Ročník XXIX.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 735.

Vpouští se totiž pomalu do těchto příkopů, jichž svahy jsou pouze řeřichou posázeny, voda tak dlouho, až mladé rostlinky jsou úplně vodou potopeny. Jakmile rostlinky začnou růsti a k řezání hotovou řeřichu (salát) nad vodou ukazují: se řeřicha k tomu zvláště zhoto- venými prkny neb k tomu užívanými válci zase pod vodu uválcuje. Sklizeň započíná koncem září, kdy se při sklizni pod vodou odřezuje. Uřezaná svazuje se do malých svazečků a jest hotova pro trh. Při jasném počasí se může v řezání každé 3—4 neděle pokračovati. Jakmile silná zima nastoupí, pečuje se, aby vrchní části řeřichy byly vždy pod vodou, čehož se jen válcováním docílí, jinak by mráz řeřichu spustošil a pěstitele o úrodu připravil. Příkopy musí býti tak upraveny, by voda v zimě nezamrzla a pomalu přitékala a odtékala. Sklizeň pokračuje až do dubna, někdy až do května; nastane-li teplo, stává se tvrdou a k požívání se nehodí. V květnu až červenci kvete. Po krátkém oddechu počnou se pří- kopy znova od plevele čistiti, při kteréž práci se uřezává vysoko rostoucí stvol řeřichy jako nepotřebný, kdežto kořeny s krátkými stvoly na svahu příkopů se opatrně ze země vybe- rou, vyčistí a znova upotřebí k osázení svahů, kteréž před setbou byly mrvou opatřeny.

Řeřicha dává zdravý salát, destilací se při- pravují likéry, i v lékařství se upotřebí. Výtěžek dává pěkný. Ovšem že se veškerá místa k pěstění řeřichy nehodí. Při dosavadním malém rozvedení řeřichy na dreienbrunnských polích nařeže se ročně 50.000—60.000 kop svazečků řeřichy, a počítá-li se minimální cena 75 h za kopu svazečků: tedy vytěží se ročně v Erfurtě hezká suma 37.000 až 45.000 K za řeřichu. To jest zajisté pěkný výtěžek v zimě, kdy není jiných příjmů. Řeřicha vodní zahradní (Nasturtium offic.) roste divoce po celém Německu všude, kde nachází tichounce tekoucí vodu a bažinatou zem. V zahradách pěstovaná jest dužnatější a jemnější chuti než na bažinách divoce rostoucí. Největší zásluhou řeřichy jest, že dává po celou zimu, v době, kdy čerstvá zelenina není, osvěžující salát, na který se naleje něco oleje, osolí se — a jest k požívání schopný. Tím jsem stručně objasnil pěstování řeřichy zahradní v Erfurtě a končím přáním, aby si také čeští zelináři povšímli tohoto pěstování.

Noviny národohospodářské. Zemský pojišťovací fond eísaře Františka Josefa I. v novější době svou činnost zdárně rozvíjí. Fond tento zahájil svou činnost r. 1895. Koncem r. 1901, tedy po uplynutí 7 let, bylo při něm pojištěno 4475 osob, průměrně na 1 rok připadalo 666 vklada- telů. Koncem r. 1903 bylo 15.700 vkladatelů tedy přibylo od r. 1901: 11.000 vkladatelů. Staré zlaté doly v král. Českém vzbuzují pozornost podnikatelů. V novější době počalo se s úspěchem dolovati ve starých dolech v Roudné u Blaníka. Podnik tento získala anglická společnost. Asi 10 km východně od Roudné jsou osady Horní a Dolní Lhota a Bezděkov, kde bývaly také zlaté doly. Hnědého uhlí bylo v kr. Českém vytěženo: v r. 1900 . 17,291.097 tun v ceně 83,620.079 K „ „ 1901 . 18,283.498 „ 95,207.143 K „ „ 1902 . 18,217.813 „ 82,056.327 K „ „ 1903 . 18,301.641 Z této těžby bylo: spotřebováno v naší říši do ciziny vyvezeno 1900 . 9,554.469 t. 55 7,736.628 t. 459 1901 . 10,219.572 „ 56 8,063. 926 „ 449% 1902 . 10 411.096 „ 57 7,806.717 „ 437 1903 . 10,365.914 „ 57 7,985.727 „ 43% Tabákový monopol byl v Rakousku za- veden v r. 1784. V r. 1850 vynesl v celé rak.-uher. říši 15,275.129 zl. ve stříb., prů- měrně na 1 obyv. 42 kr. ve stř. Výnos tohoto monopolu v naší polovici říše vzrůstal r. 1869 na 49.9 mil. zl. „ 1893 „ 86.9 „ „ na 1 obyv. 2 zl. 49 kr. 1897 „ 91.5 „ „ „ „ „ 3 „ 54 „ Za tabák bylo vydáno: r. 1869 r. 1893 r. 1897 v Čechách 6,610.917 zl. 21,819.636 zl. 24,959.631 zl. na Moravě 2,374.662 zl. 6,882.285 zl. 7,682.674 zl. ve Slezsku 598.190 zl. 2,552.805 zl. 3,124.473 zl. úhrn . . . 9,583.769 zl. 31,254.726 zl. 35,766.778 zl.

V celém mocnářství bylo vykouřeno: r. 1897 r. 1869 doutníků . . . . . . 762,480.000 1.237,752.000 cigaret . . . . . . 17.950.000 2.180,710.000 kurlavého tabáku . 209.864 q 235.142a Doutníků bylo vykouřeno: v Čechách na Moravě ve Slezsku r. 1893 . . 368,967.000 118,531.000 49,250.000 r. 1897 . . 406,672.000 122,428.000 57,105.000 Cigaret bylo vykouřeno: v Čechách na Moravě ve Slezsku r. 1893 . . 320,626.000 104,858.000 41,505.000 r. 1897 . . 557,046.000 169,312.000 71,026.000 Tabáku vykouřeno v metr. centech: v Čechách na Moravě ve Slezsku 6.797 r. 1893 . . . . 67 880 21.916 r. 1897 . . . . 72.922 23.389 7.642 Nákladních vozů bylo v rakouských vo- zovkách postaveno pro domácí dráhy r. 1897. 4913, r. 1898: 4947, r. 1899: 5063, r. 1900: 5435, r. 1901: 5338, r. 1902: 3577. Poměry venkovské rolnického lidu v Irsku jsou žalostné. Irská otázka jest krvácející ránou hrdé Britanie. Snahy předních státníků anglických, zvláště pak Gladstonea a j. ku ozdravění těchto poměrů neměly úspěchu. V novější době vypracoval Wyndham zevrubný návrh na řešení irské otázky, k jehož pro- vedení by musil přispěti stát 12 mil. lib. šterl.

Wyndham vypočítává celoroční pachtovné, které nyní irští pachtýři svým pánům platí, na 4 mil. lib. št., a doufá, že 100 mil. lib. šterl. (plus bonus 12 mil.) vystačí, aby se veškerá panská držební práva vykoupila. Roční náklad k provedení této reformy páčí se na 395.000 lib. št. a má býti uložen poplatníkům spojeného království. Ze zmíněných 395.000 lib. šterl. dlužno odpočítati především 250.000 lib. šterl., kteréž pohltí ročně agrární pro- cesy, trestání agrárních deliktů atd., jež stanou se na dále zbytečnými, pak 185.000 lib. šterl. kteréž nyní platí britští poplatníci ročně na Irsko následkem t. zv. školního zákonaa kteréž sloužiti budou provedení tohoto zákona. Wyndham trvá na tom, že přeměna 400.000 irských parcelářů půdy ve samostatné rolníky nebude státi britského poplatníka ani haléře, protože si podle jeho projektu musí irští pachtýři svou svobodu sami vykoupiti. Peníze na toto vykoupení irskou vládou poskytnuté mají se opatřiti půjčkou, za niž bude ručiti irská půda. Zálohy irským pachtýřům dané zúročí se 31/4, anglická půjčka 23/4 %, Vyvezeno bylo z Rusi přes pomezí evropské; 1901 v 1. 1898—1900 1900 z a mil. rub l ů 431 0 381.2 . . 377.3 potravino . surovin a polotovarů 252.6 256.5 17.9 20.2 zvířat . . . . . . 17.3 19.1 19.5 21.9 tovarů

dohromady . 666-3 Prüplavy ku zavodňování byly v Číně zřizovány již 2300 let před Kr. V těch do- bách byly také zřizovány ku zadržování pří- valových vod přehrady údolí, zaujímající sta čtver. mil. Pekin spojen jest s Hang-cen-fa průplavem 1500 km dlouhým, jenž se nazývá císařskou řekou (Yü-Ho) a jenž jest zařízen netoliko ku plavbě, ale také k podvodňování a odvodňování. Jest to největší průplav na zemi.

Drobné zprávy. Osobní. Deputace města Chrudimi v čele s purkmistrem p. drem. K. Havelkou dosta- vila se ku přísedícímu zem. výboru p. Karlu Adámkovi a odevzdala mu — jakožto čest- nému měšťanu chrudimskému — nádherný, prof. Šmorancem provedený diplom. Zdražení mléka. Vzhledem k veliké nouzi o píci a následkem toho značně zvýšeným cenám píce, jakož i vzhledem k tomu, že ceny všech potravin v poslední době značně stouply (na př. cena piva): usnesl se výbor spolku majitelů hospodářství v Chrudimi zvý- šiti cenu mléka a svolává k účeli tomu na neděli dne 14. srpna schůzi rolnictva z Chru- dimi a z nejbližšího okolí. Schůze koná se o 10. hod. dopoledne v malém sále průmy- slového musea. — Zvýšení to jest vzhledem k neúrodě, nedostatku mléka a másla zcela oprávněno. Již v četných jiných krajích stalo se zdražení to skutkem. Proti nouzi o píci, Žádoucí dešť, vyjímaje malé pokropení, se ani tento týden nedosta- vil. Nejhůře bude o píci. Nejen že není otav, na četných místech neurodil se též oves, není naděje na pěstování plodin strniskových, jelikož doba již příliš pokročila, nebude ze- máků, chřástu řepného bude velmi málo — a řízků dle všeho též málo. Nejhůře to vy- padá s kukuřicí. Podobně jako neurodila se v Rumunsku, jest úplná neúroda kukuřice též v Uhrách, kde bude kukuřice sotva po- lovice normální sklizně (norm. skliz. 40 mi- lionů q). — Státní pomoci jest nutno, nemá-li zemědělství stihnouti katastrofa. A v lůně vlády se o pomoci uvažuje. Dne 8./8. ko- nána u ministerstva orby anketa o otázce té.

Obě vlády rozhodly se dále pro zákaz vývozu píce; bude zakázán vývoz sena, slámy, jetele, ovsa, brambor, luštěnin, kukuřice a melasy. Zákaz ze dne 10./8. nabývá hned platnosti a výjimky se nepřipustí. — Dále má býti nouzovými tarify až do 31./12. usnadněn ná- kup píce z krajin, kde se píce urodila. Zápis žáků do král. čes. zem. střed. hosp. školy v Chrudimi. Již při hlavním zápisu, dne 15. a 16. července t. r. konaném, přihlásil se tak veliký počet žáků, že paralelní třída v I. ročníku jest zabezpečena, a zbývá již jen několik míst, aby celkový počet studujících, již do I. ročníku přijmouti se mohou, byl dosažen. Zemská střední hosp. škola v Přerově podává výroční zprávu za školní rok 1903/4, z kteréž vyjímáme: V předu uvedeny jsou stručné dějiny školy a její organisace; dále popsáno hospodářství školní a semenářská kontrolní stanice s ústavem spojená. Pomůcky učebné jsou velmi bohaté. Sbor profesorský skládal se vedle ředitele z 5 profesorů, asi- stenta, 4 výpomoc. učitelů a 4 služebníků. Studujících bylo na konci šk. roku: v I. roč. 33, v II. 28 a v III. roč. 26, úhrnem 87. Co se týče zkoušky maturitní, ze 26 studujících, již se zkoušce podrobili, uznáni za způsobilé