2
masthead
V Praze, v pondělí dne 5. srpna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
s přílohami („Naučný Obzor v
středu a „Literávní Hlidka“
v půtek) přadplácí se:
Praze v zdministrael
na čtvrt leta . . . . . 8 K —k
s dvojí donáškou
nn . . . . . 7 K 50h
ve slialkichi
2 K 00n
na něsío .
Poštou:
na něsle
ke
na čtvrů leta
s drojí zásilkou
na pěsíe
na čtvrrt let
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 5. srpna. Orgán hr. Stürgkha
»Montagspresse« zabývá se otázkou
povolání německého ministra kra-
jana do kabinetu dra. Körbra a pokládá
otázku tu nyní za předčasnou. List
praví: O otázce, zdali má býti ministerstvo
dra. Körbra doplněno německým ministrem
krajanem a o osobě, která má býti na toto
místo povolána, se v poslední době sice
mnoho, ale málo správného psalo.
Zdali ministr krajan má býti parlamen-
tárník nebo jako dr. Rezek úřadníkem, bylo
by téměř lhostejno, neboť ani parlamentárník
nemohl by ministerstvu zajistiti podporu ně-
meckých stran, a pokud postavení vlády
k národním otázkám nevyžaduje rozhodnosti,
bylo by snad také těžko nalézti parlamen-
tárníka, jejž by všechny německé strany
mohly považovati za svého důvěrníka. Právě
proto znamenal by takový ministr krajan
pro ministerstvo jenom málo a jeho jmeno-
váním by postavení vlády bylo sotva po-
síleno
Uváží-li se, že v příštím, a bezpochyby
ještě také v následujícím zasedání říšské
rady má býti prováděna politika výhradně
hospodářská, a ve všech národních otázkách
zatím má zůstati nynější stav nezměněn, jest
diskusse o vstoupení německého ministra
krajana do ministerstva prozatím při nej
menším předčasnou.
NN
Stürgkh
Montagspress
Rezek
Praha
Vídeň
Literávní Hlidek
5
article
Týž list zabývá se dále nynějším sta
diem vyrovnacího díla na Moravě a praví
Třebas také p. dr. Stránský a značná
řada politiků jemu blízko stojících se scho-
vali za volební výbor mladočeské strany.
nemusí se — míníme v zájmu státu, ne-
boť zájem Němců není ohrožen — v ko-
nečný zdar vyrovnávacího díla pochybovati.
Příští zasedání moravského sněmu bude
ovšem poslední a zákonodárné sbory před
rozpuštěním nemívají příliš velké ochotya
schopnosti zabývati se produktivní prací.
Ale proti radikálům mezi moravskými Mlado-
čechy obracejí se s velikou rozhodností ne-
jenom Staročeši, česko-katolická národní
strana a čeští sociální demokraté, nýbrž
také Mladočeši, stojící pod vedením dra.
Žáčka, nejsou projevy volebního výborua
vyhrůžkami »Národních Listů« zastrašeni.
List všechnu vinu svádí na dra. Stránského
který chce prý rozbiti vyrovnací dílo morav-
ské za to, že se mu nedostalo místa v zem-
ském výboru a poněvadž chce dra. Záčka
svrhnouti s vůdcovství.
Z Vídné, 5. srpna. V hötelu »Belle
vue« konala se včera schůze lidu, svo-
laná organisací národních dělníku.
Zúčastnilo se jí přes 500 osob.
Řečníci Tomášek, Stříbrný a dr
Živný vyslovili v řeči své přání, a b
slovanské kmeny v Rakousku
spojily se, aby na základě společné
organisace se domohly splnění požadavků
slovanského lidu.
Na to přijata resoluce, v níž se žádá
udělení práva veřejnosti škole
Komenského, spojení kmený
slovanských v duchu Palackého, aby
společnou prací došly rovnoprávnosti všechny
národnosti v Rakousku a zavedení vše-
obecného rovného a přímého vo-
lebního práva.
doktor
Stránský
Němec
Bell
Tomášek
Stříbrná
Živná
Palacký
Morava
moravský Mlada
českýkatolický národní strana
Rakousko
veřejnost škola Komenský
6
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Sofie, 4. srpna. (C.-B.) Ruská
eskádra očekává se do Varny teprve7
srpna
Z Cařihradu, 4. srpna. (C.-B.) Zále-
žitost srážky mezi anglickým a
tureckým vojskem není ještě
skončena. Porta tvrdí, že anglické voj-
sko při pronásledování mužstva arabského
šejka Makbula obsadilo některé osady na
tureckém pomezí; učinila za příčinou tou
kroky v Londýně, aby docílila odvolání an-
glického vojsko. Bude zavedeno vyšetřování.
aby pravý stav věcí byl zjištěn. Se strany
anglické se tvrdí, že Arabové, podporováni
tureckým vojskem, učinili vpád do krajiny
stojící pod ochranou anglickou. Anglie bude
za to požadovati zadostučinění.
Volby do skupštiny v Srbsku.
Z Bělehradu, 4. srpna. Včera ráno
započaly v celé zemi volby do skupštiny
Účastenství při nich jest veliké. Z 285.000
oznámených voličů vzalo si volební lístky
262249 voličů, nejvyšší to počet, jakého
dosud při volbách v Srbsku bylo docíleno.
Ruská eskadra v balkánských
přístavech.
Z Bukurešti, 4. srpna. Ruská eskadra
přibyla dnes o 6. hodině ráno do Konstance.
Ruský generální konsul a ruský vicekonsul
odebrali se na palubu »Sinoppa«, aby zde
pozdravili ruského viceadmirála Hildebranda
Na to vyměněny pozdravné výstřely. Potom
odebral se kapitán »Demetriaty« na palubu
»Sinoppa« a pozdravil viceadmirála ruského
jmenem rumunských námořních velitelů. Ka
pitán pozdraven byl hymnou rumunskou
Později týmž způsobem pozdraven byl i na
mořní velitel Korliňski.
Za příčinou jmenin carovny matky Marie
Feodorovny sloužena na palubě »Sinoppas
slavná bohoslužba. Město a lodi rumunské
byly dekorovány.
N L
Port
Makbula
Hildebrand
Demetriata
Marie Feodorovna
Sofie
Cařihrad
Londýn
Anglie
Srbsko
Bělehrad
Bukurešť
Konstanc
7
article
Císařovna Bedřichova těžce
nemocna.
Z Kronberku, 4. srpna. Bulletin
vydaný na zámku Friedrichshofu o 23 hod.
zní: Zevní choroba císařovny Bedřichovy,
kterou po leta trpěla, vrhla se na vnitřní
ústrojí. Při nemožnosti požívání dostatečné
potravy ubývá císařovně rychle sil. Jest při
plném vědomí, bolestí právě nepociťuje.
O půl 6. hod. odpol. se sděluje: Právě pro
dlévaji u lůžka nemocné princezna ze
Schaumburk-Lippe, princ Hessenský s choli
a korunní prine řecký s princeznou.
Z Kasselu se oznamuje, že císařovna.
korunní princ a princové Bedřich a August
Vilém odjeli do Kronberku.
Hrabě Waldersee — místodržitelem
říšských zemi.
Z Berlína, 4 srpna. Vracející se poln
maršálek hrabě Waldersee jest vyhlédnut
prý za zástupce knížete Hohenlohe-Langen-
burga jako místodržitel v Elsasu a Lo
trinká ch.
Bedřichův
Lippe
hessenský
Bedřich
August Vilém
Hohenlohe
Kassel
Waldersee
Berlín
Langen
Elsas
9
article
Z Neapole, 4. srpna. (C.-B.) Dle bul
letinu, vydaného o 4. hod. odpol., trvá
skleslost sil a ochablost srdeční u Crispia
ustavičně; dosud jest při vědomí. Lékaři do
poručují absolutní klid, neboť by nejmenš
vzrušení mohlo nepřízni vě působiti.
Neapol
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. srpna. (Zápas Něm eo
o dělení Čech.) »N. Fr. Presse« jest dnes
elegicky naladěna. Předvolební zápas německých
stran v Čechách vpravil ji do té nálady. Bývaly
prý i jindy boje o mandáty a staří pokrokove
musívali se nejednou sraziti s nacionály, tehdy
ještě mladými politiky; ale to byly jen zápasy
z důvodů taktických, zásadných rozdílů poli
tických mezi těmito stranami nebylo a dnes by
se musil rozdíl mezi nimi hledati lupou. Jinal
to vypadá nyní, když nejmladší německá strana,
Všeněmci, vyhlásila na celé čáře boj všem
starým stranám, a za bojovné heslo si zvolila
jednotu Čech, proti níž staré strany skoro
dvě desetiletí houževnatě zápasily a v jednu
dobu (v době punktací) byly již blízky vítězství.
To, co staré strany po celá léta prohlašovaly z
jedinou spásu němectví v Čechách, prohlašuji
dnes jich nadějní dědicové za nesmysl, a to
ovšem bolí. Všeněmci jsou prý ještě mladí lidě
a proto chybují; ale zkušenosti zmoudří a po-
lepší se. Prolo jim »N. Fr. Pr.« přípomíná, co
přivedlo Herbsta a Schmeykala na myšlénku, že
spása Němců v Čechách závisí jedině od národ-
ního rozdělení země. Od dob Taaffových, kdy
se většina sněmu českého převážila nezvratně
na stranu českou a feudální, provádí se v Če-
chách důsledně počešťování celé země. Od té
doby proniká český živel neustále do německého
jazykového území, všechny zemské ústavy, zří-
zené pro obě národnosti, byly skonfiskovány jen
pro Čechy, celá řada někdy německých obe
Herbst
Němec
Taaffův
Praha
Německo
Čechy
Francie
11
article
byla odevzdána uměle utvořeným českým vět-
šinám, pražští Němci zatlačeni do postavení
helotů, německé území pokryto síti českých ná-
rodních škol, jež musejí vydržovati německá
města, Němci na sněmu nacházejí se v poko-
řujícím postavení, jež se jeví tím, že volba jieh
zástupců v zemském výboru neopírá se o jich
právo, nýbrž závisí na milosti většiny. Za ta-
kových okolnosti nabyli Němci přesvědčení, že
národnostní rozdělení země jest jediný možný
prostředek, jenž zbaví německou čásť země české
tyranie. To uznávaly dosud všechny strany, až
přišli Všeněmei, kteří si vzpomněli, že Čechy
bývaly součástí německého buntu a aby sejí
mohly časem opět státi, k tomu že jest nezbytně
třeba zachovati jich jednotu. Touto svou histo-
riekou vzpominkou projevili však Všeněmci dle
»N. Fr. Pr.« svou mladickou nezkušenost. Že
Čechy náležely k německému buntu, věděly prý
staré strany také a proto právě žádaly za
rozdělení Čech, za zvláštní sněm pro německou
jich čásť, za očistění její od všeho českého,
patrně proto, aby ji učinily záživnější něme-
ckému žaludkul
V posledním odstavci se »Neue Freie Pressee
podřekla, což nesluší starému mentoru, když uč
mládež rozumu. A pak si dle starého zvyku
ovšem také notně zalhala. Český živel neproniká
do severních Čech teprv od dob Taaffovýchi
býval tam vždy domovem a bývalo ho více než
nyní; rozdíl jest jen v tom, že druhdy pokorně
mlčel, Němcům otročil a nyní se dovolává svých
práv. A dále: která pak německá obec dostala
se do rukou uměle vytvořené české
většiny? Snad Praha, Plzeň, Jindřichův Hradee
Němec
Čechy
Francie
Taaffovýchi
Praha
Plzeň
Jindřichův Hradee
Neue Frei Pressee
12
article
Ty byly vždy české, jen nátěr měly německý
A ti ubozí němečtí heloté v Praze! Oč lépe dar
se českým menšinám ve Vídni, v Brně neb na př
v Litoměřicích, jež byly před sto lety ještě české
S tak hloupými lžemi nesmí »Neue Freie P'ressee
choditi ani na Všenémce. Dají se ji do smíchu
a utekou jí ze školy, v níž je chce poučovati
Z Pešti, 3. srpna. (Uheršti agrár
níci) Vůdce uherské agrární strany hr. Ale
xandr Karolyi zaslal svým voličům otevřený list
v němž program agrární strany formuluje takto-
Žádáme za revisi zákona o lichvě; lichva s peněz
a plodinami budiž zapovézena a úřadně proná-
sledována; stěhování haličských židů do sever-
ních Uher budiž zakázáno; vláda má se snažiti
o takové ceny hospodářských a průmyslových
výrobků, aby se výroba vyplácela; terminovému
obchodu s obilím budiž učiněna přítrž, bursa
obilní budiž zákonem upravena; vláda nechať se
stará o vydatná cla na cizí dobytek, maso a zví-
řecí produkty; celní výhody pro italská vína
musejí ipominouti, také na vlnu, len a konopi
buďtež uvalena vydatná cla. Konečně agrárníci
žádají, aby existenční minimum důchodů bylc
prosto daní a zemědělská společenstva aby byl
chráněna a podporována.
Neue Frei P
Karolyi
Uher
Praha
Vídeň
Brno
Litoměřice
Pešť
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Krüger a hollandská vláda.
V dnech těchto proniklo na veřejnost ně
kolik pověstí o příští mezinárodní akci v otázce
burské. Nová vláda hollandská míní prý učiniti
jak kroky za účelem sprostředkování, tak
kroky, aby Krügrovi povolen byl anglickými a
portugalskými úřady svobodný návrat na bojiště
africké, poněvadž — zvláště po smrti choti
své — touží prý potom, dojíti smrti v řadách
bojovníků burských. Protože ale tyto pověsti
byly dementovány vlastně dříve již než vznikly
jak vládou hollandskou tak i Krügrem samým,
nehodláme se jimi zabývati. Lze je 'pokládat
za plod letního politického suchoparu.
Ostatně i poslední řeč Chamberlaina, v níž
hrozil Burům válkou vyhlazovací, nenasvědčuje,
že by teď možny byly nějaké vzájemné ústupky
Mezi Bury a jich přáteli vyvolal projev ten
veliké rozhořčení a burští předáci hrozí pro
případ, že by Chamberlainova slova byla pro-
váděna, krajními represaliemi, a opláceli by
třeba i zajateům anglickým stejnou minci.
»Drobná válka« jihoafrická nabude nyní nepo-
chybně rázu zvláště hrozného.
Krüger
Krügr
Chamberlain
Chamberlainův
Bura
14
article
Pod ochranou stráže!
Pod ochranou stráže!
Nedělní večer Slovanské besed
v Karlových Varech.
M. Karlovy Vary, 4. srpna 1901 večer.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«. )
Povážíme-li, že smí »Karlsbader Tag-
blatt« ve včerejším čísle, zrovna před
nedělí, bez ostychu nabádati zcela
otevřeně k dalším násilnostem
proti »nepřátelům Němectva«, jimiž denuneuje
tentokráte nájemce »Karlsbader Hofu-
p. Weingruhra a sociální demokraty, je-
jichž spolkovou místnosti jest restaurace Wein-
grubrova; povážíme-li, co znači a kolik zde
vydá na nedělní náladu karlovarských výrostků
štvaní, jako: »Což pak nenajde se je ště
vajec dost, také na tyto škůdee
nase?« — — uznáme, že nebyla zbytečna
opatrnost, nečekat až snad vybíjení Besedy
začne, ale že je dobře, pokud možná
předejíti tomu. Konáme tedy dnešní pra-
videlnou schůzi svou pod vnucenou
ochranou strážel Trapné to vědomí
Smutně věru poměry veřejné správy, jež ztrpčují
nejklidnějšímu spolkovému sdružení, jehož člen-
stvo tvoři příslušníci nejčetnějších slovanských
kolonií lázeňských hostí, možnost, uměleckého pro-
gramu, záležejlcího vesměs z hudebních a zpěvných
čísel, užiti jen pod ochranou stráže. Hlidky
policejní rozestaveny jsou kolem »Slovanské
besedy«-
Nálada hostí v Besedě ovšem dlouho tě-
mito trapnými pocity netrpěla. Máme my Če-
chové zkušenosti ze všech četných stanie
národního utrpení svého, z Vídné, z Mo-
ravy, z Čes. Budějovic, stejně jako
z ohrožených míst svých národních menšin na
severu Čech, že všude nový, jarejší oběh krve
Weingruhr
Wein
Karlová Vary
Karlov Vara
Čes . Budějovice
Čechy
Karlsbader Hof
15
article
nastává mezi námi po každém útoku sveřepé
zuřivosti nepřátelské. Ještě vždy osvědčilose
nám zdravým každé hnutí, Němci vypočítané na
zkázu našich zápasících rodákův. Čím horší
byly zde kdy útoky Němců na nás, tím vzdor-
něji vzepjala se naše česká povaha, jejíž
ztuhlou, ssedlou krví vždy nejživěji hne úder
nepřátelský. Také dnes v »Besedě« znamenáme
s upřímnou radostí, že četnější mnohem četnější
společnost elitní plní obě místnosti besední, než
bývalo před tím a nejvíce nás těší, že tolik
dam, paní a dívek našich se dostavilo beze
strachu, jen aby osvědčily, že tim dražší jest
nám Beseda, čím hůře na existenci její doráží
radikálně-německá zběsílost.
A jaká slavnostní nálada ovládá dnešn
společnost proti jiným nedělním schůzím
Každý vzpomíná, co bylo dnes týden touto do
bou a tyto vzpomínky vyzařuji nejradostnějšt
měrou ze všech tváří.
Roztomilé veselí naplňuje útulné místnosti
družný hovor hlaholí a čilá zábava rozlehá se
u stolů, četně osedlých vybraným kroužkem
slovanských hostí, Rusů, Poláků, Čechů, kteří
stejně rozradostnění naslouchají a stejně hlučně
a nadšeně odměňují cituplný zpěv polských
písní a krásnou hru na pianě milých polských
hostí, ochotníků i umělců.
Němec
Rus
Polák
Čecho
16
article
Náladě návštěvníků výmluvný projev dává
vážený host ruský výrokem, že ještě málo kdy
v některém ruském kroužku zažil chvile, tak
bratrskou vzájemností oslazené, jako tyto dva
nedělní dychánky v karlovarské Besedě. A právě
tito ruští hosté vřele odměňují pochvalou polské
písně (Mickiewiczova »Kozáka« a
Moniuszkov y), krásně tlumočené polským
hosteml
Také německé písně nám byly dne
zazpívány v Besedě a přijaty s uznáním, odpovída-
jícím uměleckému jejich podání a dokazujícím, že
jsme my Slované spravedlivějšía
přístupnější dojmům ryzlho kul-
turního snažení. Německý host Be
sedy, dáma to z Drážďan, do střediska na-
šeho zavítavší, s eitem zapěla krásnou ukolébavku
»Schlafe nur, mein Kind, lei se
rauscht der Winde a »Sag', alter
Birnbaum!«, jež obě přímo demonstrativ-
ním polleskem byly přijaty v důkaz, že an
opětované útočení německo-n a c io
nálních listů v nás neotupí ci
spravedlnosti a opravdového po-
rozumění pro umění i německé.
Předseda dr. Engel uváděje pěvkyni ně-
meckou, s důrazem vytkl, že »nejsme my
takoví, jako jistí pání zde v Kar
lových Varech, neboť my osvěděu-
jeme i po jejich smutném násil-
nictví svůj hluboký cit pro pra-
vou rovnoprávnost. Rovnopráv-
nost poctivou, jaké my přejeme
jiným a jaké navzájem ovšem o
nich žádáme sobě, vyvozujeme
již z učení apoštolů, zakládáť se
na víře lásky a spravedlnosti, již
vyznáváme.« Výbornou deklamaci »Če-
ského domu« Štulcova a »Kosmické
písně« Nerudovy (»Vzhůru již hlavu, ná-
rode !«), které přímo elektrisovaly časově vhod-
nými narážkami na přitomnost naši, zakončila
osvědčená domáci naše mladistvá síla ochotnická
zdařilý, improvisovaný pořad večeru. Volná
zábava po programě trvá. — Policejní hlídky
před Besedou obcházejí . . . . .
Mickiewiczův
Kozák
Moniuszkov
Slovan
Be sed
Schlaf
Birnbaum
doktor
Engel
Štulcův
Nerudův
Drážďany
Saga
Kara
SF Kind
17
article
Sjezd soukromých úřadníků
a zřízenců na Kladně.
V letošní jarní kampani parlamentní po různých
jiných pensech, jakými byly investice, vodní stavby
a provisorium, předložila vláda konečně po dlouhém
otálení poslanecké sněmovně osnovu zákonao
pensijním pojišťování zřízenců v soukro-
mých službách a některých zřízenců ve službách
veřejných.
Byl to dávný palčivý požadavek tisíců a tisíc
soukromých úřadníků a proto uvítána byla předloha
zákona s radostí jednak už proto, že vůbec se ob-
jevila před forem sborů zákonodárných, jednak že
značí opravdu jakýsi ůspěch dlouholetého se do-
máhání věci od principu spravedlivé. Ale jako žádné
dílo okamžikem nezrodí se hotové, musí se tu tam
vybrousiti a vypilovati než dá se do oběhu, tak jest
to i s předlohou zákona, o kterém zde řeč. Abstra-
huje úplně od toho, že nová instituce pojišťovací má
býti novým utvrzením centralismu, že všechny její
nitky, jež rozprostírati se mají po celé říši, sbíhati
se budou opětně v uzel vídeňský, abstrahuje o
tohoto fakta má nová předloha i jiné slabiny..
Pochybnosti ty jsou rázu zcela jiného než právě vy
slovené. Předloha rakouská liší se valně od principů.
na nichž vybudováno na příklad pojištění v říši ně
mecké.
Tam tři činitelé hromadí prostředky, z nichá
invalidní a starobní pense se vyplácejí: pojištěný
zaměstnavatel a stát; v předloze zákona našeho
však ponecháno opatření prostředků faktorům pouze
dvěma: úřadníku a chéfu. Kromě toho však jiný
kámen úrazu má nová předloha.
Kladno
18
article
Ona vylučuje § 2. celou, do deseti a statisíe
členů čítající kategoril horních úřadníků
důlních dozorců, poukazujíc k tomu, že massy
tyto mají své pojišťovací zařízení, bratrské pokladny.
jež zabezpečují pensijní podporou svojí existenci
sestárlých a invalidních úřadníků horních, jejich
vdov a sirotků. Jak však toto »zabezpečent« exi-
slenčního minima vypadá, illustruje několik cifer,
jež citujeme: Nejvyšší pense, kterou dle t. zv.
sanačního plánu bratrské pokladny vyplácejí, obnášt
280 K ročně, tedy 40 a něco krejcarů denně, pro
vdovu 140 K a pro dítky 2 K až 2 K 40 h mě-
sičně! To jest pense, jakou má úřadník po
době čtyřicetileté, nebezpečné práce v dolech. Není
tedy divu, když celá tato kategorie úřadnictva, jako
jeden muž volá po odstranění této křivdy, spáchané
výlukou z předlohy zákona o pojišťování a svolává
sjezdy, aby na ních manifestovala spravedlivý po
žadavek svůj, jejž motivuje: »Opravte předlohu
nevylučujte úřadnictvo horní z dobrodiní zá-
kona pojišťovacího. V ten tenor vyzníval i včerejší
sjezd kladenský, který svolala Zemská jednota sou-
kromých úřadníků se svými odbory v Kladněa
Libušíně a jenž konal se za protektorátu městské
rady král. hor. města Kladna o 11. hod. dopol. ve
dvoraně Sokolovny.
Libušín
Kladno
městský rada král . hora
19
article
Po obvyklých formáliích zvolený předseda sjezdu
prof. p. Landa z Prahy zahájil sjezd vřelým uví-
táním dostavivšího se starosty města Kladna p. dra.
Hrušky, pp. poslanců dra. Fořta, Krumb-
holze a Šrámka, delegátů četných odborů, zá-
stupce žurnalistiky a všechny, kdož na sjezd se
dostavili. Načrtnuv v několika slovech, jako místo-
předseda Zemské jednoty soukromých úřadník
stanovisko, jaké jednota vůči vládní předloze za-
ujímá, pravil, že není vládní osnova ideálem úřad-
nictva soukromého. Má různé vady a nedostatky, jež
vláda sama doznává. »Prohlašujeme-li však přes to,
praví řečník dále, »že jest osnova zákona pojišťova-
cího přijateinou, jsme přesvědčeni, že budou-li pro-
vedeny změny, jakých se domáháme, bude zname-
nati pak uskutečnění její pro nás rozhodně prospěch.
profesor
Landa
Hruška
Šrámek
Praha
Kladno
Krumb
20
article
To jest také stanovisko, jaké k osnově zemská
jednota zaujímá a po té stránce se i v kruzích po-
volaných přičiňuje, by po provedení změn zmíněných
návrh zákona byl uskutečněn.«
Přáním zdaru a důstojného průběhu schůze za-
hajuje předseda sjezd a udílí slovo starostoví kladen-
skému p. dru. Hruškovi, jenž poukazuje k tomu
že jedině proto vzala městská rada protektorát na
sebe, neboť jest přesvědčena o spravedlivosti po-
žadavků horního úřadnictva, jež dle možnosti bude
podporovati a vždy s ochotou půjde jim vstříc. »Za-
bezpečení existenčních potřeb znamená osvobození
ducha a utužuje národní vědomí úřadnictva — praví
řečník — proto přeji, aby snažení vaše setkalo se
s výsledkem.« (Výborně!)
Hruška
21
article
Řišský poslanec dr. Fořt připojuje ke vřelým
slovům dra. Hrušky i přání klubu poslanců národa
českého, ujišťuje sympaliemi a sledováním téhož ve
snahách úřadnictva soukromého a praví, že jmeno-
vitě dva důvody to jsou, jež poslance nulí, aby sta-
rali se o zájmy soukromého úřadnictva. Jest to
především smysl pro sociální povin nost
v zápasu kapitálu s prací. Činitele hospodářsky slabší
musíme podporovati proti hospodářsky silnějším
k tomu čelí i úsilí českých poslanců; druhým dů-
vodem jest smysl pro národní povinnost, jež
jmenovitě českým poslancům leží při této akci na
srdci. My Čechové vynikáme nadprodukcí ve všech
vrstvách oborů. Težisko celého ohtomného národního
materiálu v Rakousku spočívá v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku. To, co nazýváme massami soukromého
úřadnictva v těchto zemích, jest z naší krve a proto
jest povinností českých poslanců, aby v první řadě
pečovali o české úřadnictvo a podporovali snaby
českých úřadníků. Proto dostavili se tři poslanci na
tento sjezd. (Výborně! Sláva našim poslancůmi)
Předseda p. Landa děkuje řečníku za vřelá
slova a přikročuje ke druhému bodu programu, k po-
všechnému pojednání o vládní předloze
zákona o povinném pojišťování sou-
kromýchúřadníků a udílí slovo p. Ha šour-
kovi, tajemníku Zemské jednoly soukromých
úřadníků.
doktor
Fořt
Hruška
Čecho
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
22
article
Pan Hašourek v delší řeči objasňuje poměr
soukromého úřadnictva k vládní předloze a praví:
Soukromí úřadníci a zřízenci čím dál, tím víc
ztrácejí naději na usamostatňová n
se. Zejmena od druhé polovice století devatenáctého
šíří se a vrchu nabývá velkopodnikání, vy-
žadující velkých kapitálů provozovacích, ale
pěstící zároveň speclalisování výkonů,
dělbu práce, čímž se ovšem znemožňuje samostatná
hospodářská činnost jednotlivce bez kapitálu
nebo s kapitálem malým, jakož i tomu, kdo za dělby
práce se zjednostranil a nemohl nabýti celko-
vého přehledu, jehož jest třeba.
Nemusíme ovšem pokládali dnešní vzá-
jemný poměr práce a kapitálu za ukončení
procesu, kterým byl poměr tento vyvolán, ale v dob
přítomné jest těžko odhadovati budouc
formy národohospodářské i dlužno počítati- s tím.
že dnešní hospodářský řádnebude tak
V drobném prodejí:
ranní číalo o sebě . . . sa 8 h
odpoleční
. . . . z2h
Ve flialkích na venkevě-
ranní číslo. . . . . .
10 b
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserá ty
platí se hotevě zapřad.
Předplacení a inserty přijímá sdmint-
strnce v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházefí se též redskee
tiskirna a ezpedice „Národnich Listů“.
Bukopisy se nevracejí.
Hašourek
23
article
brzy nabražen jiným, za něhož by nebylo
na jedné straně podnikatelů-zaměstnavatelů, na druhé
straně pak zaměstnanců, pracovníků za mzdu, ja-
kými jsme my v podstatě stejně, jako dělník
v užším slova smyslu, dělník rukou.
My nečekáme tedy spásy od nějakých
společenských převratů, nýbrž míníme upravo-
vati svoji existenci v daných poměrech.
Jsou mezi námi jednotlivci, jejichž přl-
jem, služné, rovná se platům vysokých, ba nejvyš-
ších úřadníků státních, avšak celkem stačí vý-
dělek soukromých úřadníků právě jen k úhradě nej-
nutnějších denních potřeb životních a přijem přečet-
ných není vyšši než-li mzda vyučeného
dělníka v užším slova smyslu.
Dle vládních statistických vyhledávání z r. 1896
jevilo se průměrné služné soukromých úřadníkůa
zřízenců takto: V Čechách 840 zl., na Moravě 872 zl.,
ve Slezsku 823 zl.
Průměrné služné v Předlitavsku vyšetřeno část-
kou zl. 891.
Čechy
Morava
Slezsko
Předlitavsko
24
article
Vyměřování služného neděje se u nás
dle sumy životních potřeb člověka, ale míra
těchto životních potřeb je tak elastická, že našinec
přece jen hlady neumírá — pokud pracovati může.
Avšak člověk nemůže pracovatipovšechuy
dny života svého. Nad hlavou naší vznáší se
patero nebezpečí: nemoc, úraz, stáří, neza-
městnanost, smrt.
Tato nebezpečí mají ten společný účinek,
že nás činí trvale či na čas neschopnými praco-
vati a následkem toho sobě, resp. své rodině vy-
dělati na živobytí. Všechna tato nebezpečí hrozí
uvrhnouti nás, nebo ty, jež po sobě zanecháme,
v řady chudiny, někdy ještě hlouběji. Zaže-
hnání těchto nebezpečí jest tedy sociálním
zájmem prvého řádu. Ale jest i věcí sprave-
dlnosti, aby ten, kdo celou dobu své produktiv-
nosti věnuje zájmům jiných, dostával za práci svou
nejen tolik, mnoho-li potřebuje na živobytí po
dobu práce, nýbrž také prostředky k uhájení exi-
stence v dobách, kdy pracovní síly budou porušeny,
nebo zcela zdolány.
25
article
Nuž, a jsouli dnes nebezpečí zm-
něná zažehnána, nehrozí nám již?
Nejsou, a lze-li na ně tedy nem-
sliti, lze-liž se diviti, že o nich uvažujeme v první
řadě my sami?
Máme jen kusé, nevhodně prováděné pojišťo-
vání nemocenské a pojišťování pro
případ úrazu, přihodivšího se ve vykonávání
povolání. Jinak jsme pro případ invalidity.
stáří, nezaměstnanosti nekryti a zemřeme-li, ztrácí
rodina všechno . .
Ze zaměstnavatelstva našeho jen asi 111/2 %
z dobré vůle skýtá úřadníkům a zřízencům svým
jakéhosi zaopatření, ostatní nečiní ničeho.
Co mají počíti ostatní vůbec nezajištění
soukromí úřadníci a zřízenci? Na cestu indivi-
duálného spoření nelze pomýšleti, poněvadž
nám jednak vůbec nelze ničeho uspořiti, jednak může
se pohroma dostaviti v okamžiku, kdy by i eventu-
ální možné úspory nedosahovaly ještě výše po-
třebné.
Poslednějšímu by se dalo ovšem čeliti přistou-
pením k některému pojišťovacímu ústa v
soukromému, avšak pojišťování toto jest drahé, tak
že nelze ani pomýšleti na zabezpečení pro všechny
případy, o něž jde.
Uvažováno tedy dle vzoru jiných o povinném
všeobecném pojišťování soukromých
úřadníků a zřízenců. Od úvah přešli jsme
k formulování požadavku, až konečně se nám za
pomoci poslanců na radě říšské podařilo přiměti
vládu k předložení osnovy zákona o pensíj-
ním pojišťování soukromých zřízencui
Jak osnova tato vznikla, jest dostatečně známo,
a ví se také, jakých zásluh má v této věci Zemská
jednota soukromých úřadníků v království českém.
26
article
Osnova sama byla plným obsahem uveřejněnav
»Úřadnických Listech«, orgánu Jednoty,
mohu tedy hned přejíti k posouzení teto vládní před-
lohy se stanoviska naší Jednoty.«
Statistickými údaji řečník pak disputuje o tom,
kdo má býti pojištěn, o předmětu a rozsahu pojišťo-
vání, o úhradě potřeby ke krytí pojišťovacího fondu,
o provádění pojišťování způsobem odborným, že
vedlo by z mezí referátu uváděli všechny výpočtya
kombinace. Za všeobecného souhlasu a pochvaly
končl-
»Celkem, jak již praveno, soukromé úřadnictvo
nepřijímá vládní osnovu bez výhrad, avšak onoji
vitá jako první krok k lepší budoucnosti tisíců, dou-
tajíc, že upřímné spolucítění opravdových našich
přátel učiní z osnovy zákon, vyhovující alespoň do
jisté míry.« (Výborně!)
Další řečník tajemník p. Rosi podává určitý
návrh na změnu článku druhého předlohy a cituje
§ 2., jenž v původním znění praví:
Zákon neplatí pro osoby, označené v 8 1.
odst. 1.
1. jsou-li na základě zvláštních předpisů o hor-
nických bratrských pokladnách povinny pojištěním
v rozsahu označeném v § 10. odst. 1. zákona ze dne
28. července 1889 č. 127 ř. z. č.
Ústřední výbor navrhuje jej v tomto znění:
Zákon neplatí pro osoby, naznačené v § 1.
odst. 1.
1. Jsou-li na základě zvláštních předpisů o hor-
nických bratrských pokladnách povinny pojištěním
v rozsahu, označeném v § 10. odst. 1. zák. ze dne
28. července 1889 č. 127. ř. z., pokud příjmy jejich
z takového pojištění dosahují nebo převyšují nároky
na invalidní a starobní renty, ustanovené tímto zá-
konem.
Rosi
27
article
My navrhujeme doplněk;
Ti však, jichž požitky z bratrských
pokladen nedosahují výše, ustanovené
tímto zákonem, zbavují se dnem, kdy
tento zákon platnosti nabude, dalšího
placení příspěvků do bratrských po-
kladen, stávají se povinnými pojiště-
ním ve smyslu § 1. vládní osnovy.
avšak neztrácejí nároků, nabytých
proti bratrské pokladně za minulá
léta člensk á.
Řečník pak porovnává sazby zákonného poji-
štění s pojištěním bratrstev hornických a ciframi do
očí bijícími dovozuje tak, proč úřadnictvo hornické
chce býti účastníky širšího fondu pojišťovacího.
Za pečlivě sebrané doklady řečník odměněn
hlučnou pochvalou.
28
article
Pan Lorenz z Plzně mluví ve jmenu star
ích pro všeobecné pojišťování bez rozdílu stáří.
Na to ujímá se slova posl. dr. Fořt: Jsem po-
vděčen, že mám příležitost promluviti na dnešním
sjezdu. Mám za to, že nebezpečí výluky není ve
všem všudy tak velké, za jaké se má. Dle § 10. ne-
jsou povinni úřadníci, kteří mají přes 1200 zl. služ-
ného, býti pojištění u bratrských pokladen. Z toho
dedukují, že všichni úřadníci, kteří mají více než
1200 zl., podiéhají novému zákonu a proto by se
jich nebezpečí výluky netýkalo. Co pak se druhých
týče, jsem přesvědčen, že nebude ani jediného po-
slance, který by chtěl hlasovat pro vylučování jejich.
(Výborně!) Avšak těžisko otázky neleží v tom, bu-
de-li osnova schválena, nýbrž dojde-li vůbec k ní.
čili jinými slovy, bude-li odpor proti ní tak silný.
aby ji již v zárodku potlačil. Toho jest se obávati
a proto vítám dnešní sjezd a přeji si více takových.
Ve veřejnosti se muší vyvolat a utvrdit přesvědčení,
že běží nejen o důležitou a spravedlivou věc, nebot
jinak mohla by dáti slechu a své náklonnosti taj-
ným i zjevným nepřátelům vaší otázky. Odpor proti
státnímu pojišťování jeví se předem u vašich za-
městnavatelů, avšak mohu říci, že spočívá spíše
v instinktivní než určité nějaké obavě. Neboť kde
Lorenz
doktor
Fořt
Plzeň