2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. prosince 1900.
5
article
tím hospodářské i kulturní potřeby země i jejího
obyvatelstva dává ve psí.
Toť, pánové, politická stránka dnešní stručné.
osekané, na rychlo pořízené zprávy rozpočtové. Ko-
mise předkládajíc tuto zprávu, činí tak s vý sl ov-
nou výhradou, že způsob, jakým se letošní
rozpočet projednává, nesmí a nemůže být žádným
prejudibem pro rozpočty příští. Komise doufá, že
sl. sněm schváliv zprávu, i tuto fdůraznou výhrada
vezme za svou! (Výborně! Výborně ! Potlesk.)
K povšechné debatě jsou přihlášeni
»proti« posl. Peschka, »pro« posl. A dáme ka
Kasper.
Posl. Pesehka poznamenává, že přihlásil se
proti návrhům rozpočtové komise nikoli aby sku-
tečně proti nim mluvil; chtěl jen zjednati si příle-
žitost, aby promluvil o některých hospodářských
otázkách. Projevuje politování nad stavem zemských
financí. Půjde li to tak dále, povede to ke krachu.
Peschek
Kasper
Posl
6
article
Dluhy se množí; nemáme prostředkův hraditi jich
neboť na rolnictvo nesmí se již svalovati více při-
rážek, nesneslo by jich. Zemím musí se přikázati
konečně daně jiné; čásť daní státních. Nejen ale
země stojí před zkázou, nýbrž také okresya
obce jsou prodluženy. Řečník praví, že byl proti
předloze o zemské přírážce k dani lihové.
Posl. Jaroš: Kde máme vzíti tedy peníze?
Posl. Prade: Ať se rozdělí rozpočet zemský.
pak se už postaráme, kde peníze vzíti
Řečník uznává, že zemský výbor i sněm vždy
zemědělství, pokud finance stačily, podporovaly i pro-
mlouvá pak obšírněji o důležitosti společenstev pro
zřizování skladišť obilních. Vláda odpírá ale těmto
subvence a tak se octly společenstva ta v tísni.
Řečník žádá proto zemský výbor, aby vzdor
tomu, že stát v příčině té nesplnil slibu svého, zem-
ské subvence přece společenstvům těm vyplatiti dal.
třeba že byly bývaly vázány na podmínku současné
subvence státní. Jinak budou společenstva hnána do
konkursu. Vláda budiž pak upomenuta na slib svůj.
Posl
Jaroš
7
article
Rečník mluví pak o ostatních společenstvech. Pro
šest mlékařských společenstev vláda neměla anil slibu,
nýbrž řekla, že pro ně nikde peněz není. (Hlasy
Skandál!) Zemědělci bez rozdílu národnosti měli by
učiniti konečně jednání takovému konec. (Souhlas.)
Posl. Kindermann: Za to Polácí dostávají
milliony. Země musí konati svou povinnost k země
dělství, bez ohledu na to, koná-li ji stát, neboť země-
dělské záležitosti byly zemi přikázány. Řečník na-
vrhuje na konec resoluci, v níž vyslovuje
se politování vládě, že jakkoliv zahá-
jila akci pro společenstva obilní ch
skladišť, nyní závazkův svých neplní a v níž
prohlašuje se dále, že vyplácení subvencí jest za
všech okolností nutné, aby se společenstva uchránila
před konkursem.
Posl. Adámek
ve dvon věcech může s řečníky před ním mluvivšími
souhlasiti. S referentem souhlasí v jeho žalobách na
zkrácení práv tohoto sněmu a na zavedení bagatel-
ního řízení ve vyřizování rozpočtu v království če-
ském. Tento způsob, jak letos vinou vlády rozpočet
je prováděn, nejlépe ukazuje úpadek veškerého par
lamentarismu, ukazuje dále nevážnost vlády k tomuto
staroslavnému sněmu, největším důležitostem hospo
dářským a kulturním tohoto království. Je to důka-
zem, jak lhostejně a s bezpříkladnou nedbalostív
kruzích vládnoucích pohlíží se na potřeby tohoto
království, když na provedení rozpočtové debaty zů-
stavuje se celých dvacet čtyři hodin. Má-li rozpočtová
debata, která je tak důležitá a která jest určena k
tomu, aby o celé situací naší jak hospodářské tak
politické bylo pojednáno, provésti se v této kratičké
době, pak je toto naše jednání pouhou bezvýznamnou
formou a paskvílem na veškerý parlamentarismus.
Posl
Adámek
8
article
Sluší toho tím více litovati, čím smutnější je situace
našich zemských financí. Řečník dovozuje na základě
žady cifer, že kritická situace zemských financí se
nikterak nezmenšila, Naopak, stav jejich je takový
že každý seriosní člověk položiti si musí otázku
kam to povede? Ano, kam to povede, když víme, že
není lze počítati se zvýšením zemské přirážky, že
nebude lze dělati stále nové dluhy, ač již ten roz-
počet, který nyní děláme, není rozpočtem království
českého, nýbrž rozpočtem z nouze.
Je věru úzko zdělávati takový rozpočet, když
známe velmi dobře ty veliké potřeby a nemůžeme
povoliti nic než groš žebrácký. Jak máme si po-
moci? Po léta jedná a mluví se o sanování zem-
ských financí; se strany vlády slyšeli jsme slova
slibná, ale jen slova a nic více. Jak daleko jde bla-
hovůle v příčině této úpravy, nejlépe vysvítá z jej
předlohy o kořaleční dani. (Hlučný soublas. Hlas
Komedie!) Vláda již předem musila věděti, že t
podmínky, kterou k uskutečnění této předlohy při-
pojila, docíliti nelze a celá ta věc nebyla ničímji
ným než taktickým tahem, aby se zdálo, že něco
učiniti chce a přece nemusila udělat nic. (Hlasy:
Říšský zákon chce ! Posl. dr. Pippich: Potrestat
českou obstrukci ! Souhlas.) Naděje, že by se věcv
dozírné době zlepšila, není. Celý vývoj hospodářský
směřuje k tomu, že naše vydání klesati nebudou
nýbrž že porostou. Veli to účely hospodářské, živno-
stenské, školské a jině.
Je možno, aby království české obyčejnými pro-
středky jen zatímně tyto náklady mohlo opatřiti ?
Posl
doktor
Pippich
9
article
To možno není. Řečník charakterisuje chování se
vlády v této věci poukazem na výnos, kterým od-
pověděla na dotaz, zda byla by ochotna přispěti na
úpravu platů učitelských. Vláda projevuje radost, že
chceme platy učitelské zvýšiti, ohlašuje, že proti
tomu nic nemá a dovoluje nám, abychom si to za-
platili sami. (Hlučný souhlas. Posl. dr. Pippich
To jsou ty koncesse! Různé výkřiky.)
Posl. P. Opitz stěžoval si na to, že takovou
smutnou situnci zaviňují naše národní zápasy. T
je ovšem pravda, že zápasy tyto nepřispívají k ozdra-
vění našich financí, avšak že by na kritickém stavu
našich financí jedině byly vinny, to jest pouhá frase.
Příčina jest v celém systému naší veřejné správy.
v tom, že stát na země, okresy a obce stále uvaluje
nová břemena a zejmena že péči nemá, kterak je
bude lze uhraditi. Proti této politice jsme bezbranní
a musíme stále couvati před mocí, která nemá pro
nás porozumění. Řečník dotýká se vývodů posl.
Peschky, o kořalečné dani, souhlasí, že tato dat
nebude míti toho významu jako se o něm mluví
ale bylo by bývalo dobře, kdyby jmenovaný po-
slanec, když zavrhuje tuto daň, byl ukázal na ně-
jaký zdroj jiný. Při každě dání konečně lze vytknouti
to nebo ono a kdybychom pro takovou výtku hned
každou daň zavrhovali, pak nedospějeme nikdy
k žádnému zlepšení.
Posl
doktor
Pippich
P Opitz
Peschek
10
article
Žádostem, jimiž k uložení sněmu zemský vý-
bor na vládu naléhal, místa dáno nebylo. Tu je
marné mluvení, když vláda mluví, že jest dobrá vůle,
ale skutky jsou se vším tím v odporu. To nelzesi
jinak vysvětlití, než že vláda má jisté politické in-
teressy, abychom sami finančně nesesílili, protože
ví, že při ochromení hospodářském, také politická
síla naše nemůže se rozvinouti k takové činnosti,
aby kulturnímu snažení a významu obyvatelstva
tohoto království odpovídala. (Výborně! Tak jest )
Rečník přechází k ocenění hospodářské naší billance
a shledává ji stejně passivní při naproslé strnulosti
zemského výboru, zvláště při úzkoprsém centralismu,
neb v žádném hospodářském oboru nestal se za po-
sledních let žádný pokrok, v žádné z nejpalčivějších
otázek agrárních, sociálních a hospodářských.
Je s podivením, že tytéž vlády, které nynější
stav zavinily, neustále by chtěly namlouvati, že
chtějí pěstiti racionální středostavovskou politiku, že
jim jde o to, aby střední stavy byly zachovány.
S tímto sanováním tříd středních hraje vláda úlobu
neupřímnou, protože nemůže poukázati na příklad,
že by snaby její kterékoli třídě výrobní vyhovovaly.
11
article
Mluví-li něco jiného, je to šalba, která se bude
jednou trpce mstíti. Sliby, které se nedodržují, vy-
volávají reakci a beznadějnost, která podkopává
sebedůvěru, bez níž svépomoc není možna. To bude
míti za následek, že střední naše třídy budou klesati
a že rozmnoží řady naší sociální demokracie. (Sou-
hlas.) Co učinila vláda z té půl druhé milliardy
korun státních výdajů ve prospěch těchto tříd
Učinila toho tak nepatrně, že rozvaha naše v tomto
směru jest přímo žalostna. Ať jen se zmíním o tom,
jak staví se vláda k otázce úpravy naších řek. Kdo
viděl loňského roku zátopy v krajině polabské, ten
nezapomene na následky téch průtahů, zanedbává-
ním této předůležité akce způsobené. Ty peníze,
které by se na úpravu našich řek obrátily, vrátily
by se několikráte. Ale to se zanedbává. Na nepro-
duktivní výdaje, na kanony je hned peněz dost
Bečník dokazuje ze statistických dat, jaké ohromné
12
article
spousty na př. polabské povodně způsobují a po-
ukazuje na chvalitebný příklad Švýcarska. Tam by
se měly naše vlády učiti, kde a jak skutečně jest
potřeba zasáhnouti. Řečník přisvědčuje slovům posl.
Peschky stran organisace rolnictva. Je smutno, když
dnes máme na tomto sněmu vykládati vládě, jak
důležita jest hospodářská organisace rolnictva. Již
i vrabčáci zpívají, že bez této organisace rolnictvo
naše je ztraceno. Je smutno, když musíme vládě
připomínati, jak neblahé následky to má, když
danými slovy bylo podporováno zakládání těchto
organisací a jak nedodržení daného slova uvádí je
v nepřekonatelné nesnáze. Tak nejedná vláda žádného
kulturního státu a já nechci to pojmenovati pravým
jmenem. Na straně zem. výboru je zajisté plná
ochota, přijíti těmto společenstvům vstříc.
Co se týká živnostnictva, dopadá věc pokud
možná ještě žalostněji. Tente sněm pojednal o celé
řadě těchto otázek a učinil usnesení začastě jedno-
myslná a tu se ukazuje, jakou váhu přikládů vláda
tomuto sněmu, když se konstatovat musí, že ani na
jedině toto usnesení zřetele nevzala, nýbrž je prostě
ignorovala. (Hluk. Slyšte! Hlasy: Hanba! Skandál!
Peschek
Švýcarsko
13
article
Jest dobře, aby v těch kruzích, o něž jde, si to pa-
metovati, aby si toho byli vědomi, že poslanci na
tomto sněmu také nejsou všemohoucí, a že nemají
exekutivni moci, aby vládu donutili k tomu, aby jeho
usnesení plnila. Proto však odpovědnost nepadá na
nás, nýbrž na vládu. Na základě § 14. dovedla vláda
opatřiti tak zv. státní nutnosti, nedovedla však na
tom základě vyhovět ani jediné potřebě lidu. Zají-
mavo je poohlédnout se na opatření potřeb tohoto
království na výstavě pařížské. Již to je po-
zoruhodno, že komise zemská sice byla zvolena, ale
ani jednou nebyla svolána. Následek toho byl, že se
panu generálnímu komisaři pro výstavu rakouskou
podařilo provésti své plány, které prohlásil, že se
postará o to, aby výstava byla výstavou cislajtán-
skou, tak totiž, aby v ní nebylo znát jednotlivých
království a zemí a kdyby nebylo záslužné činnosti
obchodní komory a jí vypraveného interieuru, snad
by byl ani Čech na výstavě království českého ne-
našel. Z toho nevznikla škoda jen nám, ale celé
říši, poněvadž následkem toho, že nebylo dopřáno
království českému, aby tu individualitu svou roz-
vinul v celé síle. Cislajtanie na výslavě objevila se
jako přívěsek německé říše. Na pařížské výstavě by
se byli mohli naši státníci poučiti, do jaké míry my
již jsme odvislí od německé říše a uvažovat o tom
jak cesta odtud vede k uskutečnění plánů, které
s tím byly spojeny. Jest hotovým skandálem, jak se
officiální zastoupení zachovalo k tomuto království.
Čo
14
article
Toho uvádí řečník z officiálního katalogu jeden do-
klad. V sešitu 11., kde se pojednává o průmyslu li-
dovém, lze se dočísti tohoto místa
»Průmysl obuvnický jest rozšířen v okolí Znojma,
v Novém Trhu, v Krajině, v Železném Městě v Uhrách.
v některých osadách v Haliči. V Čechách nazývá se
Skuč městem ševcovským a také se říká, že nastane
soudný den, až se skutečtí ševci sejdou. (Hlučné
volání: Slyšte! To je frivolnost, skandál l)
Průmyslem obuvnickým živí se ohromná řada
lidí a tu se neostýchá oficiální vedení o něm celě
Evropě povídati anekdoty. To je ta seriosnost! Když
řídící mužové v té věci, když na pařížské výstavě
byly podnikány zápasy všech států na poli hospo-
dářském a kulturním, nemohli zapříti té záště proti
všemu, co je české, pak nezasluhují nikterak, aby se
jmenovali rakouskými státníky, nýbrž zasluhují názvu
největších škůdců této říše. (Výborně! Potlesk.)
Následky toho se dostavují, ozývají se stesky,
že my v konkurenci mezinárodní klesáme. Stav
mezinárodní držby ukazuje naše ústupky.
Řečník zmiňuje se obšírněji o proudu v Německu
panujícím, který nese se k tomu, aby upevněnya
rozšířeny byly obchodní styky s Ruskem. »Köln.
Köln
Znojmo
Uhry
Halič
Čechy
Evropa
Německo
Rusko
15
article
Zeitung« přinesla článek s důraznou žádostí, aby
ruština byla zavedena jako předmět vyučování na
německých reálkách. V jakém světle stojí proti těmto
snahám pokřik, který strhli naši Němci vůči návrhu
Šamánkovu? To jest právě to osudně, že my rádi
napodobujeme Německo ve věcech, jež jsou škodlivé
a nikoli v těch, jež jsou skutečně dobré. (Výborné !
Že tato slova o klesajícím významu Rakousk
v soutěži mezinárodní nejsou nikterak přehnaná.
níže o tomto významu zdrcující kritiku pronesl
také sám pan hrabě Goluchowski, toho času šét
syndikátu pro dělání rakouských ministrů. Řečníl
cituje z loňské delegační řeči místo, kde mezi-
národní naší politice vystavil nechvalné vysvědčení.
Slova ta ukázala, že hrabě Goluchowski má sice
povědomost o těchto poměrech, ale ač mu nikdo
nepřekážel, aby podle těchto slov jednal, neučini
z toho toho nejmenšího. Porovnal-li hrabě Golu-
chowski s těmito svými slovy to, co řekl jeho ně-
mecký soused hr. Bülow při spouštění lodi
»Deutschland«, pak mu nezbývá nic jiného, než se
zastydět.
Němec
Šamánkův
Goluchowský
Gola
Bülow
Německo
Deutschland
16
article
Co pravil hr. Bülow? »Německo již přestalo
býti pevninovou říší v srdci Evropy, té doby jest již
světovou mocí obchodní, nesmí ani v hospodářském,
ani v politickém závodění ustupovati a musí býti
také na moři tak mocným, aby zajistilo Němcům
pokoj, česť a blahobyt.
Vzhledem k tomu, co tuto pravím, byly při
rozeny objevy, že cesta, jíž jsem se dotkl, vede
k naprosté hospodářské a politické odvislosti na říši
německé a ode všech mocností světových říší podni-
kají se pravé zápasy na trzích mezinárodních. Avšak
ani tyto perspektivy nevedou k vystřízlivění našich
vládnoucích kruhů a i rozvaha naše v tomto směru
je stále a stále passivní.
Co se týče konečně rozvahy politické, je tato
přímo žalostná nejen pro nás Čechy, ale i pro Ra-
kousko samo. Dějiny našeho školství jsou řetězem
běd a křivd. Řečník cituje slova Havličkova: Ra-
kousko je smutnou mší, při níž není ani gloria.
ani kredo, nýbrž obětování a mše, jež končí bez po-
žehnání.
Posl. Hořica: Blíží se to k poslednímu po
mazání.
Bülow
Němec
Čecho
Posl
Německo
Evropa
17
article
Posl. Adámek: Od trůnní řeči r. 1879, jíž
jsme byli uvítáni při vstupu svém na radu říšskou.
až po památný skutek hr. Clara z polovice října
roku loňského, jsme svědky neustálého znásilňování
našich menšin nejen v národním a kulturním, nýbrž
i v hospodářském ohledu. Zásadu, že české dítě
patří do české školy, tento postulát ryzí kulturya
humanity zajisté potírá jen brutální násilník. A přece
jak vypadá tato zásada při našich menšinách? Bo
o českou školu i ve smíšeném území je pravou kří-
žovou cestou pro naše menšiny. Nelze jinak, než
míti za to, že ve vedoucích kruzích je přímo úmysl
potlačiti tyto menšiny, aby snadněji dalo se poříditi
uzavřené území. Snad patří vyblazení těchto našich
menšin k státním nutnostem a snad bude vláda § 14.
dekretovati, že české menšiny mají zmizeti.
Ale netoliko ve školách se tak děje, nýbrž i v ko-
stele. V kostelích se omezuje právo našich menšin
nedopouští se jim, aby se modlily v jazyku mateř
ském (Slyšte!), ač již na starodávných synodách ně-
meckých usnášeno bylo se na tom, že ve smíšených
obvodech má se vyučovati náboženství řečí lidu sroz-
umitelnou. Jsou to brutálnosti, při kterých stud člo-
věka jímá, že je možno ještě proti takovému národu,
jako je národ náš, tímto způsobem postupovati. A ne-
jsou prosty viny ani vlády, jejichž směr byl nám
poněkud příznivý. Trvám na tom, že největším za-
nedbáním vlády Thunovy bylo, že nepřivedla k sankci
zákon o školách menšinových.
Posl
Adámek
Claro
Bo
Thunův
18
article
Ve vnitřní politice jsme dospěli k veliké krisi,
která byla utužena zrušením jazykových nařízení hr.
Badena. Národ náš doznal v této říši mnohých zkla-
mání, ale myslím, že většího zklamání nebylo, než
toho, jehož zrušením těchto nařízení doznal. Toužilo
se na nesplnění slibů, které nám byly dány v říjno-
vém diplomu, v královských reskriptech a jiných pro-
jevech a lid náš uznával, že se staví tomu veliké
překážky v cestu a neztrácel naděje. Avšak zrušením
jazykových nařízení, která byla vydána s plným vě-
domím koruny, tyto naděje pominuly, poněvadž sku-
tečně bez obtíží byla prováděna a byla nařízením
vskutku císařským. Při této příležitosti musím se do-
tknouti dvou věcí, které se proti nám uvádějí. Od-
půrcové naši tvrdí, že se nám těmito nařízeními do
stalo jakési milosti a že jsme se za to zavázali při-
jati uherské vyrovnání. Je třeba znovu a znovu ne-
pravdu tohoto tvrzení ukazovati.
Jako účastník jednání o nařízení Badenových kon-
statuji opětně, že nařízení tato byla vydána beze
všeho protizávazku z naší strany. Hrabě Badeni klad
na to důraz, že chce je vydati právě proto, aby uká-
zal, že chce býti k našemu národu spravedliv. Kdo
tvrdí, že jsme za tato nařízení přijali rakousko- uher
Baden
Badenův
19
article
ské vyrovnání anebo že jsme převzali jiné nějaké
závazky, ten tvrdí vědomou lež.
Přecházeje po té k požadavku dvoujazyčnosti, po-
ukaznje řečník k tomu, jak houževnatě požadavku
tomuto Němci se brání. Nebývalo tak vždycky. Řečník
zmiňuje se o několika nařízeních císaře Františka I.
jimiž pěstění a šetření jazyka českého nakázal a po
kračuje: Pány státoprávníky z Chebu bude intereso-
vati žádost, kterou královské město Cheb v r. 1835
podalo zemskému guberniu za zřizení veřejné stolice
české řeči pro německou mládež na tamním gymnasiu.
(Slyšte!) Slolice tato byla dekretem guberniálním
z 22. srpna 1833 č. 22.588 skutečně zřízena. Řádným
professorem češtiny v královském městě Chebu byí
zřízen Josef Prášek, který vydal roku 1840 v Chebu
»Kurzgefasste praktische Grammatik für Deutsche«,
v jejímž úvodě vykládal o důležitosti učení se češtině.
Tenkráte ovšem nebyl pan Wolf faktickým a pan
dr. Funke nominálním vůdcem Němců v tomto krá-
lovství. Na doklad, že požadavek dvoujazyčnosti ne-
byl vždycky a u všech Němců tak posuzován jako
nyní, cituje řečník místo z řeči dvorního rady Lien-
bachra z roku 1880, v níž kladl váhu na to, že nej
větší uspokojení mezi obyvatelstvem vzniká, může- i
se domábati svého práva svým jazykem, že úřadník
může býti donucen, aby si opatříl všechny vědomosti.
jež potřebuje ke svému úřadu v té které zemi, avšal
že nemůže býti nucen k tomu, tento úřad na se vzíti.
Němec
Prášek
Wolf
doktor
Funke
Cheb
královský město
královský město Cheb
Grammatik für Deutsche
Lien
20
article
(Tak jestí
Lienbacher nebyl Čech, ale byl do jisté míry
spravedlivým Němcem. Státoprávnici chebští, kteří
nám ústy p. Steina a Wolfa vypověděli válku, by
dobře udělali, chtějí-li mluviti o státním právu
chebském, aby si přečetli důkladnou publikaci prol
dra. Čelakovského. Státoprávníci chebští reklamujíce
státní právo chebské a potírajíce státní právo ko-
runy české, dopouštějí se neshody, ale to jim ne-
vadj. O jednu neshodu více nebo méně, na to u
všech nepřijde.
Ale snad bude pány chebské státoprávníky za-
jímati proklamace vítěze u Sadové z r. 1866 v Chru-
dimi »an das glorreiche Königreich Böhmen« adre-
sovaná, v níž za souhlasu jejich proroka Bismarka
bylo prohlášeno: »Přicházíme nikoliv jaké nepřátelé
a dobyvatelé, nýbrž s plnou úctou pro vaše dějinná
a národní práva. Daleko jest nás vzdálen úmysl
spravedlivým vašim tužbám a volnému národnímu
vývinu odporovati«. Provolání končí ujištěním, že
zvítězí-li spravedlivá věc Pruska, není snad da-
leko doba, aby tužba Čecha Moravy
po samobytnosti byla splně na. Ta
mluvil Bismark — jak mluví nyní jeho panošové
Bude snad také interesovat fakt, že 20. května
r. 1848 měšťanstvo žatecké poslalo k presidentu gu-
bernia prohlášení, jímž odmílalo měšťanstvo král.
kraj. města Žatce insinuaci, jakoby k vůli různosti
jazykové chtělo odloučiti zájmy své od zájmů krá-
lovství českého. Prohlašují slavnostně, že ve shodě
bratrského českého a německého obyvalelstva v zemi
spatřují jediný prostředek udržovat jednotu tohoto
královslví.
Lienbacher
Čo
Němec
Stein
Wolf
Čelakovský
Bismark
Čecho
Chr
Prusko
Morava
Žatec
korun
Königreich Böhmen
21
article
Dnes jsou ovšem zcela jiné poměry. Odpůrci
naší se tím netají, že jim nejde o nic jiného než
o zabezpečení hegemonie. S tím musíme jasně počí-
tat. Než odpůrcové dnes stojí na stanovisku Wolí-
ganga Menzla, který, pojednávaje o válce z r. 186
o tom píše, »že krásná země česká patří k říši ně-
mecké a že se nesmí ponechat českým barbarům, již
nemají vzdělanosti ani významu«.
Dnes stojí poměry tak, že sám velice opatrný
Chlumecký v »Tagesbote aus Mähren« napsal,
že země koruny české, ležíce v oblast
moci německé, svému osudu neujdou
a že budou vstřebány v mohutnou or-
ganisaci německého národa. Nelze mi
nedotknouti se politování hodného fakta, který se
udál v minulém zasedání, kdy k protestu posl. Wolfa
proti tomu, aby Čechy nazývány byly na tomto
sněmu královstvím, připojily se ostatní strany ně-
mecké. Tato věc by neměla této politické váhy,
kdyby tím nebyty uráženy nejsvětější naše city.
Řečník dovolává se slov, jimiž k tomuto Iaktu
zaujal stanovisko politik tak klidný, jako dr. Mattuš.
který řekl: »Když všechno poslanectvo německé se
usneslo podati protest, že Čechy nesmějí se nazývati
královstvím, když tím i vlasiní ústavověrná stran
střílí do vlastní své nedotknuteme ústvy, pak vt
díme v tom úmysl, raniti národ náš přímo do srdce.
Nevěřím v náladu smíru a soudím z toho.
že Němci ztratili důvěru k ozdravění těchto poměrů
a že hledí katastrofě vstříc.« Z toho lz
posouditi, jaké roztrpčení se musilo
zmocniti českého lidu.
Menzl
Wolf
doktor
Mattuš
Němec
Wolit
Čechy
22
article
Vraceje se k chování se vídeňské vlády k národn
českému, prohlašuje, řečník, že národ český ta
kové věci nemůže si dáti líbiti. Takov
chování se vlády upevní a rozšíří v še-
stimillionovém národě českém pře-
svědčení, že tato monarchie není zá-
štitou jeho práv. Myslím, že v době, kdy mizí
naděje na možnost nějakého vyrovnání sporů na
radě říšské a kdy politický proud jeden k tomu se
nese, aby spor ten byl vyrovnán pruskými ka-
nony, že v době té neměla by si vláda za-
hrávati s národem takového kultur-
ního a hospodářského významu s ta-
kovou bohaprázdnou brutalitou, poně-
vadž nepoškozuje jen národ český
nýbrž pracuje k rozvratu této říše
A přece úkolem rakouských státníků nemá býli, aby
upravovali cestu k cílům, k nimž se bral Bedřich
Pruský v minulém století a k nimž se nedostal, po
něvadž vojsko jeho bylo u Kolína poraženo. (Hlast
Českým regimentem !)
Takov
Bedřich pruský
Kolín
23
article
Vyrovnání, o něž se vláda Körbrova
pokusila, nebylo upřímně míněno. Vláda
tato chtěla vyrovnání jen formou, ale věci samě ni-
koliv. Že tomu tak jest, dokazuje, že se postavila
na program svatodušní. Není-li zcela slepá,
musí přece věděti, že žádný poctivý český politik
na tento program nemůže přistoupiti. A kdyby se
přece našla některá taková české strana,
pak není pochyby, že ji smete hněv če-
ského lidu. Doutati dnes, že národ český
skloní svou šíji pod jho cizího národa,
jest nesmyslno. Ministerstvo Körb-
rovo dokázalo, že nás sjednotilo, že
nám ukázalo, že nemáme od Vídně čeho
očekávati, že není naším úkolem, aby.
chom utráceli síly obhajováním histo-
rického Rakouska proti Rakousku
úřadnickému, jež ho šine od prvotního
jeho základu do propasti. Přišel jsem za
své politické působnosti o mnohé ideály, ale to pře-
svědčení mám, že chceme-li někam dospěti,
znova musíme sebrati svou vlastn
sílu k opatřování svých vlastních
zájmů. Je třeba sraziti všechny síly k obha-
jování práva a zájmů našich v budoucnosti.
Körbrův
Vídeň
Rakousko
Körbajdžán
24
article
Když nás nesjednotí sjednocený nový útok na-
šich nepřátel na naše práva, co nás má sjednotiti?
Jestli v této době nedovedeme se sra-
ziti pod jediný prapor proti tomuto
útoku, pak budeme musit přičísti vinu
sami sobě. To přesvědčení ve mně žije, že če-
ský národ má větší životní sílu, než
všichni činitelé, kteří ukládají o jeho
budeuenost, Myslím, že národ český,
který v několika desetiletích o svém
obrození provedl díla tak veliká,
opravňuje k naději, že národ ten ke
konci 19. století svoji historickou
úlohu nedohrál, nýbrž že ji teprve
počne plniti. Jako naši otcové vybojo-
vali svou krví náboženský mí« v Evro pě,
tak jest naším údělem, abychom bojo-
vali za stejné právo v tomto soustálí.
My poslání toto vyplníme, my mu
zůstaneme věrnými a my prapor' ten
neopustime přes všechny útoky. Ale to
přesvědčení nás musí síliti, že naše síly mu sí
býti především sjednoceny k tomu
účelu, abychom kopatření svých zájm
nestarali se o jiné, poněvadž oni se ne-
starají o nás a končím tím prorockým slovem
Palackého, které by mělo plniti hruď každého če-
ského člověka, poněvadž tkví v něm odvaha a na-
děje: My byli před Rakouskem a my
budeme i po Rakousku! (Výborně! Výborně
Hlučný dlouhotrvajicí potlesk. Řečníku se s mnoha
stran blahopřeje.)
Palacký
Rakousko
25
article
Posl. Iro praví, že posl. Adámek v řeči své
několikráte pronesl jméno jeho. Ježto není česko
řeči mocen, odpoví po případě na útoky posl. Adám-
ka po přečtění těsnopisného protokolu. Bude prý hla-
sovati pro rozpočet, dal se však zapsati jako řečník
proti rozpočtu, aby mohl vysloviti své rozhořčení
nad parlamentárním zlořádem jaký sněm provozuje
pojednávaje o rozpočtu teprve na sklonku roku, kdy
peníze jsou vybrány. Potom polemisuje proti trvají
címu bernictví, vytýká chyby nynějšímu zařízení
daní osobních a daní z přijmů a volá po důkladné
reformě berní. S důrazem připomíná, že měla by se
větší daň vymáhati z bursy, v níž investován jest
kapitál 14.000 millionů zlatých. Řečník končí vybíd-
kou, aby všichni činitelé, všichni zástupcové národa
zasadili se o to, by nynější berní zákonodárství bylo
odstraněno a aby místo něho zavedena byla vše-
obecnávzestupná osobní daň z příjmů pro stát a zemi
a samostatná samosprávní daň pro zemi a okresy.
Posl
Adámek
26
article
(Výborně ! Potlesk.)
Posl. Kasper poukazuje ku zuboženým po-
měrům ve svém volebním okresu (Trutnově) a líčí
pohromy vzniklé za posledních desítiletí povodněmi
v Krkonoších. Mnoho lidí přišlo o život, majetek
mnohých rodin byl zničen a co píle za století na-
střádala a zbudovala, zmizelo jakoby rázem s po-
vrchu zemského. Jest trapno, že našli se v posla-
necké sněmovně lidé, již nad poslední katastrofou
vtipkovali. A vzdor takovým okolnostem žádá vláda.
aby nezúročitelné půjčky byly jí vráceny, ba domáhá
se i vrácení již donucovacími prostředky.
Posl. Stein: Čistá to vláda! (Četné výkřiky.)
Posl. Kasper pokračuje a žádá aby upra-
vením Úpy bylo poměrům těm odpomoženo
Ježto za řeči nastal hlomoz, žádá řečník za klid
vyčítaje, že kdyby se jednalo o pár koní běhounů,
byl by zájem větší a klid vzornější. Potom řečník
rozhovořil se o jednotlivých případech, v nichž dan
byla nelítostně a bez ohledu od pohromou stížených
vymáhána, vybízí horlivě k upravení Úpy a žádá
aby se chudým obyvatelům krkonošským neukládalo
osobních daní z příjmů.
Protože nebyl ke slovu nikdo více přiblášen
byla generální debata skončena. Závěreč
ného slova ujal se zpravodaj posl. dr. Fořt:
Slavný sněme! Vzhledem k neobyčejnému prů-
běhu dnešní generální debaty o rozpočtu zemském,
myslím, že ani na mě nemůže spadati povinnost,
abych ze své strany rozšiřoval a množil proud, který
letos při projednávání rozpočtu byl tak velice sporý.
Posl
Kasper
Stein
doktor
Fořt
Trutnov
Krkonoše
vení Úpa
Úpa
27
article
Ani z jedné strany, ani z prava ani z leva tohoto
slavného sněmu nepozvedl se hlas proti stanovisku,
které označil první náš řečník, uchopivší se v této
věci slova, pan kollega Adámek. Protože mám za to
že tato reserva, tato zdrželivost zvláště tou okol-
ností se dá vysvětliti, že nám kyne při provisoriu
rozpočtu na rok 1901 nová velká debata rozpočtová,
jest pochopitelno, že reservu, kterou si všechny
strany tohoto slavného sněmu uložily, pokládám i já
za směrodatnou a že si vyhražuji, abych případně
odpověděl na námitky, jež snad z té neb oné strany
budou učiněny, až při debatě o rozpočtovém provi-
soriu. Mohl bych se vrátiti k některým myšlénkám
finančního rázu, zejmena k těm, na něž poukázal p.
posl. Iro a které my z pochopitelných důvodů ve-
lice vítáme a snažili jsme se také bezpočtukráte při-
vésti k platnosti, totiž aby konečně jednou v Ra-
kousku došlo k nějaké soustavné opravě bernictví,
jež by berně povahou svou zemi příslušející přidě-
lila zemím a zdroj berní, na které stát má právo,
vyhradila stálu. Pan posl. Iro konkretisoval tuto my-
šlénku způsobem, který jest nám neobyčejně sympa
tický, aby totiž stát ponechal reální daně zemi, která
by snad jich čásť postoupila obcím a sám že by se
spokojil s progressivní daní osohní.
Adámek
Ra
28
article
Nemohu skončiti své vývody dnešní, aniž bych
se zmínil o události, která tento slavný sněm
v dnešním sezení zajisté přivedla k jakémusi roz-
rušení. Jest to projev pana místodržitele, obsahující
zprávu, že vláda vzhledem k usnesení dalmatského
sněmu, které se stalo včera, má za to, že podmínky
a předpoklady, na kterých spočívá předloha zákona
o dani lihové, jsou tytam, a že si vyhražuje, aby
jinými cestami otázku sanování zemských financí
přivedla do proudu. V tomto okamžiku nemůže býti
mou úlohou, abych o finanční stránce tohoto pro-
hlášení uvažoval, abych zejmena poukázal k tomu,
do jaké míry se všechny naše kombinace ve příčině
platů pčitelsých ím uvácel v nvec aasa
Zmíním se jen o politickém významu příipadu toho.
29
article
Předloha ve příčině daně z lihu nebyla nám se
stanoviska práva ústavního nikterak sympatickou.
Tu a tam sice se tvrdilo, že autonomistické momenty
přicházejí v ní do jisté míry k platnosti, ale někteií
z nás nesdílejí tento názor a byli jsme přesvědčeni,
že jest sice jakýsi autonomistický pláštík obestřen
přes strukturu předlohy té, ale že má předloha ta
velice ostré jádro centralistické a jestli tento názor
byl správný nebo ne, na to nejlepší odpověď dává
dnešní vyjádření vlády ? Co se stalo? Centralistický
svaz, ona konexita a vzájemná odvislost všech
17 zemských legislativ od sebe, není nic jiného nežli
jiná forma pro útvar centralistický. Zmíňuji se o věci
té jen z té příčiny, abych ukázal, kam vede
ono přehnané pracování ve vodách
centralistických. Neboť, jest-li co
znesnadnilo naše kroky při úpravě
platů učitelských, jest to onen extremní
centralismus. Konstatovav toto, prosím, abyste
vstoupili o zprávě komise rozpočtové do debaty
podrobné. (Výborně! Výborně !)
Sněm se usnáší potom vstoupiti na základě ná-
vrhu komise rozpočtové do podrobné debaty.
Nejv. maršálek zemský oznamuje, že
speciální debatu rozděluje dle návrhů rozpočtové ko-
míse ve dva oddily.
Zpravodaj dr. Fořt čte návrhy rozpočtové ko-
mise a podolýká, že vzhledem k pozdní době roční
jsou již některé položky zastaralé a že zemský výbor
na základě moci jemu udělené v květnovém zase-
dání již dotyčná opatření finanční provedl.
doktor
Fořt
30
article
Nejv. maršálek zemský sděluje, že k
slovu se přihlásili proti pp. posl. Nowak, Březnovský
a Formánek a pro Nietsche, dr. Schreiner a dr
Brzorád.
Posl. Nowak žádá za udělení subvence obcím
okresu děčínského, postiženým sesouváním půdy
jež utrpěly škodu asi 200.000 K. Řečník navrhuje
resoluci, aby zemědělská rada provedla vyšetření
jakými prostředky zameziti další sesouvání půdy,a
dále aby byl zemský výbor zplnomocněn, by vy-
platil co nejdříve podpory v případech naléhavých
Dále promlouvá řečník s ohledem na svou dřívější
interpellaci k místodržiteli o poměrech na škole
Nové Vesce Kamenické. Poněvadž od té doby, co
dosazen byl na školu tu učitel české národnosti
obyvatelé školu boykotují, prohlásíla zemská školní
rada, nebudou-li děti nadále do školy té posílány.
že škola bude zcela zrušena. Řečník láteří na toto
rozhodnutí, poněvadž prý škola jest majetkem celého
národa a poněvadž prý každému národu dostati se
mů, co mu náleží.
Posl. Nietsche přimlouvájse za převzetí navi-
gační silnice vyšebrodské zemí a doporučuje také.
by vzat byl zřetel na pelici 31 obcí z okresů vyše
brodského a kaplického, stižených pohromami ži-
velními.
Posl. Březnovský přimlouvá se za upravení
platů diurnistů, zaměstnaných v zemských službách.
Nowak
Březnovská
Formánek
Nietsche
doktor
Schreiner
Brzorád
Posl
Kamenický
Nová Vesec
zemědělský rada
31
article
Títo mají plat od 1 zl. 25 kr. do 1 zl. 75 kr. a jen
tři z nich 2 zl. denně, ačkoliv vykonávají namnoze
služby úřadníků dobře placených. Žádost jejich za
zvýšení služného jest oprávněna, zvláště za nyněj-
ších drahotních poměrů. Řečník poukazuje pak na
hospodářství v ústavech zemských a praví, že se vy-
skytují tu a tam ohromné nepořádky. Uvádí známou
aféru rytmistra bar. Kollera a žádá, aby v podobných
případech bylo zavedeno důkladné vyšetřovánía
zpráva o něm aby se podala ve sněmu. Na to líči
poměry v donucovací pracovně v Pardubicích a žád
zemský výbor, aby donutil ředitele Jansu, by žaloval
radikální orgán pro články uveřejněné o poměrech
ústavu tom anebo aby s ním zavedl disciplinární vy-
šetřování. Praví, že pardubická robotárna je eldorá-
dem židů. Hrách dodává tam Max Pollak z Brna.
jiné luštěniny Siegtried Kohu z Brna, plátno firma
Gebrüder Jerusalem; dále mají následující židovské
firmy v robotárně svě pracovny, pracují pro firmy
»Samuel Taussig u. Söhne« 120 káranců, Folesch 30
Bernard Abeles 30, Michl Löwit u. Söhne 20 až 30
pro české a křesťanské firmy vůbec v ústavě se ne-
pracuje.
Rečník žádá zemský výbor, aby podal v příšti
schůzi sněmu zprávu, zakládají li se výtky činěné
pardubické robotárně na pravdě a praví, že ředite
Koller
Jansa
Pollak
Taussig
Söhnout
Abeles
Michl Löwit
Pardubice
Brno
Gebrüder Jeruzalém
32
article
Jansa se těší veliké protekci Němeů a že je nedo-
tknutelný a nesmí se mu nic státi.
Posl. Nietsehe stěžuje si na to, že kancelá
zemědělská, kde se jednalo o pomoc její, tuze
zvolna postupovala. Přeje si decentralisaci země-
dělsko-technické kanceláře. Řečník stěžuje si na ne-
dostatečný postup v pracích melioračních a na ne-
dostatečnou výši státního fondu melioračního. Vyslo-
vuje k těm, kteří i na říšské radě zasedají, přání,
aby se přičinili o zvýšení fondu toho. Řečník žádá
dále racionálnější hospodářství vodní. Promlouváo
zlých poměrech na Úpě a horním Labi, o častých
tam povodních a poukazuje k tomu, že v Prusku
povoleno loni 311/2 mill. marek na práce k obme-
zení povodní na pruské straně Krkonoš. S otáz-
kami těmi souvisí otázka úpravy i lesního našeho
hospodáčství a zalesňování holých strání. Bohužel
můžeme pro nedostatečné prostředky skýtati hospo-
dářům jen 20% sazenic lesních. Dále přimlouvá se
řečník za opětné použiti pozemkův, dolováním spu-
stošených, k účelům zemědělství, jehož bylo by lze
docíliti praskrovnými prostředky. Zvláště v severo-
českých pánvích uhelných. Po té praví řečník, že
školy hospodářské nepůsobí, jak by měly, nikoliv
vinou učitelův, nýbrž proto, že rolnictvo se k nim
dosud málo obrací a nebude také dříve, dokud ab-
solventům jich nebude dopřána výhoda jen dvouleté
služby vojenské. Řečník děkuje dále přísedfefmu
zemského výboru posl. Adámkovi, že jeví stejnou
věc o všechny školy, vzdává uznání zemědělskému
inspektoru dru. Sitenskému a přeje si, aby zemské
ústavy potřeby své od hospodářů svého okolí ode-
bíraly.
Jansa
Posl
Adámek
doktor
Sitenský
Úpa
horní Labe
Prusko
Krkonoše
33
article
Posl. Formánek dovozuje nutnost regulace
Labe od Mělníka až po Jaroměř. 5. května letošního
roku byla podána interpellace, kterou zodpovědě
v poslední schůzi nejv. maršálek zemský, poukázav
k tomu, že trať Jaroměř—Hradee Králové, pokud ne-
nastanou nepředvídané překážky, bude skončena r.
1901. Řečník vyslovuje nad tím potěšení, ale po-
chybuje, že povolený náklad bude postačitelný. Jest
třeba, aby také vláda konala svou povinnost. Vláda
pořádá jen samě ankety, ale sama nejen že nedělá
nic, nýbrž naopak, pracuje ještě proti nám jako
na př. při dráhách bosenských. Na dráhy bosenské
a všelijaké výpravy do Číny má peněz dost, ale pro
rolnictvo žádné.
Řečník navrhuje resoluci: »Zem-
skému výboru se ukládá, by provedení
projektu úpravy Labe od Mělníka do
Jaroměře urychlil a hned zahájil vyjednávání
s vládou ve příčině opatření prostředků hmotných
na uskutečnění tohoto nejen pro království české,
ale i stát důležitého podniku.« (Výborněl
Resoluce je dostatečně podporována.
Posl. dr. Brzorád žádá zemský výbor, aby.
až zahájí vyšetřování poměrů v okresu vlašímském,
benešovském a neveklovském, za něž žádal posl.
Posl
Formánek
doktor
Brzorád
Mělník
Jaroměř
Hradee Králové
Čína
34
article
Loula, vyšetřil také poměry obce Michovice v okresu
dolnokralovickém, který sousedí s okresem vla-
šímským, a hleděl při vyjednávání s vládou ve příčině
té vzíli také zřetel na obec michovickou.
Posl. Kindermanu přimlouvá se se zřete-
lem na to, že škole v Šluknově byla odepřena sub-
vence na stavbu budovy, aby zemský výbor v pří-
padech, kdy zimní školy hospodářské pojištěny jsou
trvale místními činiteli, povolovali subvence i na
stavby škol těch. Řečník navrhuje v tom smyslu re-
soluci, jež jest dostatečně podporována.
Posl. Barták pojednává o otázce veřejného
pojišťování proti škodám z krupobití a z ohně. Ač
po 15 let bylo o záležitosti této již na sněmu jed-
náno, přece dosud k positivnímu usnesení nedošlo.
Loula
Posl
Kinderman
Barták
Šluknov
35
article
Roku loňského bylo uloženo zemskému výboru, aby,
prozkoumav zařízení trvajících Jzemských pojišťoven
proti škodám z ohně a krupobití v zemích soused-
ních, vyjednával s některým ústavem domácím, zda
by takové pojišťování přijal. Zemský výbor podato
tomto svém jednání zprávu, z níž vysvítá, že jeho
akce nemohla vésti k žádoucím výsledkům, pouka-
zuje zejmena, na jakých základech by pojišťování
zemské musilo býti zřízeno a dovozuje, že by se zí-
skaly pouze nejborší objekty pro pojištění požárnl.
Rečník má za to, že by se však pro to neměla otázka
a odkládati ad calendas graecas. Je přesvedcen, ze
by se pojišťování to selkalo pozdějí s příznivým vý-
sledkem a navrhuje následující resoluci:
»Zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval
v jednání ve příčině zřízení zemských pojišťoven
proti škodám z ohně a z krupobití, zejmena aby vy-
jednával s některými domácími ústavy pojišťovacími,
především s »Rolnickým vzájemným pojišťovacím
ústavem v Praze«, zdali by mohl utvořiti základ po-
jišťovacího ústavu zemského, po případé aby v pří-
štím zasedání sněmu příslušnou osnovu zákona
podal.«
Resoluce je dostatečně podporována.
Praha
36
article
Posl. Hořiea: Ve školské komisi v debatě
upravení platů učitelských bylo slyšeti stále nářky
na nekonečné stoupání výloh na školství. Jest ve-
lice zajímavo při této příležitosti poukázati, jak na
jedné straně se stále a stále škrtí a na druhé straně
výdaje na školství zrovna plnýma rukama se vyha-
zují. Ukazuji na jeden případ, kde se tak se zem-
skými penězi hozpodaří. Žijeme ovšem ve státě,
který má mimo jině zvláštnosti také instituci, že
samosprávné obce mají právo platiti na školství,
ale do organisace školy nemají co mluvíti. Když je
někde zapotřebí, po připadě také když není zapo-
třebí školu zříditi, dovede stát vším možným násilím
vynutiti, třeba telegraficky, zřízení školy, ale my ne-
máme zákonitých prostředků, abychom přinutili
úřady státní školy naprosto zbytečné zrušiti. V Pří-
brami jest dvoutřídní německá škola. Ačkoliv již
po několik let nemá ani 60 žáků, jest pořád ještě
školou dvoutřídní. Okr. školní rada s okr. hejtmanem
v čele již několikráte poukázala k tomu, že jest
škola ta zbytečná, protože většina dětí nepatří do
Posl
37
article
Příbrami, nýbrž jsou sehnány z okolních vesnica
že jistí lidé z Příbrami tyto děti vyhlašují za své
domácí hosty, jen aby se nemohla dělati žádná ná-
mitka, ale místodržitelství toho přece nedbá a na-
opak ještě řídícímu učiteli této dvoutřídní školy s 53
žáky již po několik let vyplácí remuneraci 80—100
zl. ročně. Aby ještě lépe bylo o jeho blahobyt po-
staráno, vyučuje manželka tohoto řídícího učitele
p. Fantla ručním pracem a to 31 děvčat ve třech
odděleních, aby z každého oddělení dostávala zvláštní
remuneraci. Zde se jeví zlomyslnost mrhání zem-
skými penězi se strany zemské školní rady a upo-
zorňuji na to pana nejvyššího maršálka zemského
s proshou, aby se věci té ujal, protože dosavade
byly úřady autonomní proti zvůli té slabými. (Vy-
borně !)
Nejvyšší maršálek zemský pro pokro-
čilou dobu přikračuje k ukončení schůze.
Fantl
Příbram
38
article
Posl. Lenoch a soudr. podávají návrh v pří-
čině poskytnutí státní pomoci rolnictvu, stíženému
záplavou hraboši, okregu litomyšlského a polič
ského.
Posl. Glöckner, Bösenmüller a soudr
podávají návrh v příčině změny daně domovní, žáda
jíce, aby snížena byla na 59%.
Posl. Loula podává lento návrh
Okresy benešovský, neveklovský a vlašimský sll-
hány jsou následkem pohrom živelních a nepohod
po kolik roků neúrodou. Zvláště pak roku letošního,
kde následkem napadané spousty snéhu na nedostatečně
umrzlou zem téměř veškeré ozimné obilí vyhynulo,
jarní obilí pak a píce následkem tivalého sucha také
neposkytlo úrody valné, nalezá se rolnictvo okresů
těchto na pokraji záhuby.
Zvláště většina obyvatelstva okresu benešov.
ského a neveklovského, kteréž mimo to úpadkem
tamějších občanských záložen ještě značných ztrát
utrpělo, nemůže sobě ani dostatečné množství nej-
nutnějších potřeb opatřiti.
Uváživše tento trudný stav obyvatelstva okresů
těch, činí podepsaní následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnéslí:
Zemskému výborn se ukládá, by vstoupilv
bezodkladné jednání s vládou, by tato konala ná-
ležitá šetření a poskytla bezodkladně vydatné pod-
pory z prostředků státních.
C. k. vláda se vyzývá, by zastavila veškeré
vymáhání c. k. daní.
V příčině formální budiž návrh přikázán ko-
misi rozpočtové bez prvního čtení.
Posl. Wolf, Stein a soudruzí podávají návrh
na udělení zemské podpory Fr. Gallovi u Vrchlabí,
stíženému opětně pohromami živelními.
Posl
Lenoch
Glöckner
Bösenmüller
Loula
Wolf
Stein
Gall
Francie
Vrchlabí