1
masthead
21. července 1900. Číslo 199.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
císař dožaduje se prostře dnicty
Franeie.
Ministr Delcase oznámil, že odpověd
presidenta Loubeta zašle fran-
couzskému vyslanci v Pekině, kam
si pro ni činská vláda může poslat, avšak fran-
couzská vláda chce věděti jistě, je-li jej
vyslanec Pichon na živě.
Z Privatu, 20. července. (C.-B.) Čtvrtý
prapor 61. pěšího pluku zdejší posádky
dostal rozkaz, aby se přichystal k odjezdu do
Činy. Bude čítati s dobrovolníky a mužstvem
z jiných praporů 1000 m. Důstojníci a mužstvo
na dovolené byli svoláni. Přípravy k odjezduse
již provádějí.
Z Norimberka, 20. července. (C. -B.
K novinové zprávě, že několik mužů zdejšího
pluku lehké jízdy jsou komandováni do Činy.
sděluje se s příslušné strany: Na východo-asij-
skou výpravu přihlásilo se ze zdejšího pluku
dobrovolně 6 poddůstojníků a 78 mužů. Př
lékařské prohlidee vybráno z nich 40 schopných
k službě a z těch zvoleno 9 nejlepších, již se
o službu v Čině zvláště horlivě ucházeli. Na
losování ani komandování jednotliveů nedošlo.
Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.)
V článku »K uásledování« o opatřeních německé
vlády stran zasílání telegramů čínského vyslance
praví »Birž. Vědomosti«: Zachovají-li se
ostatní mocnosli dle příkladu hr. Bůlowa, Evropa
zví, kde se nachází čínská vláda, z jakých osob
se skládá a jakou úlohu hrají skutečně čínšte
vyslanci. Je důležito věděti to i ono. Co pro-
spívá Německu, prospěje též jiným státům.
Delcas
Pichon
Pekina
Priva
Norimberk
Petrohrad
Evropa
Německo
5
article
Z Vídně, 20. července. (C.-B.) » Wienen
Abdpst.« potvrzuje zamýšlenou výpravu l o d
»Alžběty« a »Aspry« do Činy. Kontr-
admirál hr. Montecuccoli převezme vrchní
velení nad rakouským loďstvem v čínských
vodách.
ov. Z Petrohradu, 20. července. Ve-
škeré listy obdržely výnos ze dne 7. t. m.,
v němž se praví, že z nařízení ministerstva
vnitra sděluje vrelmí censu rmí úřad
listům, že od všeliké nepříslušné a předčasné
kritiky jednáni německé vlády
v záležitostech čínských má býti upuštěno, eož
je tím prý více na místě, že německá vládn
jedná v úplném dorozumění s vládou ruskou.
x. Z Londýna, 20. července. Zpráva,
že 100.000 ozbrojených Číňanů táhne
proti Šanchnji, se opakuje na různých m-
stech. Evropské čety v Šanchají sestávají z 1000
dobrovolníkův a 400 policistů, 1 německé,
anglických, 2 japonských a 1 americké lodí.
Z Berlína, 20. července. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Z Tjencinu v čas uprchlý německý
kupec March v dopisech sem zaslaných shle-
dává jednu z příčin vzpoury také v hladu
nouzi, jež zvláště v pečilské provineii vznikla
následkem nebývalého sucha. O
října m. r. tam nepršelo. Činšti duchovní na-
mluvili prý lidu, že pohromu tu zavinili » bíl
dábli« a že teprve vyhubením jich bude ji lze
odvrátiti. March přibyl do Taku a pak do Na-
garaki
Z Berlína, 20. července. (Zvl. tel. » N. Loe)
Nový německý vyslanec pro Čmnu šl. Mumm
jenž tam 24. t. m. z Janova odpluje, bude
sídleli prozatím v Cingtau. Pověřovacích' listin
pro čínskou vládu zatím neobdrží, anoť se nevl
kdo nyní v Číně vládne. Bude ale dodatečně
legitimován, aby mohl jmenem Německa jednat
s místokrály a guvernéry říšskými.
Wienen Abdpst
Alžběta
Montecuccoli
Číňan
March
N Loe
Vídeň
Petrohrad
Londýn
Berlín
Janov
Čína
Německo
6
article
Ze Šanchaje, 19. července. (Wolff.
Železniční ředitel Šen popírá, že dostal od šan-
tunského guvernéra zprávu o zavražděn
všech cizinců v Pekině, avšak jeho slo
vům se málo věří.
Opevnění v kantonské řece do
stávají silné posádky. V bogunske
tvrzi je nyní 5000 mužů a tolikéž dostane jich
za několik dní také tvrz vampojská.
Z Washíngtonu, 20. července. (Reuter.
Zdejší činský vyslanec dostal dnes šifrovanou
depeši od amerického vyslance v Pe
kině.
Berlína, 20. července. (C.-B.) Admírál
Bendeman oznamuje z Taku ze dne 18. t. m.
Anglický admirál sděluje, že jemu guvernér
hongkongský oznámil odjezd Li-Hung- Čanga
Arsenál likoarský, severně — o
Tjencinu, byl 18. července obsaze
Rusy bez odporu.
Z Londýna, 20. července. (C. - B.-
O depeši, kterouž čínský výslanec ve Washing-
tonu obdržel od amerického vyslance v Pekinu
sdětuje se »Reut, kanceláři« z Washingtonu, že
byla šifrována dle šifrového klíče americké
vlády a prostřednictvím státní rady čínské a
taotaje sanchajského odeslána. Depeše čítá as
50 slov a jest podepsána »Conger«. Vyslanee
Wulingfong odevzdal depeši st. tajemníku
Hayovi.
Wolff
Rus
Hay
Washíngton
Berlín
Hunga
Londýn
Peking
Reut
Reuter
7
title
Válka jihoafrická.
8
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 20. července. (C.-B.) Lore
Roberts telegrafoval včera z Pretorie: Lore
Methuen obsudil dnes Reckspoort skore
bez odporu. Generálové Hamilton a M-
hon pokračují ve svém pochodu úzelím se-
verně od delagojské železnice. Generál Hunter
vyzvídá postavení oranžských Burů mezi Bethle-
hemem a Vicksburgem.
Anglický konsu! v Bejře zemřel n
ránu, již dostal při attentátu, jenž byl na něh
podniknut 16. t. m.
Ze Zeerustu, 20. července. (C. P.
Dvacet Burů bude zaveženo na ostrov Ceylon
protože podrobivše se, chopili se opět zbran
proti Angličanům. Jmění jejich bylo zabaveno
Lore Roberts
Reckspoort
Hamilton
Hunter
Angličan
Londýn
Vicksburg
Zeerust
Ceylon
Lore Methuen
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ministerská rada,
Z Vídně, 20. července. Pozejtř
bude se konati za předsednictví m.-p. dra.
Körbra ministerská rada. Ministrpresiden
podá zprávu o své audienci u c-
saře. Zároveň, jak še myslí, bude stano
ven modus procedendi při vládní akci ke
zjenht normálních poměrů parlamentních
skl. Ze Lvova, 20. července. Podle
»Kurýra Lvovského« budou podzimní ma
névry haličské následkem povodní a vzhledem
na tyfus v Haliči řádící odřeknuty.
ch. Z Pešti, 20, července. Na blízku
Ršavy vrazila včera vlečná loď na skálu
roztříštila se; kormidelník a lodník utonuli
Také celý náklad — 8000 m. ctů. kukuřice.
určené pro Pešt — jest ztracen.
n. Z Berlína, 20. července. Z Ka
tovic se oznamuje: K oslavě stoletého trvání
majorátu svého předseda říšského sněmu
hr. Balleström vykázal spolku dělníků pro
každý rok podíly z přebytku dolů svých.
Letošní podíl činí, 100.000 marek, jež budou
uloženy dělníkům na spořitelní knížky.
Telegramy korresp. kanceláře.
Tureckým uprchlíkům v cizině.
Z Cařihradu, 20. července. (C.-B.
Císařským iradem potvrzené usnešení mini-
sterské rady dovoluje civilním a vojenským
hodnostům tureckým, již uprchli do cíziny.
3-nedělní lhůtu k návratu do Turecka. Prot
těm, kdo neuposlechnou, zakročí se dle zá-
kona.
Vídeň
Lvov
Halič
Pešť
Berlín
Ka
Cařihrad
Turecko
Ršava
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Staré obilní sýpky, okresní hospo
dářské záležny a obilní skladiště.
(Napsal JUC. Josef Podolák, okres. tajemnník
v Pardubicích.)
Není snad nikoho, kdo by nebyl viděl někde
v obci nebo i na samotě stojící zvláštní mohutnou
budovu, nápadnou jak svým zevnějškem, tak i opu-
štěností. V této ohromné budově nelze totiž pozo-
rovati ani sebe menší známku života, nanejvýš, že
tam poletují vrabci a kavky.
Každě dítě v obci ví, že stavení toto zove se
špejchar, avšak o účelu jeho nedozvíte se o
mladší generace praničeho. Ano i starší hosp láři
bývají na rozpacích, mají-li vám vysvětliti pasně
účel špejcharů. Jejich vědomosti v té příčině sahaji
jen tak daleko, že do špejcharů ukládali hospodáři
obilí, aby v čas potřcby mohli si je odtud vypůjčiti.
O vnitřním ústrojí tohoto zařízení může nám
málokterý hospodář pověděti něco bližšího
Nebude tudíž od místa, věnujeme-li této záleži-
tosti poněkud více času a pozornosti, a to tím spíše
ježto špejchar jest předchůdcem a vlastně vzorem
nyní zřizovaných ohilních skladišt.
Do nedávna namnoze se zdálo zbytečným staré
zařízení obilních sýpek či špejcharů. Než tu třeba
vmysliti se do poměrů ve starších dobách a pak
každý uzná, že zařízení to bylo moudré a prospěšné.
Tehdáž totiž nemohlo se spoléhati na to, ž
v čas neúrody přivážeti se bude obilí z Uher, z Ruska
nebo dokonce z Ameriky
Tehdejší kommunikační prostředky a vůbec ob-
chodní spojení bylo tak chatrné, že by byli musil
lidé pomříti hlady dříve, nuž by se byli dočkali ho
spodářských plodin z cizích zemí.
Podolák
Pardubice
Uhry
Rusko
Amerika
11
article
Vždyť ještě v letech padesátých za veliké ne
úrody v Čechách nastala mezi lidem po dvakráte la-
ková nouze, že jen nejzámožnější rolníci mohli jíst
žitný chléb. Chudší hospodáři a dělníci spokojili se
ovesným a vičným chlebem.
Stáť tehdáž korec žita 32—35 zl.1
A to bylo již v době, kdy v naší říši vystavěny
byly některé železné dráhy!
Představme si pak ještě primitivnější poměr
XVIII. století, ve kterém mimo to ustavičně se válčile
a tu nebudeme se již diviti, že starostliví hospodát
a mnolié vrchnosti hředali v obilních sýpkách v čas
jakékoli pohromy záchranu malého hospodáře. N
mnohých panstvích byli již na počátku XVIII. stoleií
nuceni venkovští obyvatelě, aby zřídili sobě zásoby
obilí pro příští dobu. Později uchopila se této vec
sama vláda císařovny Marie Terezie a nejdůrazněji
císař Josef II. Tento nařídil patentem ze dne 9. června
1788, aby každý podaný, jenž ornou půdu má, ze čtvř
druhů obilí: pšenice, žita, ječmena a ovsa, třetí díi
toho, čeho na zimní a letní setbu v zrní každěho
druhu spotřebuje, na sýpku obecní odvedl a podob-
ným způsobem po tři léta za sebou jdoucí odváděl.
by za ten čas na každém panství, na každém statku
a v každém městě shromáždila se zásoha obilí, jakéž
zapotřebí jest k jednoroční setbě zimní i jarní.«
Ježto zásoby obilí vzrůstati musily tím, že měl
rolník z každé rakouské míry vypůjčeného obilí od-
váděti jakožto úrok dvě mítky (jeden korec obnášel
16 mírek), tedy ihned ustanovil zmíněný patent, ž
přebytek převyšující roční potřebu, může býti prodán
a stržená suma že má býti rozpůjčena poddaným.
Marie Terezia
Josef II
Čechy
12
article
Samo sebou se rozumí, že k fondům obilním měli
právo jen ti poddaní, kteří obilí do sýpek sypali.
Obilní fondy náležely tudíž a náležejí dosud jen
vlastníkům oněch usedlostí, jichž držitelé podle Jose-
finského katastru na zřízení obilních fondů přispívali
Obilní fondy či sýpky neměly věak dloubého trvání
Hlavní vada jich byla, že obyvatelstvo, nuceno jsoue
k účastenství v nich, odvádělo tam většineu špatné
obilí. Mimo to sesypáno tu bylo obilí z různých stran
a z různých lel. Sklizeň z takověhoto obilí bývaln
i při pilné práci chatrna, tak že záhy začali se zá-
možnější hospodáři vyhýbati obilním sýpkám. Jedini
chudší hospodáři hledali obilí v těchto sýpkách, ne-
mohouce si je jinde opatřiti. Mimo to uznáno, že ony
dvě mírky, které musil hospodář odváděti z jední
míry, representují úrok 12procentní, tedy úrok v pravdě
lichvářský.
Jos
13
article
Okolnosti tyto přispěly k tomy, že ponenáhlu
rozšířila se nechuť k obilním sýpkám, a pomýši eno
na jich zrušení. To stao se konečně zákonem z
dne 9. července 1863
Zákonem tímto stanovena především zásada, ž
obilní fondy (sýpky) vesměe musí se zrůšití a pro-
měniti ve fondy peněžné. (§ . 1.)
Již dříve existovaly tak zv. obilní fond
peněžné, t. j. peníze stržené za obilí, kterého
bývalo v sýpkách nadbytek.
Z fondů peněžných a z obilních fondů peněž
ných měly se zřizovati záložny. (§ 2.).
V 8§ 4., 5. a 6. ustanovuje se, že ku správě
zmíněných dvou fondů (peněžněho a obiiního peněž
ného) zříditi se mají 2 výbory: širší a užší. Výbo
užší měl vykonávati usnesení výboru širšího. By
tudíž oproti výboru širšímu asi tolik, jako ředitel-
stvo okrésních hospodářských záložen vůči valné
hromadě delegátů.
V § 7. shledáváme vlastní ortel sýpek. Tu totiž
stanoveno, že špejchary (budovz) mají se prodati
jestliže je účasluici nevču jí nějskemu jičm
účela.
Zajímavo jest, že zeměpanští úřadevé ještě
letech sedmdesalých na mnohých místeci denucovel
účastníky, aby prodávali špejchary.
Mncho bylo jich již prodáno a použito k růz
ným účelům, avšak velmi mnoho jich ještě trv
v původní své podobě jako upomínka na dřívějš
doby.
V § 9. napověděno, že brzy bude výdán zemský
zákon, který uskuteční zřízení zálpžen z obilního
(vlastně peněžného) fondu. veuzuini
Zakon ten vydán dne 6. srpna 1864.
§ 1. uvedeného zákona uvádí v život hospo-
dářské záložny, an praví: Z kontribučenských sýpěl
obilních na hotové peníze uvedených. jakož i z po
něžních fondů, z kontribučenského obilivzniklých
buďlež v souhlasu se zákonem ze dne 9. července
1863 zřízeny záložny.«
Zřizování záložen ovšem postupovalo velm
zvolna.
14
article
Byloť především třeha zpeněžiti jmění obilnícl
sýpek, což vyžadovalo mnoho času a práce.
Jen v nejčilejších místech zřízeny byly záložny
v letech šedesátých: na někťerých míslech musily
býti správy fondů obilních či peněžních k tomu po
více let pobízeny.
Tak vzníklo množství hospodářských záložen
neboť ve větších soudních okresích bylo jich často
přes 201 Kmenové jmění jejich bylo ovšem ma
linké, obnášejíc 2—3 lisíce zlatých.
V 8 25. uvedeného zákona doporučovalo se sice
aby se slučovaly jednotlivé malé hospodářské zá
15
article
ložny ve větší celky, avšak k tomu zřídka došlo.
Bránila tomu hlavně řevnivost a nedůvěra hospo-
dářů vůči sousedním obcím a pak nevyspělost ná
rodohospodářská.
Tyto malické hospodářské záložny nemohly
ovšem vyhověti svému účelu, t. j. opatřiti hospo
dářům potřebný úvěr.
Není pak divo, že záhy ozývaly se stesky na
nedostatečnost těchto nových peněžních ústavů ho
spodářských.
Z té příčiny podala také c. k. vlastenecká spo
lečnost hospodářská království českého (předchůd-
kyně zemědělské rady) v r. 1870 zemskému výbor
pamětní spis, v němž žádala o rozšíření působnosti
hospodářských záložen, aby »ůvěru malého hospo-
dáře zjednány byly nové prameny.« V žádostit
domáhala se také změny § 14., který omezoval ve-
lice úvěr hypotekární. Konečně přimlouvala se za
to, aby hospodářské záložny směly přijímati vklady
a tím i nové členy.
Než v rozhodujících kruzích jevil se již velmi
malý zájem o hospodářské záložny, a to nikoli bez-
důvodně. Mimo již uvedené nedostatky záložen ho-
spodářských přistoupily ještě jiné zlořády. Začalo
kvěsti veliké strannictví. Zápůjčky poskytovaly se
po sousedsku jen strýčkům a kmotrům, takže pone-
náhlu ztratily hospodářské záložny i tu poslední
trošku obliby. Tím se da vysvětliti usnesení zem-
ského sněmu z r. 1875, že hospodářské záložny
mohou se zrušiti a kapitál mezi účastníky rozdělití.
16
article
Případně poznamenal tehdy zpravodaj dr. Weber, že
hospodářské záložny ve své podstatě nehodí se ni-
kterak ke změněným hospodářským poměrům, kdy
zavedena byla volná dělitelnost selských statků
když v jiných ústavech peněžních najde rolník snáze
potřebného úvěru.
Při debatě o zákoně z r. 1875 uvedl také dr
Sladkovský hlavní příčiny, proč hospodářské záložny
se neosvědčily. Pravilť: »Příčina, proč tyto záložny
(hospodářské) jsou života neschopny, spočívá jedno
duše v tom, že zákonem z r. 1864 omezeny jsou
jen na svůj vlastní fond (kmenové jmění). Ano, ani
svého vlastního závodního fondu nemohou náležitě
použiti, ježto velká část účastníků nezapravuje dlužno
pohledávky.
Tu pak ovšem nemůže se nikterak mluvit
o oběhu a zužitkování peněz pro úvěr hospodářský
Dokládá pak, že hospodářské záložny staly se ústavy.
kde pěstuje se nejvíce strýčkovství.
Kapítál rozpůjčil se kmotrům a strýčkům, kteř
pak nechtějí vůbec nic vraceti, tvrdíce, že beztoho
jejich otcové sami na fondy záloženské přispívali,
čili že si je snmi založili.
Na štěstí však vyskytli se v té době nepříznivé
hospodářským záložnám prozíraví hospodáři, kteříse
všim úsilím vynasnažili se zachovati rolnickému
stavu hospodářské záložny a jich přičiněním konány
byly nové porady o osnově zákona, který konečné
vydán dne 22. března 1882.
Záko ten stanovil především, že v každém
soudním okresu mají se všecky hospodářské záložny
sloučiti v jedinou okresní hospodářskou
záložnu (§ 1.).
Tak vznikly pojednou peněžní úslavy se značným
kmenovým jměním 30 až 100 tisíc zlatých, které již
mohty poskytovati hospodářům potřebný úvěr.
doktor
Weber
Sladkovský
17
article
Další pokrok způsobil zákon ten tím, že dovolil
okresním hospodářským záložnám rozmnožovati zá-
ložní fond příjímáním vkladů jak od účastníků, tak
i od osob třetích (§ 12.). Ovšem výše vkladů byla
dla toho zákona ještě značně omezena, ježto § 13
stanovil, že veškerá suma přijatých vkladů peněžních
nesmí nikdy přesahovati dvojnásobnou sumu kmeno-
vého jmění záložen.
Hypotekárním zápůjčkám také valně nepřál nový
zákon (§ 18.)
Čilé správy okresních hospodářských záložen
domáhaly se zvláštnímí peticemi reformy zákona
z r. 188.
To stalo se také zákonem ze dne 2. února 1895
kterým byly pozměněny §§ 13., 14., 16., 18., 19.
23., 24, 26., 36., 37., 40., 49. a 59.
Mezi zlepšenými paragrafy nejdůležitějším by
§ 13., který určil, že vklady mohou se přijímati a
do výše sumy, rovnající se pateronásobnému závo
nímu podílu (kmenové jmění i s reservním fondem)
Těmito zákonnými změnami z r. 1885 byla
činnost okresních hospodářských záložen neobyčejno
oživenn.
Než záhy objevila se potřeba nových změn zá-
kona r. 1885. Veliká část okresních hospodářských
záložen dostoupila v krátkém čase výše, stanoveno
v § 13., a tu nutně musila se dostaviti snaha, uvol
niti toto pouto, které zdržovalo činnost a rozkvět
okresních hospodářských záložen.
Se všech stran docházely na směm petice z
změnu některých paragrafů a hlavně 8§ 11. a 18.
Ve všech poukazováno k tomu, že vzbuzuje t
na venkově nedůvěru v okresní hospodářské zá
ložny, nechtějí-li přijímati další vklady a nemohou-l
poskytnouti ve smyslu § 18. další hypotekární zá
půjčky.
18
article
Zemský sněm také uznal, že naléhavým těm žá
dostem třeba vyhověti. To stalo se také zákonem ze
dne 7. června 1892, kterým stanoveno, že okresn
hospodářské záložny mohou přijímali vklady až do
výše, rovnající se desateronásobnému závodnímu po-
dílu (8 13.) a zároveň udělena tímto záložnám větší
volnost ve příčině poskytování hypotekárního úvěru
Zatím zemský výbor snášel objemný materiál
aby mohl předložili zemskému sněmu co nejdřive
osnovu celého nového zákona o okresní ch
hospodářských záložnách. Návrh tento
byl konečně snému předložen a stal se zákonem z
dne 30. června 1896.
Těžiště tohoto nového zákona spočívá v §7
lit. c, který stanoví, že vklady mohou se přijímat
do výše sumy, rovnajicí se desateronásobnému zá-
vodnímu jmění.
Výminečně může zemský výbor, dobodnuv s
s c. k. místodržitelstvím, povoliti okresní hospo
dářské záložně, aby přijimala vklady přes zmí
něnou výši.
19
article
Praktické jest také ustanovení § 9., že osobní
úvér může se poskytovati na směnky nebo n
dluhopisy.
Tento nový zákon jeví beze vší pochybnosti
značný pokrok a záležeti bude nyní na povolaných
činitelích, aby v mezích tohoto zákona vyvíjel
důmyslnou činnost ku zvelebení našeho národního
hospodářství.
Prospěšnost okresních hospodářských zálože
zvýší se ještě více, bude-li na sněmu zemském krá-
lovství českého přijata osnova zákona, kterým má
se na podnět' okresní hospodářské záložny v Čáslavi
značně rozšířiti působnost těchto záložen.
Nejdůlažitější pak z navržených reform jest ta
že mají býti okresní hospodářské zá
ložny oprůvněny súčastniti se zřizo-
vání skladišť obilních, zásobáren
dále obstarávati koupi nebo prodej plodin a potřel
hospodářských ald.
To bude zajisté důležitý krok ku zlepšení zbě
dovaného stavu našcho rolnictva, o které musí se
nyní naše zákonodárné sbory co nejvíce starati
nemá-li vůbec malorolnictvo zaniknouti.
Čáslav
20
article
Plodinová bursa. Slabá návštěva mlynářů.
naléhavá nabídka staré pšenice a žita a naprostá
nechuť ke koupím se strany konsumentů byly
známkámi včerejší bursy. České pšenice i žil
jsou dosud dostalečné zásoby a k tomu se nyní
přidružila nabídka nového žita českého prvn
jakosti. Mlýny chovají se vyčkávavě a došlo jen
k vetice skrovným závěrům. Pšenice česká,
80 kg těžká, byla nabízena za K 9.— při do
dání z mlýnů a zdaněná, ale marně. Jinak
znamenala 76 kg K 7.90, 78 kg K 8.35, české
žito 69/70 kg K 7.40, 74 kg K 7.75—7 80,
nové české prima 74 kg bylo prodáno z Prab
nádraží za K 7.80. Dovoz ovsa na trhy ven
kovské je velice slabý, dobrý odbyt potrva
i včera, následkem čehož lepší druhy prot
úlerku podražily i o 5—10 h. Oves pro obeho
znamenal K 6.25—6.35, bílý K 6.45 —6 6
z Prahy. Nová řepka byla nabízena poněku
vydatněii. Jakost ie velice dobrá, jako už dávno
nebyla. Cenu K 13.50—13.75 lze snadno
obdržeti. Kukuřice podražila o 5—10 h
znamenala z vídeňského skladiště K 6.20 až
K 6.30.
Rakouský obchod zahraniční v červnu
1900. Dle úřadní statistiky obnášel v červnu
t. r. dovoz náš, vyjímaje druhé kovy, 129.8 mill.
korun (proti červnu 1899 — 1.1 mill. K)
vývoz 158.4 milionů K (+ 8.3 mill. K)
Aktivum obchodní billance obnáší tudíž
28.6 mill. K proti 19.2 mill. K v červnu 1899.
Praha
kg
mill
21
article
Od počátku ledna až do konce června 1900
obnášela cena dovozu 855.3 mill. K (-+ 30
mill. K) a cena vývozu 896.6 mill. K (+ 15.7
mill. K). Aktivum obchodní billance až
včetně do června obnáší tudiž 41.3 mill. k
proti 55.6 mill. K ve stejné době roku pře-
Sohůze labského komitétu konala se v tčchto
dnech za předsednictví pana dra. Ulricha. Po uvítání
delegátů starostou mělnickým panem Al. Schrenkerem
přihlásil se k slovu poslanec pan Jaroš, aby učini
na předsednictví pilný dotaz stran nezapočatého dosu
měření tratě Hradec Králové-Jaroměř. Předseda od-
povídaje na dotaz ten, praví, že autorisován jsa před
sedou technického oddělení vodního baronem Spens-
Boodenem k podání zprávy, praví, že měření trat
Ulrich
Al
Jaroš
Hradec Králové
Jaroměř
mill
22
article
Hradec Králové-Jaroměř svěřeno jest již dvěma inže-
nýrům, potřebný náklad k tomu zemským výborem
povolen a s pracemi těmi počne se dojista po žních
dále praví, že trať Hradec Králové-Mělník jest, co se
vypracování projektu týká, hotova. Situační plány pro-
jektu toho celkem asi 57 archů obnášející budou dn-
jista pýchou české práce technické. Dále praví, že
z předlohy vlády o investičním úvěru 500 mill. K
vysvítů, že též na úpravu a splavnění Labe v dálce
195 kilometrů s nákladem 33 mill. zl. pomýšleno jest
však bohužel nalezá se tato položka téměř na místě
posledním. Na to jednatel pan Václav Váňa podal
zprávu o dosavadní činností předsednictví labského
komitétu a předložil zprávu o statistickém šetření škod
letošní jarní povodní labskou způsobených. Ze zprány
té vyjímáme následující: Dle došlých dosud zpráv po-
škozeny byly pozemky 116 obcí v 13 okresích u vý-
měře 17.971 hektarů. Škoda způsobená odhadnuia
interesenty na 3,028.260 K. Práměrná cena hektaru
vůbec bez rozdílu kultury obnáší 1340 K. Cena za-
plavených pozemků tudíž činí 24,081.140 K, jinak
mírně počitáno 3000 za 1 hektar pozemku záplavy
labské v připadu úpravy Labe zbavený 53,913.000 K.
Váňa
K Práměrná
Hradec Králové
Jaroměř
Mělník
ha
23
article
Znehodnocení půdy obnáší tudíž na pozemcích jen
letošní jarní povodní poškosených 29.838.860 K.
Kapitál ten zúrokován 41/sprocentním běžným to
úrokem záloženským, representuje získ 1,083 651 K
a z ceny pozemků záplavy zbavených 2.426.0B5 K
jeví se tudíž celková ztráta zisku 1,342.434 K. Škoda
na lidských obydlích a hospodářských budovách ob
náší 30.834 K, na cestním a silníčním spojení
20.000 K. Uhrnná škoda obnáší tudíž 4,421.528K
a poněvadž mimo to jeví se značný úbytek půdy
strháním břehů a úpluou letošňí škodu lze páčili n
5,000 000 K. Slava daní obnáší 138.655 K. Na to k n-
vrhu poslance pana J. Jaroše projeveno výboru, před-
sednictvu a jednatelstvu za dosavadní činnost uznání
Vrchní stavební rada pau Němec praví, že nutno jes
stanoviti cifru stabilních škod labských několikalelým
průměrem a navrhuje, by požádán byl zemský výbo
uložiti to zemské statistické kanceláři. Pan poslanee
K Slavo
J Jaroš
Němec
24
article
Formánek přeje sobě doplnění statistiky jednatelem
přednesené se stanoviska zdravotních poměrů obyva-
telstva polabského v době záplav a činí příslušný
návrh, který v plném znění přijat Na to přednes
pokladník pan V. Pilař, mlynář z Valů, zprávu po-
kladní, která po jeho návrhu bude dodána všem kor-
poracím a příznivcům tyto snahy podporujícím. Na
to provedeny byty volby, při nichž byl zvolen jedno-
hlasné dosavadní výbor a z plena komitétu zvolen
pan Hynek Srdínko, starosta obce Svobodných Dvorů
u Hradce Králové. Ve volných návrzích podal ředitel
cukrovaru pan V. Karela, nutný návrh na změnu
vodního zákona ze dne 30. května 1869, který níže
v plném znění uvádíme a který jednohlasně byl přijat,
dále jednatel Václav Váňa, který učinil návrh n
agitaci přednáškovou v sousedních okresích polab-
ských. Přijaté návrhy znějí doslovně: I. Návrh po-
slance Václava Formánka a starosty Hynka Srdinka
výboru komitétu pro úpravu a splavnění Labe s
ukládá, by v statislickém šetření o veškerých ško-
dách jakéhokoliv druhu, záplavami polabskými způ
sobených, pokračoval, aby tato šetření zejmena tam,
kde jednotlivé obce zpráv nepodaly, doplnil, aby sta-
tistickou zprávu o konaném šetření vytisknouti dal
všem interessovaným kruhům, totiž obcím, okresům
a delegátům dodal a nejvyšsímu maršálkovi král.
českého odevzdal. II. Návrh stav. rady p. Antonína
Formánek
V Pilař
Vala
Srdínko
Váňa
Hynk Srdinka
Antonín
Hradec Králové
svobodný Dvůr
25
article
Němce: Zemský výbor král. českého budiž požádán,
uložiti zemské statistické kanceláři, by každoročně
při každé záplavě polabské ihned všecky škody vy
šetřila a na základě dat těchto sestavila průměrný
statistický přehled škod středním Labem způsobe
ných. III. Návrh ředitele p. Václava Karely: Komité
pro úpravu a splavnění středního Labe uznává re
formu vodního zákona ze dne 30. května 1869, a to
za účelem úplného a rationelnéhovyužití vod a je-
jich síly v zájmu zemědělství, průmyslu a obchodu,
jakož i moderních potřeb všeobecných, jako nejvýše
naléhavou; považuje snahu po této reformě za jeden
z důležitých úkolů sobě vytknutých a splnomocňuje
za tou příčinou předsednictvo, by potřebné kroky
u činitelů k tomu povolaných v době co možná
brzké způsobem přiměřeným k jeho docílení
učinilo. IV. Nárrh jednatele pana Václava Váně
zní následovně: Výbor komitétu pro úpravu a
splavnění středního Labe splnomocňuje se zahájili
nejen v polabských, ale itaké v sousedních okresích,
jež by ze splavností řeky Labe prospěch měly, za-
hájiti agitaci přednáškovou o úpravě a splavnění
středního Labe a ukládá se mu, by na přání kruho
pořádajících schůze, na jichžto programu otázka
svrchu řečená položena bude, vždy nejbližšího delegáta
sousedního okresu polabského, který by o předmětu
tom pojednal, vyslal. Návthy tyto vesměs jednohlasně
schváleny. Tím schůze skončena.
Němec
Václav Karela
Váně
Labe
26
article
Hospodařský spolek okresu rakovni-
ckého bude konati v neděli dne 22. t. m. určitě o
10. hod. dop. v hotelu pí. E. Schneidrové v Rakov-
níce valnou hromadu. »O organisaci rolnictva a zří-
zení obilného skladistě v Rakovníce« pojedná jedna-
tel p. Adolf Nečas
Přiliv zlata do banku francouzského. V po
sledním týdnu přibylo do banku francouzského opětn
19.3 mill. franků. Poklad zlata zvýšil se tím na
2163.2 mill. frankč.
O vyhlídkách na sklizeň v Rusku píše
se nám z Potrohradu: Statistické oddělení mini-
sterstva orby uveřejňuje na základě sdělení svých
7100, po celé říši roztroušených dopisovatelů náste-
dující zprávu: Obilí ozímé nalezalo se doprostřed
června po větší částí evropského Ruska ve stavu
uspokojivém a dobrém. Území, kde stojí ozimy špatně,
jsou gubernie: podolská, volyňská, grodenská a celá
oblasť Visly s výjimkou gubernie suvalské a části
lomžské. Střední průměrný sťav vykazuje obilí ozimé
v části gubernií tavridské, jekaterinoslavské, cherzon-
ské a v oblasti Kuby, kdežto v gubernii besara bské,
kyjevské, minské a litevské jest stav střední. Druhý
obvod středního stavu obemyká okruh Caricynu
gubernie saratovské a naň přilebajících severních
okruhů oblasti Donu. Třetí rayon středního slávu
ozimin tvoří okruhy Šandrinska, Jekaterinburku a
Kamysku gubernie permské. Skulečně dobrý stav
ozimin je v guberniích při střední Volze a na Urálu.
dále v gubernii stavropolské a v oblasti Tereku.
E Schneidr
Nečas
Šandrinska
Jekaterinburk
Kamysko
Rakov
Rakovník
Rusko
Kuba
Caricyn
Hospodařský spolek
Potrohrad
mill
27
article
Všechny ostatní části evropského Ruska vykazuji
uspokojivý stav. Stav jařin jest špatný a střední
v celém západním Rusku, všude tam, kde neurodily
se i ozimy. Kromě toho jařiny jen prostředně se
urodily v guberniích kurlandské, petrohradské, ole-
necké, archandělské, voloždské a kostromské. V ostat-
ním Rusku, vyjímaje Kavkaz, kdež jařiny dobře stojí,
vykazují stav jen prostřední. Veskrze pak jest obil
všude silně býlím prorostié. Plocha jařinami oselá
letos se změnila; tak v guberniích západních a malo-
ruských, kde ozimy musily se zaorati, oselo bylo
jafinami, kdežlo ve mnohých guberniích na jarní
setbu nebylo zrní. Škody hmyzem a hraboši způso-
bené letos nejsou velké.
Cizina proti zvýšení uhelných tarifů
v Rakousku. Saská vláda učinila po žádosti velko-
dešlého.
Rusko
Kavkaz
Rakousko
28
article
průmyslníků saských u rakouské vlády rozklady ve
příčině zrušení, po připadě snížení nové ustanovených
zvýšení tarifu na vývoz uhlí.
Rumunsko turecká celní válka. Rumunská
vláda uznala nutným zvýšiti po vypršení lhoty
smluvní všechny sazby celního tarifu za zboží z Tu-
recka dovážené.
Zlevnění dopravy anglického uhlí. Pro
uhlí anglické, které po Labi jest z Hamburku do-
váženo do přístavu děčínského a určeno je pro Sasko
přes Warnsdorf, povolila Česká severní dráha
až do konce prosince t. r. zvláštní slevu dopravy.
Normální sazba dopravní obnáší K 5.39 za tunu,
snížená sazba naproti tomu jen 2.20 marek za
1000 kg. tedy slevu větší než 509%.
Cizozemské úpadky. Vývozní kancelář pods-
psané obchodní a živnostenské komory oznamuj
následující úpadky v cizině: Karel Kunkel, obchod
s osvětiovacími potřebami v Hamburku: L. Finkel-
stein, obchod s obuvnickým a krátkým zbožím v Brailei
Ausbruch a Hirschtricht, obchod s nábytkem, Isidor
Stern, Tnicutza Popescu, modistka, vesměs v Buku-
rešti; G. Cangios, obchod s lihovinami, J. L. Jaco-
Dowici, obchod s lihovinami a koloniální, Simon
Grünberg, koloniální obchod, vesměs v Galaci.
Dodávka železničních pražců. Jisté zahra-
niční ředitelství železničních dráh zakonpí 120. 000
kusů dobových pražců. Bližší podmínky sdělí se
interossentům ve vývozní kanceláři pražské obchodní
komory, avšak jen ústně
Výstava pro zdravotnictví, pro záchranu
při úrazech a nemocech a pro ošetřování nemocných
konati se bude v září t. r. ve Vratislavi. V prospekty,
přihlašovací listy a p. nahlédnouti možno ve vývozní
kanceláři obchodní a živnostenské komory v Praze.
Kunkel
L Finkel
Stern
Tnicutza Popesco
G Cangios
Jaco
Simon Grünberg
Rumunsko
Hamburk
Sasko
Warnsdorf
Vratislav
obchodní komora
živnostenský komora v Praga
kg
29
article
Nová vydání celních tarifů, Španělska, Ža-
ponska, Argentiny, Sierry Leony a Barbada došly
vývozní kanceláře obchodní komory v Praze a jsou
tam vyloženy k nahtédnutí. Nzdřečená vývozní kan-
celář podává informace o celních sazbách všech
zemí.
Zemědělšti instruktoři. Ministerstvo domén
jistého státu obsadi několik míst zemědělských in-
struktorů a to buď akademicky vzdělanými a prak-
ticky zkušenými zemědělci nebo absolventy vysoké
zemědělské školy. Interessenti nechť udají svou
adresu skrátkým popisem svých studií a dosavadní
praktické působnosti vývozní kanceláři pražské ob-
chodní a živnostenské komory, která pak další kroky
zařídí.
O obchodních stycích s Černou Horo
obdrží interessenti zprávu ve vývozní kanceláři
obchodní a živnostenské komory v Praze.
Trhy. Městsků rada v Protivíně oznamuje
že konati se bude nyní v Protivíně každoročně6
velkých výročních trhů na zboží všeho druhu, n
výrobky řemeslnické a při těchto výročních trzich
prodávati se bude hovězí dobytek, jehož se v okolí
hojně pěstuje. Výroční trby v Protivíně konaři se
budou vždy ve středu před sv. Matějem, před sv.
Vojtěchém, před sv. Prokopem, před sv. Havlem.
Mimo to dva letos nově úřadně povolené výroční
trhy konatí se budou též ve středu před Andělem
strážcem a před sv. Martinem. Město Protivín, v po-
litickém okrezu píseckém, má příhodné spojení po
železniční dráze s nejširším okoli a jest zde velká
nádražní stanice pro nakládání a skládání.
Záznam střibra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 19. července činil 28.18
penny za stand. unci: při současném kursu loa-
dýnské devise K 24250 obnáší tudiž cena 1 ka
ryzího stříbra K 98 98. Měď 731/4 za hotové a 73
na 3 měs.; cin 142.— za hotové a 136.— na 3 měsíce
zinek 191/4, olovo španělské 171/2, anglické 17
liber šterlinků a za tunu.
svatý . Matěj
svatý . Vojtěchý
Prokop
Havel
Martino
Španělsko
ža
Argentina
Praha
Protivín
Londýn
Sierra Leon
obchodní komora
vysoký zemědělský škola
živnostenský komora
živnostenský komora v Praga
31
article
Na jmění pozůstalosti po Václavu Reiss-
govi, neprotokolov. obchodníku v Pra e čís. 1664-. II.,
uvalen byl dne 22. června konkurs. Konkursní ko-
misař rada zemského soudu p. dr. Franlišek Nebo-
vidský v Praze. Prozatímní správce podstaty p. dr.
August Nevšímal, advokát v Praze. Lhůta k při-
hláškám do dne 31. července. Stání likvidačnía
k pokusu narovnání do 16. srpna o 9. hod. dopol.
u zemského soudu v úřadovně č. 25—I.
Telegraflcké zprávy hospodářské.
x. Z Vídně, 20. července. (Zvl. telefg
»N. L.«) K ministerskému předsedovi dru.
Körbrovi dostavila se dnes deputace zástupců
majitelů zemědělských lihovarů vedená pos.
drem. Bedřichem princem Schwarzenbergem.
Deputace žádala, by některé příkrosti
vládní předlohy o úpravě indivi
duálního rozdělení lihového kon-
tingentu byly zmírněny. Deputace
poukázala na usnesení, sjezdu zástupců země-
dělských lihovarů z Čech, Moravy a Slezska,
konaného 29. června v Praze. Ministerský před-
seda poukázal především na nynější parlamentn
poměry, nepřipouštějící prý positivní hospodář-
ské práce. Na konec sdělil, že věc je potu
jiz ukončena, že císař už dal sehválení, by
zmíněná vládní předloha byla uzákoněna cisař-
ským nařízením na základě § 14., což se stane
v nejbližších dnech. (Jak na jiném místě sděl-
jeme, bude císařské nařízení to již zejtra publiko-
váno. — Red.) Na konec žádal přine Schwar-
zenberg ministerského předsedu, by působil
k tomu, by aspoň v prováděcím ustanovení ku
předloze té byly příkrosti aspoň pončkud zmír-
něny, což dr. Körber slíbil.
Reiss
doktor
Franlišek
Nevšímal
Bedřich
Schwarzenberg
Red
Körber
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
32
article
— Zejtřejší úřadní list přinese císařsk
nařízení o úpravě individuálního rozdělení li-
hového kontingentu. Cisařské nařízení
ve věci samě souhlasí úptně s vládní pře-
lohou podanou parlamentu a stanoví defini-
tivum, totiž upravuje rozdělení kontingentu na
dobu 8 roků t. j. od 1. záři t. r. do konee
srpna 1908. To, že úprava nestala se jako
předešle dvakrát, prozatimně nu rok, nýbrž de-
finitivně na dobu 8 roků, vysvětluje vláda tím,
že opětné zřízení toliko jednoročního provisori
působilo by zvláště zemědělským lihovarům ne-
obyčejně velké škody. Zákonem ze dne 4. srpna
1891 je totiž upraveno druhé individuální roz-
dělení kontingentu jen na 4 kampaně, tak že
interessenti mohli na to počítati, že po uply-
nuti této doby nastane nové rozdělení, při némž
se vezme zřetel k zemědělským lihovarům
zatím zřízeným. S tmto předpokladem byly ou
kampaně 1894—5 zřízeny čelné nové země-
dělské lihovary, kteréž však následkem dvou
jednoročních provisorií obmezujíeích se na do-
savadní rozdělení kontingentu, po 6 let na t
byly odkázány na menší množství kontingentn.
st. Z Pešti, 20. července. (Zvl. tkgr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 21.000 metr. centů.
Ceny beze změny. Platila: p senice tissk
81 kg K 7.62, 80 kg K 7.5215. nová 79.6 y
7.85, 79.5 kg K 7.421%, 79 kg K 7.40, pestská
75.5 kg K 7.124. červenecká 73.2 kg K 7.024,
zentská 72.5 kg K 6.85, skladní 78.5 k
K 7.50, 74.8 kg 7.10 na čtvrt lefa; srbská 76 . 3 kg
K 6.721 na čtvrt leta a transito; žito nove
K 6.60, staré K 6.30; ječ me n nový K 5.60,
oves K 5.50; kukuřice K 5.80.
Terminový obchod byl mdlý. —
K večeru znamenala pšenice na říjen K 7.46,
žito na říjen K 6.62, oves na říjen K 5.17,
kukuřice na srpen K 5.83, na květen 1901
K 4.74, repka na srpen K 13.20.
Plodinový trh byl beze změny
odbytu.
Pešť
kg
ječet I můj nový K 5.60