2
masthead
NÁRRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. srpna 1900.
5
article
Rozumí se, že dr. Ebenhoch na tyto svo
podmínky může obdržeti i nyní jen tutéž od-
pověď, kterou obdržel před měsícem: o nich
nemůže býti řeči, dokud nebude vyhověno pod-
mínkám naším, o poslední pak vůbec nikdyl
doktor
Ebenhoch
6
title
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. srpna.
Praha
7
article
Příměří rusko-čínské?
Příměří rusko-čínské?
Petrohradská »Torgovo-promyšl. gazeta«
vydávaná ruským ministerstvem financí, otiskuje
následující zprávu: »Čínská vláda snaží se vše-
možně, aby si vymohla u vlády ruské pří
měří a přerušení válečné činnosti ruských
sborů. Kolující v Petrohradé pověsti potyrzají
že vyjednávání se setkává dosud s úspěchem.e
Ze stručné této zprávy není však vidno, týká l
se vyjednávání bojiště mandžurského, neb také
pečilského. V Mandžurii, kde Číňané v posledn
době nekladli odporu postupu ruských vojsk,
dalo by se snad pomýšleti na příměří; sotva
však v pečilském kraji, dokud vyslancové ne-
budou spojeným vojskem úplně zabezpečeni.
Číňan
Torgovo
8
article
Drobné zprávy z Bělehradu. V der
svatby krále Alexandra s Dragou Mušínovou
objevilo se opět prvé číslo radikálního » Malého
Žurnáluj« jenž byl spolu s jinými radikálními
listy potlačen za hrůzovlády Milanovy Bereme
z tohoto listu několik drobných zpráv, charak-
terisujících změnu, nastalou v Bělehradé. Srbským
vyslancem v Sofii má se na místě Ivana Pav-
loviče státi bývalý ministr Jovan Djaja. Bul-
harská vláda projevila již svůj souhlas s touto
změnou a jde jen o to, přijme-li Djaja nabíd-
nuté mu místo. — Do Petrohradu, kdež po
odvolání gen. Grujiče vyslanecké místo ne-
bylo obsazeno, má býti poslán opět Sava Grujič.
Ruské listy vítají toto rozhodnutí srbské vlády
— Ruský vyslanec při srbském dvoře, Ža-
dovský, jenž už přes rok mešká v Petro-
hradě na dovolené, obdrží jiné poslání a běle-
hradským vyslancem bude jmenován jiný ruský
diplomat. — Kosta Tau šanovič, jenž vyšel
ze žaláře churav, léči se ve svém vlastním
domě. Radikální přátelé navštěvují pilně svého
churavého vůdce Kosta Taušunovič podal žádost,
aby jeho pře stran zneužití akcií »Beogradské
Zadrugy« bylaobnovena. Taušanovič se postará,
aby před nestranným soudem dokázal svou ne-
vinu. Ty pak, kdo jej chtěli mravně i hmotn
zničiti, odhalí ve vší nahotě, aby celý svě
uvíděl, jakého darebáctví byli sehopni lidé za
vlády Milanovy. — Žurnalistický pomahač Mi
lanův, redaktor »Malých Novin«, Pera Todorovič
už obrátil a kárá statečně svého bývalého pána.
Milanův
Ivan Páv
Jovan
Djaja
Grujič
Sava Grujič
Kosta Taušunovič
Todorovič
Bělehrad
Sofie
Petrohrad
Petra
9
article
Tyto dni příšel, do konaku nabidnouti králi Alex-
andru svých služeb. Ale tam mu ukázali dveře
s poznámkou, že pro udavače a klevetníka, jsou
dveře konaku na vždy zavřeny. — Časopisům
»Zastavě« a »Srbobranu« povolena poštovní
doprava do Srbska. — Zpráva vídeňské korresp.
kanceláře, že král Alexandr nazval bývalý pluk
královny Natalie plukem královny Dragy,
ženské učiliště, jež nosilo jmeno Natalie, také
učilištém Draginým, je nepravdivá. Ani pluk,
jejž obdržela nyní královna Draga, ani učiliště
neměly dříve nijakého jmena. Pluku Nataliinu
zachováno staré jmeno.
»Osudné město«.
Vatikánská »Voce della Verita« přináší člá-
nek úvodní »o městě osudném« jak dío —o
Římu. Poukazuje k nahodilosti, že v papežském
kdys Římě nepřihodilo prý se tolik neštěstí, jako
teď o pohřbu krále Humberta. Jaký dojem mu-
sila prý si odněsti cizí knížata z Ríma, kdež
byla již již přinucena rukou chápati se kordu, aby
chránila krále i sebe? A nyní opět neštěstí, jež
stihlo ve vlaku cizí poselstva? Pravdu prý tudíž
má d'Annunzio zveli Řím v odě své na mla-
dého krále sosudným městeme.
V Tufu v provincii avelinské zatčen byí
rusovlasý muž v kněžském oděvu, jenž měl ne-
pravý průvodní list. Nalezeny byly u něho fran-
couzské i anglické listy. Policie pokládá jej za
»neznámého rusovlasého muže«, jenž Breseia
Miláně a v Monze provázel.
Sotva že mladý král nastoupil trůn, již
Crispi vystrkuje militaristické růžky. V »Riviste
Maritimě« vykládá v dlouhém článku, že veliký
francouzský válečný přístav Bizerta (na africkém
pobřeží proti Sicilii) jest stálou hro z bou
proti Italii, kteráž prý musí sv
lodstvo proto oproti Francili co
nejrychleji rozmnožiti. Jelikož měl
Crispi hned po smrti Humberta I. dlouhou roz-
mluvu s novým králem, vykládá snad v článku
svém jeho názory?
Natalia
Drag
Nataliin
Crispi
Srbsko
Řím
Milán
Monza
Bizert
Sicílie
Alex
Humberto
Riviste Maritima
Zastava
královna Drag
Voc della Verita
Italia
mluva s nový král
10
article
K změně na trůnu italském.
Z Říma, 11. srpna.
(Původní dopís »Nár. Listů«.)
K poslední své zprávě o slavném pohrbu
králově dodávám některé podrobnosti, ježto roz-
hlašují se přehnané zprávy o panikách. O jedné
z nich ve Via della Fontanella dei Borghes
psal jsem Vám, poněvadž pohlížeje oknem paláce
Borghese na rohu ulice a Piazzetty téhož jmena,
mohl jsem pozorovati počátek, průběh i kone
intermezza. Kdo uváží okolnosti zvláštní, shon
nesmírných zástupů lidu v úzkých uliefch, dvoj-
řadem vojákův uzavřených, a známou vznětlivou
povahu lidu vlaského, nepodiví se zprávám, že
vznikla tlačenice na Via Nazionale, při níž byl
někteří lidé pošlapání a zraněni. Podobně dálo
se ve Via Ripetta, když nesen byl v průvodu
prapor města Prata, rodiště Bresciova. Tu lidé
zuřivě protrhli kordon a chtěli prapor roz-
šlapati, při čemž opět udála ve některá lehká
poranění. Také byl zde zraněn lehce na ruce
P. Kalabus, konsistorní archivář z Brna.
Dnešní den věnován byl nejvážnějšímu aktu
v konstitučním státě, přísaze nově nastupujícího
krále na ústavu, dle článku 22. ústavy italské
předepsané.
Slavnostní tento akt položen na desátou
hodinu do zasedaeí síně senátu na Piazza Ma-
dama, kamž pozváni byli členové obou sně-
moven. V okoli Pantheona, Piazzy Madama
Corso Viltorio Emmanuele bylo již od ranních
hodin pozorovati neobyčejný ruch, neboť všude
na rozích ulic stály skupiny vojáků s důsto-
níky, všichní v úboru parádním, o půl deváté
pak za zvuků hudby přitáhli z Trastevese
z Hradu Andělského a oddllové různých druhů
Borghese
Piazzetta
Kalabus
Řím
Nazionale
Prata
Brno
Piazzo Ma
Pantheona
Piazza Mad Corso Viltorio Emmanuel
11
article
posádky římské, vedení generálem de Medici.
Vojsko toto utvořilo dvojřad od Quirinálu a
ku sněmovně, jemuž velel generál. Feciadi
Cossato.
Zatím plnila se sněmovna obecenstvem nej-
vybranějším. Ve dvorní loži objevila se královn
Jelena, krásná to paní ryzího jihoslovanského
rázu, v hlubokém smutku a byla nadšeně pří-
tomnými akklamována, tchyné její královna
Márguerita slavnosti se nezúčastnila. V ložich
přítomni byli diplomaté se svými dámami, gene-
rálové a elita občanské společnosti. Poslanci
senátoři, oni stojíce po levé, tito po pravé straně
trůnu, byli v černém rouše salonním, někle
sonátoři v oděvu vojenském anebo v řádovém
hávu rytířů sv. Annunziaty. Z poslanců radikál-
ních přítomni byli toliko Pennati, Maseara a
Pipitone.
Hluboké ticho panovalo v důstojně vyzdo-
bené sněmovně, když dělová rána s Monte Mario
ohlásila, že král opustil Quirinál. Čtyři trubači
zahájili průvod, za nimi následoval oddil kyrys-
níků, v ekypáži dvorské dvorní kavaliři conte
Tozzoni a markrabí Scozia di Calliano, druh
oddíl kyrysníků, nádhierný dvorní povoz, vi něm
seděl král, maje po levé ruce vévodu z Aosty
a proti sobě vévodu Janovského a hraběte Turin
ského. Po stranách šestispřežné dvorní ekypáže
jeli kapitán a poručík kyrysníků. Za ekypáží
královskou cválal opět oddíl kyrysníků, načež
v povozích následovali královi adjutanti a civilní
i vojenský štáb jeho.
Po celé cestě, kudy jel povoz královský
byl Viktor Emannel III. hlučně a nadšeně ak
klamován. Vojsko vzdávalo čest, hudby hrály
národní hymnu a s výšin Monte Citoria sla
nostně hlaholily zvony v ladném souzvuku.
jít Medici
Jelen
slavnost
svatý . Annunziata
Pipitone
Scozio Calliano
Janovský
Turin
Emannel
Quirinál
Monte Mario
Aosta
Monte Citoria
12
article
Při vchodu uvítán byl král presidenty obou
sněmoven, načež oděn jsa v generálskou uni-
formu, vstoupil v průvodu královských princův.
obou sněmoven a všeho ministerstva na trůn
zvláště upravený, při tom zelvšech stran hlasilě
voláno »Viva il Rel« Princové a ministři zaujali
křesla po obou stranách trůnu, kolem něhož se
rozestavili někteří generálové, presidenti zaujal
místa v praesidiu.
President ministerstva Saraceo vyzval z roz
kazu králova poslance i senátory, aby usedli,
načež zdvihl se strážce pečeti ministr Gianturco
a oznamoval, že svolal král Viktar Emanuel II
obě sněmovny, aby vyslechly jeho přísahu n
ústavu.
V tom okamžení obrátily se zraky všec
k osobě mladého krále, který v ruce drže přil
bici, s trůnu povstal. Jest to postava prostředn
výšky, se snědým, ale duchaplným obličejem.
s vysokým čelem havraním vlasem vroubeným
pod nímž svíti dvé velikých, o hlubokém pře
mýšlení svědčících očí.
Hlasem jasným a příjemným skládal po té
Viktor Emanuel III. před bohem a před národem
přísahu, že zachovávati bude vždy loyálně ústavu,
že nebude vykonávati auktoritu královskou, leč
na prospěch a ve shodě se zákony a ve všech
příčinách že spravovati se bude spravedlnosti,
prospěchem a cti vlasti.
Nadšený potlesk rozlehl se po poslednich
slovech králových aulou, načež ministr Giantusco
podal králi zlaté péro, ten pak podepsal zápisní
o vykonané přísaze ve třech exemplářích, pro
dvorský archiv a pro obě sněmovny.
Po té usadil se král opět na trůně a
jeho jméně vyzval nyní president ministerstva
Saraceo poslanceo i senátory, aby skládali král
přísahu věrnosti. Ministr Giantusco předčítal zněn
přísahy, načež nejprvé hromadně přísahali se-
nátoři, pak poslahci. Ruce všech jako na povel
se zdvihly a po dvakráte ozvalo se stahlase
»Giuro i« prostrannou síní.
Saraceo
Gianturco
Viktar Emanuel II
Viktor
Emanuel
Giantusco
Viva il
13
article
Když byla přísaha vykonána, četl král znov
řeč svou k zástupcům lidu. Prvá slova, v nichž
vzpomínal zásluh otce svého, zanikla v obecném
provolávání »Viva Umbertoj«, když pak dotklse
společného díla otce i matky své, povstali všichni
přítomní a provolávali »Viva Margherita!« Dále
pravil král, že Karel Albert udělil národu svo-
bodu, Viktor Emanuel zjednal mu sjednocení,
Humbert utvrdil obojí.
Významna byla slova králova, že třeha více
hleděti si vnitřních věcí než zevnéjších, ježto
Italii třeba jest především svornosti. Všichni lidé
dobré vůle spojtež se, aby vychovávány byly
budoueně generace, dbalé povinnosti. Mocnái
a sněmovny pracujtež svorně na díle blahodějném.
»Svůj život, své srdce, svoji mysl obětuji
velikosti a prospěchu vlasti,« těmi slovy zakonči
král, načež v témž pořádku, tehdy ale jsa po
boku spanilé své choti, vrátil se na Quirinal.
Šach do Barlína, kdež měl prodleti čtyř
dny, nepřijede. Tak se náhle ohlašuje. Důvod
hezpečně neznám. Uvádí se ale v souvislos
s otřeseným prý zdravím- (?) šachovým.
Karel Albert
Viktor Emanuel
Humbert
Quirinal
Barlín
Viva Umbertoj
Viva Margherita
Italia
14
article
Arcibiskup Stablewski a germanisace.
Arcibiskup poznaňský poslal přípis pruskému
ministru kultu, v němž táže se, z jakýchže
důvodů bez potazu úřadů eírkevních má se nyn
učiti ve školách v polských krajích i nábožen-
ství německy místo polsky. Konelčně tedy
po dlouhém mlčení ozval se i tento prelát pol
ský na obranu ujařmené své národnosti!
Sjezd studentstva českého severo-
východu a slavnosti v ličíně-
ve dnech 11., 12. a 13. srpna.
»Akademická čtenářská jednota v Jičíně«, nále
žející mezi nejsťarši české spolky akademické jakož
i jičínské, uspořádala při dovršení svoji 30leté čin
nosti společně s »Krakonošem«, spolkem studentstva
českého severovýchodu, pod záštitou městské rady
okresního výboru, veliký studentský sjezd a slavnosti
v Jičíně ve dnech 11., 12. a 13. srpna.
Studentské dny jičínské měly průběh nezvykle
významný a krásný tak, že nezapomenutelnou upo-
mínku zanechají v srdeích všech účastníků z řad
studentstva i ostatních vrštav občanstva z celého
kraje. Nad jiné sjezdy studentské vynika sjezd jičín-
ský ve směru několikerém. Zejména pak důležito jest
že při sjezdu postaráno bylo plnou měrou o to, aby
representovalo se studentstvo jak ve směru činnost
duchovní a vážné, tak i ve směru ušlechtilé zábavy
k čemuž ovšem šťastným způsobem nejvíce přispěly
vzácné přírodní krásy krajiny jičínské, zejmena Ška
Prachovských.
Účastníků sjezdu z řad studentských bylo celkem
asi 180 osob, při čemž zastoupeno bylo plným
počtem nejen členstvo Akademické jednoty, ale pře-
devším přečetně studentstva ze všech měst okolních
především z Jičínska, Hořicka, Bydžovska, Boleslavska
Libáňska, Sobotky, Lomnicka, Turnovska, Semilska
Jilemnicka, z Vysokého, Železného Brodu, N. Paky
Hradecka ano až z Pardubic, Nymburka, Kolína, L
Stablewski
Krakonoš
prachovský
český severovýchod
Jičín
Jičínsko
Hořicko
Bydžovsko
Boleslavsko Libáňsko
Sobotka
Lomnicko
Turnovsko
Semilsko Jilemnicko
Železný Brod
Pardubice
Nymburk
Kolín
spolek studentstvo český severovýchod
okresní výbor
N . Paka Hradecko
15
article
tomyšle. Týniště. Chlumce, Něm. Brodu, Brna a Zá
břehu na Moravě. Také Praha s předměstími byla n
sjezdu zastoupena. Velice milým dojmem působila
přítomnost přečetných býv. členů Ak. jednoty jičínské
jakož i pp., kteří v Jičíně studovali a rodáků jičín
ských vůbec, kteří na jubilejní slavnosti a kademiků
jičinských po dlouhých letech opětně do Jičína za-
vítali a tím sjezdu dodali nemalé srdečnosti.
Staří, býv. studenti, sešli se tu v přátelské shode
a spojili se na novo svazky vzájemnosti.
O velkolepém průběhu sjezdu můžeme se pro
nedostatek místa zmíniti jen zcela stručně.
Město bylo za příčinou slavností studentských
okrášleno prapory v barvách zemských a slovanských
Věžová brána pak ověnčena byla s obou stran
chvojí s nápisy »Vítejle nám« a »Vlasti a svobodě«
V sobodu dne 11. srpna o 3. hod. odpoledn
konaln se slavnostní valná hromada »Krakonušee
Účastenství ze strany studentstva i občanstva, ze
jmena také dam, bylo Velice hojné.
Chlumec
Německo
Brod
Brno
Morava
Praha
Jičín
16
article
Valnou hromadu zahájil jmenem »Krakonoše-
p. A. Brandejs, srdečně vítaje všecky přítomné
Na to ujal se slova spisovatel red. F. V. Krejč
který v delší přednášce promluvil o thematu »Mlá de
a soc. otázka«, kláda důraz na to, aby mládež
jako dospívající intelligence, hleděla si osvojiti dů
kladnější znalost závažné olázky této. Přednášk
p. Krejčího byla přijata s potleskem a byla věcná
až na některá nesprávná tvrzení, jako na příkla
hned na počátku stotožňoval řečník sodiaflsmus s
sociální demokracii, dovozuje, kterak nesouhlas s ně
kterými činy soc. dam. způsobil prý jakésí ochlazení
v zájmu pro socialismus.
My myslíme, že nazírání vtakové ovšem nen
přesné, ač co se týče sociah, dembkrácie jest nep-
píratelno, že ona často svým jednáním porozuměn
pro socialismus stěžuje.
Dále následovala zajímavá přednáška poslu-
chačky filosofie slečny Zdeňky Háskol vy
»O otázce ženské«, jako o jednom z nejdůle
žitějších problemů dnešní doby. Přednáška slečne
Háskovy odměněna byla hlučným potleskem.
Poněvadž přednáška pana učitele Černé h
přeložena byla na nedělní schůzi, byl tím pořa
valné hromady vyčerpán.
Ke slovu přihlásil se pak ještě p. MUC. Lu-
stik, který mluvil »O otázce židovské« ve
smyslu reformace židů, ale způsobem poněkud přiliš
abstraktním, což srozumitelnosti bylo na ujma. n P
té válná hromadá doslovem předsedajícího, pana
Brandejsa, byla ukondena.
O 8. hodině konal se v Tyršově dvoraně Soko
lovny přátelský večer »Akademické čtenářské
jednoty« za neobyčejně četné účasti veškerých
vrstev společnosti jičínské a jmenovitě také vzác-
ných hostí sjezdových. Průběh přátelského večera
tohoto byl vskutku slavnostní.
F V Krejč
Mlý jít
Háskol
Háskův
Brandejs
Tyršův
Soko
Krakonošp . A . Brandejs
17
article
Program zahájen byl překrásným proslovem.
který byl slavný básník náš Svatoplulk Čelch
čestný člen »Akad. jednoty« napsal a věnoval spolk
v roku 1893 ku přiležitosti velikého, nezapumenute
ného výletu literárního a řečnického“ spolku
»Slavia«, tehdejšího střediska českého sludentstv
do Jičína a Skal Prachovských. Prostov tento před
nesl člen Je noty p. Jul. Jandát
Bývalý člen Jednoty, nypější vynikající virtu
na pianě a skladatel český Béda Křídlo zahrá
misteným způsobem několik skládeb svých, Liszto-
vých a Chopinových, povnášeje tím přátelský veček
ke skvělému koncerlu. Rovněž pp. V. Tuřský, vir
tuos na housle a J. Jandát svým procítěným před
nesem několika písní, případně doplnili hudební
zpěvnou čásť programu.
Na píaně doprovázeni byli p. auskultanten
Vlčkem a p. tajemníkem Saskou.
O činnosti »Akademické čtenářské
jednoty« v minulém 30letí promluvi
právník p. Augustín Seifert, podav zároveň obrá
zek hlavních událostí v jednotlivých obdobích trván
spolku. Uvádíme zde, že »Akademická jednota« za-
ložena byla roku 1870, totiž vypracovali tehdejší
právníci jičínští p. Fr. Klouček (nynější advoká
a zemský poslanec v Jičíně) a p. Václav Hyma
(nynájší advokát v Dobřist) stanovy spolku, ktere
pak dne 5. srpna 1870 zadali ko schválení. Od te
doby působí Jednota jako středisko akademíků jičín
ských i okolních, vyvijejíe v různém směru zásluž.
nou činnost. Tak zejmena uspořádala přečetné
přednášky, dále divadelní předatavení, akademie,
koncerty, výlely a zábavy vůbec, které těšily se
vždycky nejlepší pověsti a přízní celé veřejnosti
Z nynějších spolků jičínských jest Jednota co do
pořadu založení třetím nejstarším spolkem, ktery
v dobách svého vzniku měl důležitě, skutečně vla?
stenecké poslání vzhledem ke karakteristickým
tehdejším národnostním poměrům v Jičíně.
Jula
Béda Křídlo
Chopinův
V Tuřský
J Jandát
Saska
Seifert
Hyma
Jičín
Liszto
Slavia
Jednota
18
article
V obeích ohrožených zněmčením, založila Jed-
nota ze slabých svých prostředků celkem 23 knihoven
o 3200 svazcích, vlastní pak knihovnu spolkovou za
řídila jako knihovnu veřejnou o 2000 svaz-
cích. Kromě těchto knih do veřejné knihovny někter
odbory nejsou zařadény. Velice zasloužila se »Ak
jednota« také o ocenění a poznání Prachovských
Skal o nichž napsal bývi starosta Jednoty dr. La
dislav Lepař, výborný spisek, který spolu s mapkou
skal od p. Zdeňka Lepaře vydán byl Jednolou tiskem
a to už ve druhém vydání. Taktéž označení skal
úprava cest i provádění skalním labyrintem pra
chovským bylo »Ak. jednotou« po dlouhá léta obsta-
ráváno a uspořádány do Prachovských Skal četné
výlety z Jičína i veliké výlety »Hlaholu«, »Umělecké
besedy« a »Slavie« z Prahy, mimo jiné. Péčí Jed-
noty zřízen byl v Jičíně také odbor Husova fondu
který vyvijí úspěšnou a velice zdárnou činnost
Ku konci přátelského večera sehrána byla Píé
grova veselohra »Kapitola L., II. a III.«, čímž zd
řilý večer ten býl ukončen.
doktor
Le
Lepař
Husův
Ak
Jičín
Hlahol
Praha
svazcícha
Slavia
19
article
V nedělí dne 12. srpna dopoledne, konalas
v sále hotelu Hamburku veřejná manile
stační sch ů ze. Schůzi zahájil starosta Akademi
cké čten, jednoty p. MUC. Al. Blažek, vítaje ve
škeré tak přečetně shromážděné účastníky a zejmena
pp. poslance dra. Kloučka a Maštálku, dále zástupee
městské rady a okresního výboru, jakož i obci ven-
kovských a zástupce různých spolků, načež k jeho
návrhu zvoleni k řízení schůze za předsedu čestný
člen a býv. starosta Ak. čten. jednoty post. dr. Pr
Klouček, místopředsedou p. dr. Herkner a zu-
pisovateli pp. N. Hnátek a Lad. Rejha. Posl.
dr. Klouček přejímá předsednictví jako býv. aka-
demik a promlouvá o významném průběhu sjezdu.
Pan dr. Herkner vítá veškeré účastníky a ze-
jmena členstvo »Krakonoše« jmenem rady města Ji-
čína a promlouvá o záslužné práci »Ak. jednoty“.
Blažek
Klouček
Maštálek
Herkner
N Hnátek
Rejha
Posl
doktor
Krakonoš
Hamburk
Ak
20
article
Právník p. Václav Sládek předčítá za nepří-
tomného p. dra. Babáka přednášku: »0 exte n
universitní a středoškolské.
Po jejím ukončení ujal se slova p. Jos. Černý
učitel a spisovatel z Nov. Bydžova, který v krásné
přednášce přesvědčivým způsobem promlouvá: »O vý
znamu moderní školy«, kterážto přednáška o
vysoce důležilém tomto předmětu kulturního snažení
českého národa přednesená s pravým porozuměním
a zcela srozumitelně, odměněna byla zaslouženým
bouřlivým potleskem
Na programu byla ještě manifestace pr
zřízení vysokých škol českých na Mo-
ravě. Jako řečník o věci této pozván byl pan JUČ
Fr. Sís, předseda universitní komise pro zřízení
vysokých českých škol na Moravě, který promluvil
o důležité této otázce po veškerých stránkách, žádaje
o provedení spravedlivého toho požadavku,
Pan dr. Herkner, náméstek starosty města
prohlasuje jmenem místní samosprávy, že tato jes
s celým českým národem za jedno v domáhání se
důležité této instituce uárodní.
Poslanec dr. Klouček pojednává v zastonpení
»Klubu poslanců svobodomyslných« o zřízení ryze
českých vysokých škol, resp. i ještě na Moravě,
připomíná všechny kroky poslanců českých za tím
újelem, uváděje mezi jiným také, že už v roce 1890
byla záležitost tato na říšské radě přikázána vládě
k bedlivému uvažování, avšak z toho »uvažování-
že se vláda posud dále nedostala. Zdar snahy naší
v této věci vidí dr. Klouček jedině v důrazném do-
máhání se provedení tohoto požadavku, o jehož
oprávněnosti podává různé doklady, zejmena take
ciferníl
Pan Lad. Jozek, ředitel hospodářské školy
v Č. Brodě odůvodnil a navrhl tuto resoluci:
Účastníci manifestační schůze pro české vysoké
škoty na Moravě při přiležitosti studentského sjezdu
dne 12. srpna 1900 v Jičíně důrazně žádají za
zřízení druhých českých vysokých škol, české uni
Sládek
Babák
Sís
doktor
Herkner
Klouček
Lada
Bydžov
Francie
Morava
Č . Brod
Jičín
vysoký český škola na Morava
hospodářský škola
21
article
versity a úplné české techniky na Moravě, a t
v době nejkratší.
Pro požadavek druhých českých vysokých ško
uvádí národ český i Morava důvody nevyvratné
jest jen s podívením, že požadavek ten rakouským
vládami posud splněn nebyl.
Národu českému, který čítá 6,000.000 obyvatelů.
dle tohoto počtu přísluší nejméně 3 university, kdyá
pro půl 10 millionu Němců stává 5 universit a pro
necelé 4 mill. Poláků 2 university.
A Moravě, která má sama přes 1,600.000 českýeh
obyvatelů, universita přísluší, má-li universitu Štyrsko
které má sotva polovici, Tyroly, které nemají an
třetinu a Bukovina, která nemá ani desetinu oby.
vatelstva německého, co Morava českého.
Hospoďářská vyspělost a vysoká síla poplatní
českého národa i Moravy a jich význam v zemíc
rakouských vyžadují splnéní této tužby.
Již přirozeným právém každého jednotlivce i ná-
roda jest vzdělávati se ve svém jazyku mateřském,
to i uznáno jest výstovně v základních státních záko-
nech, kde stojí: »Veřejná učiliště buďte tím způ-
sobem zřízena, aby každý národ mohl ve své řeč
se vzdělávatie.
Národ český žádá, aby vlády rakouské plnily
co jest povinaostí moderního státu. t. j. »starati
se vskutku o kulturní potřeby svých národu«
Účastníci sjezdu protestují tudíž se stanovisk
vědeckého i národního proti případnému snad zří-
zení university utrakvistické, jež by nebylo rozře-
šením této otázky, nýbrž jen zdrojem nových zápasů.
V příčině vysoké školy techniské, k níž v Brně
položen základ, žádají, aby rychlejším tempem byl
doplňována.
Účastníci manifestační schůze prohlašují, že
v zápase za tento vysoce důležitý kulturní i ná-
rodní požadavek českého národa neustanou potud.
pokud druhě české vysoké školy, t. j. česká uni
vérsitn a úplná česká technika na Moravě zřízeny
nebudou.
Němec
Polák
Morava
Morava
Tyroly
Bukovina
Brno
univerzita Štyrsko
22
article
Resoluce tato přijímá se jedno
hlasně.
Pan JUC. Sís děkuje protektorům sjezdu a ze-
jmena dnešní schůze, jakož i všem účastníkům
jejím.
Předseda posl. dr. Klouček zakončuje po ton
schůzí a přeje, aby nyní, kdy vážná činnost kráš
ného sjezdu jičínského jest ukončena, příjemně po-
bavili a osvěžili se miti hosté a provolává mládež
české jako budoucí generaci národa a jeho naděj
srdečné Na zdarl
Při společném obědě, který se po tom konal v So-
kolovně, přečteny, byly p. K. Herknerem pozdravné
dopisy a telegramy, jichž došlo od býv. členů Akad
jednotyi »Krakonoše« a přátel studentstva vůbec
celkem více nežli 100.
JUC
Sís
doktor
Klouček
K Herkner
Krakonoš
23
article
Po obědě pronešeno bylo několik srdečných pří-
pitků: Starošta Akad. jednoty p. MUC. Al.° Blažel
(spolku »Krakonoši«); býv. starosta »Krakonoše«p
JUC. Kytler z Jilemnice (Akad. čten. jednotě), posl.
dr. Klouček vzpomíná doby před 80 lety, kdy zalo-
žena byla Akad. jednota, jejímž předchůdcem byl
po několik let studentský kroužek soukromý, a zm
ňuje se o svojí návštěvě u tehdejšího místodržitel-
ského rady Studničky, když přišli s tehdejším kol.
legou Hymanem zadávat stanovy. Ku konci vyslo
vaje přání, aby mládež česká vytrvale ekráčela na
cestě pokroku a svobody, pan dr. Herkner úznává
jmenem městské rady zásluhy Akad. jednoty také
i o město Jičin a připijí další činnosti jednoty.
Pan JUC. Sís karakterisuje nečestné zbraně
našich odpůrců národních, kteří proti našemu pravu
neštítí se prostředků žádných.
Pan dr. Budina z Praby uvádí hislorickou
vzpomínku na dobu před založením jednoty, která
vlastně založena teprve, když hrozilo již studentstvu
jičínskému vyšetřování pro tajný spolek.
Pan Aug. Seifert promlouvá o potřebě spo-
lečné práce staré i mladé generace, z nichž ona
přináší do života zkušenosti, tato pak idealismu
a nadšení a provolává součinnosti v tomto směr
Na zdar!
Krakonoš
Kytler
doktor
Klouček
Studnička
Hyman
Herkner
JUC
Sís
Aug
Seifert
Jilemnice
Jičin
Blažet
rada zásluha akad
24
article
Potom šlo se ve společném průvodu spolků jičín
ských se Sokolem v čele lípovým stromořadím do
Libosadu. Účastníci ze studentstva imposantním po
čtem seřadili se za vedení bývalých studentů a členu
akademické jednoty za práporem spolkovým, který
darovaly vlastenecké dámy jičínské v roce 1869 stu-
dentstvu tehdejšímu k jeho společné výpravě na stu-
dentský sjezd a slavnost »Krakonoše« v Hořicích.
Když celý průvod došel do Libosadu, zapěl
studentstvo národní hymny naše »Kde domov můj?
a »Hej Slované«, které veškeré obecenstvo zpívalo
s nimi společně. Po té koncertovala hudba městská
dámy pak obstarávaly laskavě buffet. Večer potom
uspořádán byl velice animovaný věneček ve velk
dvoraně sokolovny.
Pondělí dne 13. srpna věnováno bylo výlelu
do nedalekých Skal prachovských, kde průvod milým
hostům obstarali členové akademické jednoty. Od-
poledne sešli se účastníci pod Starým Hrádkem
sklípku« v počtu asi 160 osob (mezi nimi také četně
dám), načež promluvil v poutavé přednášce o Skalách
prachovských bývalý zasloužilý člen akademick
jednoty pan Gothard Smolař, professor jičínskéh
gymnasia.
O 8. hodině večerní navrátili se účastníci povoz
které zapůjčeny byly ochotou hraběcí správy Šli-
kovské, do města. Srdečným přátelským večírktem
ru Picků« byl krásný studentský sjezd tento ukončen
Dodati ještě sluší, že také počasí po všechny dny
sjezdu bylo krásné, tak že slavnosti vydařily se, díky
ovšem také štědré subskripci, znamenitě i v ohledu
finančním. Čistý výnos, který obnášeti bude as
1200 K, určen jest studentskému podpůrnému spolku
»Husovu fondu«, dále pak knihovnám »Krakonoše-
v uzavíraném území a veřejné lidové knihovně aka
demnické čtenářské jednoty v Jičíně, které přejeme iv
dalším třicetiletí nových úspěchů a zdaru.
Krakonoš
Slovan
Gothard smolař
Picek
Libosad
Hořice
Jičín
Sokol
Husův fond
25
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
K pobytu p. dra, Herolda v Paříži
(Pdv. dopis »Národních Listů«.)
—ez. V Paříži, 13. srpna.
Mrzí-li německé listy, jak se právě zde do
čítám, už ten nepatrný interview p. dr. Herolda
s redaktorem »Patrie«, mohli bychom jim k větš
zlosti ještě něčím zcela jiným posloužiti. Ve sve
až přílišné skromnosti nepospíchal p. dr. Herold
jak mnohdy bývá zvykem, se vším hned do no-
vin, když ale německé listy o tom zahájily dis-
kussi, můžeme my v ní pokračovati a z vlast
ního názoru jim sděliti ještě následující:
Pan dr, Herold nemluvil toliko s redakto
rem »Patrje«, on čelně jiné návštěvy konala
zase navzájem přijímal a tam se přetřásaly jistě
zajímavější a důležitější věci než v jmenovaném
interviewu. V pařížských politických kruzíe
dobře znají a oceňují význam slovutného našeho
poslance jak pro české tak i pro rakouské
nyní i pro mezinárodní evropské záležitosti
proto není divu, že byl zahrnut četnými pozvá-
nimi k návštěvám i hostinám a že slovům a vý-
kladům jeho věnována všude největší pozornost
Na banketu nacionalistických členů městské rady
pařížské v pavillonu Armenonville musil na opě-
tované naléhání Francouzů chopiti se slova
jakkoli docela nepřipraven, improvisoval francouz-
ským a českým jazykem významnou řeč politi-
ckou, která na všechny přítomné učinila velký
dojem a která skutečně byla hlavním bodem
celého večera.
Herold
doktor
Armenonville
Francouz
Paříž
Patria
26
article
Ještě větší důležitost ale má, že p. Paveh
Deschanel, nynější předseda francouzsk
sněmovný, kterého ve Francii obecně považuj
za přištího presidenta republiky a vůbec muže
budoucnosti, pozval p. dra. Herolda ke zvláštn
návštěvě do presidentských salonů sněmovny.
i máme za to, že německé listy by ještě vj
než uvedený interview s redaktorem »Patrie
zajímalo zvěděti, co tito dva politikové spolu
mluvili a jaké myšlenky si asi vyměňovali?
Leč, jakkoli jsme zcela podrobně informo-
váni, tu radost jim přece nemůžeme učiniti, již
proto, že obsah této vysoce zajímavé rozmluvy
naprosto nehodí se do veřejnosti a jen tolik jim
můžeme sděliti, že francouzský tento státník
který v každém případě bude v příštich osudee
Francie hráti vynikaifcí úlohu, jest velmi správné
informován o všech našich národních i politi-
chých poměrech, že velmi bystře postřehl ev-
ropský význam našeho zoufalého boje s fanati-
ckým a dobývavým pangermanismem a že jest
si úplně vědom mezinárodní důležitosti Čech n
ovropské šachovnici. Dějou se všeliké tajné věci
v politickém zákulisí, diplomaté němečlí osnuj
plány pro budouenost a předkládají všeliké ná
vrhy, čachruje se se zeměmi a národy, zejmena
Elsasko, Holandsko a Čechy jsou předmětem
zvláštní pozornosti interessovaných velmocí
v této významné době, jest velmi důležito, ž
vedoucí politikové jsou o všech těch píklech
dobře informování a že bedlivě stojí na strážií
Dále hrál p. doktor Herold vynikajíeí úlol
na kongresu evropských parlamentárníků, na
kterém s naší strany zúčastnili se pp. posl.
dr. Čelakovský, inž. Kaftan, prot. Kurz, dr.
Paveh Deschanel
Herold
Elsasko
Herold vynikajíeum
doktor
Čelakovský
Ing
Kaftan
Kurz
Francie
Čechy
Holandsko
Patria
27
article
Hynek Lang a dr. Žáček, mezi jednáním byl
představen presidentu republiky p. Loubetovia
ministru spravedlnosti p. Monisovi, byl pozván
k hostině u předsedy senátu p. Falliěresa a, jak
se samo sebou rozumí, při té příležitosti se se-
známil a dohovořil s četnými francouzskými
i jinými poslanci a státníky. Když pak na kon-
gresu jednalo se o minulé konferenci míra
Hangu, pronesl pan dr. Herold tuto řeč,
kterou ovšem nemáme žádnou příčinu Němcům
tajíti
Dovolte mi, pánové, pravil pan dr. Herold.
pronésti toliko několik slov ve jmenu poslanc
českých, kteří tvoří část skupiny rakouské.
Více než kterýkolivi jiný, národ. český.
jenž založil samostatný stát český, zakoušel hrů-
zami válek, a jest to nešťastný osud zbraní,
který ho zbavil jeho samostatnosti a byl by ho
dokonce úplně vyhladil, kdyby neobyčejná jeho
životní sila a energie nebyly přivodily naše
zázračné národní znovuzrození tohoto století.
Více než jiní cítíme a víme my tedy, že
náhody válek, které určují ( osudy národů, by
nikdy neměly býti pramenem mezinárodníha
práva, a nikde jinde snath velké zásady, kter
Francie postavila v čelo moderního hnutí: lid-
skost, volnost a rovnost, nejsou vřelejia
hlouběji uznávány, než u veškerého našeho če-
ského lidu.
My nechceme, aby tyto principy platily
toliko ve stycích mezi státem a občany, nýbrž
i ve stycích mezi státy a národy samými.
Lang
doktor
Žáček
Hang
Herold
Němec
Francie
28
article
Svoboda, a humanita, která má býli na pro-
spěch jen silným a mocným a nemát platiti tě
pro slabě a utiskované, nezasluhuje vznešených
jmen: humanita a svoboda, jest t
čirá surovost a násilí, a my právě si přejeme,
aby opravdové bratrství zavládlo mezi všemi ná-
rody, velkými i malými.
A toto přání nemůžemaanikde vhodněji
pronášeti, než na půdě oné Francie, která ve
svém srdei vždycky chovala myšlenku národní
suverenity a která tak žlechetně prolévala svou
krev za práva utlačovaných národů, a proto
také Čechové osvědčují Franeii své vřeléa
upřímné sympatie, proto stáli po jejím boku
nejen ve dnech slávy a úspěchů, nýbrž. i ve
dnech hrůzy a neštěstí, a zůstanou ji věrnými
i na dále a na vždy l«
Řeč ta ovšem byla nadšeně přijata o
Francouzů a vůbec způsobila v celém shro-
máždění velký rozruch, přítomní němečtí po-
slanci Russ, Fournier a bar. Pirquet na to sni
nemukli, ale před německými listy snad ani
ona nedojde milosti a ať si tedy i na ní brousl
svůj neomalený vtipl
Nochť se mluví co mluvi, o tom můžeme
z vlastního seznání vaše čtenáře ubezpečiti, ž
letošní pobyt p. dra. Herolda v Paříži nezůstane
bez příznivých a potěšitelných následků pro
vzájemné styky česko francouzské, a mohli by-
chom si jen přáti, aby takovéto významné ná-
vštěvy se opakovaly častěji.
Čecho
Francouz
Russ
Fournier
Francie
Paříž
29
article
Mezinárodní sjezd obchodu a prů-
myslu.
Za předsednictví ministra obchodu p. Mille
randa byl konán v Paříži několikadenní mezi-
národní sjezd obchodníků a průmyslníků. Byl
velmi hojně obeslán vynikajícími representanty
obchodu a průmyslu ze všech zemí. Všechny
otázky, zajímající obchodníky a průmyslníky.
od jichž rozluštění závisí povznesení hospodář
ského blahobytu různých národů evropských,
byly na sjezdu pečlivě projednávány a učiněna
mnohá významná rozhodnutí. Mimo četné známě
průmyslníky a obchodníky všech národů zúčast-
nili se též kongresu toho mnozí učenci, socio-
logové, professoři universitní, zástupci různýeh
států a též známá spisovatelka románů paní
Lesureurová.
Mill
Paříž
mezinárodní sjezd obchod
paní Lesureurová
30
article
Sjezd zabýval se především otázkou, která
ovládá všechny mezinárodní styky: otázkou ho-
spodářského regimu, který by byl nejlepší pro
nejúplnější a nejvýhoďnější rozvoj obehodu
průmyslu každě země. Resoluce vyznívala v
smyslu směru volné směny. Pak zabýval se
sjezd vysoce důležitou otázkou společností vý-
robců, známých v Americe pod jmenem »trusty«
a u nás pod jmenem »kartely«. Někteří dele-
gáti projevili poněkud odvážný náhled, že tyto
společnosti jsou — prospěšné. Velká čásť byl
opáčného náhledu. Zpravodaj p. Rafalovič mluvi
o trustech ze stanoviska ekonomického a pře-
hledně uvedl různá zákonná ustanovení stran
trustů. Dovozoval pak, že nešvary, způsoben
»trusty«, jsou křiklavé pouze v zemích ochran-
ného cla, v jiných jejich volnost není prý tak
na závadu.
Sjezd na to projednával různé otázky tý
kající se daní a poplatků státních, dále přijat
návrh, aby se podporovalo šíření volných při
stavů, načež se jednalo o otázce úpravy celní
Velmi důkladnou zprávu přednesl o té věci p.
Balley, načež byla přijata řada návrhů, směřu-
jících k zjednodušení celních formalit a nazna-
čujících pokrok v duchu hospodářského libe
ralismu.
Potom velmi obšírně se rokovalo o věceci
naznačených v podrobném programu práva ob
Amerika