest germanisace v Čechácl
spolehlivě snazší rozdělení krá-
lovství, neboť momentem prohlášení zákona
o jazykovém rozhraničení, prohlašuje se germa-
nisace třetiny království českého za dokončenou
a třeba by v ní žily ještě silné menšiny české.
týmž okamžikem zmizí pod terrorismem jaký
jest možným pouze v Poznani. Neboť děje-l
se na zeleném to, čeho jsme každodenně v ně
meckém území svédky, co as díti bude se na
suchém?
— Ze Slaného. Včera konala se zde
četně navšlivená schůze důvěrníků a předních
rolníků okresu slánského, kteří se všem
proti jedinému hlasu usnesli navrhnouti za kan-
didáta poslanectví na sněm království českého
za venkovské obce slánské, velvarské a libo-
chovické dosavadního svého poslance pana Vá-
clava Jandu, rolníka v Budohosticích,a
pro případ, že by opětnou kandidaturu nepřijal.
pana Heřmana Jandu, předsedu českého
odboru zemědělské rady z Budohostic.
— Osobní. MUDr. Frant. Černý, lékai
okr. pokl. pražské, bude dlíti od 11. srpna do 11.
září mimo Prahu a zaslupovati ho bude po ten čas
p. MUDr. J. Koubek.
Eppingerův
Janda
Heřman Janda
MUDr
František
Černá
J Koubek
Rakousko
Poznaň
Praha
český odbor zemědělský rada
Budohostic
22
article
— Rodinné zprávy. Slečna Fanynka Hod-
kova, dcera p. Josefa Hodka, mistra tesařského
majitele domu v Praze a p. Josef Balvln, učite
na Malé straně, slaviti budou sňatek v úterý dne 6.
srpna o 1/212. hod. dopol. ve farním chrámu Nejsvě
tější Trojice v Praze v Podskalí.
— Úmrtí. V Barouně zemřel v neděli dne 4
srpna pan Mojžíš Hecht v 69. roce věku ochrnu
tím srdce. Jsa po 50 let obchodníkem, byl zesnulý
znám v nejšírších kruzích obchodních. — Dne 3.t
m. zemřel v Novém Bydžově pan Rudolí Stě
nička, knihkupec v 42. roce věku. Pohřeb koná s
dnes o 4. hod. odpol. na tamějším hřbitově. — Dne
2. t. m. zemřel pan Vojtěch Scheinost, továr
ník v Sušici maje 62 le! věku
— Politická schůze. Poslanec Frant. Ho
vorka zve pp. voliče okresu žamberského do schůz
a to na den 15. srpna t. r. ke 2. hodině odpolední
do hostince pana Urbana v Pěčině a na den 18
t. m. ke 2. hod. odpolední do hostince p. Müller
v Kunvaldu. V těchto schůzích promluví so ny
nější politické situaci našeho národa.«
— K protičeským demonstracím v Ka
lových Varech. Zpráva některých listů, jakoby
s úřadníky od »Wachí an der Eger« denunco-
vanými bylo zavedeno disciplinární vyšetřování, ne
zakládá se — jak nám z Karl. Varů oznamují —
na pravdě.
Fanynek
Hodek
Balvln
Hecht
Rudolit
Vojtěch Scheinost
František
Urban
Pěčina
Müller
Karl
Praha
Podskalí
Nový Bydžov
Sušice
Kunvald
Vary
Wachí an der Eger
23
article
— Slovo o školách měšťanských. Z kruh
učitelských se nám píše: Počátek zřizování těchte
škol spadá do r. 1870. Toho roku zanikly bývalé
nižší reálky a místo nich zřízeny měšťanské školy
V prvních letech byly jen pro hochy, později zřizo-
vala města i měšťanské školy pro dívky. Ačkoli již
30 let trvají měšťanské školy a ačkoli je nyní na-
jdeme nejen ve větších městech českých, nýbrži
v malých, přece jest dosud hojně těch, kteří nevědí
co měšťanská škola značí. A zajímavo jest, že právě
naše intelligence a naše zámožné třídy, zejmena
v Praze, nemají téměř ani ponětí o škole léto. Vy-
světluje se to okolnosti, že vělšinou posílají hochy
své do škol středních, dívky pak do lycef nebo tak
zvaných svyšších« škol, tudíž školy měšťanské na-
mnoze ani nepoznali. Venkovský lid náš dobře
chápe význam a důležitost školy měšťanské a posílá
děti své, když v domácí škole obecné dokonaly pátý
rok školní, na vyšší vzdělání do nejbližší školy
měšťanské, a to buď pěšky, nebo po dráze, nebo je
v sídle té školy nechává v bytu a na stravě; on
dobře ví, že to není obecná škola městská,
jak se někteří domnívají, nýbrž ústav vyššího druhu,
podobající se v mnohém nižší reálné škole a nižšímu
reálnému gymnasiu, s tím však rozdílem, že reátky
a gymnasia jsou průpravnamí pro školy vysoké
kdežto škola měšťanská jest průpravnou pro živol
praktický a též průpravnou pro školy odborné i pro
ústavy učitelské. Jest si přáti, aby i zámožnější
třídy v městech, pokud nesměřují s dětmi svými na
školy vysoké, věnovaly svou pozornost školám mě
šťanským.
Praha
24
article
— Učitelstvo, jež zúčastní se schůze delegátů
Ústředního spolku jednot učit. v král. českém dne
7. a 8. t. m. v Praze, aneb které o prázdninách do
Prahy zavítá, upozorňuje organisační odbor Ú. S.,
že má v zásobě veliký počet adres slušných
levných bytů o 1 1 2 pokojích s jednou i více po-
stelemi v každé části Prahy s před-
městími v cené od 60 h. výše za jedno lůžko.
Písemné dotazy v tom směru do 5. srpna a později
o prázdninách došlé a obsahující udání ceny, počtu
postelí a ve které čtvrti byt býli má, zodpoví obratem
předseda odboru Jindřich Vorel, říd. uči tie
v Dobré Vodě p. Rynárecu Pelhřimova
Ústní zprávu o bytech podá týž dne 7. srpna
(od 2 hodin odpol, až do večera) v Praze n
Žofin
Vorel
Praha
Pelhřimov
Žofina
25
article
— Cenou poctěná práce. V prosinci loňského
roku vypsal spolek českých absolventů c. k. st. prů-
myslových škol odboru strojnického v Plzni konkurs
na vypracování rozpravy zoboru strojního
průmyslu. Soutěž byla přístupna pouze absolven-
tům těchže škol a doba konkursní stanovena do
konce měsíce března t. r. Z došlých prací poctila
k tomu cíli zvolená komisse první cenou pp. koll.
Vojt. Bohusl ava a Frant. Cisaře, techn. úřad-
níky sléváren v Klabavě u Rokycan za »popis slé-
várnictví železa«. Práce ta vychází nyní v časopise
»Český Mechanik«.
— Změna držobnosti. Velkostatek Lehn-
stein u Chebu zakoupila v exekuční dražbě
»Městskáspořitelna vRychnově n. K n.«,
jež dražbu vedla, a nikoli, jak dřive mylně byl
ohlášeno »Záložna rychnovská«. Zátožna tato ne-
měla na řečené nemovitosti žádné pohledávky
— Živelní pohromy. Ze Sedlce se nám píše:
Již po druhé roku letošního postižena byla krajina
zdejší kupobitím, ponejprv před 14 dny a po druhé
ve čtvrtek dne 1. t. m. Již od rána panovalo nesne-
sitelné vedro 31 stupňů R. As o B. hodlně odpoledne
vystupovaly hrady mraků od západu i jihu, které
stávaly se čím dále tím více černějšími, až o 5. ho-
dině zahalena byla celá krajina šedočernými mraky.
z nichž rychle za sebou blesky šlebaly a brom
z dáli burácel. Bouře rychle se blížila a v několika
minutách spustil se liják podobný průtrži mračen,
spojený s krupobitím. Kroupy sypaly se hustě u veli-
kosti lískových ořechů, které na zbývajícím osení a
zahradách značnou škodu způsobily. A co nezničeno
krupobitím, doplnil liják. V krátké době zaplaveny
nížiny vodou z okolních, výše postavených polí,
s nichž úrodná půda byla odnesena a luka zapla-
vena. Zoufale pohlíží hospodář na zničenou úrodu.
František
Lehn
Kroupa
Plzeň
Klabava
Rokycany
Cheb
Sedlec
Cisara
26
article
Od jara panovalo nesmírné parno, suchem zničena
veškera píce tak, že hospodáři nuceni jsou krmiti
píci suchou, letos sklizenou, jíž jest po skrovnu.
S obavou pohlížíme do budoucnosti. Ze Šeníelda
u Přibyslavi. Ve čtvrtek dne 1. t. m. také u nás
odpol. řádila bouře. Rolník Novák, stoje ve dveřích
ucitil po zablesknutí se palčivost v prstu u ruky.
který mu okamžitě otekl a dobytek v chlěvě k zemi
byl poražen. Dobytek zůstal bez pohromy, obytná
však stavení, Novákovo a souseda Dočekala, vyhořela.
Štěstí, že 5 stříkaček z okolí rychle se dostaviloa
že silný liják déle trval, jinak při panujícím velkém
větru by polovice dlouhé této obce byla vyhořela.
— Povodeň v Domažlicích. (Zvláštní
zprůvn.) Dne 1. srpna o 8. hodině odpolední
snesla se nad Domažlibemi strašná bouře s průtrží
mračen a krupobitím. Hrozné spousty vod s kroupami
velikými lily se za rachotu hromu na město.
Tma hrůzná obestírala město a okolí, tak že světla
rozžata v bytech. Celé dolejší, bezděkov-
ské atýnské předměstí z apl aveno v
malé chvíli. Kalné vody vnikaly v malé chylli do
bytů a chlévů, sklepů a všech níže položených sta-
vení. Kanály a stoky nestačily pojímati vodu, tak
že po ulicích náměstích a třídách vatily se jako řeka
divé proudy unášejíce různé předměly, šatstvo, dříví,
úrodu a j. s polí, dvorů a zahrad. V chlévech topil
se dobytek a musil býti úprkem vyváděn. V obec-
ném dvoře topili se koně; stareům a stařenkám v
špitále městském zaplaveny síně, nářadí, postele
blátem a bahnem, sotva že uchránili život. Nejvíce
školy ulrpěly zahradníci, jichž zahrady podo-
baly se jedinému moří. Skorem celá zelenina je
zničena, zahrady bahnem a kamením zaplaveny.
Novák
Novákův
Dočekal
Šeníeld u Přibyslav
Domažlice
27
article
Loluky pod nádražím od města až k mlýnu Stan-
kovic tvořily obrovské je zero. Voda při
tom divoce ječela, trhala břehy, mosty, hráze a uná-
šela různou prst a ornici v nekonečný proud lilého
vodstva. Smutný, strašný obraz jevil se
všude a vody stále až do 10. h. večer stoupaly.
Práce mozelná nejchudšího, děllni-
ckého lidu na předměstích byla v krát-
ké chvíli zničena. Okna rozbita, podlahy z bylu
trhány vodou a odnášeny, stěny, hradby se řítily.
cesty nově zřízené zničeny. Několik rybníků v okolí
se strhalo, hrázu prorvány, ryby odplaveny, takže
učiněny i zde ohromné spousty. Voda odnášela snopy,
hospodářské nářadí, valila balvany několik
centů těžkě a vybrala cesty i pozemky do
hloubi půl druhého až dvou metrů. Děsná
škoda způsobena na polích, žvito,
ječmen, pšenice, brambory, jichž
plodnou sklizní se chudý lid těšil,
zničeny, odplaveny, rozbity, klasy
krupobitím vymláceny, takže někd
jen sláma leží, leckde odplaveny celé
kusy polí s brambory. Také mlýn y zde
i v okolí utrpěly veliké škody. Mlýnice
tonuly ve vodě, ze stodol odplaveno
vymlácené obilí takřka před očima mlatců.
Ovocné stromy rozbity, ovoce sraženo. Několik
kusů dobytka padlo za oběť dravým proudům,
podobně slepice, kozy, králíci plovaly ve vodě. Dítky
vynášeny na ramenech srdnatými muži a jest děko-
vati hasíčům a jiným obětavým lidem, že nepřišel
na zmar žádný život lidský. Hůče by bylo v noci.
Několik poranění přece se stalo, ale žádné smrlelné.
Nálek a pláč rozléhá se mezi chudinou na před-
nřěstí. Také komunikace v okolí byla přerušena,
cesty a silnice prorvány a tratě dráhy jsou silně po-
škozeny a ohroženy. — Škody způsobené jsou
ohromné a není pamětníka, že by zde v okolí voda
byla tak řádila, jako tentokráte. 1. srpen t. r. bude
zapsán velmi smutně v paměti lidu chodskéha.
Škoda způsobený
28
article
Nebude-li pomoci rychlé a vydatné, hrozí vypuknouti
nouze, hlad a nemoci mezi chudým lidem. Jest tedy
třeba rychlé a účinné podpory státní i zemské. Kéž
i soukromá pomoc projeví se chudým lidem na Do-
mažlicku a Chodsku! Podpory přijímá městský
úřad v Domažlicích a redakce tohoto listu. A. Halí
— Vötroplavci z Němocka. Z Roudnice n. L.
Dne 3. srpna o 8. hod. 26 min. ráno podnikli čtyři
důstojníci němečtí z Berlína plavhu balonovou
hnání příznivým větrem severním octli se o 2. hod.
odpolední nad Roudnicí, kdež zahájili přípravy k se-
stoupení. V koši pod balonem zaujali místa von
Klüber, poručík 22. pluku dragounského a velitel
při vzduchoplaveckém oddělení, von Brandis,
setník polního dělostřelectva pluku č. 26, von Hiipp-
pel, poručík polního dělostřelectva pluku č. 26 a hr.
Dohna, poručík reservní při pluku Gardes du corps.
A Halí
Vötroplavec
Němock
Brandis
Chodsko
Domažlice
Roudnice
Berlín
29
article
Poslední byl v oděvu civilním, ostatní v uniformách
a zbroji. Sestup zdařil se větroplavcům u Kostomlat
pod Řipem, kdež lidé v poli pracující lano s koše
visící chytili a balon k zemi přítáhli. Po vypuštění
plynu a složení balonu dopravilo ho osm dělníků
kostomlatských do Roudnice, kdež c. k. strážmistn
četnictva uniformované důstojníky znstavil, aby se
legitimovali. Po dopravení balonu na nádraží dopřáli
sobě větroplavci v hostinci sna poště« občerstvení,
načež nejbližším vlakem vrátili se do Berlína. Po
celou cestu měli nejpříznivější počasí a žádné ne-
hody. Jako všude, tak i pod Řipem shluklo se při
spouštění balonu k zemi značné množství lidí a ob-
zvláště dětí, které ovšem při pracích závěrečných
dosti překážely. Přes to ani při vypouštění plynu,
ani při skládání balonu nepřihodila se žádná nehoda,
takže větroplavci libovali sobě s pravou rozkoší, jak
příjemným byl jejich výlet šestihodinný a jak krásný
byl pohled s ptačí perspeklivy na rozmanité kraje,
jež klidně přepluli. Nad Roudnicí snášel se balon již
tak nízko, že divadelním kukátkem zcela zřetelně
bylo možno rozeznati čtyři osoby v koši sedící, ja-
kož i dlouhé lano od koše dolů spuštěné. Rozumí
se samo sebou, že plavba balonu vzbuzovala na
všech stranách nejčilejší pozprnost
— Otevření trati Čerčany Kácov Kolín.
Kostomlaty pod Řip
Roudnice
Berlín
Kolín
Čerčany Kácov
30
article
V pondělí dne 5. srpna koná se otevření a zahájení
vozby na trati Čerčany-Kácov-Kolín, čímž ukončena
bude celá trat, z Kolina do Čerčan po dva roky
stavěná.
— Drobné místní zprávy. Mlékař Antoni
Roubíček z čís. 442 na Král. Vinohradech jel před-
včírem odpoledne s jednospřežním povozem z Kar-
lova mostu na Staré město. Na srázné cestě př
utahování brzdy tato selhala a povoz s největší
rychlostí sjížděl na Křižovnické náměstí. Mezi obe-
censtvem, ve značném počtu v těch místech se ubl-
rajícím, výjev tento vzbudil velikou obavu a lidé
rozprchávali se všemi směry, aby unikli pohromě.
Rozjetý povoz vjel potom na chodník, kde uvízl. —
Na novém kamenném mostě a sice na zábradlí na-
proti schodům, vedoucím na Střelecký ostrov, od-
trhla se čásť konsolu. — Dítko, které se předvčírem
octlo ve vážném nebezpečí života na nároží Pa-
lackého třídy a Slovenské ulice na Král. Vino-
hradech, byla pětiletá dceruška poštovního oficiál
Jaroslava Černá. Děvčátko hrálo si s jinými dítkami
Antoň Roubíček
Král
Černá
Čerčany
Kácov
Kolín
Kolina
Vinohrady
Kara
Stará město
křižovnický náměstí
slovenský ulice