ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 287aaf10-676c-11dc-908b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 16, place 14, work 4
1 article
o jinými povinnosti, domáhají se rovných a ni i práv a nijakých výsad a milostí. Požadavky jejich jsou tím více slušné a odůvodněné, že to, čeho byli zbaveni a čeho se domáhají, při- znáno Čechům nejen platnou ústavou, nýbrž už v době předústavní, na př. kabinetním listem císaře Ferdinanda atd.«
Čecho Ferdinand
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 385—388. — První máj. Je opozděný letos. Jindy rozevírá bez již svůj vonný květ, tentokráte sotva že zazelenal se kaštan. Příroda sice, když káže potřeba, umí si přispíšiti, pozorujeme to °vůkoi všude, ale zdá se, že dřívější význam prvního máje již se nevrátí, kdyby sebe více si popílila. Druhdy byl to svátek všech lidí dobré vůle. Všech. kteří toužili po volném oddechnutí, po zavanut zdravého, svěžího vzduchu, po koberci bledě- zeleného pažitu, po pampeliškách a sedmikráskách a po zlatých třásních čilimniku. Kdo mobl, opustil zimní útulek, zanechal práce a ve svá- tečním úboru vypravil se do boží přirody. Je to starý zvyk, rozšířený po celé Evropě. Je to odložené poněkud uvitání jara; touha po něm, která jeví se v celé řadě zvyklostí ještě z dob pohanských. V Praze putoval lid do
Hall Cain Evropa Praha anglický spisovatel
3 article
Stromovky, kde již od pěti hodin hrála hudba, ve Vídni mají svou »Praterfahrt« v Paříži první velikolepou vyjížďku do boulon- ského lesíka, v některých městech anglických je první květen ode dávna svátkem v Lon- dýně přeložili to na Letnice — všude vitá se radostně první máj. Tu pojednou rozletěla se světem zvěst, že sociálně-demokratické dělnictvo chce první máj konfiskovati pro sebe. A stalo se skutečně. Před sedmi lety dán pojednou nej- vyššími autoritami organisace sociálně-demokra- tické rozkaz, v den prvního května nepracovati, nýbrž shromážditi se pod šírým nebem, po pří- padě v krytých místnostech, pořádati přednášky a zábavy, baviti se, radovati a posilňovati- Obyvatelstva, ikteré není vřaděno do bataillonů dělnických, zmocnil se strach z tohoto dne a týž rázem proměnil se v den strachu a zdě- šení. Jednotlivci — a byli to zejmena obchod- níci židovští — zavírali krámy, opouštěli velká centra průmyslová a také obyvatelstvo křesťanské chvělo se před tím, co díti se bude, až řečníci a také lihem rozpálení dělníci vraceti se budou ze svých schůzí. Zatím minul první »první máj« zcela klidně a bez porušení pořádku. Minul i druhý a všechny následující. A dnes již nikdo před prvním májem neprchá, nej- méně ale prchají naši spoluobyvatelé židovští. Leč navzdor tomu první máj přestal býti svát- kem lidu vůbec, dnes je to výhradně svátek dělnický. — Letošní první máj je smutný.
Vídeň Paříž
4 article
rozléval se z nich po celé světničce, a z ní šířil se i po ostatním stavení. Otec, matka, ba- bička libují si, že to jaro tak dědečka pozdra- vilo, ale Josífek jest ve svém srdéčku přesvěd- čen a hrd, on že to byl, jenž od dědečka smrt zahnal. A nyní po létech sám v plném jaru žits volá smrt na sebe! Ten stařeček tehdy prosil alespoň o rok ještě boha a tolik toho věděl, co by zde ještě zařídil a on, mladík, že nemá již, čemu by žil? Toto přirovnání všeptl mu do duše jarní vánek, když přistoupil k oknu, aby ochladil roz- pálenou skráň. Ano, ano, horší jest vetchého starce !. Tak posmívá se čilý větřík, tak hvízdá mu kos dole v zahradě ! »Podívej se na své srdce,« bzučí včelka, k oknu zabloudilál »Rozehřej čistou, účinnou láskou k blížnímu, vlasti a práci tu ledovou kůru sobectví, která dosud srdce tvé svírala a pak snadno zmocníš se strašáka, jenž se v něm usídlil. — Jest to stvůra blaseovanosti, požívalství, lenosti. Přemoz ji, odhoď daleko od sebe a ještě kameny na ni naházej, aby se již nikdy k tobě nevrátila. A srdce tvé počne opět čile tlouci a ukážeti všude kol kolem tolik práce, tebe čekající, že nebudeš již více život svůj nazývati bezúčelným.« A jako tehdy v oči dědouškovy, padá nyní i v zrak Josífkův paprsek naděje v nový život a duše jeho v tom jarním jasu okřívá a jistě se i — uzdraví. jeo Smrt plyne po vodě..
Josífkův
5 article
Ráno jen se lilo. Nemilostivá příroda dnes, kdy by se na celé kolo smáti měla, v nepěkné je náladě. Má snad k tomu příčinu. Na místě aby se lidé veselili pod modrou nebeskou klen- bou, pod kaštany, které by je zasypávaly svým květem, krčí se každý doma, možno-li za kamny, do nichž, třeba že to byl anachronis- mus, naházel kusy uhlí z toho, jež si byl ko- nečně po stávce pořidil za ceny hodně — zvý- šenér Jinak moudří lidé o tom uvažují, bude-l vůbec zímě letos konee. — Sympatie česko-francouzské v praxi. S potěšením bylo možno pozorovati po několik let utěšitelné utužení vzájemnosti mezt veške- rým lidem českým a mezi značnou částí ná- roda francouzského, kteráž nemohla býti ovšem stotožňována vždy i s oficielními kruhy fran- couzskými. Nieméně neklamal se nikdo o ceně sympatií těch pro obě strany i prozíravými Francouzy nemohla býti podceňována vřelost a všeobecnost přátelských citův národa, kterýž v
6 article
Slovanstvu má dnes již jíštou váhu a vliv, a jenž uplatní snad časem citelněji význam svoj i v politice této říše. Aby pak neklamali jsme se tovněž o ceně, jakéž může míti pro nás po stránce politické i ve směrech jiných přátelství národa osvětově tak pokročilého, jenž nad to jest i jedním z nejdůležitějších činitelův tak zv. evropské rovnováhy a jenž dovedl se od dávna vznítit také pro spravedlivou věc jiných. Bohu- žel nevyspívají tyto sympatie k političké čin- nosti právě na poli, kdež by nejůčinněji mohly býti utužovány a také ve skutký trvalejsí ceny vyvrcholeny: na poli publicistickém. Na žurnalisty české věru tu nelze činiti mnoho ste- skův. Propagují horlivě a skorem jednomyslně myšlenku vzájemnosti tétor Ve Francii tak vy- vstal v publicisticé vedle některých jiných hor- livý rovněž a vysoce talentovaný přítel lidu če- ského a hlasatel shody francouzsko-slovanské pan Saissy. Psal ve směru tom úsilně i v za- hraničné rubrice »Journalu«, dnes předního již listu francouzského, kterouž řídí a hleděl upřímné propagandě své dodati nejprohloubenějšího tvaru tím, že založil zvláštní dokonce korrespon- denci »Paris-Nouvelles«, jejíž české vydání mělo poskytovati listům českým stálé zprávy o životě franpouzském) i přesné nazírání na způsoby a interesy, kdežío vydání francouzské konalo týž úkol pro Čechy ve veřejnosti francouzské, se- znamujíc ji v situačních obrazcích, interviewech, poznámkách o kulturních úspěších našich atd.
Saissy Francie Čechy ParisNouvelle
7 article
s aspiracemi a významem českého národa. Dne ale nutkáni jsme k doznání, že tato instituce, slou- žící výborně propagování českofranc. vzájemnosti, ohrožena jest — nikoli vlažností, ale abychom tak řekli, jistou těžkopádností naší veřejností, naší české veřejnosti. »Paris-Nouvelles« prostě nedocházejí u české veřejnosti té podpory, jaké by právem zasluhovaly a jakouž jedině lze udržeti taký podnik, taká korrespondence nákladná, rozesílaná i v zájmu našem ne- toliko listům francouzským, ale též mnohým anglickým a j. K zachování takového podniku k vydávání takového listu, jakýž jest »P ar is- Nouvelles«, nestačí přece jen dobrá vůle a horlivost sebe větší, jakou ovšem pan Saissv vždy osvědčoval. Doufáme však, že pouhé toto připamatování okolnosti, snad ne všem u ná známé a jasně, stačí, aby na příště veškerá veřejnost česká, naše obce, okresy, korporace, i podniky novinářské, podnikatelské a průmy- slové, konaly zvláště hojným předplácením, svoji povinnost vůči »Paris-Nouvelles«, nač tento vřelý přímluvčí za snahy české před Francií i ostatní cizinou, má plný nárok. Nebude to službou a obětí se strany naší, jest to prostě naší povin ností. A také interessem naším
Paris Saissv ParisNouvelle
8 article
—»Lex Körber« a — clo. Odhalení jazykového zákona Körbrova působilo jako puma na všechny strany a není ovšemi divu, nebot obsahuje některá zajímavá ustanovení, pro něž za žádných podmínek ruka- českého poslance- zvednouti se nemůže. Jednou z těch je usta- novení, že se v celnictví nic nezmění a že tedy zůstane dosavadní, vyzývavě nespravedlivý stav na dále. Neměl p. Stummer, z jehož ná- vrhu patrně tento nápad pochází, času, všim- nouti si těch nesčetných stížností českého ob- chodnictva na neustálé porušování rovhopráv- nosti u celních úřadů, kde se až dosud Čech pouze tehdy dovolá svéhov práva, když jest í mu platiti menší clo nežli 15 zl. ve zlatě, s kdežto při větších obnosech musí se spokojiti s vyří- zením německým, neměl dosti schopností, aby se byl poučil o stavu věcí celních v Rakousku? Kdyby byl trochu svědomitosti měl, byl by na- šel, že rovnoprávhost v celnictví jak ve vněj- štm, tak vhitřnim úřadování jest již ods let za
Lex Körber Stummer Čechy Rakousko
9 article
ass elibss, vedena v území, obydleném 200.000 Italy a že tedy nelze daleko vzdělanějšímu šestimilliono- vému národu českému imputovati, že se spo- kojí s menší dávkou rovnoprávnosti, nežli 200.000 Italů. A proč by vlastně mělo zůslnti v celnictví při starém? Snad že by v mínister- stvu financí nerozuměli českému výjádření, či snad by český průvodní nebo záznamný list- byl na německé hranici na závadu ? Vi prvním případě dlužno jednoduše povolati do mlnister stva několik českých sil anebo ponechati, pro Čechy censuru v Praze, v druhém případě pak budou si s českými vyřízenímic na s německé hranici mnohem spíše radu věděti, než s ma- ďarskými neb italskými. To jest, jak se zdá, povšechnou vadou nastávající »lex Körber«, že jest informována od lidí, kteří pranic věci ne- rozuměji, neboť by jinak věděti musili tito rád- cové, že právě ve cle jest postaráno ve všeli- kém ohledu o správné překlady úřadních knih i tiskopisů a že tedy není zde ani nejmenší příčiny, proč by se měla udržovati vnítřní řeč. německá. —Pohled z Karlova mostu byl by jeden zo nejkrásnějších, kdyby nebyl — na menší chyby, v obraze tom neupozorňujeme — rušen dvěma velikými ohyzdnostmi. Na levém břehu Vltavy bastionem, z něhož vypalují po- ledne věštící ránu z děla a na pravém pivovar- ským přívěskem křížovníků a hroznou sušárnou, ježi tam straší. Zbořiti zeď z oné bašty a spojit tuto s Letnou snad by nestálostak velikých obětí. Potom teprve by také vynikla Strakova akademie.
Italos Čecho Strakův Praha Karlov most Vltava lex Körber
10 article
Hůř má se to sedruhým vltavským břehem. Odtamtuď se asi páni křižovníci jako sládci tak snadno nevystěhují. Pivovar jest jim zdrojem bohatých příjmů a podnikem takým nerado se hýbe. Nejednou již propukla agitace proti pivovařu tomu, jenž proto také stal se neöblí- beným, že ho měl. v držení Němec. Ale marné namahání. A ona rozložitá šibenice, tušíme, že druhdy nad Broschovou fábrikou? V jiných městech by všechno to dávno již bylo odstra- něno. U nás ale proti každé boudě, jež znesva- řuje město, aby zvláštní a krutý veden bvl boj.
Němec Broschův
11 article
Vlastenecký cit a láska k hlavnímu městu, jako representantu země a její slavné minulosti, by příměla vlastníky nečiniti obtíži, u nás ale právě na obci každý chce zbohatnoutí. Ať plati! zní heslo. Co by jim to udělalo, kdyby prozatím aspoň, když s pivovarem ještě hnoutí nezamýslejí, maskovali ho nějakou vhodnou zdí? Tuto obět mohli by snad bohatí rytíři s červenou hvězdou Praze přinésti. A proč dávno již nezmizela obrovská šibenice v sousedství, jež tam působí ostudu již 50 let? Domy v assanační čtvrti se. všude boří a sušárna ta zůstane snad stát? V pražské assanační akci dějí se věci tak zvláštní, že by nás i to nepřekvapilo. Jak krásný činí dojem elektrickým světlem osvětlené terstské molo, my se svou vodou zde a se svými břehy, zejmena ale se svými ostrovy nedovedeme nie. Do Hamburku, neb ještě lépe do Štokholmu poslat naše pány. Právě nyní vznikla o tom v jistém kroužku pražském, jenž nemá nie moudřejšího, čím by se bavil, hádka o tom, jak dlouho ještě bude na levém vltavském břehu plodit ostudu vyhořelý Odkolkův mlýn. Jedni tvrdí, že zmizí aspoň o půl století dřív, než budeme oblaženi novou budovou soudní se. slušnou poněkud porotní síní, kdežto druzí kladou demolování trosek těch v nedozírnou přímo budoucnost. Až prý budeme v Praze jezdi z nového — ústředního nádraží.
Odkolkův Hamburk Praha
12 article
— Z Litomyšle. (Pův. zpr.) Okresní vý- bor v Litomyšli v schůzi své dne 11. dubna 1900 konané učinil jednomyslné usnesení, aby podána byla na vysoký sněm království českého pelice za úpravu poměrů právních úřadnictva samosprávného. Černý, okresní starosta. Co soudí učitelstvo o navržené úpravě svých platů? V orgánu organisova- ného učitelstva čteme toto prohlášení: Staročeši roku 1889 ku konci sněmovního období právě před novými volbami dali učitelstvu dar z mi- losti: Nejchudším z chudých nabídli 100 zl. osobního přídavku se slibem, že úprava bude brzy provedena. — K nešťastně té »úpravě« došlo až před volbami roku 1894 — — — Mladočeši roku 1900 na sklonku sněmovního období před novými volbami nabízejí učitelstvu dar z milosti: Nejnižším z nízkých tříd učitel- ských platů chtějí přidati 100 zl. osobního pří- davku se slibem, že úprava bude neodkladně provedena. — K úpravě by pak skutečně došlo až ku konci příštího období, před novými vol- bami asi roku 1906 — — — Jmenem 8000 kollegů, za něž»Český Učitel« mluví, odmítám toto nedůstojné jednání o českým učitelstveml
Černá Litomyšl