ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a3ac840-8f1a-11dd-b073-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 95, org 7, person 64, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pondělí 20. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 288.
4 article
arannta večerní llety předplácí se v Praza v admaintstrani a měsle e čtvrt fta K — * dvojí donáškou na měste ae čivrt la 7 K ese ve úiliálkách na másle na ma. Poštou vrit . . k oo al dvohi zasilko na měsic. na čtvrí lsta
le 7
5 article Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské Nové zakročení Rakouska v Srbsku. Z Bělehradu, 19. října. (K. k.) Ra- kousko-uherský diplomatický jednatel pan šl. Storck odevzdal zdejšímu za- hraničnímu úřadu verbální notu, v níž se vyslovuje požadavek, aby srbské vojsko v 8 dnech vyklídilo úplně území auto- nomního Albanska. Z Vídně, 19. října. (K. k.) C. k. te- legraíní korespondenční kancelář jest zmocněna sděliti, že diplomatické zakro- čení rakousko-uherského diplomatické- ho jednatele v Bělehradě stalo se včera v poledne a že tudíž od této doby plyne osmidenní lhůta, v níž území autonomní- ho Albanska musí býti srbským vojskem úplně vyklizeno. Z Vídně, 20. října. „Montagsrevue“ oznamuje Podle posledních zpráv do Vídně došlých srbské vojsko dostalo se Albanií až k samému pobřeži Jaderského moře. Potvrdí-li se zprávy, bude nutno samozřejmě akci rakouskou uspíšiti. Ostatněú- řadní údaje o postupu srbského vojska jsou přehá- něny, aby odůvodněno bylo důraznější zakročen habsburské monarchie na zachování Albanie, zalo- žené jí a Italií. Pohříchu je velmi málo naděje na uspokojivě vyřešení demarche velmocemi trojspol- ku učiněné. Ve vládních kruzích srbských, jak se zdá, jsou odhodláni k věcem nejkrajnějším.
Storck Rakousko Srbsko Bělehrad Vídeň Albánie jaderský moře Italia
6 article
Srbská vláda dá zamítavou odpověd na demarchi trojspolkových velmocí. Z Bělehradu, 20. října. („Morgen.“) Tísk. kanc. oznamuje v novinách, že srbská vláda dá odpověď zamítavou na demarchi troj- spolkových velmocí v příčině vyklizení albanského území. V notě prohlašuje se, že Srbsko nechce vojsko své ze strategických některých míst albanských odvolati, nedo- stane-li náležité záruky, že Albansko respektovati bude srbské hranice. Porady Sazonova v Paříži. — Dojem rakouského ultimata Srbsku. Z Paříže, 20. října. Sazonov zde meškající měl včera dopoledne poradus ministerským předsedou Barthouema ministrem zahraničních záležitostí Picho- nem. V oficiosní notě se praví, že mezi oběma spojenci je naprostá shoda. — „Tempsu telegrafují z Petrohradu, že ulti- matum Rakouska dané Srbsku ve vládních kruzích ruských způsobilo velké překvape- ní, které nesmlčeno také rakouskému di- plomatickému zástupci, jemuž z Vídněu- loženo bylo, aby ruskou vládu informova o tomto ultimatu. Francouzský tisk o rakouském zakročení v Srbsku. Z Paříže, 19. října. (K. k.) „Figaro“ píše o diplomatickém zakročení Rakousko-Uher- ska: Jest v samozřejmém zájmu Srbska, aby nežádalo obsazení území, přikázaných londýn- skou konferencí, nesporně Albansku. „Action“ píše: Na Quai d'Orsay posuzují se událost s největším klidem. Srbsko učiní dobře, odvolá-li své vojsko, aby meziná- rodní komise je nenalezla na své cestě. Otázka východních drah a Srbsko. Z Vídně, 20. října. Jak se zde ujišťuje chová se srbská vláda nyní v záležitosti vý- chodních drah takovou měrou odmítavě, že cesta ředitele Müllera do Bělehradu, ktera
Morgen Sazonov Picha Figaro Müller Bělehrad Srbsko Paříž Petrohrad Rakousko Uhry Vídeň Na Quai d ' Orsay
7 article
stanovena byla na 15. října, byla na neurčí- tou dobu odročena. Soukromé zprávy ze Srb- ska oznamují naprosto nepříznivou náladu tamních vládních kruzích. Srbská půjčka v Paříží. Z Bělehradu, 20, října, Ministr financí podal skupštině osnovu zákona stran nové půjčky 250 milionů franků. Byla uzavřenav Paříži 21. září pařížským družstvem a to pro- střednictvím francouzsko-srbské banky. 127 mil. fr. bude užito k úhradě válečných nákla- dů, zbytku ke státním investicím. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Audience hr. Stürgkha. — Ministerská rada. Z Vídně, 20. října. Ministerský předsed hr. Stürgkh byl včera přijat císařem na zámku schönbrunnském ve slyšení, ve kterém referoval o situaci česko-německé- ho jednání vyrovnávatcího a pří- pravách pro říšskou radu. Ministerská rada sejde se dnes odpoledne opět, aby pokračovala v jednání, v sobotu ne- dokončeném. Nová atéra Lukacsova. Z Pešti, 20. října. („Morgen“.) Proslýchá se, že státní tajemník Alexander Jeszenský podal v souvislosti se známou aférou herny na ostrově sv. Markéty demisi a že nástup- cem jeho je ustanoven nadžupan komitátu bi- harského František Miskolezy, důvěrný přítel hr. Tiszy. Proslýchá se dále, že bývalý mini- sterský předseda Lukacs, který měl včera s ministerským předsedou dlouhou rozmluvu, je ochoten převzili důsledky aféry. Bylo zji- štěno, že suma 11/2 milionu korun, kterou vy- platila dopravní společnost, neplynula do po- kladny národní strany, nýbrž do disposičního fondu ministerského předsednictva. Dojde-li k civilnímu procesu, převezme Lukacs hmot- nou zodpovědnost. Bude-li donucen sumu vrá- titi, nahradí mu vláda a vládní strana škodu.
Srb Stürgkh Alexander Jeszenský Markéta Miskoleza Lukacs Paříž Bělehrad Vídeň Pešť
8 article
Jeví se však úsilí zabrániti procesu a je ocho- ta věc vyrovnati po dobrém se společností Dva sprostředkovatelé včera provise, které dostali od společnosti, vrátili společnosti. Orgán německého kancléře domlouvá Srbsku, aby vyklidílo albanské území. v . Z Berlína, 18. října. (K. k.) »Nordd. Allg. Ztg.« píše ve své týdenní hlídce: Vy- jednávání mezi Tureckem a Řeckem učinilo v tomto týdnu potěšitejné pokroky. Na obou stranách upevňuje se, jak se zdá, přání, aby neshody byly pokojné rozřešeny. Vážnější je situace, která byla zjednána postupem Srb- ska v Albansku. Srbové nespokojlil se s oprávněným odražením al- banských útoků, nýbrž obsadií v posledních týdnech podstatne části Albanska a zřídili v ně- kterých místech již srbskou správu. Odávodnění samostatného státu albanského spočívá na evropském úsnesení, jež bylo učiněno teprve po dlouhém a svi- zelném vyjednávání. Všechny mocnosti ma i zájem na tom, aby dílo jimi utvořené bylo zachováno. Zvláštní zájem mají na tom z důvodů často vyložených Rakousko-Uhersko a ltalie. Proto jest samozřejmo, že Německo zastává se úplného zachování londýnského usnesení. Německá vláda vznesla v posledních dnech v Bělehradě právě tak dobře míněné jako důtklivé rozklady, aby přiměla srbskou vládu k rychlému od- volání vojska a úplnému nespekto-
Srb Srba Srbsko Berlín Turecko Řecko RakouskoUhersko Německo Bělehrad
9 article
vání londýnských smluv. Srbská vláda, jež opětovně podala důkazy politické moudrosti a správného ocenění poměrů, má ve své moci, aby neprodleným obra- tem vyjasnila situaci. To může Srbsko učiniti tím spíše, poněvadž mocnosti věnují poměrům v Albansku veškeru pozor- nost. Mezinárodní kontrolní komise zahájila již své práce a dlužno určitě počítati s brzkou činností mezinárodního četnictva, že Srbsko po hojném přírostku území, jenž mu připadl, nepotřebuje dalších teritoriálních získů, bylo vysloveno též se srbské strany. Po všem tom dlužno očekávati, že Srbsko včas učiní svoje rozhodnutí, od- povídající požadavkům mocností. Stavba nových anglických lodí a Německo. Z Londýna, 19. října. (K k.) Ke včerejšímu prohlášení ministra námořnictva Churchilla sděluje se ještě tento doplněk: Konstatovav že nynější lodní vydaje by mohly býti usnad- něny jen mezinárodní smlouvou, pokračoval ministr: Pamatujete se na můj návrh t. zv. přestávky ve stavbě lodí. Od té doby vy- slovil se německý říšský kancléř, že jeho vláda očekává podrobné návrhy. Neza- mýšlíme pouštěti se do látky, leč považo- vala-li by to německá vláda za vhodno. Jest velice důležito, aby v této věci nebyly s naší strany učiněny žádné kroky, které by nebyly vůči Německu úplně fair, anebo by mohly vyhlížeti tak, jako bychom se po- koušeli vzbuditi pro sebe dobré zdání, jako bychom činili mírumilovné návrhy, při tom však se pokoušeli přičitati druhé straně křivdu ve příčině zamítnutí návrhů. Naše slyky s Německem se podstatně zlepšily, aniz bychom byli pozbyli svého přátelstv s ostatními zeměmi.
Churchill Srbsko Německo Londýn
10 article
Annexe hory Athosu Řeckem. Ze Soluna, 19. října. (K. k.) Všechny klá- štery na hoře Athosu proklamovaly včera slavnostně annexi hory Athosu Řeckem. Pří- slušná listina byla podepsána zástupci všech klášterů. jihočeský sje d národní strany svobodomyslné v Třeboni. V Třeboni, 19. října. Dnes konal se u nás jihočeský sjezd národní strany svobodomyslné, který byl našimi stoupenci očekáván jako vzpruhak další organisační práci a vnitřnímu posílení a dalšímu rozvoji strany v jižních Čechách. Toto očekávání také na celé čáře splnil. Účast na sjezdu, jehož se zúčastnili jihočeští poslanci naší strany, městské rady a členové organisací, byla imposantní. Vý- znamnou událostí sjezdu byla řeč posl. dra. Kramáře, kterou z důvodů technických přineseme v doslovném znění v ranním čísle zítřejším, a i přítomnost vůdce Čechů česko-budějovických dra. Zátky. jenž zúčastnil se jak dopoledního jednání důvěrníků našich, tak i odpolední veřejné schůze. Sjezd rozpadal se na dvě části: dopo- ledne konala se důvěrná porada stoupenců naší strany, jež zabývala se otázkami další organisace strany na českém jihu a zvolila krajský sbor důvěrníků, odpo- ledne konala se pak veřejná schůze lidu. při níž posl. dr. Kramář promluvilo aktuálních otázkách politických. Siezd vyzněl jednomyslným schvále- ním dosavadního postupu naší stranyv krisi král. Českého a ve shodě s usnesením pražského sjezdu důvěrníků strany schválil i směr politiky našich poslanců v parla- mentě vídeňském.
Athos Čecho doktor Kramář Řecko Athos Třeboň Čechy Soluna d národní strana svobodomyslný
11 article
Schůze důvěrníků krajských konala se dopoledne za účastí 162 delegátů místních organisací z Tábora, JJ. Hradce, Be- nešova, Soběslavi, Votic, Lišova, Kamenice n L., Lomnice n. L., Veselí-Mezimostí, Chlumu. Č. Budějovic, Týna n. Vlt., Hluboké, Pelhři- mova, Pacova a j. Přítomni byli poslanci dr. K. Kramář, Fr. Kratochvíl, dr. Ko- trbelec, starosta města Tábora Mert, sta- rosta města Jindř. Hradce kom, rada Steln- dler, býv. posl. dr. Lang. president obchod- ní komory v č. Budějovicích Brdlík a sta- rostové měst dr. Macháč z Kamenice n. L Fr. Fára z Pelhřimova atd. Omluveni byl poslanci dr. Šubrt, Pavlíček a Holoubek. Jednání zahájeno bylo odstupujícím před- sedou krajského důvěrnického sboru p. Ph. Mg. Dlabolou, jenž srdečně uvítal přítom- né a zdůrazniv, že strána dnes dík zdiscipli- novanosti stoupenců, mezi nimiž a vedením zavládla naprostá harmonie, postavena byla na pevný základ organisační, udělil slovo hlav- nímu referentu panu gen. tajemníku F. Sí. sovi. Ujav se slova, pojednal gen. tajemník Si v delším, častým souhlasem provázeném refe- rátu o postupu organisační práce na českém jihu. Konstatoval sice, že posice nár. strany svobodomyslné v jihočeských městech jsou pevné a silné — přece má-li naše strana za- ujmouti na českém jihu trvale vedoucí posta- vení — nutno dosavadní úsilí organisační zná- sobiti. Na organisace politicky moderní život náš klade požadavky zeela jiné než před lety. kdy práce veřejná pohybovala se v kolejích mnohem jednodušších. Referent důtklivě upo- zornil, že organisační ruch musí dnes přizpů- sobovati se mnohotvárnému životu veřejnému že musí obsáhnouti všechny aktuality hospo- dářsko-stavovské, kulturní a ovšem i politi- cké v užším slova smyslu.
doktor K Kramář Kratochvíl ko Lang Brdlík Macháč Fára Šubrt Pavlíček Holoubek Dlabola Sí Tábor Hradec Be Soběslav Votice Lišov VeselíMezimostí Chlum Č . Budějovice Vltava Pacov Francie Merta Jindřichův Pelhřimov rada Steln
12 article
My musíme — pravil — býti si vědomi. že těžisko politické síly strany neleží ve Víd- ni, nýbrž uvnitř Čech, ve vnitřní politické prá- ci v Čechách. Strana musí býti tak organiso- vána, aby neměly vlivu na její pevnost vý- sledky politiky říšské, neboť úkoly modern strany politické nejsou vyčerpány účastí ve sborech zákonodárných, nýbrž obsahují život celého národa. A můžeme říci: jsme-li mino- ritou ve Vídni — nejsme minoritou v prácí národa uvnitř Čech. Ať na kterýkoli obor ve- řejné činnosti pohlížíme, všude vidíme, že nej- větší díl v ní zaujímá práce strany a její pří- slušníků. Proto jest jen třeba doplňovati sit organisační i odborovými organisacemi. Zdů- razniv úkoly strany také v organisavání mlá- deže a žen — řekl referent výslovně, — že dobrá a pevně spolehlivá organi- sace jest nutným předpokladem pro dobrou národní politiku strany. Dnes bohudík našim organisacím narostla síla, takže nemusíme se obávati jíti třeba sa- mostatně. Vzpomenuv ještě, že stojíme v jubi- lejním roce strany, která r. 1873 byla založena a v roce 1874 konala první velký sjezd, ukon- čil řečník svůj referát za bouřlivého souhlasu všech přítomných konstafováním, že po čty- řiceti letech politické práce nár strany svobodomyslné její exi- stence a zdárný rozvoj jest ná- rodní potřebo u. Potom referovali zástupci organisací sku- piny táborské z jednollivých měsí o potěšitel ném rozvoji strany. Releráty přednesli pp. eve V drobném prodajle ramní člalo o sohě . / sa sb večerni sa 4k Ve fifálkách na venkav ranní čislo . . . . . 10 večerni Inserátv platí se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijíme admanistracu v Marlanské ul., a Tam nacházejí se táž redakcsc blskárna a sapodin- „Národních Lintě Rukopiny se nevracel
Čechy Vídeň Marlanský ulice národní Linta Rukopina
13 article
Ph. Mg. Pekáč z Tábora, dr. Slavík z Jindř. Hradce, dr. Domanský z Benešova, řed. Hubert ze Soběslavi, taj. Mančal z Kamenice n. L., řed. Dejmek z Lišova, uč. Kovář z Votice, důch. Fára z Třeboněa Ph. Mg. Dlabola z Bechyně, Sedlčan a Trhových Svin. Mezi tím, co podávali delegáti své zprávy, dostavil se dr. K. Kramář, jenž uvítán byv írenetickým potleskem, ujal se po stručném proslovu posl. Kratochvíla slova a srdečným způsobem vysvětliv, proč před prázdninami nemohl se do Třeboně dostaviti za všeobecného nadšení s povděkem konstatoval, že poslední události netoliko neohrozily zdárný rozvoj stra- ny — naopak utužily vnitřní organisační sou- držnost a krásnými slovy povzbudil přítomné k nové intensivní a nebojácné práci. Po resumé předsedajícího p. Ph. Mg. Dla- boly zvolení bylí do předsednictva krajské organisace pp. předsedou Ph. Mg. Pekáčz Tábora, místopředsedy důch. Fára z Třeboně a řed. Hubert ze Soběslavi, jednatelem dr. Slavíkz Jindř. Hradce, pokladníkem řed. Dejmek z Lišova, volebním zpravodajem dr. Domanský z Benešova a zapisovatelem red. Havliček z Tábora. Dále zvoleni do sboru důvěrníků president obch. komoryp. Brdlík z Č. Budějovic, vicepresident komory p. Marek z Tábora, uč. Kovář z Votic, taj. Mančal z Kamenice n. L., starostové měst pp. dr. Kotrbelec z Tábora, Mert z Jindř. Hradce dr. Machač z Kamenice n. L.. Baar z Třeboně, Plaňanský z Be- chyně, dr. Pleterka z Lišova a Holoubek ze Sedlčan. Členy důvěrnického sboru jsou také jihočeští poslanci svobodomyslní a také jednotlivé organisace vyšlou do sboru své zá- stupce. Volbami bylo dopolední jednání skon- čeno.
Slavík Jindřichův doktor Domanský Hubert Mančal Dejmek Kovář Fára Dlabola K Kramář Kratochvíl Slavíkz Havliček Brdlík Marek page Kotrbelec Merta Machač Baar Pleterka Holoubek Tábor Hradec Benešov Soběslav Lišov Votice Bechyně Sedlčany trhový Sviny Třeboň Č . Budějovice Pekáčz Tábor Bechyně
14 article Politický přehled.
Politický přehled. l dlee ThvaZemě české. v Stanovisko české strany agrární l výrovna- címu jednání. Věerejší »Venkov« publikuje toto usne- sení výkonného výboru české strany agrární: Výkonný výbor české strany agrárnt bere na vědomí zprávu o zahájení jed- nání s vládou ve příčině zlednání pod- mínek pro návrat k ústavním pomér ům v král. Českém a zmocňuje předsednictvo, aby v těchto jednáních a vládou bylo po- kračováno. — V redakčním vykladu »Venkova«. k lome se dí, že tímto svým projevem okázal v- konný výbor strany, že ve vážvě dusšní době nesmí žádná, své zodpovědnosti vě- domá strana, zameškati žádné přile- žitosti k jednání, jehož úkolem jest re- stituce normálních pomérů v král. Českéma že musí vyčerpati všechny prostředky, které by arciť bez újmy práv českého lidu mohiy vésti k tomu cíli. Vědomi této zodpověd- nosti kategoricky nutí českou stranu agrární, aby pro dobro a prospěch národa neodmí- tala účast na ničem, co v sobě chová aspoň zárodky možnosti, že přivodí normální po- měry, a česká strana agrární nedá se od- strašiti v tom počínání žádnými potížemi, ani sebe větší nedůvěrou k vládě. Toto stanovisko není žádným zadáním českých práv, neboť nikdy nedopustí úchylek od linie ohraničující práva národa. I tehd a, kdy klaždé jednání ztrosko tá, bude podán důkaz, naší vinou že se tak nestalo, nám na dobre vůli že nescház elo.
český strana
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z letošních jubilejních slavností holand- ských. Nám Čechům vytýká se často, že jsme „lnn gličkáři“, lépe řečeno řikáváme si tak v chvrilich kritického rozhořčení rádi sami. Ale neprávem. Nikde v celé eivilfsované Evropě neni tak málo domů se zvláštními žerděmi pro praporya slandarty, jako u nás a nikde snad neodívají se města a městečka tak zřídka do slavnostního hávu národních a zemských barev jako právěv krajích českých. V Německu, Italii, Francii, Uhrách vztyčují národní barvy aspoň o všech slavnostech státních, panovnických, zemských, městskýcha pod. a ozdobují jimi při takových přiležitostech příbytky, povozy a vlastní šatstvo — u nás zříme národní barvy na žerdích sotva jednou za rok. někde snad i řídčejí. Také s těmi národními slav- nostmi, jež bývají zhusta karakterizovány jako další projev fangličkářství, není to tak zlé; nebýti impulsů z obranných jednot a jiných korporací, jichž proepěch se slavnosti takové pořádaji, nebylo by leckdes po kolik roků ani těch. Zaslouží-li však které národy evropské názv fangličkářů, jsou to jistě Belgičané a Holanďané. tedy dva národy, jež nepatří právě k nejlehkomysl- nějším a nejchudžím v Evropě. Každá zcela ne- patrnější slavnostní příležitost, třeba jen jmeniny purkmistrovy, jsou jim tam dostačnou příčinou netoliko ku ozdobení ulic a domů, nýbrž i k růz- ným oslavám; v žádné zemi nepořádá se tolik slav- ností, komersů, v posledních letech ovšem i slav- nosti nejmodernějších, výstav, jako v těchto obou malých, avšak přírodou i osadý tak šťastných krá- lovstvích nizozemnkých. Vrchole dosud nepřekonaného dosáhlo, jak s zdá, nizozemské „íangličkářství“ v letošním jubi- lejním roce v Holandsku. V Holandsku sla- vili totiž letos sté výročí národní nsodvislosti, t i vymanění se ze spárů Napoleonských a znovu-
Čecho Belgičan Holanďan Evropa Německo Italia Francie Uhry Holandsko
16 article
dosazení rodu oranžského na holandský trůn v roce 1313, mezník to součssně i nového hospodářského a kulturního rozkvětu sympatického národa holand- ského. Velkolepé oslavy jubilejní nenesly ovšem na- prosto ráz nepřipravenosti, povrchnosti a loda- jakosti, což tvořívá vlastní karakterické zneky „langličkářství atjiz jde o nepřipravenou slav- nost národní, o zbankrotelý vídeňský festzu nebo o nepřipravenou a nepromyšlenou výstavu „jaderskou“ — nýbrž vyznamenávaly se všem těmi vlastnostmi, jež tvoří i podstať holandské povahy národní. Byly důkladně promyšleny dobře připraveny, (řeba tu a tam poněkud těžkopádně, arangement, ať již šlo o ozdobu praporšíkovou. o historický průvod. nebo o vý- stavu, bylo vybraně vkusné — a nikoli na pesledním místě bylo postaráno i o znamenitou reklamu v cizině, tak že přinesly tylo letošní jubi- lejní slavnosti Helandsku nejbájačnější cizinecký obchod, jaký si v Praze neb v Čechách vůbee ani nedovedeme představili. Myslím, že nao leloln slavnooli budou pamatovatl holandské srdce sraky stejně rády jako holandské kapsy.
Praha Čechy
17 article
Vrchní řízení veškerých oslav i cízinecké pro- pagandy leželo v rukou ústředního slavnostniho ko- mitétu, jemuž stály po bokn komitěty lekální i jn- formační kanceláře cizinecké ve všech míslech kde jaké oslava byla uspořádána. Oslavy nepořá- dala fotiž jenom snad obě hlavní města - Amstero- dam a Haa4, nebo pouze města největší, jak by fomu snad bylo u nás i jinde, naopak, každé jen trochu významnější město muselo míti svou oslav zvlášt. Ne-li výstavu, tedy aspoň historický prův d nebo závody sportovní Napočetl jsem neméně než 29 různých míst kde oslavován jubilejní rok méně nebo více oká zale. Neirozsáhlejší, neinákladnější a nejčastějš byly slavnosti ovšem v obou spupařících blavních městech v Amsterodamě a v Haagu: avšal seznam slavností v ostatních místech uspořá- daných jest velmí obsáhlý. Nojvíce bylo výstav, toliž třicet. Pod he- slem „30 výstav“ děla se také po výtce cizinecká propaganda pro celé slavnostní období. Některé
Amstero Hao Amsterodama Haag
18 article
z těchto výstav byly ovšem rozměrá velmi skrov- ných, jako na př. gtafická výstava v Háarlenu. kterou jsem navštívil, byly mezi nimi však také výstavy rozměrů velmí značných, jako zejména vý- stava námořní v Amsterodamě, výstava „D vroaw [žena) tamtéž a obrovská výstava hespo- dářská v Hangu, o nichž zmíním se podrobně později. Pozoruhodnější byly mimo to ještě ku- pecká výstava v Rotterdamu, hospodářsko-náro- doplsná výstava v Middelburgu, zdravotnická vý- ztava v Enschede, průmyslová výslava v Tilburgu ali v. Při tak značném počlu výstav v témže roce pořádaných není jinak možno, že objevily se tu tam jisté závady, způsobené chvatným uspořádá- ním, nebo patrnější nedostatek výstavního ma- teriálu — věak, dovode-li národ pouze šestimi- lienový, bydlicí na tak úzké pleše jako jest H - landsko — 33079 km proti 51.948 km7, jež maj Čechy — během téhož roku vedie celé řady ji- ných slavnnstních podniků uspořádati 30 výstav z nichž představuje přece každá jednotlivá velmi značnou sumu práce, energie a starosti — jestto jistě imponující.
Rotterdam Middelburg Enschést Tilburg Čechy Hlandský km
19 article
Vedle výstav uspořádáno několik historických právodů, z nichž vynikal arcit nádherou a počtem osob. koní a skupin průvod haagský, konaný dne 5. září. Průvod tento byl myšlen jako jakási revue holandské historie, v níž tvořil ovšem střed osvo- beditel Nizozemí od španělského jha a vílěz nad vévodou Albou, prine Vilém Mlčenlivý. Mezi pod řízenějšími komparsy nalézal se i nešťastný „zimní král“ s falckými princeznami. Průvod tento, na nějž těšili se staří i mladí v Holandsku již po mě- sfce, přilákal do Haagu tolik cizinců, že je nemohly pojmouti ani hotely, ani soukromé byty. Podle příkladu průvodu (hol. optocht) haagského, uspo- řádány podobné v skromnějších rozměrech i v Delítu Hengelo, Bergenu aj. Vedle výstav tvořily přirozeně středisko příliv cizinců i mezinárodní kongresy, bez nich nemůže se dnes již obejíti žádná větší výstava. rosp. žádný slavnostní podnik mezinárodního rázu. jenž má sloužiti spolu i přilákání větších mas cizinců. Holandsko jest podobně jako Belgie pů-
Vilém mlčenlivý Nizozemí Holandsko Haag Delít Hengelo Bergen Belgie
20 article
dou pro shromáždění mezinárodních kongresů jiných porad velmi příznivou, konajiť se tam mezi- národní kongresy i mimo léta slavnosti a výstav velmi zhusta a tak není divu, že konáno tam leto takových kongresů neměně než 12. Byly to ze- jména mezinárodni kongres Iysiologů, jenž shro- máždil se v březnu v Groningách, mezinárodní kongres ženský, jehož shromázdištěm byl v květnu Haag. mezinárodní kongres bytový, o němž zmí- ním se podrobněji ještě doleji, mezinárodní kon- gres farmaceutický, mezinárodní konference bavl- nárů fobeslané i zástupei textilniků českých) mezinárodní kongres studentský, posléze jmenova- né se shromáždištěm vesměs v Haagu. K mezinárodním shromážděním slavnostníh rázu služí čítati posléze i zasedání mezíparlamen- tární konference počštkem září v Haaglu, za její hož trvání otevřen slavnostně Mirový palác, vy- stavěný, jak známo, z věnování amerického me- cenáše Carnegis. Pokud se pamatuji. přinesly f- tografii Mírového paláce i některé z jeho in- terieurů i ilustrované listy české, přes to nepo- kládám za zbytečno upozorniti české výletníky do Holandska ještě zvlášt na tento klenot moderní srehitektury, jenž patří zevnějškem i skvělým vnitřním zařízením svým, darovaným většinou jed- notlivými státy a panovníky, k nejvkusnějším nejnádhernějším výtvorům novodobé architektury evropské.
Iysiolog Groningy Haag Holandsko
21 article
Mimo výstavy a kongresy uspořádány na oslavu jubilea obnovení neodvislosti a ku přilákání i zký- čkančjších cizinců ještě některé jiné slavnosti zejména sportovní, a atrakce zvláštního druhu usnadňující shlédnuti některých méně známých pa- mětihodností a krajů holandských. Tak konánav Iimniden počátkem měsíce září mezinárodní regata jacht, v Utrechtu zase pořádány slavnosti »pěvá- cké a jízdecké, v Hertogenbaschu hrány v určité doby středověké mysterie, v Arnhemu, středisku to letních sidel bohatých holandských obchodníků organisovány pravidelné výlety automobilem v Rolterdamě pořádány ve zvláště k tonu zařízených lodích projíždky po tamním velkolepěm přístavě. Jedním slovem, po celé jaro a léto až do konce září nevycházelo Holandsko ze slavnost- ního nadšení. Po celé jaro a léto tonula země v zá- plavě praporů, fáborů, guirland a světel, po celou tu dobu neustál proud cizinců, nevysychající, letos. jak mně bylo praveno, ani v oněch odlehlých mí- stech a krajích. o něž cizinec jindy sotva zavadí Vrcholu opravdu velkolepého dosáhla sláva a na- dšení v Haagu v prvém týdnu záříjovém, kdy ote- víral se mírový palác a konal se historický průvo v Amsterodamě pak v třetím týdnu téhož měsíce, když přijela královna na týden do někdejšího sídla
Utrecht Arnhem Haag mírový palác
22 article
Ludvíka Boraparta na amsterodamském „damu“a pořádány na oslavujejího pobytu nejrůznější ná- rední i jiné slavnosti. V těchto dnech tvořil Hasg. resp. Amsterodam obrovské shromáždiště celé země i velkého cizineckého proudu, takže nestačilo město toto ani se svými mimořádnými opatřeními pro cizince pojmout zástupy, jež se tu sjely. Avšak také jen ten, kdo byl v tyto dni přítomen v Haagu nebo Amsterodamu, uvěří, jakého stupně nadšení veselí i rozpustilosti jest schopen jinak velmi stří- zlivý lid holandský — jen ten pochopí však také. jak hluboce lne holandský národ ke své dynastii a své královně a jak trpce želí, že jej jeho trpělivá víra v narození nového mužského představitele dynastie oranžské dosud — a jak věci dnes stojí. pravděpodobně navždy — tak trpce zklamala. Dnes, kdy zanikl v Holandsku již nadobro slavnostní ruch a šum jubilejních slavností a bodrý Holandan asi zcela střízlivě počítá a uvažuje, co mu jubilejní rok vynesl, a co vynese mu pravdě- podobné stoupnutí cizineckého ruchu ještě v letech příštích, nutno se maně tázati: nemchli bychom někdy v blízké budoucnosti uspořádati jubilejní slavnosti ve velkém slohu i po Čechách, aby zdán- livě nedotknutelná hráz předsudků, jež zadržuje velký proud mezináredního cizineckého ruchu oa Prahy a Čech, byla konečně jednou provalena? Rok 1915 jako jebilejní rok Husova upálení nebo 1917, stoleté to výročí založení českého musea jako mezníku českého obrození nebo 1918 jako třístoletá paměť počátku třicetileté války by se k tornu nehodilv Anonymus.
Borapart Čo Husův Anonymus Amsterodam Haag Holandsko Čechy Praha