1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 20. října 1913.
Praha
4
article
arannta večerní llety
předplácí se
v Praza v admaintstrani
a měsle
e čtvrt fta K —
* dvojí donáškou
na měste
ae čivrt la 7 K ese
ve úiliálkách
na másle
na ma. Poštou
vrit . . k oo
al dvohi zasilko
na měsic.
na čtvrí lsta
le 7
5
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Nové zakročení Rakouska v Srbsku.
Z Bělehradu, 19. října. (K. k.) Ra-
kousko-uherský diplomatický jednatel
pan šl. Storck odevzdal zdejšímu za-
hraničnímu úřadu verbální notu, v níž se
vyslovuje požadavek, aby srbské vojsko
v 8 dnech vyklídilo úplně území auto-
nomního Albanska.
Z Vídně, 19. října. (K. k.) C. k. te-
legraíní korespondenční kancelář jest
zmocněna sděliti, že diplomatické zakro-
čení rakousko-uherského diplomatické-
ho jednatele v Bělehradě stalo se včera
v poledne a že tudíž od této doby plyne
osmidenní lhůta, v níž území autonomní-
ho Albanska musí býti srbským vojskem
úplně vyklizeno.
Z Vídně, 20. října. „Montagsrevue“ oznamuje
Podle posledních zpráv do Vídně došlých srbské
vojsko dostalo se Albanií až k samému pobřeži
Jaderského moře. Potvrdí-li se zprávy, bude nutno
samozřejmě akci rakouskou uspíšiti. Ostatněú-
řadní údaje o postupu srbského vojska jsou přehá-
něny, aby odůvodněno bylo důraznější zakročen
habsburské monarchie na zachování Albanie, zalo-
žené jí a Italií. Pohříchu je velmi málo naděje na
uspokojivě vyřešení demarche velmocemi trojspol-
ku učiněné. Ve vládních kruzích srbských, jak se
zdá, jsou odhodláni k věcem nejkrajnějším.
Storck
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Albánie
jaderský moře
Italia
6
article
Srbská vláda dá zamítavou odpověd
na demarchi trojspolkových velmocí.
Z Bělehradu, 20. října. („Morgen.“) Tísk.
kanc. oznamuje v novinách, že srbská vláda
dá odpověď zamítavou na demarchi troj-
spolkových velmocí v příčině vyklizení
albanského území. V notě prohlašuje se, že
Srbsko nechce vojsko své ze strategických
některých míst albanských odvolati, nedo-
stane-li náležité záruky, že Albansko
respektovati bude srbské hranice.
Porady Sazonova v Paříži. — Dojem
rakouského ultimata Srbsku.
Z Paříže, 20. října. Sazonov zde
meškající měl včera dopoledne poradus
ministerským předsedou Barthouema
ministrem zahraničních záležitostí Picho-
nem. V oficiosní notě se praví, že mezi
oběma spojenci je naprostá shoda. —
„Tempsu telegrafují z Petrohradu, že ulti-
matum Rakouska dané Srbsku ve vládních
kruzích ruských způsobilo velké překvape-
ní, které nesmlčeno také rakouskému di-
plomatickému zástupci, jemuž z Vídněu-
loženo bylo, aby ruskou vládu informova
o tomto ultimatu.
Francouzský tisk o rakouském zakročení
v Srbsku.
Z Paříže, 19. října. (K. k.) „Figaro“ píše
o diplomatickém zakročení Rakousko-Uher-
ska: Jest v samozřejmém zájmu Srbska, aby
nežádalo obsazení území, přikázaných londýn-
skou konferencí, nesporně Albansku. „Action“
píše: Na Quai d'Orsay posuzují se událost
s největším klidem. Srbsko učiní dobře,
odvolá-li své vojsko, aby meziná-
rodní komise je nenalezla na své
cestě.
Otázka východních drah a Srbsko.
Z Vídně, 20. října. Jak se zde ujišťuje
chová se srbská vláda nyní v záležitosti vý-
chodních drah takovou měrou odmítavě, že
cesta ředitele Müllera do Bělehradu, ktera
Morgen
Sazonov
Picha
Figaro
Müller
Bělehrad
Srbsko
Paříž
Petrohrad
Rakousko
Uhry
Vídeň
Na Quai d ' Orsay
7
article
stanovena byla na 15. října, byla na neurčí-
tou dobu odročena. Soukromé zprávy ze Srb-
ska oznamují naprosto nepříznivou náladu
tamních vládních kruzích.
Srbská půjčka v Paříží.
Z Bělehradu, 20, října, Ministr financí
podal skupštině osnovu zákona stran nové
půjčky 250 milionů franků. Byla uzavřenav
Paříži 21. září pařížským družstvem a to pro-
střednictvím francouzsko-srbské banky. 127
mil. fr. bude užito k úhradě válečných nákla-
dů, zbytku ke státním investicím.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Audience hr. Stürgkha. — Ministerská rada.
Z Vídně, 20. října. Ministerský předsed
hr. Stürgkh byl včera přijat císařem na
zámku schönbrunnském ve slyšení, ve kterém
referoval o situaci česko-německé-
ho jednání vyrovnávatcího a pří-
pravách pro říšskou radu.
Ministerská rada sejde se dnes odpoledne
opět, aby pokračovala v jednání, v sobotu ne-
dokončeném.
Nová atéra Lukacsova.
Z Pešti, 20. října. („Morgen“.) Proslýchá
se, že státní tajemník Alexander Jeszenský
podal v souvislosti se známou aférou herny
na ostrově sv. Markéty demisi a že nástup-
cem jeho je ustanoven nadžupan komitátu bi-
harského František Miskolezy, důvěrný přítel
hr. Tiszy. Proslýchá se dále, že bývalý mini-
sterský předseda Lukacs, který měl včera
s ministerským předsedou dlouhou rozmluvu,
je ochoten převzili důsledky aféry. Bylo zji-
štěno, že suma 11/2 milionu korun, kterou vy-
platila dopravní společnost, neplynula do po-
kladny národní strany, nýbrž do disposičního
fondu ministerského předsednictva. Dojde-li
k civilnímu procesu, převezme Lukacs hmot-
nou zodpovědnost. Bude-li donucen sumu vrá-
titi, nahradí mu vláda a vládní strana škodu.
Srb
Stürgkh
Alexander Jeszenský
Markéta
Miskoleza
Lukacs
Paříž
Bělehrad
Vídeň
Pešť
8
article
Jeví se však úsilí zabrániti procesu a je ocho-
ta věc vyrovnati po dobrém se společností
Dva sprostředkovatelé včera provise, které
dostali od společnosti, vrátili společnosti.
Orgán německého kancléře domlouvá Srbsku,
aby vyklidílo albanské území. v .
Z Berlína, 18. října. (K. k.) »Nordd.
Allg. Ztg.« píše ve své týdenní hlídce: Vy-
jednávání mezi Tureckem a Řeckem učinilo
v tomto týdnu potěšitejné pokroky. Na obou
stranách upevňuje se, jak se zdá, přání, aby
neshody byly pokojné rozřešeny. Vážnější je
situace, která byla zjednána postupem Srb-
ska v Albansku. Srbové nespokojlil
se s oprávněným odražením al-
banských útoků, nýbrž obsadií
v posledních týdnech podstatne
části Albanska a zřídili v ně-
kterých místech již srbskou
správu. Odávodnění samostatného státu
albanského spočívá na evropském úsnesení,
jež bylo učiněno teprve po dlouhém a svi-
zelném vyjednávání. Všechny mocnosti ma i
zájem na tom, aby dílo jimi utvořené bylo
zachováno. Zvláštní zájem mají na
tom z důvodů často vyložených
Rakousko-Uhersko a ltalie. Proto
jest samozřejmo, že Německo zastává se
úplného zachování londýnského usnesení.
Německá vláda vznesla v posledních
dnech v Bělehradě právě tak dobře míněné
jako důtklivé rozklady, aby přiměla
srbskou vládu k rychlému od-
volání vojska a úplnému nespekto-
Srb
Srba
Srbsko
Berlín
Turecko
Řecko
RakouskoUhersko
Německo
Bělehrad
9
article
vání londýnských smluv. Srbská
vláda, jež opětovně podala důkazy politické
moudrosti a správného ocenění poměrů, má
ve své moci, aby neprodleným obra-
tem vyjasnila situaci. To může
Srbsko učiniti tím spíše, poněvadž mocnosti
věnují poměrům v Albansku veškeru pozor-
nost. Mezinárodní kontrolní komise zahájila
již své práce a dlužno určitě počítati s brzkou
činností mezinárodního četnictva, že Srbsko
po hojném přírostku území, jenž mu připadl,
nepotřebuje dalších teritoriálních získů, bylo
vysloveno též se srbské strany. Po všem
tom dlužno očekávati, že Srbsko
včas učiní svoje rozhodnutí, od-
povídající požadavkům mocností.
Stavba nových anglických lodí a Německo.
Z Londýna, 19. října. (K k.) Ke včerejšímu
prohlášení ministra námořnictva Churchilla
sděluje se ještě tento doplněk: Konstatovav
že nynější lodní vydaje by mohly býti usnad-
něny jen mezinárodní smlouvou, pokračoval
ministr: Pamatujete se na můj návrh t. zv.
přestávky ve stavbě lodí. Od té doby vy-
slovil se německý říšský kancléř, že jeho
vláda očekává podrobné návrhy. Neza-
mýšlíme pouštěti se do látky, leč považo-
vala-li by to německá vláda za vhodno.
Jest velice důležito, aby v této věci nebyly
s naší strany učiněny žádné kroky, které
by nebyly vůči Německu úplně fair, anebo
by mohly vyhlížeti tak, jako bychom se po-
koušeli vzbuditi pro sebe dobré zdání, jako
bychom činili mírumilovné návrhy, při tom
však se pokoušeli přičitati druhé straně
křivdu ve příčině zamítnutí návrhů. Naše
slyky s Německem se podstatně zlepšily,
aniz bychom byli pozbyli svého přátelstv
s ostatními zeměmi.
Churchill
Srbsko
Německo
Londýn
10
article
Annexe hory Athosu Řeckem.
Ze Soluna, 19. října. (K. k.) Všechny klá-
štery na hoře Athosu proklamovaly včera
slavnostně annexi hory Athosu Řeckem. Pří-
slušná listina byla podepsána zástupci všech
klášterů.
jihočeský sje d národní strany
svobodomyslné v Třeboni.
V Třeboni, 19. října.
Dnes konal se u nás jihočeský sjezd
národní strany svobodomyslné, který byl
našimi stoupenci očekáván jako vzpruhak
další organisační práci a vnitřnímu posílení
a dalšímu rozvoji strany v jižních Čechách.
Toto očekávání také na celé čáře splnil.
Účast na sjezdu, jehož se zúčastnili
jihočeští poslanci naší strany, městské rady
a členové organisací, byla imposantní. Vý-
znamnou událostí sjezdu byla řeč posl. dra.
Kramáře, kterou z důvodů technických
přineseme v doslovném znění v ranním
čísle zítřejším, a i přítomnost vůdce
Čechů česko-budějovických dra. Zátky.
jenž zúčastnil se jak dopoledního jednání
důvěrníků našich, tak i odpolední veřejné
schůze.
Sjezd rozpadal se na dvě části: dopo-
ledne konala se důvěrná porada stoupenců
naší strany, jež zabývala se otázkami další
organisace strany na českém jihu a zvolila
krajský sbor důvěrníků, odpo-
ledne konala se pak veřejná schůze
lidu. při níž posl. dr. Kramář promluvilo
aktuálních otázkách politických.
Siezd vyzněl jednomyslným schvále-
ním dosavadního postupu naší stranyv
krisi král. Českého a ve shodě s usnesením
pražského sjezdu důvěrníků strany schválil
i směr politiky našich poslanců v parla-
mentě vídeňském.
Athos
Čecho
doktor
Kramář
Řecko
Athos
Třeboň
Čechy
Soluna
d národní strana svobodomyslný
11
article
Schůze důvěrníků krajských
konala se dopoledne za účastí 162 delegátů
místních organisací z Tábora, JJ. Hradce, Be-
nešova, Soběslavi, Votic, Lišova, Kamenice n
L., Lomnice n. L., Veselí-Mezimostí, Chlumu.
Č. Budějovic, Týna n. Vlt., Hluboké, Pelhři-
mova, Pacova a j. Přítomni byli poslanci dr.
K. Kramář, Fr. Kratochvíl, dr. Ko-
trbelec, starosta města Tábora Mert, sta-
rosta města Jindř. Hradce kom, rada Steln-
dler, býv. posl. dr. Lang. president obchod-
ní komory v č. Budějovicích Brdlík a sta-
rostové měst dr. Macháč z Kamenice n. L
Fr. Fára z Pelhřimova atd. Omluveni byl
poslanci dr. Šubrt, Pavlíček a Holoubek.
Jednání zahájeno bylo odstupujícím před-
sedou krajského důvěrnického sboru p. Ph.
Mg. Dlabolou, jenž srdečně uvítal přítom-
né a zdůrazniv, že strána dnes dík zdiscipli-
novanosti stoupenců, mezi nimiž a vedením
zavládla naprostá harmonie, postavena byla
na pevný základ organisační, udělil slovo hlav-
nímu referentu panu gen. tajemníku F. Sí.
sovi.
Ujav se slova, pojednal gen. tajemník Si
v delším, častým souhlasem provázeném refe-
rátu o postupu organisační práce na českém
jihu. Konstatoval sice, že posice nár. strany
svobodomyslné v jihočeských městech jsou
pevné a silné — přece má-li naše strana za-
ujmouti na českém jihu trvale vedoucí posta-
vení — nutno dosavadní úsilí organisační zná-
sobiti. Na organisace politicky moderní život
náš klade požadavky zeela jiné než před lety.
kdy práce veřejná pohybovala se v kolejích
mnohem jednodušších. Referent důtklivě upo-
zornil, že organisační ruch musí dnes přizpů-
sobovati se mnohotvárnému životu veřejnému
že musí obsáhnouti všechny aktuality hospo-
dářsko-stavovské, kulturní a ovšem i politi-
cké v užším slova smyslu.
doktor
K Kramář
Kratochvíl
ko
Lang
Brdlík
Macháč
Fára
Šubrt
Pavlíček
Holoubek
Dlabola
Sí
Tábor
Hradec
Be
Soběslav
Votice
Lišov
VeselíMezimostí
Chlum
Č . Budějovice
Vltava
Pacov
Francie
Merta
Jindřichův
Pelhřimov
rada Steln
12
article
My musíme — pravil — býti si vědomi.
že těžisko politické síly strany neleží ve Víd-
ni, nýbrž uvnitř Čech, ve vnitřní politické prá-
ci v Čechách. Strana musí býti tak organiso-
vána, aby neměly vlivu na její pevnost vý-
sledky politiky říšské, neboť úkoly modern
strany politické nejsou vyčerpány účastí ve
sborech zákonodárných, nýbrž obsahují život
celého národa. A můžeme říci: jsme-li mino-
ritou ve Vídni — nejsme minoritou v prácí
národa uvnitř Čech. Ať na kterýkoli obor ve-
řejné činnosti pohlížíme, všude vidíme, že nej-
větší díl v ní zaujímá práce strany a její pří-
slušníků. Proto jest jen třeba doplňovati sit
organisační i odborovými organisacemi. Zdů-
razniv úkoly strany také v organisavání mlá-
deže a žen — řekl referent výslovně, — že
dobrá a pevně spolehlivá organi-
sace jest nutným předpokladem
pro dobrou národní politiku
strany.
Dnes bohudík našim organisacím narostla
síla, takže nemusíme se obávati jíti třeba sa-
mostatně. Vzpomenuv ještě, že stojíme v jubi-
lejním roce strany, která r. 1873 byla založena
a v roce 1874 konala první velký sjezd, ukon-
čil řečník svůj referát za bouřlivého souhlasu
všech přítomných konstafováním, že po čty-
řiceti letech politické práce nár
strany svobodomyslné její exi-
stence a zdárný rozvoj jest ná-
rodní potřebo u.
Potom referovali zástupci organisací sku-
piny táborské z jednollivých měsí o potěšitel
ném rozvoji strany. Releráty přednesli pp.
eve
V drobném prodajle
ramní člalo o sohě . / sa sb
večerni
sa 4k
Ve fifálkách na venkav
ranní čislo . . . . . 10
večerni
Inserátv
platí se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijíme
admanistracu v Marlanské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakcsc blskárna a sapodin-
„Národních Lintě
Rukopiny se nevracel
Čechy
Vídeň
Marlanský ulice
národní Linta Rukopina
13
article
Ph. Mg. Pekáč z Tábora, dr. Slavík z
Jindř. Hradce, dr. Domanský z Benešova,
řed. Hubert ze Soběslavi, taj. Mančal z
Kamenice n. L., řed. Dejmek z Lišova, uč.
Kovář z Votice, důch. Fára z Třeboněa
Ph. Mg. Dlabola z Bechyně, Sedlčan a
Trhových Svin.
Mezi tím, co podávali delegáti své zprávy,
dostavil se dr. K. Kramář, jenž uvítán byv
írenetickým potleskem, ujal se po stručném
proslovu posl. Kratochvíla slova a srdečným
způsobem vysvětliv, proč před prázdninami
nemohl se do Třeboně dostaviti za všeobecného
nadšení s povděkem konstatoval, že poslední
události netoliko neohrozily zdárný rozvoj stra-
ny — naopak utužily vnitřní organisační sou-
držnost a krásnými slovy povzbudil přítomné
k nové intensivní a nebojácné práci.
Po resumé předsedajícího p. Ph. Mg. Dla-
boly zvolení bylí do předsednictva krajské
organisace pp. předsedou Ph. Mg. Pekáčz
Tábora, místopředsedy důch. Fára z Třeboně
a řed. Hubert ze Soběslavi, jednatelem dr.
Slavíkz Jindř. Hradce, pokladníkem řed.
Dejmek z Lišova, volebním zpravodajem dr.
Domanský z Benešova a zapisovatelem
red. Havliček z Tábora. Dále zvoleni do
sboru důvěrníků president obch. komoryp.
Brdlík z Č. Budějovic, vicepresident komory
p. Marek z Tábora, uč. Kovář z Votic,
taj. Mančal z Kamenice n. L., starostové
měst pp. dr. Kotrbelec z Tábora, Mert
z Jindř. Hradce dr. Machač z Kamenice
n. L.. Baar z Třeboně, Plaňanský z Be-
chyně, dr. Pleterka z Lišova a Holoubek
ze Sedlčan. Členy důvěrnického sboru jsou
také jihočeští poslanci svobodomyslní a také
jednotlivé organisace vyšlou do sboru své zá-
stupce. Volbami bylo dopolední jednání skon-
čeno.
Slavík
Jindřichův
doktor
Domanský
Hubert
Mančal
Dejmek
Kovář
Fára
Dlabola
K Kramář
Kratochvíl
Slavíkz
Havliček
Brdlík
Marek
page
Kotrbelec
Merta
Machač
Baar
Pleterka
Holoubek
Tábor
Hradec
Benešov
Soběslav
Lišov
Votice
Bechyně
Sedlčany
trhový Sviny
Třeboň
Č . Budějovice
Pekáčz Tábor
Bechyně
14
article
Politický přehled.
Politický přehled.
l dlee
ThvaZemě české. v
Stanovisko české strany agrární l výrovna-
címu jednání.
Věerejší »Venkov« publikuje toto usne-
sení výkonného výboru české strany agrární:
Výkonný výbor české strany agrárnt
bere na vědomí zprávu o zahájení jed-
nání s vládou ve příčině zlednání pod-
mínek pro návrat k ústavním pomér ům
v král. Českém a zmocňuje předsednictvo,
aby v těchto jednáních a vládou bylo po-
kračováno. —
V redakčním vykladu »Venkova«. k lome
se dí, že tímto svým projevem okázal v-
konný výbor strany, že ve vážvě dusšní
době nesmí žádná, své zodpovědnosti vě-
domá strana, zameškati žádné přile-
žitosti k jednání, jehož úkolem jest re-
stituce normálních pomérů v král. Českéma
že musí vyčerpati všechny prostředky, které
by arciť bez újmy práv českého lidu mohiy
vésti k tomu cíli. Vědomi této zodpověd-
nosti kategoricky nutí českou stranu agrární,
aby pro dobro a prospěch národa neodmí-
tala účast na ničem, co v sobě chová aspoň
zárodky možnosti, že přivodí normální po-
měry, a česká strana agrární nedá se od-
strašiti v tom počínání žádnými potížemi,
ani sebe větší nedůvěrou k vládě. Toto
stanovisko není žádným zadáním českých
práv, neboť nikdy nedopustí úchylek od
linie ohraničující práva národa. I tehd a,
kdy klaždé jednání ztrosko tá,
bude podán důkaz, naší vinou že
se tak nestalo, nám na dobre
vůli že nescház elo.
český strana
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z letošních jubilejních slavností holand-
ských.
Nám Čechům vytýká se často, že jsme „lnn
gličkáři“, lépe řečeno řikáváme si tak v chvrilich
kritického rozhořčení rádi sami. Ale neprávem.
Nikde v celé eivilfsované Evropě neni tak málo
domů se zvláštními žerděmi pro praporya
slandarty, jako u nás a nikde snad neodívají se
města a městečka tak zřídka do slavnostního
hávu národních a zemských barev jako právěv
krajích českých. V Německu, Italii, Francii, Uhrách
vztyčují národní barvy aspoň o všech slavnostech
státních, panovnických, zemských, městskýcha
pod. a ozdobují jimi při takových přiležitostech
příbytky, povozy a vlastní šatstvo — u nás zříme
národní barvy na žerdích sotva jednou za rok.
někde snad i řídčejí. Také s těmi národními slav-
nostmi, jež bývají zhusta karakterizovány jako
další projev fangličkářství, není to tak zlé; nebýti
impulsů z obranných jednot a jiných korporací,
jichž proepěch se slavnosti takové pořádaji, nebylo
by leckdes po kolik roků ani těch.
Zaslouží-li však které národy evropské názv
fangličkářů, jsou to jistě Belgičané a Holanďané.
tedy dva národy, jež nepatří právě k nejlehkomysl-
nějším a nejchudžím v Evropě. Každá zcela ne-
patrnější slavnostní příležitost, třeba jen jmeniny
purkmistrovy, jsou jim tam dostačnou příčinou
netoliko ku ozdobení ulic a domů, nýbrž i k růz-
ným oslavám; v žádné zemi nepořádá se tolik slav-
ností, komersů, v posledních letech ovšem i slav-
nosti nejmodernějších, výstav, jako v těchto obou
malých, avšak přírodou i osadý tak šťastných krá-
lovstvích nizozemnkých.
Vrchole dosud nepřekonaného dosáhlo, jak s
zdá, nizozemské „íangličkářství“ v letošním jubi-
lejním roce v Holandsku. V Holandsku sla-
vili totiž letos sté výročí národní nsodvislosti, t i
vymanění se ze spárů Napoleonských a znovu-
Čecho
Belgičan
Holanďan
Evropa
Německo
Italia
Francie
Uhry
Holandsko
16
article
dosazení rodu oranžského na holandský trůn v roce
1313, mezník to součssně i nového hospodářského
a kulturního rozkvětu sympatického národa holand-
ského. Velkolepé oslavy jubilejní nenesly ovšem na-
prosto ráz nepřipravenosti, povrchnosti a loda-
jakosti, což tvořívá vlastní karakterické zneky
„langličkářství atjiz jde o nepřipravenou slav-
nost národní, o zbankrotelý vídeňský festzu
nebo o nepřipravenou a nepromyšlenou výstavu
„jaderskou“ — nýbrž vyznamenávaly se všem
těmi vlastnostmi, jež tvoří i podstať holandské
povahy národní. Byly důkladně promyšleny
dobře připraveny, (řeba tu a tam poněkud
těžkopádně, arangement, ať již šlo o ozdobu
praporšíkovou. o historický průvod. nebo o vý-
stavu, bylo vybraně vkusné — a nikoli na
pesledním místě bylo postaráno i o znamenitou
reklamu v cizině, tak že přinesly tylo letošní jubi-
lejní slavnosti Helandsku nejbájačnější cizinecký
obchod, jaký si v Praze neb v Čechách vůbee
ani nedovedeme představili. Myslím, že nao leloln
slavnooli budou pamatovatl holandské srdce
sraky stejně rády jako holandské kapsy.
Praha
Čechy
17
article
Vrchní řízení veškerých oslav i cízinecké pro-
pagandy leželo v rukou ústředního slavnostniho ko-
mitétu, jemuž stály po bokn komitěty lekální i jn-
formační kanceláře cizinecké ve všech míslech
kde jaké oslava byla uspořádána. Oslavy nepořá-
dala fotiž jenom snad obě hlavní města - Amstero-
dam a Haa4, nebo pouze města největší, jak by
fomu snad bylo u nás i jinde, naopak, každé jen
trochu významnější město muselo míti svou oslav
zvlášt. Ne-li výstavu, tedy aspoň historický prův d
nebo závody sportovní
Napočetl jsem neméně než 29 různých míst
kde oslavován jubilejní rok méně nebo více oká
zale. Neirozsáhlejší, neinákladnější a nejčastějš
byly slavnosti ovšem v obou spupařících blavních
městech v Amsterodamě a v Haagu: avšal
seznam slavností v ostatních místech uspořá-
daných jest velmí obsáhlý.
Nojvíce bylo výstav, toliž třicet. Pod he-
slem „30 výstav“ děla se také po výtce cizinecká
propaganda pro celé slavnostní období. Některé
Amstero
Hao
Amsterodama
Haag
18
article
z těchto výstav byly ovšem rozměrá velmi skrov-
ných, jako na př. gtafická výstava v Háarlenu.
kterou jsem navštívil, byly mezi nimi však také
výstavy rozměrů velmí značných, jako zejména vý-
stava námořní v Amsterodamě, výstava „D
vroaw [žena) tamtéž a obrovská výstava hespo-
dářská v Hangu, o nichž zmíním se podrobně
později. Pozoruhodnější byly mimo to ještě ku-
pecká výstava v Rotterdamu, hospodářsko-náro-
doplsná výstava v Middelburgu, zdravotnická vý-
ztava v Enschede, průmyslová výslava v Tilburgu
ali v. Při tak značném počlu výstav v témže roce
pořádaných není jinak možno, že objevily se tu
tam jisté závady, způsobené chvatným uspořádá-
ním, nebo patrnější nedostatek výstavního ma-
teriálu — věak, dovode-li národ pouze šestimi-
lienový, bydlicí na tak úzké pleše jako jest H -
landsko — 33079 km proti 51.948 km7, jež maj
Čechy — během téhož roku vedie celé řady ji-
ných slavnnstních podniků uspořádati 30 výstav
z nichž představuje přece každá jednotlivá velmi
značnou sumu práce, energie a starosti — jestto
jistě imponující.
Rotterdam
Middelburg
Enschést
Tilburg
Čechy
Hlandský
km
19
article
Vedle výstav uspořádáno několik historických
právodů, z nichž vynikal arcit nádherou a počtem
osob. koní a skupin průvod haagský, konaný dne
5. září. Průvod tento byl myšlen jako jakási revue
holandské historie, v níž tvořil ovšem střed osvo-
beditel Nizozemí od španělského jha a vílěz nad
vévodou Albou, prine Vilém Mlčenlivý. Mezi pod
řízenějšími komparsy nalézal se i nešťastný „zimní
král“ s falckými princeznami. Průvod tento, na
nějž těšili se staří i mladí v Holandsku již po mě-
sfce, přilákal do Haagu tolik cizinců, že je nemohly
pojmouti ani hotely, ani soukromé byty. Podle
příkladu průvodu (hol. optocht) haagského, uspo-
řádány podobné v skromnějších rozměrech i v
Delítu Hengelo, Bergenu aj.
Vedle výstav tvořily přirozeně středisko příliv
cizinců i mezinárodní kongresy, bez nich
nemůže se dnes již obejíti žádná větší výstava.
rosp. žádný slavnostní podnik mezinárodního rázu.
jenž má sloužiti spolu i přilákání větších mas
cizinců. Holandsko jest podobně jako Belgie pů-
Vilém mlčenlivý
Nizozemí
Holandsko
Haag
Delít Hengelo
Bergen
Belgie
20
article
dou pro shromáždění mezinárodních kongresů
jiných porad velmi příznivou, konajiť se tam mezi-
národní kongresy i mimo léta slavnosti a výstav
velmi zhusta a tak není divu, že konáno tam leto
takových kongresů neměně než 12. Byly to ze-
jména mezinárodni kongres Iysiologů, jenž shro-
máždil se v březnu v Groningách, mezinárodní
kongres ženský, jehož shromázdištěm byl v květnu
Haag. mezinárodní kongres bytový, o němž zmí-
ním se podrobněji ještě doleji, mezinárodní kon-
gres farmaceutický, mezinárodní konference bavl-
nárů fobeslané i zástupei textilniků českých)
mezinárodní kongres studentský, posléze jmenova-
né se shromáždištěm vesměs v Haagu.
K mezinárodním shromážděním slavnostníh
rázu služí čítati posléze i zasedání mezíparlamen-
tární konference počštkem září v Haaglu, za její
hož trvání otevřen slavnostně Mirový palác, vy-
stavěný, jak známo, z věnování amerického me-
cenáše Carnegis. Pokud se pamatuji. přinesly f-
tografii Mírového paláce i některé z jeho in-
terieurů i ilustrované listy české, přes to nepo-
kládám za zbytečno upozorniti české výletníky do
Holandska ještě zvlášt na tento klenot moderní
srehitektury, jenž patří zevnějškem i skvělým
vnitřním zařízením svým, darovaným většinou jed-
notlivými státy a panovníky, k nejvkusnějším
nejnádhernějším výtvorům novodobé architektury
evropské.
Iysiolog
Groningy
Haag
Holandsko
21
article
Mimo výstavy a kongresy uspořádány na oslavu
jubilea obnovení neodvislosti a ku přilákání i zký-
čkančjších cizinců ještě některé jiné slavnosti
zejména sportovní, a atrakce zvláštního druhu
usnadňující shlédnuti některých méně známých pa-
mětihodností a krajů holandských. Tak konánav
Iimniden počátkem měsíce září mezinárodní regata
jacht, v Utrechtu zase pořádány slavnosti »pěvá-
cké a jízdecké, v Hertogenbaschu hrány v určité
doby středověké mysterie, v Arnhemu, středisku to
letních sidel bohatých holandských obchodníků
organisovány pravidelné výlety automobilem
v Rolterdamě pořádány ve zvláště k tonu
zařízených lodích projíždky po tamním velkolepěm
přístavě.
Jedním slovem, po celé jaro a léto až do
konce září nevycházelo Holandsko ze slavnost-
ního nadšení. Po celé jaro a léto tonula země v zá-
plavě praporů, fáborů, guirland a světel, po celou
tu dobu neustál proud cizinců, nevysychající, letos.
jak mně bylo praveno, ani v oněch odlehlých mí-
stech a krajích. o něž cizinec jindy sotva zavadí
Vrcholu opravdu velkolepého dosáhla sláva a na-
dšení v Haagu v prvém týdnu záříjovém, kdy ote-
víral se mírový palác a konal se historický průvo
v Amsterodamě pak v třetím týdnu téhož měsíce,
když přijela královna na týden do někdejšího sídla
Utrecht
Arnhem
Haag
mírový palác
22
article
Ludvíka Boraparta na amsterodamském „damu“a
pořádány na oslavujejího pobytu nejrůznější ná-
rední i jiné slavnosti. V těchto dnech tvořil Hasg.
resp. Amsterodam obrovské shromáždiště celé země
i velkého cizineckého proudu, takže nestačilo
město toto ani se svými mimořádnými opatřeními
pro cizince pojmout zástupy, jež se tu sjely. Avšak
také jen ten, kdo byl v tyto dni přítomen v Haagu
nebo Amsterodamu, uvěří, jakého stupně nadšení
veselí i rozpustilosti jest schopen jinak velmi stří-
zlivý lid holandský — jen ten pochopí však také.
jak hluboce lne holandský národ ke své dynastii
a své královně a jak trpce želí, že jej jeho trpělivá
víra v narození nového mužského představitele
dynastie oranžské dosud — a jak věci dnes stojí.
pravděpodobně navždy — tak trpce zklamala.
Dnes, kdy zanikl v Holandsku již nadobro
slavnostní ruch a šum jubilejních slavností a bodrý
Holandan asi zcela střízlivě počítá a uvažuje, co
mu jubilejní rok vynesl, a co vynese mu pravdě-
podobné stoupnutí cizineckého ruchu ještě v letech
příštích, nutno se maně tázati: nemchli bychom
někdy v blízké budoucnosti uspořádati jubilejní
slavnosti ve velkém slohu i po Čechách, aby zdán-
livě nedotknutelná hráz předsudků, jež zadržuje
velký proud mezináredního cizineckého ruchu oa
Prahy a Čech, byla konečně jednou provalena?
Rok 1915 jako jebilejní rok Husova upálení nebo
1917, stoleté to výročí založení českého musea
jako mezníku českého obrození nebo 1918 jako
třístoletá paměť počátku třicetileté války by se
k tornu nehodilv
Anonymus.
Borapart
Čo
Husův
Anonymus
Amsterodam
Haag
Holandsko
Čechy
Praha