1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 22. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Prase v administras
na měsíe
na čivri feta s k =
» dvoji donáškon
a měsla. . o .
na čtvrt leta
7kes
ve fllálkáchi
na měsle. . 9 K mo
Pošton-
1čstn.
na brvrt leta . . . . 9 k s0
sre
droji adsilko
na měsíe
na čtvrt ista . K d
5
article
ltone čadozho
oslaů oto vrozrzv
tia
míi
6
article
eek lloliěnsi zalkn
míl-
lle
V drobném pradej
ranni číslo o sobě, . pa s
vačerní .s . . za s
Ve fliálkách na venkově;
ranní dislo. . . . . 10 p
večerni . . . .. . . 8 b
lnseráty
platí se hotově napřen
Předplacení a inserty přijim
administrace v Marlanské nl., a
Tam nacháseji se tál
redakce, tiskárna a aapedise
„Márodnich Llstá?.
Rakopiny no Bevraosíl
otě voet
Márodnich Llstat
7
article
V Praze, 22. října.
Poslední bouřlivý rok rozrušil beztak ne-
pevnou mezinárodní rovnováhu do té míry, že
diplomaté v potu tváři sotva stačí uměle spo-
jovat tříštící se politické spolky, srdečné do-
hody a podobné zjevy mezinárodního práva.
Jen ruské diplomacii co dá námahy vy-
rovnat zase trhliny, které způsobily balkán-
ské události. Oba hlavní představitelé ruské
zahraniční politiky, předseda ministerské rady
Kokovcov a ministr zahraničních záležitostí
navštěvují pořadem významnější evropské dvo-
ry, jezdí do Paříže, do Říma a Berlína. Stejně
čilá jest i vláda francouzská, které se podařil
výborný tah získáním Španělska pro spoleks
Francií. Republika sistím výhodně chrání záda
a zabezpečuje spojení se svými koloniemi,i
kdyby nepočítala se značnou vojenskou po-
mocí, kterou by v nutném případě mohlo Špa-
nělsko poskytnouti, teb sve
JJen na Dunaji jest stále jaksi ticho. Hrají
tam solo. Občas ze zdvořilosti sice zachytí
druhé housie Německo a zahude nějaký dopro-
vod, ale v celku se mu nezdá příliš potřebným
činit si újmu při doprovodu proslulého „obe-
hraného klavíru“ trojspolkového. Německo ví.
že muzika, kterou dodává Mičové náměstí Bal-
kánu, dráždí tam jen uši a kazí Rakušanům
Rakušan
Praha
Paříž
Řím
Berlín
Španělsko
Francie
Dunaj
Německo
Mičová náměstí Bala
9
article
obchody. Proč by si Německo pálilo pro jich zá-
jmy prsty?
Koho může nadchnout tato politika ? Zisku
z ní nemá nikdo, ani pan Kánia, který přece
sotva považuje své jmenování mexickým vy-
slancem za povýšení. A prospívá-li to různým
Kemalům bejům, z toho zase ani z křesťanské
lásky nemůžeme míti radosti.
Taktiku Míčového máměstí viděti i na
posledním případě a ultimatem Srbskn. Ulti-
matum nebylo potřebné, protože Srbsko k tak
ostrému zakročení nezavdalo příčiny. Srbsko
od počátku bojů s Albanií prohlašovalo, že
zabere částí albanského území jen proza tímně
a vyčká usnesení mezinárodní konference. Ra-
kousko však se samozvaně vyhlásilo za alban-
ského četníka a žádalo okamžitý ústup z hra-
nie Albanie, určených londýnskou konferencí
Srbsko volky nevolky se podrobilo. Při tom
včera vídeňské oficiosní a polooficiosní listy
vyhlašovaly ultimativní zakročení rakouské za
konečné zlepšení styků mezi Srbskem a mon-
archi. „N. Fr. Pr.“ viděla v tom „usnadnění
hospodářských styků“. Pěkné usnadnění, ale
pro Němce a Vlachy.
„Zeit“ ukazuje dnes na způsob, jak se po-
dobné nálady vytvářejí. Vídeňská korespon-
denční kancelář zadržela na 24 hodin srbský
úřadní výklad ústupnosti, kde zřejmě jest ob-
jasněno, že ultimatum rakouské bylo zbytečné.
Ze stylisace srbského prohlášení je také pa-
trno, jak srbská vláda dusí v sobě hněv pro
tuto ukvapenost rakouského zahraničního
úřadu. Tak si napravujeme pokažené sympatie
na jihu a tak budíme důvěru Evropy v mírl
Nesnadno je za těchto okolností býti spo-
kojeným vývojovou čarou naší zahraniční po-
litiky, třebaže nás k čemusi podobnému vy-
zývá v posledním čísle „Přehledu“ i p. Hauner.
Kánia
Němec
Vlach
Hauner
Německo
Srbsko
Albánie
Francie
Evropa
10
article
Ani osudné výsledky bojů na Bregalnici, které
pohnuly pana Haunera k tak pessimistickým
vývodům o slovanské myšlence vůbec, ne-
ospravedlňují postup zahraničního úřadu a ne-
mohou nás vůči němu naladit příznivěji. I kdy-
by závěrečná slova úvahy páně Haunerovy
že „Bregalnica rozmetala osnovu všeslovan-
ských kombinací a že do české politiky mus
býti vneseno více českého egoismu a více stát-
ního egoismu“, byla vesměs správna.
Naše česká politika nepříčí se státním
zájmům; čím více bude našim spravedlivým po-
žadavkům vyhověno, tím jistější podporu na-
lezne v nás stát. Uspokojení našich práv do-
týká se jen nadpráví, ale ne práv druhých ná-
rodů. Ive snaze o slovanskou vzájemnos
neoslavismus nepřekračoval mezí loyálnosti.
Nemůžeme-li jíti po stopách literární kance-
láře zahraničního úřadu, je to proto, že neza-
pomínáme na státní zájmy v budoucnosti, že
se nedáváme uchvátit nenávistí k sousedům
naší monarchie, vyplývající z plemenné zášti
Maďarů a Němců, ovládajících zahraniční úřad
a že nezapomínáme na zájmy našeho obchodu
a průmyslu na Balkáně. Ale ani Bregalnica
nezdá se nám dosti pádným argumentem proti
snahám o slovanské sblížení. Faktum, kterého
nesmíme zapomnět, jest to, že u Bregalnice
byla odvržena slovanská myšlenka oběma stra-
nami a že to jedné straně velmi uškodiloa
druhé neprospělo. Právě z českého egoismu
nesmíme se zříkati nadějí na slovanskou soli-
dárnost.
Hauner
Haunerův
Bregalnica
Ive
Maďar
Němec
Balkán
Bregalnica
11
article
Události na poloostrově
balkánském.
Albanská záruka míru.
Z Říma, 22. října. (N. W. I.) Rakousko-Uhersko
a Italie zavázaly se srbské vládě, že se postarají
aby albanští notablové na severu autonomního kní-
žectví zaručili se za udržení míru v pohraničních
územích.
Obtížné zjišťování národností v Albansku.
Z Paříže, 22. října. „Temps“ sděluje z Janiny.
že v obci Borové odepřen byl vstup členům komise
ohraničovací do domů z důvodu, že je to dle zvyku
v zemi nepřípustno. Německý delegát přes to pře-
lezí plot a dvorkem vnikl do jednoho domku. Oby-
vatelstvo obce se shluklo, protestovalo proti to-
muto jednání a komisi z obce vyhnalo. Delegát
italský sažil se příměti mohamedány k prohlášení
ze jim řecké uřady zabraňují vysloviti se pravdivě
o svém smýšlení. Praví se, že delegáti rakouský
italský budou žádati o vyslání ozbrojené podpory.
Z Janiny, 22. října. V neděli odpoledne vyjeli si
členové mezinárodní ohraničovací komise kromě
rakouského delegáta Břliňského, který je churav.
koňmo do okoli Frseky ziištovat národnost
obyvatelstva v obefch. Nevedlo se jin
však valně. Nejprve zavítali do obce Prodoni, kde
ženy, přející si spojení s Řeckem, před ními se
zavřely. Komise nemohla zjistiti, zda ženy a děti
mluví jazykem albanským nebo jiným a musila
se vzdáliti s nepořizenou. Stejně vedlo
se jí v obci Borové, z níž vyprovázena byla zástu-
pem lidu volajfcim: „Sláva Řeckuf“ „Spoje-
ní nebo smrtl“ Všude v obcích chystají se
v jižní Albanii proti komisi protss ty.
Bývalí bulharští mínistři obžalováni pro-
zemězradu.
Bor
Břliňský
Řeckuf
Řím
RakouskoUhersko
Paříž
Ob
Prodoň
Řecko
Borová
Albánie
12
article
Ze Solije, 22. října. „Bulgaria“ oznamuje: O b
žaloba proti bývalým ministrům
Savovu a Petrovu byla již u státního
soudu podána. Povoláno jest 591 svěd-
ků. Mezi nimi mnoho politiků. Obža-
loba je st podána na zemězradu,
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 21. října. [Ag. d'Ath.) Subkomité
pokračoval dnes v projednávání článku ve příčine
vakufů. Zdá se, že hlavní bod. ve příčině kterého
je vážná neshoda, je ctázka vakufských desátků.
které Řecko v žádném případě nebude moci přijati.
Každá intervence turecké vlády na řeckém území
se odmitá, a rovněž odmitá Řecko, aby příjmy va-
kufu byly posílány za hranice.
Z Cařihradu, 22. října. („N. W. T.“) Francouz-
ské vyslanectví zdejší převzalo, jak známo, za války
ochranu Řeků v Turecku a měsíc po měsící prona-
jímalo pro agendu. s tím souvisící místnost.
tomto měsíci však nájmu toho již neobnovilo,z
čehož se soudí, že řecko-turecký míro bude
záhy uzavřen a že v Cařihradě obnoví se
řecký zenerální konsuilát.
Savův
Francouz
Řek
Petrov
Atény
Řecko
Cařihrad
Turecko
Aga . d ' Ath
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Polácí pro debatu o správní komisi.
v Čechách.
ddo
Z Vídně, 22. října. Pariamentní komise Kol
polského se dnes ráno usnesla hlasovati pro český
návrh, aby o vládní odpovědí, již uděli na dotary
v příčině zemské správní komise v království Če-
ském, zahájila se debata. V rozpravě té ujmou se
slova předseda dr. Leo a prof. Jaworski.
Kníže Thun ve Vídni.
Z Vídně, 22. října. (K. k.) Místodržitel kniž
Thun přijel dnes ráno do Vídně.
Hribar opět politicky činným.
Z Lublaně, 22. října. V Praze dobře známý
slovinský předák a bývalý starosta lublaňský Iva
Hribar, jenž na podzim r. 1908 ustoupil z poli-
tického života, bude se nyní ucházeti o mandát do
zemského sněmu krajinského. Učiní tak ku přání
národně-pokrokové strany slovinské.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. října. (K. k.) „Wiener Zeituný.
oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval inže-
nýra strojovky dříve Breitfeld. Daněk a spol.
Kárlině Otokara Bartla učitelem v IX. hodn.
třídě na české státní průmyslové škole v Plzni.
Ministr veřejných prací jmenoval inženýra První
českomoravské strojirny v Praze Zikmunda Pižla
učitelem v IX. hodn, třídě na české státní průmy-
slové škole v. Plani .
doktor
Lea
profesor
Jaworský
Thun
Hribar
Wiener
Breitfeld
Daněk
Bartl
Pižl
Čechy
Vídeň
Lublaň
Praha
státní průmyslový škola v Plzeň
14
article
Výsledek voleb do badenského sněmu.
Z Karlsruhe, 21. října. (K. k.) Při volbách do
badenských dvou sněmoven byli zvolení: 29 členů
středu, 9 národních Bberálů, 1 pokrokář, 3 kon-
servativci, 9 sociálních demokratů, 1 divoký. Ve
21. volebním okrese jsou nutny užší volby.
Nepokoje v Portugelsku.
Z Lisabonu, 21. října. (K. k.) „El Mundo“ sdé-
luje, že dnes ráno mělo propuknouti nové mon-
archistické spiknutí, na ulicích ukázaly se však jen
malé skupiny monarchistů, které se daly na útěk
jakmile se policie objevila.
Z Madridu, 21. října. [K. k.) Guvernéři pro-
vincií Orense a Pontevedry, ležících na hranicíe
portugalských, byli svých úřadů sproštěni.
Z Lisabonu, 21. října. (K. k.) Agitátoři se po-
kusili na několika místech poblíže Lisabonu přeru-
šiti telegrafní a železníční spojení, oboje však bylo
ihned obnoveno. V Lisaboně bylo zatčeno více nei
100 osob. V městě jest pořádek a klid. Na venkově
nebyl klid porušen.
Karlsruhe
Lisabon
Madrid
El Munda
15
article
Z Lisabonu, 21. říina. (K. k.) Ve městě Porto
jest klidno. Portský guvernér uveřejnil vyhlášku,
kterou sděluje obyvatelstvu, že pokus o povstání
v Lisaboně byl ihned potlačen a dodává, že v celém
Portugalsku jest veřejný pořádek úplně zajištěn.
Z Lisabonu, 21. října. [K. k.) Oficielní komuniké
praví: přes dlouhé přípravy rukou z ciziny strosko-
talo úplně povstání, oněž se monarehiste
minulé noci pokusili. Hnutí nezúčastníl se
žádný člen armády. Vláda zá všechny podrob-
nosti spiknutí a potrestá zodpovědné vůdce hnutí
celé zemí jest absolutní klid.
Z Lisabonu, 21. řijna. [K. k.) Některé ze
zatčených osob zaujímaií vysoké
společenské postavení. Také důstoj-
níci a policejní úřadníci přidali se
k hnu!í. Několik důstolníků a poddůstojníků bylo
zatčeno v námořních kasárnech. Jeden poddůstoj-
ník spáchal sebevraždu. Dle listu „Patria“ bylo
hnutířízenodvěma výbory, vojenským
a občanským komitétem a mělo zapo-
číti vražděním ministrů a úřadníků.
Lisabon
Portugalsko
Patria
16
article
Pak měly současně tři sbory zasáhnouti v akol.
Hnutí mělo vypuknouti v Portu, Braze, Evoře a
Vianě.
Z Porta, 21. říina. (K. k.) V celé severní části
země, kde policejní úřady zatkly četné monarchisty
a zabavily zbraně, je trvalý klid.
Z Viga, 22. října. (K. k.) Cestující, přáibyvší sem
z Portugalska, vypravují, že je spojení mezi
isabonem a Portem přerušeno. Ve
Vianě prý se vzbouřil 5. dělostřele-
ský pluk, ledsn setník arž byl zebit
Sazonov ve Varšavě.
Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ruský zahraniční
ministr Sazonov odiel dnes večer do Varšavy. Na
nádraží dostavil se mezi jinými státní podtajemník
Zimmormann.
Cholera na Rusi.
Z Novočerkaska, 21. října. P. t. ag.) V před-
městí Novém Petrovsku vyskytlo se 5 případů
smrti a 4 nová onemocnění cholerou
Spor parlamentu s presidentem republíky
na Kubě.
Z Habany, 21. října. [K. k.) Poněvadž se kon-
gres zdráhá sejíti se k mimořádné schůzi, aby pro-
jednal presidentem předložené poselství o nové za-
hraniční půjčce v obnosu 15 mil. dollarů, vznesl
president Menocal výzvu ke kubánskému národu
v niž dává na jevo, že v případě dalšího odporu
kongresu bude nucen sáhnouti k mimořádnému opa-
Konec revoluce na San Domingu.
Ze San Domíngs, 21. října. (K. k.) Povstalci při-
jali definitivně podmínky míru. Nepřátelství bylo
zastaveno.
tření.
Viana
Port
Sazonov
Menocal
Porto
Braga
Evora
Vigo
Portugalsko
Varšava
Berlín
Rus
Novočerkasko
Nový Petrovsk
Kuba
Habana
Sana Domingo
Sana Domíng
17
article
Vládní zpráva
o státním rozpočtu na první pololetí
roku 1914.
Vládní zpráva
o státním rozpočtu na první pololetí
roku 1914.
Z Vídně, 22. října. (K. k.
Státním rozpočtem, který dnes byl podán na
říšské radě, inauguruje se „Kalendářní reforma
státního správního roku“. Rakouská, uherskáa
společná vláda se totiž dohodly přeložiti počátek
správního roku z 1. ledna na 1. července. Řozpoč-
tový rok bude tudíž na příště v rakouském, uher-
ském a ve společném státním hospodářství obsa-
hovati dobu od 1. července do 30. června příšti-
ho roku. Aby byl vytvořen přechod k tomuto no-
vému rozpočtovému roku, vsunuje se půlletní roz-
počet za dobu od 1. ledna do 30. června 1914. kte-
rý byl dnes předložen říšské radě. K tomuto roz-
počtu připojí se příští celoroční rozpočet za dobu
od 1. července 1914 do 30. června 1915, který bude
podán říšské radě v únoru 1914.
Touto rozlukou finančního roku od slunečního
roku následujeme příkladu většiny velkých států.
Vídeň
18
article
První duben je počátečním termínem finančního
roku v Anglii, od rok 1855, v německé říši od roku
1877, a ve většině německých spolkových států,v
Dánsku, Švédsku. Norsku. Rumunsku a Japonsku
dne 1. července počíná správní rok v Italii od ro-
ku 1884, ve Španělsku. Portugalsku, ve Spojených
státech severoamerických od roku 1844 a ve vět-
lině velkých států jižní Ameriky. Až do roku 1863
nebyl ostatně ani v Rakousku kalendářní rok,
nýbrž starý, dnem 1. listopadu počinající vojenský
rok rokem správním.
Možno míti za to, že přeložení počátku správ-
ního roku na pozdější lhůtu než na 1. ledna ve
všech zmíněných cizích státech stalo se hlavně
proto, aby rozpočtový rok uveden byl lépe v sou-
hlas s parlamentním kalendariem.“ Poněvadž tofiž
rozpočtění státních výdajů a příjmů ve státním
rozpočtu jest pochopitelně tím nespolehlivější, čím
delší jest doba, ležící mezi prelíminováním a po-
čátkem správního období, nemožno se sestavová-
ním státního rozpočtu započíti dříve než v prv-
ních měsících roku předcházejícího příštímu roz-
počtovému roku.
Anglie
Dánsko
Švédsko
Norsko
Rumunsko
Japonsko
Španělsko
Portugalsko
spojený stát
jižní Amerika
Rakousko
19
article
Tyto práce, při nichž nutno zjistiti velké
množství čisel, a namnoze vyjednávati mezi ústřed-
nami, podřízenými úřady a ministerstvem financí,
zaujmou, máme-li zřetel k našim poměrům, skoro
dobu od dubna do září. V červenci nastává v par-
lamentech delší letní přestávka; bylo by tudíž
možno předložiti státní rozpočet za všech okolno-
stí teprve počátkem podzimního zasedání. Doba,
která je pak do 1. ledna volnou, je příliš krátká
pro parlamentní projednání státního rozpočtu, tím
spíše, že v prosinci pro Vánoční svátky nastává
opět přestávka parlamentní činnosti. V Rakousku
jsou tyto okolnosti ještě citelnější, poněvadž pů-
sobí u nás vedle sebe trojí zastupitelské sbory, říl-
ská rada, delegace a zemské sněmy, a delegace
zemské sněmy nezřídka zaberou pro sebe část pod-
zimku.
Rakouský státní rozpočet byl také od r. 1865
pouze čtyřikrát v čas do 1. ledna správního ob-
dobí parlamentem vyřízen; ve všech ostatních le-
tech nabyl finanční zákon teprve po 1. lednu moei
zákona a často vůbec nebyl vyřízení vláda byla
pak po celý rok nucena vypomáhatí si zatímním
rozpočtem. Také v Uhrách byl finanční zákon od
r. 1867 pouze devětkrát v čas do 1. ledna říšským
sněmem vyřízen.
Rakousko
Uhry
20
article
Rakouská říšská rada několikrát, a to již v
letech 1879 a 1884, dala podnět ku přeložení za-
čátku rozpočtového roku na jinou dobu. Poněvadi
však náš rozpočet přispíváním ke společným zále-
žitostem souvisí se společným rozpočtem a jistý.
mi účty také s uherským rozpočtem, dalo se přelo-
žení v Rakousku provésti jenom, bylo-li prove-
deno také v Uhrách a ve soolečné státní finanční
správě. Rakouská vláda zahájila v r. 1884 vyjed-
návání v tomto směru, a pokračovalo se v něm do
r. 1892, bylo však bezvýsledným pro zamftavé sta-
novisko Uher. Při projednávání státního rozpočtu
na rok 1910 vyzvala pak poslanecká sněmovna re-
solucí opětně vládu, aby počátek rozpočtového
roku stanovila na 1. dubna nebo 1. července. Vy-
jednávání bylo pak opět zahájeno a vedlo tento-
kráte ku příznívému výsledku.
Důsledkem toho je nyní předložení půlletního
rozpočtu na říšské radě, aby zjednán byl přechod
k novému rozpočtovému roku. Při volbě mezí 1.
dubnem a 1. červencem musila se vláda rozhod-
nouti pro 1. červenec, poněvadž by zvolením 1.
dubna nebylo ani po stránce administrativní, ani
se zřetelem k snadnějšímu parlamentnímu vyříze-
ní získáno podstatné výhody. Při začátku rozpočto-
vého roku v červenci může býti státní rozpočet mi-
nisterstvem finaneí vypracován až do ledna a
lednu nebo počátkem února předložen říšské radě.
která pak do zahájení správního období dne i.
července má 4 až 5 měsíců času. Nesporně bude
pak říšské radě dána možnost rozpočet v čas vy-
říditi. Ostatně slíbuje si vláda od přeložení roz-
počtového roku vedle usnadnění parlamentého vy-
řízení rozpočtu také jiné administrativní výhody
Přechodný rozpočet na dobu od 1 ledna do
30. června 1914 sykazujer
na výdajích . . . . . 1.564.458.879 K
na přijmech
1.564.528.620
a končí tudíž přebytkem
69.741 k
Rakousko
Uhry
21
article
Srovnání číslic tohoto půlletního rozpočtu
rozpočtovými číslicemi r. 1913 skýtá velké obtíže.
Státní příjmy a také výdaje nejsou totiž v četných
služebních odvětvích nijak rovnovměrně rozděleny
na obě kalendářní půlletí. Druhé půlletí od červen-
ce do prosince je pro státní poklad daleko vydat-
nější a vykazuje zpravidla zvýšené výnosy celého
roku proti roku loňskému. Za to nutno mnohé
značné výdaje hraditi právě v prvních měsících
roku. Zejména přímé daně vydají v druhém kalen-
dářním půlletí daleko větší procento než v prvém.
U tabáku dociluje se hlavních příjmů v druhém
půlletí; nákup vnitrozemských tabáků, který vy-
žaduje velkých obnosů, musí se však z aejjrr čti
části díti již v prvních měsíefch kafendářního roku.
V celkovém obnosu příjmů a výdajů vyrovnaly se
však tyto rozdíly potud, že půlletní rozpočet na
dobu od 1. ledna do 30. července 1914 nevykazuje
sice žádného plus proti účetní polovině rozpočto-
vých číslic roku 1913, zůstává však přece jen o-
krouhle o 614 mil. za polovinou rozpočtu na
rok 1913.
sa
Číselné srovnání mezi přechodným rozpočtem
a rozpočtem na rok 1913 je tudíž nemožno,
Povaze přechodného rozpočtu odpovídá, že
jsou v něm preliminovány pouze takové výdajové
položky, které skutečně v této době bezpodmínečně
musí býti realisovány. Tím se také vysvětluje, že
všechny úvěry v tomto půlletním rozpočtu mohou
býti použity pouze v době do 30. června 1914.
22
article
Jako v dřívějších letech nemohou ani letos býti
veškeré státní výdaje hrazony z běžných příjmů.
V článku IV. návrhu finančního zákona žádá vláda
o zmocnění k úvěrním operacím 141.8 mil. korun.
Z tohoto obnosu nespadá však 59.9 mil, korunv
úvahu pro rozpočet prvního půlletí 1914. JJe to
vlastně dodatečný úvěr k rozpočtu na rok 1913, o
nějž proto nutno požádati, poněvadž delegace dne
20. října 1912 povolily mimořádné úvěry na zbro-
jení pro vojsko a lodetvo, které měly by býti splat-
nými v r. 1913. Na příspěvek na nás připadající
nebylo však možno ještě ve státním rozpočtu na
rok 1913, který v tuto dobu byl již hotov, vzíti
zřetele. K jich uhražení bude nyní použito zmíně-
né úvěrové operace. Po vyloučení tohoto obnosu
zbývají úvěrové operace obnosem 89.9 mil. korun.
t. j. okrouhle 5,7 proc. celkových, na dobu od
ledna do 30. července 1914 rozpočtených vý-
dajů
V roce 1913 navrženy jsou ve finančním zá-
koně úvěrní operace k zaopatření 130 mil. korun
Mimo to byly k úbradě výdajů r. 1913 dva vými-
nečné příjmy, totiž správní přebytky z roku 1911
okrouhle 421/2 mil. korun a výtěžek mincovní v
milionů korun, dohromady tedy 491/4 mil. korun.
které ovšem letos chybí. Tyto tři položky v obnosu
1791/4 mil. korun činí rovněž okrouhle 5.7 proc. cel-
kové potřeby rozpočtené na rok 1913.
V I. pololetí 1914 budou tudiž jako v r. 1913
okrouhle 94.3 proc. státních výdajů hrazena běžný.
mi příjmy.
23
article
Při volbě výdajů, které budou hraženy příjmy
z úvěrních operací, přihlíželo se dle platné zvyklo-
sti především ke slavebním a jiným investicím stát-
ních drah, na něž v prvém pololetí 1914 žádá se
pouze 30 mil. korun, poněvadž stavební období v
prvních 6 měsících roku je krátké a také na za-
opatřování provozovacích prostředků v prvém po-
loletí je vzhledem na platné dodávací lhůty a pla-
tební smlouvy potřebí poměrně menších obnosů.
Dále hradí se úvěry mimořádné potřeby na vojsko
a lodstvo a konečné má 6,435.000 korun býti úvě-
rovou operací opatřeno na umořování všeobecného
státního dluhu. Při těchto úvěrových operacíchk
účelům umořovacím, jde, jak známo, o to, aby ty
druhy státního dluhu, které v roce 1868 zejména
pro ustanovení slosovacích plánů nemohly býti uni-
fikovány, byly v dané chvíli dodatečně přeměněny
v rentu, čemuž již v § 2. zákona ze dne 24. pro-
since 1867 říš. zák. čís. 3-1868 bylo vysloveno zá-
sadní zmocnění. Ostatně bylo to obmezeno na míru
takovou, že se potřeba úroková i v prvém polo-
letí 1914 rovná úrokovým úbytkům, vznikajícímz
umořování. Při tom dlužno míti na zřeteli, že při
sestavování přechodného rozpočtu pro odpadnutí
náhodných příjmů a výnosu čelných přijmových ka-
tegorii v prvém pololetí byla rozvaha příjmů a vý-
dajů zvlášť obtížná, kdežto výdaje jen o málo zů-
stávají za arithmetickou polovicí roku 1913.
24
article
Osnova finančního zákona
na dobu od 1. ledna do 30. června
roku 1914.
Z Vídně, 22. řijna. (K. k.)
Článek I. Veškeré státní výdaje n
dobu od 1. ledna do 30. června 1914 stanoví se
na 1564.458.879 K
článek II. Zvláštní použití a rozpočtové část-
ky povolené pro jednotlivá odvětví správy obsa-
huje první část následujícího státního rozpočtu.
Úvěrů povolených dle jednotlivých kapitol, titulů
paragrafů a číselně oddělených odstavců v para-
grafech tohoto státního rozpočtu smí býti použito
pouze k účelům, označeným v jednotlivých kapi-
tolách, titulech, paragrafech a odstavcích v para-
grafech a to zvlášť pro řádnou a pro mimořádnou
potřebu.
Článek III. K úhradě státních výdajů, povole-
ných v čl. I., určeny jsou příjmy přímých daní a
nepřímých dávek, rozpočtené ve druhé části to-
hoto státního rozpočtu částkou 1474.,594.890 kor.,
které mají se vybírati dle platných pravidel,
ostatní příjmová odvětví státu, jakož i výtěžek
89.933.730 K úvěrních operací, povolených v čl.
IV. sub. 1—3.
Vídeň
25
article
Článek IV. Ministr financi je zmocněn tyio
částky opatřiti úvěrními operacemi: 1. Na umoření
všeobecného státního dluhu v prvém půlletí roku
1914: 6,435.000 K. 2. Na stavby a opatření provo-
zovacích prostředků stáfních drah 30.000.000 K. 3.
Na příspěvky k mimořádné potřebě vojska a lod-
stva na prvé půlletí 1914: 53.498.730 K. 4. Na pří-
spěvky k mimořádným potřebám pro vojsko a lod-
stvo, povoleným delegačním usnesením XII. a XIII.
20. října 1913. 51.897.600 korun. Dohromady
141.831.330 korun. vožšomu meměv
článek V. Na prvé půlletí r. 1914 k vydání
povolené a po jeho vypršení buď vůbec nepoužité
nebo jen z části použité úvěry pomíjejí koncem
června 1914. Vyňaty jsou z tohoto ustanovení část-
ky, které jsou určeny k hražení běžných výdajů.
jako platů, pensí atd., nebo k plnění takových
úkonů, které se zakládají na právním titulu, jako
úroky státního dluhu atd.: těchto částek možno
používati až do vypršení promlčecí lhůty
Článek VI. Následujících úvěrů (částek) možno
použiti ještě do konce června 1914 a pokud ne-
bylo jich použito do konce r. 1913, možno s nimi
naložiti tak, jako kdyby byly bývaly povoleny v
rozpočtu prvního půlletí 1914:
A. V rozpočtu ministerstva kultu
vyučování.
26
article
1. V zákoně z 29. června 1910 říš. zák. č. 122
na rok 1910 pod kapitolou 9. tit. 13. § 19. pro „ve-
škeré vysoké školy technické“ „paušální potřeby
povolený a zákonem z 29. června 1913, říš. zák.
čis. 122, do konce prosince 1913 prodloužený úvěr
30.000 kor.
2. Dle § 9. zákona z 25. prosince 1911, říš. zák.
čís. 239, na rok 1911 stanovené a zákonem z 29.
června 1913, říš. zák. čís. 122 do konce prosince
1913 prodloužené částky a to: Kapitola 30. novo-
stavby“. tit. 4., § 14., Halič a Krakov 2,190.881 K
kap. 30. „novostavby tit. 4., § 15., Bukovina
164.955 K.
V rozpočtu ministerstva obchodu-
Dle § 9. zákona z 25. prosince 1911, řiš. zák.
čís. 239 na rok 1911 pod kap. 24. stanovené a zá-
konem z 29. června 1913. říš. zák. čís. 122, do
konce prosince 1913 prodloužené částky a to: Tit.
3. § 8., vybudování terstského přístavu (jedenáctá
díčí částka) 2.793.000 K, tit. 3. 5 9. poskytnutí
cvičně lodi ku praktickému výcviku kadetů ob-
chodního lodstva v lodní důstojníky, 10.000 K
Halič
Krakov
Bukovina 164.955
27
article
C. V rozpočtu ministerstva železnici
Zákonem z 29. června 1909 říš. zák. čís. 96
na rok 1909 pod kap. 25. Hit. 12. § 1. určený a ve
smyslu zákonů z 31. prosince 1912 říš. zák. čís. 2.
ex 1913 a z 29. června 1913 říš. zák. čís, 122 do
konce prosince 1913 prodloužený úvěr 18.300.000 K.
D. Obnosy v posledním odstavci § 7. zákon
z 31. prosince 1912 říl. zák. čís. 2 ex 1913 zmíněně.
mající lhůtu dvou let ku použilí.
nalaei
ulazhovae
Dále může býti do konce června 1914 použito
těchto úvěrů, zákonem z 29. června 1913 říš. zák.
čís. 122 do konce prosince 1914 prodlouženýcht
1. Z úvěrů povolených zákonem z 6. června
1901 říš. zák. čís. 63 a) úvěru povoleného na r. 1912
pod položkou 10. v obnosu 540.000 K; b) úvěrů
povolených na léta 1903, 1904 a 1905 pod položkou
7. v obnosu 2 mil. K. 3 mil. K a 2 mil. K. e) úvěru
povoleného na rok 1905 pod pol. 11. v obnosu
2.800.000 K.
2. Úvěru povoleného na železniční stavby
zákonem ze 24. července 1905 říš. zák. čís. 129
na rok 1906 pod položkou 5. v obnosu 658.000
a úvěru v obnose 2.529.000 K povoleného tímto
zákonem na rok 1908 pod pol. 2.
maln o
28
article
Na rok 1912 pod kap. 30. tit. 6. § 13 určeně
a do konce r. 1913 nepoužité úvěry (obnosyl mo-
hou nehledě k původnímu určení býti odděleně
převedeny a rozpočítány na položky kap. 30. tit.6.
§ 11. a) a b) na první půlletí 1914.
Článek VII. Ministr financí se zmocňuje za
první půlletí r. 1914 objekty nemovitého státního
majetku, jichž odhadní cena za každý jednotlivý
objekt nepřevyšuje obnos 50.000 K, zciziti do cel-
kové hodnoty 300.000 K bez předchozího zvlášt-
ního souhlasu říšské rady pouze proti dodatečné-
mu ospravedlnění
Rovněž je ministr financí proti dodatečnému
odůvodnění zmocněn za první půlletí 1914 dovoliti
zatížení objektů nemovitého státního jmění služeb-
nostmi, nepřevýší-li zmenšení ceny zatěžovaného
objektu anebo cena povolovaného práva v každémn
jednotlivém případě obnos 50.000 K. Celkevá cena
služebností, povolených v prvém půlletí 1914, ne-
smí převýšiti obnos 200.000 K. Dále je ministr f-
nancí proti dodatečnému odůvodnění zmocněn z
prvé půlleti r. 1914 společnostem jsoucím v použí-
vání státních drah dáti povolení ku prodeji postrá-
datelných pozemků stálních drah za přiměřenou
náhradu státnímu pokladu za zřeknutí se vlastni-
ckého práva a to i v případech, kdy odhadní cena
jednotlivého prodejného objektu převyšuje obnos
50.000 K.
K Celkevá
29
article
Článek VIII. Výnos úvěrních operací budiž
především spočten mimo rozpočet a pouze část
výnosu, odpovídající skutečnému výdaji, budiž u
všeobecné pokladní správy zařazena do rozpočtu
jako příjem
Článek IX. Působnost čl. III. zákona z 8. čer-
vence 1901 říš. zák. čís. 86 o zvýšení kořalečni
daně a přikázání části této dávky zemským fon-
dům království a zemí na říšské radě zastoupe-
ných prodlužuje se do konce června 1914 s opa-
fřením, aby zúčtování údělových obnosů zemským
fondům připadalících stalo se v říjnu 1914.
Článek X. O použití případných rozpočtových
přebvtků prvého pololetí 1914, pokud se jich ne-
použije k umoření kapitalií státního dluhu, budiž
říšské radě nejdéle do konce června 1915 podána
zákopná osnova.
Článek XI. Provedením zákona, klerý nabývá
platnosti dnem vyhlážení, pověřuje se Můj ministr
financí.
dům království
30
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 163.
(Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“)
Z Vídně, 22. října.
Když včera po 7. hodině večerní poslanči
se rozcházeli, obecně se říkalo, že počátkem
dnešní schůze ujme se slova ministr obchodu
Schuster-Bonnot, aby zodpověděl sedm dota-
zů, které byly podány v příčině společnosti
Canadian Pacific. Dnes však počátkem
schůze nepromluvil, ba ve sněmovně ještě se
neobjevil. J Jak nám bylo řečeno proto, že ne-
podařilo se dosud ministerskému předsedovi
přiměti strany, aby nepodporovaly návrh, kdy-
by byl podán v ten rozum, aby se o Schuste-
rově odpovědi zahájila neprodleně rozprava.
Hned po zahájení schůze povstal na kře-
sle, na kterém seděli dr. Julian Dunajewski,
dr. Josef Kaizl, dr. Vitold Korytowski a dr.
Václav Zaleski, dnešní správce mini-
sterstva financi svob. pán dr. En-
gel, aby předložil řádný rozpol čet
na první polovíci roku 1914 a podal k němu
fínanční výklal.
Schuster
Bonnot
Dunajewski
doktor
Kaizl
Vitold Korytowski
Zaleski
Ena
Vídeň
poslanecký sněmovna
Canadian Pacifik
31
article
Rozpočet na dobu od 1. ledna do 30. čer-
vna roku příštího vykazuje přeby t ek
69.741 K. Žajisté přebytek velmi malý při roz-
počtu 1.564 mil. K. Dávno jsme sí však od-
vykli posuzovati rozpočet podle přebytku, ne-
bo podle schodku. Také rozpočet s největším
přebytkem může býti špatný a také rozpočet
s velkým deficitem může býti dobrý. Záleží na
tom, jakými prostředky byl vybu-
dován přebytek a jakými příčinami způ-
soben úbytek. Záleží na tom, k jakým účelům
státní příjmy a peníze se vydávají. Zda hospo-
daří se rozumně, účelně a správně, zdali se
na jedné straně nerozhazuje, na druhé přes
míru neškrtí. V posledních letech jsme si na-
vykli, že rozpočet se rdousí v položkách výdaj-
ných, zejména na potřeby hospodářské a kul-
turní, aby se takovým způsobem získaly sumy
na položky jiné. Vláda podávajíc řádný rozpo-
čet na první polovici roku 1914, žádá za
plnou mockúvěru, k půjěee 142 mi-
lionů korun. 90 milionů korun má býti
užito takto: 30 milionů na investice
státních drah, ostatek na potřeby
mariny a vojska a také na umoření vše-
obecného státního dluhu.
Podávajíc řádný rozpočet vláda, jak jest
zvykem, podává parlamentu těž výkaz
výnosu daní státních až do určité
doby. Tentokráte od 1. ledna do konce mě-
síce září. Výkaz ten není valně uspokojivý.
Celkem vynesly daně v jednotlivých měsících
sice skorem o 16 milionů více, než ve stejné
době r. 1912, pokud se týká daní přímých, ale
výtěžek dani nepřímých klesl o 4.7 milionů K.
a výtěžek z cel o celých 8.5 milienů K. takže