ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a8517b0-8f1a-11dd-9aa5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 70, org 10, person 41, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 22. října 1913.
Praha
3 masthead
Čísto 290.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Prase v administras na měsíe na čivri feta s k = » dvoji donáškon a měsla. . o . na čtvrt leta 7kes ve fllálkáchi na měsle. . 9 K mo Pošton- 1čstn. na brvrt leta . . . . 9 k s0 sre droji adsilko na měsíe na čtvrt ista . K d
5 article
ltone čadozho oslaů oto vrozrzv tia míi
6 article
eek lloliěnsi zalkn míl- lle V drobném pradej ranni číslo o sobě, . pa s vačerní .s . . za s Ve fliálkách na venkově; ranní dislo. . . . . 10 p večerni . . . .. . . 8 b lnseráty platí se hotově napřen Předplacení a inserty přijim administrace v Marlanské nl., a Tam nacháseji se tál redakce, tiskárna a aapedise „Márodnich Llstá?. Rakopiny no Bevraosíl otě voet
Márodnich Llstat
7 article
V Praze, 22. října. Poslední bouřlivý rok rozrušil beztak ne- pevnou mezinárodní rovnováhu do té míry, že diplomaté v potu tváři sotva stačí uměle spo- jovat tříštící se politické spolky, srdečné do- hody a podobné zjevy mezinárodního práva. Jen ruské diplomacii co dá námahy vy- rovnat zase trhliny, které způsobily balkán- ské události. Oba hlavní představitelé ruské zahraniční politiky, předseda ministerské rady Kokovcov a ministr zahraničních záležitostí navštěvují pořadem významnější evropské dvo- ry, jezdí do Paříže, do Říma a Berlína. Stejně čilá jest i vláda francouzská, které se podařil výborný tah získáním Španělska pro spoleks Francií. Republika sistím výhodně chrání záda a zabezpečuje spojení se svými koloniemi,i kdyby nepočítala se značnou vojenskou po- mocí, kterou by v nutném případě mohlo Špa- nělsko poskytnouti, teb sve JJen na Dunaji jest stále jaksi ticho. Hrají tam solo. Občas ze zdvořilosti sice zachytí druhé housie Německo a zahude nějaký dopro- vod, ale v celku se mu nezdá příliš potřebným činit si újmu při doprovodu proslulého „obe- hraného klavíru“ trojspolkového. Německo ví. že muzika, kterou dodává Mičové náměstí Bal- kánu, dráždí tam jen uši a kazí Rakušanům
Rakušan Praha Paříž Řím Berlín Španělsko Francie Dunaj Německo Mičová náměstí Bala
9 article
obchody. Proč by si Německo pálilo pro jich zá- jmy prsty? Koho může nadchnout tato politika ? Zisku z ní nemá nikdo, ani pan Kánia, který přece sotva považuje své jmenování mexickým vy- slancem za povýšení. A prospívá-li to různým Kemalům bejům, z toho zase ani z křesťanské lásky nemůžeme míti radosti. Taktiku Míčového máměstí viděti i na posledním případě a ultimatem Srbskn. Ulti- matum nebylo potřebné, protože Srbsko k tak ostrému zakročení nezavdalo příčiny. Srbsko od počátku bojů s Albanií prohlašovalo, že zabere částí albanského území jen proza tímně a vyčká usnesení mezinárodní konference. Ra- kousko však se samozvaně vyhlásilo za alban- ského četníka a žádalo okamžitý ústup z hra- nie Albanie, určených londýnskou konferencí Srbsko volky nevolky se podrobilo. Při tom včera vídeňské oficiosní a polooficiosní listy vyhlašovaly ultimativní zakročení rakouské za konečné zlepšení styků mezi Srbskem a mon- archi. „N. Fr. Pr.“ viděla v tom „usnadnění hospodářských styků“. Pěkné usnadnění, ale pro Němce a Vlachy. „Zeit“ ukazuje dnes na způsob, jak se po- dobné nálady vytvářejí. Vídeňská korespon- denční kancelář zadržela na 24 hodin srbský úřadní výklad ústupnosti, kde zřejmě jest ob- jasněno, že ultimatum rakouské bylo zbytečné. Ze stylisace srbského prohlášení je také pa- trno, jak srbská vláda dusí v sobě hněv pro tuto ukvapenost rakouského zahraničního úřadu. Tak si napravujeme pokažené sympatie na jihu a tak budíme důvěru Evropy v mírl Nesnadno je za těchto okolností býti spo- kojeným vývojovou čarou naší zahraniční po- litiky, třebaže nás k čemusi podobnému vy- zývá v posledním čísle „Přehledu“ i p. Hauner.
Kánia Němec Vlach Hauner Německo Srbsko Albánie Francie Evropa
10 article
Ani osudné výsledky bojů na Bregalnici, které pohnuly pana Haunera k tak pessimistickým vývodům o slovanské myšlence vůbec, ne- ospravedlňují postup zahraničního úřadu a ne- mohou nás vůči němu naladit příznivěji. I kdy- by závěrečná slova úvahy páně Haunerovy že „Bregalnica rozmetala osnovu všeslovan- ských kombinací a že do české politiky mus býti vneseno více českého egoismu a více stát- ního egoismu“, byla vesměs správna. Naše česká politika nepříčí se státním zájmům; čím více bude našim spravedlivým po- žadavkům vyhověno, tím jistější podporu na- lezne v nás stát. Uspokojení našich práv do- týká se jen nadpráví, ale ne práv druhých ná- rodů. Ive snaze o slovanskou vzájemnos neoslavismus nepřekračoval mezí loyálnosti. Nemůžeme-li jíti po stopách literární kance- láře zahraničního úřadu, je to proto, že neza- pomínáme na státní zájmy v budoucnosti, že se nedáváme uchvátit nenávistí k sousedům naší monarchie, vyplývající z plemenné zášti Maďarů a Němců, ovládajících zahraniční úřad a že nezapomínáme na zájmy našeho obchodu a průmyslu na Balkáně. Ale ani Bregalnica nezdá se nám dosti pádným argumentem proti snahám o slovanské sblížení. Faktum, kterého nesmíme zapomnět, jest to, že u Bregalnice byla odvržena slovanská myšlenka oběma stra- nami a že to jedné straně velmi uškodiloa druhé neprospělo. Právě z českého egoismu nesmíme se zříkati nadějí na slovanskou soli- dárnost.
Hauner Haunerův Bregalnica Ive Maďar Němec Balkán Bregalnica
11 article
Události na poloostrově balkánském. Albanská záruka míru. Z Říma, 22. října. (N. W. I.) Rakousko-Uhersko a Italie zavázaly se srbské vládě, že se postarají aby albanští notablové na severu autonomního kní- žectví zaručili se za udržení míru v pohraničních územích. Obtížné zjišťování národností v Albansku. Z Paříže, 22. října. „Temps“ sděluje z Janiny. že v obci Borové odepřen byl vstup členům komise ohraničovací do domů z důvodu, že je to dle zvyku v zemi nepřípustno. Německý delegát přes to pře- lezí plot a dvorkem vnikl do jednoho domku. Oby- vatelstvo obce se shluklo, protestovalo proti to- muto jednání a komisi z obce vyhnalo. Delegát italský sažil se příměti mohamedány k prohlášení ze jim řecké uřady zabraňují vysloviti se pravdivě o svém smýšlení. Praví se, že delegáti rakouský italský budou žádati o vyslání ozbrojené podpory. Z Janiny, 22. října. V neděli odpoledne vyjeli si členové mezinárodní ohraničovací komise kromě rakouského delegáta Břliňského, který je churav. koňmo do okoli Frseky ziištovat národnost obyvatelstva v obefch. Nevedlo se jin však valně. Nejprve zavítali do obce Prodoni, kde ženy, přející si spojení s Řeckem, před ními se zavřely. Komise nemohla zjistiti, zda ženy a děti mluví jazykem albanským nebo jiným a musila se vzdáliti s nepořizenou. Stejně vedlo se jí v obci Borové, z níž vyprovázena byla zástu- pem lidu volajfcim: „Sláva Řeckuf“ „Spoje- ní nebo smrtl“ Všude v obcích chystají se v jižní Albanii proti komisi protss ty. Bývalí bulharští mínistři obžalováni pro- zemězradu.
Bor Břliňský Řeckuf Řím RakouskoUhersko Paříž Ob Prodoň Řecko Borová Albánie
12 article
Ze Solije, 22. října. „Bulgaria“ oznamuje: O b žaloba proti bývalým ministrům Savovu a Petrovu byla již u státního soudu podána. Povoláno jest 591 svěd- ků. Mezi nimi mnoho politiků. Obža- loba je st podána na zemězradu, Řecko-turecké jednání o mír. Z Athén, 21. října. [Ag. d'Ath.) Subkomité pokračoval dnes v projednávání článku ve příčine vakufů. Zdá se, že hlavní bod. ve příčině kterého je vážná neshoda, je ctázka vakufských desátků. které Řecko v žádném případě nebude moci přijati. Každá intervence turecké vlády na řeckém území se odmitá, a rovněž odmitá Řecko, aby příjmy va- kufu byly posílány za hranice. Z Cařihradu, 22. října. („N. W. T.“) Francouz- ské vyslanectví zdejší převzalo, jak známo, za války ochranu Řeků v Turecku a měsíc po měsící prona- jímalo pro agendu. s tím souvisící místnost. tomto měsíci však nájmu toho již neobnovilo,z čehož se soudí, že řecko-turecký míro bude záhy uzavřen a že v Cařihradě obnoví se řecký zenerální konsuilát.
Savův Francouz Řek Petrov Atény Řecko Cařihrad Turecko Aga . d ' Ath
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Polácí pro debatu o správní komisi. v Čechách. ddo Z Vídně, 22. října. Pariamentní komise Kol polského se dnes ráno usnesla hlasovati pro český návrh, aby o vládní odpovědí, již uděli na dotary v příčině zemské správní komise v království Če- ském, zahájila se debata. V rozpravě té ujmou se slova předseda dr. Leo a prof. Jaworski. Kníže Thun ve Vídni. Z Vídně, 22. října. (K. k.) Místodržitel kniž Thun přijel dnes ráno do Vídně. Hribar opět politicky činným. Z Lublaně, 22. října. V Praze dobře známý slovinský předák a bývalý starosta lublaňský Iva Hribar, jenž na podzim r. 1908 ustoupil z poli- tického života, bude se nyní ucházeti o mandát do zemského sněmu krajinského. Učiní tak ku přání národně-pokrokové strany slovinské. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 22. října. (K. k.) „Wiener Zeituný. oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval inže- nýra strojovky dříve Breitfeld. Daněk a spol. Kárlině Otokara Bartla učitelem v IX. hodn. třídě na české státní průmyslové škole v Plzni. Ministr veřejných prací jmenoval inženýra První českomoravské strojirny v Praze Zikmunda Pižla učitelem v IX. hodn, třídě na české státní průmy- slové škole v. Plani .
doktor Lea profesor Jaworský Thun Hribar Wiener Breitfeld Daněk Bartl Pižl Čechy Vídeň Lublaň Praha státní průmyslový škola v Plzeň
14 article
Výsledek voleb do badenského sněmu. Z Karlsruhe, 21. října. (K. k.) Při volbách do badenských dvou sněmoven byli zvolení: 29 členů středu, 9 národních Bberálů, 1 pokrokář, 3 kon- servativci, 9 sociálních demokratů, 1 divoký. Ve 21. volebním okrese jsou nutny užší volby. Nepokoje v Portugelsku. Z Lisabonu, 21. října. (K. k.) „El Mundo“ sdé- luje, že dnes ráno mělo propuknouti nové mon- archistické spiknutí, na ulicích ukázaly se však jen malé skupiny monarchistů, které se daly na útěk jakmile se policie objevila. Z Madridu, 21. října. [K. k.) Guvernéři pro- vincií Orense a Pontevedry, ležících na hranicíe portugalských, byli svých úřadů sproštěni. Z Lisabonu, 21. října. (K. k.) Agitátoři se po- kusili na několika místech poblíže Lisabonu přeru- šiti telegrafní a železníční spojení, oboje však bylo ihned obnoveno. V Lisaboně bylo zatčeno více nei 100 osob. V městě jest pořádek a klid. Na venkově nebyl klid porušen.
Karlsruhe Lisabon Madrid El Munda
15 article
Z Lisabonu, 21. říina. (K. k.) Ve městě Porto jest klidno. Portský guvernér uveřejnil vyhlášku, kterou sděluje obyvatelstvu, že pokus o povstání v Lisaboně byl ihned potlačen a dodává, že v celém Portugalsku jest veřejný pořádek úplně zajištěn. Z Lisabonu, 21. října. [K. k.) Oficielní komuniké praví: přes dlouhé přípravy rukou z ciziny strosko- talo úplně povstání, oněž se monarehiste minulé noci pokusili. Hnutí nezúčastníl se žádný člen armády. Vláda zá všechny podrob- nosti spiknutí a potrestá zodpovědné vůdce hnutí celé zemí jest absolutní klid. Z Lisabonu, 21. řijna. [K. k.) Některé ze zatčených osob zaujímaií vysoké společenské postavení. Také důstoj- níci a policejní úřadníci přidali se k hnu!í. Několik důstolníků a poddůstojníků bylo zatčeno v námořních kasárnech. Jeden poddůstoj- ník spáchal sebevraždu. Dle listu „Patria“ bylo hnutířízenodvěma výbory, vojenským a občanským komitétem a mělo zapo- číti vražděním ministrů a úřadníků.
Lisabon Portugalsko Patria
16 article
Pak měly současně tři sbory zasáhnouti v akol. Hnutí mělo vypuknouti v Portu, Braze, Evoře a Vianě. Z Porta, 21. říina. (K. k.) V celé severní části země, kde policejní úřady zatkly četné monarchisty a zabavily zbraně, je trvalý klid. Z Viga, 22. října. (K. k.) Cestující, přáibyvší sem z Portugalska, vypravují, že je spojení mezi isabonem a Portem přerušeno. Ve Vianě prý se vzbouřil 5. dělostřele- ský pluk, ledsn setník arž byl zebit Sazonov ve Varšavě. Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ruský zahraniční ministr Sazonov odiel dnes večer do Varšavy. Na nádraží dostavil se mezi jinými státní podtajemník Zimmormann. Cholera na Rusi. Z Novočerkaska, 21. října. P. t. ag.) V před- městí Novém Petrovsku vyskytlo se 5 případů smrti a 4 nová onemocnění cholerou Spor parlamentu s presidentem republíky na Kubě. Z Habany, 21. října. [K. k.) Poněvadž se kon- gres zdráhá sejíti se k mimořádné schůzi, aby pro- jednal presidentem předložené poselství o nové za- hraniční půjčce v obnosu 15 mil. dollarů, vznesl president Menocal výzvu ke kubánskému národu v niž dává na jevo, že v případě dalšího odporu kongresu bude nucen sáhnouti k mimořádnému opa- Konec revoluce na San Domingu. Ze San Domíngs, 21. října. (K. k.) Povstalci při- jali definitivně podmínky míru. Nepřátelství bylo zastaveno. tření.
Viana Port Sazonov Menocal Porto Braga Evora Vigo Portugalsko Varšava Berlín Rus Novočerkasko Nový Petrovsk Kuba Habana Sana Domingo Sana Domíng
17 article Vládní zpráva o státním rozpočtu na první pololetí roku 1914.
Vládní zpráva o státním rozpočtu na první pololetí roku 1914. Z Vídně, 22. října. (K. k. Státním rozpočtem, který dnes byl podán na říšské radě, inauguruje se „Kalendářní reforma státního správního roku“. Rakouská, uherskáa společná vláda se totiž dohodly přeložiti počátek správního roku z 1. ledna na 1. července. Řozpoč- tový rok bude tudíž na příště v rakouském, uher- ském a ve společném státním hospodářství obsa- hovati dobu od 1. července do 30. června příšti- ho roku. Aby byl vytvořen přechod k tomuto no- vému rozpočtovému roku, vsunuje se půlletní roz- počet za dobu od 1. ledna do 30. června 1914. kte- rý byl dnes předložen říšské radě. K tomuto roz- počtu připojí se příští celoroční rozpočet za dobu od 1. července 1914 do 30. června 1915, který bude podán říšské radě v únoru 1914. Touto rozlukou finančního roku od slunečního roku následujeme příkladu většiny velkých států.
Vídeň
18 article
První duben je počátečním termínem finančního roku v Anglii, od rok 1855, v německé říši od roku 1877, a ve většině německých spolkových států,v Dánsku, Švédsku. Norsku. Rumunsku a Japonsku dne 1. července počíná správní rok v Italii od ro- ku 1884, ve Španělsku. Portugalsku, ve Spojených státech severoamerických od roku 1844 a ve vět- lině velkých států jižní Ameriky. Až do roku 1863 nebyl ostatně ani v Rakousku kalendářní rok, nýbrž starý, dnem 1. listopadu počinající vojenský rok rokem správním. Možno míti za to, že přeložení počátku správ- ního roku na pozdější lhůtu než na 1. ledna ve všech zmíněných cizích státech stalo se hlavně proto, aby rozpočtový rok uveden byl lépe v sou- hlas s parlamentním kalendariem.“ Poněvadž tofiž rozpočtění státních výdajů a příjmů ve státním rozpočtu jest pochopitelně tím nespolehlivější, čím delší jest doba, ležící mezi prelíminováním a po- čátkem správního období, nemožno se sestavová- ním státního rozpočtu započíti dříve než v prv- ních měsících roku předcházejícího příštímu roz- počtovému roku.
Anglie Dánsko Švédsko Norsko Rumunsko Japonsko Španělsko Portugalsko spojený stát jižní Amerika Rakousko
19 article
Tyto práce, při nichž nutno zjistiti velké množství čisel, a namnoze vyjednávati mezi ústřed- nami, podřízenými úřady a ministerstvem financí, zaujmou, máme-li zřetel k našim poměrům, skoro dobu od dubna do září. V červenci nastává v par- lamentech delší letní přestávka; bylo by tudíž možno předložiti státní rozpočet za všech okolno- stí teprve počátkem podzimního zasedání. Doba, která je pak do 1. ledna volnou, je příliš krátká pro parlamentní projednání státního rozpočtu, tím spíše, že v prosinci pro Vánoční svátky nastává opět přestávka parlamentní činnosti. V Rakousku jsou tyto okolnosti ještě citelnější, poněvadž pů- sobí u nás vedle sebe trojí zastupitelské sbory, říl- ská rada, delegace a zemské sněmy, a delegace zemské sněmy nezřídka zaberou pro sebe část pod- zimku. Rakouský státní rozpočet byl také od r. 1865 pouze čtyřikrát v čas do 1. ledna správního ob- dobí parlamentem vyřízen; ve všech ostatních le- tech nabyl finanční zákon teprve po 1. lednu moei zákona a často vůbec nebyl vyřízení vláda byla pak po celý rok nucena vypomáhatí si zatímním rozpočtem. Také v Uhrách byl finanční zákon od r. 1867 pouze devětkrát v čas do 1. ledna říšským sněmem vyřízen.
Rakousko Uhry
20 article
Rakouská říšská rada několikrát, a to již v letech 1879 a 1884, dala podnět ku přeložení za- čátku rozpočtového roku na jinou dobu. Poněvadi však náš rozpočet přispíváním ke společným zále- žitostem souvisí se společným rozpočtem a jistý. mi účty také s uherským rozpočtem, dalo se přelo- žení v Rakousku provésti jenom, bylo-li prove- deno také v Uhrách a ve soolečné státní finanční správě. Rakouská vláda zahájila v r. 1884 vyjed- návání v tomto směru, a pokračovalo se v něm do r. 1892, bylo však bezvýsledným pro zamftavé sta- novisko Uher. Při projednávání státního rozpočtu na rok 1910 vyzvala pak poslanecká sněmovna re- solucí opětně vládu, aby počátek rozpočtového roku stanovila na 1. dubna nebo 1. července. Vy- jednávání bylo pak opět zahájeno a vedlo tento- kráte ku příznívému výsledku. Důsledkem toho je nyní předložení půlletního rozpočtu na říšské radě, aby zjednán byl přechod k novému rozpočtovému roku. Při volbě mezí 1. dubnem a 1. červencem musila se vláda rozhod- nouti pro 1. červenec, poněvadž by zvolením 1. dubna nebylo ani po stránce administrativní, ani se zřetelem k snadnějšímu parlamentnímu vyříze- ní získáno podstatné výhody. Při začátku rozpočto- vého roku v červenci může býti státní rozpočet mi- nisterstvem finaneí vypracován až do ledna a lednu nebo počátkem února předložen říšské radě. která pak do zahájení správního období dne i. července má 4 až 5 měsíců času. Nesporně bude pak říšské radě dána možnost rozpočet v čas vy- říditi. Ostatně slíbuje si vláda od přeložení roz- počtového roku vedle usnadnění parlamentého vy- řízení rozpočtu také jiné administrativní výhody Přechodný rozpočet na dobu od 1 ledna do 30. června 1914 sykazujer na výdajích . . . . . 1.564.458.879 K na přijmech 1.564.528.620 a končí tudíž přebytkem 69.741 k
Rakousko Uhry
21 article
Srovnání číslic tohoto půlletního rozpočtu rozpočtovými číslicemi r. 1913 skýtá velké obtíže. Státní příjmy a také výdaje nejsou totiž v četných služebních odvětvích nijak rovnovměrně rozděleny na obě kalendářní půlletí. Druhé půlletí od červen- ce do prosince je pro státní poklad daleko vydat- nější a vykazuje zpravidla zvýšené výnosy celého roku proti roku loňskému. Za to nutno mnohé značné výdaje hraditi právě v prvních měsících roku. Zejména přímé daně vydají v druhém kalen- dářním půlletí daleko větší procento než v prvém. U tabáku dociluje se hlavních příjmů v druhém půlletí; nákup vnitrozemských tabáků, který vy- žaduje velkých obnosů, musí se však z aejjrr čti části díti již v prvních měsíefch kafendářního roku. V celkovém obnosu příjmů a výdajů vyrovnaly se však tyto rozdíly potud, že půlletní rozpočet na dobu od 1. ledna do 30. července 1914 nevykazuje sice žádného plus proti účetní polovině rozpočto- vých číslic roku 1913, zůstává však přece jen o- krouhle o 614 mil. za polovinou rozpočtu na rok 1913. sa Číselné srovnání mezi přechodným rozpočtem a rozpočtem na rok 1913 je tudíž nemožno, Povaze přechodného rozpočtu odpovídá, že jsou v něm preliminovány pouze takové výdajové položky, které skutečně v této době bezpodmínečně musí býti realisovány. Tím se také vysvětluje, že všechny úvěry v tomto půlletním rozpočtu mohou býti použity pouze v době do 30. června 1914.
22 article
Jako v dřívějších letech nemohou ani letos býti veškeré státní výdaje hrazony z běžných příjmů. V článku IV. návrhu finančního zákona žádá vláda o zmocnění k úvěrním operacím 141.8 mil. korun. Z tohoto obnosu nespadá však 59.9 mil, korunv úvahu pro rozpočet prvního půlletí 1914. JJe to vlastně dodatečný úvěr k rozpočtu na rok 1913, o nějž proto nutno požádati, poněvadž delegace dne 20. října 1912 povolily mimořádné úvěry na zbro- jení pro vojsko a lodetvo, které měly by býti splat- nými v r. 1913. Na příspěvek na nás připadající nebylo však možno ještě ve státním rozpočtu na rok 1913, který v tuto dobu byl již hotov, vzíti zřetele. K jich uhražení bude nyní použito zmíně- né úvěrové operace. Po vyloučení tohoto obnosu zbývají úvěrové operace obnosem 89.9 mil. korun. t. j. okrouhle 5,7 proc. celkových, na dobu od ledna do 30. července 1914 rozpočtených vý- dajů V roce 1913 navrženy jsou ve finančním zá- koně úvěrní operace k zaopatření 130 mil. korun Mimo to byly k úbradě výdajů r. 1913 dva vými- nečné příjmy, totiž správní přebytky z roku 1911 okrouhle 421/2 mil. korun a výtěžek mincovní v milionů korun, dohromady tedy 491/4 mil. korun. které ovšem letos chybí. Tyto tři položky v obnosu 1791/4 mil. korun činí rovněž okrouhle 5.7 proc. cel- kové potřeby rozpočtené na rok 1913. V I. pololetí 1914 budou tudiž jako v r. 1913 okrouhle 94.3 proc. státních výdajů hrazena běžný. mi příjmy.
23 article
Při volbě výdajů, které budou hraženy příjmy z úvěrních operací, přihlíželo se dle platné zvyklo- sti především ke slavebním a jiným investicím stát- ních drah, na něž v prvém pololetí 1914 žádá se pouze 30 mil. korun, poněvadž stavební období v prvních 6 měsících roku je krátké a také na za- opatřování provozovacích prostředků v prvém po- loletí je vzhledem na platné dodávací lhůty a pla- tební smlouvy potřebí poměrně menších obnosů. Dále hradí se úvěry mimořádné potřeby na vojsko a lodstvo a konečné má 6,435.000 korun býti úvě- rovou operací opatřeno na umořování všeobecného státního dluhu. Při těchto úvěrových operacíchk účelům umořovacím, jde, jak známo, o to, aby ty druhy státního dluhu, které v roce 1868 zejména pro ustanovení slosovacích plánů nemohly býti uni- fikovány, byly v dané chvíli dodatečně přeměněny v rentu, čemuž již v § 2. zákona ze dne 24. pro- since 1867 říš. zák. čís. 3-1868 bylo vysloveno zá- sadní zmocnění. Ostatně bylo to obmezeno na míru takovou, že se potřeba úroková i v prvém polo- letí 1914 rovná úrokovým úbytkům, vznikajícímz umořování. Při tom dlužno míti na zřeteli, že při sestavování přechodného rozpočtu pro odpadnutí náhodných příjmů a výnosu čelných přijmových ka- tegorii v prvém pololetí byla rozvaha příjmů a vý- dajů zvlášť obtížná, kdežto výdaje jen o málo zů- stávají za arithmetickou polovicí roku 1913.
24 article
Osnova finančního zákona na dobu od 1. ledna do 30. června roku 1914. Z Vídně, 22. řijna. (K. k.) Článek I. Veškeré státní výdaje n dobu od 1. ledna do 30. června 1914 stanoví se na 1564.458.879 K článek II. Zvláštní použití a rozpočtové část- ky povolené pro jednotlivá odvětví správy obsa- huje první část následujícího státního rozpočtu. Úvěrů povolených dle jednotlivých kapitol, titulů paragrafů a číselně oddělených odstavců v para- grafech tohoto státního rozpočtu smí býti použito pouze k účelům, označeným v jednotlivých kapi- tolách, titulech, paragrafech a odstavcích v para- grafech a to zvlášť pro řádnou a pro mimořádnou potřebu. Článek III. K úhradě státních výdajů, povole- ných v čl. I., určeny jsou příjmy přímých daní a nepřímých dávek, rozpočtené ve druhé části to- hoto státního rozpočtu částkou 1474.,594.890 kor., které mají se vybírati dle platných pravidel, ostatní příjmová odvětví státu, jakož i výtěžek 89.933.730 K úvěrních operací, povolených v čl. IV. sub. 1—3.
Vídeň
25 article
Článek IV. Ministr financi je zmocněn tyio částky opatřiti úvěrními operacemi: 1. Na umoření všeobecného státního dluhu v prvém půlletí roku 1914: 6,435.000 K. 2. Na stavby a opatření provo- zovacích prostředků stáfních drah 30.000.000 K. 3. Na příspěvky k mimořádné potřebě vojska a lod- stva na prvé půlletí 1914: 53.498.730 K. 4. Na pří- spěvky k mimořádným potřebám pro vojsko a lod- stvo, povoleným delegačním usnesením XII. a XIII. 20. října 1913. 51.897.600 korun. Dohromady 141.831.330 korun. vožšomu meměv článek V. Na prvé půlletí r. 1914 k vydání povolené a po jeho vypršení buď vůbec nepoužité nebo jen z části použité úvěry pomíjejí koncem června 1914. Vyňaty jsou z tohoto ustanovení část- ky, které jsou určeny k hražení běžných výdajů. jako platů, pensí atd., nebo k plnění takových úkonů, které se zakládají na právním titulu, jako úroky státního dluhu atd.: těchto částek možno používati až do vypršení promlčecí lhůty Článek VI. Následujících úvěrů (částek) možno použiti ještě do konce června 1914 a pokud ne- bylo jich použito do konce r. 1913, možno s nimi naložiti tak, jako kdyby byly bývaly povoleny v rozpočtu prvního půlletí 1914: A. V rozpočtu ministerstva kultu vyučování.
26 article
1. V zákoně z 29. června 1910 říš. zák. č. 122 na rok 1910 pod kapitolou 9. tit. 13. § 19. pro „ve- škeré vysoké školy technické“ „paušální potřeby povolený a zákonem z 29. června 1913, říš. zák. čis. 122, do konce prosince 1913 prodloužený úvěr 30.000 kor. 2. Dle § 9. zákona z 25. prosince 1911, říš. zák. čís. 239, na rok 1911 stanovené a zákonem z 29. června 1913, říš. zák. čís. 122 do konce prosince 1913 prodloužené částky a to: Kapitola 30. novo- stavby“. tit. 4., § 14., Halič a Krakov 2,190.881 K kap. 30. „novostavby tit. 4., § 15., Bukovina 164.955 K. V rozpočtu ministerstva obchodu- Dle § 9. zákona z 25. prosince 1911, řiš. zák. čís. 239 na rok 1911 pod kap. 24. stanovené a zá- konem z 29. června 1913. říš. zák. čís. 122, do konce prosince 1913 prodloužené částky a to: Tit. 3. § 8., vybudování terstského přístavu (jedenáctá díčí částka) 2.793.000 K, tit. 3. 5 9. poskytnutí cvičně lodi ku praktickému výcviku kadetů ob- chodního lodstva v lodní důstojníky, 10.000 K
Halič Krakov Bukovina 164.955
27 article
C. V rozpočtu ministerstva železnici Zákonem z 29. června 1909 říš. zák. čís. 96 na rok 1909 pod kap. 25. Hit. 12. § 1. určený a ve smyslu zákonů z 31. prosince 1912 říš. zák. čís. 2. ex 1913 a z 29. června 1913 říš. zák. čís, 122 do konce prosince 1913 prodloužený úvěr 18.300.000 K. D. Obnosy v posledním odstavci § 7. zákon z 31. prosince 1912 říl. zák. čís. 2 ex 1913 zmíněně. mající lhůtu dvou let ku použilí. nalaei ulazhovae Dále může býti do konce června 1914 použito těchto úvěrů, zákonem z 29. června 1913 říš. zák. čís. 122 do konce prosince 1914 prodlouženýcht 1. Z úvěrů povolených zákonem z 6. června 1901 říš. zák. čís. 63 a) úvěru povoleného na r. 1912 pod položkou 10. v obnosu 540.000 K; b) úvěrů povolených na léta 1903, 1904 a 1905 pod položkou 7. v obnosu 2 mil. K. 3 mil. K a 2 mil. K. e) úvěru povoleného na rok 1905 pod pol. 11. v obnosu 2.800.000 K. 2. Úvěru povoleného na železniční stavby zákonem ze 24. července 1905 říš. zák. čís. 129 na rok 1906 pod položkou 5. v obnosu 658.000 a úvěru v obnose 2.529.000 K povoleného tímto zákonem na rok 1908 pod pol. 2. maln o
28 article
Na rok 1912 pod kap. 30. tit. 6. § 13 určeně a do konce r. 1913 nepoužité úvěry (obnosyl mo- hou nehledě k původnímu určení býti odděleně převedeny a rozpočítány na položky kap. 30. tit.6. § 11. a) a b) na první půlletí 1914. Článek VII. Ministr financí se zmocňuje za první půlletí r. 1914 objekty nemovitého státního majetku, jichž odhadní cena za každý jednotlivý objekt nepřevyšuje obnos 50.000 K, zciziti do cel- kové hodnoty 300.000 K bez předchozího zvlášt- ního souhlasu říšské rady pouze proti dodatečné- mu ospravedlnění Rovněž je ministr financí proti dodatečnému odůvodnění zmocněn za první půlletí 1914 dovoliti zatížení objektů nemovitého státního jmění služeb- nostmi, nepřevýší-li zmenšení ceny zatěžovaného objektu anebo cena povolovaného práva v každémn jednotlivém případě obnos 50.000 K. Celkevá cena služebností, povolených v prvém půlletí 1914, ne- smí převýšiti obnos 200.000 K. Dále je ministr f- nancí proti dodatečnému odůvodnění zmocněn z prvé půlleti r. 1914 společnostem jsoucím v použí- vání státních drah dáti povolení ku prodeji postrá- datelných pozemků stálních drah za přiměřenou náhradu státnímu pokladu za zřeknutí se vlastni- ckého práva a to i v případech, kdy odhadní cena jednotlivého prodejného objektu převyšuje obnos 50.000 K.
K Celkevá
29 article
Článek VIII. Výnos úvěrních operací budiž především spočten mimo rozpočet a pouze část výnosu, odpovídající skutečnému výdaji, budiž u všeobecné pokladní správy zařazena do rozpočtu jako příjem Článek IX. Působnost čl. III. zákona z 8. čer- vence 1901 říš. zák. čís. 86 o zvýšení kořalečni daně a přikázání části této dávky zemským fon- dům království a zemí na říšské radě zastoupe- ných prodlužuje se do konce června 1914 s opa- fřením, aby zúčtování údělových obnosů zemským fondům připadalících stalo se v říjnu 1914. Článek X. O použití případných rozpočtových přebvtků prvého pololetí 1914, pokud se jich ne- použije k umoření kapitalií státního dluhu, budiž říšské radě nejdéle do konce června 1915 podána zákopná osnova. Článek XI. Provedením zákona, klerý nabývá platnosti dnem vyhlážení, pověřuje se Můj ministr financí.
dům království
30 article
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 163. (Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“) Z Vídně, 22. října. Když včera po 7. hodině večerní poslanči se rozcházeli, obecně se říkalo, že počátkem dnešní schůze ujme se slova ministr obchodu Schuster-Bonnot, aby zodpověděl sedm dota- zů, které byly podány v příčině společnosti Canadian Pacific. Dnes však počátkem schůze nepromluvil, ba ve sněmovně ještě se neobjevil. J Jak nám bylo řečeno proto, že ne- podařilo se dosud ministerskému předsedovi přiměti strany, aby nepodporovaly návrh, kdy- by byl podán v ten rozum, aby se o Schuste- rově odpovědi zahájila neprodleně rozprava. Hned po zahájení schůze povstal na kře- sle, na kterém seděli dr. Julian Dunajewski, dr. Josef Kaizl, dr. Vitold Korytowski a dr. Václav Zaleski, dnešní správce mini- sterstva financi svob. pán dr. En- gel, aby předložil řádný rozpol čet na první polovíci roku 1914 a podal k němu fínanční výklal.
Schuster Bonnot Dunajewski doktor Kaizl Vitold Korytowski Zaleski Ena Vídeň poslanecký sněmovna Canadian Pacifik
31 article
Rozpočet na dobu od 1. ledna do 30. čer- vna roku příštího vykazuje přeby t ek 69.741 K. Žajisté přebytek velmi malý při roz- počtu 1.564 mil. K. Dávno jsme sí však od- vykli posuzovati rozpočet podle přebytku, ne- bo podle schodku. Také rozpočet s největším přebytkem může býti špatný a také rozpočet s velkým deficitem může býti dobrý. Záleží na tom, jakými prostředky byl vybu- dován přebytek a jakými příčinami způ- soben úbytek. Záleží na tom, k jakým účelům státní příjmy a peníze se vydávají. Zda hospo- daří se rozumně, účelně a správně, zdali se na jedné straně nerozhazuje, na druhé přes míru neškrtí. V posledních letech jsme si na- vykli, že rozpočet se rdousí v položkách výdaj- ných, zejména na potřeby hospodářské a kul- turní, aby se takovým způsobem získaly sumy na položky jiné. Vláda podávajíc řádný rozpo- čet na první polovici roku 1914, žádá za plnou mockúvěru, k půjěee 142 mi- lionů korun. 90 milionů korun má býti užito takto: 30 milionů na investice státních drah, ostatek na potřeby mariny a vojska a také na umoření vše- obecného státního dluhu. Podávajíc řádný rozpočet vláda, jak jest zvykem, podává parlamentu těž výkaz výnosu daní státních až do určité doby. Tentokráte od 1. ledna do konce mě- síce září. Výkaz ten není valně uspokojivý. Celkem vynesly daně v jednotlivých měsících sice skorem o 16 milionů více, než ve stejné době r. 1912, pokud se týká daní přímých, ale výtěžek dani nepřímých klesl o 4.7 milionů K. a výtěžek z cel o celých 8.5 milienů K. takže