Periodikum ALTO Viewer

1

Strnna a.

Strnn a

2

NÁRODNÍ LINTY.

3

13. května 1903. Číslo 131.

4 article

ně vítá! To, co vidíte, není zásluhou Vaší — jsou to Pofemkinovy vesnice, jež lid staví nikoli snad k vůli Vám, nýbrž k vůli svému duchov- nímu místnímu správci, jemuž odepřením slav- ného Vašeho uvítání nechce způsobiti u Vás ne- příjemností. Zkrátka řečeno: činnost biskupa za doby naši neobsahuje pouze udílení svatých svátostí. podpisování listin konsistoří předložených a udí- lení důtek a trestů provinilým kněžím — dnes potřebí jest k úřadu biskupskému mnohem více. zvláště hodně rozhledu, hodně intelligence, hodně lásky! Odhoďte od Sebe falešné rádce, kteří jen stále Vám lichoti, kteří však čím více uměle zlatí zevnějšími effekty gloriolu kolem Vaší osoby. tím více vzdalují Vás od srdcí lidu i duchoven- stva. Svati Petr a Pavel nejezdili v ekypážích, nebyli voděni pod baldachýnem, nepředpisovali svým kněžím, aby před nimi klekali, nepořádali hostiny pro mocné tohoto světa — a právě proto obrátili půl tehdejšího světa. U nás bohudíky ne- dospěly poměry ještě tak daleko, jako v „paša- Iiku“ Kohnově, mnozí šli však za ním, v jeho šlépějích. Doufejme, že nynější hrozná afféra Kohnova otevře důkladně oči i u nás těm, keři byli na nejlepší cestě státi se Kohny českými.

Petr Pavel Kohnův Kohn Pofemkinův vesnice

5 article

Hieďte více dolů k lidu a svým spolupracovníkům, nižšímu kleru, než k šlechtě a jiným mocným tohoto světa, buďte spravedliví nejen dle slad- kých svých slov, nýbrž i ve skutcích, milujte zemi, z níž veliké Své příjmy béřete, jinak i na Vás čekají dny podobné, jakých se dožil a při svém jednání dožíti se musil Theodor Hrozný na Moravě. Kéž by několik těchto upřímnýcli slov, jichž účelem není bouřiti proti Vám, nýbrž otevříti Vám aspoň na chvíli oči od Vašeho prodajného okolí špafně, informované, padlo u Vás na půdu dobrou! Že píši veřejně v časopise, jehož ochotě zde veřejně díky, vzdávám, příčinou jest, že Vám ve Vaší bohorovnosti již. nie jiného ne- imponuje, než veřejné mínění, toho jediného se ještě bojíte. Místo, abyste v duchu pátrali o pravdě výtek zde pronesených, budete snad dle výborného vzoru Kohnova i dle osvědčených tradic vlastních, pátrati po pisateli tohoto listu. Neradím. Vám to — jsem osobou až příliš ne- patrnou, věnujte úsilí to raději nápravě a dů- kladné reformaci in capite et membris — dřív. než hude vůbec pozdě!

hledět Hrozná Kohnův Morava

6 article „Česká spořitelna“.

„Česká spořitelna“. Minul den první, minul vterý, zkrátka, pro- běhla tři čísla »Bohemie« a její dlouhý odmlk z nedělní naší studie o »obnovených stanovách« České spořitelny neskončil ještě: Poněvadž »Bo- hemia« opravuje veškeré naše poklesky ve pří- čině České spořitelny i takové, kteréž jimi nejsou, musíme za to míti, že s poslední naši odpovědl jest co do její korrektnosti úplně spo- kojena a že mlčky doznává, že »dočasný« pan místodržitel nemá práva povolovati a rozdělovati příspěvky České spořitelny k dobročinným i vše- obecně prospěšným účelům; poněvadž toto právo podle § 57. al. 15. a 68. al. 8. vyhraženo jest výslovně slavné valné hromadě a neméně slav- nému ředitelstvu České spořitelny. Nedivíme se orgánu pana dra Eppingra, že se s námi v této přičině oetl ve shodě proti svému prvotnímu. sobotnímu mínění, kdy nacházel se ještě v do- mněnce, že stanovy České spořitelny přiro zeně neodporují nikterak tomu, aby část sumy pro dobročinné a všeobecně pro- spěšné účely určené odváděla se úřadujíeímu místodržiteli s výslovným určením »pro huma- nitní účely«. Použili jsme k důkazu svému právního dokumentu, jejž »Bohemie« sama, ovšem mylným způsobem proti nám uvedlaa stojíme s ní na téže právní půdě, i nemůže tudiž býti s její strany žádné omluvy, nebot při paragrafech nedokazuje jich číslo, nýbrž spíše obsah. Ačkoli tedy dovedla »Bohiemie« napsati o naší »jednadvacilce« celý článek a nyní mlčí, nezazlíváme jí, nýbrž clíme její po- chopitelný stud, byť vypadala chudinka při tom jako liška, do pasti svévolně vlezší a nohu tam nechavší. Že správně vykládáme stanovy České spo řitelny i staré i obnovené, pro předčasné i dočasné pp. místodržitolo platné, dokazuje také naprostá nepřítomnost jakékoli c. k. opravy v naší redakci. Tento negativní doklad. nám scházel

Bohiemie Český spořitelna Bohemia

7 article

Kdyby se náhle uskutečnili velký záměr spo- jení moře Zlutého a Tichého oceánu spolu s mo- řem Středozemním a oceánem Atlantským drá- hou sibiřskou a železniční tratí Cařihrad- Soluň, Niš, jež jest hlavní stanici dráhy, spojující Gaři- hrad s Paříží, měla by velkou budoucnost, nebot stala by se ústřední stanici uzlovou na polo- ostrově balkánském. Jest to rovněž pochopitelné jako daleké. Uskuteční se to? Události, třeba v zásadě lo- gické, vykazují mnohdy paradoxy. Výpočtya předpovědi jdou čarou rovnou, události a vý- sledky v klikatých čarách. Slyšel jsem též, že v Srbsku jest populárn myšlénka, přenésti sídlo královské do Niše- Jedni ukazují na historieké tradice města, jiní na potřebu bezpečnějšího umístění sídla králov- ského než v Bělehradě, jenž, jak známo, lež při samé hranici uherské. Niš má znamenitě čáky, státi se velkým mě stem, ležíť ve středu rozlehlé, úrodné roviny, ko- lem níž zvedají se pahorky a v dáli týčí se vý- běžky a stráně hor balkánských. Poutník nenalézá tu nijakých nových, od- lišných dojmů, dnešní Niš je tichá, zadumaná starobná. Tvrz s hromadami hlavní dělových, do- bytých na bojištích různých časů, složenýmiv kupy vedle cesty uvnitř tvrze, se zříceninami mešit tureckých, s hliněnými, lepenicovými chý- žemi, s krámy a dilnami chudých řemeslníků — tato Niš jest stokrát milejší a příjemnější, než Niš budoucí, okázalá rozsáhlými budovami no- vých slohů, hlučnými elektrickými dráhamia sty továrních komínů. V této tišině žijí lidé nepopíratelně spokoje- nější se svým losem, neotráveni nemírným pra- hnutím po požitcích, bijí vřleeji, rychleji brat- ská srdce. — — Tišina noční byla úplna. V Nišavě obrážely se hvězdy, ozářeny měsícem stříbrně vlny, a řeka šeptala osamělému chodci překrásné legendy a pověsti slovanského života. V Krakově.

Poutník Cařihrad Soluň Niš Paříž Srbsko Bělehrad Nišava Krakov

8 title

Vladumír šl. Lewicki.

Lewický

9 article

k úplné spokojenosti s výsledkem našeho bádání v obnovených stanovách spořitelních, neboť mu- síme za jisté pokládati, že opravovalo-li c. k. státní zastupitelstvo náš názor, že rozdělení části k dobročinným a všeobecné prospěšným účelům od České spořitelny poskytnuté nenáleží k vý- konům representace, zajisté by opravilo i náš názor, že stanovy České spořitelny vylučují tuto funkci vrchního kurátora a přikazují ji výslovně slavnému ředitelství staroslavné České spořitelny. Neboť kdyby byl platným názor »Bohemie«,a je-li pravdou, že »tudíž dočasný místodržitel dle svého úřadního postavení lépe než kdo jiný jeso s to posouditi, kde jest nouze největší a kde toho potřeba nejvice káža«, jak se v opravě c. k. státního zastupitolství píše, potom hy mu- sila se mu vyhraditi celá suma, spořitelnou po volená k rozdělení, neboť jakožlo nejpovolanější znalec nouze a zvláště všeobacného prospěchu, nemohl by celý ohromný obnos ročního millionu ponechati přece k rozdělování ředitelství, kteréž rozděluje sumu tuto podle politických zásad a prospěchu všeobecné germanisace, jak notoricky známo — neboť maje právo na část, musil by míti právo na celou tu sumu.

Český spořitelna Bohemia

10 article

Tak tedy souhlasí s námi i »Bohemin« i. c. k. státní zastupitelství. Zaplať pánbůho S vyjasněnými zraky hledíme vstříc dalšít hu- doucnosti a rozvoji otázky České spořitelny ze zřeniska obnovených stanov, zejmena jich § 24, pojednávajícího o »Vydávání zásit ac v nií cah listů«, k nimž nyní také v České spořitelně došlo. Pro dnešek uvádime pouze doslovné znění jeho prvních dvou odstavcůj jež jest následovní: V dobácb, ve kterých trvale převládl aj výplaty vkladatelům, může ústa k tomucíli, aby od svých hypot. dluž níků ze skoro nevyhnutelných vý po- vědíjistin co možno škodu odvratil, vydati na dodatele znějící, slosováním nejdéle ve dvaceti létech splatné zástavní listy. Co se týče jistoty pro zvláštní uspokojení ná- roků vyplývajících ze zást. listů, ustanovují se ústavem vlastní hypotekární pužadavky ve stejné výši po způsobu naznačeném v zákoně od 24. dubna 1874 ř. z. č. 84 jednajícím o bájení práv majitelů zást. listů, a lze mimo to k tomu cíli též užiti zá- konitě způsobilých cenných papírů: O bnosu prodejem takových zást. listů vytě- žených smíse užiti jedině k výplatám vkladatelů. Myslíme, že paragraf tento povídá a dnešním trvalém stavu České spořitelny více než všech 120 naších dosavadních spořitelních článků do- hromady.

Český spořitelna

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Seh ůze 216. Z Vídně, 12. května. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dělnost parlamentu! Šest let již jest ide álem vlád. Dr. Körber pracuje k ní čtvrtý rok. Bez úspěchu, bez výsledku. Hanehnými lháři, prahídnými proroky ukázali se pokoutní našeptá- vači, kteří r. 1899 namlouvali a předpovidalit „Znásilněte jen Čechy, pokořte kde co ve státě před německou obstrukcí a bude dobře. Sně- movna bude pracovati, jak by ji namydlil!“ Nuže — zastaveno práve české, ale zastaveny také normální poměry sněmovny. Nalězá se ve stagnaci, ve ztrnulosti a zůstane v ní, dokud ne- bude zjednán s národem českým stav takový. by viděl, že přestalo nepřátelství exekutivy prot němu. Jen touto rovnou cestou lze dospěti k ná- pravě. Žádnou jinou. Poznání bídy a zbědovanosti, ve které tyči nehybně říšská rada, zobecňuje. Mohlo se na- mítnouti: To je strannické škaredohlidství krajní opposice. Pomalu prohlédlo se také jinde a dne ti, kde byli plni optimismu nejrůžovějšího, lomí rukama, volajíce: Zle jel Zle je! K těmto sankvinikům, na pessimisty obráceným, náleži také bývalý předseda Dav. Abrahamowicz.

doktor Körber Čecho Vídeň poslanecký sněmovna

12 article

Jeho dnešní dotaz na hr. Veltra je lamento v rouše interpellace. Všeněmcům zdála se tuze dlouhou. Volali na předsedu, by jednal s pol- ským mluvčim jako s jiným. Musíme doznati, že jejich výtky, výkřiky a výzvy byly oprávněny. Je-li stanoveno jednacím řádem, že tazatel má přestati na dotazu, musí toto pravidlo býti za- chováno poslancem každým. Ve sněmovně jsou všichni členové rovnoprávni, ať si jsou jedinci či členy největšího klubu. Pouhým poznáním zchátralosti parlamentu není ještě zpomoženo. Na předsednictvu zá- chrana z ní se nenajde. Tu dlužno přivoditi nikoli s křesel předsednických, nýbrž s křesel ministorských. Tu není platen nic sebe lepší jed nací řád. Obrat může a musí přijít od těch, kdež dávají politice směr, ráz a ducha. Posl. David Abrahamowicz měl se obrátiti na jinou adresu Na správnou. Na páně Körbrovu.

Posl Abrahamowicz Körbrův

13 article

Celé dvě hodiny trval úvod k dnešní schůzi Polovina té doby vyplněna byla drem. K ör- brem a drem. Hartlem odpovědmi na do- tazy. Ministr vyučování se pronesl naposledy Reagoval na čtyři interpellace o skandálech na technice a na universitě víden ské, promluvil o těchto zjevech velmi obširně nazval je sám hanebnými a pohrozil nejkraj- nějšími opatřeními: uzavřením ústavů těch. kdyby nenastal klid. Antisemité nebyli spokojeni výklady jeho a volali: „Přijdeme tam s bejkovei a sjednáme sami pořádek!“ Když dr. Tschan, který stál u ministerských lavic, prohodil něco k tomu, osopil se naň dr. Gessmann a řekl: „Vy mlčte, vy teháne — víte?!!“ Prochaz ka křičel na ministerského předsedu, sedícího vedle dra. Hartla: „Ty všivácké pravincie sklidíme sami. Nechceme se do šarvátek bijících se a nebi jících se buršáků mísiti nikterak. Tím méně pak stavět se po bok německým nacionálům či konser vativcům. Ale myslíme, že by si poslanci za Vi deň měli tak opovážlivý výrok o „provinciích“ jaký učinil pan Prochazka, rozmysliti ne tři krát, nýbrž desetkrát a povážiti co nejbedlívěji čim by byla Videň bez „provinicií jsouc odkázána k roli, být pouhým hlavním mě- stem dolnorakouským. K velikému překvapení dra. Hartla a ještě k většímu žalu Körbrovu usneseno v příšti schůzi v pátek vykonati — formálně o dnešním prohlášení ministra vyučování, fakticky všako všech příbězích na technice a universitě vídeň- ské — debatu. Proti tomu hlasovali toliko Po- láci, Vlachové, němečtí velkostatkáři, němečtí nacionálové, lidovci a pokrokovci a konserva- tivní velkostatkáři hr. Beleredi a Šule.

Hartl doktor Tschan Gessmann Prochaz Prochazka Vlach Beleredi

14 article

Konečně, konečně mohla sněmovna hlaso- vati o návrhu dra. Stránského, vyzývajícím vládu, aby vyšetřila co nejpřisněji, kterak mohl dr. Kobn nabýt originálu telegramu P. Hofera k výrobě fotografického snímku. Výzva byla přijata. Odporovalo jí několik jen Poláků — ostatní dříve hromadně odešli — katolické cen- trum, konservativní velkostatkáři a konservativní Slovinci. Také Stein a Hofer odešli, křičíce, že nechtějí hlasovati o židovi Kohnovi. Zákon, kterým se zrušují postupně úřad- nickékauce, schválen po nedlouhé rozpravě. Na tomto místě dlužno připomenouti, že osnova tato vyšla z podnětu nebožiíka dra. Kaizla. Jako ministr financí dal k ní vykonati přípravy, které také po jeho smrti staly se skutkem. Padá instiluce, která nebyla státu na prospěch, tisícům úřadníkům však, zvláště poštovním a berním, břemenem nejobtížnějším, instituce zastaralá přežitek to doby absolutistické, jak dobře po- věděl poslanec V. Hrubý. Stát existuje bez kaucí úřadnických. Debata o nedělním klidu v záv - dech živnostenských rozdělána pouze. Poslanec Karbus přimlouval se za naprostý nedělní klid. Zároveň nalehal na podání zvlášt- ního zákona o nedělním klidu při pracií c kancelářských. V pátek jest na programu Vídeň a pří běhy na její vysokých školách.

Stránský P Hofer Polák Stein Hofer Kohn Kaizl V Hrubá Karbus Vídeň

15 article

Z Vídně, 12. května. (C. B.) Předseda br. Vetter zahájil schůzi o 11.15 hod. dop. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců Weisskirchena a sp. po udalostech na ví- deňské technice; — Kathreina, Prochazky. Wolfa v téže záležilosti; — Voglera a spol. po chování se vídeňské obce k soukromým elektri- ckým společnostem; — Holanského a sp. po nezakouném zrušení jakési cesty v Kaplici a po při- jimání lidi neznalých ceského jazyka do státních úřadů; — Ira a sp. po nespravedlivém předpisn činžovní daně demovní berním úřadem kralovickým a položení druhých kolejí v Těšeticích; — Breni- Vera a sp. po neoprávneném, zatčení rakouského- příslušníka v Gibraltaru — Kliem anna a sp. po náhradě několika cestujícím, již použli nepravého vtaku: — Procházky a sp. po uniformování puštovních sluhů při dopravě povozné pošty, po výplatě úmrlního kvartálu po soudním pomocníkovi a po železničních legitimacích, opravňujících soudní kancelářské pomocníky klevnější jizdě; — Fře sla a sp. po chování se poručíka Burgera u délostřele- ckého pluku č. 22 k železničnímu hlídači v Plzni; — Pernerstoríera a spol. v téže věci ; - Haucka a sp. po tachovském poštmnistru Jndi. Swobodovi: — Choce a spa po češtině v II. od- boru ministerstva financí; — J. Hannicha a sp po potla čení jislého resolučního odstavce konci- pistou drem. Krausem v Šluknově; — Alv. Ha- nicha a sp. po jakéms německém slavnostním spise; — Breitera a sp. po změně v haličském mistodržitelství.

Vetter Weisskirchen Prochazka Wolf Ir Burger Swoboda Choc J Hannich Kraus Vídeň Kaplice Těšetice Vera Gibraltar Plzeň Šluknov

16 article

Posl. Maštálka a spol. podali v záležitosti ú pra- vy řeky Jizery tento dolaz: Komitél pro upravení řeky Jizery, sestávající ze zástupců okresních zastupitelstev i měst celého če- ského Pojizeří, obrav sobě za úkol vykonání veškerých předběžných prací, směřujících ku provedení regulace toku Jizery a upotřebení vodních sil tím nabytých. dal opatřiti na svůj náklad soukromými projektanty šetření ve směru technickém i komerciálním k tomu cíli, aby mohl býti vypracován operát, sloužící za pod- klad řízení úřadního. Tohoto řízení měli by se dle úmyslu komitětu Jizerského zúčastniti odborní zástupcové zeměpan- ských i aulonomních úřadů, jakožto experti a odborní znalci a měli by k němu býti přibráni povolaní za- stupcové kruhů obchodních, zemědělských a průmy- slových, kteří by předložený operát a návrhy na pro- vedení zkoušeli a kteží by dle výsledku jednání na mi- stě samém podali příslušná dobrozdání a pokyny, ja- kým způsobem konečné šetření a tudíž i nutné k tomu vypracování projektu detailního by mělo býti prove- deno. Průběhem roku 1901 vypracován byl z nařízení komitélu tento předběžný operát velmi pracně a se- stavena byla podrobná zpráva, která byla zaslána v měsíci hřeznu t. r. c. k. místodržitelství v Praze se žádostí za prozkoumání a za nařízení a provedení brzké expertisy, při které by se zúčastnili zástupcové ministerstev, zemského výboru a zemědělské rady král. českého, jakož c. k místodržitelství kromě míst ních činitelů a úřadů.

Posl Maštálek Jizera Praha ský Pojizeří výbor a zemědělský rada král

17 article

Dle informací komitétem nabytých nebylo však až doposaváde příslušnými úřady státními učiněno opatření, aby žádaná nutná expertisa byla konána. leč bylo zahájeno jednání o podaném operátu mezi jednotlivými odděleními c. k. místodržitelství v Praze. Nížepsaní chovají obavu, že by vyjednávání mezi zůčastněnými úřady mohlo nabýti takových rozměrů, že by žádaná expertisa nemohla se v nejbližší budouc- nosti vůbec ani konati, neboť při jednání o úpravu některé české řeky, jestliže lalo nenalézá se právě v německých končinách, je nutno provésti tolik porad, šetření a dobrozdání u lěch nejrůznějších úřadů, že se pro stálé dotazy a vyjednávání mezi jednotlivými instancemi nemůže s projekly nijak ku předu a ne- může se přikročiti ku provádění. Zejmena děje se to s projekty, které zrovna nepracuje vodní oddělení c.k. místodržitelství. Než jednání zahájené mezi právním a technickým oddělením c. k. místodržitelství, pak mezi tímto a mezi právním a technickým oddělením zemského výboru, řak mezi nimi a tochnickou kanceláří zemědělské rady hrál. českého, petom mezi právním a lechnickým oddě- lením ministerstva orby, pak mezi těmitéž odděleními ministerstva vnitra a v poslední době ještě mezi ředi- telstvím pro vodní stavby a jeho právním oddělením při c. k. ministerstvu obchodu a konečně mezi regu- lační komisí zemskou, zřízenu býti mající — se skončí z pravidla mine tolik doby a najde se tolik námitek. že se ukáže, že projekt je vlastně nemožný k prove- dení, že je zastaralý, a že je nutno týž znova a zouplna přepracovati, načež se začíná znova.

Praha

18 article

Nižepsaní chovají obavy, že by se při regulování řeky Jizery mohlo státi totéž, čeho jsme při Botiči, Litovce, Doubravce atd. atd. byli svědky; že by se mohlo totiž po dvacetet vyměřovati, komisionovati a vyjednávati, až by se věci tak daleko přivedly, že by se vlastně mělo začíti znovu; nížepsaní žádají státní správu a zúčastněně faktory, aby se při úpravě řeky Jizery a při navržených, na toku jejím zřízenu býti majících nádržích při nejmenším se stejnou rychlostí s pracemi přípravnými a úřadními pokračo- valo, jako se tak dělo při úpravách Nisy u Liherce, kde po několika málo létech od doby, kdy myšlenka byla dána, již ke stavbě se přikročuje, a kde státními úřady práce přípravné nijak nezdržovány, leč se vším možným urychlením podporovány byly. Z těch důvodů táží se níže podepsaní: Jest V. Exc. ochotna úřadní expertisu, o níž komi- tétem pro úpravu řeky Jizery bylo žádáno, provésti dáti? Jest V. Exc. v kladném případu ochotna učiniti opatření příslušné, aby práce přípravné k úpravě řeky Jizery směřující nebyly zdržovány? Jest V. Exc. ochotna dáti svým c. k. státním úřa- dům pokyn, aby tato žádaná, velenutná expertisa do konce června f. r. byla nařízena a provedena?

Doubravec Jizera Nisa

19 article

Posl. Březnovský a spol. podali tyto dolazy: Stesky na nepořádky při státní dráze v Praze se stále opakují; zvláště teď, když nastává v době lelní silnější frekvence, není o pohodlí cestujících pranie postaráno. Vlaky osobní, které přijíždějí po západní dráze od Plzně na Smíchov o hodině večerní, sestávají teď jako jiná léla ze dvou garnitur. Jedné řídné, která lvoří jeho přední polovinu a jedné mimořádně, která tvoří jeho zadní polovínu. Řádná garnitura jede až do Prahy, mimořádná musí zůstat na Smíchově, poněvadž není pro ni předepsaný disposiční stroj, který by ši na Smíchov zpět odvezl. Konduktoři ukládají po cestě obecenstvo do vozů předních a od Karlova Týna ku Praze do vozů zadních. Vše, co nastoupilo v Karlově Týně, v Řevnicích, v Dobřichovicích, v Černošicích, v Radolině a v Chuchli, musi na Smichově ze zadní poloviny vlaku ven vylézti a do přední poloviny pře sednouti. V neděli a v pondělí se stává, že obecenstvo, vra- cející se z výletu neb letních bytů, je nuceno, aě má zaplaceno I., II. a III. třídu, chceli se dostati do Prahy vstoupiti do vozů nákladních.

Posl Březnovská Praha Plzeň Smíchov Karlov Týn Řevnice Dobřichovice Černošice Radolina Chuchle

20 article

Obecenstvo láteří, ale marně, v celé Evropě se to neděje, co v Praze, a proto láží se podepsaní: „Hodlá-li J. Exc. tyto zlořády vyšetřiti a nápravu zjednati?“ Další dolaz týchž poslanců zní- Na týrání mužstva c. k. armády se vedou stále stesky, nejen na přetěžování ve službě, ale i na to, že mužstvu není dovoleno s klidem ztráviti svátky zasvěcené, ovšem že jen mužstvu křesťanskému, kdež- to členům armády, kteří náleží k náboženství židov- skému, se všemožně ulehčení ke svěcení svátků, jež jejich víra nařizuje, poskytuje: Nejhůře se však ved českým vojínům, kteří ležin posádkou v Bosněv nel Hercegovině, jak následovní případ dokazuje: Vojínové prvního praporu c. k. pěšího pluku č. 36. který leží v Hercegovině v městě Avtovaci, jsou nu- ceni pracovati takřka každou neděli. Když mají míti prázdno, udělá velitel praporu podplukovník Kolaro- vicz pravidelně prohlídky, by mužstvo nemohlo ani z kasáren odejil, ba letos, když měli nastat velikonoční svátky a tak zvané „dinstfreř“, přišlo od velitele na- řízení, že musí veškeré mužstvo, které se nalézá mimo službu, pracovati na dělání cesty, trhání kamene a bourání jakés kolny, a že se pracuje od 6 hodin ráno do 11 hodin poledne a od 1 hodiny odpoledne do6 hodin večer. Tak slavil křesťanský vojín velikonoční svátky v cizině.

Evropa Praha Avtovac

21 article

Dále poukazujeme na to, že u první selniny měl setníka pana Dudka, který s mužstvem dobře vycházel a zbytečně ho netýral. To se ale veliteli praporu nelí- bilo a usiloval o to tak dlouho, až tohov také docílil že dotyčný setník byl dáne do pense. Takové poměry panují u mužstva c. k. armády v Hercegovině a proto táží se podepsaní: „lest V. Exc. ochotna učiniti kroky, by českému mužstvu byla popřáno časucke svěcení svátků církev- ních a by bylojušetřeno týrání svého představeného?. Poslanci dr. Heller, dr. Herold a Srámek podávají pilný návrh na provedení neprodlené po- mocné akce v obcích politického okresu vine hradského, karlinského a česko-bnod- ského (v soudních okresích vinohradském, jílov ském, říčanském, karlínském, brandýsském, česko- brodském atd.) krutě poškozených průtržemt a li- jáky zedne 8. května 1903 úplnýmeodepsá- ním daní a poskytnutím výdatné podpo- ry ze státních prostředků. Poslanec Kubr v téže záležitosti ve příčině okre sů zbraslavského a jílovského. Poslanec Em. Haubý v záležitosti státní pomoci nezůročitelné půjčky obcím okresu jílovského. Posl. Steinwender tázal se předsedy želez ničního výboru, ukazuje ke shromáždění majitelo prionit jižní dráhy a jejich naslávající valné hromadě dátli projednati ješté tento týden jeho návrhi stran finančního stavu jižní dráhy podaný loni v květnu Posl. Iro tázal se předsedy zemědělského vý boru, kdy dá usnesení sněmovny o výpovědí srbské obchodní smlouvy na jednací pořadi Posl. har. Schwegel jako předseda Železnič- níhe výboru odpovidá poslanci Steinwendrovi, že svolá želesniční výbor hned.

Dudek doktor Heller Herold Srámek Kubr em Posl Steinwender Steinwendr Hercegovina

22 article

Posl. Biankini táže se předsedy, je li ochoten vysvětliti předsedovi ministerstva, že neporozumě nebo nechtěl porozuměti jeho dotazu po událostech v Chorvatsku, na nějž odpovídal- 5. května, dále praví že poslanecká sněmovna je kompetentním místem aby byla informována o těchtov událostech v druhé části mocnářství, konečně hodláli působiti k tomu. aby předseda ministerstva odpověděl na jeho dotan dle jednacího řádu. (Pochvala politických přátel řeč níkových.) Předseda hr. Vetter prohlašuje, že vzdává se všelikého zakročení, neboťi předseda ministerstva v po slední schůzi odmítl odpověď i o zmíněné interpelaci udav důvody.

Posl Vetter Chorvatsko

23 article

Posl. ryt. David Abrahamowicz činí dotaz k předsedovi. Mluvil ve smyslu usnesení polského klubu o tom, že zájem proparlamentní činnost stále více klesá. Půvadné bylo ustanoveno, aby v týdnu konána byla jen jedna plenární schůze a tako zbylo více času pro rokování ve výborech. Ale dobrý ten úmysl se neosvědčil. Poslanci se rozjíždějí po jedné plenární schůzi týdenní domů a ve výborech rokování vázne. Nyní jsou výbory ustavičně k jednání nezpů- sobilé. Táže se předsedy: 1. Co hodlá učiniti, aby toto zlo bylo odklizeno; 2. nebyl li by ochoten pů- sobiti k tomu, aby konáno bylo v týdnu více schůzí ale jen do 3 hodin odpoledne, aby ještě zbylon času na výborové rokování; 3. nehodlá-li pozvati předsedy jednollvých klubů k poradě o ustanovení pracovního plánu snémovního; 4. je-li předseda ochoten připo menouti poslancům, kteří nedocházejí do schůzí vý borových, čl. 28. jednacíhov řádu. Ke konci dolazu pravil řečník: Náležímo straně. která se chce vyhnouti všemu, co by někumu mohl dáti příležitosti, aby řekl o rakouském parlamentě »S tímto parlamentem nelze vládnouti, třeba sáhinout opět k § 14.e Všeněmci počali býti netrpělivi, když poslanee Abtahamowicz déle mluvil, než při poulném dotazu bývá zvykem. Ustavičně volati na předsedu, aby při měl řečníka ke skončení dotazu.

Posl Abrahamowicz

24 article

Předseda sněmovny hr. Vetřer zvonil, žádaje aby bylo ticho, Věeněmci však tloukli pěstmi do pultu lomozili zásuvkami a křičeli stále více. Posl. Pernerstorfer od stolku zpravodaj ského: Pro toho pána neplatí jednací řád a předsed nická přísnost, to je Exce lence? Hluk se stále vzmáhal a trval tak dlouho, doku poslanec Abrahámowiez dolazu svého neskončil. Předseda hr. Vetter odpovídaje na tento do- laz prohlašuje, že příčinou, proč tou dobou koná se tak málo, pokud se týče jen jedna schůze sněmovny týdně, je pouze to, že nyní výbory vyrovnacia celní musí užíti každého prázdného dne, aby mohly skenčiti své práce, jež číni na ně největší požadavky Také já — pravil — litují, že schůze sněmovny jsou nyní tak špatně navštěvovány a poslední schůze trvající sotva dvě hodiny, musila býti skončena, po- něvadž nemohla se usnášeti. (Všeněmci pokřikují.) Při této příležitösti připomínám poslancům čl. 11. jednacího řádu. Co se týče neschopnosti výbonu k usnášení, jehož rovněž diužno velmi litovati. předsedovi nepřísluší v té, věci nijaká pravomoc musí se zůstaviti předseďům výborů, aby užih čl. 28 jednacího řádu. Ostatně jest ochoten, budesli si toho přáno, pojednati s předsedy, kterak by se tomu zlu odpomohlo.

Posl Abrahámowiez Vetter

25 article

Posl. Pernerstorler vytýká předsedovi strannické jednání, poněvadž neužil vůči postanei Abrahamowiczi ustanovení jedhacího řůdu. Předseda hr. Vetter odpovída, že můžes dobrým svědomím dáti sněmovně otázku, jednal li někdy strannicky. (Pokřiky Všeněmců a českých ra- dikálů.) Nepřerušil posl. Abrahamowicze, nebot obíral se ve svém dotazu vnitřními záležitostmi sněmovny. Posl. Herzog činí formální návrh, ahy jeho návrh stran státoprávního postavení židů byl přiká- zán zvláštnímu 37clennému výboru. Zamftá se. Po přání posl. Herzoga předseda přikazuje jebo návrh ústavnímu výboru. M. p. dr. Körbez odpověděl na různé dotazy po poměrech okr. nemocenské pokladny na Smíchově — na Dykův po zničení masa z koně, poraženého na rozkaz okr. zvěrolékaře klatovského; — na Schalkův po jmenování čestných občane v Žatci, že bylo formálně správné a není třeba proto žádných opatření — na Zázvorkův po rozpuštění okr. zaslnpitel- stva libochovického; — na Freslův po trestní věci

Posl Vetter Herzog doktor Körbez Dykův Schalkův Zázvorkův Freslův Smíchov Žatec

26 article

Ant. Ferdinanda v Králové Dvoře pro falešnou svě- deckou výpověd; — na dotaz dra. Šíleného po jmenování býv. předsednictví zem. soudu brněnského přiděleného soudního tajemníka radou zemského soudu, že soudce také jemu známý jako dobrý úřadník neucházel se o toto místo. Kvalifikace soudního tajemníka byla dle posledního visování a úsudku představených uspokojivá. Popírá, že k zemskému a vrchnímu zemskému soudu jmenují se použe soudci Němci k politickým účelům a poukazuje na nedávné jme- nování tří radů vrch. zem. soudu — Čechů — pro Brno; — na Wolfův po nových volbách do obecního zastupitelstva jihlavského, 2e r. 1901 nepodány prot obecní volhě žádné námitky a ubezpečoval, že státn zastupitelstva, kdy třeba, konají svou povinnost: — na Breiterův po býv. perském vyslanci Nazi- manu chanovi ve Vídni, že věc odbyta odstoupením tohoto vyslance. Bezpodstatna je domněnka, že mi- nistr zahraničných věcí nevěřil vždy úřadním zprá vám dřívějšího i nynějšího teheránského vyslance bar. Hammersteina. — na dotaz poslance Březnovského po obtěžo- vání obyvatelstva zbytečným předvoláváním pro soudní vyšetřování runu na Spořitelnu českou v Praze, že úřady zavedly, jak jim povinnost kázala, pátrání po původcích znepokojivých, ale prý bezpodstatných pověstí o ztrátách spořitelny. neboť různé okolnosti nasvědčovaly, že ony pověsti byly roztrušovány schválně a zlomyslně. Žel — prý — pátrání nevedlo však k žádnému výsledku.

Ferdinand Němec Čecho Wolfův Hammerstein Březnovský Brno Nazi Vídeň Praha

27 article

Úřady byly prý povinny jíti po každé stopě a dáti vyslechnouti lidi, od nichž se mohla očekávati možná pro věc důležitá a vzácná výpověď. Nelze prý vy- hnouti se, aby někdy nebyly vyslýchány také osoby. jejichž výpovědi měly malou nebo žádnou cenu Trestní vyšetřování vede se proti člověku, jenž do- pustil se padělku. Ministr vyučování dr. Harlel odpověděl na dotan Wolfův po účastenství klasterního gymnasia brou- movského při, provedení oratoria projektovaného tamním lidovým spolkem, že ředitelstvo dovolilo to, neboť čistý výnos byl určen fondu školních knih pro chudé žáky. Ze 179 žákův ústavu zúčastnilo se jich 5l dobrovolně. — na dotaz po studentských nepokojích na vy- sokých školách vídeňských, že události ty jsou za- hanbujícím, smutným zjevem, neboť různé náhledy a mínění vyrovnávají se surovou mocí a tupením také na ulici, při čemž ohrožuje se i veřejná bez- pečnost. Tím podsopává se také vážnost vysoké skoly vídeňské v cizině. Tento stav je smutný také prote, že svědčí o porušení základu, na němž jsou zbudovány vysoké školy a všecko akademické vy- učování. Musí se zjednali úcta před zákony a akade- mickými úřady. Většina studenistva nesťará se prý o hlučné události a dovídá se o nich teprv z novin.

doktor Harlet Wolfův žákův ústav

28 article

Svádi na reportěry, že zveličuji leckdy malicherné události a tak pletnu studentům hlavy. Veřejné ml- nění v Německu by řeklo: »Nejste zde, abyste se rvali a dělali skandály, ale abyste studovali. Nejate tu, abyste vymahali privileje z daní nejchudších lidí, ale abyste použili náležitě, čeho vám večejnost v tak hojné míře poskytuje.« Takové řeči slýcháme u nas zřidka. Jak se však zmocní událostí strannické no- viny, přilívá se oleje do ohně a potom je těžko hnutí přemoci. Je povděčen, že začíná se jevitr obrat příznivý také v tom směru. Pojednav o posledních událostech a rozmíškách mezi německými studenty, poukázal na výnos, jejž zaslal rektorovi techniky.

Německo

29 article

Troufá, že studenti nedopustí krajní opalření: uza- vření vysoké školy. Policie není vinna onehdejšími událostmi, také prorektor ne. Troufá, že studenti ne- dají si nikým štváti do podobných příhod. Posl. Mayer: Kdo jsou tedy ty druhé strany. jež to všecko způsobily? Posl. Wolf: To jsou ti, kdo neoprávněně nosí slegry. Hluk. Poslanci Gessmann a Tschan hádají se.) Ministr dr. Hartel (pokračuje) slibuje vě přísně vyšetřili. Kdyby se pokoj neobnovil, bude nucen učiniti krajní opalření, troufaje, že budou ne-li valejně, tedy v soukromí schvalována. Posl. Stein volá: »My si sami uděláme po- řádek, když to nedovedou akademické úřady l« Posl. Procházka (antisemita)« »My doká- žeme, že ve Vídni jsme pány my a ne »buršáci !- Posl. Gessmann: »Hanba je to, skandál, pe akademický úřad technický a universitní nedovedou si zjednati pořádek !« Posl. Stein navrhl, aby v příšli schůzi roko- valo se o minisírově odpovědi, což přijato 139 proli 43 hlasům. Sněmovna hlasovala potom o návrhu posl. dra Sťránského v Rectusově afféře, jenž byl přijat. Předchozí návrh posl. Choce na jmenovilé hlase- vání nebyl dostatečně podporován. Dále rokovalo se o zrušení služebních kaneí (relerení poslanec Gorski) a příjat ve všech 3 čte- ních po krátké debatě, jíž zúčastnili se poslanci Kiemann, Hrubý, Noske, dr. Heilingetr a Steiner a za níž minisir dr. Böhm-Bawerk opřel se Heilingrovu návrhu, aby zákon ten plati též o notářích Potom rokovalo se o zprávě sociálně-politického výboru stran předlohy o částečné změně a doplnění zákona ve příčině nedělního a sválečního klidu živnestního.

Posl Mayer Wolf Gessmann Tschan Hartel Stein Procházka Sťránský Gorský Kiemann Hrubá Noske doktor Heilingetr Steiner Böhm Bawerk Heilingrův Vídeň

30 article

Poslanec Wilhelm podal zprávu a žádal, by s schválily výborové návrhy. Posl. Karbus lituje, že opravy, čelfcf k sociál- nímu i hospodářskému zlepšení poměrů dělného lidu, netýkaly se v největší části stran obchodního po- moenictva a že požadavky jeho se přecházely. Pr dělnictvo veškeré upravena doba pracovní — ob- chodní pomocnictvo bylo však z předpisů těch vy- loučeno; nedělní klid byl zaveden, avšak pro živ- ností obchodní povoleno tolik podmínek a výminek, že obchodnímu pomocnicívu zbylo z toho pouze uzákonění »nedělní práce«, ne však »nedělního klidu«. Zájmy obchodního pomocnictva poškozeny jsou nej- více tím, že luštění sociálních oprav ponechává se až dosud výhradně centralistickému parlamentua nikoli sněmům zemským. Na programu se nacháze- jící předloha jest opět dalším důkazem, že z jednobo ústředí otazky socialní se zdarem luštiti nelze, nebot jsou v ní nejen výjimky a neurčitosti, ale ustano- vení ohledně klidu nedělního, která dosavadní po- měry v král. českém přímo zhoršují. Může obchodní pomocnictvo s láskou přilnouti k svému povolání a s chutí pracovati k povznesení obchodu, když zaměstnáno jest prací namahavou většinou v málo vzdušných místnostech po 14., 16 až 17 hodin denně a ke všemu pak ještě zbaveno jsouc dobrodiní klidu nedělního? Řečník vytýká, že vláda nekoná své povinnosti v příčině odborného školství pro obchodní dorost, zmiňuje se o anketě živnostenské r. 1898 a jak na ní jednáno o nedělním klidu a dodává, že mnoho věcných důvodů proti jeho zavedení uvésti nelze.

Wilhelm Posl Karbus

31 article

Konsumující obecenstvo nebude ani méně jísti ani se hůře šatití a proto konsum neutrpí. Odvolávání se na dělnictvo, že nezbylo by mu času k nákupu, vyvrací dělnietvo samo a naopak, slibuje obchod- nímu pomocnictvu podporu v domáhání se klidu nedělního. Pro požadavky pomocnictva mluví však velmi důrazně vedle zájmů kulturních i poměry zdravotní, nač poukázáno i ve zmíněné anketě, a řečník dovo- zuje to také statistickými daty o nemocech a úmrtích v obchodním pomocnicivu, která jasně mluví pro zavedení klidu nedělního pro veškeré živnosti ob- chodní a pro veškerý personál ať zaměstnaný při pro- deji nebo prací kancelářskou. Povinností jest, postarati se také, aby klidu ne- dělního dopřáno bylo i personálu zaměstnanému v ban- kách, záložních, pojišťovnách, advokátních kancelá- řích, nemoc. pokladnách, úrazovně atd., a řečník do- poručuje příjetí referentem navržené resoluce ke vládě, aby se ihned postarala o zavedení klidu ne- dělního i v těchto ústavech.

32 article

Rečník prohlašuje ku konci, že bude hlasovati pro zavedení klidu celodenní ho. Posl. Völkl nemůže přimlouvati se za nynějších obchodních poměrů za úplný nedělní klid. Rad by. aby se v neděli pracovalo aspoň 5 hodin. Přimlouva se však za starobní pojišťování obchodních zří- zenců. Posl. Böheim uvažoval o nedělním klidu při pekařství. Navrhoval, aby v dílnách pecnářskýcha pekařských, kde pracují v neděli déle než tři hodiny. personál měl jednou za týden prázno. Obává se, aby omezením nedělní práce nezískal podomní obchod. Navrhuje, aby v místech, kde venkovské obyvatelstvo kupuje své potřeby v neděli a v po- hraničních místech mohla se prodloužiti nedělní práce. Rokování přerušuje se. Posl. Götz (v dotazu k předsedovi rozpočtového výboru) nalehá na projednání svého lonského návrbu na výpověď 5.5% státního dluhu ústavům pro úvěr pozemkový úhrnem 83 mill. zl. Posl. Skene, předseda zemědělského výboru odpovídá na lrův dotaz zda svolá výborovou schů k poradě o sněmovním usnešení stran vypovězení obchodní smlouvy se Srbskem.

Posl Völkl Götz Skene Srbsko zemědělský výbor