2
article
Strůjce smýšleného atentátu z kono
pišťského parku před soudem.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
—váč. V Táboře, dne 1. května.
Běda našim lidem, běda pověsti českého jmena
proběhne-li německým tiskem jednou za čas třeba
i drobná zprávička z germánského pera o »národ-
nostních« poměrech na zdejší půdě. Běda nám, hra-
jeli při tom sebe podřízenější roli někdo z armády
nedotknutelných prusofilů, kteří pod rouškou utlačo-
vaných trpitelů staví se před zrakem Evropy nejra-
ději za politováníhodnou oběť rozplameněných ná-
rodních vášní v Čecbách a jerišskou troubou sesuro-
vělého svého tisku svolávají na české hlavy blesky
slepé nenávisti celého světa. A čtoucí obecenstvo
nejširší ciziny, nemohoucí čerpati z pramenů vlastní
zkušenosti a odkázané jen na mrtvou literu vylha-
ných zpráv, maluje si nás v duchu jako litou zvěř,
jako národ krvelačných stvůr, ne-li dokonce lido-
žroutů... Za to však páni fabrikanti takových smý-
šlených, zostouzujících historek, roznášených drátem
a jiskrou elektrických apparátů do všech koutů ne-
přátelského ovzduší, spokojeně tráví v srdci společ-
nosti české a vtírají se do ní beze všeho odporu dál
a se sladkým úsměvem plní si kapsy sumami tuč
ných honorářů, jichž vyzískali nekalou svojí živností
a za zády se nám, lhostejným trpitelům i zákeřni-
cky obelhané cizině, od plic vysmívají. Tito lidé ne-
mají v těle ani kousku cti, ani špetky studu. Jim do-
stačí sehnati o českém lidu lže nejbídnějšího druhu
— ale ani ve snu jim nenapadá starati se o nápravu
a podání satisfakce, i když se jasně přesvědčí, že
v kšeftovní zaslepenosti sami byli hanebně mystifi-
kováni a podvedeni, ba že sedli na vějičku námez-
ným darebákům a utrhačům národní cti . ..
Jim
Tábor
Evropa
3
article
Ovšem, vrána vráně oči nevyklove.
Dnes máme na mysli podobný sensační případ
z listopadu minulého roku, afféru, jež svým pozadím
zavadila o čarovný zámek konopišťského zátišía
majetek praesumptivního následníka panovnického
trůnu. Nepopíratelně stalo se tak jen z příčiny
otravné národnostní zášti proto, aby se rozneslo da-
loko široko za pohraniční šraňky, že jsme lidem
surovým a nebezpečným, jemuž z jistých míst prá-
vem dostává se v úděl stálého odkopávání a mrzkého
pohrdání.
Bývalý klíčník arciknížete Františka Ferdinanda
d'Este, Němec Josef Tandler z důvodu, aby do-
cílil úřadního přeložení z Konopiště do Vídně, po-
užil k tomu zlomyslné, ba přímo darebácké zbraně,
tím, že na svého sluhu, Němce Reinholda Fritscha,
v zámeckém parku zosnoval attentát a to s vervou
prohnaného kriminálníka a s úmyslem, aby vše
svalil na bedra — jakýchsi českých ana-
chistů! Skutečně také zavedeno již soudní řízení
v záležitosti této a vyšetřování vedlo se z počátku
proti neznámým pachatelům. Netrvalo však dlouho
a svedený spolupachatel smýšleného »attentátu«, pa-
trně dohnán k tomu trpkými výčitkami nespokoje-
ného vnitra, dostavil se dobrovolněk
soudu, kdež kajícně se přiznal, že byl
kté snůšce vymyšleností a surových
lží mrzce naveden . .
Este
Němec
Tandler
Fritsch
Vídeň
4
article
Sluha Reinhold Fritsche prohlásil při tom, že jej
bývalý jeho pán, zámecký klíčník Josef Tandler
k tomu různými sliby donutil, aby vyšetřujícímu
soudci stvrdil do očí řadu vybájených nepravd, jako
by mu neznámými českými lidmi byla okna bytu
kameny vytlučena a jakoby druhého dne po bombar-
dování příbytku byl Fritsche dvěma Čechy přepaden
v zámeckém parku a jimi do krve ztýrán. To vše
prohlášeno bylo Fritschem dodatečně za kompliko-
vanou, hanebnou lež, za vymyšlené, smělé sprosťácví
a když následkem toho obrátilo se ostří hnusných
léček proti jich vlastnímu strůjci, vůči osobě zákeř-
ného falsifikatora těchto bezpodstatných, neodůvod-
něných zpráv, zavládlo — hle! — ve štváčských
listech náhlé utišení a odnikud neozvalo se ani
hlásku na očistění zhaněného jmena, na obhájení cti
zářící leskem glorioly nad hrdým čelem našeho ná-
rodního celku. Ba o možnost nápravy té neděje se
pokusu ani dnes, kdy před čtyřčlenným senátem
krajského soudu v Táboře utrhačná afféra z pověst
ného listopadového večera končí kriminální dohrou,
jejíž smutným hrdinou jest právě bývalý arciknížecí
klíčník, 42letý zfanatisovaný německý nacioná! Joseí
Tandler.
Fritsch
Tandler
Čecho
krajský soud v Tábor
5
article
sepsán o události obšírný protokol. Fritsche předlo-
žil četníkům dva těžké balvany, jež prý v bytě slu-
hově našel a podezření z atentátu svaloval otevřeně
na místní české obyvatelstvo, jelikož prý
v parku den před tím pomazán byl německý text
orientačních tabulek . ..
Od té chvíle střežen byl arciknížecí zámek i širé
jeho okolí eskortou plně vyzbrojeného četnictva a téměř
každá skulina, vedoucí do vnitra panského ma-
jetku neušla zvláště bdělým zrakům erárních strážců
A přece již druhého dne na to po půl sedmé ho-
dině večerní, překvapena byla celá krajina nenadálou
pověstí nové hrůzostrašné aféry. V té chvíli povola
k sobě klíčník Josef Tandler dva z četníků, před
zámkem patrolujících — Frant. Ludvíka a Rudolfa
Malého — a zvěstoval jim k nemalému překvapení,
že jeho sluha Fritsche právě byl v zad-
ním křídle parku, na cestě v lípovém
stromořadí přepaden a utlučen. Četníci
odebrali se hned na místo vylíčeného atentátua
našli tu skutečně sluhu, ležícího k zemi obličejemi
zjistili také, že všechny známky nasvědčují skutečně
provedenému násilí.
Fritsche později vyprávěl, že útočníci, kteří
prý česky spolu hovořili, zasadili mu ně-
kolik ran do zad holí a kameny. Napadený ubíral
prý se v kritickém okamžiku od Šiberny k zámkua
nesl si domů kus uzeného masa a bochník chleba.
Fritsch
Tandler
František
Ludvík
Malý
6
article
Byv ze zadu náhle přepaden, ztratil prý tyto věci a
protože bylo již valné přítmí, pachatelů, kteří po činu
opět rychle zmizeli, by nepoznal.
Na to telefonováno ku příkazu četnictva pro
soudní lékaře do Benešova, neboť Fritsche upadal
každou chvíli v bezvědomí. Zároveň prohlednuto ještě
téže noci místo, jež označeno bylo jakožto jeviště
nenadálého činu a konstatováno, že kůra u jedné
z lip ve stromořadí, k Šiberně se vinoucím, byla
odřena jakoby po čerstvých ranách holí nebo tupým
úderem kamení a konečně nedaleko odtud nalezen
pecen chleba a v papíru kus uzeného masa.
Když se četníci k loži zraněného opět vrátili a
po bližších podrobnostech atentátu pátrali, jelikož
Fritsche už opět nabyl vědomí, podával ke všemu
tomu klíčník Tandler podezřelá vysvětlování a v li-
stopadu vypravil se do Benešova ve značném a pa-
trném rozčilení k soudu.
V zápětí na to vypravila se do zámku úřadní
komise s obvodním lékařem p. drem. Václavem Kra-
cíkem a MUDry. Kamenickým a Ornsteinem. Fritsche
byl lékaři důkladně prohlédnut, ale ku všeobec-
nému úžasu neshledáno na něm ani
nejmenšího poranění. I pronesena poprvé
domněnka, že si sluha asi aféru vymyslil
a že je spíše prostým simulante m.
Za nedlouho potom odejel Reinhold Fritsche do
Děčína a již třetího dne po jeho odjezdu přinesla
štváčská »Tetschen-Bodenbacher Zeitung« novoua
ještě hroznější zprávu o české surovosti v okolí ko-
nopišťského zámku.
Nicméně však neuplynul ani týden, kdy se
Fritsche z Děčína do Benešova opět
vrátil a prvé kroky vedly jej do bu-
dovy okresního soudu, kdež učinil
obšírné doznání, že totiž na celém
atentátu není ani zbla pravdy a že ku
všemu, co provedl, byl Tandlerem úsi-
lovně donucen.
Fritsch
Václav kra
Mudra
Kamenický
Ornstein
Tandler
Benešov
Děčín
Bodenbachry Zeitung
7
article
Vyznání sluhovo působilo po šírém okolí dojmem
nejmocnější sensace a na oba muže, kteříž tak bídně
podvedli veřejnost i soudní apparát, učiněno trestní
oznámení, jehož výsledkem bylo, že Fritsche odsou-
zen byl již 18. listopadu v Benešově pro přestupek
podvodu (§ 461) a pro přestupek zúmyslného poško-
zení cizího majetku rozbitím oken (§ 468) do vězení
na 4 neděle.
A tu teprvé uvolnilo se odsouze-
nému ještě větší měrou v zadržované
výmluvnosti. Bez ostychu a s tupou lhostej-
ností jal se povídati vše, co věděl a právě ne-
málo zajímavá směs jeho údajů, jež
vesměs prokázaly se v plné shodě s celou
řadou faktických okolností, tvoří substrat
dnešní žaloby, vznesené na bývalého klíčníka Josefa
Tandlera v trojím směru pro zločin pod-
vodu a pro přestupek zúmyslného poškození cizího
majetku.
O žalobě jedná se před táhorským soudema
aféra, jak z návštěvy líčení souditi možno, budí i ve
zdejší veřejnosti účasť největší.
Při líčení předsedá sám president pan Vojtěch
Exle, votanty jsou radové pp. Boubelík, Jahoda a
Fritz, veřejnou žalobu zastupuje náměstek státního
zastupitelství p. Konrad. Obhájcem obžalovaného je
dr. Bendiener z Prahy.
Fritsch
Tandler
Exle
Boubelík
Jahoda
Fritz
Konrád
Bendiener
Benešov
Praha
8
article
tovati tak, jak si Tandler přál. I nařídil mu Tandler,
aby se rychle posadil a celon událost
mu podrobně od slova k slovu diktoval
tak, jak ji právě u soudu o 3 dny sám
přísežně dosvědčil.
K dotazu táborského vyšetřujícího soudce pro-
hlásil Fritsche se vší určitostí, že Tandler asi rozbil
obě tabulky v okně jeho bytu sám a to
kameny, jež do světnice ve tmě potají
vnesl.
Zjistilo se totiž k nemalému úžasu, že otvory
v okně, rozbitím povstavší, jsou naprosto a mno
hem menší nežli dle obrysů kameny, ve světníci
domněle nalezené.
Když pak brzy na to do zámku povoláni byli
řemeslníci, aby opět vše, čeho bylo potřeba, spravili
(Josef Dráb, Frant. Chobotský a Vojt. Pazdera, ve-
směs z Václavic), bylo jim chování Tandlerovo ne-
obyčejně podivné, ba nápadné. Nikdo z nich se
s ním přece do rozpravy nepouštěl a Tandler počal
jim z ničeho nic samovolně vnucovati náhled, ba
přímo je vyzýval, aby jen doznali, že prý by se
otvorem v rozbité zevní tabuli dala snadno prostrčiti
hlava, jak je veliký. Ale mistři na vlastní oči viděli,
že to byla díra v průměru necelých
dvou centimetrů! A k tomu všemu počínal si
Tandler podrážděně, byl velice rozčilený — a co
hlavního — jakkoli nikdy před tím če-
ského slova nepromluvil, jelikož mu české“
slůvko bylo nejprudším jedem, pronesl se tehdá k vá-
clavickým občanům: »Tyš nepoctyvě šíct,
tak sem stracená!«
Brzy po prvém soudním výslechu ze 4. listopadu
snažil se Tandler Fritscha z Benešova odstraniti i
nabídl mu proto místo u vrchního zahradníka hr.
Tandler
Fritsch
Dráb
František
Chobotský
Pazdera
Tandlerův
Tandler Fritsch
Václavice
Benešov
9
article
Thuna v Děčíně. Dne 10. listopadu pak,
když Fritsche předvolán byl k soud-
nímu výslechu do Benešova, nepustil
jej Tandler dříve z domu, dokud mu
sluha nestvrdil přísahou a kleče před
krucifixem, že soudu udá všecko tak,
jak ho to Tandler naučil.
Až sem sahá první odstavec žalobního spisu, po
jednávající o případu rozbitých oken, k vůli nimž
zavedeno bylo původní vyšetřování »proti neznámým
pachatelům« pro zločin dle § 85 b).
Odstavec druhý týká se smýšleného atentátu ze
dne 2. listopadu v zámeckém parku.
Tandler při svědeckém výslechu v Benešově
tvrdil, že 2. listopadu k večeru meškal u lesního
Josefa Hofbauera v myslivně »Šiberně« návštěvou.
Několik minut před půl sedmou z myslivny prý
odešel a dostal se postranní branou do zadního stro-
mořadí parku; před branou setkal prý se nahodile
s četnickým závodčím Františkem Ludvíkem, jenž tu
od předešlého dne trvalou hlídku konal. Když pak
prý Tandler popošel do parku asi na 80 kroků, při-
kvačil k němu sluha František Hula a ustrašen dával
prý mu na jevo »různými posuňky« (snad asi proto,
že s ním měl zakázáno česky mluvit; pozn. ref.), že
se v parku něco přihodilo a volal prý zmateně stále
jmeno »Franc!« Tandler prý zrychlil krok lípovým stro-
mořadím a tu prý zahlédl na cestě bochník chleba a ne-
daleko od toho Fritschův klobouk i vzpomněl prý si, že -
sluha asi zažil nějaké dobrodružství. I pospíšil si
nyní ještě více do zámku a když prý
tam Fritscha nenašel, vrátil prý se
k lípovému stromořadí, v jehož středu
spatřil už dělníka Hůlusponocným Sy-
slem a četníkem Ludvíkem vésti zraně-
ného Fritscha směrem k zámecké bu-
dově.
Thun
Fritsch
Tandler
Hofbauer
Šiberna
František Ludvík
Hula
Franc
Fritschův
Ludvík
Děčín
Benešov
10
article
S tímto odstavcem vymýšlené báje zabývá se ža-
loba nadmíru podrobně a uvádí nekonečný řetěz
fakt, prokazujících, jak průzračným a vypočítavým
bylo Istivé a vychytralé jednáni obžalovaného Tan-
Již výpověď Fritschova jest nemálo pozoruhod-
nou. Bývatý klíčníkův sluha již po odsouzení v Be-
nešově prohlásil totiž soudu, že se 2. listopadu do-
stavil do lípových alejí k rozkazu Tandle-
rovu k večeru o půl sedmé. Pojednou za-
slechl nedaleko sebe dvě dunivé rány, jakoby někdo
holí zabušil do jedné z líp; hned na to byl zne-
nadání někým za krk chycen, k zemi
povalen a několika ranami do zad pře-
kvapen. Rozčílením ztratil Fritsche chleba a maso,
jež si odnášel pod pažím domů k večeři a také prý
mu vklouzl po prvé ráně do hrtanu umělý chrup,
takže nemohl volat o pomoc. Rozhlédnuv se pak na
zemi kolem sebe, spatřil tu státi jediného
Tandlera...
Před tím ani potom nikoho od sebe běžeti ne-
slyšel i bylo mu také nevysvětlitelno, že se k němu
na zem Tandler schýlil a že mu jakoby s předhůzkou
pravil: Zde přece nemůžete zústat ležet,
co vám to napadá, pojďte si lehnout
tamhle do houští stranou, půjdu zatím
pro žaadarmy.« A hned na to Tandler Fritscha
vybízel, aby jen oznámil četníkům, že byl dvě-
ma česky hovořícími dělníky pře-
padenakamenová n.
Po tomto doslovu Tandler ze stromořadí zmizel.
Fritsche, chtěje již se odebrati na označené místo
v postranní houštině, chystal se povstati. Tu však
objevil se před ním ponocný Sysel, jemuž ze záme-
ckého personálu Fritsche o spáchaném »atentátu«
nejprvé vyprávěl. Ponocný odkvapil hned potom do
zámku pro sluhu Hulu, jejž vyzval, aby si s ním
pospíšil pod lípy, kde prý leží stlučený Fritsche.
Fritschův
Tandler
Tandler Fritsch
Fritsch
Ponocná
Hula
Tana
Be
11
article
Hula však věděl, že se Tandler odebral z večera
do Šiberny, chtěl tam odběhnouti postranní branou,
aby mu sdělil, co se stalo. Ale tu u samé brány
již — — Tandlera potkal a zprávu
o události mu podával...
Jak viděti, byl výstup scenicky s neobyčejnou
promyšteností a technikou navléknut i sehrán;
neboť v kritické chvíli, kdy intrikán Tandler s Hulou
u brány mluvil, vracel se právě z provede-
ného satentátu« směrem od lípového
stromořadí, ne ze Šiberny a stavěl se,
jakoby ho zpráva překvapovala.
dlera.
Hula
Tandler
12
article
Bližší podrobnosti případu, jehož domnělým je-
vištěm staly se dle původního tvrzení zasvěcených
osobností křoviny zámeckého parku a byt klíčníkova
sluhy, dostatečně jsou veřejnosti známy. V pražské
»Bohemii«, jakož i v celé řadě jiných prušáckých
listů, objevila se v listopadu »zaručená« zpráva pod
titulem »Česká bestiálnost«, v níž se vyličovalo, že
prý v konopištském parku byly přes noc pomazány
německé nápisy, že v zámku rozbita okna a že zá-
mecký sluha Reinhold Fritsche, jenž tyto příhody
šel oznámit četnictvu do Benešova, byl při svém ná-
vratu v parku dvěma Čechy přepaden, jimi rdousen,
pošlapán a zbit, až mu vyraženy zuby, jež prý mu
v hrdle vězet zůstaly, takže prý mu ani možná ne-
bylo dovolati se pomoci. A poněvadž prý mu také
do úst nacpána byla hlína, písek a listí, nalezen prý
byl Fritsche druhého dne z rána v postranní houštině
polozardousený v úplném bezvědomí a když prý na
to dopraven byl do bytu, jehož okna mu den před
tím byla vymlácena kamením, začal prý plvati
krev . .
Úřady benešovské ovšem osvědčily v pátrání po
stopě českých anarchistů horlivost přímo úžasnou.
Již 1. listopadu, když klíčník Tandler po osmé
hodině večerní oznámil četnictvu benešovskému, že
byt sluhy Fritsche byl »neznámými pachately« kame-
nován, vypravili se do zámku neprodleně četničtí zá-
vodčí Frant. Koděrič a Robert Malina a v přítomnosti
domněle přepadeného Fritsche i klíčníka Tandlera
Fritsch
Čecho
Tandler
František
Koděrič
Malin
Benešov
Bohemia
13
article
V obšírné žalobě, o níž konstatovati dlužno, že
jest zpracovaná po právnické stránce velmi důkladně.
vyvozuje se na předním místě, že obviněný v listo-
padu před soudem benešovským křivě svědčil.
Odpřisáhl totiž, že prý večer, kdy okna sluhova
bytu byla domnělými útočníky rozbita, přišel Fritsche
přede dveře jeho pokoje a že mu příhodu oznamo-
val. Naproti tomu prohlašuje nyní Fritsche, že se
s Tandlerem tehdá setkal na zámeckém dvoře, v mí-
stech, kde byl uvázán hlídací pes. Ze dvora odebrali
se oba mužové k vyzvání Tandlerovu do Fritschova
bytu, kdež Tandler z nenadání přiskočil v panující
husté tmě k oknu, v téže chvíli že zařinčelo
sklo, pak že ukazoval Tandler Fritschovi dva ka-
meny ležící na podlaze a potom teprve
že telefonoval do Benešova.
Naproti tomu odpřisáhl Tandler u okresního
soudu, že se do Fritschova bytu odebral neprodleně,
když mu sluha afféru o vytlučení oken zvěstovala
že prý nejprve četnické stanici telefonoval a potom
teprve rozsvítil kahanec, ve kterémž okamžiku za-
hledl prý na zemi ve světníci dva objevené kameny,
z nichž jeden prý ležel ve vzdálenosti 2 metrů, druhý
pak 50 cm. od rozbitého okna.
Ještě však nežli se dostavili četníci, vzal Tan-
dler Fritsche stranou a připravoval
ho k tomu, jak má před žandarmy vypo-
vídat. Fritsche nemohl si z počátku průběh pama-
Fritsch
Tandler
Tandlerův
Fritschův
Tandler Fritsch
Benešov
centimetr