ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 27dfe240-727b-11dc-ae74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 122, place 73, org 25, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. srpna 1900.
4 masthead
Číslo 225.
5 article
Rozumí se, že dr. Ebenhoch na tyto svo podmínky může obdržeti i nyní jen tutéž od- pověď, kterou obdržel před měsícem: o nich nemůže býti řeči, dokud nebude vyhověno pod- mínkám naším, o poslední pak vůbec nikdyl
doktor Ebenhoch
6 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. srpna.
Praha
7 article Příměří rusko-čínské?
Příměří rusko-čínské? Petrohradská »Torgovo-promyšl. gazeta« vydávaná ruským ministerstvem financí, otiskuje následující zprávu: »Čínská vláda snaží se vše- možně, aby si vymohla u vlády ruské pří měří a přerušení válečné činnosti ruských sborů. Kolující v Petrohradé pověsti potyrzají že vyjednávání se setkává dosud s úspěchem.e Ze stručné této zprávy není však vidno, týká l se vyjednávání bojiště mandžurského, neb také pečilského. V Mandžurii, kde Číňané v posledn době nekladli odporu postupu ruských vojsk, dalo by se snad pomýšleti na příměří; sotva však v pečilském kraji, dokud vyslancové ne- budou spojeným vojskem úplně zabezpečeni.
Číňan Torgovo
8 article
Drobné zprávy z Bělehradu. V der svatby krále Alexandra s Dragou Mušínovou objevilo se opět prvé číslo radikálního » Malého Žurnáluj« jenž byl spolu s jinými radikálními listy potlačen za hrůzovlády Milanovy Bereme z tohoto listu několik drobných zpráv, charak- terisujících změnu, nastalou v Bělehradé. Srbským vyslancem v Sofii má se na místě Ivana Pav- loviče státi bývalý ministr Jovan Djaja. Bul- harská vláda projevila již svůj souhlas s touto změnou a jde jen o to, přijme-li Djaja nabíd- nuté mu místo. — Do Petrohradu, kdež po odvolání gen. Grujiče vyslanecké místo ne- bylo obsazeno, má býti poslán opět Sava Grujič. Ruské listy vítají toto rozhodnutí srbské vlády — Ruský vyslanec při srbském dvoře, Ža- dovský, jenž už přes rok mešká v Petro- hradě na dovolené, obdrží jiné poslání a běle- hradským vyslancem bude jmenován jiný ruský diplomat. — Kosta Tau šanovič, jenž vyšel ze žaláře churav, léči se ve svém vlastním domě. Radikální přátelé navštěvují pilně svého churavého vůdce Kosta Taušunovič podal žádost, aby jeho pře stran zneužití akcií »Beogradské Zadrugy« bylaobnovena. Taušanovič se postará, aby před nestranným soudem dokázal svou ne- vinu. Ty pak, kdo jej chtěli mravně i hmotn zničiti, odhalí ve vší nahotě, aby celý svě uvíděl, jakého darebáctví byli sehopni lidé za vlády Milanovy. — Žurnalistický pomahač Mi lanův, redaktor »Malých Novin«, Pera Todorovič už obrátil a kárá statečně svého bývalého pána.
Milanův Ivan Páv Jovan Djaja Grujič Sava Grujič Kosta Taušunovič Todorovič Bělehrad Sofie Petrohrad Petra
9 article
Tyto dni příšel, do konaku nabidnouti králi Alex- andru svých služeb. Ale tam mu ukázali dveře s poznámkou, že pro udavače a klevetníka, jsou dveře konaku na vždy zavřeny. — Časopisům »Zastavě« a »Srbobranu« povolena poštovní doprava do Srbska. — Zpráva vídeňské korresp. kanceláře, že král Alexandr nazval bývalý pluk královny Natalie plukem královny Dragy, ženské učiliště, jež nosilo jmeno Natalie, také učilištém Draginým, je nepravdivá. Ani pluk, jejž obdržela nyní královna Draga, ani učiliště neměly dříve nijakého jmena. Pluku Nataliinu zachováno staré jmeno. »Osudné město«. Vatikánská »Voce della Verita« přináší člá- nek úvodní »o městě osudném« jak dío —o Římu. Poukazuje k nahodilosti, že v papežském kdys Římě nepřihodilo prý se tolik neštěstí, jako teď o pohřbu krále Humberta. Jaký dojem mu- sila prý si odněsti cizí knížata z Ríma, kdež byla již již přinucena rukou chápati se kordu, aby chránila krále i sebe? A nyní opět neštěstí, jež stihlo ve vlaku cizí poselstva? Pravdu prý tudíž má d'Annunzio zveli Řím v odě své na mla- dého krále sosudným městeme. V Tufu v provincii avelinské zatčen byí rusovlasý muž v kněžském oděvu, jenž měl ne- pravý průvodní list. Nalezeny byly u něho fran- couzské i anglické listy. Policie pokládá jej za »neznámého rusovlasého muže«, jenž Breseia Miláně a v Monze provázel. Sotva že mladý král nastoupil trůn, již Crispi vystrkuje militaristické růžky. V »Riviste Maritimě« vykládá v dlouhém článku, že veliký francouzský válečný přístav Bizerta (na africkém pobřeží proti Sicilii) jest stálou hro z bou proti Italii, kteráž prý musí sv lodstvo proto oproti Francili co nejrychleji rozmnožiti. Jelikož měl Crispi hned po smrti Humberta I. dlouhou roz- mluvu s novým králem, vykládá snad v článku svém jeho názory?
Natalia Drag Nataliin Crispi Srbsko Řím Milán Monza Bizert Sicílie Alex Humberto Riviste Maritima Zastava královna Drag Voc della Verita Italia mluva s nový král
10 article
K změně na trůnu italském. Z Říma, 11. srpna. (Původní dopís »Nár. Listů«.) K poslední své zprávě o slavném pohrbu králově dodávám některé podrobnosti, ježto roz- hlašují se přehnané zprávy o panikách. O jedné z nich ve Via della Fontanella dei Borghes psal jsem Vám, poněvadž pohlížeje oknem paláce Borghese na rohu ulice a Piazzetty téhož jmena, mohl jsem pozorovati počátek, průběh i kone intermezza. Kdo uváží okolnosti zvláštní, shon nesmírných zástupů lidu v úzkých uliefch, dvoj- řadem vojákův uzavřených, a známou vznětlivou povahu lidu vlaského, nepodiví se zprávám, že vznikla tlačenice na Via Nazionale, při níž byl někteří lidé pošlapání a zraněni. Podobně dálo se ve Via Ripetta, když nesen byl v průvodu prapor města Prata, rodiště Bresciova. Tu lidé zuřivě protrhli kordon a chtěli prapor roz- šlapati, při čemž opět udála ve některá lehká poranění. Také byl zde zraněn lehce na ruce P. Kalabus, konsistorní archivář z Brna. Dnešní den věnován byl nejvážnějšímu aktu v konstitučním státě, přísaze nově nastupujícího krále na ústavu, dle článku 22. ústavy italské předepsané. Slavnostní tento akt položen na desátou hodinu do zasedaeí síně senátu na Piazza Ma- dama, kamž pozváni byli členové obou sně- moven. V okoli Pantheona, Piazzy Madama Corso Viltorio Emmanuele bylo již od ranních hodin pozorovati neobyčejný ruch, neboť všude na rozích ulic stály skupiny vojáků s důsto- níky, všichní v úboru parádním, o půl deváté pak za zvuků hudby přitáhli z Trastevese z Hradu Andělského a oddllové různých druhů
Borghese Piazzetta Kalabus Řím Nazionale Prata Brno Piazzo Ma Pantheona Piazza Mad Corso Viltorio Emmanuel
11 article
posádky římské, vedení generálem de Medici. Vojsko toto utvořilo dvojřad od Quirinálu a ku sněmovně, jemuž velel generál. Feciadi Cossato. Zatím plnila se sněmovna obecenstvem nej- vybranějším. Ve dvorní loži objevila se královn Jelena, krásná to paní ryzího jihoslovanského rázu, v hlubokém smutku a byla nadšeně pří- tomnými akklamována, tchyné její královna Márguerita slavnosti se nezúčastnila. V ložich přítomni byli diplomaté se svými dámami, gene- rálové a elita občanské společnosti. Poslanci senátoři, oni stojíce po levé, tito po pravé straně trůnu, byli v černém rouše salonním, někle sonátoři v oděvu vojenském anebo v řádovém hávu rytířů sv. Annunziaty. Z poslanců radikál- ních přítomni byli toliko Pennati, Maseara a Pipitone. Hluboké ticho panovalo v důstojně vyzdo- bené sněmovně, když dělová rána s Monte Mario ohlásila, že král opustil Quirinál. Čtyři trubači zahájili průvod, za nimi následoval oddil kyrys- níků, v ekypáži dvorské dvorní kavaliři conte Tozzoni a markrabí Scozia di Calliano, druh oddíl kyrysníků, nádhierný dvorní povoz, vi něm seděl král, maje po levé ruce vévodu z Aosty a proti sobě vévodu Janovského a hraběte Turin ského. Po stranách šestispřežné dvorní ekypáže jeli kapitán a poručík kyrysníků. Za ekypáží královskou cválal opět oddíl kyrysníků, načež v povozích následovali královi adjutanti a civilní i vojenský štáb jeho. Po celé cestě, kudy jel povoz královský byl Viktor Emannel III. hlučně a nadšeně ak klamován. Vojsko vzdávalo čest, hudby hrály národní hymnu a s výšin Monte Citoria sla nostně hlaholily zvony v ladném souzvuku.
jít Medici Jelen slavnost svatý . Annunziata Pipitone Scozio Calliano Janovský Turin Emannel Quirinál Monte Mario Aosta Monte Citoria
12 article
Při vchodu uvítán byl král presidenty obou sněmoven, načež oděn jsa v generálskou uni- formu, vstoupil v průvodu královských princův. obou sněmoven a všeho ministerstva na trůn zvláště upravený, při tom zelvšech stran hlasilě voláno »Viva il Rel« Princové a ministři zaujali křesla po obou stranách trůnu, kolem něhož se rozestavili někteří generálové, presidenti zaujal místa v praesidiu. President ministerstva Saraceo vyzval z roz kazu králova poslance i senátory, aby usedli, načež zdvihl se strážce pečeti ministr Gianturco a oznamoval, že svolal král Viktar Emanuel II obě sněmovny, aby vyslechly jeho přísahu n ústavu. V tom okamžení obrátily se zraky všec k osobě mladého krále, který v ruce drže přil bici, s trůnu povstal. Jest to postava prostředn výšky, se snědým, ale duchaplným obličejem. s vysokým čelem havraním vlasem vroubeným pod nímž svíti dvé velikých, o hlubokém pře mýšlení svědčících očí. Hlasem jasným a příjemným skládal po té Viktor Emanuel III. před bohem a před národem přísahu, že zachovávati bude vždy loyálně ústavu, že nebude vykonávati auktoritu královskou, leč na prospěch a ve shodě se zákony a ve všech příčinách že spravovati se bude spravedlnosti, prospěchem a cti vlasti. Nadšený potlesk rozlehl se po poslednich slovech králových aulou, načež ministr Giantusco podal králi zlaté péro, ten pak podepsal zápisní o vykonané přísaze ve třech exemplářích, pro dvorský archiv a pro obě sněmovny. Po té usadil se král opět na trůně a jeho jméně vyzval nyní president ministerstva Saraceo poslanceo i senátory, aby skládali král přísahu věrnosti. Ministr Giantusco předčítal zněn přísahy, načež nejprvé hromadně přísahali se- nátoři, pak poslahci. Ruce všech jako na povel se zdvihly a po dvakráte ozvalo se stahlase »Giuro i« prostrannou síní.
Saraceo Gianturco Viktar Emanuel II Viktor Emanuel Giantusco Viva il
13 article
Když byla přísaha vykonána, četl král znov řeč svou k zástupcům lidu. Prvá slova, v nichž vzpomínal zásluh otce svého, zanikla v obecném provolávání »Viva Umbertoj«, když pak dotklse společného díla otce i matky své, povstali všichni přítomní a provolávali »Viva Margherita!« Dále pravil král, že Karel Albert udělil národu svo- bodu, Viktor Emanuel zjednal mu sjednocení, Humbert utvrdil obojí. Významna byla slova králova, že třeha více hleděti si vnitřních věcí než zevnéjších, ježto Italii třeba jest především svornosti. Všichni lidé dobré vůle spojtež se, aby vychovávány byly budoueně generace, dbalé povinnosti. Mocnái a sněmovny pracujtež svorně na díle blahodějném. »Svůj život, své srdce, svoji mysl obětuji velikosti a prospěchu vlasti,« těmi slovy zakonči král, načež v témž pořádku, tehdy ale jsa po boku spanilé své choti, vrátil se na Quirinal. Šach do Barlína, kdež měl prodleti čtyř dny, nepřijede. Tak se náhle ohlašuje. Důvod hezpečně neznám. Uvádí se ale v souvislos s otřeseným prý zdravím- (?) šachovým.
Karel Albert Viktor Emanuel Humbert Quirinal Barlín Viva Umbertoj Viva Margherita Italia
14 article
Arcibiskup Stablewski a germanisace. Arcibiskup poznaňský poslal přípis pruskému ministru kultu, v němž táže se, z jakýchže důvodů bez potazu úřadů eírkevních má se nyn učiti ve školách v polských krajích i nábožen- ství německy místo polsky. Konelčně tedy po dlouhém mlčení ozval se i tento prelát pol ský na obranu ujařmené své národnosti! Sjezd studentstva českého severo- východu a slavnosti v ličíně- ve dnech 11., 12. a 13. srpna. »Akademická čtenářská jednota v Jičíně«, nále žející mezi nejsťarši české spolky akademické jakož i jičínské, uspořádala při dovršení svoji 30leté čin nosti společně s »Krakonošem«, spolkem studentstva českého severovýchodu, pod záštitou městské rady okresního výboru, veliký studentský sjezd a slavnosti v Jičíně ve dnech 11., 12. a 13. srpna. Studentské dny jičínské měly průběh nezvykle významný a krásný tak, že nezapomenutelnou upo- mínku zanechají v srdeích všech účastníků z řad studentstva i ostatních vrštav občanstva z celého kraje. Nad jiné sjezdy studentské vynika sjezd jičín- ský ve směru několikerém. Zejména pak důležito jest že při sjezdu postaráno bylo plnou měrou o to, aby representovalo se studentstvo jak ve směru činnost duchovní a vážné, tak i ve směru ušlechtilé zábavy k čemuž ovšem šťastným způsobem nejvíce přispěly vzácné přírodní krásy krajiny jičínské, zejmena Ška Prachovských. Účastníků sjezdu z řad studentských bylo celkem asi 180 osob, při čemž zastoupeno bylo plným počtem nejen členstvo Akademické jednoty, ale pře- devším přečetně studentstva ze všech měst okolních především z Jičínska, Hořicka, Bydžovska, Boleslavska Libáňska, Sobotky, Lomnicka, Turnovska, Semilska Jilemnicka, z Vysokého, Železného Brodu, N. Paky Hradecka ano až z Pardubic, Nymburka, Kolína, L
Stablewski Krakonoš prachovský český severovýchod Jičín Jičínsko Hořicko Bydžovsko Boleslavsko Libáňsko Sobotka Lomnicko Turnovsko Semilsko Jilemnicko Železný Brod Pardubice Nymburk Kolín spolek studentstvo český severovýchod okresní výbor N . Paka Hradecko
15 article
tomyšle. Týniště. Chlumce, Něm. Brodu, Brna a Zá břehu na Moravě. Také Praha s předměstími byla n sjezdu zastoupena. Velice milým dojmem působila přítomnost přečetných býv. členů Ak. jednoty jičínské jakož i pp., kteří v Jičíně studovali a rodáků jičín ských vůbec, kteří na jubilejní slavnosti a kademiků jičinských po dlouhých letech opětně do Jičína za- vítali a tím sjezdu dodali nemalé srdečnosti. Staří, býv. studenti, sešli se tu v přátelské shode a spojili se na novo svazky vzájemnosti. O velkolepém průběhu sjezdu můžeme se pro nedostatek místa zmíniti jen zcela stručně. Město bylo za příčinou slavností studentských okrášleno prapory v barvách zemských a slovanských Věžová brána pak ověnčena byla s obou stran chvojí s nápisy »Vítejle nám« a »Vlasti a svobodě« V sobodu dne 11. srpna o 3. hod. odpoledn konaln se slavnostní valná hromada »Krakonušee Účastenství ze strany studentstva i občanstva, ze jmena také dam, bylo Velice hojné.
Chlumec Německo Brod Brno Morava Praha Jičín
16 article
Valnou hromadu zahájil jmenem »Krakonoše- p. A. Brandejs, srdečně vítaje všecky přítomné Na to ujal se slova spisovatel red. F. V. Krejč který v delší přednášce promluvil o thematu »Mlá de a soc. otázka«, kláda důraz na to, aby mládež jako dospívající intelligence, hleděla si osvojiti dů kladnější znalost závažné olázky této. Přednášk p. Krejčího byla přijata s potleskem a byla věcná až na některá nesprávná tvrzení, jako na příkla hned na počátku stotožňoval řečník sodiaflsmus s sociální demokracii, dovozuje, kterak nesouhlas s ně kterými činy soc. dam. způsobil prý jakésí ochlazení v zájmu pro socialismus. My myslíme, že nazírání vtakové ovšem nen přesné, ač co se týče sociah, dembkrácie jest nep- píratelno, že ona často svým jednáním porozuměn pro socialismus stěžuje. Dále následovala zajímavá přednáška poslu- chačky filosofie slečny Zdeňky Háskol vy »O otázce ženské«, jako o jednom z nejdůle žitějších problemů dnešní doby. Přednáška slečne Háskovy odměněna byla hlučným potleskem. Poněvadž přednáška pana učitele Černé h přeložena byla na nedělní schůzi, byl tím pořa valné hromady vyčerpán. Ke slovu přihlásil se pak ještě p. MUC. Lu- stik, který mluvil »O otázce židovské« ve smyslu reformace židů, ale způsobem poněkud přiliš abstraktním, což srozumitelnosti bylo na ujma. n P té válná hromadá doslovem předsedajícího, pana Brandejsa, byla ukondena. O 8. hodině konal se v Tyršově dvoraně Soko lovny přátelský večer »Akademické čtenářské jednoty« za neobyčejně četné účasti veškerých vrstev společnosti jičínské a jmenovitě také vzác- ných hostí sjezdových. Průběh přátelského večera tohoto byl vskutku slavnostní.
F V Krejč Mlý jít Háskol Háskův Brandejs Tyršův Soko Krakonošp . A . Brandejs
17 article
Program zahájen byl překrásným proslovem. který byl slavný básník náš Svatoplulk Čelch čestný člen »Akad. jednoty« napsal a věnoval spolk v roku 1893 ku přiležitosti velikého, nezapumenute ného výletu literárního a řečnického“ spolku »Slavia«, tehdejšího střediska českého sludentstv do Jičína a Skal Prachovských. Prostov tento před nesl člen Je noty p. Jul. Jandát Bývalý člen Jednoty, nypější vynikající virtu na pianě a skladatel český Béda Křídlo zahrá misteným způsobem několik skládeb svých, Liszto- vých a Chopinových, povnášeje tím přátelský veček ke skvělému koncerlu. Rovněž pp. V. Tuřský, vir tuos na housle a J. Jandát svým procítěným před nesem několika písní, případně doplnili hudební zpěvnou čásť programu. Na píaně doprovázeni byli p. auskultanten Vlčkem a p. tajemníkem Saskou. O činnosti »Akademické čtenářské jednoty« v minulém 30letí promluvi právník p. Augustín Seifert, podav zároveň obrá zek hlavních událostí v jednotlivých obdobích trván spolku. Uvádíme zde, že »Akademická jednota« za- ložena byla roku 1870, totiž vypracovali tehdejší právníci jičínští p. Fr. Klouček (nynější advoká a zemský poslanec v Jičíně) a p. Václav Hyma (nynájší advokát v Dobřist) stanovy spolku, ktere pak dne 5. srpna 1870 zadali ko schválení. Od te doby působí Jednota jako středisko akademíků jičín ských i okolních, vyvijejíe v různém směru zásluž. nou činnost. Tak zejmena uspořádala přečetné přednášky, dále divadelní předatavení, akademie, koncerty, výlely a zábavy vůbec, které těšily se vždycky nejlepší pověsti a přízní celé veřejnosti Z nynějších spolků jičínských jest Jednota co do pořadu založení třetím nejstarším spolkem, ktery v dobách svého vzniku měl důležitě, skutečně vla? stenecké poslání vzhledem ke karakteristickým tehdejším národnostním poměrům v Jičíně.
Jula Béda Křídlo Chopinův V Tuřský J Jandát Saska Seifert Hyma Jičín Liszto Slavia Jednota
18 article
V obeích ohrožených zněmčením, založila Jed- nota ze slabých svých prostředků celkem 23 knihoven o 3200 svazcích, vlastní pak knihovnu spolkovou za řídila jako knihovnu veřejnou o 2000 svaz- cích. Kromě těchto knih do veřejné knihovny někter odbory nejsou zařadény. Velice zasloužila se »Ak jednota« také o ocenění a poznání Prachovských Skal o nichž napsal bývi starosta Jednoty dr. La dislav Lepař, výborný spisek, který spolu s mapkou skal od p. Zdeňka Lepaře vydán byl Jednolou tiskem a to už ve druhém vydání. Taktéž označení skal úprava cest i provádění skalním labyrintem pra chovským bylo »Ak. jednotou« po dlouhá léta obsta- ráváno a uspořádány do Prachovských Skal četné výlety z Jičína i veliké výlety »Hlaholu«, »Umělecké besedy« a »Slavie« z Prahy, mimo jiné. Péčí Jed- noty zřízen byl v Jičíně také odbor Husova fondu který vyvijí úspěšnou a velice zdárnou činnost Ku konci přátelského večera sehrána byla Píé grova veselohra »Kapitola L., II. a III.«, čímž zd řilý večer ten býl ukončen.
doktor Le Lepař Husův Ak Jičín Hlahol Praha svazcícha Slavia
19 article
V nedělí dne 12. srpna dopoledne, konalas v sále hotelu Hamburku veřejná manile stační sch ů ze. Schůzi zahájil starosta Akademi cké čten, jednoty p. MUC. Al. Blažek, vítaje ve škeré tak přečetně shromážděné účastníky a zejmena pp. poslance dra. Kloučka a Maštálku, dále zástupee městské rady a okresního výboru, jakož i obci ven- kovských a zástupce různých spolků, načež k jeho návrhu zvoleni k řízení schůze za předsedu čestný člen a býv. starosta Ak. čten. jednoty post. dr. Pr Klouček, místopředsedou p. dr. Herkner a zu- pisovateli pp. N. Hnátek a Lad. Rejha. Posl. dr. Klouček přejímá předsednictví jako býv. aka- demik a promlouvá o významném průběhu sjezdu. Pan dr. Herkner vítá veškeré účastníky a ze- jmena členstvo »Krakonoše« jmenem rady města Ji- čína a promlouvá o záslužné práci »Ak. jednoty“.
Blažek Klouček Maštálek Herkner N Hnátek Rejha Posl doktor Krakonoš Hamburk Ak
20 article
Právník p. Václav Sládek předčítá za nepří- tomného p. dra. Babáka přednášku: »0 exte n universitní a středoškolské. Po jejím ukončení ujal se slova p. Jos. Černý učitel a spisovatel z Nov. Bydžova, který v krásné přednášce přesvědčivým způsobem promlouvá: »O vý znamu moderní školy«, kterážto přednáška o vysoce důležilém tomto předmětu kulturního snažení českého národa přednesená s pravým porozuměním a zcela srozumitelně, odměněna byla zaslouženým bouřlivým potleskem Na programu byla ještě manifestace pr zřízení vysokých škol českých na Mo- ravě. Jako řečník o věci této pozván byl pan JUČ Fr. Sís, předseda universitní komise pro zřízení vysokých českých škol na Moravě, který promluvil o důležité této otázce po veškerých stránkách, žádaje o provedení spravedlivého toho požadavku, Pan dr. Herkner, náméstek starosty města prohlasuje jmenem místní samosprávy, že tato jes s celým českým národem za jedno v domáhání se důležité této instituce uárodní. Poslanec dr. Klouček pojednává v zastonpení »Klubu poslanců svobodomyslných« o zřízení ryze českých vysokých škol, resp. i ještě na Moravě, připomíná všechny kroky poslanců českých za tím újelem, uváděje mezi jiným také, že už v roce 1890 byla záležitost tato na říšské radě přikázána vládě k bedlivému uvažování, avšak z toho »uvažování- že se vláda posud dále nedostala. Zdar snahy naší v této věci vidí dr. Klouček jedině v důrazném do- máhání se provedení tohoto požadavku, o jehož oprávněnosti podává různé doklady, zejmena take ciferníl Pan Lad. Jozek, ředitel hospodářské školy v Č. Brodě odůvodnil a navrhl tuto resoluci: Účastníci manifestační schůze pro české vysoké škoty na Moravě při přiležitosti studentského sjezdu dne 12. srpna 1900 v Jičíně důrazně žádají za zřízení druhých českých vysokých škol, české uni
Sládek Babák Sís doktor Herkner Klouček Lada Bydžov Francie Morava Č . Brod Jičín vysoký český škola na Morava hospodářský škola
21 article
versity a úplné české techniky na Moravě, a t v době nejkratší. Pro požadavek druhých českých vysokých ško uvádí národ český i Morava důvody nevyvratné jest jen s podívením, že požadavek ten rakouským vládami posud splněn nebyl. Národu českému, který čítá 6,000.000 obyvatelů. dle tohoto počtu přísluší nejméně 3 university, kdyá pro půl 10 millionu Němců stává 5 universit a pro necelé 4 mill. Poláků 2 university. A Moravě, která má sama přes 1,600.000 českýeh obyvatelů, universita přísluší, má-li universitu Štyrsko které má sotva polovici, Tyroly, které nemají an třetinu a Bukovina, která nemá ani desetinu oby. vatelstva německého, co Morava českého. Hospoďářská vyspělost a vysoká síla poplatní českého národa i Moravy a jich význam v zemíc rakouských vyžadují splnéní této tužby. Již přirozeným právém každého jednotlivce i ná- roda jest vzdělávati se ve svém jazyku mateřském, to i uznáno jest výstovně v základních státních záko- nech, kde stojí: »Veřejná učiliště buďte tím způ- sobem zřízena, aby každý národ mohl ve své řeč se vzdělávatie. Národ český žádá, aby vlády rakouské plnily co jest povinaostí moderního státu. t. j. »starati se vskutku o kulturní potřeby svých národu« Účastníci sjezdu protestují tudíž se stanovisk vědeckého i národního proti případnému snad zří- zení university utrakvistické, jež by nebylo rozře- šením této otázky, nýbrž jen zdrojem nových zápasů. V příčině vysoké školy techniské, k níž v Brně položen základ, žádají, aby rychlejším tempem byl doplňována. Účastníci manifestační schůze prohlašují, že v zápase za tento vysoce důležitý kulturní i ná- rodní požadavek českého národa neustanou potud. pokud druhě české vysoké školy, t. j. česká uni vérsitn a úplná česká technika na Moravě zřízeny nebudou.
Němec Polák Morava Morava Tyroly Bukovina Brno univerzita Štyrsko
22 article
Resoluce tato přijímá se jedno hlasně. Pan JUC. Sís děkuje protektorům sjezdu a ze- jmena dnešní schůze, jakož i všem účastníkům jejím. Předseda posl. dr. Klouček zakončuje po ton schůzí a přeje, aby nyní, kdy vážná činnost kráš ného sjezdu jičínského jest ukončena, příjemně po- bavili a osvěžili se miti hosté a provolává mládež české jako budoucí generaci národa a jeho naděj srdečné Na zdarl Při společném obědě, který se po tom konal v So- kolovně, přečteny, byly p. K. Herknerem pozdravné dopisy a telegramy, jichž došlo od býv. členů Akad jednotyi »Krakonoše« a přátel studentstva vůbec celkem více nežli 100.
JUC Sís doktor Klouček K Herkner Krakonoš
23 article
Po obědě pronešeno bylo několik srdečných pří- pitků: Starošta Akad. jednoty p. MUC. Al.° Blažel (spolku »Krakonoši«); býv. starosta »Krakonoše«p JUC. Kytler z Jilemnice (Akad. čten. jednotě), posl. dr. Klouček vzpomíná doby před 80 lety, kdy zalo- žena byla Akad. jednota, jejímž předchůdcem byl po několik let studentský kroužek soukromý, a zm ňuje se o svojí návštěvě u tehdejšího místodržitel- ského rady Studničky, když přišli s tehdejším kol. legou Hymanem zadávat stanovy. Ku konci vyslo vaje přání, aby mládež česká vytrvale ekráčela na cestě pokroku a svobody, pan dr. Herkner úznává jmenem městské rady zásluhy Akad. jednoty také i o město Jičin a připijí další činnosti jednoty. Pan JUC. Sís karakterisuje nečestné zbraně našich odpůrců národních, kteří proti našemu pravu neštítí se prostředků žádných. Pan dr. Budina z Praby uvádí hislorickou vzpomínku na dobu před založením jednoty, která vlastně založena teprve, když hrozilo již studentstvu jičínskému vyšetřování pro tajný spolek. Pan Aug. Seifert promlouvá o potřebě spo- lečné práce staré i mladé generace, z nichž ona přináší do života zkušenosti, tato pak idealismu a nadšení a provolává součinnosti v tomto směr Na zdar!
Krakonoš Kytler doktor Klouček Studnička Hyman Herkner JUC Sís Aug Seifert Jilemnice Jičin Blažet rada zásluha akad
24 article
Potom šlo se ve společném průvodu spolků jičín ských se Sokolem v čele lípovým stromořadím do Libosadu. Účastníci ze studentstva imposantním po čtem seřadili se za vedení bývalých studentů a členu akademické jednoty za práporem spolkovým, který darovaly vlastenecké dámy jičínské v roce 1869 stu- dentstvu tehdejšímu k jeho společné výpravě na stu- dentský sjezd a slavnost »Krakonoše« v Hořicích. Když celý průvod došel do Libosadu, zapěl studentstvo národní hymny naše »Kde domov můj? a »Hej Slované«, které veškeré obecenstvo zpívalo s nimi společně. Po té koncertovala hudba městská dámy pak obstarávaly laskavě buffet. Večer potom uspořádán byl velice animovaný věneček ve velk dvoraně sokolovny. Pondělí dne 13. srpna věnováno bylo výlelu do nedalekých Skal prachovských, kde průvod milým hostům obstarali členové akademické jednoty. Od- poledne sešli se účastníci pod Starým Hrádkem sklípku« v počtu asi 160 osob (mezi nimi také četně dám), načež promluvil v poutavé přednášce o Skalách prachovských bývalý zasloužilý člen akademick jednoty pan Gothard Smolař, professor jičínskéh gymnasia. O 8. hodině večerní navrátili se účastníci povoz které zapůjčeny byly ochotou hraběcí správy Šli- kovské, do města. Srdečným přátelským večírktem ru Picků« byl krásný studentský sjezd tento ukončen Dodati ještě sluší, že také počasí po všechny dny sjezdu bylo krásné, tak že slavnosti vydařily se, díky ovšem také štědré subskripci, znamenitě i v ohledu finančním. Čistý výnos, který obnášeti bude as 1200 K, určen jest studentskému podpůrnému spolku »Husovu fondu«, dále pak knihovnám »Krakonoše- v uzavíraném území a veřejné lidové knihovně aka demnické čtenářské jednoty v Jičíně, které přejeme iv dalším třicetiletí nových úspěchů a zdaru.
Krakonoš Slovan Gothard smolař Picek Libosad Hořice Jičín Sokol Husův fond
25 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. K pobytu p. dra, Herolda v Paříži (Pdv. dopis »Národních Listů«.) —ez. V Paříži, 13. srpna. Mrzí-li německé listy, jak se právě zde do čítám, už ten nepatrný interview p. dr. Herolda s redaktorem »Patrie«, mohli bychom jim k větš zlosti ještě něčím zcela jiným posloužiti. Ve sve až přílišné skromnosti nepospíchal p. dr. Herold jak mnohdy bývá zvykem, se vším hned do no- vin, když ale německé listy o tom zahájily dis- kussi, můžeme my v ní pokračovati a z vlast ního názoru jim sděliti ještě následující: Pan dr, Herold nemluvil toliko s redakto rem »Patrje«, on čelně jiné návštěvy konala zase navzájem přijímal a tam se přetřásaly jistě zajímavější a důležitější věci než v jmenovaném interviewu. V pařížských politických kruzíe dobře znají a oceňují význam slovutného našeho poslance jak pro české tak i pro rakouské nyní i pro mezinárodní evropské záležitosti proto není divu, že byl zahrnut četnými pozvá- nimi k návštěvám i hostinám a že slovům a vý- kladům jeho věnována všude největší pozornost Na banketu nacionalistických členů městské rady pařížské v pavillonu Armenonville musil na opě- tované naléhání Francouzů chopiti se slova jakkoli docela nepřipraven, improvisoval francouz- ským a českým jazykem významnou řeč politi- ckou, která na všechny přítomné učinila velký dojem a která skutečně byla hlavním bodem celého večera.
Herold doktor Armenonville Francouz Paříž Patria
26 article
Ještě větší důležitost ale má, že p. Paveh Deschanel, nynější předseda francouzsk sněmovný, kterého ve Francii obecně považuj za přištího presidenta republiky a vůbec muže budoucnosti, pozval p. dra. Herolda ke zvláštn návštěvě do presidentských salonů sněmovny. i máme za to, že německé listy by ještě vj než uvedený interview s redaktorem »Patrie zajímalo zvěděti, co tito dva politikové spolu mluvili a jaké myšlenky si asi vyměňovali? Leč, jakkoli jsme zcela podrobně informo- váni, tu radost jim přece nemůžeme učiniti, již proto, že obsah této vysoce zajímavé rozmluvy naprosto nehodí se do veřejnosti a jen tolik jim můžeme sděliti, že francouzský tento státník který v každém případě bude v příštich osudee Francie hráti vynikaifcí úlohu, jest velmi správné informován o všech našich národních i politi- chých poměrech, že velmi bystře postřehl ev- ropský význam našeho zoufalého boje s fanati- ckým a dobývavým pangermanismem a že jest si úplně vědom mezinárodní důležitosti Čech n ovropské šachovnici. Dějou se všeliké tajné věci v politickém zákulisí, diplomaté němečlí osnuj plány pro budouenost a předkládají všeliké ná vrhy, čachruje se se zeměmi a národy, zejmena Elsasko, Holandsko a Čechy jsou předmětem zvláštní pozornosti interessovaných velmocí v této významné době, jest velmi důležito, ž vedoucí politikové jsou o všech těch píklech dobře informování a že bedlivě stojí na strážií Dále hrál p. doktor Herold vynikajíeí úlol na kongresu evropských parlamentárníků, na kterém s naší strany zúčastnili se pp. posl. dr. Čelakovský, inž. Kaftan, prot. Kurz, dr.
Paveh Deschanel Herold Elsasko Herold vynikajíeum doktor Čelakovský Ing Kaftan Kurz Francie Čechy Holandsko Patria
27 article
Hynek Lang a dr. Žáček, mezi jednáním byl představen presidentu republiky p. Loubetovia ministru spravedlnosti p. Monisovi, byl pozván k hostině u předsedy senátu p. Falliěresa a, jak se samo sebou rozumí, při té příležitosti se se- známil a dohovořil s četnými francouzskými i jinými poslanci a státníky. Když pak na kon- gresu jednalo se o minulé konferenci míra Hangu, pronesl pan dr. Herold tuto řeč, kterou ovšem nemáme žádnou příčinu Němcům tajíti Dovolte mi, pánové, pravil pan dr. Herold. pronésti toliko několik slov ve jmenu poslanc českých, kteří tvoří část skupiny rakouské. Více než kterýkolivi jiný, národ. český. jenž založil samostatný stát český, zakoušel hrů- zami válek, a jest to nešťastný osud zbraní, který ho zbavil jeho samostatnosti a byl by ho dokonce úplně vyhladil, kdyby neobyčejná jeho životní sila a energie nebyly přivodily naše zázračné národní znovuzrození tohoto století. Více než jiní cítíme a víme my tedy, že náhody válek, které určují ( osudy národů, by nikdy neměly býti pramenem mezinárodníha práva, a nikde jinde snath velké zásady, kter Francie postavila v čelo moderního hnutí: lid- skost, volnost a rovnost, nejsou vřelejia hlouběji uznávány, než u veškerého našeho če- ského lidu. My nechceme, aby tyto principy platily toliko ve stycích mezi státem a občany, nýbrž i ve stycích mezi státy a národy samými.
Lang doktor Žáček Hang Herold Němec Francie
28 article
Svoboda, a humanita, která má býli na pro- spěch jen silným a mocným a nemát platiti tě pro slabě a utiskované, nezasluhuje vznešených jmen: humanita a svoboda, jest t čirá surovost a násilí, a my právě si přejeme, aby opravdové bratrství zavládlo mezi všemi ná- rody, velkými i malými. A toto přání nemůžemaanikde vhodněji pronášeti, než na půdě oné Francie, která ve svém srdei vždycky chovala myšlenku národní suverenity a která tak žlechetně prolévala svou krev za práva utlačovaných národů, a proto také Čechové osvědčují Franeii své vřeléa upřímné sympatie, proto stáli po jejím boku nejen ve dnech slávy a úspěchů, nýbrž. i ve dnech hrůzy a neštěstí, a zůstanou ji věrnými i na dále a na vždy l« Řeč ta ovšem byla nadšeně přijata o Francouzů a vůbec způsobila v celém shro- máždění velký rozruch, přítomní němečtí po- slanci Russ, Fournier a bar. Pirquet na to sni nemukli, ale před německými listy snad ani ona nedojde milosti a ať si tedy i na ní brousl svůj neomalený vtipl Nochť se mluví co mluvi, o tom můžeme z vlastního seznání vaše čtenáře ubezpečiti, ž letošní pobyt p. dra. Herolda v Paříži nezůstane bez příznivých a potěšitelných následků pro vzájemné styky česko francouzské, a mohli by- chom si jen přáti, aby takovéto významné ná- vštěvy se opakovaly častěji.
Čecho Francouz Russ Fournier Francie Paříž
29 article
Mezinárodní sjezd obchodu a prů- myslu. Za předsednictví ministra obchodu p. Mille randa byl konán v Paříži několikadenní mezi- národní sjezd obchodníků a průmyslníků. Byl velmi hojně obeslán vynikajícími representanty obchodu a průmyslu ze všech zemí. Všechny otázky, zajímající obchodníky a průmyslníky. od jichž rozluštění závisí povznesení hospodář ského blahobytu různých národů evropských, byly na sjezdu pečlivě projednávány a učiněna mnohá významná rozhodnutí. Mimo četné známě průmyslníky a obchodníky všech národů zúčast- nili se též kongresu toho mnozí učenci, socio- logové, professoři universitní, zástupci různýeh států a též známá spisovatelka románů paní Lesureurová.
Mill Paříž mezinárodní sjezd obchod paní Lesureurová
30 article
Sjezd zabýval se především otázkou, která ovládá všechny mezinárodní styky: otázkou ho- spodářského regimu, který by byl nejlepší pro nejúplnější a nejvýhoďnější rozvoj obehodu průmyslu každě země. Resoluce vyznívala v smyslu směru volné směny. Pak zabýval se sjezd vysoce důležitou otázkou společností vý- robců, známých v Americe pod jmenem »trusty« a u nás pod jmenem »kartely«. Někteří dele- gáti projevili poněkud odvážný náhled, že tyto společnosti jsou — prospěšné. Velká čásť byl opáčného náhledu. Zpravodaj p. Rafalovič mluvi o trustech ze stanoviska ekonomického a pře- hledně uvedl různá zákonná ustanovení stran trustů. Dovozoval pak, že nešvary, způsoben »trusty«, jsou křiklavé pouze v zemích ochran- ného cla, v jiných jejich volnost není prý tak na závadu. Sjezd na to projednával různé otázky tý kající se daní a poplatků státních, dále přijat návrh, aby se podporovalo šíření volných při stavů, načež se jednalo o otázce úpravy celní Velmi důkladnou zprávu přednesl o té věci p. Balley, načež byla přijata řada návrhů, směřu- jících k zjednodušení celních formalit a nazna- čujících pokrok v duchu hospodářského libe ralismu. Potom velmi obšírně se rokovalo o věceci naznačených v podrobném programu práva ob
Amerika