3
masthead
20. prosince 1900.
5
article
9. Kolomyjský. Dosud dr. Trachitenben,
liberál, člen klubu. Místo něho kandiduje konserva
tivní ředitel státních dráh dr. Seinfeld. Žádný
soupeř.
10. Brodský. Dosud dr. Byk, liberál. Kand
duje zas. Bez odpůrce.
11. Tarnovský. Dosud dr. Rutowski, dem.
Kandiduje zase. Podle krakovského »Czasu« vy
slala vídeňská »Alliance lsraél ite
jakéhosi Fleischera do Tarnova, by
na prospěch jeho agitovadl. Proti němu
kandiduje liberál a starosta tarnovský dr. Sto ja-
lovský.
V Dalmacii jest okresů venkovských 6 : za-
derský zastupoval dosud dr. Trumbič, šibenický d
Baljak, splitský dr. Bulat, siňský Perič, dubrovnický
Biaukini a koforský dr. Kvekviě.
Předloha o zemských přirážkách
k dani z lihu — pochována.
Z Vídně, 19. prosince.
(Zvl. tlígrm. »Nár. Listů«.)
»Národní Listy« v úterním čísle ranním
ukázaly na nebezpečí, které hrozí předloze
o zemských přirážkách ke státní dani z lihu na
sněmech tyrolském a dalmatském. Na tomtoje
osnova pro ten čas pochiována.
Stalo se to ve včerejší schůzi jeho. Zvěst
o tomto rozhodnutí, kleré nemůže nikoho pře-
kvapiti, došla sem o 3. hodině ranní. Její po
drobnosti teprve dopoledne. Je z nich vidno,
že bylo pro návrh, aby se zahiájila podrobná
debata, jedenáct vládně-chorvatských poslanců
jeden Vlach a jeden Srb, celkem tedy 1 3 členů,
proti návrhu 4 vládní Chorvaté, 4 členové cho-
vatské strany práva, 3 Srbové a 2 Vlachové,
tudíž také 13 poslanců. Dle jednacího řádu
sněmu dalmatského při rovnosti hlasů n el diri-
muje předsedající zemský hejtman, nýbrž vy
kládá se tato rovnost na neprospěch tohoto ná-
vrhu. Ten byl tudíž zamítnut.
Trachitenben
doktor
Seinfeld
Brodská
Byk
Tarnovský
Rutowski
Fleischer
Trumbič
Bulat
Perič
Biaukini
Kvekvi
Vlach
Srb
Srba
Tarnov
Dalmacie
Vídeň
Vlach
6
article
Předloha padla již v generální debatě pře
veškeré ujišťování zástupce finančních úřadů, že
užitku z ni nebude míti vláda žádného, nýbrž
všechen jen země.
Je nepochybno, ba zcela patrno, že votum
dalmatského sněmu nemířilo proti daňové před-
loze samé, nýbrž proti videňske
vládě a proti jejímu ujiednán
s uherskou vládou o dráhách bo-
senských. Odpor a ruch veškerého lidu dal-
matského bez rozdilu národnosti a konfesse
proti kompromissu tomu byl zde ve Vídni pod-
ceňován, jakkoli projevován co nejzřejměji
nejdůrazněji.
Nespokojenost byla ještě stupňována pochy
benou taktikou, dle které se každý ohlas ro
trpčenosti v zemi na tribuně sněmovní potlači
Že je obecnou, ukazuje složení opposice. Nale-
zají se v ní obě strany chorvatské, nejen t. zv.
radikální, nýbrž také umírnění Srbové i Vl
chové.
Jako v Tyrolech, tak i v Dalmacii prýšt
odboj proti předloze té nikoli z obsahu jejího.
nikoli z motivů hospodářských, nýbrž výhradné
a výlučně z motivů politických. Namířen jes
proti konkretním opatřením vlády za posledn
doby. Jsou to: známý list m.-p. dra. Körbra
předsedovi vlaských poslanců jihotyrolských,
Malfattovi, a odklad stavby dalmatsko- bosenské
dráhy o nová tři leta.
Znamená-li vládnout tolik, so býti prozíra-
vým, pak musila si vláda býti vědoma dojmu
svých skutků, než se odhodlala k nim, a mohla
věděti, že resonance jejich nebude výhodnou pro
její snahy a cíle. Odezva byla daleko horší, než
se čekalo. Bylo vůbec patrno, že v takové si-
tuaci předloha o dani z lihu ztroskotá bud
v Inšpruku nebo Zadru, nebo na místech obou.
Srba
Vídeň
Nal
Tyroly
Dalmacie
7
article
Dr. Körber byl varován v čas. Orgán dos-
vadní vlaské abstinence tyrolské ohlásil. hned
jakmile Tridenťané byli znova pohněváni kom-
promisem, uzavřeným proti nim vůbec ve sku-
pině světského velkostatku pro volby do říšské
rady, že je konee passivity jejich a že se vrát
na sněm, ale jen aby provedli odvetu na mini-
sterstvu a všechny jeho předlohy mařili. Ne
stalo se však nic, aby nebezpečí
zdaleka viditelné se odvrátilo,
nebezpečí tím větší, že nastalo junctim, které
bylo skonstruováno v pozdější m stadiu slo-
žité akce této, — junctim mezi předlohami všem
sněmům podanými v ten rozum, že mohou na-
býti platnosti zákona jenom v tom případě,
dají-li jim všecky země svůj souhlas.
Slyšíme sice, že kdyby takové spojitost
nebylo, a v některé zemi tato přirážka se za-
vedla, v sousední však nikoliv, že by na hraniei
obou musila se postaviti ad hoc finanční stráž,
která by bránila podloudnému dovozu lihu
lihovin ze země, kde této přirážky není, do
země, ve které bude tato aktivována. Pr
doktor
Körber
8
article
Dalmacii tato námitka neplatí. Jest vůbec mysli-
telným stav, za kterého by nová přirážka byl
všude vybírána, touto jedinou zemi však ni-
koliv? Nehledě však ani k tomuto momentu,
není pro vládu, respektive pro ministerstvo
financí ještě dána příčina, následkem negativníh
vota sněmu dalmatského zastaviti jednání o telo
věci ve všech zemích a sněmech ostatních
celý tento pokus o částečnou pomoc pro finance
zemské, o které máme svůj soud, zase odložiti.
Dle jednacího řádu dalmatského sněmu
reassumpce v tomtéž sněmování je vyloučena.
Stačilo by tedy dalmatský sněm zavříti a svolati
jej v posledních dnech tohoto roku k zasedání
novému, ve kterém by snad došlo k votu po-
sitivnímu. Kdyby však p. Böhm-Bawerk nepřá
této modalitě, nevidíme dostatečného důvodu,
proč by na všech mimodalmatských, sněmech
tato věc již načatá měla se hoditi do archivu.
Argument, že se nechce, by se dělaly zá-
kony do zásoby, je v tomto případě již proto
lichým, že tato osnova byla sněmem istrijským
také zdělána do zásoby již před několika měsíci.
Vláda však ihned, sotva došla zpráv
o nehodě, která potkala předlohu na sněmu
dalmatském, tuto předlohu bere šma-
hem ze všech sněmů zemskýt ch,
odstraňuje přirážku zemskou, o-
nímá sněmům drobet práva jim
přiznaného v příčině bernictví,
dává, co vzala sněmům a zemíim,
zase centrálnímu parlamentu
zároveň ohlašuje, že tomuto před-
loží zákon o zvýšení státní daně
lihově, jehož výnos hodlá rozděliti jed-
notlivým královstvím a zemím. Vláda činí tudí
na popud p. dra. Böhm-Bawerka důležitý
a vážný krok nazpět a to na úkor za-
stupitelstev zemských a jejich praerogativy,
krok, který není potřebným, který není věcně
Böhm
Bawerk
Dalmacie
9
article
oddůvodněným a který není nezbytným. Nebo
kabinet sám doznává v communiqué poloúřadn
»Abendpost«, že se pro rok 1901 nestane
nemůže státi nie, nýbrž teprve za roku 1901.
Vláda tudíž provedla hotovou událost : odklad
a průtah. Takový stal by se také. a nice hor-
šího, kdyby se věc ještě zkusila na sněmu dal
matském.
Víme, že nepřátelé autonomie zamské budou
z toho, co se stalo na sněmu dalmatském, od-
vozovati důsledky proti kompetenci sněmů zem-
ských a proti její rozšírení, a vykřikovati do
všech konců světa, že sněmy zemské samy ne-
chtěly užiti práv, která sev jimy přiznati chtěl .
Takový výklad věci je zcelu falešným.
Předloha na sněmu dalmatském a na sněmu
tyrolském narazila na odpor nikoli proto, že by
některý z těchto sněmů nechtěl užiti kompe-
tence sobě vyhražené, nikoli pro dosah předlohy
finanční, nýbrž jen a jedíně pro činnost do-
časné vlády. Nikoli sněm dalmatský a tyrolský.
nikoli sněmy zemské vůbec jsou vinny. Jest
jenom je den vinník v této záležitosti a ten
se jmenuje kabinet dra. Körbra.
10
article
Z Vídně, 19. prosince. (C.-B.)
»Wiener Abendpost« píše: Zemský
sněm dalmatský ve včerejší schůzi (18 členy) za
mítl rovností hlasů předlohu o zavedení zemské
přirážky k státní dani z lihu. Tim zmařena aspon
zatím zamýšlená akce za sanováním zemskýeh
financí a sice usnesením jednoho z činitelů, vje-
jichž prospěch se měla provésti, takže přirážk
ta nebude zavedena také v ostatních královstvích
a zemíeh. Plán, postoupiti zemským fondům po-
díl na některých nepřimých stálních dávkách.
vznikl již před delsí dobou z potřeby čím dále
nalehavější, aby udělal se další značný krok k
spořádání a zmohutnění hospodářství královstní
a zemí způsobem, jenž byl započat již opravou
osobní daně. Taková akce mohla se provést říš-
ským i zemským zákonodárstvim. Původně a sice
již v r. 1898 tehdejší vláda hodlala zvýšiti říš-
ským zákonem státní daň z piva a kořalky a po
díl na jejich větším výnosu přikázati zemským
fondům, sřeknou-li se samostatných zemských
přirážek spotřebních.
Wiener
Tim
Vídeň
11
article
Přestoupila-li vláda v pozdějši době za sou-
hlasu všech přednostů autonomních správ zem-
ských a zemských výborů z télo dráhy na cestu
technicky obtížnějšího zemského zákonodárství,
to proto, že tato cesta nasvědčovala rychlejšímu
dosažení cíle, neboť zemské fondy bývaly by
dostaly nový důchod již od 1. ledna 1901. Po
usnešení dalmatského sněmu vznikla naděje na
urychlení zamýšlené akce zemským zákono-
dárstvem a proto není více příčiny, aby vláda
dávala přednost této cestě. Vlada bude pova-
žovat jako dosud za sveu tak důležitou jako
pilnou povínnost pokračovati v s a n a č
a kci a dospěti co možná záhy k dobrému
konci. Hodiá proto podati příští říš siké r a dě.
jak se sejde, předlohu o zvýšení lihové daně
zjednati zemským fondům výhody, jichž se jim
mělo dostati sněmovními předlohami. Arci po-
díly mohly by se příkázati později, ale možná
snad ještě běhom příštího roku
Vlad
12
article
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Klerikální strana moravská.
Z Brna, 19. prosince. Klerikální stran
moravská vydala dnes volební provolání pro
volby do řišské rady. V provolání tomte
se strana katolická domáhá solidarity a svor-
nosti českého národa, jakož i politického boje
na základě křesťanském. Bude se prý zasa
zovati s veškerou rozhodností za uskutečněn
českého státního práva a národní rovnopráv
nosti a použije v čas potřeby i nejostřejších
zbraní. Strana bude rozhodně potírati cen
tralisaci a co nejrozhodněji bude vystupovat
proti požadavkům německé státní řeči. Jinal
bude se domáhati spravedlivého volebníh
řádu na říšskou radu, zvláště pro Moravu,
bude vyhledávati spolek se všemi slovan-
skými kluby a s takovými Němci, kteří jsou
zorganisováni na základě křesťanských zá-
sad. V hospodářském ohledu bude hleděti
zejmena podporovati střední a výrobní třídy
a bude se zasazovati za zlepšení postavení
lidu pracovného. Strana kandiduje ve IV.a
V. kurii: V V. kurii býv. poslance na říš-
ské radě P. Stojana, redaktora »Hlasu« pan
Sehilingra, dělníka Rybníčka, faráře Valouška
a Jakubského. Ve IV. kurii sedláka Mazala
P. Ševčíka, dra. Hrubana, dra. Sedláčka
dra. Neuschela
Němec
kurie
Sehilingr
Rybníček
Valoušek
Jakubský
P Ševčík
Hruban
Sedláček
Neuschel
Brno
Morava
13
article
Prine Liechtenstein.
Z Vídně, 19. prosince. Princ Liechten-
stein měl včera ve voličské schůzi kandidátn
řeč, ve které pravil: Musíme všemi prostředky.
které máme po ruce, zamezovati obstrukc
v rak. parlamentě. (Bouřlivá pochvala.) Krome
boje proti obstrukci máme my křesťanští so-
ciálové v příštím parlamentu dvojí úkol. Se
trváme na dále v německém souručenství po
boku ostatních národně smýšlejících stran a
budeme dále pracovati na uskutečnění národ-
ního programu. Tento program obsahuje dvojí
věc: 1. ochranu německých menšin ve slo-
vanských zemích Rakouska, 2. zabezpečení
německé zprostředkovací řeči ve styku úřadů.
Tento program na jedné straně směřuje k na-
šemu vlastnímu národnímu blabu, na druhé
straně k zabezpečení a zachování jednoty
síly. (Bouřlivá pochvala.)
Nejnalehavější péčí naší musí býti, aby-
chom zabezpečili ochranu něm
ckých menšin ve slovanských
zemích. Dá se toho úplně dosíci zavede-
ním národního kuriátního vota ve
sněmích a utvořením uzavřených
jazy kových území. Pravím úmyslně.
že to bude naší nejnalehavější péčí, neboo
nemáme mnoho času před sebou. Nanejvýše
několik roků dělí nás ještě od zavedení vše
obecného rovného a přímého hlasovacího
práva, kteréž z důvodů spravedlnosti a ná-
sledkem neodolatelného demokratického duch
moderní kultury v rakouském parlamentě
musí nabýti platnosti
Toto všeobecné hlasovací právo však
bude bezpochyby prospěšno sociálním refor
mám. Německému lidu však, který
k věčné menšině v říšském za-
stupitelstvu bude odsouzen, do
jista nepřinese národních výhod.
V ústředním parlamente se pak nedá na náš
prospěch nic prosaditi. (Souhlas.) Také ně-
meckou zprostředkovací řeč musíme tedy ne-
prodleně a neúnavně vymáhati.
Prine Liechtenstein
Liechten
Vídeň
Rakousko
14
article
Projev souhlasu.
st. Z Terstu, 19. prosince. Následkem
včerejšího prohlášení Vlachů v tyrolském
sněmu zaslal zemský hejtman Zana-
delli předsedovi vlaského klubu na tyrol-
ském sněmu pozdravný telegram, ve kte-
rémž vyslovuje přání, aby věc Italů zvítězil
v jednomyslném boji
K. Tisza.
ch. Z Pešti, 19. prosince. K. Tisz
prohlásil ke svým přátelům, že v příští doln
sněmovně nepřijme již mandátu a vzdá s
veškeré politické činnosti.
Také bar. Banffy pojal prý stejny
úmysl.
Anglíčané v Arabii.
Z Berlína, 19. prosince. »Berl. Tag-
blattu« sdělují z Cařihradu: Vojenský oddí
anglické válečné lodi obsadil část územ
v Jemenu nedaleko Adenu, prý z té příčiny.
poněvadž turečtí vojáci napadli kmen, stojící
pod ochranou anglickou.
n. Z Berlína, 19. prosince. Ve schůz
východo pruských agrárníků prohlásil člen
říšského sněmu hr Klinkowström, že agrár-
níci mohou hleděti nadějně pří
štímu tarifu celnímu vstříe
Agrárníci a hr. Bülow jsou prý za jedno.
Více prý nemůže říci.
Vlach
Italos
Berl
Bülow
Terst
Pešť
Banff
Arabia
Berlín
Cařihrad
Jemen
Aden
15
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 19. prosince. (C.-B.) Císai
byl dnes půl hodiny návštěvou u areiknízete
Leopolda Salvatora a jeho choti.
Z Pešti, 19. prosince. (C.-B.) Posl.
Perczel zemřel, raněn byv mrtvicí.
Z Bukurešti, 19. prosince. (C. - B.
Senát ve včerejší schůzi své schválil adresu
56 proti 13 hlasům. V průběhu debaty kri-
tisoval Aurelian (liberál) opatření a ná-
vrhy vlády způsobem nepříznivým. Theodor
Rosetti (konservativec) dokazoval nespráv-
nost tvrzení Aureliových ze stanoviska finan-
čního a politického a vyslovil své politování.
že Aurelian rozhovor snížil s úrovně, na
kterou ho přivedli vůdcové líberální strany.
jakož i ministerský předseda.
Carovy jmeniny.
C. Z Vídně, 18. prosince. V ruském
kostele konalo se dnes za příčinou jmenin
carových slavné »Tedeum«, kteréž slouži
arcikněz Mikulejský. Slavnosti byli přítomn
všichni členové ruského vyslanectví, jakož
cizí vyslanci a četní členové ruské osady
ve Vídni.
Z Vídně, 19. prosince. (C.-B.) Hostiny
u císaře zúčastnil se arcikníže Františel
Ferdinand, ruský vyslanec hr. Kapnist s perso
nálem, ministr hr. Goluchowski, m.-p. dr
Körber a vrchní dvorní a státní hodnostové
Císař připil na zdraví cara Mikuláše.
Z Bukurešti, 19. prosince. (C.-B)
Carovy jmeniny oslaveny bohoslužbami, na-
čež bylo přijímání na ruském vyslanectví.
Ze Sofie, 19. prosince. (C. -B.) Carovy
narozeniny oslaveny dopoledne slavnými
bohoslužbami.
Císai
Leopold Salvator
Posl
Rosetti
Aureliův
Aurelian
Carův
Tedeum
Mikulejský
Frantijít Ferdinand
Goluchowský
Körber
Mikuláš
Vídeň
Pešť
Bukurešť
Sofie
16
article
Z Turecka.
Z Cařihradu, 19. prosince. (C. -B.
Porta dostala od římského vyslance zprávu
že italská vláda nepřovzala žádný zá-
vazek naproti řeckému princi Jiřimu a ne-
ujme se iniciativy v kretské otázce.
Vytasí-li se jednou některá mocnost s pří
slušným návrhem v té věci, Italie uváží jej
společně s jinými mocnostmi.
Proslýchá se, že také petrohrad
ský vyslanec ubezpečil Portu, že ani Rusko
řeckému princi ničeho neslíbilo.
Sultán vyslovil německému císaři sou-
strast nad záhubou lodi »Gneisena u«a
poslal úřadníka na německé vyslanectví z
touž záležitostí. Na jeho rozkaz sestoupil se
výbor, v němž jsou také členové německého
vyslanectva, aby po slavném bajramu uspo
řádal koncert ve prospěch rodin nešťastníků
Z Cařihradu, 19. prosince. (C.-B.
Dle tureckých novin sultán dal zříditi na
ostrově Kumu (mezi farsanskými ostrovy
v Rudém moři) uhelnou stanici. Ná-
mořní ministerstvo dalo tam právě dovézti
loď anglického uhlí, aby se mohly zásobo-
vati lodi plující Rudým mořem. V Anglii
objednáno ještě více uhlí, jež bude dopra-
veno přímo do Rudého moře. Turečtí úřad-
nfci odeberou se záhy na ostrov Kum
uspořádají skladiště.
Jiři
Turecko
Cařihrad
Rusko
Kuma
Anglie
rudý moře
17
article
Z madridské sněmovny.
Z Madridu, 19. prosince. (C.-B) Sně-
movna přijala 117 hlasy proti 106 návrh,
směřující proti vládní předloze o rozmno-
žení uámořnictva. (Pohnutí. Pochvala na le-
víci a v centru.)
Silvela, předseda dotyčné komise,
odvolává svou zpráva. Republikán A zca-
rate navrhuje dodatek k sněmovnímu po-
selství ve příčině sňatku princezny Asturské
v němž se praví, že lze docíliti souhlasu ve-
řejného mínění s tímto sňatkem, jen zřekne-
se princezna nároků na trůn. Silvela od-
pověděl Sagastovi, jenž kritisuje sňatek, že
jakožto bývalý předseda ministerstva bere
veškeru zodpovědnost za sňatek princezny
Asturské na sebe a podotýká na konec, že
Španělsko jej schválí.
Senát schválil 157 proti 144 hlasům
poselství v příčině sňatku princezny Astur-
ské. Liberálové hlasovali proti poselství.
Po parlamentní porážce.
Z Madridu, 19. prosince. (C.-B.) Mi
nisterská rada bude se dnes obírati porážkou,
již vláda utrpěla ve příčině zvýšení námoř
ního vojska ve včerejší schůzi sněmovny
kteréž bylo většinou jen několika hlasů za-
Obstrukce ve francouzském parla-
mentu.
Z Paříže, 18. prosince. (C. B) O zá
věrku včerejší schůze sněmovny sdělují se
mítnuto.
Madrid
Španělsko
Paříž
madridský sněmovna
princezna Astur
18
article
ještě tyto podrobnosti: Po opětném zahájení
schůze opposíce pokračuje v obstrukcia
žádá několik hlasování dle jmen. Posléze
schválen byl hlasováním dle jmen 147 hlasy
proti 86 návrh, aby o 11. hodině 25 min.
počala schůze třetí. Schůze druhá pak o 12.
hodině 20 m. skončena. -Ve třetí schůzi po-
tom zahájené sněmovna schválila § 1. čl. II.
zákona o amnestii. Posl. Jaurde podal
návrh, aby řehole, které nepodrobily se zá-
konům, byly z amnestie vyloučeny. Poslanec
Berry žádal, aby tento návrh byl přikázán
komisi, a aby se o tom hlasovalo dle jmen.
Ježto nebyla sněmovna schopna se usná-
šeti, zůstala schůze bez výsledku a druhé
hlasování ustanoveno bylo do schůze, která
se měla konati za 5 minut. O 412. hod. v noci
schůze skončila a o 12. hod. 17. min. zahá-
jena čtvrtá schůze, ve které byl návrh, aby
odkázán byl návrh Jourdův komisi, zamitnut
148 hl. proti 79. Návrh Jourdův potom
schválen po nepatrné změně. Dvoje hlaso-
vání dle jmen o celé osnově zůstává bez
výsledku, poněvadz sněmovna není schopna
se usnášeti. Teprve v páté schůzi sněmovna
schválila 156 hl. proti 2 zákon o amnestii.
Schůze byla pak o 2. hod. 10 min. ráno
skon čena.
Posl
Berra
Jourdův
19
article
R. Z Paříže, 19. prosince. Ku vče-
rejší debatě o amnestii ve francouzské sně-
movně poslanecké sluší dodati, že Arnoš
Roche ve své řeči protestoval proti tomu,
že vyloučila vláda z amnestie Déroulědaa
Haberta. Déroulěde, pravil Roche, nechce
milosti, proto chei já jen protestovati, proti
této vládě, jež zve se ministerstvem republi-
kánské obrany, v pravdě jest ale ministe-
stvem velezrády na republice. Přímo na
ministr presidenta pak útočil nacionalista
Lasies, jenž mu vytýkal, že opřel se změ-
ňovacímu návrhu Vazeillovu, kterýž byl i n
prospěch Drevfusa, jen proto, aby mohl byti
po případě také býv. ministr vojenství
Mercier stihán.
»To jest nevděčné od Waldeck- Rous-
seaua, zvolal Lasies, neboť on má přece dě-
kovati Dreyfusovi za moc svou a poctu, ne-
řku-li i jmění!« Deschanel volá za výrok ten
k pořádku řečníka, jenž obrací se pak ostře
proti samému Deschanelovi, kterému vytýká,
že generálů proti útokům nechránil.
Lasies pak praví dále: Každý ví, že
WaldeckRousseau byl advokátem rodiny
Dreyfusovy. (Waldeck-Rousseau volá: Tíi
jsem nebyl nikdy !) Lasies: Jest notorické.
že jste byl za jistých okolností rádcem ro-
diny té a nebylo to bezplatně! (Lomoz v levo.
Na podnět Deschanelův vyslovila pak sně
movna, to jest většina její, Lasiesovi důtku
Osobní z Francie.
Z Paříže, 19. prosince. (C.-B.) Gen
rál Godard jmenován velitelem VIII. ar-
mádního sboru.
Déroulědaa Habert
Lasies
Mercier
Rous
Dreyfus
WaldeckRousseau
Dreyfusův
Rousseau
Godard
Paříž
Waldeck
Francie
Arnoš Roche
Roche
20
article
Krüger v Evropě.
Z Amsterodamu, 19. prosince. (C. -B.
President Krüger sem přijel a byl uvítán
úřady a členy obecní rady. Cestou do rad-
nice pozdravovaly ho velké davy obecenstva.
Na radnici vítal ho starosta, přeje mu čestny
mír. Krüger odpověděl, že očekává den, kdy
bůh, na jehož pomoc všichni doufají, oznámí
svou vůli.
Po snídani, již dávala obecní rada, pr
sident Krüger prohlédl si budovu, kde bydlí
jihoafričtí uprchlíci.
Z Londýna, 19. prosince. (C.-B.)
Lloydu telegrafují dnes z Port Saidu, že vo-
jenská loď holandská »Gelderland« na
cestě z Alžíru do východní Indie srazila se
při vjezdu do zdejšího přístavu s anglickým
parníkem »Peterstown«. Velitelský můstek
»Gelderlandu« a lic »Peterstownu« byly po-
rouchány.
Z Haagu, 19. prosince. Presiden
Krüger odebéře se po návštěvě Amstero-
damu a Rotterdamu na soukromou kliniku
v Utrechtu za účelem vyléčení své oční
choroby.
Sněmovní z Německa.
Ze Stuttgartu, 19. prosince. (C. -B.
včerejších užších volbách dosťala
lidová strana 18 mandátů.
Ve sněmovně bude míti: lidov
strana 26, střed 20, německá strana (národní
liberálové) 11, socialisté 5, zemědělská jed-
nota 4 poslance. Mimo to jsou 23 privilejisté.
Majoritní poměry sněmovní se tedy valně
Krüger
Lloyd
Evropa
Amsterodam
Londýn
Gelderland
Alžír
Indie
Haag
Amstero
Rotterdam
Utrecht
Německo
Stuttgart
Port Said
21
article
nezměnily.
Americký senát.
Z Washingtonu, 19. prosince. (C.-B.
Senát přijal dodatek k Hay. Pauncefotové
smlouvě, jímž prodlužuje se lhůta její rati-
fikace do 4. března 1901.
Telegrafické zprávy hospodářské
Z Vídně, 19. prosince. (Zvl. tel. »N. L.e)
Ministerstvo vnitra povolilo akciové
společnosti Český průmysl pro výrobu
a zužitkování kyseliny uhličité v Praze
rozmnožení akeiového kapitálao
250.000 K za účelem stavby nové
továrny na bělobu a suřík.
x. Z Vídně, 19. prosince. (Tlfgrm. »N. Le
Správní rada akciové společnosti Škodových zá-
vodů usnese se navrhnouti valné schůzi, jež
bude 18. ledna, za 15městění obchodní období
od 1. července 1899 do 30. září 1900 divi-
dendu 15 K.
Hay
Washington
Vídeň
Praha
Český průmysl
22
article
st. Z Pešti, 19. prosince. (Zvl. tlgr. » Nár.
Listůs.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centu
o 5 h dráž. Platila: pšenice tisská 79 3 k
K 7.825, 79 kg K 7.65, 78 kg K 7.57%%, 77 k
K 7.40, peštská 77 kg K 7.621%, 76.8 kg K 7.50,
77 kg K 7.30 žlutá, 74.5 K 7.15, orošhazsk
78.5 kg K 7.80, skladní 74.6 kg K 7.—, zentská
74.8 kg K 7.271, semtěšská 77.8 kg K 7.579
bačská 74.6 kg K 7.2714, 75 kg K 7.10 na
čtvrt leta; žito ( 5 h) K 6.80 až 7.—
oves K 5.50: ječmen K 5.70; kuku-
řice nová K 4.70 až 4.771.
Termínový obchod byl dobrý.
K večeru znamenala: pšeni ce obchodní
na duben 1901 K 7.46, mezinárodní obchodní
pšenice na říjen K 7.62, uherská obchodní pše-
nice na říjen K 7 68, žito na duben 1901
K 721, o ve s na duban 1901 K 5.64, k u ku-
řice na květen 1901 K 4.87, řepka na srpen
1901 K 12.85.
Sádlo z Lomu K 57.—; slanina tr-
dílná K 47.— městské zboží. Jiné bez odbytu
a změny.
Poča s !: chladno.
n. Z Berlína, 19. prosince. (Zvl. telegr.
»N. L.«) Dle »Berliner Tagblattu« říšský
kancléř hr. Bülow učinil úmluvu
s umírněnými agrárníky na zvý-
šení cel obilních na 6—7 marek.
Nejkrajnější agrárníci žádali elo 10 marek.
Vyhlídky na uzavření svazu němec ký ch
válcoven jsou příznivé.
Platil
Sádlo
Bülow
Pešť
K 7.825
Berlín
kg
žlutat
24
article
Dávejte pod stromečky vánoční dárky jen v če-
ských závodech koupené, kupujte praktické a užitečné
dárky. Za takové zamlouvají se výrobky z jedině
české továrny na trikové zbeží „Pošumavských ple-
táren“, založených Národní jednotou pošumavskou.
Sklady i drobný prodej nalézá se v Praze, v Melan-
trichově ulici čís. 2 (dříve Sirková ul.). Doporučuje
se pro pány: vlnéné neb bavlněné ponožky, rukavice,
trika, spodky, nátělníčky, pletené vesty, šály, chránítka,
na kolena, celé nohy, břišní a křižové pásy, šle atd.
Pro dámy: punčochy, košíle, spodky, nátělníčky
s rukávy i bez rukávů, živůtky, rukavice, paličkované
vložky a krajky
Pro dítky: patentní punčošky, oblečky v celku
barevné, maco neb polovlněné, šatičky a čepečky, ná-
tepničky, rukaviči
Zasláno.
Výtečným dárkem k Vánocům pro
pány bude letos zajisté nová patentní dýmka „Patria“,
z továrny A. Patrné a syna v Jaroměři. Vyznamenává
se tak dobrými vlastnostmi, že v krátké době stala se
miláčkem všech zkušených kuřáků a za hranicemi
razí si vítězně cestu. Dýmka „Patria“ jest ve všech
kuřáckých obchodech k dostání, kromě toho zašle
hořejší firma na požádání ráda illustrovaný cenník
nejtepět Sampasiské
22972
A Patrná
Praha
Melan
Jaroměř
Patria
43
article
Vybral a upravi
Vybral a upravi
F. J. Andrlik.
Druhé nově uprávené vydání, s 12 skvostnými
malovanýmí obrázky.
Obsah: Hrbáček. Báh jest spravedliv. Obr bez
srdce. Proč světí obuvníci modré pondělí? Kouzelný
roh. Šťastný Honzík. Pohádka o Diblíku. Trojí přání.
Divotvorný katan. Enšpiglovy žerty. O sedmi havra-
nech. Na dvoře. Kouzelný kůň. Žabí princ. Mezi trpa-
slíky. Myší lovec. Sestry. O Krakonoši. Požehnání
Boží. Pasačka. Princ louskáček a myší král. Potre-
staná neposlušnosť. Mateřovští hudebníci. Kouzelná
flétna. Z pamětí města Kocourkova. Mezi obry. Krejčí
a vlci. Pohádka pro lenochy. Běla i Růženka. O Pa-
lečkovi. Pomska kouzelnice. Zlatohlávek. Křížové to-
lary. Tři zkoušky.
Cena skvostně vázaného výtisku 5 K 60 hal,
poštou franko o 55 h. více, kdo obos předení pošt
poukázkou zašle. — Na skladě v kazdém
knihakupectví, zejmena u nakladatele Rudlolfa
Storcha, knihkupce v Karlíně.
Andrlik
Hrbáček
Obr
Honzík
Diblík
Enšpiglův
Krakonoš
Růženka
Zlatohlávek
Rudlolfa Storch
Kocourkov
Karlín
kouzelný roh
kouzelný flétna