3
masthead
19. července 1900. Číslo 197.
4
article
To je Čína, otevřená prostředkům a nástro-
jům moderní civilisace, přetvořená bankami,
železnicemi i doly. Čína se otvírá penězůma
strojům Rusů, Angličanů, Francouzů, Němců,
Američanů, Belgičanů, Italů, které chtějí čer-
pati nová bohatství z nevyužitkovaných sil velk
říše. Čínané sami dovedou nejlépe z toho všeho
těžiti. Tento rozvoj nové Číny bude velkým
skutkem konce našeho stoleti.«hká n
Nynější události v Pekingu a Tjencinu
zdrží snad na dlouho Joto solevření Činy«a
od jejich výsledku závisí, zdali nůž, vniknuvší
do škeble, skutečně ji násilím rozlomí.
V Praze, 18. července.
Až po samý večer jest úplný zmatel
v depeších o tom, co dělo se 13. a 14. t. m.
v Tjencinu. Dle depeší jedněch podařilo se
spojenému vojsku vniknouti v druhý den bitvy,
14. července, do činského města, dle jiných
depeší pokusy ty ale skončily zmarem úplným,
Zmatek zvyšuje okolnost, že anglická vláda
nechce věděti ani o tom, co se sděluje v depe-
ších poloofflciozní Reuterovy kanceláře. Nezbývá
tedy také tentokráte, jako již tak často, nežli —
vyčkati zpráv dalších. Vždyť dokonco vyskytují
se také o tem pochybnosti, jsou-li skutečně
všieci vyslanci v Pekingu povražděnil
Veliké znepokojení za to vyvolají zprávy
ze Šanchaje Tvrdí se, že také tam hrozi
již vzpoura domorodců činských a nad to, že
přitrhlo na vzdálenost 40 mil k městu na
100.000 činských vojáků, ozbrojených puškami
Rus
Angličan
Francouz
Němec
Američan
Belgičan
Italos
Čína
Peking
Praha
5
article
Mauserovými a moderními děly. Vojsko, ťábořie
nyní ještě ve zmíněné vzdálenosti od města,
chce prý do tohoto vtrhnouti ihned, jakmile by
francouzské a jiné lodi vysadily své vojsko na
břeh. Šanchaj jest sice mnohem menší Pekingu,
čitáť dle přibližného odhadu jeni asi 460.000
obyvatelů, ale jest v něm obchod evropiský
soustředěn v mnohem větší míře. (Mimochodem
podotýkáme, že v Šanchajie existujen ií české
jedna velkofirma.) Zmocnění se Šanchaje boxery
zasadilo by proto evropskému obchodu s Člnou
teprve ránu co nejkrutší.
Otázka vrchního velení spojeneckých vojsk
má býti rozřešena dle — ač nespolehlivých —
londýnských »Central! News« tak, že vrchní
velení má býti svěřeno jednomu japonskému
generálu, jemuž byl by prý přidělen německý
generál (?) jakožlo náčelník jeho generálního
štábu.
ae
Berlínský »Kreuzzeitunge obdržel přesné
prý zprávy o tom, mnoho-li že vojska a dělo-
střelectva německého bude vypraveno do Číny.
Námořního mužstva bylo neb hudes teprv vypra-
veno (s divisí obrněncův i s divisí křižákůva
se 4 dělovými lodmi) 5540 mužů vedle 339
děl (na lodech) vojska pozemního 18.455 mužů
(z nichž ale jen 15.000 kombatantů) s 94 děly.
Pluky určené pro Čínu hudou krátee předh ou
plutím poděleny Vilémem II. novými prapory.
Mauserův
Vilém II
Peking
Čína
Central
News
6
article
Postupim podobna jest prýi vůbec nyní
pravému vojenskému táboru. Ulicev hemží se
dobrovolníky, kteřii sjíždějí sel sem se všech
stran a zde se uniformami opatřujíe
-Dl.a peu pry urive, nez
byli dobiti, hrozná muka. Amierická vlajka
byla rotrhána a kusy jejlí, smočené
v krvi A meričianů, poslány do Tjencinu
americkému veliteli.
»Standard« oznamuje z Čifu, že mužské
obyvatelstvo třt severních provincil Čili, Šansi
a Šantungu shromažduje se v massách kol Pel
kingu, by dobytí města Evropany zabránilo.
Zpravodaj »Neue Freio Presse« měl roz-
mluvu s vojenským pobočníkem japonským ve
Vídni, plukovníkem Fudjym, mužem v Evropě
akklimatisovaným. Japonský plukovník doporu-
čoval nejrychlejší vojenskou akci proti Číně.
Cizinci v Pekingu jsou povražděni, ale nesmíse
prý zapomínati, že také v jiných končinách čín-
ských jsou cizinci, které by mohl stihnout
stejný osud. Již nyní, jak čteme, jsou cizinei
v Číně zabíjeni. Čím déle budou cizl státy pro
dlévati, tím více bude takových obětí. Mimo to
kolik ztrácejí Evropané, Američané a Japonei
na svém obchodě nynějším hrozným po
vstáním
Cizinecké výpravě překážejí nyní deště
ty však ve druhé polovině srpna přestanou.
Na dotaz žurnalistův o situaci tjencinské,
pravil plukovnik Fudjy, že 20.000 mužů spo-
jeneckých může zůstati pánem siluaee. Aži se
jim dostane posily, budou moci táhnoutí n
Peking.
Evropan
Fudjy
Američan
Postupim
Vídeň
Evropa
Čína
Peking
Neue Freio Presse
7
article
Je možno, že pobliž Tjentsina strhne s
velká bitva. Válečné čínské síly nesměji se
však přeceňovatí. Japonci za své poslední války
s Čínou porazili u Niučvangu trojnásobnou
čínskou přesilu. Od těch dob Číňané ve vo-
jenství valných pokroků neučinili. Před řečenou
válkou měli více cizích vojenských učitelo
nežli po ní. Činských důstojníků, kteří se vzdé
lali v Evropě, mnoho není; snad více jich
vzdělává se v Japonsku Co se týče zbraní, ne-
bylo jich z Evropy opatřeno tolik, aby kdokoli
měl z toho obavy.
Také o čínském loďstvu vyjádřil se (o-
jenský zástupce japonský ve Vídni nepříznívě.
U Vejhaiveje vzali Japonci Čiňsnům celé jieh
lodstvo. Co bylo k potřebě, zařadíli po různých
opravách do svého loďstva. Nyní Číňané loďstva
takřka nemají. Objednali několik lodí v lodě-
niefeh hlavně německých, ale koráby ty dosud
nejsou hotovy.
Japonska té doby účastnilo se akce ná-
mořní jen několika loděmi. Vyslalo dosud zejmena
vojsko pozemní. Z toho plyne, k pačtu i zdat-
nosti vojska japonského vůbec nehledě, spoje-
neckým vojskům veliká výhoda, která v tom
spočívá, že cizinecký vojenský sber má k dis-
posici mužstvo znalé činského jazykal i čínských
místních poměrů. V japonském vojsku jsou
znalei Číny; poměry znaji od činsko-japonské
Vídeňský Japonne doporučoval pak, by spo
jenecké voje dbaly místníhio patriotismu a setřii
místních poměrů na každém místě, kam se do-
stanou. Podobně vedli prý si Japonci za sve
války a z Číňanů zjednávali si přátely, kter
jim za peníze dodávali potřebný proviant.
války.
Japonec
Číňan
Čína
Evropa
Vídeň
Japonsko
Tjentsina
8
article
Telegramy.
s. Z Wasliiugtenu, 18. července. K on
gres nepochybně svolán nebude, aniž bude
opovězena válka Čině. 13.000 vejáků bude pr
posláno do Činy na vlastní zodpovědnost presi-
e nnisldl
denta Mac Kinleye.
w. Z Londýna, 181 července. »Daily
Mail« otiskuje dobrodružnou zprávu, že Čína
offieiálně vypověděla svým vy-
sdancem v Petrohradě Rusku válku.
ČíNané s četnými bateriem i vpa dlí
prý do východní Slbiře, bombardo
vali město Blahověščensk (Bylo již včera s jino
strany tvrzeno. Pozn. red.) a zničili mandžu
skou železniční trat.
Z Neapole, 18. července. (C.-B.) Minist
vojenství měl dnes ve zdejšíchi kasárnách řeč
k vojsku, jež odebrati se má do Činy. Pravi
mimo jiné: »Ostatně není úmyslem naším, ni ji-
ných států, domáhati se v Číně državy. Po
mstětež však vyslance! Chystané dobývání jes
dobýváním trhů ak tomu jest zapotřeb
především hospodářské síky zeme,
jež by ale velikou výpravou musila jen trpěti.
Mac Kinley
vojenství
Londýn
Čína
Petrohrad
Rusko
Neapol
Wasliiugten
veják
Daily Maila
9
article
Výprava odpluje na třech lodích.
n. Z Berlína, 18. července. »Militir
Wochenblatt« počítá čínské vejsko po odečten
mužstva, kteréž nemá žádné vojenské zdatnosti,
takto: Mandžurské vojsko 38.000 mužů, z těch
jest z Mukdenu 22.000 mužů s 50—60 děly
Pekinské polní vojsko 10—12.000 pod vedením
prince Čina. Bývalé vojsko Lichunčanovo as
23.000 mužů, z těch 13.000 pod generálem
Ničem. Při počátku povstání tábořila toto vojsko
poděl dráhy u Tjencinu. Dále obnáší vojsk
kol Port-Arturu asi 10.000 mužů. Asi 10.00
mužů mohamedánského vojska soustřéděnoje
pod velením Tunntinsa. Vojenské shory v pro
vineiích Čili a Šantunu obnásejí asi 87.000
mužů polního vojska, z něhož asi 60.000 muž
jest pod vrchním velením generála Junglu.
V Pekinu a kolem Pekinu jest asi 30.000 mužů,
v Šaniunu asi 10.000 mužů. V bojích u Tjencinu
jest prý na čínské straně jen asi 40.000 m. (e
V ostatních provinciích může býti asi 100.000
mužů, z nichž velký počet v údoli řeky Jance
V jižní- provincii (Lichunčangově) asi. 60.000
jest soustředěno.
Militir Wochenblatt
Nič
Artur
Jungl
Janec
Lichunčangův
Berlín
Peking
muž
Tunntinsa
10
article
»Berliner Tageblatt« oznamuje z Petro-
hradu: Sotva lze již pochybovati o tom, že
Rusko chystá se ke vpádu ze severu do Činy
a že bude postupovati na Peking prý na svůj
vlastníh vrub. Silné ruské zbrojenti poukazuje
prý k rozsáhlým operacím, které Rusko na se-
veru připravuje. Samo sebou se ale rozumí,
že by Rusko zakročilo jen k obnově pořádku
a bezpečnosti a k potlačení vzpoury. Předevčí-
rem opět opustilo 56 důstojníků Moskvu sibir-
ským rychlikem. Rovněž tak prý bylo vysláno
do Činy 94lékařů. Ruský červený kříž jevi
činnost horečnou.
Podle pařížského telegramu »Local A nzeigrue
jest prý vyjednávání mocností o modalitách za
kročení blízko konce. Nynější a budoucí úlohy
mocnosti mají býti tu vytčeny. Mysli se, že
bude nalezena forma, podle níž by Japonsko
bylo pojato do této smlouvy, týkající se solida-
rity státův. Jedna velmoc prý si přeje, aby
Turecko vyslovilo svou nelibost nad. tím, že
mohamedáni zúčnstnili se povstání v Čině.
Znrávy vvekénniíetnaldpez-kála aerruny vp Stu
rozhořčeny nad pekinskými zprávami, pokláda
se za záruku, že sultán řádění jistých mohame
dánských sekt v Číně sám odsuzuje.
x. Z Londýna, 18. července. Podla te-
legramu z Kanfonu ze dne 16. července ohlási
Lichunčan před svým odjezdem do Pekingu
tamním konsulům, že jeho cesta má dvojí účel
a sice zachrániti životy vyslanců a zejmena co
možná zjednati mín se státy cízími. Účinil prý
opatření proti nepokojům na jihu, ale z Pekinu
prý neměl v posledních týdnech žádných zpráv.
Local
Rusko
Peking
Moskva
Japonsko
Turecko
Čína
Londýn
Petrahrad
Berliner Tageblatt
11
article
K úplnému dohodautí států stran akee
v Číně pracuje se horlivě. Také Rusko se snaž
přispěti k této shodě. O tom svěďěí okolnost.
že Rusko opělně dalo ujištění, že nikdy neměl
v úmyslu vylučovati spolupůsobení Japonska při
obnově pořádku v Číně. Jenom proli přenešení
evropského mandátu na Japonsko činilo prý
námitky. Očekává se, že na ruských hranicíci
bude postavena silná branná moc.
a. Z Janova, 18. července. Němcek
poštovní parník »Sasko« připinl včera z Joko-
hamy do Janova. Jak janovské časopisy sděluji
bylo na parník, když jel podél čiuskélio pobřeži
zčínských děl střileno. Za svou záchranu
děkuje prý parník jen rychlosti, s jakou plul.
Z Vídně, 18. července. (C.-B.) Dle de-
peše lodi »Zenty« oznamuje rychlý posel japon-
ského vyslance, jenž vyšel z Pekingu dne
29. m. m., že poměry se zhoršily, čínské vojsko
ustavičně bomburďuje anglíeké vyslanectví, kam
utekli se všiehni cizinci a že spojené oddíly
branné moci, jež tam mocnosti poslaly, brání
se všemožně. Vyslanci doufají prý, že budou
osvobozeni
dellui
Dne 13. t. m. o 3. hodině odpol. 8000
mužů mezinárodního vojska podniklo vše-
obecný útok na číniskou čtvr
tjencinskou, jehož zúčastnili se tak
rakoušti vojáci na pevnině. Po tuhém kolisavém
bojí čtvrt čínská se všemi opevněními byla do-
byta 14. t. m. o 1. hodině odpoladní. Mezi
národní vojsko mělo 775 zabitých a raněných
O ztrátách rakouského hioufce nejsou žádn
zprávy.
adie
Z Eondýna, 18. července. (C.-B.) Dl
tjencinské depeše »Buily Expressu« z 15. t. m-
obnášely ztráty spojeného vojska dne 14.
t. m. 460 mrtvých s raněnýchi.
Témuž listu oznamuje jeho šanehajský do-
pisovatel včera z čínského pramene, že v
vyhlášce prince Tuana byl udán
den všeobecného povstánl. Šanchajšt
Čiňané prohlašují bez obalu, přistane-li v Šan-
chaji cizí vojsko, že budou na ně stěílati.
Tuan
Šan
Čína
Rusko
Japonsko
Janov
Sasko
Vídeň
Peking
Eondýn
Joko
Buit Express
12
article
»Daily Maif« sdělují ze Šanchuje 17. t. m.
Došly sem zprávy, že 9. t m. bylo povra-
žděno v Tajnaně, lilavnim městě
šan siského okruhu, 40 eizcimeů v a
100 činských křesamů. V okoti Šunsí
stojí asi 1000 dobře ozbrojených Či-
řamů.Hnuti proti eizineům šičí se rychle do
středni a jižní Činye e
Šanchajský zpravodaj vDailyo Mailu« dovídá
se, že prine Čina ji vyšší úřadníci, již jsou
cizincům nakloněni, byli radou Robertu H. ar
tov i (rediteli celnic), abý preht v přestrojení,
což by mu bývalo snadno, nohoť mluví plynně
činskyr Avánk on nechtěli zprehnouti sám a
opustit ostatni cizince. Hart prosil dvakráte —
naposleď 5. 1. n. — prince Tůzna, aby ušetrii
cizíncův, ale nedostal odpovědi a G. t. m. by
prý zabít.
»Daily Telegraph« oznamuje z Kantonu
Lřchunčan v rozmluvě s konsuly vyslovil
obavy o cizí vyslance v Pekině a sdělil, že
dostal od markýza Salisbura a francouzského
ministra zahraničních věcí souhlasné depeše.
v nichž vyzývají ho k ochraně cizincův a bu-
dou li povražděni, činí za zločin ten zodpovědny
vysoké činské úřadníky a hrozi jim trestem
smrtí. Sdělil prý tuto depeši císařovně- vdově
vyslovil naději, že ona přispěje nemálo k za
chránění vyslanců.
Z Londýna, 18. července. (Reuter.) Ja-
ponský vyslanec zdejší odevzdal na zahranič-
ném úřadě podobnou depeši jako ja
ponský vyslanec ve Washingtoně.
Z Washingtonu, 18. července. (Reuter.)
Zpráva zdejšího čínského vyslance, již doslal
od svého londýnského kollegy, že vysla ne
jsou ještě na živu, je datována 13. července
čínského letopočtu, což rovná se 9. t. m. dle
letopočtu evropského. Moenosti žádají se v ní,
aby nezničily Tjenein, neboť byt
mělo velmi zlé následky pro evropsko-činský
obchod. — Depeše je datována 16. t. m.
podepsána je od místokrále nankinského a vu-
čanskéhio železničního ředitele Šana.
Došla
Hart
Tůzn
Šan
Tajnana
Pekina
Salisbura
Londýn
Washington
Daily Maif
Reuter
13
article
Z Brusselu, 18. července. (G.-B.) Mi-
nistr zahraničných věcí dostal od tajemníka pe
kingského vyslanectva, Cartiera, tuto šanchaj
skou depoši ze dne 16. t. m. : Taotaj Šan do-
stal od šantunského guvernera tuto zprávu
Rychlý posel, jenž vyšel z Pekingu 9. t. m
vypravuje, že vyslanectva se ještě dob r
drže la.
Z Petrohradu, 18. července. (C. B.)
Činský vyslanec prohlásil ruské vládě, že
mandžurské události nestaly se ve
srozumění s pekinskou vřádou a slíbil poduti
své vládě vážný rozklaď a upozornit ji na zlé
následky, kdyby nepřátelství v Mandžursku ne-
s di
ustáloo
— »Nov. Vremja« oznamuje, že ticho-
mořské lodstvo bude rozmnoženo
1 obrněncem, 2 křižáky I. tř., 2 dopravními
loděmi a 10 minonoskami. Člyry minonosky,
jež jsou ve stavbě v Německu, odplují záby
do východní Asie. Jejich posádka odebrala se již
na svě místo.
Z Chabarovska, 14. července. (C. - B. )
Parník »Velkokníže Alexej« přivezl z Char-
bina 300 žen a dětí železničních zří-
zenců. Činská domobrana shromážďuje
se 40 verst od Charbina. Její tábor a stany je
viděti z purníku. Tamější zásoby dříví jsou
nedotknuty, rovněž řiční znamení. Řeka je svo
bodna.
Ze Šantunu, 18. července. (Reuter.
Lichuněan v audienei na rozloučenou za-
ručil konsulskému sboru klid a mír v severní
a jižní Číně. Oznámil prý do Pekina, že An-
glie— a Francie činí náčelníky — činské vlády
osobně zodpovědnými za životy svých vyslaneů
a příslušníků v Pekingu. Zároveň vyslovil, jediný.
jenžsi to mohl troufatí, pekingské vládě bez
raue
phebu vanebrvueacizkudna,že Anglie,
Francie a Spojené obce slibily mu již svou
ochotu, na niž bezpečí se při své dobré vůl
téz u ostatnfch mocností.
Cartier
Alexej
Ana
Brusel
Peking
Petrohrad
Německo
Asie
Chabarovsk
Chara
Šantun
Čína
Francie
Anglie
Reuter
Taotaj Šan
14
article
Guvernéři 11 provineií podali k trůnu spo-
lečný pamětní s pis, v němž doporučují
zřetel k těmto pěti věcem: 1. ochranu cizíeh
obchodníků a missionářů v celé říši, ať je vojna
nebo ne, aby se zachovala vážnost Činy jako
kulturního státu; 2. zachránční dosud žijíeíeh
vyslanců v Pakině, neboť potom bude možné
ještě vyjednávání, při němž vlády zachráněných
budou se moci Číny ujmouti; 3. omluvný list
německé vládě pro zavraždění barona Kettelera,
návrh na prostřednictví druhých moeností a pí-
semné ubezpečení dobrou vůlí Francii a Spo-
jeným obcím americkým; 4. úplnou náhradu
škody za všecky ztrály na cizíeh hrdlech
stateích; 5. nařízení vojenským a občanským
úřadům provincie pečilské, aby potrestaly lupiče
a nezbedné vojsko
Ze Šanchaje, 16. července. (»Reuter.«)
Není pocbyby, že telegrafované do Anglie
zprávy o pekingské reži jso
správně.
Pokud týká se stavu věcí v Sanchaji, je
zjevno, že vusunské tvrze byly se-
sTkeny.
Poslední dni pozorovalo se, že malý činský
parník odjížděl častěji z tvrzí se nákladními lod
kami ve vleku a s vojskem pro šanchajskou
zbrojnici a odlud vracel se nejspíše se stře-
livem pro tvrze. Cizí konsulové by rádi, aby
činské úřady zakázaly jízdy tohoto parníku,
ale ten jel kolem včera opět a s velkým ná-
kladem. Konsulové měli dnes poradu a usnesli
se zakázati v cizinských osadách prodej zbrané
Číňanům.
Jeví se zde rozčilení z různých pověstí.
jež zde kolují.
Z Petrohradu, 18. července. (C.-B.)
Viceadmirát Alexejev telegrafuje ministra
vojenství z Port-Arturu: Dne 31 t. m. půl set-
niny čitského pluku podniklo prohlídky po pra-
vém břehu řeky Pejha a dostalo se západně o
Taku do přestřelky s Číňuny. Jeden
důstojník a dva vojáci byli zabiti a 1 kozák
raněn.
Ketteler
Číňan
Alexejev
Artur
Čína
Francie
Anglie
Petrohrad
Port
Pejh
Reuter
15
article
Generál Gribský oznamuje z Blago-
věšěcnska: Číňané zřídili podél Amuru v Ajgunu
a Blagověščensku 20 verst dlouhé zá-
kopy a osadili je 40 děly. Při bombar-
dování Blagověščenska měli více než osm děl
2000 mužů.
»Torgovo promyšlaňaja Gazetá« oznamuje
z Tjencina: Hlídky oznámily 11. t. m., že Či-
ňané shromážďují se na severovýchodé. Japon-
ská pěchota, 750 Američanův a ruská i japon-
ská dělostřelba o 10. hod. zahájili ka no-
nádu. Činsné se 27 děly podnikli útok, byli
však zadrženi ruským a japonským dělostřele-
ctvem. Když generál Stessel pozoroval, že
pravé křídlo ustupuje, sesílil je 2. střeleekým
praporem. Japonská jízda bojovala poprvé.
Tuhý boj trval tři dni. Konečně
sdřelci a japonská pěchota, ses-
leni kozáckou dělostřelbou, od-
rzli Čiňany. Dobyto 3 dél a 360
ručnic a pobilo mnoho Číňanů. Japonci ztratii
67 muže.
Ruské lelegrafní szemlstvo oznamuje z Čífn
Prine Tuan mobříisoval prý as
950.000 mužů, již jsou rozděleni v několik
sborů. Severnímu sboru bylo nařízeno, aby vy-
pudil cizince na Amuru. Pekinskému vojsku
byly přiděleny čtyři sbory. Japonců je v Číně
23.000 m. Čínské loďstvo shromažďuje
se v čínském (Žlutém) moři, kde se očekává
nepřátelství.
Táž agentura sděluje z Nankinu, ž
tam panuje velký vojenský ruch proto,
že Japonci vstoupili na čínské územi. Ci-
zinci prchají do Šanchaje, kde je málo voj-
ska. Situace je znepokoji va,
Z Paříže, 18. července. (C.-B.) Zdejší
činský vyslanec doručil ministrovi zahraničných
věcí společný telegram m ístokrá lu
nankinského a honanského, jenž
byl některým vládám již sdělen,
Ministr dostal dále depeši nankinskéh
konsula ze dno 19. t. m., jež potvrzuje za-
vraždění italského biskupa a tr
missionářů v Honanu.
Gribský
Číňan
Hlídek
Stessel
Japonec
Blaga
Amur
Ajgun
Čína
Nankin
Šanchaj
Paříž
Američanův
16
article
Nankinský místokrál připouští, že byl pře-
kvapen nenadálým povstáním.
Karavana angliekých a amerických inže
nýrův a missionářů byla přepadena na šenské
cestě u Sjanjanu a mnoho osob bylo raněno.
Železniční komise sestávajfcí z jednoho
Francouze, Belgičana a 1 Itala jest obklíčena
v Šinitině (Pečili). e
Francouzský konsul oznamuje ze Šanchaje
13. července, že Číňané přepadli mísse v kraj
šekjanském a v Mandžursku.
Z Berlína, 18. července. (C.-B.) Dl
»Norddeutsche Allgemeine Ztgu« státní tajemník
hrabě Bülow oznámil člnskému vy-
slanci, že mu zatím nemůže dovoliti posílal
šifrované depeše nebo telegram
s umluvenými výrazy a že otevřené
depeše musí se mu předkládati dříve, než budou
odeslány, aby mohl dáti svolení k jejich vy-
pravení.
Francouz
Belgičan
Italos
Číňan
Bülow
Berlín
Sjanjan
Norddeutsche Allgemeine Ztg
17
article
Wolffova kancelář oznamuje z Čifu ze dne
13. t. m.: Japonský vyslanec v Pekině
psal 29. m. m., že čínští vojáci bombardují v
slanectva ve dne v noci, obležení mají nedo-
statek střeliva a jsou blízko záhubě, nepřijde-
záhy pomoc. Jak posel vypravoval, byli na an-
glickém vyslanectvu 4 mrtví a 13 raněných
Strážné vojsko mělo 16 mrtvých a 17 ra-
odi
něných.
Vojenská lod »Bulssard« odpluje po
zejtřku z Gibraltaru do Port Saidu. Včera při-
bylo do Gibraltaru také 2. oddělení I. loďstva.
Z Vídně, 18. července. (C.-B.) Do-
plňkem ku včerejší zprávě o osudu některých
Rakušanů v Činé, konstatuje »W. Abdpst« dl
spolehlivých zpráv, že námořský kadet RRudolí
Burgstaller neni u oddělení pekingského,
ale u tjencinského. O osudu Rakusan
v Pekingu není dosud žádných
zpráv.
Z Berlína, 18. července. (C.-B.) — Ná-
čelník lehkého vojenského lodstva německého
telegrafuje z Taku 15. t. m. : Dne 13. t. m
ráno 12 ruských a 2 německé setniny, 2 ruské
polní a 1 francouzská horní batterie flankovaly
tajského průplavu na výchoďu a rozvinuly je
dobyly 12 děl a vyhodily do povětří dvě skla
diště.
Wolffův
Rakušan
W Abdpst
Burgstaller
Gibraltar
Vídeň
Peking
Berlín
Port Said
Ná
18
article
Dle zprávy ruského admirála německý před-
voj pod g.l. Wencigerem bojoval znamenitě a
ztratil 6 raněných. Současně 3 americké pra-
pory, 700 Angličanů, 2000 Japonců, 200 Fran-
couzů a 15 Rakušanů napadli ze západu arsená
a činskou čtvrt.
Boj trval do večera za velký eh
ztrát a bez trvalého výslediku. Čí-
ňané bránili se tvrdošíjně. V 8 hodin večen
spojenci celi unaveni u stoupili. V noci do
stali do zálohy 2 německé setniny. Ztráty
spojene ů obnášejí 775 mužů.
Dle další telegrafické zprávy č inské po-
stavení i s ohraženým městem
tvrzí byly dobyty a ukořistěn
62 děl a. Podrobnosti není. i
Japonský generál oznamuje, že dle zprávy
japonského vyslance v Pekingu, vyslanectva
měla 29. m. m. jen ještě na dva dni potravy
— Ze dne 16. t. m.: Pravidel né
železni čmí s plojeni z Taku d
Tjeneina bude dle dnešního usnešení nej-
starších důstojníků 18. t. m. obnoveno vojen-
skými železničníky ruskými a spravováno, doku
vojenské poměry nedovolí, aby se doprava ode-
vzdala železniční správě. Anglický admirál
žádal, by se tak stalo hned. Rusové dráhu
opravili a obsadili.
Z říma, 18. července. (C.-B.) Pape
psal kardinálu-vikáři, če čínské události naplňuji
bolem jeho duši nejen pro prolití tolika kře-
stanské krve, ale také pro strach a obav
o apoštolský vikariát a nebezpečí, jež hrozí
missionářům a křesťanům. Vyzývá církevní
obce k modlitbám, by bůh vzbudil myšlenku
míru a svornosti a ukončil zpuštění a krve-
prolití.
Angličan
Rakušan
Rus
Pape
Peking
Japonec
Fran
19
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 18. července. (C.-B.) Reute
rova kancelář sděluje z Pretorie ze dne 17.
t. m.: Včera napadli Burové levé křídlo posice
Polecarewovy bezvýsledně. Polecarew nechal ve
svém postavení zdánlivou mezeru, která však
mohla býti ovládána palbou lodních a polních
děl. Burové postupovali opatrně. Když dělo-
střelectvo anglické počalo náhle prudkou palbu.
ustoupili. Také Springs Burové napadli a po
prudkém boji přibližilí se až na 50 yardů k po-
sici irského pluku. Velitel byl vyzván, aby se
vzdal. V odpověď vypálil pluk salvu, načež Bu-
rové rozptýlili se všemi směry.
Z Londýna, 18. července. (C. - B.) Reuter.
kancelář oznamuje z okolí Rooikranzu ze dne
15. t. m.: Generál Rundle, jenž pokračoval
ve svém pochodu, selkal se u Rooikranzu, se-
verozápadně od Vieksburku, s nepřátels kým
předvojem. Burové, jichž bylo 150 mužů,
ponenáhlu ustupovali.
Generál Brabant oznamuje: Britsk
dělostřelba střilola celý den na návrší a Bra-
bantovo vojsko se zemanskou jízdou postoupilo
za prudké střelby. Před západem slunce zpozo-
rován velký houf Burů, již ve vzdálenosti as
5 anglických mil táhli přes kopce na pomoe.
Zdá se, že nepřitel chce vyraziti z hor. B
bude možná zejtra obnoven.
Pretorius
Polecarewův
Burová
Rundle
Rooikranza
Londýn
Brabant
Reuter
20
article
Ze Zeerustu, 18. července. (C.-B.) V -
litel Suyman sesadil genarála Diel a rere
s velitelství a degradoval ho.
Z Londýna, 18. července. (C.-B.) »Daily
Express« dovídá se z Beiry, že na britského
konsula Mac Mastere byl učiněn attentát-
Konsul byl bodnut dýkou do šlje. Pochybuje
se, že vyvázne životem. Útočník byl zatčena
do vězení dopraven.
Z Londýna, 18. července. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Vojsko anglické zatlačuje
Deweta stále více na Harysmith. Vše jest při-
praveno k postupu na Makadodorp, kterýž za-
hájí Hamilton s nově utvořenou divisí.
Z Londýna, 18. července. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafuje z Pretorie 17. července:
Nepřítel podnikl včera rozhodný útok na
levý bok generála Polecarewa a po-
dél našeho levého křídla. Pokusil
se několikrát o postavení útokem, při čemž došlo
k boji muž proti muži a füsilieři byli vy-
zváni, aby se vzdali. Avšakl irští füsilieři a osadní
vojsko bránili se statečně. Nepřítel
ztratil 15 mrtvých, 50 raněných a čtyři zajatě.
Anglíčané měli 7 mrtvých a 29 raněných; 23
muži pohřešují se.
1500 Burů prolomili korden,
jejž utvořily mezi Betlehemem
a Vicksburgem brigády Hunterova
a Rundlova a odtáhli k Lindlleyi,
jsouce ostře pronásledování Pagetovou a Broud-
woodovou brigádou.
Diel
Mac Mastere
Dewet
Hamilton
Roberts
Polecarewa
Betlehem
Vicksburg
Hunterův
Rundlův
Lindlleyi
Pagetův
Broud
Zeerust
Londýn
Beira
Pretorie
Daily Express
21
article
Telefonické zprávy„Nár. Listůl.“
Telefonické zprávy„Nár. Listůl.“
Německé memorandum o vládních
jazykových osnovách pro Moravu.
Z Vídně, 18. července. Němci dnes
uveřejňují pamětní svůj spis o moravských
jazykových osnovách dra. Körbra.
Po historickém úvodu, vyličujícím vývo
platnosti jazyka německého v úřadech mo-
ravských, praví se ve spise: Z německého
rázu vnitřního služebního jazyka ve spojení
s úplnou paritou obou zemských ve sluzbě
vnější vyvinuly se na Moravě stálé poměry,
kteréž se úplně osvědčily. Proti tomuto
osvědčenému a obvyklému způsobu nebylo
podáváno žádných námitek. Z kruhů obyva-
telstva na Moravě nebylo do posledních
málo let pronášeno žádné žádosti po zave-
dení vnitřního českého jazyka úřadního na
Moravě. Je známo, že zeměpanské úrady ja-
zykovým poměrům Čechů vždycky vyho-
věly. Důkazem toho je, že na porušování
práva pro nedostatečnou jazykovou znalost
úřadů nebylo podáváno veřejnosti ani pří-
slušným faktorům stížností po nápravě. (9)
Úřady samy, třeba ne všechny jejich orgány,
disponovaly vždyeky dostatečnou jazykovou
znalostí, by vyhověly jazykovým požadav-
kům, kladeným na úřady. Tím bylo vyho-
věno zásadě rovnoprávnosti, by každý Ně-
mec a každý Čech v celé zemi byl ve svém
jazyku slyšán a aby dosáhl vyřízení svým
inzvkem. Není to výronem individuálního
práva národností, jakým způsobem a kte-
rými orgány stát uspokojuje jazykové ná-
roky obyvatelstva. Úprava otázky této má
býti předmětem státního zákonodárství, které
za trvání jednotné správy nemůže postrá-
dati společného jazyka dorozumívacího.
Němec
Čecho
Morava
Vídeň
22
article
Základní příčiny národního sporu mezi
Němci a Čechy třeba hledati v úplně myl-
ném názoru českém, jakoby vnitřní jazyk
úřadní u zeměpanských úřadů byl býval-
vsunut do rámce čl. 19. státních základních
zákonů. Zásadám všeliké politické logiky se
totiž příčí domnívati se, že by byli němečtí
politikové, tento zákon stvořivší, stanovením
rovnoprávnosti všech jazyků chtěli odstraniti
užívání německého jazyka jako jazyka vnitřní
služby.
Stanovisko Němců moravských k otázce
zavedení vnitřního českého úřadního jazyka.
bylo v politických dějinách posledních tří
let úplně a jasně projeveno. Stanovisko proti
vnitřnímu úřadnímu jazyku českému je způ-
sobeno především snahou po národním sebe-
zachování. Také dnes mohou Němci jenom
položiti na to důraz, že trvají při zachování
německé vnitřní řeči úřadní. Zavedení vnitř.
ního úřadního jazyka českého, ať je obsáhlejší-
neb omezenější, znamená nevyhnutelně za-
tlačení německého živlu ze soudnictví a ve-
řejné správy. Není to čistou otázkou úřadni-
ckou, nýbrž spíše otázkou zachování dosa-
vadního národního rázu německého území.
Neboť tou měrou, jakou Němci jsou donuco-
váni vzdalovati se funkcí veřejného života,
stejně, pomalu sice, ale jistě postupuje po-
češťování míst dosud německých.
Němec
Čecho
23
article
Zkušenost dokazuje, ze úřadníci, kteří
vstupujíce do služby uměli česky jen nedo-
statečně, osvojili si jazyk ten poměrně ve
krátké době tak, že mohli vykonávati vnější
službu úplně správně. Kdyby však platil če-
ský úřadní jazyk, musil by již při svém
vstupu do úřadu úřadník míti takovou zna-
lost českého jazyka, jakou za dřívějších po-
měrů a při velké pilnosti a při nejlepší vůli
by nemohl sí zjednati. Pro ten případ, že
by zaveden byl vnitřní český úřadní jazyk,
byli by němečtí úřadníci úplně diskvalifiko-
váni a německý živel byl by z veřejného
života zatlačen. Němci moravští proto musejí
trvati při požadavku, by pro úřadní jazyk
ve vnitřní službě byl zachován dosavadní
stav a aby německému jazyku pro budou-
cnost přikázány byly ty funkce, které v ja-
zyku tomto jsou konány, ne snad toliko
v zájmu německé národnosti, nýbrž hlavně
ku blahu státu, s nejlepším dosud úspěchem.«
Po té následuje kritika jednotlivých
ustanovení a článků o úřadování vnějším.
Při § 2. vytýká se, že v něm není obsaženo
ustanovení, kterým jazykem mají býti zapi-
sována úřadní prohlášení, rozhodnutí, jakož-
i jiné události při jednání soudním, jestliže
strany neužívají stejného jazyka. Rovně
chybí ustanovení o jazyku protokolů při
dvojjazyčném řízení. Není oprávněno usta-
novení 8 3, že jenom znalci, kteři nejsou
orgány zeměpanských úřadů, mohou ve
svých výpovědech užívati obou jazyků zem-
ských, že však znalci, kteří jsou orgány
zeměpanských úřadů, mají svá dobrozdání-
podati jazykem, v němz se ma dle § 2. ří-
Němec