ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2b257ee0-661b-11dc-8903-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, person 66, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 5. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 214.
4 article
Na ranní a odpol. Histy s přílohami („Naučný Obzor v středu a „Literávní Hlidka“ v půtek) přadplácí se: Praze v zdministrael na čtvrt leta . . . . . 8 K —k s dvojí donáškou nn . . . . . 7 K 50h ve slialkichi 2 K 00n na něsío . Poštou: na něsle ke na čtvrů leta s drojí zásilkou na pěsíe na čtvrrt let Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 5. srpna. Orgán hr. Stürgkha »Montagspresse« zabývá se otázkou povolání německého ministra kra- jana do kabinetu dra. Körbra a pokládá otázku tu nyní za předčasnou. List praví: O otázce, zdali má býti ministerstvo dra. Körbra doplněno německým ministrem krajanem a o osobě, která má býti na toto místo povolána, se v poslední době sice mnoho, ale málo správného psalo. Zdali ministr krajan má býti parlamen- tárník nebo jako dr. Rezek úřadníkem, bylo by téměř lhostejno, neboť ani parlamentárník nemohl by ministerstvu zajistiti podporu ně- meckých stran, a pokud postavení vlády k národním otázkám nevyžaduje rozhodnosti, bylo by snad také těžko nalézti parlamen- tárníka, jejž by všechny německé strany mohly považovati za svého důvěrníka. Právě proto znamenal by takový ministr krajan pro ministerstvo jenom málo a jeho jmeno- váním by postavení vlády bylo sotva po- síleno Uváží-li se, že v příštím, a bezpochyby ještě také v následujícím zasedání říšské rady má býti prováděna politika výhradně hospodářská, a ve všech národních otázkách zatím má zůstati nynější stav nezměněn, jest diskusse o vstoupení německého ministra krajana do ministerstva prozatím při nej menším předčasnou.
NN Stürgkh Montagspress Rezek Praha Vídeň Literávní Hlidek
5 article
Týž list zabývá se dále nynějším sta diem vyrovnacího díla na Moravě a praví Třebas také p. dr. Stránský a značná řada politiků jemu blízko stojících se scho- vali za volební výbor mladočeské strany. nemusí se — míníme v zájmu státu, ne- boť zájem Němců není ohrožen — v ko- nečný zdar vyrovnávacího díla pochybovati. Příští zasedání moravského sněmu bude ovšem poslední a zákonodárné sbory před rozpuštěním nemívají příliš velké ochotya schopnosti zabývati se produktivní prací. Ale proti radikálům mezi moravskými Mlado- čechy obracejí se s velikou rozhodností ne- jenom Staročeši, česko-katolická národní strana a čeští sociální demokraté, nýbrž také Mladočeši, stojící pod vedením dra. Žáčka, nejsou projevy volebního výborua vyhrůžkami »Národních Listů« zastrašeni. List všechnu vinu svádí na dra. Stránského který chce prý rozbiti vyrovnací dílo morav- ské za to, že se mu nedostalo místa v zem- ském výboru a poněvadž chce dra. Záčka svrhnouti s vůdcovství. Z Vídné, 5. srpna. V hötelu »Belle vue« konala se včera schůze lidu, svo- laná organisací národních dělníku. Zúčastnilo se jí přes 500 osob. Řečníci Tomášek, Stříbrný a dr Živný vyslovili v řeči své přání, a b slovanské kmeny v Rakousku spojily se, aby na základě společné organisace se domohly splnění požadavků slovanského lidu. Na to přijata resoluce, v níž se žádá udělení práva veřejnosti škole Komenského, spojení kmený slovanských v duchu Palackého, aby společnou prací došly rovnoprávnosti všechny národnosti v Rakousku a zavedení vše- obecného rovného a přímého vo- lebního práva.
doktor Stránský Němec Bell Tomášek Stříbrná Živná Palacký Morava moravský Mlada českýkatolický národní strana Rakousko veřejnost škola Komenský
6 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Ze Sofie, 4. srpna. (C.-B.) Ruská eskádra očekává se do Varny teprve7 srpna Z Cařihradu, 4. srpna. (C.-B.) Zále- žitost srážky mezi anglickým a tureckým vojskem není ještě skončena. Porta tvrdí, že anglické voj- sko při pronásledování mužstva arabského šejka Makbula obsadilo některé osady na tureckém pomezí; učinila za příčinou tou kroky v Londýně, aby docílila odvolání an- glického vojsko. Bude zavedeno vyšetřování. aby pravý stav věcí byl zjištěn. Se strany anglické se tvrdí, že Arabové, podporováni tureckým vojskem, učinili vpád do krajiny stojící pod ochranou anglickou. Anglie bude za to požadovati zadostučinění. Volby do skupštiny v Srbsku. Z Bělehradu, 4. srpna. Včera ráno započaly v celé zemi volby do skupštiny Účastenství při nich jest veliké. Z 285.000 oznámených voličů vzalo si volební lístky 262249 voličů, nejvyšší to počet, jakého dosud při volbách v Srbsku bylo docíleno. Ruská eskadra v balkánských přístavech. Z Bukurešti, 4. srpna. Ruská eskadra přibyla dnes o 6. hodině ráno do Konstance. Ruský generální konsul a ruský vicekonsul odebrali se na palubu »Sinoppa«, aby zde pozdravili ruského viceadmirála Hildebranda Na to vyměněny pozdravné výstřely. Potom odebral se kapitán »Demetriaty« na palubu »Sinoppa« a pozdravil viceadmirála ruského jmenem rumunských námořních velitelů. Ka pitán pozdraven byl hymnou rumunskou Později týmž způsobem pozdraven byl i na mořní velitel Korliňski. Za příčinou jmenin carovny matky Marie Feodorovny sloužena na palubě »Sinoppas slavná bohoslužba. Město a lodi rumunské byly dekorovány.
N L Port Makbula Hildebrand Demetriata Marie Feodorovna Sofie Cařihrad Londýn Anglie Srbsko Bělehrad Bukurešť Konstanc
7 article
Císařovna Bedřichova těžce nemocna. Z Kronberku, 4. srpna. Bulletin vydaný na zámku Friedrichshofu o 23 hod. zní: Zevní choroba císařovny Bedřichovy, kterou po leta trpěla, vrhla se na vnitřní ústrojí. Při nemožnosti požívání dostatečné potravy ubývá císařovně rychle sil. Jest při plném vědomí, bolestí právě nepociťuje. O půl 6. hod. odpol. se sděluje: Právě pro dlévaji u lůžka nemocné princezna ze Schaumburk-Lippe, princ Hessenský s choli a korunní prine řecký s princeznou. Z Kasselu se oznamuje, že císařovna. korunní princ a princové Bedřich a August Vilém odjeli do Kronberku. Hrabě Waldersee — místodržitelem říšských zemi. Z Berlína, 4 srpna. Vracející se poln maršálek hrabě Waldersee jest vyhlédnut prý za zástupce knížete Hohenlohe-Langen- burga jako místodržitel v Elsasu a Lo trinká ch.
Bedřichův Lippe hessenský Bedřich August Vilém Hohenlohe Kassel Waldersee Berlín Langen Elsas
8 article
Stav Crispiův.
9 article
Z Neapole, 4. srpna. (C.-B.) Dle bul letinu, vydaného o 4. hod. odpol., trvá skleslost sil a ochablost srdeční u Crispia ustavičně; dosud jest při vědomí. Lékaři do poručují absolutní klid, neboť by nejmenš vzrušení mohlo nepřízni vě působiti.
Neapol
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. srpna. (Zápas Něm eo o dělení Čech.) »N. Fr. Presse« jest dnes elegicky naladěna. Předvolební zápas německých stran v Čechách vpravil ji do té nálady. Bývaly prý i jindy boje o mandáty a staří pokrokove musívali se nejednou sraziti s nacionály, tehdy ještě mladými politiky; ale to byly jen zápasy z důvodů taktických, zásadných rozdílů poli tických mezi těmito stranami nebylo a dnes by se musil rozdíl mezi nimi hledati lupou. Jinal to vypadá nyní, když nejmladší německá strana, Všeněmci, vyhlásila na celé čáře boj všem starým stranám, a za bojovné heslo si zvolila jednotu Čech, proti níž staré strany skoro dvě desetiletí houževnatě zápasily a v jednu dobu (v době punktací) byly již blízky vítězství. To, co staré strany po celá léta prohlašovaly z jedinou spásu němectví v Čechách, prohlašuji dnes jich nadějní dědicové za nesmysl, a to ovšem bolí. Všeněmci jsou prý ještě mladí lidě a proto chybují; ale zkušenosti zmoudří a po- lepší se. Prolo jim »N. Fr. Pr.« přípomíná, co přivedlo Herbsta a Schmeykala na myšlénku, že spása Němců v Čechách závisí jedině od národ- ního rozdělení země. Od dob Taaffových, kdy se většina sněmu českého převážila nezvratně na stranu českou a feudální, provádí se v Če- chách důsledně počešťování celé země. Od té doby proniká český živel neustále do německého jazykového území, všechny zemské ústavy, zří- zené pro obě národnosti, byly skonfiskovány jen pro Čechy, celá řada někdy německých obe
Herbst Němec Taaffův Praha Německo Čechy Francie
11 article
byla odevzdána uměle utvořeným českým vět- šinám, pražští Němci zatlačeni do postavení helotů, německé území pokryto síti českých ná- rodních škol, jež musejí vydržovati německá města, Němci na sněmu nacházejí se v poko- řujícím postavení, jež se jeví tím, že volba jieh zástupců v zemském výboru neopírá se o jich právo, nýbrž závisí na milosti většiny. Za ta- kových okolnosti nabyli Němci přesvědčení, že národnostní rozdělení země jest jediný možný prostředek, jenž zbaví německou čásť země české tyranie. To uznávaly dosud všechny strany, až přišli Všeněmei, kteří si vzpomněli, že Čechy bývaly součástí německého buntu a aby sejí mohly časem opět státi, k tomu že jest nezbytně třeba zachovati jich jednotu. Touto svou histo- riekou vzpominkou projevili však Všeněmci dle »N. Fr. Pr.« svou mladickou nezkušenost. Že Čechy náležely k německému buntu, věděly prý staré strany také a proto právě žádaly za rozdělení Čech, za zvláštní sněm pro německou jich čásť, za očistění její od všeho českého, patrně proto, aby ji učinily záživnější něme- ckému žaludkul V posledním odstavci se »Neue Freie Pressee podřekla, což nesluší starému mentoru, když uč mládež rozumu. A pak si dle starého zvyku ovšem také notně zalhala. Český živel neproniká do severních Čech teprv od dob Taaffovýchi býval tam vždy domovem a bývalo ho více než nyní; rozdíl jest jen v tom, že druhdy pokorně mlčel, Němcům otročil a nyní se dovolává svých práv. A dále: která pak německá obec dostala se do rukou uměle vytvořené české většiny? Snad Praha, Plzeň, Jindřichův Hradee
Němec Čechy Francie Taaffovýchi Praha Plzeň Jindřichův Hradee Neue Frei Pressee
12 article
Ty byly vždy české, jen nátěr měly německý A ti ubozí němečtí heloté v Praze! Oč lépe dar se českým menšinám ve Vídni, v Brně neb na př v Litoměřicích, jež byly před sto lety ještě české S tak hloupými lžemi nesmí »Neue Freie P'ressee choditi ani na Všenémce. Dají se ji do smíchu a utekou jí ze školy, v níž je chce poučovati Z Pešti, 3. srpna. (Uheršti agrár níci) Vůdce uherské agrární strany hr. Ale xandr Karolyi zaslal svým voličům otevřený list v němž program agrární strany formuluje takto- Žádáme za revisi zákona o lichvě; lichva s peněz a plodinami budiž zapovézena a úřadně proná- sledována; stěhování haličských židů do sever- ních Uher budiž zakázáno; vláda má se snažiti o takové ceny hospodářských a průmyslových výrobků, aby se výroba vyplácela; terminovému obchodu s obilím budiž učiněna přítrž, bursa obilní budiž zákonem upravena; vláda nechať se stará o vydatná cla na cizí dobytek, maso a zví- řecí produkty; celní výhody pro italská vína musejí ipominouti, také na vlnu, len a konopi buďtež uvalena vydatná cla. Konečně agrárníci žádají, aby existenční minimum důchodů bylc prosto daní a zemědělská společenstva aby byl chráněna a podporována.
Neue Frei P Karolyi Uher Praha Vídeň Brno Litoměřice Pešť
13 article
Politické zprávy zahraničné. Krüger a hollandská vláda. V dnech těchto proniklo na veřejnost ně kolik pověstí o příští mezinárodní akci v otázce burské. Nová vláda hollandská míní prý učiniti jak kroky za účelem sprostředkování, tak kroky, aby Krügrovi povolen byl anglickými a portugalskými úřady svobodný návrat na bojiště africké, poněvadž — zvláště po smrti choti své — touží prý potom, dojíti smrti v řadách bojovníků burských. Protože ale tyto pověsti byly dementovány vlastně dříve již než vznikly jak vládou hollandskou tak i Krügrem samým, nehodláme se jimi zabývati. Lze je 'pokládat za plod letního politického suchoparu. Ostatně i poslední řeč Chamberlaina, v níž hrozil Burům válkou vyhlazovací, nenasvědčuje, že by teď možny byly nějaké vzájemné ústupky Mezi Bury a jich přáteli vyvolal projev ten veliké rozhořčení a burští předáci hrozí pro případ, že by Chamberlainova slova byla pro- váděna, krajními represaliemi, a opláceli by třeba i zajateům anglickým stejnou minci. »Drobná válka« jihoafrická nabude nyní nepo- chybně rázu zvláště hrozného.
Krüger Krügr Chamberlain Chamberlainův Bura
14 article Pod ochranou stráže!
Pod ochranou stráže! Nedělní večer Slovanské besed v Karlových Varech. M. Karlovy Vary, 4. srpna 1901 večer. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. ) Povážíme-li, že smí »Karlsbader Tag- blatt« ve včerejším čísle, zrovna před nedělí, bez ostychu nabádati zcela otevřeně k dalším násilnostem proti »nepřátelům Němectva«, jimiž denuneuje tentokráte nájemce »Karlsbader Hofu- p. Weingruhra a sociální demokraty, je- jichž spolkovou místnosti jest restaurace Wein- grubrova; povážíme-li, co znači a kolik zde vydá na nedělní náladu karlovarských výrostků štvaní, jako: »Což pak nenajde se je ště vajec dost, také na tyto škůdee nase?« — — uznáme, že nebyla zbytečna opatrnost, nečekat až snad vybíjení Besedy začne, ale že je dobře, pokud možná předejíti tomu. Konáme tedy dnešní pra- videlnou schůzi svou pod vnucenou ochranou strážel Trapné to vědomí Smutně věru poměry veřejné správy, jež ztrpčují nejklidnějšímu spolkovému sdružení, jehož člen- stvo tvoři příslušníci nejčetnějších slovanských kolonií lázeňských hostí, možnost, uměleckého pro- gramu, záležejlcího vesměs z hudebních a zpěvných čísel, užiti jen pod ochranou stráže. Hlidky policejní rozestaveny jsou kolem »Slovanské besedy«- Nálada hostí v Besedě ovšem dlouho tě- mito trapnými pocity netrpěla. Máme my Če- chové zkušenosti ze všech četných stanie národního utrpení svého, z Vídné, z Mo- ravy, z Čes. Budějovic, stejně jako z ohrožených míst svých národních menšin na severu Čech, že všude nový, jarejší oběh krve
Weingruhr Wein Karlová Vary Karlov Vara Čes . Budějovice Čechy Karlsbader Hof
15 article
nastává mezi námi po každém útoku sveřepé zuřivosti nepřátelské. Ještě vždy osvědčilose nám zdravým každé hnutí, Němci vypočítané na zkázu našich zápasících rodákův. Čím horší byly zde kdy útoky Němců na nás, tím vzdor- něji vzepjala se naše česká povaha, jejíž ztuhlou, ssedlou krví vždy nejživěji hne úder nepřátelský. Také dnes v »Besedě« znamenáme s upřímnou radostí, že četnější mnohem četnější společnost elitní plní obě místnosti besední, než bývalo před tím a nejvíce nás těší, že tolik dam, paní a dívek našich se dostavilo beze strachu, jen aby osvědčily, že tim dražší jest nám Beseda, čím hůře na existenci její doráží radikálně-německá zběsílost. A jaká slavnostní nálada ovládá dnešn společnost proti jiným nedělním schůzím Každý vzpomíná, co bylo dnes týden touto do bou a tyto vzpomínky vyzařuji nejradostnějšt měrou ze všech tváří. Roztomilé veselí naplňuje útulné místnosti družný hovor hlaholí a čilá zábava rozlehá se u stolů, četně osedlých vybraným kroužkem slovanských hostí, Rusů, Poláků, Čechů, kteří stejně rozradostnění naslouchají a stejně hlučně a nadšeně odměňují cituplný zpěv polských písní a krásnou hru na pianě milých polských hostí, ochotníků i umělců.
Němec Rus Polák Čecho
16 article
Náladě návštěvníků výmluvný projev dává vážený host ruský výrokem, že ještě málo kdy v některém ruském kroužku zažil chvile, tak bratrskou vzájemností oslazené, jako tyto dva nedělní dychánky v karlovarské Besedě. A právě tito ruští hosté vřele odměňují pochvalou polské písně (Mickiewiczova »Kozáka« a Moniuszkov y), krásně tlumočené polským hosteml Také německé písně nám byly dne zazpívány v Besedě a přijaty s uznáním, odpovída- jícím uměleckému jejich podání a dokazujícím, že jsme my Slované spravedlivějšía přístupnější dojmům ryzlho kul- turního snažení. Německý host Be sedy, dáma to z Drážďan, do střediska na- šeho zavítavší, s eitem zapěla krásnou ukolébavku »Schlafe nur, mein Kind, lei se rauscht der Winde a »Sag', alter Birnbaum!«, jež obě přímo demonstrativ- ním polleskem byly přijaty v důkaz, že an opětované útočení německo-n a c io nálních listů v nás neotupí ci spravedlnosti a opravdového po- rozumění pro umění i německé. Předseda dr. Engel uváděje pěvkyni ně- meckou, s důrazem vytkl, že »nejsme my takoví, jako jistí pání zde v Kar lových Varech, neboť my osvěděu- jeme i po jejich smutném násil- nictví svůj hluboký cit pro pra- vou rovnoprávnost. Rovnopráv- nost poctivou, jaké my přejeme jiným a jaké navzájem ovšem o nich žádáme sobě, vyvozujeme již z učení apoštolů, zakládáť se na víře lásky a spravedlnosti, již vyznáváme.« Výbornou deklamaci »Če- ského domu« Štulcova a »Kosmické písně« Nerudovy (»Vzhůru již hlavu, ná- rode !«), které přímo elektrisovaly časově vhod- nými narážkami na přitomnost naši, zakončila osvědčená domáci naše mladistvá síla ochotnická zdařilý, improvisovaný pořad večeru. Volná zábava po programě trvá. — Policejní hlídky před Besedou obcházejí . . . . .
Mickiewiczův Kozák Moniuszkov Slovan Be sed Schlaf Birnbaum doktor Engel Štulcův Nerudův Drážďany Saga Kara SF Kind
17 article
Sjezd soukromých úřadníků a zřízenců na Kladně. V letošní jarní kampani parlamentní po různých jiných pensech, jakými byly investice, vodní stavby a provisorium, předložila vláda konečně po dlouhém otálení poslanecké sněmovně osnovu zákonao pensijním pojišťování zřízenců v soukro- mých službách a některých zřízenců ve službách veřejných. Byl to dávný palčivý požadavek tisíců a tisíc soukromých úřadníků a proto uvítána byla předloha zákona s radostí jednak už proto, že vůbec se ob- jevila před forem sborů zákonodárných, jednak že značí opravdu jakýsi ůspěch dlouholetého se do- máhání věci od principu spravedlivé. Ale jako žádné dílo okamžikem nezrodí se hotové, musí se tu tam vybrousiti a vypilovati než dá se do oběhu, tak jest to i s předlohou zákona, o kterém zde řeč. Abstra- huje úplně od toho, že nová instituce pojišťovací má býti novým utvrzením centralismu, že všechny její nitky, jež rozprostírati se mají po celé říši, sbíhati se budou opětně v uzel vídeňský, abstrahuje o tohoto fakta má nová předloha i jiné slabiny.. Pochybnosti ty jsou rázu zcela jiného než právě vy slovené. Předloha rakouská liší se valně od principů. na nichž vybudováno na příklad pojištění v říši ně mecké. Tam tři činitelé hromadí prostředky, z nichá invalidní a starobní pense se vyplácejí: pojištěný zaměstnavatel a stát; v předloze zákona našeho však ponecháno opatření prostředků faktorům pouze dvěma: úřadníku a chéfu. Kromě toho však jiný kámen úrazu má nová předloha.
Kladno
18 article
Ona vylučuje § 2. celou, do deseti a statisíe členů čítající kategoril horních úřadníků důlních dozorců, poukazujíc k tomu, že massy tyto mají své pojišťovací zařízení, bratrské pokladny. jež zabezpečují pensijní podporou svojí existenci sestárlých a invalidních úřadníků horních, jejich vdov a sirotků. Jak však toto »zabezpečent« exi- slenčního minima vypadá, illustruje několik cifer, jež citujeme: Nejvyšší pense, kterou dle t. zv. sanačního plánu bratrské pokladny vyplácejí, obnášt 280 K ročně, tedy 40 a něco krejcarů denně, pro vdovu 140 K a pro dítky 2 K až 2 K 40 h mě- sičně! To jest pense, jakou má úřadník po době čtyřicetileté, nebezpečné práce v dolech. Není tedy divu, když celá tato kategorie úřadnictva, jako jeden muž volá po odstranění této křivdy, spáchané výlukou z předlohy zákona o pojišťování a svolává sjezdy, aby na ních manifestovala spravedlivý po žadavek svůj, jejž motivuje: »Opravte předlohu nevylučujte úřadnictvo horní z dobrodiní zá- kona pojišťovacího. V ten tenor vyzníval i včerejší sjezd kladenský, který svolala Zemská jednota sou- kromých úřadníků se svými odbory v Kladněa Libušíně a jenž konal se za protektorátu městské rady král. hor. města Kladna o 11. hod. dopol. ve dvoraně Sokolovny.
Libušín Kladno městský rada král . hora
19 article
Po obvyklých formáliích zvolený předseda sjezdu prof. p. Landa z Prahy zahájil sjezd vřelým uví- táním dostavivšího se starosty města Kladna p. dra. Hrušky, pp. poslanců dra. Fořta, Krumb- holze a Šrámka, delegátů četných odborů, zá- stupce žurnalistiky a všechny, kdož na sjezd se dostavili. Načrtnuv v několika slovech, jako místo- předseda Zemské jednoty soukromých úřadník stanovisko, jaké jednota vůči vládní předloze za- ujímá, pravil, že není vládní osnova ideálem úřad- nictva soukromého. Má různé vady a nedostatky, jež vláda sama doznává. »Prohlašujeme-li však přes to, praví řečník dále, »že jest osnova zákona pojišťova- cího přijateinou, jsme přesvědčeni, že budou-li pro- vedeny změny, jakých se domáháme, bude zname- nati pak uskutečnění její pro nás rozhodně prospěch.
profesor Landa Hruška Šrámek Praha Kladno Krumb
20 article
To jest také stanovisko, jaké k osnově zemská jednota zaujímá a po té stránce se i v kruzích po- volaných přičiňuje, by po provedení změn zmíněných návrh zákona byl uskutečněn.« Přáním zdaru a důstojného průběhu schůze za- hajuje předseda sjezd a udílí slovo starostoví kladen- skému p. dru. Hruškovi, jenž poukazuje k tomu že jedině proto vzala městská rada protektorát na sebe, neboť jest přesvědčena o spravedlivosti po- žadavků horního úřadnictva, jež dle možnosti bude podporovati a vždy s ochotou půjde jim vstříc. »Za- bezpečení existenčních potřeb znamená osvobození ducha a utužuje národní vědomí úřadnictva — praví řečník — proto přeji, aby snažení vaše setkalo se s výsledkem.« (Výborně!)
Hruška
21 article
Řišský poslanec dr. Fořt připojuje ke vřelým slovům dra. Hrušky i přání klubu poslanců národa českého, ujišťuje sympaliemi a sledováním téhož ve snahách úřadnictva soukromého a praví, že jmeno- vitě dva důvody to jsou, jež poslance nulí, aby sta- rali se o zájmy soukromého úřadnictva. Jest to především smysl pro sociální povin nost v zápasu kapitálu s prací. Činitele hospodářsky slabší musíme podporovati proti hospodářsky silnějším k tomu čelí i úsilí českých poslanců; druhým dů- vodem jest smysl pro národní povinnost, jež jmenovitě českým poslancům leží při této akci na srdci. My Čechové vynikáme nadprodukcí ve všech vrstvách oborů. Težisko celého ohtomného národního materiálu v Rakousku spočívá v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. To, co nazýváme massami soukromého úřadnictva v těchto zemích, jest z naší krve a proto jest povinností českých poslanců, aby v první řadě pečovali o české úřadnictvo a podporovali snaby českých úřadníků. Proto dostavili se tři poslanci na tento sjezd. (Výborně! Sláva našim poslancůmi) Předseda p. Landa děkuje řečníku za vřelá slova a přikročuje ke druhému bodu programu, k po- všechnému pojednání o vládní předloze zákona o povinném pojišťování sou- kromýchúřadníků a udílí slovo p. Ha šour- kovi, tajemníku Zemské jednoly soukromých úřadníků.
doktor Fořt Hruška Čecho Rakousko Čechy Morava Slezsko
22 article
Pan Hašourek v delší řeči objasňuje poměr soukromého úřadnictva k vládní předloze a praví: Soukromí úřadníci a zřízenci čím dál, tím víc ztrácejí naději na usamostatňová n se. Zejmena od druhé polovice století devatenáctého šíří se a vrchu nabývá velkopodnikání, vy- žadující velkých kapitálů provozovacích, ale pěstící zároveň speclalisování výkonů, dělbu práce, čímž se ovšem znemožňuje samostatná hospodářská činnost jednotlivce bez kapitálu nebo s kapitálem malým, jakož i tomu, kdo za dělby práce se zjednostranil a nemohl nabýti celko- vého přehledu, jehož jest třeba. Nemusíme ovšem pokládali dnešní vzá- jemný poměr práce a kapitálu za ukončení procesu, kterým byl poměr tento vyvolán, ale v dob přítomné jest těžko odhadovati budouc formy národohospodářské i dlužno počítati- s tím. že dnešní hospodářský řádnebude tak V drobném prodejí: ranní číalo o sebě . . . sa 8 h odpoleční . . . . z2h Ve flialkích na venkevě- ranní číslo. . . . . . 10 b odpolední . . . . . . . . Sh Inserá ty platí se hotevě zapřad. Předplacení a inserty přijímá sdmint- strnce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházefí se též redskee tiskirna a ezpedice „Národnich Listů“. Bukopisy se nevracejí.
Hašourek
23 article
brzy nabražen jiným, za něhož by nebylo na jedné straně podnikatelů-zaměstnavatelů, na druhé straně pak zaměstnanců, pracovníků za mzdu, ja- kými jsme my v podstatě stejně, jako dělník v užším slova smyslu, dělník rukou. My nečekáme tedy spásy od nějakých společenských převratů, nýbrž míníme upravo- vati svoji existenci v daných poměrech. Jsou mezi námi jednotlivci, jejichž přl- jem, služné, rovná se platům vysokých, ba nejvyš- ších úřadníků státních, avšak celkem stačí vý- dělek soukromých úřadníků právě jen k úhradě nej- nutnějších denních potřeb životních a přijem přečet- ných není vyšši než-li mzda vyučeného dělníka v užším slova smyslu. Dle vládních statistických vyhledávání z r. 1896 jevilo se průměrné služné soukromých úřadníkůa zřízenců takto: V Čechách 840 zl., na Moravě 872 zl., ve Slezsku 823 zl. Průměrné služné v Předlitavsku vyšetřeno část- kou zl. 891.
Čechy Morava Slezsko Předlitavsko
24 article
Vyměřování služného neděje se u nás dle sumy životních potřeb člověka, ale míra těchto životních potřeb je tak elastická, že našinec přece jen hlady neumírá — pokud pracovati může. Avšak člověk nemůže pracovatipovšechuy dny života svého. Nad hlavou naší vznáší se patero nebezpečí: nemoc, úraz, stáří, neza- městnanost, smrt. Tato nebezpečí mají ten společný účinek, že nás činí trvale či na čas neschopnými praco- vati a následkem toho sobě, resp. své rodině vy- dělati na živobytí. Všechna tato nebezpečí hrozí uvrhnouti nás, nebo ty, jež po sobě zanecháme, v řady chudiny, někdy ještě hlouběji. Zaže- hnání těchto nebezpečí jest tedy sociálním zájmem prvého řádu. Ale jest i věcí sprave- dlnosti, aby ten, kdo celou dobu své produktiv- nosti věnuje zájmům jiných, dostával za práci svou nejen tolik, mnoho-li potřebuje na živobytí po dobu práce, nýbrž také prostředky k uhájení exi- stence v dobách, kdy pracovní síly budou porušeny, nebo zcela zdolány.
25 article
Nuž, a jsouli dnes nebezpečí zm- něná zažehnána, nehrozí nám již? Nejsou, a lze-li na ně tedy nem- sliti, lze-liž se diviti, že o nich uvažujeme v první řadě my sami? Máme jen kusé, nevhodně prováděné pojišťo- vání nemocenské a pojišťování pro případ úrazu, přihodivšího se ve vykonávání povolání. Jinak jsme pro případ invalidity. stáří, nezaměstnanosti nekryti a zemřeme-li, ztrácí rodina všechno . . Ze zaměstnavatelstva našeho jen asi 111/2 % z dobré vůle skýtá úřadníkům a zřízencům svým jakéhosi zaopatření, ostatní nečiní ničeho. Co mají počíti ostatní vůbec nezajištění soukromí úřadníci a zřízenci? Na cestu indivi- duálného spoření nelze pomýšleti, poněvadž nám jednak vůbec nelze ničeho uspořiti, jednak může se pohroma dostaviti v okamžiku, kdy by i eventu- ální možné úspory nedosahovaly ještě výše po- třebné. Poslednějšímu by se dalo ovšem čeliti přistou- pením k některému pojišťovacímu ústa v soukromému, avšak pojišťování toto jest drahé, tak že nelze ani pomýšleti na zabezpečení pro všechny případy, o něž jde. Uvažováno tedy dle vzoru jiných o povinném všeobecném pojišťování soukromých úřadníků a zřízenců. Od úvah přešli jsme k formulování požadavku, až konečně se nám za pomoci poslanců na radě říšské podařilo přiměti vládu k předložení osnovy zákona o pensíj- ním pojišťování soukromých zřízencui Jak osnova tato vznikla, jest dostatečně známo, a ví se také, jakých zásluh má v této věci Zemská jednota soukromých úřadníků v království českém.
26 article
Osnova sama byla plným obsahem uveřejněnav »Úřadnických Listech«, orgánu Jednoty, mohu tedy hned přejíti k posouzení teto vládní před- lohy se stanoviska naší Jednoty.« Statistickými údaji řečník pak disputuje o tom, kdo má býti pojištěn, o předmětu a rozsahu pojišťo- vání, o úhradě potřeby ke krytí pojišťovacího fondu, o provádění pojišťování způsobem odborným, že vedlo by z mezí referátu uváděli všechny výpočtya kombinace. Za všeobecného souhlasu a pochvaly končl- »Celkem, jak již praveno, soukromé úřadnictvo nepřijímá vládní osnovu bez výhrad, avšak onoji vitá jako první krok k lepší budoucnosti tisíců, dou- tajíc, že upřímné spolucítění opravdových našich přátel učiní z osnovy zákon, vyhovující alespoň do jisté míry.« (Výborně!) Další řečník tajemník p. Rosi podává určitý návrh na změnu článku druhého předlohy a cituje § 2., jenž v původním znění praví: Zákon neplatí pro osoby, označené v 8 1. odst. 1. 1. jsou-li na základě zvláštních předpisů o hor- nických bratrských pokladnách povinny pojištěním v rozsahu označeném v § 10. odst. 1. zákona ze dne 28. července 1889 č. 127 ř. z. č. Ústřední výbor navrhuje jej v tomto znění: Zákon neplatí pro osoby, naznačené v § 1. odst. 1. 1. Jsou-li na základě zvláštních předpisů o hor- nických bratrských pokladnách povinny pojištěním v rozsahu, označeném v § 10. odst. 1. zák. ze dne 28. července 1889 č. 127. ř. z., pokud příjmy jejich z takového pojištění dosahují nebo převyšují nároky na invalidní a starobní renty, ustanovené tímto zá- konem.
Rosi
27 article
My navrhujeme doplněk; Ti však, jichž požitky z bratrských pokladen nedosahují výše, ustanovené tímto zákonem, zbavují se dnem, kdy tento zákon platnosti nabude, dalšího placení příspěvků do bratrských po- kladen, stávají se povinnými pojiště- ním ve smyslu § 1. vládní osnovy. avšak neztrácejí nároků, nabytých proti bratrské pokladně za minulá léta člensk á. Řečník pak porovnává sazby zákonného poji- štění s pojištěním bratrstev hornických a ciframi do očí bijícími dovozuje tak, proč úřadnictvo hornické chce býti účastníky širšího fondu pojišťovacího. Za pečlivě sebrané doklady řečník odměněn hlučnou pochvalou.
28 article
Pan Lorenz z Plzně mluví ve jmenu star ích pro všeobecné pojišťování bez rozdílu stáří. Na to ujímá se slova posl. dr. Fořt: Jsem po- vděčen, že mám příležitost promluviti na dnešním sjezdu. Mám za to, že nebezpečí výluky není ve všem všudy tak velké, za jaké se má. Dle § 10. ne- jsou povinni úřadníci, kteří mají přes 1200 zl. služ- ného, býti pojištění u bratrských pokladen. Z toho dedukují, že všichni úřadníci, kteří mají více než 1200 zl., podiéhají novému zákonu a proto by se jich nebezpečí výluky netýkalo. Co pak se druhých týče, jsem přesvědčen, že nebude ani jediného po- slance, který by chtěl hlasovat pro vylučování jejich. (Výborně!) Avšak těžisko otázky neleží v tom, bu- de-li osnova schválena, nýbrž dojde-li vůbec k ní. čili jinými slovy, bude-li odpor proti ní tak silný. aby ji již v zárodku potlačil. Toho jest se obávati a proto vítám dnešní sjezd a přeji si více takových. Ve veřejnosti se muší vyvolat a utvrdit přesvědčení, že běží nejen o důležitou a spravedlivou věc, nebot jinak mohla by dáti slechu a své náklonnosti taj- ným i zjevným nepřátelům vaší otázky. Odpor proti státnímu pojišťování jeví se předem u vašich za- městnavatelů, avšak mohu říci, že spočívá spíše v instinktivní než určité nějaké obavě. Neboť kde
Lorenz doktor Fořt Plzeň