Strana 2. Číslo 163.

KATOLICKÉ LITY.

Dne 16. června 1902.

sotem zvláště naše »sláva« vítalo posvátnou hlavu všeho křesťanstva. Svatý Otec, mile se usmívaje, žehnal všem. Jak podivuhodný to pohled, vetchá na pohled schránka tělesná, ale jiskrný bystrý zrak, neobyčejný zájem pro vše, co se kolem děje. Není tu patrna apathie stáří vysokého, ale přímo překvapující živost, která svědčí o energii duševní, již Prozřetelnost božská na- šeho svatého Otce sílí. Dojem tohoto okamžiku nelze ovšem slovy vy- stlhnouti, ale jsem jist, že mnohé oko slzelo pohnutím nad tímto výjevem. Svaty Otec, usednuv na trůn, dal pokyn, aby počaly obřady posvátné. Nejprvé přistupovali kardi- nálové k trůnu papežskému a líbali sv. Otci nohul ruku. Při tom zpívali zpěváci sixtinské kaple »Tu es Petrus« od Palestriny. Na to přivedeni noví kardinálové. Veliký zájem jevili Vlaší a cizinci o našeho arcipastýře, který milým zjevem svým všechny upoutal. Musíli jsme ustavičně vysvětlovati a odpovídati na otázky, které se kolem nás ozývaly.

V průvodu kardinálů jahnů přistoupili noví kar- dinálové k trůnu papežskému, políbili sv. Otci nohu i ruku, on pak je objal. Na to kráčeli kolem všech kardinálů a se všemi se líbali, po čemž uvedeni na svá místa. Na to přinesen sv. Otci rituál, z něhož četl pří- slušné modlitby, kardinálové noví přistupovali, klekli před trůnem, přisluhující hodnostáři dali jim přes hlavu kappu a položili na ni kardinálský klobouk, při čemž sv. Otec vykonával předepsané modlitby Na to silným slyšitelným hlasem udělil sv. Otee požehnání apoštolské. Velebný to okamžik, kdy jsme z úst nástupce Petrova slyšeli slova »Požehnej Vás všemohoucí Bůh«. Týmž pořádkem jak byl sv. Otec přinesen do dvorany královské byl i odnesen. Nový ozýval se já- sat a všlchni jazykové spojovali se, aby uctili milo- vanou hlavu církve, která ne bez příčiny zove se římsko-katolickou. Při této velebné slav- nosti poznal zajisté každý hluboký význam těchto

P'o veřejném konsistoriu následovala konsisto tajná, v níž našemu arcipastýři přiřčen kostel sv. Ště- pána, zvaný S. Stefano rotondo. Jest to ko- stel, nalézající se ve čtvrti lateránské, nedaleko ko- stela, jenž náleřel našemu v Pánu zesnulému kardí- nálu Sohönbornovi. Jest postaven na Coellu, počal od papeže Simplicia (468—483) a papežem Felíxem (526) dokončen. Jast to mohutná kulatá stavba, jejíž střed podpírá 22 antických sloupů. Odpočívají tu ostatky mučeníků sv. Poima a Feliciana, které papež The- odor I. (r. 645) z katakomb dal sem dopraviti. Slavné odevzdání chrámu bude se konati v ne- děli, dne 15. t. m. o půl 6. hod. več. Končím dopis tento. Popsané tuto slavnosti zů- stanou nám na vždy v paměti a jsme povděčni tomu. že péčí J. E ninencí arcipastýře našeho dostalo se nám přístupu. Vsichni poutníci jsou zdrávi, nesou břímě dne horka. Počasí jest zde překrásné. slov.

Společná manifestační všetechnická schůze. Ve velikém sále Plodinové bursy za veliké účasti konána byla včera dopoledne veliká schůze českých I německých techníků a na její programu byla titu- lová otázka. A tu za jedno byli professoři i studenti vysokých škol technických, Češi i Němcia společně zvedli odpor a to právem, proti tomu, aby zneužívalo se jich titulů. Na 1200 studentů sešlo se tu a mezi hosty byli i pp.: posl. Kaftan, náměstek zemského maršálka dr. Werunsky, stavební radové Weingärtner a Fiala, dě- kan prof. dr. Stoklasa, prof. A. Pánek, stavební rada Landa, prof. Jedlička, řiditel Janatka, arch. Brandt, řidítel Mařík, insp. Svoboda, chefing. Heinemann, vrch. inž. Šantrůček a j. v.; dále byli tu zástupci různých korporací, brněnské techniky, báňské aka- demie v Příbrami a v Lublani atd., prorektor Inž. Birk, dvorní rada prof. dr. Gintl, dvor. rada Zítek prof. Schubert, šl. Soldern, prof. Mikolaschek, stav. rada Freyn, arch. Braun a stav. rada Rytíř. Zahájení schůze připadlo dle slov kand. inž. Blocha losem posluchačům německé techniky, na- čež ujal se slova inž. Br. Richter. Ten schůzi za- hájil a poukázal na solidaritu techníků obou národ- ností v této zásadní otázce titulu inženýrského. Inž. H. Czermack poukázal na námahu, kterou stojí titul inženýrský, a označil to jako urážku tech- niků, aby postaven byl naroveň se stu- denty středních škol a aby s nimi musill zá- politi o titul inženýrský. Zmínil se o projednávání otázky té v říšské radě a poukázal k tomu, že by se na př. mediclnae doktoři poděkovali, aby titul jejich přináležel též zubním technikům. Titul doktora jest pro techniky danajským darem, neboť měla se jím jen manifestovati stejná úroveň techniky s universitou.

Ale absolvovaný technik byl až dosud Ingenieurem a nyní tento titul jest psancem. (Souhlas.) Uvedl, že smutné votum poslanecké sněmovny jest taktéž uráž- kou stavu technického. Po té probírá řečník resolucl, přijatou na slavnosti c. k. státní průmyslové školy v Liberci a vyzývá k účinnému hájení titulu inženýr- ského, zmiňuje se o různých předácích technických v různých státech. Dále mluvili pp. kand. inž. Polák a prorektor německé techniky Birk, načež p. profesor dr. Jul. Stoklasa, děkan c. k. české vysoké školy techni- cké, jako zástupce české techniky uvedl, že dnešní boj o titul inženýrský má svůj původ v nepříznivém tehda směru před 15 lety, jenž zavanul v známých ordonancích, vrcholících v soustavném obmezování vysších reálných ústavů, jakož i ve vědecké působ- nosti a významu vysokých škol technických. Tehdy dle vzorů polytechnických ústavů německých, jež ne- byly vysokými školami, zřizovány u nás byly s ne- bývalou nádherou vyšší školy průmyslové. Školy vzkvétaly a nyní stojíme před faktem, že domá- hají se absolventi průmyslové školy těchže práv jako technikové. Ano našel se pro tento požadavek zastance i v říšské radě.

Žádá-li se tedy, aby absolventům průmyslových škol udělena byla táž práva jako absolventům techniky, mohli logicky žádati dále zrušení vyšsích reálných škol vůbec, odstranění maturity i zrušení vysokých škol technických. Tento požadavek zna- mená krok o padesát let zpět, »poruchu kulturního vývoje i celého moderního směru věd technických. Řečník na konec ujišťuje přitomné, že profesorský sbor na české vysoké škole technické s plnou energií a sílou hájiti bude požadavek českých techniků do krajností, neboť si je vědom, že jen vy- soká škola je povolána, aby vychovala dorost s vě- deckým vyzbrojením v nynějším rychlém postupua vývoji věd technických. (Výborně.) Další debaty v témž směru súčastnili se pp. po- slanec inženýr Kaftan, inženýr Weber, vrchní inženýr Šantrůček, kand. inž. Cejn, inž. Zvě- řina, jménem brněnských techníků stud. techn. pan Chlup, řiditel Schönbach s člen stálé delegace p. Frey. Na konec za všeobecného souhlasu přijata pří- padná resoluce, v níž se mimo jiné praví, že nepo- chopitelné votum, kterým odhlasovali poslanci vráceni předlohy o títulu inženýrském školskému výboru, při- nutilo posluchače techniky ku prohlášení, že na poža- davku svém ohledně zákonem oprávněného titulu in- ženýrském nezvratně trvají.

Zprávy církevní. Sedmdesátileté narozeniny. V sobotu, dne 21. června oslaví 70. narozeniny vsdp. Jan Křtitel Roškot, děkan karlštýnský, poslanec na sněmu král. českého, čestný občan mnohých obcí, kněz- lidumil, vlastenec ryzího zrna, jeden ze zakladatelů »Čecha«. Přejeme mu ještě »Mnogaja ljeta.« 500 poutníků kongregace sv. Vincence vypravilo se včera o 5. hod. ranní vlakem západní dráhy ze Smíchova na Sv. Horu a večer k 10. hod. opět se vrátili. Procesí na Sv. Horu z farnosti košířské, libocké a zlíchovské za vedení duchovních správců A. Kramra a V. Hálka odjelo včera v neděli v počtu 800 osob zvláštním vlakem ze Smíchova. Májová slavnost konala se včera za značné účasti na hřbitově na Malvazinkách. Hroby zesnulých byly pěkně okrášleny.

Zprávy denní. Katolický lidový spolek v království českém pořádai v sobotu, 14. června t. r. v Kar- líně, v sále restaurace »u města Petrohradu« ve- řejnou schůzi, na níž jednáno bylo o klesání řemesel a živností, o zdražování potravin a o ručení městských drah za náhradu při úrazech neb zabití. Schůzi za- hájil p. Šindler, uvítav přítomné — mezi nimiž hlavně živnostníci karlínští zastoupeni byli — a po- ukázav na důležitost předmětu, jimž se má schůze zabývati, načež udělil slovo dp. P. Šimonovi, který k prvnímu a druhému bodu programu obšírně promluvil. Vylíčiv úpadek malého živnostnictva, pro- bral důkladně příčiny jeho — vnitřní a zevnější — a pojednal zároveň důkladně o cestách, jimiž by ná- prava zjednána býti mohla, aby zachráněno bylo ře- meslnictvo, které jest vedle rolnictva hlavním sloupem našeho národa a jehož tíseň zdražováním potravin (na obzoru jest opět nová daň z piva) se stále zvětšuje. Návrhy dp. P. Šimona v tomto směru učlněné po- jaty byly do níže uvedené resoluce. Zajímavé výklady oblíbeného řečníka vyslechlo shromáždění za napjaté pozornosti a provázelo je často hlučným souhlasem. Následující řečník p. Maštalíř dokázal, že liberalismus a zákony v duchu jeho vydané, jen prospěchům velko- výroby slouží. Pan Maštalíř vylíčil poměry karlínského

řemeslnictva, trpícího drahotou bytů v Karlíně, kteráž má za následek, že dělnictvo jest nuceno bydllti ve vzdálenějších obcích, a zmínil se též o obtížích, s nimiž zápasíti musí malý živnostník, uchází-li se o erární dodávky, jakož i o nezřízené soutěži těchto mezi sebou. Pan Sedmidubský v důkladně propraco- vané řeči za souhlasu shromáždění hájil nutnost zá- kona, jímž nuceny býti mají elektilcké dráhy ručiti za náhradu při úrazech neb zabítí. Pan Skružný, k jehož podnětu schůze svolána byla, vybídl pak přítomné, aby si svorně a bratrsky ke společné práci ruce podali. — Na schůzi usneseny byly tyto resoluce: a) 1. aby řemeslnictvo a živnostnictvo se stavovsky pev- něji organisovalo, disciplinu zachovávalo a nabídkami se navzájem nepoškozovalo, 2. aby nákupní, zásobní, strojní, skladní a výrobní družstva byla zakládána, 3. aby vláda zařídila říšskou banku společenstevnía úvěr pro živnostníky účinně podporovala, 4. aby erární práce živnostníkům zadávané byly odbornými znalci zkoušeny a přijímány, 5. aby obecenstvo heslo »svůj k svému« na paměti mělo a provádělo. b) aby slavný sněm království českého na místě zamýšlené daně z piva potřebu této nutně požadované částky jiným způsobem uhájiti se domáhal v uvážení, že by při rok od roku stoupajícím zdražování potravin touto novou daní jak malé živnosti hostinské, tak i širší vrstvy zejména pracujícího lidu těžce postiženy byly.

c) shromáždění vítá lidumilnou snahu c. k. minister- stva spravedlnosti a c. k. ministerstva železnic, aby obecenstvo vzato bylo v ochranu vůči podnikatelstvu městských drah tím, že do dotyčné předlohy, jíž se zákony železníční doplní, též dráhy elektrické a jiné dráhy pouliční pojaty býti mají, a žádá, aby tyto pod- niky jasným a určitým zákonem vázány byly, hraditl plně úraz tělesný, zabití, neb jiné škody, vzešlé z na- hodilých srážek na pouličních drahách neb následkem přetržení drátů elektrického vedení.

* O mizerii ve stavu lékařskéma pojednáno bylo včera na valné hromadě spolku českých mediků, která konána byla za naprosto slabé účasti v poslu- chárně fysiologického ústavu prof. dra. Mareše. Schůze ta měla býtl napodobením manifestační schůze něme- ckých mediků, mělo se jednati o postavení externích lékařů ve zdejší všeobecné nemocnici i nevalně láka- vém stavu lékařů, ale vypadia bledě. Kdo nepřiš-l, byli externisté, sekundáři i medlkové. Přítomni byl pp.: Prof. dr. Reinsberg, prof. dr. Chodounský, prof. dr. Maixner, prof. dr. Schrutz, dvorní rada prof. dr. Spina, doc. dr. Veselý, doc. dr. Velich, assistent dr. Semerád a vrchní policejní komisař Fahoun. A účast studentů v otázce tak hluboce stavu lékařského se dotýkající a vedoucí k zlepšení existenčních poměrů l6- kařských byla přímo obdiv vzbuzující. Sotva bys napočítal 30 přítomných. Stav iékařský je na mizině, všude slyšeti nářky a volání po pomoci, ale- sami ti, jichž se týká, nečiní ničeho. Na toto smutné faktum poukázali pp. professoži dří. Reins- berg i Schrutz. Po té promluvil p. dr. Kessler ze Sprengeisenu o bídě v stavu lékařském a j. v. i uvedl, že klesáním počtu mediků klesá i význam fakulty. Řeč jeho přijata s pochvalou. A pro další body. O nemocinici pražské, o stescích proti správě, o nedo- statcích bytů, reformě a doplnění medicinských poll- klinik a o spravedlivém rozdílení materiálu nemoc- ničního — nebylo referenta; O zřízení lé- kařské čítárny a knihovny promluvil pak pan prof. dr. Reinsberg. V té věci zvoleno bylo přípravné ko- mité. Starosta spolku p. MUC. Cmunt uvedl pak, že sestaví memorandum v té věci a že sděleno bude veřejnosti.

Dr. Iška v Bráníku. Včera v neděli pod- nikl kandidát sterokatolického biskupského stolce dr. Iška s celou svou církví výlet do Bráníka Přese všecko podporování se strany německo-židovského tisku I vzdor přízni, jakou vůči »české národní« cízkvi projevují německo-nacionální továrníci v Hostinéma j., zůstává stádo Iékovo přece jen stádečkem malým. V Bráníku »U Přemysla« měla býti nejdříve před- náška dra. Išky »o zápasu křesťanství s klerikalismem v dějinách českých«. ale nedošlo k ní, neboť schůze z příčin dosti malicherných byla úřady zakázána. Dr. Iška slíbil, že asi za měsíc přijde se svými věrnými zase a přednášku svou prosloví. Ještě snad sluší po- dotknouti, že z místních obyvatelů se dostavil prane- patrný hlouček, takže kdyby si byl dr. Iška nepři- vezl svou suitu, byl by i v případu nezakázání schůze mlnvil k prázdným stolům. * Na rozloučenou s jarem pořádána byla včera za nádherné pohody v prostorné Eichmannově zahradě veliká jarní slavnost Ú. M. Š. Zahrada sama pěkně byla vyzdobena, byly tu stánky, po stromech praporce, vysoké červenobílé stožáry a vkusnou slávo- branou vcházelo se do vnitř. Na tisíce bylo tu účast- níků — slavnost vydařila se nad očskávání skvěle. Byl tu koncert civilní kapely Schwarzovy, koncert akademických ochotníků, koncert pěvecké župy Dvo- řákovy, závody Athletic-clubu, ohňostroje, bengálské ohně, promenádní koncert, vypuštěn byl balon; byly