Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, v pátek dne 21. prosince (900.

Praha

3

Číslo 352.

4 article

Na ranní a odpol. list, předplácí ae Praze v sdininistral nřale . . . r lts . . . . s k - ns 4roli densito vrk nat is , K n ks . rojtosl rk i, drojí zieali

Praha

6 title

Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.

Praha

7 article Nehoda centralismu v zaku- klení samosprávném.

Nehoda centralismu v zaku- klení samosprávném. Kdo na samém počátku neprohlédl k jádru politické taktiky, s kterou vláda Körbrova na sedmnáct sněmův zemských uvedla svou jednotnou předlohu o vybírání přirážky ke státní dani z lihu, od převčerejška aspoň už vidí jasně. Vládní předloha nevyšla z péče o nějaké zlepšení financí jednotlivých králov- ství a zemí, nenesla se vůbec za žádnýmlcí- lem hospodářským, nýbrž měla účel význačně politický. V nynějším zápase programův samosprávných s cen- tralisačním úsilím vládním dr. Körber sháněl se po nějaké pomoci, po nějakém dů- vodu proti samosprávě jednotlivých království a zemí. K tomu konci nalíčil svou předlohu o zemské přirážce ke státní dani z kořalky, ve stejném znění podanou všem sněmům v západní polovině této říše a mimo to ještě opatřenou prazvláštním pří- važkem, že musí býti přijata beze změny všemi sedmnacti sněmy, aby vůbe nabyla platnosti i pro jeden z nichl

Körber

8 article

V této eminentně centralisti cké úpravě vládní předloha o zemské při- rážce ke státní dani z lihu vzala na sebe toliko škrabošku hospodářskou, ale ve své pravé podstatě byla léčkou politickou, nastraženou na poškození a zlehčení programu samosprávnéh v jednotlivých královstvích a zemích. Starý, ve svých hříších proti právům rakouských národův a jejich vlastí stále hloub a hloub se zabořující německý centralism vídeňský chtěl provésti husarský kousek proti nenávi děné samosprávě zemské a myslil, že v za kuklení samosprávném se muto podaři snáze, než s otevřeným bledím.Či nadál se některý dobrý znalec německých vlád vídeňských a zvláště nejnovějšího vy- dání jejich, vlády Körbrovy, že předloha jej o zemské přirážce ke státní dani z kořalky znamená nějakou její přízeň programu samo- správnému? V tom směru nebyla zajisté nejmenší mýlka možná pro nikoho, kdo chladněa střízlivě uvážil, proč vláda Körbrova k své předloze sněmovní připjala poznámku, že zákon bude potvrzen a nabude platnosti jen. přijmou-li všechny sněmy dotýčnou předlohu beze změny. Už touto podmínkou vládn předlohy byl osud žejí už napřed rozhodnut.

Körbrův

9 article

Nerreré udalosti, které se sbehty na kratk před svoláním všech sněmův zemských, aby o ní pojednaly, přímo připravily její zmar. Bylo to zachování se vlády Körbrovy v otázce dráh bosensko-dalmatských a list samého předsedy ministerstva k tyrolským Vlachům. Nyní je vidět zcela určitě, ve spo- jení jak těsném obě tyto předchozí události byly s hlasováním na sněmích dalmatském a tyrolském o vládní předloze, kteráž podl ohlášení ministra Körbra měla býti bez změny schválena a přijata všemi sedmnácti sněmy, aby se stala zákonem. Podle skutků vlády Körbrovy za celý tento rok v království českém a v sester- ských zemích korunních byla zajisté velice odůvodněna obava, že vládní předloha ko- řaleční propadne i na sněmu v Praze. Ale byla to přece stále jen obav a; nikoliv jistota. A stoupenci německé centralisace vídeňské měli potřebí úplné jistoty, že ta předloha propadne, jako soli. Proto opatřili svou věc na jihu. Tamsi byli zamítnutím ko řaleční předlohy vládní zcela jisti. Tam také nejdříve došlo ke hlaso- vání o ní. A jakmile se to odbylo, celý chorus listův německo-centralistických, na- cionálních i vládních ihned spustil j ásot ze svých už připravených par- tesů v proti — zásadě samospráv zemské vůbec, proti autonomisti- ckému programu jednotlivých králov- ství a zemí. Horlivý klopot, s nímž tento jásot v řečených časopisech včera se roz- lehl, svědčí o nedočkavosti jejich, aby vytrubovaly skvělé vítězství německé centralisace v Rakousku, a podává nepopí- ratelný důkaz, že celá ta hra s kořaleční předlohou byla mezi nimi smlu- vena.

Vlach Körbr Praha Rakousko

10 article

Ale byla a jest to hra rovněž směšna jako průhledná, a jásot, že zásada samo- správy jednotlivých království a zemí v říši rakouské neobstála ani v první své zkoušce, jest skrz na skrz planý. Pravda, někdo byl na hlavu poražen při hlasování na sněmích dalmatském a ty- rolském o vládní předloze kořaleční. A le to nebyla zásada samosipr á v zemske: to byla opět jen ne- mecká centralisace vídeňská, která tenkráte jen se zahalila rouchem samo- správy, doufajíc, že ji v něm nikdo nepozná. Byla poražena, ač si nastrčila nad hlavu i praporeček otázky hospodářské; ale pravá její barva politická objevila s na veřejnosti nejjasněji v nynějším plesání všeho tábora německé panovačnosti centra- lisační. Lživé, naskrze nesprávné a falešné jsou všechny důsledky, které v listech německo- naciönálních a vládních se vyvozují ze za- mítnutí vládní předlohy o zemské přirážce ke státní dani z lihu na sněmích dalmat- ském a tyrolském proti samé zásadě samo- správy jednotlivých království a zemí v Ra- kousku. To nebyla předloha samo- správná, to byla předloha cen- tralistická a všichni stoupenci a ob- hájci autonomie jednotlivých království zemí, v čele jejich národ český, s oprávně- ným, svrchovaně odůvodněným důrazem od- mítají falešný výklad, jejž časopisectvo ně- mecko-nacionální a centralisticko-vládní dává pořážce centralistické před lohy vlády Körbrovy na úkor samo- správyl Hra jest odbyta. Skončila nechvalně neslavně pro ty, kdož ji nalíčili na polapení zásady o samosprávě, ale zapletli se do ni sami. Zákony centralistické v zákonodárných sborech samosprávných nemají vhodné půdy. zvláště tenkráte ne, když centralisační poli- tika sama, vyšedši si zapvtlačit d hájenství samosprávy, místo d ní, šťastně střelí do nich.

11 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Schůze dvacátá šestá. V Praze, 20. prosince. Němci v dnešní schůzi zářili. Autonomn daň z kořalky zmizela v parlamentním pro- padlišti, kde odpočívá již tolik dobrých i mizerných věcí a nepřátele samosprávy neměli ani zapotřebí se namáhati, nemusii sami ani rukou hnouti na ubití předlohy vykonali to autonomisté sami. A vláda patrně v pevném očekávání, že tak se stane a ze nepřihodí se div, aby sedmnáct zemských parlamentů v zemích s docela různými poměry i potřebami kon- formně se usneslo na tom, co jim slavná

Němec Praha

12 article NIi

NIi vláda předepíše, s největším chvatem chopil se příležitosti té, že dalmatský sněm před- lohu odmítl a jakkoli mohla učiniti při dobré vůli jinak, ihned vzala předlohu nazpět. Místodržitel učinil o tom při počátku dnešní schůze sdělení a prohlásil, že vláda bere nazpět předlohu o přirážce z kořal ky. Prohlášení to bylo na straně české přijato s nevolí, od Němců se zjevným uspokojením. Vzdyť i přísná jindy tvář dra. Urbana tentokrát spokojeně se usmívala při mluveném parte páně ná- městkově. Na denním pořádku bylo jednání o roz- počtu na rok 1900 a sice jednání zkrácené Je známo, jak se se sněmem českým za chází. Je známo, jak Vídeň křečovitě se na- máhá snížiti toto království na politickou bezvýznamnost departementu. I. když stál v čele vlády nejrozhodnější stranníci němečtí. tolik aspoň času sněmu českému bylo vždycky ponecháno, aby vyřídil aspoň rozpočet. Te- prve v létech posledních do té míry při- střižena doba sněmovních zasedání, že dnes na konci prosince je sněm v trapné situaci ve dvou schůzích rozhodnouti o rozpočtu letošním i příštím, což znamená v několika málo hodinách, bez důkladného předběžného uvážení, povoliti výdaje obnosem bezmále 100 millionů korunl Zpravodaj rozpočtové komise dr. Foř charakterisoval ostrými slovy chováníse vlády oproti sněmu českému a vylíčil vlastní význam letošního »zkráceného« jednání sně movního, jež letos je nezbytnou nutností zároveň ale dokladem, že Vídeň každé pří ležitosti užívá, aby sněm tohoto královstv snížila a stlačila na pouhou quantité negli geable.

Němec doktor Foř Vídeň

13 article

Referent ke konci řeči své velmi dů- razně proti tomu se ohradil, aby stal se le- tošní výminečný modus jednání o rozpočtu pravidlem. Poslanec Peschka tlumočil hlavně stesky zemědělstva, načež slova ujal se posl Adámek. Mluvil z počátku s klidem tem- ným orgánem svým. Čím dále však, tím zvu- čnějším stal se jeho hlas, tím procítěnějším každé slovo, tím mohutnějším byl dojem, jímž řeč jeho působila. Byla to přísným, neupro ným žalobcem pronesená žaloba na stát plná ostrých illustrací a nezvratných dokladů Posl. Adámek mezi jiným ve tvář vrhl státní správě výtku, že je to jejím nejvlast- nějším interessem, aby nezavládl pořádek v zemích, že srovnává se s jejími plánya záměry, když všude je nehotovost, rozhára- nost a zmatek. Řečník vytkl dále vládě, jak soustavně zanedbává životní zájmy tříd pro- duktivních, zejmena ale interessy rolnictva, jak v nejednom směru u porovnání s mno- hem chudší cizinou panují poměry přímo skandální. Při příležitosti upozornil též na zajímavý úkaz, že vláda od té doby, co pra- cuje § 14., aby opatřila »nutnosti státní«, nevyřídila dosud ani jedinou nutnou potřebu lidovou Řečník přechází na ostudu, kterou utr žilo si Rakousko na světové výstavě pařížské Aby presentovala se výstava jako »jednotná jinými slovy, aby v ní utopeny byly králov ství a země a jejich kulturní a hospodářský pokrok, učinil generální komisař Exner který přijeti chtěl v prosinci do Prahy, aby přijal zde hold fabrikantů zdejších a s hol dem tím též adresu mezi jinými též če- skými poslanci podepsanou, opa- tření taková, že dosáhl jimi úplně, že uká- zalo se v plné záři, jak tato říše je pouhým přívěskem Německa. Posl. Adámek citoval

Peschek Adámek Posl Exner Rakousko Praha Německo

14 article

též některé ukázky z officiálních tiskopisů, zejmena z katalogů, kde na místě poučení na lezá čtenář hloupé vtipy a ničemné anekdoty. Řečník líčil krutý osud českých národnostních menšin v Čechách, podal historii jazykových nařízení a uvedl ku charakteristice něme- ckého odporu proti těmto nařízením, že magi- strát chebský před lety sám žádal na če- ském guberniu, aby se na tamějším gymna- siu přednášela též čeština, což skutečně se stalo. Na to uvedl ad absurdum snahy k tomu čelící, zkonstruovati zvláštní státní právo chebské, za to ale slovy plnými síly promluvil o státním přávu českém. Za tím účelem citoval věty obsaženév pruském provolání z r. 1866 adressovaném: Obyvatelstvu slavného království českého v němž státní právo naše plně uznáno. Cha- rakterisuje boj německý proti nám, vyslovil přesvědčení, že o nic jiného jim nejde, než o naše národní vyhubení, protože s nimi smír není možný. Zaslepené Rakousko žene se za fantomem německého centralismu tím dozná zkázv. Konec řeči Adámkovy byl mobutná apostrofa na jednotný postup v ná- rodě a pak appell na voliče, aby vztý čili hlavu, pomoc hledali v sobě a měli na paměti vždy výrok Palackého: Byli jsme před Rakouskem a budeme po Rakousku — Hlučný dlouhotrvající potlesk byl řečník odměnou, Po něm přihlásil se ke slovu posl. I ro jenž protestoval proti tomu, aby sněmu před kládal se rozpočet teprve tehdy, kdy peníze dávno již jsou vydány. Zároveň odsoudil nynější soustavu berní a navrhl reformu daní, a sice pro země, okresy i obce samo- statnou postupnou daň z přijmů.

Adámkův Palacký Čechy Rakousko

15 article

Po řeči jiného německého radikála posl. Kaspra o povodních v okresu trutnov- ském povšechná debata byla ukončena. De- baty podrobné, jež zůstala včera ještě ne- skončenou, zúčastnili se poslanci Nowak. Nitsche, Březnovský, dr. Schreiner, dr. Brzorád, Kindermann, Barták a Ho- řica. Poslanci čeští tlumočili svými slovy drobnější stesky české veřejnosti a nalehali na odstranění řady nepřístojností všelikých. Deštěm návrhů a dotazů skončila schůze. Nejvyšší maršálek zemský zahajoje schůzi v 10 hodin 20 minu. U vládního stolu: Místodržitel hr. Couden hove, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejtman dr. Neumann.

Nowak Nitsche Březnovská doktor Schreiner Brzorád Kindermann Barták Neumann Vojáček

16 article

Petice podali poslanci: Krumbholz v příčině nepřistojností v pohřebním spolku »Bratrstvo smíchovské«. — Nehasil okresního výboru v Č Brodě za vydání zákona ohledně odměn za huben hrabošů. — Jos. Mareš celé řady obcí za sprostění obecních starostů od vybírání školního příspěvku, po případě jeho zrušení. — Formánek řady obcí ve příčině nákupu plodin zemědělských pro vojenské účely přímo od producentů. — Hovorka za záka prodeje lihových nápojů v uzavřených nádobách osob hostinskou koncesí neopatřených. — Anýž místní školní rady v Rokycanech za upravení po- měrů zastupujících ředítelů na školách, ze kterýc povolány osoby učitelské k úřadu c. k. okresníc školdozorců. — Anýž spolku českých žurnalist v Praze za subvenci na rok 1901. — Nehasil zemské jednoty zvěrolékařů v Praze za udělení vo- lebního práva diplomovaným zvěrolékařům. — Dr. Jan Dvořák obecních starostů okresu náchodského za sproštění obecních starostů od vybírání školného, po případě za jeho zrušení. — Udržal okresního vý- boru na Křivoklátě za změnu § 47. zákona ze dne 25. července 1864 o okresních zastupitelstvech v příčině náhrady hotových výloh členům okresníh zastupitelstva a za převzetí uhelných dolů v majetek země. — Dr. J. Dvořák obecního úřadu v Doma- šíně ve příčině zřízení pojišťoven proti škodám z ohne a krupobití a pojišťování rolnictva a hospodářskéh dělnictva pro případ stáří. — Kož mín a Fo- mánek za totéž. — Dr. J. Dvořák okresního vý- boru v Opočně za změnu 8 51. zákona o okresníci hospodářských záložnách ze dne 26. dubna 1900. — V. Nehasil, Krumbholz, Udržal a Nikl.

Nehasil Mareš Formánek Hovorka doktor Dvořák Udržal J Dvořák V Nehasil Krumbholz Nikl Č Brod Jos Rokycany Praha Křivoklát Opočeň Anýž spolek český žurnalist

17 article

V drebném prodejí esl. dejo * sobs ve slslsch sa veskev capele 4no. . . . 1nsera s slati se hotově nepřee Přeleuacsní inrty pjdpla Tam nacházejí ss t6ž redlskee tiskárna a ozpedica „ Nárndnich Lista Eukopisy se nsvracsíi

Nárndnich List

18 article

reld za totěž. — Krumhhol z, Noha sil, dr.J. Dvořák, Niklfeld a Udržal ve příčině pro- dloužení lhůty při obnovování směnek při hospo- dářských záložnách. — Anýž, dr. Šíl, dr. Se- tunský, F. Kratochvíl, Loula a Hovorka za vydání zákona, dle něhož by náklad na vydržo- vání škol měšťanských nesl celý okres. — Dr.J. Dvořák a Kožmín ve příčině nákupu plodin zemědělských pro vojenské účely přímo od produ- centů. — Niklíeld za vydání zákona ohledně od- měn za hubení hrabošů. — Dr. Lad. Dvořák ob- čanského klubu ve Slaném za upravení služného učitelů. — J. Novotný obecního zastupitelstva ve Vševilech, Hučicích, Rastelích, Horním Nerestci, Uzeničkách, Pliškovleíeh, Dolním Nerestci proti zvý- šení služného učitelů. — Teklý okresního výboru v Nymbürce za změnu § 51. zákona o hospodářských záložnách.

doktor Dvořák Niklfeld Udržal Anýž Šíl F Kratochvíl Loula Hovorka J Dvořák Kožmín Lada J Novotná Pliškovleíeh Slaný Vševily Hučice Rastele Horní Nerestec Dolní Nerestec Uzeničky

19 article

Nejvyšší maršálek zemský sděluje po oznámených formaliích, že posl. Pech pro nemoe nemůže se zúčastniti schůzí sněmovních. Místodržitel hr. Coudenhove podává násle- dující prohlášení: Slavný sněme ! Protože sněm krá- lovství dalmatského osnovu zákona ve příčině zave- dení zemské přírážky ke státní dani z kořalky v za- sedání dne 18. prosince konaném zamítl, nedostává se vice podmínek, za níchž by potřebný zákon mobl se uskutečniti (Hlasy: Slyšte ! Slyšte !) v ostalních královstvích a zemích. Poktádám si za čest, o tom učíniti slavnému sněmu sdělení, podotýkaje, že vláda své zámysly ve příčině sanování zemských finanei co nejdřive oznámí. Hlasy: Skandil! K čemu bylo to rokování. v komisi. Centralistický švindl! To jsou rozumy Körbrovy Posl. Březnovský: To je parlamentní švindl JJině hlasy: Tam vede centralism Potom se přechází k jednacímu pořadu: Ke druhému čtení zprávy komise roz- počtové o rozpočtu zemském na r. 1900. Hlavní návrhy rozpočtového výboru otiskli jsme již ve včerejším odpoledním a ve středovém čísle ranním; detailní položky a návrhy uvedeme při hla- sování ve formě, jak z tohoto vyjdou.

Pech Coudenhove Körbrův Posl Březnovská

20 article

Generální zpravodaj dr. Fořt Letošní rozpočiová zpráva, jsouc výsledkem ja- kéhos zkráceného, sumárního řízení, podána jest ve formě nezvyklé. Podstata zkráceného řízení tohoto a příčiny, pro které se ho komise přidržela, uvedený jsou zevrubně ve zprávě tištěné, takže opskovati je netře ba. Leč dvě okolnosti přece, byť i ntfučně, nulno vytknouti. Z důvodů věcných, se zřetelem na zádouc pronikavé prozkoumání rozpočtu zemského se strany sl. sněmu jest letošní sumární vyřízení rozpočtu novotou naprosto nevhodnou. Pře všechnu snahu, stlačiti politický význam tohoto sl. sněmu na stupeň co nejnižší, jest nicměně přiro- zenou silou skutečných poměrů agenda jeho v směrech kulturních a hospodářských tak rozsáhlou a důležitou, že zpracování a účelné opatření její vyžaduje velké práce a tudy i značného času. Pakliže se však potřebného času nedostává, odbude se práce způsobem mězerovitým, kusýma tu a tam snad nedosti účelným, čehož zajisté tím více sluší litovati, poněvadž finanční síla země v četných potřebách kulturních a hospodářských dohanětí a nanražovati musí to, co nekoná stát, co vzhledem ke krá- lovství českému stát přímo zane- dbává.

doktor Fořt

21 article

Leč zjev dnešní křičí ještě v jiném směru, po stránce totiž politické, My nedělali dnešních zemských řádů ústavních. Schmerlingovo zřízení zemské z r. 1861 není naším dílem, ono neodpovídlá ani tužbám většiny obyvatelstva, ani nedadatelným právům země, jsouc pouhou stupkou bývalé ústav- nosti české, přímou negací, jednostranným popře ním státní bytosti tohoto království. Nuž vůči tomu dalo by se právem očekávati, ž ti, kdož stlačili království české centralistickými řády na stupeň nynější ústavní podřízenosti, budou miít aspoň tolik smyslu pro politickou slušnost. aspoň tolik citu pro potřeby této země, aspoň tolik ohledu a šetrnosti pro práva a ústavnost, že při nejmenším dostojí povinnostem, které jim vlastnt jejich dílo vůči nám ukládá, že tudíž zemskému sněmu ve vykonávání práva rozpočtového překážeti, a toto jeho právo, provozované v zájmu kulturních a hospodářských potřeb zemi, škrtiti ne- budou Nuž stalo se tak letos přece, a v tom leží one osten nelásky, který dává celé politické si- tuaci naší signaturu, v tom leží nový důkaz, že centralistická Vídeň neopomine ani jediné příležitosti, aby silačovala a srážela království toto na prostou qunn- tité negligeeble, nic se na to neohližejíc, že

Schmerlingův Vídeň

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 12. prosince. B. (Kronika.) Slovanský klub onehdy poprvé přihlásil se k veřejnému životu. By svrchovaný čas! Už se odevšad netrpělivě ozývalo: — Co je se Slovanským klubem ? Kde pak je Slovanský klub? Proč o něm není vidu ani slechu? Bylo to vakutku nápadné. Před rokemse tolik mluvilo o přípravách, které se konají, úlohách, které připadnou novému klubu, o zá- měrech, na které prý se chystá 1 Klub se šťastně ustavil, ustavil své odbory, rozdělil své funkce. To bylo někde z jara. A pak... a pak. . . Pak, jakoby byl padl do vody. Zmizel s po vrchu, potopil se. Ani se kolem nezačeřilo Vlipní ptáčkové měli co štěbetat. — A to je pěkné nám ústrojí nově idey Ustavi se na valné hromadě, naslibuje hory doly a pak se na neurčito — odročí. Není sice nikde psáno, ústrojí, o kterém není na venek slyšet, že by musilo být zrovna ne- činno. Ale jisto je, první dojem na venek byl sklamání. Především klub sám, jeho repre- sentace, výbor klubu byl sklamán. Představoval si všecko jinak. Viděl už se v plné činnosti. Mohutný organism vládl značnými prostředky. mohl kus po kuse vyřizovati úkoly sloužíc krásné myšlence, radostně se odevzdávati pracem vykázaným Leč, ach! Mohutný organism ! Značné prostředky ! Kde ty zůstaly ! Víle, čeho by bylo dříve zapotřebí. Hojného účastenství, živého zájmu nejširších kruhů, velikého, stále ro- stoucího počtu členstva! Na to vše vznikajíeí klub především počítal. Spoléhal na sílu velké ídey. Ta že účastenství sama už zajistí. Po- čítal a — přepočetl se. A jak už to bývá zklamání bylo vzá- jemné. Také přátelé myšlenky mímo klub byli zklamáni. Mohli jste se o tom přesvědčiti.

Praha

23 article

Potkali jste takového »přítele myšlenky« — Nu, jakž? Jste-li pak už také členem našeho klubu? — Jakého klubu ? Nevím o žádném. Není o něm nic slyšet. Co dělá? Kde vězí? Mám-li platit příspěvek, chci vědět nač, chci něco A tak se čekalo do kolečka. »Přátelé my- šlénky« čekali, až »co se z toho vyklube« A klub čekal, až bude — dostatek členů. Nastala známá »trapná« pausa mezi dvěm činiteli, kleři než něco spolu začnou, vzájemně se měří po očku. Konečně jeden se vzpamatoval. Výbor s rozhlédl po siťuaci a postřehl svůj úkol- — Kdyby byla hojnost prostředků pohro- madě a vše hotovo ku práci, nebylo by žádné umění něco způsobit! řekl si. A odhodlal se, jak sluší pravému průkop- níku idey, nelekat se počinu, třeba z ničeh něco vytvořit, prameny ze skály vyloudit a jiné divy konat! A tak Slovanský klub zahájil svoji činnost. Skromně zatím, ale odhodlana. A teď snad už nepopust

25 article

Mezitím denně nabýváte zkušeností, jake nepřehledné pole činnosti se otevírá. Ve společnosti obrátila se k otázce řeč Jaké by to bylo hezké, jak by posilňovalo naši bytost, kdyby v domácnostech, v rodinách na- místě módy tak zvaných moderních jazyků — móda za módu! — opanovala znalost nějakéh slovanského jazyka. K čemu je na příklad fran- čina, angličina našich slečinek, našich synků, nekonají-li zrovna daleké cesty anebo-li někde v závodě neobstarávají obchodní korrespondencir Proč by se nemohla ujati moda učiti se na příklad — rusky? Aby ruský učitel dával společ nostem cerele, ruské guvernantky se bralydo rodin, ruské bony přicházely k českým dětem Proč by to nemělo být? — Tak! A k čemu pak rusky, dovolt Kdy pak se našinec, naše dcerka, náš synek dostane k potřebě, mluvit rusky? Obchoda korespondence na něj nečeká a cesta na Rus Kdy pak na ni dojde? A dejme tomu, že by se stalo! To už se nějak protlučete. Zvlášt, umíte-li — německy. Je známo, kterak i v pitěr- ských hotelech a obchodech, ba i v samé matušce Moskvě rádo se švadroní — po ně- mecku K čemu rusky! K čemu ruskyl Odpověď by nebyla nesnadna. K tomu rusky, protože je ruština světový jazyk, jako jiný a při tom jazyk slovanský a protože my v tom neustálém příboji cizoty, kterému jsme vystaveni, máme především zapotřebí podepřít nějak svoji bytost slovanskou, beztoho už tolik porušenou Ale kam pak s takovými abstrakcemi Ty nikomu nestačí za hybný důvod.

Moskva

26 article

Bodrý našineček je houževnatý. Má sv milý předsudek, bez něhož by mu život neby sladký, má svůj okov zvyku pevně sletovan kolem šíje, nedovede se z něho vyprosti nechce ani. Zuby nehty se brání, kdybyste mu chtěli z něho pomoci — Nechtějme dábla vyháněť Belzebubem namítá. Jeme Čechy a chceme Čechy zůstat Nechceme-li se poněmčit, není tím řečeno, že bychom se raději snad poruštili. Chceme zůstat svými ! . . Sled myšlének, vládnoucími činiteli zcel vypreparovaný, jak vidět. Máme ho uměle všt pený hned od malíčka. Uvykli nás myšlénce, že na všechen způsob musíme býti zbaven svébytnosti. Buď padneme do chřtánu němecty anebo nás pohltí Rus. A teď máme na vy branou: buď nynější svoji »svobodu« anebo — »ruskou knutu«. Chcete namítat, že nám poruštění odniku nehrozí a nikdy nehrozilo? Že Rus je dalek jako je Francouz daleko a ruština že má pro nás jen akademický, jen kulturní význam jako jazyk světový, jen mravně leda vyšší jako jazyk slovanský? Za to poněmčení ze nám hrozilo od věků a ohrožuje nás stále? Že jsme u kdysi poněmčeni byli a že by mohla nadejí

Rus Francouz Rus

27 article

doba, kdy bychom mohli býti zase, neposta- ráme-li se včas o vhodná opatření?. — Jaká že opatření? Namítáte, že opatření opevňovací, jakési kul- turní hráze? Proti zátopě kultury cizí, která nás v podobě styků s německým světem hledí zaplaviti, abychom vztýčili hrázi styků slovan- ských, která by naši bytost před zátopou cizoty uchránila? Marně horlite! Všecky výmluvné důvody jako hrášky se odrážejí od kolmé stěny. Váš bodrý našineček ani se neshání po žádných di- vodech pro své jednání a smýšlení. Není zaujat pro své západnické choutky, nedává své dět učiti frančině a angličině z nějakých » důvodů rozumových, nýbrž prostě proto, že tak — ostatní také činí. A takový je »velký proud« kulturního zi- vota od muže k muži; jen ne samostatně uva žovat, pracovat, podnikat, ale vidět a — opiči se podle okoli, opičit se ve společnosti, v umění, v literatuře, ve všem! Řidit se prostě svý okolím, napodobit. A to je všecka jeho »kul turníe snaha. Dělat, co — jiní dělají. A okoli naše je — německé. V tomje všecko nebezpečí Zbývá jediná spása. Buď zástupu opatři veliký příklad, záříci, strhující, který by ten pud napodobivosti jiným směrem obrátil, bu pevným zákonem opatřiti hrázi, anebo konečn od muže k muži opatřit uvědomění všem jednot- livcům, Tak stojí věci. Kdo ale má opatřiti jedno, či druhé či třetl?

28 article

A co že chceme s našimi baťušky? Ti ž sami dost němčí, nemají za nehet slovanského vědomi a před německou kulturou sami že leží na břiše? Pravda, není větších ctitelů němčiny a něme- ctví nad naše hosty od Něvy a od Kyjeva. Jsou bohudiky v poměrech, které jim dovolují taký exo- tism. První, co nám vyslovují, když se u nás trochu poohlédli, je podivení nad naší idiosynkrasií proti každému pokusu německého oslovení s je- jich strany. Slýchali doma, že se v Praze mluví německy a těšili se, jak si tu vyvětrají trochu těch drobtů němčiny, které jim ze školy zbyly. Ale to bývá jen v první chvíli Ke cti našich bratři musíme doznati, že Rus, který se u nás trochu lépe poohlédl, po- znal blíže poměry a déle mezi námi pobyl, rychle poznává lichotu svého »vyššího«, domněle světoobčanského zřetele, s jakým přišel a že se vrací domů jako přesvědčený a nadšený — Slovan. A to vědomí musí u nás konečně pro- raziti: — My jsme nositelé, hlasatelé a přední pěstitelé slovanské idey! U nás je ohnisko její.

Rus Něva Kyjev Praha Slovan

29 article

My stojíme u zdroje, z něhož idea vytryskla a máme povinnost jí rozuměti a býti od ní pro- niknuti. My máme povinnost přivésti výraz idey k dokonalosti. My nesmíme vědomí slovanské- hledati jinde, čekati nadšení pro myšlénku od jiných bratří Slovanů, abychom snad podle jejich vzoru teprve se chtěli zařizovati. Naopak, my musíme sami jako vzor jim před- cházeti, svým přesvědčením, svým příkladem strhovati, unášeli. V tom je náš kulturní úkol, v němž musíme samostalné, z vlastního popudu a vlastní rozvahy, bez opory a pomoci vzorů cizích postupovati, aby u nás, v našem životé národním, v naši společnosti, v naší práci, v umění našem i v literatuře přivedeny byly na vrchol rozvoje ony podmínky příští kulturné jednoty slovanské, které mají teprve získatisí uznání a státi se v zorem ostatním náro- dům slovanským. Jenom v samostatném řešení úkolu, který vyplývá z daných poměrů, je odůvodněna samo- statná existence národa. Kde všecka činnost kulturní jen v tom zá- leží, ohližeti se, co jinde dělají a jen padělati, napodobiti, opisovati, co jinde bylo uděláno, stvořeno, napsáno, zhotoveno — tam není pravé síly kulturní a není ani pravé hodnoty k — existenci vlastní.

Slovan