ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 29a8a790-6747-11dc-9714-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 105, place 44, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. prosince 1900.
4 masthead
Číslo 352.
5 article
tím hospodářské i kulturní potřeby země i jejího obyvatelstva dává ve psí. Toť, pánové, politická stránka dnešní stručné. osekané, na rychlo pořízené zprávy rozpočtové. Ko- mise předkládajíc tuto zprávu, činí tak s vý sl ov- nou výhradou, že způsob, jakým se letošní rozpočet projednává, nesmí a nemůže být žádným prejudibem pro rozpočty příští. Komise doufá, že sl. sněm schváliv zprávu, i tuto fdůraznou výhrada vezme za svou! (Výborně! Výborně ! Potlesk.) K povšechné debatě jsou přihlášeni »proti« posl. Peschka, »pro« posl. A dáme ka Kasper. Posl. Pesehka poznamenává, že přihlásil se proti návrhům rozpočtové komise nikoli aby sku- tečně proti nim mluvil; chtěl jen zjednati si příle- žitost, aby promluvil o některých hospodářských otázkách. Projevuje politování nad stavem zemských financí. Půjde li to tak dále, povede to ke krachu.
Peschek Kasper Posl
6 article
Dluhy se množí; nemáme prostředkův hraditi jich neboť na rolnictvo nesmí se již svalovati více při- rážek, nesneslo by jich. Zemím musí se přikázati konečně daně jiné; čásť daní státních. Nejen ale země stojí před zkázou, nýbrž také okresya obce jsou prodluženy. Řečník praví, že byl proti předloze o zemské přírážce k dani lihové. Posl. Jaroš: Kde máme vzíti tedy peníze? Posl. Prade: Ať se rozdělí rozpočet zemský. pak se už postaráme, kde peníze vzíti Řečník uznává, že zemský výbor i sněm vždy zemědělství, pokud finance stačily, podporovaly i pro- mlouvá pak obšírněji o důležitosti společenstev pro zřizování skladišť obilních. Vláda odpírá ale těmto subvence a tak se octly společenstva ta v tísni. Řečník žádá proto zemský výbor, aby vzdor tomu, že stát v příčině té nesplnil slibu svého, zem- ské subvence přece společenstvům těm vyplatiti dal. třeba že byly bývaly vázány na podmínku současné subvence státní. Jinak budou společenstva hnána do konkursu. Vláda budiž pak upomenuta na slib svůj.
Posl Jaroš
7 article
Rečník mluví pak o ostatních společenstvech. Pro šest mlékařských společenstev vláda neměla anil slibu, nýbrž řekla, že pro ně nikde peněz není. (Hlasy Skandál!) Zemědělci bez rozdílu národnosti měli by učiniti konečně jednání takovému konec. (Souhlas.) Posl. Kindermann: Za to Polácí dostávají milliony. Země musí konati svou povinnost k země dělství, bez ohledu na to, koná-li ji stát, neboť země- dělské záležitosti byly zemi přikázány. Řečník na- vrhuje na konec resoluci, v níž vyslovuje se politování vládě, že jakkoliv zahá- jila akci pro společenstva obilní ch skladišť, nyní závazkův svých neplní a v níž prohlašuje se dále, že vyplácení subvencí jest za všech okolností nutné, aby se společenstva uchránila před konkursem. Posl. Adámek ve dvon věcech může s řečníky před ním mluvivšími souhlasiti. S referentem souhlasí v jeho žalobách na zkrácení práv tohoto sněmu a na zavedení bagatel- ního řízení ve vyřizování rozpočtu v království če- ském. Tento způsob, jak letos vinou vlády rozpočet je prováděn, nejlépe ukazuje úpadek veškerého par lamentarismu, ukazuje dále nevážnost vlády k tomuto staroslavnému sněmu, největším důležitostem hospo dářským a kulturním tohoto království. Je to důka- zem, jak lhostejně a s bezpříkladnou nedbalostív kruzích vládnoucích pohlíží se na potřeby tohoto království, když na provedení rozpočtové debaty zů- stavuje se celých dvacet čtyři hodin. Má-li rozpočtová debata, která je tak důležitá a která jest určena k tomu, aby o celé situací naší jak hospodářské tak politické bylo pojednáno, provésti se v této kratičké době, pak je toto naše jednání pouhou bezvýznamnou formou a paskvílem na veškerý parlamentarismus.
Posl Adámek
8 article
Sluší toho tím více litovati, čím smutnější je situace našich zemských financí. Řečník dovozuje na základě žady cifer, že kritická situace zemských financí se nikterak nezmenšila, Naopak, stav jejich je takový že každý seriosní člověk položiti si musí otázku kam to povede? Ano, kam to povede, když víme, že není lze počítati se zvýšením zemské přirážky, že nebude lze dělati stále nové dluhy, ač již ten roz- počet, který nyní děláme, není rozpočtem království českého, nýbrž rozpočtem z nouze. Je věru úzko zdělávati takový rozpočet, když známe velmi dobře ty veliké potřeby a nemůžeme povoliti nic než groš žebrácký. Jak máme si po- moci? Po léta jedná a mluví se o sanování zem- ských financí; se strany vlády slyšeli jsme slova slibná, ale jen slova a nic více. Jak daleko jde bla- hovůle v příčině této úpravy, nejlépe vysvítá z jej předlohy o kořaleční dani. (Hlučný soublas. Hlas Komedie!) Vláda již předem musila věděti, že t podmínky, kterou k uskutečnění této předlohy při- pojila, docíliti nelze a celá ta věc nebyla ničímji ným než taktickým tahem, aby se zdálo, že něco učiniti chce a přece nemusila udělat nic. (Hlasy: Říšský zákon chce ! Posl. dr. Pippich: Potrestat českou obstrukci ! Souhlas.) Naděje, že by se věcv dozírné době zlepšila, není. Celý vývoj hospodářský směřuje k tomu, že naše vydání klesati nebudou nýbrž že porostou. Veli to účely hospodářské, živno- stenské, školské a jině. Je možno, aby království české obyčejnými pro- středky jen zatímně tyto náklady mohlo opatřiti ?
Posl doktor Pippich
9 article
To možno není. Řečník charakterisuje chování se vlády v této věci poukazem na výnos, kterým od- pověděla na dotaz, zda byla by ochotna přispěti na úpravu platů učitelských. Vláda projevuje radost, že chceme platy učitelské zvýšiti, ohlašuje, že proti tomu nic nemá a dovoluje nám, abychom si to za- platili sami. (Hlučný souhlas. Posl. dr. Pippich To jsou ty koncesse! Různé výkřiky.) Posl. P. Opitz stěžoval si na to, že takovou smutnou situnci zaviňují naše národní zápasy. T je ovšem pravda, že zápasy tyto nepřispívají k ozdra- vění našich financí, avšak že by na kritickém stavu našich financí jedině byly vinny, to jest pouhá frase. Příčina jest v celém systému naší veřejné správy. v tom, že stát na země, okresy a obce stále uvaluje nová břemena a zejmena že péči nemá, kterak je bude lze uhraditi. Proti této politice jsme bezbranní a musíme stále couvati před mocí, která nemá pro nás porozumění. Řečník dotýká se vývodů posl. Peschky, o kořalečné dani, souhlasí, že tato dat nebude míti toho významu jako se o něm mluví ale bylo by bývalo dobře, kdyby jmenovaný po- slanec, když zavrhuje tuto daň, byl ukázal na ně- jaký zdroj jiný. Při každě dání konečně lze vytknouti to nebo ono a kdybychom pro takovou výtku hned každou daň zavrhovali, pak nedospějeme nikdy k žádnému zlepšení.
Posl doktor Pippich P Opitz Peschek
10 article
Žádostem, jimiž k uložení sněmu zemský vý- bor na vládu naléhal, místa dáno nebylo. Tu je marné mluvení, když vláda mluví, že jest dobrá vůle, ale skutky jsou se vším tím v odporu. To nelzesi jinak vysvětlití, než že vláda má jisté politické in- teressy, abychom sami finančně nesesílili, protože ví, že při ochromení hospodářském, také politická síla naše nemůže se rozvinouti k takové činnosti, aby kulturnímu snažení a významu obyvatelstva tohoto království odpovídala. (Výborně! Tak jest ) Rečník přechází k ocenění hospodářské naší billance a shledává ji stejně passivní při naproslé strnulosti zemského výboru, zvláště při úzkoprsém centralismu, neb v žádném hospodářském oboru nestal se za po- sledních let žádný pokrok, v žádné z nejpalčivějších otázek agrárních, sociálních a hospodářských. Je s podivením, že tytéž vlády, které nynější stav zavinily, neustále by chtěly namlouvati, že chtějí pěstiti racionální středostavovskou politiku, že jim jde o to, aby střední stavy byly zachovány. S tímto sanováním tříd středních hraje vláda úlobu neupřímnou, protože nemůže poukázati na příklad, že by snaby její kterékoli třídě výrobní vyhovovaly.
11 article
Mluví-li něco jiného, je to šalba, která se bude jednou trpce mstíti. Sliby, které se nedodržují, vy- volávají reakci a beznadějnost, která podkopává sebedůvěru, bez níž svépomoc není možna. To bude míti za následek, že střední naše třídy budou klesati a že rozmnoží řady naší sociální demokracie. (Sou- hlas.) Co učinila vláda z té půl druhé milliardy korun státních výdajů ve prospěch těchto tříd Učinila toho tak nepatrně, že rozvaha naše v tomto směru jest přímo žalostna. Ať jen se zmíním o tom, jak staví se vláda k otázce úpravy naších řek. Kdo viděl loňského roku zátopy v krajině polabské, ten nezapomene na následky téch průtahů, zanedbává- ním této předůležité akce způsobené. Ty peníze, které by se na úpravu našich řek obrátily, vrátily by se několikráte. Ale to se zanedbává. Na nepro- duktivní výdaje, na kanony je hned peněz dost Bečník dokazuje ze statistických dat, jaké ohromné
12 article
spousty na př. polabské povodně způsobují a po- ukazuje na chvalitebný příklad Švýcarska. Tam by se měly naše vlády učiti, kde a jak skutečně jest potřeba zasáhnouti. Řečník přisvědčuje slovům posl. Peschky stran organisace rolnictva. Je smutno, když dnes máme na tomto sněmu vykládati vládě, jak důležita jest hospodářská organisace rolnictva. Již i vrabčáci zpívají, že bez této organisace rolnictvo naše je ztraceno. Je smutno, když musíme vládě připomínati, jak neblahé následky to má, když danými slovy bylo podporováno zakládání těchto organisací a jak nedodržení daného slova uvádí je v nepřekonatelné nesnáze. Tak nejedná vláda žádného kulturního státu a já nechci to pojmenovati pravým jmenem. Na straně zem. výboru je zajisté plná ochota, přijíti těmto společenstvům vstříc. Co se týká živnostnictva, dopadá věc pokud možná ještě žalostněji. Tente sněm pojednal o celé řadě těchto otázek a učinil usnesení začastě jedno- myslná a tu se ukazuje, jakou váhu přikládů vláda tomuto sněmu, když se konstatovat musí, že ani na jedině toto usnesení zřetele nevzala, nýbrž je prostě ignorovala. (Hluk. Slyšte! Hlasy: Hanba! Skandál!
Peschek Švýcarsko
13 article
Jest dobře, aby v těch kruzích, o něž jde, si to pa- metovati, aby si toho byli vědomi, že poslanci na tomto sněmu také nejsou všemohoucí, a že nemají exekutivni moci, aby vládu donutili k tomu, aby jeho usnesení plnila. Proto však odpovědnost nepadá na nás, nýbrž na vládu. Na základě § 14. dovedla vláda opatřiti tak zv. státní nutnosti, nedovedla však na tom základě vyhovět ani jediné potřebě lidu. Zají- mavo je poohlédnout se na opatření potřeb tohoto království na výstavě pařížské. Již to je po- zoruhodno, že komise zemská sice byla zvolena, ale ani jednou nebyla svolána. Následek toho byl, že se panu generálnímu komisaři pro výstavu rakouskou podařilo provésti své plány, které prohlásil, že se postará o to, aby výstava byla výstavou cislajtán- skou, tak totiž, aby v ní nebylo znát jednotlivých království a zemí a kdyby nebylo záslužné činnosti obchodní komory a jí vypraveného interieuru, snad by byl ani Čech na výstavě království českého ne- našel. Z toho nevznikla škoda jen nám, ale celé říši, poněvadž následkem toho, že nebylo dopřáno království českému, aby tu individualitu svou roz- vinul v celé síle. Cislajtanie na výslavě objevila se jako přívěsek německé říše. Na pařížské výstavě by se byli mohli naši státníci poučiti, do jaké míry my již jsme odvislí od německé říše a uvažovat o tom jak cesta odtud vede k uskutečnění plánů, které s tím byly spojeny. Jest hotovým skandálem, jak se officiální zastoupení zachovalo k tomuto království.
Čo
14 article
Toho uvádí řečník z officiálního katalogu jeden do- klad. V sešitu 11., kde se pojednává o průmyslu li- dovém, lze se dočísti tohoto místa »Průmysl obuvnický jest rozšířen v okolí Znojma, v Novém Trhu, v Krajině, v Železném Městě v Uhrách. v některých osadách v Haliči. V Čechách nazývá se Skuč městem ševcovským a také se říká, že nastane soudný den, až se skutečtí ševci sejdou. (Hlučné volání: Slyšte! To je frivolnost, skandál l) Průmyslem obuvnickým živí se ohromná řada lidí a tu se neostýchá oficiální vedení o něm celě Evropě povídati anekdoty. To je ta seriosnost! Když řídící mužové v té věci, když na pařížské výstavě byly podnikány zápasy všech států na poli hospo- dářském a kulturním, nemohli zapříti té záště proti všemu, co je české, pak nezasluhují nikterak, aby se jmenovali rakouskými státníky, nýbrž zasluhují názvu největších škůdců této říše. (Výborně! Potlesk.) Následky toho se dostavují, ozývají se stesky, že my v konkurenci mezinárodní klesáme. Stav mezinárodní držby ukazuje naše ústupky. Řečník zmiňuje se obšírněji o proudu v Německu panujícím, který nese se k tomu, aby upevněnya rozšířeny byly obchodní styky s Ruskem. »Köln.
Köln Znojmo Uhry Halič Čechy Evropa Německo Rusko
15 article
Zeitung« přinesla článek s důraznou žádostí, aby ruština byla zavedena jako předmět vyučování na německých reálkách. V jakém světle stojí proti těmto snahám pokřik, který strhli naši Němci vůči návrhu Šamánkovu? To jest právě to osudně, že my rádi napodobujeme Německo ve věcech, jež jsou škodlivé a nikoli v těch, jež jsou skutečně dobré. (Výborné ! Že tato slova o klesajícím významu Rakousk v soutěži mezinárodní nejsou nikterak přehnaná. níže o tomto významu zdrcující kritiku pronesl také sám pan hrabě Goluchowski, toho času šét syndikátu pro dělání rakouských ministrů. Řečníl cituje z loňské delegační řeči místo, kde mezi- národní naší politice vystavil nechvalné vysvědčení. Slova ta ukázala, že hrabě Goluchowski má sice povědomost o těchto poměrech, ale ač mu nikdo nepřekážel, aby podle těchto slov jednal, neučini z toho toho nejmenšího. Porovnal-li hrabě Golu- chowski s těmito svými slovy to, co řekl jeho ně- mecký soused hr. Bülow při spouštění lodi »Deutschland«, pak mu nezbývá nic jiného, než se zastydět.
Němec Šamánkův Goluchowský Gola Bülow Německo Deutschland
16 article
Co pravil hr. Bülow? »Německo již přestalo býti pevninovou říší v srdci Evropy, té doby jest již světovou mocí obchodní, nesmí ani v hospodářském, ani v politickém závodění ustupovati a musí býti také na moři tak mocným, aby zajistilo Němcům pokoj, česť a blahobyt. Vzhledem k tomu, co tuto pravím, byly při rozeny objevy, že cesta, jíž jsem se dotkl, vede k naprosté hospodářské a politické odvislosti na říši německé a ode všech mocností světových říší podni- kají se pravé zápasy na trzích mezinárodních. Avšak ani tyto perspektivy nevedou k vystřízlivění našich vládnoucích kruhů a i rozvaha naše v tomto směru je stále a stále passivní. Co se týče konečně rozvahy politické, je tato přímo žalostná nejen pro nás Čechy, ale i pro Ra- kousko samo. Dějiny našeho školství jsou řetězem běd a křivd. Řečník cituje slova Havličkova: Ra- kousko je smutnou mší, při níž není ani gloria. ani kredo, nýbrž obětování a mše, jež končí bez po- žehnání. Posl. Hořica: Blíží se to k poslednímu po mazání.
Bülow Němec Čecho Posl Německo Evropa
17 article
Posl. Adámek: Od trůnní řeči r. 1879, jíž jsme byli uvítáni při vstupu svém na radu říšskou. až po památný skutek hr. Clara z polovice října roku loňského, jsme svědky neustálého znásilňování našich menšin nejen v národním a kulturním, nýbrž i v hospodářském ohledu. Zásadu, že české dítě patří do české školy, tento postulát ryzí kulturya humanity zajisté potírá jen brutální násilník. A přece jak vypadá tato zásada při našich menšinách? Bo o českou školu i ve smíšeném území je pravou kří- žovou cestou pro naše menšiny. Nelze jinak, než míti za to, že ve vedoucích kruzích je přímo úmysl potlačiti tyto menšiny, aby snadněji dalo se poříditi uzavřené území. Snad patří vyblazení těchto našich menšin k státním nutnostem a snad bude vláda § 14. dekretovati, že české menšiny mají zmizeti. Ale netoliko ve školách se tak děje, nýbrž i v ko- stele. V kostelích se omezuje právo našich menšin nedopouští se jim, aby se modlily v jazyku mateř ském (Slyšte!), ač již na starodávných synodách ně- meckých usnášeno bylo se na tom, že ve smíšených obvodech má se vyučovati náboženství řečí lidu sroz- umitelnou. Jsou to brutálnosti, při kterých stud člo- věka jímá, že je možno ještě proti takovému národu, jako je národ náš, tímto způsobem postupovati. A ne- jsou prosty viny ani vlády, jejichž směr byl nám poněkud příznivý. Trvám na tom, že největším za- nedbáním vlády Thunovy bylo, že nepřivedla k sankci zákon o školách menšinových.
Posl Adámek Claro Bo Thunův
18 article
Ve vnitřní politice jsme dospěli k veliké krisi, která byla utužena zrušením jazykových nařízení hr. Badena. Národ náš doznal v této říši mnohých zkla- mání, ale myslím, že většího zklamání nebylo, než toho, jehož zrušením těchto nařízení doznal. Toužilo se na nesplnění slibů, které nám byly dány v říjno- vém diplomu, v královských reskriptech a jiných pro- jevech a lid náš uznával, že se staví tomu veliké překážky v cestu a neztrácel naděje. Avšak zrušením jazykových nařízení, která byla vydána s plným vě- domím koruny, tyto naděje pominuly, poněvadž sku- tečně bez obtíží byla prováděna a byla nařízením vskutku císařským. Při této příležitosti musím se do- tknouti dvou věcí, které se proti nám uvádějí. Od- půrcové naši tvrdí, že se nám těmito nařízeními do stalo jakési milosti a že jsme se za to zavázali při- jati uherské vyrovnání. Je třeba znovu a znovu ne- pravdu tohoto tvrzení ukazovati. Jako účastník jednání o nařízení Badenových kon- statuji opětně, že nařízení tato byla vydána beze všeho protizávazku z naší strany. Hrabě Badeni klad na to důraz, že chce je vydati právě proto, aby uká- zal, že chce býti k našemu národu spravedliv. Kdo tvrdí, že jsme za tato nařízení přijali rakousko- uher
Baden Badenův
19 article
ské vyrovnání anebo že jsme převzali jiné nějaké závazky, ten tvrdí vědomou lež. Přecházeje po té k požadavku dvoujazyčnosti, po- ukaznje řečník k tomu, jak houževnatě požadavku tomuto Němci se brání. Nebývalo tak vždycky. Řečník zmiňuje se o několika nařízeních císaře Františka I. jimiž pěstění a šetření jazyka českého nakázal a po kračuje: Pány státoprávníky z Chebu bude intereso- vati žádost, kterou královské město Cheb v r. 1835 podalo zemskému guberniu za zřizení veřejné stolice české řeči pro německou mládež na tamním gymnasiu. (Slyšte!) Slolice tato byla dekretem guberniálním z 22. srpna 1833 č. 22.588 skutečně zřízena. Řádným professorem češtiny v královském městě Chebu byí zřízen Josef Prášek, který vydal roku 1840 v Chebu »Kurzgefasste praktische Grammatik für Deutsche«, v jejímž úvodě vykládal o důležitosti učení se češtině. Tenkráte ovšem nebyl pan Wolf faktickým a pan dr. Funke nominálním vůdcem Němců v tomto krá- lovství. Na doklad, že požadavek dvoujazyčnosti ne- byl vždycky a u všech Němců tak posuzován jako nyní, cituje řečník místo z řeči dvorního rady Lien- bachra z roku 1880, v níž kladl váhu na to, že nej větší uspokojení mezi obyvatelstvem vzniká, může- i se domábati svého práva svým jazykem, že úřadník může býti donucen, aby si opatříl všechny vědomosti. jež potřebuje ke svému úřadu v té které zemi, avšal že nemůže býti nucen k tomu, tento úřad na se vzíti.
Němec Prášek Wolf doktor Funke Cheb královský město královský město Cheb Grammatik für Deutsche Lien
20 article
(Tak jestí Lienbacher nebyl Čech, ale byl do jisté míry spravedlivým Němcem. Státoprávnici chebští, kteří nám ústy p. Steina a Wolfa vypověděli válku, by dobře udělali, chtějí-li mluviti o státním právu chebském, aby si přečetli důkladnou publikaci prol dra. Čelakovského. Státoprávníci chebští reklamujíce státní právo chebské a potírajíce státní právo ko- runy české, dopouštějí se neshody, ale to jim ne- vadj. O jednu neshodu více nebo méně, na to u všech nepřijde. Ale snad bude pány chebské státoprávníky za- jímati proklamace vítěze u Sadové z r. 1866 v Chru- dimi »an das glorreiche Königreich Böhmen« adre- sovaná, v níž za souhlasu jejich proroka Bismarka bylo prohlášeno: »Přicházíme nikoliv jaké nepřátelé a dobyvatelé, nýbrž s plnou úctou pro vaše dějinná a národní práva. Daleko jest nás vzdálen úmysl spravedlivým vašim tužbám a volnému národnímu vývinu odporovati«. Provolání končí ujištěním, že zvítězí-li spravedlivá věc Pruska, není snad da- leko doba, aby tužba Čecha Moravy po samobytnosti byla splně na. Ta mluvil Bismark — jak mluví nyní jeho panošové Bude snad také interesovat fakt, že 20. května r. 1848 měšťanstvo žatecké poslalo k presidentu gu- bernia prohlášení, jímž odmílalo měšťanstvo král. kraj. města Žatce insinuaci, jakoby k vůli různosti jazykové chtělo odloučiti zájmy své od zájmů krá- lovství českého. Prohlašují slavnostně, že ve shodě bratrského českého a německého obyvalelstva v zemi spatřují jediný prostředek udržovat jednotu tohoto královslví.
Lienbacher Čo Němec Stein Wolf Čelakovský Bismark Čecho Chr Prusko Morava Žatec korun Königreich Böhmen
21 article
Dnes jsou ovšem zcela jiné poměry. Odpůrci naší se tím netají, že jim nejde o nic jiného než o zabezpečení hegemonie. S tím musíme jasně počí- tat. Než odpůrcové dnes stojí na stanovisku Wolí- ganga Menzla, který, pojednávaje o válce z r. 186 o tom píše, »že krásná země česká patří k říši ně- mecké a že se nesmí ponechat českým barbarům, již nemají vzdělanosti ani významu«. Dnes stojí poměry tak, že sám velice opatrný Chlumecký v »Tagesbote aus Mähren« napsal, že země koruny české, ležíce v oblast moci německé, svému osudu neujdou a že budou vstřebány v mohutnou or- ganisaci německého národa. Nelze mi nedotknouti se politování hodného fakta, který se udál v minulém zasedání, kdy k protestu posl. Wolfa proti tomu, aby Čechy nazývány byly na tomto sněmu královstvím, připojily se ostatní strany ně- mecké. Tato věc by neměla této politické váhy, kdyby tím nebyty uráženy nejsvětější naše city. Řečník dovolává se slov, jimiž k tomuto Iaktu zaujal stanovisko politik tak klidný, jako dr. Mattuš. který řekl: »Když všechno poslanectvo německé se usneslo podati protest, že Čechy nesmějí se nazývati královstvím, když tím i vlasiní ústavověrná stran střílí do vlastní své nedotknuteme ústvy, pak vt díme v tom úmysl, raniti národ náš přímo do srdce. Nevěřím v náladu smíru a soudím z toho. že Němci ztratili důvěru k ozdravění těchto poměrů a že hledí katastrofě vstříc.« Z toho lz posouditi, jaké roztrpčení se musilo zmocniti českého lidu.
Menzl Wolf doktor Mattuš Němec Wolit Čechy
22 article
Vraceje se k chování se vídeňské vlády k národn českému, prohlašuje, řečník, že národ český ta kové věci nemůže si dáti líbiti. Takov chování se vlády upevní a rozšíří v še- stimillionovém národě českém pře- svědčení, že tato monarchie není zá- štitou jeho práv. Myslím, že v době, kdy mizí naděje na možnost nějakého vyrovnání sporů na radě říšské a kdy politický proud jeden k tomu se nese, aby spor ten byl vyrovnán pruskými ka- nony, že v době té neměla by si vláda za- hrávati s národem takového kultur- ního a hospodářského významu s ta- kovou bohaprázdnou brutalitou, poně- vadž nepoškozuje jen národ český nýbrž pracuje k rozvratu této říše A přece úkolem rakouských státníků nemá býli, aby upravovali cestu k cílům, k nimž se bral Bedřich Pruský v minulém století a k nimž se nedostal, po něvadž vojsko jeho bylo u Kolína poraženo. (Hlast Českým regimentem !)
Takov Bedřich pruský Kolín
23 article
Vyrovnání, o něž se vláda Körbrova pokusila, nebylo upřímně míněno. Vláda tato chtěla vyrovnání jen formou, ale věci samě ni- koliv. Že tomu tak jest, dokazuje, že se postavila na program svatodušní. Není-li zcela slepá, musí přece věděti, že žádný poctivý český politik na tento program nemůže přistoupiti. A kdyby se přece našla některá taková české strana, pak není pochyby, že ji smete hněv če- ského lidu. Doutati dnes, že národ český skloní svou šíji pod jho cizího národa, jest nesmyslno. Ministerstvo Körb- rovo dokázalo, že nás sjednotilo, že nám ukázalo, že nemáme od Vídně čeho očekávati, že není naším úkolem, aby. chom utráceli síly obhajováním histo- rického Rakouska proti Rakousku úřadnickému, jež ho šine od prvotního jeho základu do propasti. Přišel jsem za své politické působnosti o mnohé ideály, ale to pře- svědčení mám, že chceme-li někam dospěti, znova musíme sebrati svou vlastn sílu k opatřování svých vlastních zájmů. Je třeba sraziti všechny síly k obha- jování práva a zájmů našich v budoucnosti.
Körbrův Vídeň Rakousko Körbajdžán
24 article
Když nás nesjednotí sjednocený nový útok na- šich nepřátel na naše práva, co nás má sjednotiti? Jestli v této době nedovedeme se sra- ziti pod jediný prapor proti tomuto útoku, pak budeme musit přičísti vinu sami sobě. To přesvědčení ve mně žije, že če- ský národ má větší životní sílu, než všichni činitelé, kteří ukládají o jeho budeuenost, Myslím, že národ český, který v několika desetiletích o svém obrození provedl díla tak veliká, opravňuje k naději, že národ ten ke konci 19. století svoji historickou úlohu nedohrál, nýbrž že ji teprve počne plniti. Jako naši otcové vybojo- vali svou krví náboženský mí« v Evro pě, tak jest naším údělem, abychom bojo- vali za stejné právo v tomto soustálí. My poslání toto vyplníme, my mu zůstaneme věrnými a my prapor' ten neopustime přes všechny útoky. Ale to přesvědčení nás musí síliti, že naše síly mu sí býti především sjednoceny k tomu účelu, abychom kopatření svých zájm nestarali se o jiné, poněvadž oni se ne- starají o nás a končím tím prorockým slovem Palackého, které by mělo plniti hruď každého če- ského člověka, poněvadž tkví v něm odvaha a na- děje: My byli před Rakouskem a my budeme i po Rakousku! (Výborně! Výborně Hlučný dlouhotrvajicí potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje.)
Palacký Rakousko
25 article
Posl. Iro praví, že posl. Adámek v řeči své několikráte pronesl jméno jeho. Ježto není česko řeči mocen, odpoví po případě na útoky posl. Adám- ka po přečtění těsnopisného protokolu. Bude prý hla- sovati pro rozpočet, dal se však zapsati jako řečník proti rozpočtu, aby mohl vysloviti své rozhořčení nad parlamentárním zlořádem jaký sněm provozuje pojednávaje o rozpočtu teprve na sklonku roku, kdy peníze jsou vybrány. Potom polemisuje proti trvají címu bernictví, vytýká chyby nynějšímu zařízení daní osobních a daní z přijmů a volá po důkladné reformě berní. S důrazem připomíná, že měla by se větší daň vymáhati z bursy, v níž investován jest kapitál 14.000 millionů zlatých. Řečník končí vybíd- kou, aby všichni činitelé, všichni zástupcové národa zasadili se o to, by nynější berní zákonodárství bylo odstraněno a aby místo něho zavedena byla vše- obecnávzestupná osobní daň z příjmů pro stát a zemi a samostatná samosprávní daň pro zemi a okresy.
Posl Adámek
26 article
(Výborně ! Potlesk.) Posl. Kasper poukazuje ku zuboženým po- měrům ve svém volebním okresu (Trutnově) a líčí pohromy vzniklé za posledních desítiletí povodněmi v Krkonoších. Mnoho lidí přišlo o život, majetek mnohých rodin byl zničen a co píle za století na- střádala a zbudovala, zmizelo jakoby rázem s po- vrchu zemského. Jest trapno, že našli se v posla- necké sněmovně lidé, již nad poslední katastrofou vtipkovali. A vzdor takovým okolnostem žádá vláda. aby nezúročitelné půjčky byly jí vráceny, ba domáhá se i vrácení již donucovacími prostředky. Posl. Stein: Čistá to vláda! (Četné výkřiky.) Posl. Kasper pokračuje a žádá aby upra- vením Úpy bylo poměrům těm odpomoženo Ježto za řeči nastal hlomoz, žádá řečník za klid vyčítaje, že kdyby se jednalo o pár koní běhounů, byl by zájem větší a klid vzornější. Potom řečník rozhovořil se o jednotlivých případech, v nichž dan byla nelítostně a bez ohledu od pohromou stížených vymáhána, vybízí horlivě k upravení Úpy a žádá aby se chudým obyvatelům krkonošským neukládalo osobních daní z příjmů. Protože nebyl ke slovu nikdo více přiblášen byla generální debata skončena. Závěreč ného slova ujal se zpravodaj posl. dr. Fořt: Slavný sněme! Vzhledem k neobyčejnému prů- běhu dnešní generální debaty o rozpočtu zemském, myslím, že ani na mě nemůže spadati povinnost, abych ze své strany rozšiřoval a množil proud, který letos při projednávání rozpočtu byl tak velice sporý.
Posl Kasper Stein doktor Fořt Trutnov Krkonoše vení Úpa Úpa
27 article
Ani z jedné strany, ani z prava ani z leva tohoto slavného sněmu nepozvedl se hlas proti stanovisku, které označil první náš řečník, uchopivší se v této věci slova, pan kollega Adámek. Protože mám za to že tato reserva, tato zdrželivost zvláště tou okol- ností se dá vysvětliti, že nám kyne při provisoriu rozpočtu na rok 1901 nová velká debata rozpočtová, jest pochopitelno, že reservu, kterou si všechny strany tohoto slavného sněmu uložily, pokládám i já za směrodatnou a že si vyhražuji, abych případně odpověděl na námitky, jež snad z té neb oné strany budou učiněny, až při debatě o rozpočtovém provi- soriu. Mohl bych se vrátiti k některým myšlénkám finančního rázu, zejmena k těm, na něž poukázal p. posl. Iro a které my z pochopitelných důvodů ve- lice vítáme a snažili jsme se také bezpočtukráte při- vésti k platnosti, totiž aby konečně jednou v Ra- kousku došlo k nějaké soustavné opravě bernictví, jež by berně povahou svou zemi příslušející přidě- lila zemím a zdroj berní, na které stát má právo, vyhradila stálu. Pan posl. Iro konkretisoval tuto my- šlénku způsobem, který jest nám neobyčejně sympa tický, aby totiž stát ponechal reální daně zemi, která by snad jich čásť postoupila obcím a sám že by se spokojil s progressivní daní osohní.
Adámek Ra
28 article
Nemohu skončiti své vývody dnešní, aniž bych se zmínil o události, která tento slavný sněm v dnešním sezení zajisté přivedla k jakémusi roz- rušení. Jest to projev pana místodržitele, obsahující zprávu, že vláda vzhledem k usnesení dalmatského sněmu, které se stalo včera, má za to, že podmínky a předpoklady, na kterých spočívá předloha zákona o dani lihové, jsou tytam, a že si vyhražuje, aby jinými cestami otázku sanování zemských financí přivedla do proudu. V tomto okamžiku nemůže býti mou úlohou, abych o finanční stránce tohoto pro- hlášení uvažoval, abych zejmena poukázal k tomu, do jaké míry se všechny naše kombinace ve příčině platů pčitelsých ím uvácel v nvec aasa Zmíním se jen o politickém významu příipadu toho.
29 article
Předloha ve příčině daně z lihu nebyla nám se stanoviska práva ústavního nikterak sympatickou. Tu a tam sice se tvrdilo, že autonomistické momenty přicházejí v ní do jisté míry k platnosti, ale někteií z nás nesdílejí tento názor a byli jsme přesvědčeni, že jest sice jakýsi autonomistický pláštík obestřen přes strukturu předlohy té, ale že má předloha ta velice ostré jádro centralistické a jestli tento názor byl správný nebo ne, na to nejlepší odpověď dává dnešní vyjádření vlády ? Co se stalo? Centralistický svaz, ona konexita a vzájemná odvislost všech 17 zemských legislativ od sebe, není nic jiného nežli jiná forma pro útvar centralistický. Zmíňuji se o věci té jen z té příčiny, abych ukázal, kam vede ono přehnané pracování ve vodách centralistických. Neboť, jest-li co znesnadnilo naše kroky při úpravě platů učitelských, jest to onen extremní centralismus. Konstatovav toto, prosím, abyste vstoupili o zprávě komise rozpočtové do debaty podrobné. (Výborně! Výborně !) Sněm se usnáší potom vstoupiti na základě ná- vrhu komise rozpočtové do podrobné debaty. Nejv. maršálek zemský oznamuje, že speciální debatu rozděluje dle návrhů rozpočtové ko- míse ve dva oddily. Zpravodaj dr. Fořt čte návrhy rozpočtové ko- mise a podolýká, že vzhledem k pozdní době roční jsou již některé položky zastaralé a že zemský výbor na základě moci jemu udělené v květnovém zase- dání již dotyčná opatření finanční provedl.
doktor Fořt
30 article
Nejv. maršálek zemský sděluje, že k slovu se přihlásili proti pp. posl. Nowak, Březnovský a Formánek a pro Nietsche, dr. Schreiner a dr Brzorád. Posl. Nowak žádá za udělení subvence obcím okresu děčínského, postiženým sesouváním půdy jež utrpěly škodu asi 200.000 K. Řečník navrhuje resoluci, aby zemědělská rada provedla vyšetření jakými prostředky zameziti další sesouvání půdy,a dále aby byl zemský výbor zplnomocněn, by vy- platil co nejdříve podpory v případech naléhavých Dále promlouvá řečník s ohledem na svou dřívější interpellaci k místodržiteli o poměrech na škole Nové Vesce Kamenické. Poněvadž od té doby, co dosazen byl na školu tu učitel české národnosti obyvatelé školu boykotují, prohlásíla zemská školní rada, nebudou-li děti nadále do školy té posílány. že škola bude zcela zrušena. Řečník láteří na toto rozhodnutí, poněvadž prý škola jest majetkem celého národa a poněvadž prý každému národu dostati se mů, co mu náleží. Posl. Nietsche přimlouvájse za převzetí navi- gační silnice vyšebrodské zemí a doporučuje také. by vzat byl zřetel na pelici 31 obcí z okresů vyše brodského a kaplického, stižených pohromami ži- velními. Posl. Březnovský přimlouvá se za upravení platů diurnistů, zaměstnaných v zemských službách.
Nowak Březnovská Formánek Nietsche doktor Schreiner Brzorád Posl Kamenický Nová Vesec zemědělský rada
31 article
Títo mají plat od 1 zl. 25 kr. do 1 zl. 75 kr. a jen tři z nich 2 zl. denně, ačkoliv vykonávají namnoze služby úřadníků dobře placených. Žádost jejich za zvýšení služného jest oprávněna, zvláště za nyněj- ších drahotních poměrů. Řečník poukazuje pak na hospodářství v ústavech zemských a praví, že se vy- skytují tu a tam ohromné nepořádky. Uvádí známou aféru rytmistra bar. Kollera a žádá, aby v podobných případech bylo zavedeno důkladné vyšetřovánía zpráva o něm aby se podala ve sněmu. Na to líči poměry v donucovací pracovně v Pardubicích a žád zemský výbor, aby donutil ředitele Jansu, by žaloval radikální orgán pro články uveřejněné o poměrech ústavu tom anebo aby s ním zavedl disciplinární vy- šetřování. Praví, že pardubická robotárna je eldorá- dem židů. Hrách dodává tam Max Pollak z Brna. jiné luštěniny Siegtried Kohu z Brna, plátno firma Gebrüder Jerusalem; dále mají následující židovské firmy v robotárně svě pracovny, pracují pro firmy »Samuel Taussig u. Söhne« 120 káranců, Folesch 30 Bernard Abeles 30, Michl Löwit u. Söhne 20 až 30 pro české a křesťanské firmy vůbec v ústavě se ne- pracuje. Rečník žádá zemský výbor, aby podal v příšti schůzi sněmu zprávu, zakládají li se výtky činěné pardubické robotárně na pravdě a praví, že ředite
Koller Jansa Pollak Taussig Söhnout Abeles Michl Löwit Pardubice Brno Gebrüder Jeruzalém
32 article
Jansa se těší veliké protekci Němeů a že je nedo- tknutelný a nesmí se mu nic státi. Posl. Nietsehe stěžuje si na to, že kancelá zemědělská, kde se jednalo o pomoc její, tuze zvolna postupovala. Přeje si decentralisaci země- dělsko-technické kanceláře. Řečník stěžuje si na ne- dostatečný postup v pracích melioračních a na ne- dostatečnou výši státního fondu melioračního. Vyslo- vuje k těm, kteří i na říšské radě zasedají, přání, aby se přičinili o zvýšení fondu toho. Řečník žádá dále racionálnější hospodářství vodní. Promlouváo zlých poměrech na Úpě a horním Labi, o častých tam povodních a poukazuje k tomu, že v Prusku povoleno loni 311/2 mill. marek na práce k obme- zení povodní na pruské straně Krkonoš. S otáz- kami těmi souvisí otázka úpravy i lesního našeho hospodáčství a zalesňování holých strání. Bohužel můžeme pro nedostatečné prostředky skýtati hospo- dářům jen 20% sazenic lesních. Dále přimlouvá se řečník za opětné použiti pozemkův, dolováním spu- stošených, k účelům zemědělství, jehož bylo by lze docíliti praskrovnými prostředky. Zvláště v severo- českých pánvích uhelných. Po té praví řečník, že školy hospodářské nepůsobí, jak by měly, nikoliv vinou učitelův, nýbrž proto, že rolnictvo se k nim dosud málo obrací a nebude také dříve, dokud ab- solventům jich nebude dopřána výhoda jen dvouleté služby vojenské. Řečník děkuje dále přísedfefmu zemského výboru posl. Adámkovi, že jeví stejnou věc o všechny školy, vzdává uznání zemědělskému inspektoru dru. Sitenskému a přeje si, aby zemské ústavy potřeby své od hospodářů svého okolí ode- bíraly.
Jansa Posl Adámek doktor Sitenský Úpa horní Labe Prusko Krkonoše
33 article
Posl. Formánek dovozuje nutnost regulace Labe od Mělníka až po Jaroměř. 5. května letošního roku byla podána interpellace, kterou zodpovědě v poslední schůzi nejv. maršálek zemský, poukázav k tomu, že trať Jaroměř—Hradee Králové, pokud ne- nastanou nepředvídané překážky, bude skončena r. 1901. Řečník vyslovuje nad tím potěšení, ale po- chybuje, že povolený náklad bude postačitelný. Jest třeba, aby také vláda konala svou povinnost. Vláda pořádá jen samě ankety, ale sama nejen že nedělá nic, nýbrž naopak, pracuje ještě proti nám jako na př. při dráhách bosenských. Na dráhy bosenské a všelijaké výpravy do Číny má peněz dost, ale pro rolnictvo žádné. Řečník navrhuje resoluci: »Zem- skému výboru se ukládá, by provedení projektu úpravy Labe od Mělníka do Jaroměře urychlil a hned zahájil vyjednávání s vládou ve příčině opatření prostředků hmotných na uskutečnění tohoto nejen pro království české, ale i stát důležitého podniku.« (Výborněl Resoluce je dostatečně podporována. Posl. dr. Brzorád žádá zemský výbor, aby. až zahájí vyšetřování poměrů v okresu vlašímském, benešovském a neveklovském, za něž žádal posl.
Posl Formánek doktor Brzorád Mělník Jaroměř Hradee Králové Čína
34 article
Loula, vyšetřil také poměry obce Michovice v okresu dolnokralovickém, který sousedí s okresem vla- šímským, a hleděl při vyjednávání s vládou ve příčině té vzíli také zřetel na obec michovickou. Posl. Kindermanu přimlouvá se se zřete- lem na to, že škole v Šluknově byla odepřena sub- vence na stavbu budovy, aby zemský výbor v pří- padech, kdy zimní školy hospodářské pojištěny jsou trvale místními činiteli, povolovali subvence i na stavby škol těch. Řečník navrhuje v tom smyslu re- soluci, jež jest dostatečně podporována. Posl. Barták pojednává o otázce veřejného pojišťování proti škodám z krupobití a z ohně. Ač po 15 let bylo o záležitosti této již na sněmu jed- náno, přece dosud k positivnímu usnesení nedošlo.
Loula Posl Kinderman Barták Šluknov
35 article
Roku loňského bylo uloženo zemskému výboru, aby, prozkoumav zařízení trvajících Jzemských pojišťoven proti škodám z ohně a krupobití v zemích soused- ních, vyjednával s některým ústavem domácím, zda by takové pojišťování přijal. Zemský výbor podato tomto svém jednání zprávu, z níž vysvítá, že jeho akce nemohla vésti k žádoucím výsledkům, pouka- zuje zejmena, na jakých základech by pojišťování zemské musilo býti zřízeno a dovozuje, že by se zí- skaly pouze nejborší objekty pro pojištění požárnl. Rečník má za to, že by se však pro to neměla otázka a odkládati ad calendas graecas. Je přesvedcen, ze by se pojišťování to selkalo pozdějí s příznivým vý- sledkem a navrhuje následující resoluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval v jednání ve příčině zřízení zemských pojišťoven proti škodám z ohně a z krupobití, zejmena aby vy- jednával s některými domácími ústavy pojišťovacími, především s »Rolnickým vzájemným pojišťovacím ústavem v Praze«, zdali by mohl utvořiti základ po- jišťovacího ústavu zemského, po případé aby v pří- štím zasedání sněmu příslušnou osnovu zákona podal.« Resoluce je dostatečně podporována.
Praha
36 article
Posl. Hořiea: Ve školské komisi v debatě upravení platů učitelských bylo slyšeti stále nářky na nekonečné stoupání výloh na školství. Jest ve- lice zajímavo při této příležitosti poukázati, jak na jedné straně se stále a stále škrtí a na druhé straně výdaje na školství zrovna plnýma rukama se vyha- zují. Ukazuji na jeden případ, kde se tak se zem- skými penězi hozpodaří. Žijeme ovšem ve státě, který má mimo jině zvláštnosti také instituci, že samosprávné obce mají právo platiti na školství, ale do organisace školy nemají co mluvíti. Když je někde zapotřebí, po připadě také když není zapo- třebí školu zříditi, dovede stát vším možným násilím vynutiti, třeba telegraficky, zřízení školy, ale my ne- máme zákonitých prostředků, abychom přinutili úřady státní školy naprosto zbytečné zrušiti. V Pří- brami jest dvoutřídní německá škola. Ačkoliv již po několik let nemá ani 60 žáků, jest pořád ještě školou dvoutřídní. Okr. školní rada s okr. hejtmanem v čele již několikráte poukázala k tomu, že jest škola ta zbytečná, protože většina dětí nepatří do
Posl
37 article
Příbrami, nýbrž jsou sehnány z okolních vesnica že jistí lidé z Příbrami tyto děti vyhlašují za své domácí hosty, jen aby se nemohla dělati žádná ná- mitka, ale místodržitelství toho přece nedbá a na- opak ještě řídícímu učiteli této dvoutřídní školy s 53 žáky již po několik let vyplácí remuneraci 80—100 zl. ročně. Aby ještě lépe bylo o jeho blahobyt po- staráno, vyučuje manželka tohoto řídícího učitele p. Fantla ručním pracem a to 31 děvčat ve třech odděleních, aby z každého oddělení dostávala zvláštní remuneraci. Zde se jeví zlomyslnost mrhání zem- skými penězi se strany zemské školní rady a upo- zorňuji na to pana nejvyššího maršálka zemského s proshou, aby se věci té ujal, protože dosavade byly úřady autonomní proti zvůli té slabými. (Vy- borně !) Nejvyšší maršálek zemský pro pokro- čilou dobu přikračuje k ukončení schůze.
Fantl Příbram
38 article
Posl. Lenoch a soudr. podávají návrh v pří- čině poskytnutí státní pomoci rolnictvu, stíženému záplavou hraboši, okregu litomyšlského a polič ského. Posl. Glöckner, Bösenmüller a soudr podávají návrh v příčině změny daně domovní, žáda jíce, aby snížena byla na 59%. Posl. Loula podává lento návrh Okresy benešovský, neveklovský a vlašimský sll- hány jsou následkem pohrom živelních a nepohod po kolik roků neúrodou. Zvláště pak roku letošního, kde následkem napadané spousty snéhu na nedostatečně umrzlou zem téměř veškeré ozimné obilí vyhynulo, jarní obilí pak a píce následkem tivalého sucha také neposkytlo úrody valné, nalezá se rolnictvo okresů těchto na pokraji záhuby. Zvláště většina obyvatelstva okresu benešov. ského a neveklovského, kteréž mimo to úpadkem tamějších občanských záložen ještě značných ztrát utrpělo, nemůže sobě ani dostatečné množství nej- nutnějších potřeb opatřiti. Uváživše tento trudný stav obyvatelstva okresů těch, činí podepsaní následující návrh: Slavný sněme, račiž se usnéslí: Zemskému výborn se ukládá, by vstoupilv bezodkladné jednání s vládou, by tato konala ná- ležitá šetření a poskytla bezodkladně vydatné pod- pory z prostředků státních. C. k. vláda se vyzývá, by zastavila veškeré vymáhání c. k. daní. V příčině formální budiž návrh přikázán ko- misi rozpočtové bez prvního čtení. Posl. Wolf, Stein a soudruzí podávají návrh na udělení zemské podpory Fr. Gallovi u Vrchlabí, stíženému opětně pohromami živelními.
Posl Lenoch Glöckner Bösenmüller Loula Wolf Stein Gall Francie Vrchlabí