Periodikum ALTO Viewer

1

S trana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

29. ledna 1909 Č sle 29.

4 article

vami o Srbsku a ze Srhska. I politické okolno- sti v zemi, i panujleí dům, i rozpoložení národa, i jednotlivé přihody na hranici, vůbec vše, co se v Srbsku děje, je podáno ra k.- uherskémuobecenstvutendenčně Cokoli ty zprávy oznamují o poměru Srbska k druhým státům, všechno je buď zkrouceno. buď nestydatě vymyšleno. Vždyť v posledních dnech bylo vídeňským listům dokonce telegrafo- váno z Bělehradu, roz. ze Zemuna, že v Srb- sku byla chladně přijata řeč předsedy černo- horského ministerstva dra. Lázy Tomanovičel Pravý opak je pravdou, a jen on může býti pravdou, neboť dr. Tomanovič mluvil jazykem, kterým dnes mluviti musí každý Srb. Srbská vláda chystá pro vel- moci pamětní spis o těchto intri- kách tiskem. Okružní telegram ruský. Z Polrohradu, 28. ledna. (K. k.) »Spb. Ag.« do- vídá se ze spolehlivého pramene, že ruská vláda na základě zpráv o vojenských opatřeních, jež hulhar- sko učinilo na východorumelské hranici, obrátila se okružním telegramem na německou, rakousko-uher- skou, angliekou a italskou vládu, a v něm poukazuje k tomu, že Rusko, herouc na vědomí ujištění bul- harské vlády, že má vážné úmysly v nejkratší době dospěti k dohodě s Tureckem, nemůže přece potlačiti obavu, že by všechna vo- jenská opatření na turecko-bolbarské hranici mohla vzbuditi napistí mezi oběma státy a ohroziti tak mír. Ruská vláda navrhuje proto velmocem, aby na základě společné dohody učíněny byly v tomto smyslu rozklady, jak v Šofiji tak v Cařihradě.

Srb Tomanovič Srbsko Bělehrad Láz Rusko Turecko Cařihrad

5 article

Vojenská opatření na turecko-bulharské hranici mohou ku poškození zájmů obou zemi způsobili pře kůžky úspěšného provedení snah mocností, aby zjed- nána byla přátelská dohoda mezi Tureckem a Bul- harskem, Mocnosti budou sympaticky přijímati všechny kombinace, jež mohly by vésti k naznačenému cíli, ale jsou toho názoru, aby vyloučena byla my- šlenka pozměnění hranic ve prospěch jedne z obou stran, protože by nadhození lakové otázky mohlo jen zhoršili vztahy mezi Tureckem a Bulhar skem a v důsledku toho působiti nepříznivě na vše- obecnou situaci. Konečně ku příznivému ukončení vyjednávání je nulno, aby Bulharsko i Turecko vzdaly se opatření, jež bylo by lze pokládati za výhrůžky anebo vyzývavost. Turscko nepomýšli na násilnon opravu hranic Ze Sofije, 28. ledna (K. k.) Zdejší turecký diplo- matický jednatel prohlási! včera k rozkazu velko- vezírova m-p. Malinovu, že Porta nikdy nepomýsleln na násilnou epravu hranic. Upravu hranic přál by i sice Cařihrad, tím však bylo by sníženo finanční odákodně, jež nabízi Balharško. Jínak přeje si Ture- cko, aby sporné otázky rozhodnuty byly evrop- skou konferencí. Malinov odpověděl, že Bul- harská vláda nemůže s Tureckem vyjednavati, dokuo Porta pomýšlí na teritoriální odškodné. Zákaz náknpu. Ze Sofije, 28. ledna. (K. k.) Turečtí dodavatel pokustli se nakupovati životní potřeby pro tureckou armádu v pohraničním území hermanlijském, avšak bulharské úřady to zakázaly.

Bulhar Malinův Port Turecko Bulharsko Cařihrad

6 article První schůze výboru pro zákon o annexi Bosny a hercegoviny.

První schůze výboru pro zákon o annexi Bosny a hercegoviny. Z Vídně, 28. ledna. (K. k) Annekční výbor měl dnes odpoledne schůz za předsednictví dra. Pacáka a za přitomnosti min přudsedy bar. Bienertha a správců min. finane a spravedlnosti. Předseda dr. Pacák sdělil přípis předsedy posl- necké sněmovny, v němž poukazuje na ustanovení jednacího řádu, týkající se jen ministerstev a ústře den království a zemí na říšské radě zastoupenýcha oznámil, že nemohl vyhověti usnesen výboru a pezvati ministra zahranič- ních záležitostí a řišského ministra fi nancí k účastenství na schůzích výborových. (žak známo, odepřeli oba účast.) Před přechodem k jednacímu pořadu prohlašuje posl. svoh. pán Míorssy, že nejnalehavější otázkon v Rosně jest vy- vazení pozemků.

Annekční Pacák Bienerth doktor Bosna Vídeň necký sněmovna

7 article

Tím více zaráží, že společný ministr financí vy- hražuje uherské obchodní bance, tudíž bance pešťské, výsadní stanovisko ku provedení pozemkového vyvazení. Nejen s národohospodář- ského, nýbrž i se správního stanovisko musí nadr- ževáni pešťské bance v Bosně samé vzbu- diti nejnepříznivější dojem. Dle přesvědčení řeční- nemůže annexi nicvice kompromitovati. než když právě otázka vyvazení pozemků přene- chává se pešťskému ústavu. Na kapitálovou transakci mají býti vydány papíry, jichž trhem má býti ví- deňiská bursa. Táže se min. financí po kotování a podporování těchto papírů ve Vídni a ohražuje se proti tomu, aby pešťská soukromá banka obdržela výsady ku provádění nejdůležitějšího správního opa- tření v Bosně. Dále se táže min, předsedy, jaké sta- novisko k lomu rakouská vláda zaujme? Posl. dr. Sustoršič prohlašuje jako bývalý zpra- vodaj delegační o Bosně, že společný ministr financí nemluvil o privilegiu v tom smyslu, že má býti poskytnuta záruka Bosny na zástavní listy. le stalo ze známým teprve po skončení delegací na základě kommuniké, v časopisech uveřejněného Jes to podivný způsob, jakým vystupovalo společné mi- nisterstvo financí. Poukazuje na to, že v tom případř Rakousko jest nuceno platiti za zisk uher- ského konsorcia a za politický vliv Uhen v Bosně. Tu jest třeha otázati se ministerského předsedy, zda společný ministr financí radil se o této zálezitosti s rakouskou vládou a jakou odpově dala na lo rakouská vláda?

Posl doktor Sustoršič Boseň Vídeň Rakousko

8 article

Posl. Krek souhlasí úplně s názory předešlých řečníků a praví, že k účelům banky, jež má býti v Bosně založena, náleží také finanění správa zemědělských spole- čenstev, jež mají býti v Bosně zřízena. Míní, že snahou uher- aké banky bude, by starosty společ. byly voleny pou- ze takové osoby, které by také v politickém směru jednaly tak, jak si toho beanka přeje. Jedině správ- nou věcí by bylo uvésti myšlonku družstevnictví přes Dalmacii do Bosny, paněvadž družstevnictví spočívá v Rakousku na mnohem zdravějších základech, než v Uhrách. Správce ministerstva financí svob pán Joskasch-Kech praví, že vláda neopamenula vě- novati náležitý zřelel důležité otázce zřízení agrární banky v Bosně a Her- cegovině a v záležitosti té navázala styky se společným mini- sterstvem. Ve vyjednávání se ješlě pokračuje. Zřej- mým úmyslem společného ministerstva jest, najiii střední ceslu, aby bylo lze vyhnouti se zcela taka- vým linaněním obětem, nebo oběti ty dle možnosii omezili. Dle zákona ze dne 22. února r. 1880 nebylo by společné ministerstvo finanční samozřejmě opráv- něnu převzíti za sebe samo finanční závazky, jich důsledky vedly by k finaněním příspěvkům obou stát- ních územi mocnálství. Rtakouská vláda posuzovala tuto záležitost s to- holo hlediska a společné ministerstvo nerozpakuje se temuto hledisku plnou měrou vyhověti. V nejbližší budoucnosti budou v té příčině podány příslušné zprávy. Prohlašuje, že společné minister stvolinancí navázalo skutečně jednostranně s ji- slým uhorským konsorciem styky, aby agrárni a ob- chodní bance, jež tímto konsorciem bude založena, svěřilo vyvazení kmetů za záruky zemské vlády. kova Doznávám, pokračuje, ze se mně zdálo toto jedno-

Posl Krek Joskasch Boseň Dalmacie Bosna Rakousko Uhry Zřej Boseň a Hera

9 article

stranné jednání tím podivnějším (Živý souhlas), že s rakouské strany v uvedených provinciích založené bankovní ústavy, které se dosud zabývají obchody úvěrními a také hypotečními, byly prostě pře- hlédnuty. (Hlučný souhlas.) Byl jsem tudíž nucen rozhodně žádati. aby od jednostranné a tuto polevinu říše poškozujíei privilegišlní politiky ve prospěch bankovního ústa- vu, který by se měl se strany uherské založiti, bylo upuštěno. (Pochvala.) Neboť jeslliže přes význam ra- kouského peněžního trhu, který jest v prvé řadě roz- hodující, nechceme činiti nároků na to, aby se nám poskytovaly výhody, tož přece nemůžeme alespoň vzdávati se pariletního uplatňování svých práva zájmů. (Souhlas.) Ujišťuji, že po této stránce jsem po- dal velmi vážné rozpravy a jak doufám, dostane tím obrat akce, zahájená společným ministerstvem, kte- rýžto dostačí našim vakouským zájmům. (Souhlas. Posl Kalina prohlašuje především v zastoupení svého klubu, že klub bude rokovati o předloze se stanoviska českého státního práva a se svého sta- neviska k vládě a že zúčastní se rokování pouze s výhradou a bez omezování svého státoprávníhe stanoviska. Praví, že annexi upírá legitimitu netoliko srbský lid, ale že annexe nebyla původně uznávána ani diplo- macii signatárních mocí Následkem toho byla naše diplomacie nucena zjednati dodatečně annexi legitimitu jednáním s Tu- reckem o odstoupení suverenních práv. Konstatuje, že poméry se od schválení pilného návrhu stran annex skutečně změnily, takže nyní bude se vlastně jednati o kupní smlouvu, jejíž uskutečnění budu záviseti pře- devším na povolení potřebných finančních prostřed- ků. Pojednává polom

Posl Kalina český státní práv

10 article

o odchýlkách v textu předlohe, podaných v rakouské říšské radě a v uher- ském říšském sněmu a navrhuje, aby rokování bylo odročeno až do té doby, kdy společná vlá- da dosáhne souhlasného textu předloh v obou částech mocnářství a kdy na důkaz toho bude předložen r- kouskou vládou výboru text uherský a až budou dále předloženy říšské radě a výboru diplomatické pru- tokoly o dohodě s Tureckem, jakož i příslušné pro- váděcí předlohy. Konečně navrhuje řečník též konec schůze, aby strany mohly k návrhu zaujati stano- visko. Potom ujal se slova ministerský předseda svob. pán Bienerth Chce především k návrhu Kalinovu zaujati sta- novisko. Pokud jile o prvou část, že společná vládu má se přičiniti o nové textování předlohy, tu má právě nynější jednání za účel zjedhnati jasno, zda možno tyto obě předlohy v dosavadním znění považovati za souhlasné, anebo zda by vyplývaly z odchylek textových pro nás nějaké pochyby Pokud jde o druhý podnět, aby se porady odročily i do okamziku, kdy by vyjednávánís osmanskou řiší vedlo k dohodě a aby pak tato dohoda mohla býti podrobena ústavnímu projednání, tu ne- chce popírati vnitřní souvislost, v jaké jest tato zále- žitost se záležilostí, nyní výboru přikázanou, avšak nemůže se postaviti na slanovisko, že vyřízení této předtohy závisí na uskutečnění podobné dohodys Tureckem

Bienerth Turecko

11 article

Nejvyšším rozhodnutím z 5. Hjna min. roku by! utvořen právní stav, který musíme uznávati za úplně jasný a destatečný. Jestli nyní dodalečně k vůli pře- konání jistých obtíží, které by se snad mohly vy skytnouti, došlo k jednání, jehož účelem jest utvářit poměr Rakousko-Uherska k osmanské říši opětně tak. jakým dříve byl, jest to zajisíé otázkou. která souvisí se záležitostí, o niž právě jde. Tuto souvislost není však takovou, aby proto nemohlo do- jíti k vyřízení a usnášení se strany našich parlament- ních korporaci o zákonných osnovách, jež byly před- loženy k ústavnímu schválení. Doufá, že bezpochyby dřive než budou ukončeny porady výboru, bude již možným předložiti k ústavnímu projednání protokoo o dohodě s tureckou říší a aniž by někdo chtěl dě- lati proroka anebo nějak předbíhati rozhodnutí sně- movny, může se přece považovati skoro za jisté, že tato předloha bude přikázána bezpochyby také to- matto výboru ku poradě a vyřízení. Prozatím nemůže ministerský předseda podati zprávu o stavu a obsahu vyjednávání s Tureckem, poněvadž by to odporovalo mezinárodním zvyklostem, podávati úřadní zprávuo smluvních jednáních dvou států, dokud tato jednání nejsou skončena. Snad také neušlo členům výboru, že i turecký velkovezír odmítl zmocniti tureckého mi- nisterského předsedu, aby tureckému parlamentu po- dal zprávu o stavu jednání. Když se věci takto mají prosí ministerský předseda výbor se stanoviska vlá- dy, aby již nyní zahájil porady o předloze. Návrh Kalinův na odročení potom za mítuut.

Kalinův Rakousko Uhersko Turecko

12 article

Posl. Rodlich praví, že dle způsobu; jakým za- choval se výbor dosud k přípisu předsedy o nedostavení se členů společného mi- nisterstva do výboru, měl dojem, že je třeba se obávati, že přípis tenio bude mlčky vzat na vědomí. Právní vývody, pokud jsou v stručném tomšo přípisu obsa- ženy, nejsou však nikterak přesvědčující. Podává tento návrh: Výbor bere s politováním na vědomí v přípise předsedově obsnžnou zprávu, že členové spo- lečné vlády nedostaví se do výboru, a vyhražuje si ve smyslu § 8. zákona o jednacím řádu a § 29. jednacího řádu předvolati odborníky, aby je vyslechl Posl. dr. Renner chce, aby návrh Redlichův po- změněn byl v tom smyslu, že výbor nebere pří pis předsedův vůbec na vědomí a trvá na svém právu slyšeti společnou vládu. Výboru jest jed nati se společnou vládou, která zatížilo Rakousko mnoha sty milionů korun a postihla co nejhlouběji obchod a průmysl, výbor tento nemá býli však sám s to, prohlásiti společnému ministerstvu, co soudí o způsobu, jakým ministersttv toto provádí poliliku. Proto třeba trvati na tom, aby společná vláda doslavila se do výboru a padala tam vysvětlení. Řeční podává v té příčině návrh.

Posl doktor Renner Redlichův Rakousko

13 article

Posl. hr. Kolowrat připojuje se k návrhu posl. dra. Redlicha. Kdyby byl návrh zamítnnt, pak by měl dle jeho názoru podati výbor zádost, aby do výboru byli vyslání zna lci Posl. dr. Radlich modifikuje prvou část sve ho návrhu taklo: Výbor bere na vědomi zprávu, obsaženou v listě předsedově, že nedastaví se členové spo- lečné vlády, aniž by však tím prejudikoval po- sudku právní olázky, která byla tím vyvolána. Do rokováni zasáhli dále posl. hr. Kolow ra Okuniewski, Seitz, dr. Gessmann, ktet vesměs zádali, aby vyzvána byla společná vláda, by se do výboru dostavia. Bar. Bienerth praví že mohlo by výboru doslačiti, jsou-li přítomny orgá ny rakeuské vlády, které nejsou toliko oprávněny, nýbrž i zavázány k plné zedpovědnosti. Kdyby za vyjednávání objevilo se nutným přibrati s místními poměry obeznámeného úřadníka společného mini- sterstva finarcí, pak by se nerozpakoval dolycčné úřadníky přizvati. Co by pak tito pánové přednesl ve výboru, spadalo by pod zodpovědnost rakouské vlády. To jest jedině správné, ústavně nezávadně stanovisko a ministerský předseda prosí výbor, aby na tomto stanovisku trval. (Následuje ezposé bar.

Posl Kolovrat Redlich doktor Radlich Okuniewski Seitz Gessmann

14 article

Bienerih, jež uvádíme na jiném místě) Posl. Daszynski prohlašuje, že jest úplně lho- slejno, zda i ministerský předseda Bienerth jest s bo- senskými záležitosími obeznámen, či nikoliv. Hlavní věc jest, že nemůže nie řici, co hy společnou vládu vázalo. Nejle zde o týrání vojáků, nýbrž eventuálně o týrání dvou milionů lidí a o poměr, ve kterém se může tajili ustavičné vá lečné nebezpečí. Jeho strana podá eventuáhě podaný návrh jako menšinové votum. Posl. čr. Revner prohlašuje, že nelze za poru- šení evropské smlouvy a za mnohe milienů, které byly vyhozeny, činiti zodpovědným ministerského předsedu Bieneriha. Tu jsou vinníky pouze baur on Aehrenthal a bazon Burian. Oni jsou v této záleži- tosti parlamentu zodpovědni. Kdyby i společní mi- nistri pozvání výboru odmnílli, pak by byla tím sspon poskylnuta jistota, že toto odmítnutí stane se i na proti Uhrám. Modiřikovaný návrh posl. Radlicha ze při jimá a zabajuje se povšechné rokování Po exposé bar. Bienertna jednaní se přerušuje. Posl. dr. Sylvester taže se předsedy, zda ne- hodlá na přiště v zájmu řádného projednáván zabrěniti debatám, jako byla na počátku schůze. Mistopředseda dr. Ebenhoch odpovídá, že sděl dotaz posl. Svivestra předsedovi. Navrh, aby miistr zahraničních záležitostía společný ministr financí zúčastunli se schůzí výboru, byl zamítnut jmenovitým hlasováním 28 proti9 Příšti schůze ve čtvrtek 4. února ve 3 hod. odpoledne.

Posl Bienerth Burian doktor Sylvester tazat Ebenhoch Uhry

15 title

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů

16 article Situační.

Situační. Z Vídně, 28. ledna. Dnešní řeči poslaneů strany křesťansko-sociální dra. Schlegra z Hor ních Rakous a bar. Morseya ze Štyrska, pro- mluvené v rozpočtovém výboru na prospěch buršáckého buměu v Praze proti naší metropol a pro krajné německé nacionály, v Praze demon strace na Příkopech pravidelně provádějící zvláště pak tón, jakým se nesly výklady obou těchto klerikálů německých, způsobily v kru- zích poslanců slovanských, zvláště pak českých. velikou a zaslouženou nevoli. Právem spatřován v nich první krok k velkému rozmachu strany křesťansko-sociálně-klerikální do království če- ského. Několik měsíců již upozorňujeme v „Ná- rodních Listech“, že strana křesťansko-sociálni. doplněná křídlem klerikálním na celý svaz, roz- pjati chce chapadla svá jak na krajní východ do Bukoviny, tak na sever do Čech, tak na zá- pad do Tyrol a na jih a vzrůsti na velkou stranu řišskou. Před několika měsíci již oznámili jsme že dr. Gessmann, bývalý ministr pro veřejne práce, strojí se na cestu královstvím českým Dr. Gessmann před několika dny v království če- ském meškal a snad jsou obě řeči dnešní jal Schlegrova, tak Morsoyova ozvěnou a důsledkem jeho pobytu v naší vlasti. Nedosti toho: V prosidiální kanceláři dra.

Gessmann Schlegrův Morsoyův Vídeň Štyrsko Praha Bukovina Čechy Tyroly křesťanskýsociálno

17 article

Weiskirehnera konala se dnes porada něme ckých t. zv. liberálů s německými křesťanský mi sociály o společném postupu ve věcech ja- zykových, zvláště pokud se týká království če- ského. K takové alianci protičeské pracuje s na německé straně s největším úsilím. Největšín zpátečníkům nic nevadí, že jsou ve spolku se svobodomyslniky a svobodomyslníci navzájem, kteří zatracují antisemitism a klerikalism jak největší hrůzu a metlu světovou, podají ruku ke spolku proti národu našemu. Noviny pak, kte- réž otřásaly největšími horami a nejnižšími do- linami, když poslanci čeští byli ve většině s ně meckými klerikály a konservativními velkostat káři, buď mlčí nebo neostýchají se tleskat po chvalu alianci takové a naléhati na její zpevnění a vybudování. Vláda nemá pro disposíční fond prostou většinu ve výboru rozpočtovém. Neví dnes, kdo bude hlasovati pro ni, bojí se však, že bude hlasovati proti ní většina. Z toho důvodu rozpe- čtový výbor se odročí na dobu neurčitou. Výbor pro předlohu bosensko-hercegovskou sejde se až ode dneška za týden. Voped ceká se, co při- nese příští středa, kterého dne bar. Bienerth poslanecké sněmovně podá oba jazykové zákony pro království české a k nim výklad.

če ský Bienerth poslanecký sněmovna

18 article O postupu všech německých stran v otázce ja

O postupu všech německých stran v otázce ja zykové. Z Vídně, 28. ledna. „Dnešní porady u Weis- kirchnera zúčastnil se za stranu křesťansko- sociální bar. Fuchs a dr. Schleger. Porada trvala déle hodiny. Usneseno zachovati on mlčení. Jednalo se o společný postup všech ně- meckých stran v otázce jazykové. Podnět k ali- anci dali němečtí liberálově. Křesťanští sociálo- vé zachovali se k němu ochotně. Dnešní rozpra- va měla ráz jen informativní. V nejbližšíah dnech bude se konati porada nová, na kterou dostaví se také dr. Lueger. V parlamentních kruzích podle „Zeitu“ pokládá se za jistě, že dojde ke spojení všech stran v otázkách jazy- kových. Bar. Bienerth oznámil, že podá jazykove osnovy ve středu. Z jeho výkladu vyšlo na je o že vláda počítá s možností české obstrukee proti jazykovým osnovám, ale nedodal, jakých opatření pro případ ten vláda podnikne.

Weis Fuchs doktor Schleger Lueger Bienerth Vídeň

19 article

Dvanáct českých pilných návrhů. Z Vídně, 28. ledna. Poslanci, spojení ve svazu národní delegare české, podají v zejtřejší sehůzi poslanecké sněmovny 12 pilných návrhů které jsou rozvrženy takto: poslanci Českého klubu podaji návrhy 2, posl. Čech a soudr. ná- vrh v příčině obou poštovních výnosů jazyko- vých pro království české, žádajíce, by z ru- šeny byly oba, školní rada Čipera a sou- druzi v příčině sčítání lidového r. 1910, žáda- jíce, by jazyk mateřský nahražen byl národností neb jazykem mateřským, 3 pilné návrhy podaj poslanei česko-agrární, kteří vyberou si ze zá- soby ku podání připravených návrhů. Zejtra podají zejména návrh na zřízení nejvyššího sou- du pro království české a návrh na zvýšení stát- ní subvence ústavům zemědělským. Prof. dr. Drtina a soudruzi podají návrh v příčině reformy pedagogií. Dva návrhy zůsta- veny poslancům katolicko-národním, kteří však nejsou definitivně rozhodnuti, poněvadž se do sud neusnesl jejich klub. Ostatní dva návrhy vyhraženy poslancům národně-sociálním a mo- ravské straně lidové. Olázka nevých místních drah. Z Vídně, 28. ledna. V železničním výboru tázal se posl. Maštálka správce ministerstva že- lezničního ryt. Forstera, kdy podán bude zá- kon o výstavbě nových místních drah. Sekčn chef dr. Forster odvětil, že nedošla ještě mini- sterstva železničního dobrá zdání a návrhy zem ských zastupitelstev, pročež bude lze osnovu zákona, kterou zaručují se lokální dráhy, podati teprve na podzim.

Čipera profesor doktor Drtina Forster Vídeň Čechy svaz národní delegare poslanecký sněmovna ústav zemědělský

20 article

„Sankce nedojdo.“ Z Vídně, 28. ledna. Na schůzi křesťansko- soeiálních voličů ve druhé čtvrti vídeňské (Lee- poldov) sdělil posl. Silberer: Podali jsme návrh Axmannův a přijali jsme jej, avšak mohu vám oznámiti již dnes, že sankce ne- dojde. Než ujišťuji vás, že užijeme veškeré rozhodnosti, abychom své Dolní Rakousy a ví- deň zachovali německými. Poštovní zřízenci u Wagnera. Z Vídně, 28. ledna. Poštovní zřízenci češti polští a němečtí byli dnos uvedeni posl. Čechen a Buřivalem do ministerstva obchodu. Známý odberný chef Wagner nepřijal jich společně s poslanci, namítaje, že zásadně nepřijímá poštovních zaměstnanců, kteří přichá- zejí v průvodu poslanců. Deputace žádala, by započítala se léta, ztrávená v provisorní službě a upravily se po měry zřízenců neerárních jak po stránce právní. tak po stránce hmotně. Wagner odvětil ku po- žadavku prvnímu, že může býti splněn jenom parlameniní akci, která by se týkala státních zřízenců všech oborů. Co se týká požadavku druhého, pracuje se o příslušné nařízení avšak věc ještě není rozhodnuta, poněvadž jedná se též o poštmistry. Přípravy potrvají ještě dlouho. Konečně žádala deputace za upravení hmotných poměrů necertířikatistů. Wagner na mítl, že pouze provádí zákon a že mu nelze v t věci nic jiného dělati.

Axmannův Wagner Buřival Vídeň Rakousy

21 article

Andrássy a Justh. Z Pešti, 28. ledna. Agitace proti ministru vnitra hr. Andrássovi nabývá určitých forem. Podnětem k ní jest otázka volební reformy. Pre- sident Justh prohlašuje rozhodně, že jest dalek etižádosti státi se nástupcem Andrássovým. V kruzích Andrássoví blizkých se poukazuje na to, že dosavadní ministr vnitra těší se zvláštaí důvěře panovníka, který si přoje, aby Andrássy zůstal. Orgán strany ústavní „Magyar Hirlap““ za- bývá se agitací proti Andrássovi na místě úvod ním a ptá se, troufá-li si strana neodvislosti pře vzíti břemena, která nesl dosud hr. Andrássy Oslava sv. Sávy v Srbsku. Sp. Z Bělehradu, 28. ledna. (Pův. telegram „N. L.“) Včera oslaven velkolepě svátek sv. Savy v Srbsku, Černé Hoře a Turoeku dle starého obyčeje a tradice. Zde navštívil král s násled- níkem všecky vyslance; vyslanee Sergějev, bul- harský zástupce a j. studentskou zábavu. Vši- chni zaslali peněžité příspěvky — až na rakou- sko- uherského vyslance Forgaše, který nebyl pozván. V Bosně, Hercegovině, Chorvatsku Slavonii byla oslava zakérána.

Andrássy Justh Andrássův Magyar Hirlap svatý . Sáva Sava Forgaš Pešť Pre Srbsko Bělehrad Černá hoře Boseň Hercegovina Chorvatsko Slavonie

22 article

Hr. Borchtold u Bülowa. Z Berhina, 28. ledna. Přijel sem rakouský velvyslanec v Petrohradě hr. Berchtold, jakze proslýchá, se zvláštním posláním pro knížete Bůlowa. S knížetem Bülowem, jakož i se stát- ním sekretářem Schönem měl již porady. Od- tud pojede patrně do Vídně. HIr. Berchtold po važuje se ve zdejších diplomatických kruzích za příštího muže v Rakousku, kter, má provésti dohodu s Ruskem. Předpokladem pro tuto d- hodu má býti odchod bar. Aehrenthala. Italští diplomaté o sídle vlašské university. Z Řima, 28. ledna. („W. Allg. Ztg.“) S diplomatické dobře zpravené strany prohla- šuje se naproti zprávám italských novin, že r- kousko-uherská vláda italskému ministru zahra- ničních záležitostí Tittonovi nikdy nevysloviln se o příštím sídle vlašské university tak, že by se bylo mohlo z toho souditi, že universita t bude zřízena v některém vlašském městě rakou- ském.

Bülow Berchtold Schön W Allg Hradec Petrohrad Vídeň Rakousko Rusko

23 article Postátňovací předloha v železničnín výboru.

Postátňovací předloha v železničnín výboru. Z Vídně, 28. Jedna. (K. k.) Železniční výbor pokračoval dnea v rozpravě postálňovacích předlohách Nejdříve ujal se slova posl. Kroy, který navrh resoluce: o roorgánisaci správy státních drah, o zř- zení 2. ředitelství st. drah v německém území Čech o zřízení ústředního nádraží v Ústí nad Lab., o změ- ně zastávky Libochovany v nádraží s nákladní do- pravou, o zrušení mostného na labském mostěu Ústi n. L. a o zřízení přechodu přes koleje ve sl- nici Střekově. Správce ministerstva železnic ryt. Forste uvedl úvahy, které pohnuly dřívější vládu, aby po- kračovala v akci postátňovací na základě volné do- hody s dotyčnými společnostmi. Tento způsob uká- zal se býti praktickým a účelným tím, že se podařilo dociliti vyjednáváním pro stát podstatně příznivěj- ších podmínek, než by se bylo docílilo v případě převzetí do státní správy ve smyslu koncese. Uza- vřené szlouvy lze však hájiti také po stránce fi- nanční.

Kroa Forst Vídeň Čechy Ústí nad Laba Libochovany Střekov

24 article

Rečník probiral pak obšírně olázku reformy tarifů. Toto opatření jest se zřetelem na finanční výsledek st. drah nezbytnou nulnoslí a není vlastně v žádné vnitřní souvislosti s postátněním. Výhody zamýšleného propočítání tarifů neprospějí jen kru- jinám, kterých se poslálněné dráhy bezprostředně datýkají, nýbrž celému obvodu státních drah. V pří- čině reorganisace upozornil, že hodlá naříditi, aby jako předběžná operace byl posloupen jistý počel agend min. železnic ředdilelstvím státních drah. De- finitivní reorganisace správy státních drah je pro- blémem neobyčejně oblížným, poněvadž proli růz- ným způsobům, jakým se tento problém řeší, byly ve veřejné diskusi čtněny pozoruhodné námitky. Vláda nedá se tím ale zdržeti, aby také na dále věnovala této otázce náležitou péči zvláštní a pokuo možno brze otázku tu rozřešila. V závěrku poukázal na vynikající hospodářský význam postátňovací akce, jenž činí naléhavě žádou- cím brzké její ukončení Odb. přednosta dr. Weber podal vysvětlen k jednošlivým bodům, o nichž učiněna při diskus zmínka a probral postup vyjednávání, jež předchá zelo uzavření dohody, načež schůze byla ukončena

doktor Weber

25 article Berní reforma v uherské sněmovně

Berní reforma v uherské sněmovně Z Posti, 28. ledna. K. k) Sněmovna pokračovala v povšechné delatě berní reformě Po posl. Lachnovi (str. neodv.), jenž přimlou- val se za předlohu, ujal se slova m.-p. dr. Wekerle. Prohlásil, že nynější stav je neudržitelný a svrcho- vaný čas, aby reforma přímých daní byla ihned pro- vedena na moderním základě. Připravena je dosta- tečně. Ministr spravedlnosti vypracoval co nejmoder- něji předlohu o důchodkových přestupcích. Vládu da- la dosud městům 2 mil. a přenechá jim i pří- ště 1—2% příjmové daně. Jest ochotna přiká- zat jim ještě jiné zdroje příjmů. (Hluční pochvala.) Siluace měst se v příštích letech jist zlepší. Při výdělkové dani byla vzata za zá- klad poplatní možnost průmyslu a zavedena sou- stava vzestupná, Reforma není kopií rakouské reformy, nebať uherská je přizpůsobena poměrům uherským. Obsahuje také podstatné úlevy, jež ne- isou v Rakousku známy.

doktor Wekerle Rakousko Lachn

26 article

Pozemková daň není tak nepatrna, jak by lo s různých stran vyličováno. Velkostatek je poměr- ně málo zdaněn, avšak mnozí jsou daněmi přetíženi a proto třeba snížiti je. Nový katastr vyžadoval by mnoho let a obrovské práce. Snaží se, aby nepoměn byl všude odstraněn, avšak v příčině reální duně ne- může se přimlouvati za daň vzestupnou. Domovn daň bude snížena, avšak i potom bude vyšři než daň pozemková. Odůvodňuje to jistota příjmu Přes to jest ochoten snížiti v Pešti a některých vět ších měslech domovní daň o 1%. (Hlučná pochvala. Pokud jde o důchodkovou daň, řídil se při jejím sla- novení na 5% vyššími hledisky. Movité jměníje prostředkem světového obchodu. Také nyní jest ještě pro snížení. Neudělá z toho žádnou kabanetní otázku, avšak doufá, že sněmovna rozhodne o této otázce se stanoviska hospodářského Pro zvýšení daně mluví okolnost, že na venkov jsou spořitelny, které žádají dokone a2 155% úroko, ač by mohly spokojiti se s 8

Pešť

27 article

Hlavní závadou je však, že i některé větší finaněně úslavy pešťské dodávají venkovským spořitelnám drahé peníze a účtuji ji často 3 až 3125% nad bankovní úrokevou míru. Také v tomto oboru musí zavésti se poměry, srovnávající se s e vropskou úrovní. Precento daně výdělkové a přijmo- vé jest oprávněno. Slibuje některé úlevy, tak na př že popiatníci se dvěma dětmi budou vřaděni do nej- bližší nižší a poplatníci se čtyřmi dětmi do druhé nižší třídy, až do příjmu 10.000 K. (Hlučná pochvala.) Při stanovení existenčního minima přijalo nové ustanovení, že výdělek ženy a dělí nemá se za- počílati do příjmů mužových. Berni reformeu utrpí příjmy státu úbytek 20 mil. Výtka, že občanům ukládají se nová břemena, není odůvod něna. Doporučuje proto konečně schválení předlohy. (Hlučná pochvala a pollesk.) Příšti schůze bude zejtra

28 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. »Fremdenblalt« nabízí brejle, jimiž veřejnosť se m dívati na vládní osnovy zákonů. Z Vídně, 28. ledna. (K. k.) »Fremdenblatte píše: Vláda hodlá předložiti příští středu po- slanecké sněmovně předlohu o úpravě užívání jazyků u státních úřadů a předlohu o zřízení krajských vlád v Čechách. Je samozřejmo, že do té doby nemůže býti sdělen širší veřejnosti autentický obsah obou předloh. Jednotlivostmi však, jež z kontexu jsou vy- jímány a jsou namnoze neůplné nebo úplně ne- správně, působí se jen nepříznivě na úsudek o svrchu zmíněných osnovách, které pouze ve svém celku podávají správný obraz a úsudek tento se mění způsobem odporujícím účelu. Záleži- tosti samé jsou takové předčasně uveřejňované zprávy tím méně na prospěch, poněvadž schází jim nejen souvislost, nýbrž obyčejně též správnost. Osvědčení pro mmostatnou banku uherskou. Z Pešti, 28. ledna. (K. k.) Posl. Ugron uve řejnil v „Magyar Nemzetu“ článek, v němž brojil. že předseda šl. Justh dostavil se k audhenci u ce saře jako zástupce strany neodvislosti, ač nebyl na žádné konferenci strany takovým úkolem pověřen. Proto agitovalo se již včera večer v klubu strany neodvislosti, aby předsedovi šl. Justhovi byla podána adresa důvěry. Také za dnešní schůze posdlanecké sněmovny byly sbírány podpisy na tuto adresu. Z Pešli, 28. ledna. (K. k.) Asi 30 poslanců strany neodvislosti odevzdalo dnes předse- dovi šl. Justhovi adresu, v níž prohlašují, že ve shodě s vůdcí Košutem a hr. Apponyem a v ne- zvratné oddanosti k nim sdnejí úplně stanovisko, zaujaté předsedou šl. Justhem v záležilosti sami- statné banky, a že svornou jejich důvěru k vůdcům a předsedovi šl. Justhovi nezviklá žádná podk epni- cká práce.

Posl Nemzet Justh Košut Vídeň Fremdenblatte Čechy Pešť mmostatný banka posdlanecký sněmovna

29 article

Zároveň uanesli se čenové sárany neodvistost navětiviti v hojném počtu ministra Košuta v jeho bytu a vysloviti mu důvěru Posl. Meroy projovil v proslovu důvěru strany. Ministr Košut odpověděl, že s politováním po- zoruje jednotlivé příznaky, nasvědčující, že jsou též protichůdné proudy, avšak upokojuje ho vě- domí a důvěra, že také duševní život strany neod- vislosti je čistý a strana neodvislosti stojí pevně jako skála, která může odolati každému zlomysl- nému nárazu. (Hlučná pochvala a „eljenování“.) Ne- popírá, že země musí bojovati s nesnázemí; bylo tak i za jiných okolností a podařilo se nesnáze zdolati. To se i nyní podaří. Co žádáme v otázce nejaktnál- nější, bonkovní, může býti uskutečněno na základě našeho práva, potvrzeného zákony (Hlučná pochvala a „Eljen!“) a to tak, že tím Rakousko neutrpí žádné škody, Uhry však že budou vyvarovány všelikého otřesu. Náleží k tomu blahovůle, které možno nabýti pečlivou a pilnou prací, Ministr děkoval konečně z důvěru, o které ostatně nikdy nepochyboval. Z Pežti, 28. ledna. (K. k. uh.) Při odevzdání adre sy hr. Th. Batthyany oslovil předsedu šl. Justha: Včera ozval se dissonující hlas, jenž vzbudil zdání, že strana zviklala se v důvěře k předsedovi Justhovi. Pokládáme svojí vlasteneckou povinností naproti to- muto osamocenému hlasu dokázati, že cbováme k předsedoví plnou důvěru Předseda šl. Justh odpověděl: Vaše poznámka je mi velmi milou. Vaše důvěra bude moji silouv tomto boji, ale věnec uznámí skládám v prvé řadě na hlavu vůdce naší strany Košuta, jenž po léta nás sílil, abychom trvali povně na ideji národní banky.

Košut Posl Meroy Justh Rakousko Uhry národní banka

30 article

Hlučné: Eljen!) Sohlasím vždy s Košutem. Nikdy nebylo mezi námi nějaké neshody a nikdy se neobjeví, zvláště ne v otázce bankovní. Uznání ná- leží prcto Košutovi. (Hlučné volání: Eljen !) Úprava smluvního poměru zemědělských dělníků aj v fišském snémě německém. Z Bezlina, 28. ledna. (K. k.) Říšský sněm po- kračoval v rozpravě o sociálně-demokratickém návrhu na úpravu smluvního poměru mezi zeměděl- skými dělníky, čeledí a jejich zaměst- navateli. Poslanec dr. Stengel (svob. str.) a jeho strana bude hlasovati pro poskytnutí koaličního práva země- dělským dělníkům a pro zrušení čeledního řádu. Va- roval pravici, aby nevystupovala proti sociální de- mokracii také tam, kde staví oprávněné požadavky. Poslanec dr. Warenhorst (říš. str.) mysli, že sociální demokracie chce tímto návrhem usnadniti osud zemědělských dělníků. Lépe by bylo opatřiti pro zemědělské dělníky vlastní domek, vlastní hroudu. Avšak sociální demokraté nechtějí pomoci zeměděl- skému dělníku, nýbrž chtějí jen rozsévati svár mezi ním a zaměstnavalelem. Lituje, že střed při tom po- máhá sociálním demokratům.

Košut doktor Stengel Warenhorst Virginie Eljen

31 article

Poslanec Gothein (svob. zdr) soudí, že dobrý poměr mezi dělníky a zaměstnavateli, kteří mají koaliční svobodu, jaký panuje v německých zemích, měl by i pro pány na pravici býti podnětem, aby tuto volnost poskytli všem německým dělníkům. Poslanec Brey (soc. dem.) pravil, že zemědalc mají právo koaliční a využitkují ho, avšak jejich děl- níci jsou pod tlnkem výjimečného zákona. Na takově nespravedlnosti neměla by míti podílu strana, která se zove národně-liberální. Poměr mezi zaměstnavateli a zaměstnanými zlepší se, až se »řízenci budou moci koalicí brániti proti spatným mzdám a špatnému za- cházení. Poslanec dr. Böhme (hosp. sdr.) dovozoval, ž jádro zemědělských dělnických olázek spočívá v ofázce trvalé usedlosti zemědělských dělníků. Koaliční otázka je pro zemědělského dělníka oproti průmyslovému dělníku významu pouze podřadného. Poslanec Heckeher (svob. sdr.) navrhl, aby návrh přikázán byl 21člennému výboru. Příští schůze bude z ejtra.

Gothein Brea doktor Böhm Heckeher

32 article

Turecká sněmovna pro rozhodnutí smírčími sondy. Z Cařihradu, 28. ledaa. (K. k.) Vyzvání fran- couzskéno senátora Estournella de Constant ke zří- zení meziparlamentní komise zavdalo ve včerejší sněmovní schůzi podnět k projevům pro rozhodnuti smírčími soudy, než se sáhne ke zbraním. Dva ule- mové pravili, že to vyhovuje zákonům islamu. Schválená velba. Z Washingtonu, 28. ledna. (K. k.) Senát schválil nedávnou volbu dosavadního náměstka st taj. Bacona státním tajemníkem. Nová organisace námořnictva Spojených obcí. Z Washinglonu, 28. ledna. (K. k.) President Roosevelt jmenoval komisi z 8 osvědčených dů- stojníků námořních, kteří mají především stanoviti zázady pro novou organisaci námočnictva, kterou by se zajistily účinné valečné přípravy již v době míru a podati náležité návrby- Z Vídně, 28. ledna. (K. k.) Dle telegraf. zprávy připlula loď »Cisařovna Alžběta« na 4 dni do Činkjanu. Posádka je zdráva. Telegrafické zprávy hospodářské. Volha presidia plzeňské obchodní komory. Z Plzně, 28. ledna. (Pův. tel. »Nár. L. e) O dnešní volbě předsednictva v komoře plzeň- ské zvoleni opět dosavadní president Joset Houdek a dosavadní místopresident Jiřl Faustu s, zatímným předsedou zvolen Matyáe Pokorný.

Bacon Roosevelt Joset Houdek Jiřl Faust Matyá Pokorná Cařihrad Washington Vídeň Volha Plzeň della jít Constanta Cisařovna Alžběta