2
masthead
V Praze, v úterý dne 18. června 190.
Praha
4
article
Na rauní a odnel. listy
P přilohami ( Naněný Obzor“ v
štředu a „Literárul Hlidka
v pátek) předpláeí ne-
Praze v adminlstrael
na měsie
2 K — h
sa čtvrt leta . . . . .
6 k —
s dvoji donáškou
a měel
na čtvt leta
7k5nk
ve filisikách
2 K 80 h
na m ěsíc . .
Poštout
Ba měsíe
čtvrli. . . .
na přs vojí zlsilkeu
kso
na žtrrt leke.
Praha
Literárul Hlidek
Naněný obzor
5
article
Kampaň sněmů zemských.
Kampaň sněmů zemských.
Ještě oděna jest Praha v nádherné slav
nostní roucho své, ještě trvá všechna země
pod živým dojmem dnův vzácné návštěvy
královy, však již hlásí se vážnou tváří sta-
rost volajíc: ku práci! Dnes shromažďuje
se sněm království českého k nedlouhému
sice, však věru důležitému zasedání: nebot
hlavním úkonem jeho bude, aby konečně již
zlepšil nesnesitelně bídně hmotné poměry
národního našeho učitelstva, což jest zajisté
jednou z nejsvětějších povinností kažďého
uvědomělého a budoucnosti své dbalého ná-
roda. Doufáme, že se tentokrát úsilí po-
slanců našich konečně podaří dovaliti tento
starý balvan Sysifův šťastně na vrchol hory,
aniž by se vymkl jich rukám a sřítil do
propasti.
Avšak zjednávajíce zasloužilému učitel-
stvu našemu dávno zaslouženou pomoc, tím
samým zástupcové národa našeho zavazují
se ku zjednání pomoci zubože-
ným financím naší vyssáté země,
ku vyhledání nových, lid netísnících zdrojů
příjmův zemských a to v době co
možná brzké. Že to pak při macešské té
neochotě, při tradiční té skouposti a byro-
kratické těžkopádnosti centralisace vídeňské
jest oříškem nad křemen tvrdším, dokazuje
zkušenost více než desítileté usilovné, však
stále márné snahy naší representace zemské.
Sysifův
Praha
6
article
Sami Němci, mající tak málo citu pro naši
vlasť, jako Arnošt Plener, již před desítiletím
musili uznati za slušné a moudré, aby stát
pomohl vyssáté zemi naší navrácením jí dů-
chodů aspoň ze dvou její daní reálných
pozemkové a domovní, kdežto spravedlivost
a prospěch země toho žádá, aby byly tak
nespravedlivě přetížené vlasti naší vráceny
důchody veškerých v ní vybranýc
daní přímých. Než, marné volání!
V sousedním Prusku je to možné, u nás
však nikoli. Tu se hodí prahnoucímu krá-
lovství krůpěj nějakých dvou millionů vý-
nosu ze zvýšené daně lihové a — odbyto
Nastává tedy zemskému poselstvu krušná
práce buď nového hrdlení se s lakomou
Vídní, neb nového hledání sporých pramen
fiskom státním dosud nezabraných.
Vedle této hlavní a nejvážnější starosti
ohlašuje se však — ovšem pouze jen v šeru
pověstí — nebezpečí politické: že
prý za tohoto zasedání sněmu českého mezi
šlechtou konservativní a německou dojde ku
kompromisu pro nastávající podzimní volby
sněmovní na úkor náš: jelikož prý šlechta
konservativní se uvolí ve sboru velkostatků
nesvěřenských zvolit 20 německo-ůstaváckých
velkostatkářův, když navzájem tito voliti bu-
dou jejích 34 kandidáty. Věc byla sice ne-
dávno listy konservativními popírána, nic-
méně doutná pověst o vyjednávání mezi
oběma šlechtickými tábory dále a my nemů-
žeme se zbýti obavy, nepřipravuje-li se tu
za kulisami vládně- aristokratického jeviště
opět podobné jakés překv apení neblahé jako
za časů Taaffových.
Němec
Plener
Taaffův
Prusko
Vídeň
7
article
A podobné obavy kruší mysl českou
vzhledem ku počínající sněmovní kampan
na družné Moravě . . . Tajemné šero za-
stírá tu vleklou »smiřovací akci« bar
Chlumeckého a my z té mlhoviny nic
dobrého netušíme. Včerejší » Mo ravská Orlice-
pronáší se o ní s pythickou neurčitost
takto:
»Minulé zasedání rady říšské, — panov-
níkova návštěva na půdě české a vůbec
celázvláštně pozměněná vnitřní
atmosféra činí samozřejmým, že
nějaké prudší srážky nelze na sněmě našem
očekávati. Tím méně, ježto vyrovná-
vací akce moravská, tak dlouho za-
padlá do písčiny nečinnosti, působení
celého rázu nynější vnitřní si-
tuace oživuje a s různých stran za ta-
kovou už jest prohlašována, která stůj co
stůj musí skončiti s výsledkem
kladným! Ba sem tam už i tvrdí se
s nemalou opravdovostí, že mezi oboustran-
nými stanovisky vskutku už dosaženo jest
v předběžných poradách pře-
dáků takové míry sblížení, že ko-
nečná shoda není vyloučena.
Ježto o poradách těch resp. o podrobnostech
jejich kromě stručných úřadních sdělení
usnesena byla přísná důvěr-
nost (ll), nelze se nám ani o tvrzen
tomto otevřeně vysloviti a mů-
žeme jen zaznamenati sdělení, že výborové
porady vyrovnávací i za nastávajícího sně-
mování mají se zvýšeným úsilím pracovati
o díle smíru.«
Jakže? Předáci našich bratří moravských
že byli by ochotni u zavříti svůj sepa-
rátní mír s německo-ústaváckými nepřá-
tely našeho národa, neohlížejíce se ani po
nás, ani po Slezsku?... Nevěříme, dokud
nevložíme prstů svých do rány zasazené so-
lidaritě a pospolitosti našeho života národ-
ního v trojjedině vlasti naší.
Chlumecký
Morava
ravský Orlice
8
article
Jak bychom mohli do vůdcův národ
našeho na Moravě domnívati se takové pod-
dajnosti chabé, že by kdy přistoupili na ob-
myslné ty požadavky Němců moravských,
složené v pověstném jich program
svatodušním z 20. května 1899
Stačí jen některé z nich připomenouti: »Po-
litické a soudní rozhraničení země dle ná-
rodnosti od obcí až do hejtmanství a kraj-
ských soudův a finančních ředitelstev okres-
ních. — Národnostní rozdělení veškeré školní
správy až do zemské školní rady a do vý-
dejů školských v rozpočtu zemském dle klíče,
který se ujedná. — Německá universita pro
Moravu. — Volby poslanců měst a obcí ven-
kovských, oddělené dle národnosti tím způ-
sobem, že ustanoví se napřed po-
čet poslanců, kteří se zvolí tou
neb onou národností (1!), rozdělí se
na celou zemi a vykážou se každé národ-
nosti její oddělené volební okresy
Z takto oddělených voleb vyšlí poslanci sně-
movní rozstoupí se na sněmu morav-
ském v národní samostatné ku-
rie, jimž bude vyhrazeno právo veta při
změně zemského řádu, volebního
řádu a obecního zákona, jakož i ve
všech záležiťostech, které se týkají
důležitého národního zájmu jednoho z obou
kmenů. Úřadní jazyk státních úřadů budiž
stanoven říšským (!) zákonem. Jednání
státních úřadů na vzájem jakož i vnitřní
služba úřadní děj se jazykem německým.
V německých soudních a politických okresech
buďtež při úřadech státních dosazování jen
úřadníci německé národnosti.«
Na těchto požadavcích svatodušního pro-
gramu všeněmeckého že nezvratne
trvají, Němci moravští se vší rozhodností
a určitostí opětně prohlásili. Nuže, jak sobě
v mysli srovnati, že by prozíraví a národu
svému věrní našinci moravští dovedli se
s těmito pretensemi Němcův smířiti a n
základě takovém se s nepřátely národa na-
šeho vyrovnati ? —
Němec
Němcův
Morava
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. června. (Zemské sněmy.)
Dnes shromáždily se k letnímu zasedání všechny
zemské sněmy, vyjma sněm království českého
jenž se za příčinou císařova pobytu v Čechách
sejde až v úterý dne 18. t. m., a sněm istrij
ský, jenž je svolán na čtvrtek dne 20. t. m
Letní zasedání sněmů, jež se nemá protáhnouti
přes polovinu července, jež však v menších
korunních zemích skončí bezpochyby již kon-
cem června, nehrozi prozatím nikde bouřnými
scénami. Na jednacím pořadu většiny snémů
budou zemské rozpočty, v alpských zemích po-
rady o železných dráhách, v severních zemích
Praha
Čechy
10
article
učitelské platy, vodní dráhy a úpravy řek. Větší
pozornost vzbudí snad sněm tyrolský
v němž bude podána zpráva o vyrovnací akci
německo-vlaské, proti níž se již nyní ozývaj
četné protesty z německých krajů Tyrolska,
vzpírajících se porušení dosavadní jednoty zem-
ské. Ve sněmu moravském čeká se pokra-
čování smiřovací akce česko-německé; dolno-
rakousky sněm chystá nový honební zákon;
haličský sněm má projednati návrh zákona
na zřízení selských rentových statků, proti nimž
se vzpírají lidoví poslanci jak polští, tak rušti.
Hlavním předmětem jednání s němu králov-
ství českého bude, jak známo, zatímný
rozpočet a úprava učitelských platů.
V krátké době, jež vyměřena sněmům za
doby letního zasedání, mnoho se ovšem vyříditi
nedá a proto bylo odůvodněno přání, aby vláda
aspoň na podzim poskytla sněmům dosti času,
aby mohly řádně vyříditi své potřeby. Ale dnes
nás »Neues Wiener Tagblatt« překvapuje zprávou,
že dr. Körber ve svých rozmluvách s různými
politickými osobnostmi za posledních dnů pro-
jevil mínění, že podzimní zasedán
zemských sněmů nemůže trvat
déle, než do konce září, poněvadž
hned počátkem října bude opět
svolána říšská rada. Vláda jest prý
ochotna ponechati sněmům na podzim celý měsl
září, ale přála by si, aby sněmy použily raděj
volného času v leté a hleděly část svých potřeh
vyříditi již nyni, tedy v době nejpilnějších rl-
nických prací. Námitky, že nelze sněmovati z
doby žní, zůstaly marny. Na prodloužení pod-
zimního sněmování přes konec září není prý
ani pomyšlení!
doktor
Körber
Tyrolsko
Neue Wiener Tagblatt
11
article
V Praze, 17. června. (Němei budo
míti poslední slovol) Vídeňský orgán
ústavověrné šlechty zaznamenává, že v něme-
ckýeh kruzích tu a tam projevuje se stesk, že
německým poslancům neposkytnuta příležitost
aby mohli v Litoměřicích neb v Ústí, tedy na
své domácí půdě, vzdáti eísaři korporativně svůj
hold. »Neues Wiener Tagblatt« to vysvětluje
tím, že podobný bod nebyl do programu vřaděn
proto, aby české kruhy v tom nespatřovaly ja-
kési platonické uznání rozdělení země. Přes to
však si prý Němci v Litoměřicích a v Ústí na-
hradí, v čem jim bylo zabráněno v Praze, kde
německá slova byla přehlušena »slovanskými«.
Projevy rakouské věrnosti, sloučené s něme-
ckým smýšlením, jež se panovníkovi v něme-
ckém severu ozvou vstříc, budou prý účinným
závěrkem císařovy cesty. »Kéž to není míněno
jen symbolicky — končí pisatel —: Něm
maji poslední slovol« Budou-li mit
také pravdu, na tom jim ovšem málo sejde
Wiener
Němec
Praha
Litoměřice
Ústí
Německo
Němei
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 17. června.
Ruské listy o návštěvě císaře a
krále v Čechách.
»HoBoe BpeMg« nadpisuje úvodní sta
o Františku Josefu I. jako hosti českého ná
roda »Nová era v Rakousku«. Že potvrzení sta
rých práv českému království zdržováno, toho
příčinu petrohradský list spatřuje jedině v poli
tice Pruska, jež samo r. 1866 slibovalo Če
chům rovnoprávnost a českému království samo-
správu, chtějíc je získati k odpadnutí od říše
habsburské. Za věrnost k říši a dynastii Prusko
nyní sjednocené Německo, mstí se Čechům tím.
že překáží každému jejich vyrovnání s korunou
a na jejich půdě založilo pangermanský požár.
Konečně se zdá, jakoby Rakousko Uhersko vzcho-
povalo se k vlastnímu politickému životu. Udá-
lostmi posledních měsíců nastalo v habsburském
mocnářství položení zcela nové. Nejen že říšská
rada pravidelně pracuje, nýbrž i v zahra-
ničné politice pozorovati lze nová
silná, zdravá vanuti. Obrat v rakousk
politice způsobilo slovo následníka ra-
kouského trůnu proti pangerma
nismu. Rakousko Uhersko zajisté již dávno
Čecho
Praha
Čechy
Rakousko
český království
Prusko
Německo
Uhersko
HoBoe BpeMg
František Josef I
13
article
pozorovalo hrozfcí mu z Německa nebozpečí. Ale
dlouholetý návyk třásti se před Berlínem, nezá
vidné položení jakožto pátého kola u vozu ve
spolku s Německem a úplný nedostatek poně
kud vynikajících státníkův a zvláště nedostatek
silné ruky: vše to nutilo úřadní Rakousko mlče
a přidržeti se záhubné zásady: neprotivs
zlému. Avšak tato ruka se nyní našla: jet
ruka dědice rakouského trůnu, jež v rozhodném
okamžiku se zdvihla, aby podala pomoc staři-
čkému mocnáři. Arcikníže František Ferdinand
už jednou, ve své vlastní záležitosti, osvědčil
nezlomnou vůli. Politiky do nedávna se vzdalo-
val. Ale sveřepý nátisk pangerma nů
domácích i zahraničných přinuti
jej konečně vystoupiti na arenu
dějin a proněsti mocné slovo proti těm, kdo
za heslem »Pryč od Říma!« skrývají heslo
»Pryč od Rakouska!« Němci sami jso
vinni, že svou politickou bez-
taktností vyvolali náhlý obrat
v rakouské politice. Nyní jim zbývá
jen utěšovati se prohlášeními m. p. K örbr
a jisté části rakousko-uherského tisku, jež by
ráda zahladila hluboký dojem slov arciknížecích.
Budoucnost zajisté patří silné vůli náslodník
rakousko-uherského trůnu. V osvětlení nového
hesla boje proti pangermanismu
ukazuje se i náhlý obrat v české politice, jež
vrátila říšské radě dělnost. Za jakou cenu by
to učinila, neli v naději, že jízda císařova do
Prahy bude zahájením nové »ery«.
František Ferdinand
Němec
Německo
Berlín
Rakousko
Řím
Praha
14
article
»CBT« podává přehled dějin českýeh
od zvolení Ferdinanda I. za krále českého
uherského. Česká otázka vznikla od toho oka-
mžiku, co rakouští státníci začali zanedbávat
podmínek, za kterými Ferdinand 1. byl zvolen
českým králem. Tato politika dlouho měla za
cil vyhlazení a poněmčení českého národa. Ale
již asi před 60 lety se ukázalo, že byla po-
chybena, že český národ vyhladiti nelze a od-
národniti se nedá. Odtud česká otázka stala se
životnou otázkou rakousko uherského mocnář-
ství. Bez zdařilého rozřešení české otázky ne
může být v Rakousko-Uhersku vniterného míru.
svobody a rovnosti mezi Slovany, Němcia
Maďary. Bez jejího rozřešení Slo-
vané pod žezlem habsburským
nemohou miti naděje, že budo
uspokojeny spravedlivé jeji ch po-
žadavky. Císař František Josef r. 1871 po-
volal Hohenwarta, aby provedl státoprávní vy-
rovnání s českou korunou, ale tu německý císai
Vilém a Bismark přijeli do Salepurků a v zá-
rodku zničili to, co císař František Josef dát-
chtěl české koruně.
Následuje přehled dalších pokusův o roz-
řešení české otázky po zlém i po dobrém. Po-
kusy po zlém se nedařily, protože český náro
statečně je odrážel, a pokusy po dobrém byly
ařeny slabostí a neupřímnosti státníků, kteri
jako hr. Thun, chtěli Čechy uspokojiti, ale jen
tím způsobem, aby to bylo vhod pangermánům
Takové je položení v této důležité a zajímavé
chvíli.
Ferdinand
Maďar
František Josef
Hohenwart
Vilém
Bismark
Čecho
Rakousko
Uhersko
15
article
Osud české otázky bude nyní záviseti o
toho, s jakou se císař navráti z Čech do Vídně-
bude-li se spíše cítiti českým králem anebo spo-
jencem Německa.
»IoocT«: Český národ na rozdíl o
Němcův o žádném separatismu nesní. On jes
upřímně oddán dynastii a smiřuje se (?) ise
zahraničnou politikou hr. Goluchovského. Český
národ nežádá pro sebe žádných privilejí, on
domáhá se jen toho, co mu náleží po právu,
ale to mu dosud bylo odpíráno. Je tře b
nových a vážnějších ústupkův,
aby česká většina nabyla pře-
svědčení, že práva její nebudou
více pálena v oběť německé hege-
monie. Praha je hlavním střediskem opposice
proti trojspolku a proto v Německu pohlížejí
na tuto návštěvu jako na nepřímou odpověď na
propagandu pangermanismu. Němci učinili pokus
vysvětliti návštěvu císařovu tak, jakoby platila
českým Němcům. Toto vysvětlení ničím není
V drobném prodejii
ranní čísle o sobě . . . za Sh
vdpolední . . . . . . . za 2 b
Ve álialkách na venkověs
ranní šísle. . . . . . . . 10k
odpolední . . . . . . . . 5b
Insersty
plaši se hstově napřee
Přečplacení a inserty přijíná vdmizl-
strace v Marianské ulicl č.a.
Tam nacházejí se téš redakes
Gskárna s eapedice „ Národních Listů
Bukopisy se nevraenjí.
Němcův
Němec
Čechy
Vídeň
Německo
IoocT
Praha
16
article
potvrzeno a svědčí pouze o tom, že Němci
dělají všechno možné, aby skroutili pravdu.
Pražská cesta může míti velm
vážné následky pro další běh dě-
jin mocnářství rakousko-uher-
ského, nenastane-li opět návrat ke starému
poměru k Německu. V zájmu českého národa
je si přáti, aby triumfálný vjezd císaře rakou-
ského a krále českého nezůstal pouhou vnější
událostí, nýbrž aby stal se východným
bodem celé řady událostí ve pro-
spěch českého národa. Tento ná-
rod, nejednou spasivší dynastii
habsburskou, má všecka práva na
to, aby se k němu chovali s úplnou
blahosklonností a důvěrou, které
si krvavě zasloužil.
Velmi skepticky vyslovují se o významu
císařovy návštěvy »BuBH BĚOMOCTK«
Nezdá se jim pravdě podobným, že by mohl
nastati nějaký vážný obrat ve prospěch Čechů.
Dávno-li tomu, co padl Badeni, jenž dával Če-
chům jen nepatrnou část jejich práv? Ihned
celé Německo vytáhlo do pole proti Čechům.
Němec
Čecho
Baden
Německo
17
article
Přes 800 německých professorů podepsalo de-
klaraci, adressovanou jejich německým koliegům
v Praze, útočnou tak, že sami rakouští Němci
za ni se styděli. Ale Badeni padl a jest otázka,
nepadne-li i příště každý rákouský státník, který
by chtěl prověsti poctivé vyrovnání s českým
národem, neboť při tomto vyrov ná ni
musejí Čechům povoleny býti
ústupky a Němci každý ústupek Čechům
vyhlašují za krvavou křivdu na sobě. Vyrov-
nání s českým národem je podmí-
něno změnou zahraničné politiky
rakouskouherské. Není pochyby, že
rakousko-ruská dohoda z r. 1897 usnadníla
rakousko-uherskému mocnářství jeho nejdůleži-
tější úkol, a také není pochyby, že události
poslední doby podkopaly budovu trojspolku
připravily nové seskupení středo-
evropských států. My můžeme zůstati
pozorlivými a klidnými diváky, vědouce, že
všecky slovanské národnosti
Rakouska vždycky považovati
budou Rusko za hlavní ohradu
Slovanstva v boji proti panger-
manismu.
jítklarac
Němec
Baden
Čecho
Praha
Rakousko
Rusko
18
article
Otázka alžírská.
Pan Pavel Revoil, nově jmenovaný guvernér
alžírský, po krátké přestávce v Marseillu, přibyl
do Paříže. Zpravodaj »Paris Nouvelles« intervie-
woval diplomata toho o situgci v Alžíru a pan
Revoil vyjádřil se takto: »Přišel jsem do Paříže,
abych konferoval s vládou. Již dnes mohu vás
ubezpečiti, že budu pokračovati v díle započatém
mým předchůdcem panem Jonnartem. Mojí jedi-
nou snahou jest, vrátiti zemi klid a mír, utišiti
rozvášněné mysli a učiniti konec anarchii, jež
zavládla ve veškerém veřejném životě alžírském.
Proto jsem se také rozmýšlel, mám-li přijati
místo tak zodpovědné. Spolehám však na sou-
činnost všech vlastenců bez rozdílu barvy politi-
cké, náboženské a plemenné a doufám, že tak
brzy dojdu kýženého cíle.« Na otázku, zda
Francie skutečně zamýšlí prohlásiti svůj pro-
tektorát nad sultanátem marockým, odpověděl
pan Revoil, že jest a bylo v intencích francouz-
ské vlády zachovati v Marokku »slatus quo
ante«, ale že Francie nikdy si nedá
vzíti a nikým právo, zasahovati,
když toho zájmy republiky vyža-
dují, ve vnitřní záležitosti zem
této.
K persekuci Poláků.
Pozornost francouzského tisku a veřejnosti
byla v poslední době obrácena článkem hraběte
Potockého, uveřejněným v »Revue des deux
mondes« a pojednávajícím o persekucích
polského lidu v Německu, k tomuto
nešťastnému národu. Pěkně komentuje tento vý-
křik zoufalství pan Clémenceau ve svém týden-
Pavel Revoil
Paris Nouvelles
Revoil
Jonnart
Polák
Potocki
Clémenceau
Marseille
Paříž
Alžír
Maroko
Francie
Německo
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Třetí olympiada.
Podává dr. Jiři Guth.
za jibezných dnů řeckého jara a v rámei
který nemohl býti vhodnějším, zahájeny byly
v dubnu 1896 první obnovené hry olympické,
osvěživší veliký ten moderní rozmach ve vý
chově mládeže, jímž duch její má nalézti větš
posily v tělesném svém podkladé, než bývalo
dosud, v těch dobách horečného snažení dušev-
ního, kdy pro všechen veliký vzlet myšlenkový
těla poněkud zapomináno. S jak velikým úspě-
chem setkala se olymplada první v Athenách,
známo obecně, a jaké byly její výsledky, toho
byli jsme svědky loni, 1900, v Paříži při olym-
piadě druhé, která, kdyby byla bývala řízena
rukou povolanější a za okolností příznivějších,
než byla světová výstava, byla by dojista bývala
nejvelkolepější dosavadní manifestací snahy po
harmonii ve výchově tělesné, a to, jak co do
počtu činných účastníků, tak i po stránce jieh
skvělých výkonů.
Kde bude olympiada třetí a za jakých
okolností?
Mezinárodní výbor pro hry olympické, sklá-
dající se dnes z 25 členů pod předsednictvím
barona Pierra de Coubertin, a jemuž kongresem
olympickym z r. 1894 jest uloženo, stanoviti
mista jednotlivých olympiad, měl sejíti se tento
kráte v Praze, jakožto přirozeném středu Evropy
a přípravy k této schůzi byly tu již také konány
Zatím však okolnosti se změnily, náhoda
tomu chtěla, že velká většina z těch členů vý-
boru mezinárodního, kteří vůbec mohli se do-
staviti, sjela se za svými záležitostmi v Paříži,
doktor
Guth
Coubertin
Paříž
Praha
Evropa
20
article
a tak za krásného květnového rána projíždím
valným kusem Čech a valným kusem střední
Evropy, plně květů, svěží zeleně, plné světla,
vůně a lásky májové, pospíchaje do Paříže.
Automobil-Club, který má svoje místnosti
v levém paláci — směrem od Obelisku — n
Place de la Coneorde, nabídl svoje pohostinství
mezinárodnímu výboru, jsme členy klubu po
všechen čas svého pobytu v Paříži. Jsout
zástupcové Francie, Anglie, Spojených Států,
Ruska, Švédska, Italie, Nizozemí, Švýcarska,
Řecka a Čech, kdežto zástupcové Německa,
Uher, Rumunska a Dánska poslali svoje votum
ve hlavní otázce, o níž bude jednáno.
Kde bude konána olympiada třetí r. 1904
Kongress r. 1894 stanovil olympiádu první
do Athén, druhou do Pařiže, a aby dílo jeho
podrželo ráz mezinárodní a světový, doporučil
třetí olympiádu do New Yorku, na ničem zá-
vazně však v této příčině se neusnášeje. V ně-
kterých řečech pronesených loni při mezi-
národních závodech sportovních v Paříži byla
učiněna zmínka o Stokholmu, však zmínka
nijak zdůvodněna. Po úvodních slovech pana
de Coubertina, ve kterých zejmena s povděkem
přijato mnou pronesené politování Prahy, že
schůze nemohla býti konána tam, oznámi
předseda, že dvě města americká ucházejí
se o čest třetí olympiády, toliž Chicago
a St. Louis.
Coubertin
Čechy
Evropa
Paříž
Francie
Anglie
spojený stát
Rusko
Švédsko
Italia
Nizozemí
Švýcarsko
Řecko
Německo
Uhry
Rumunsko
Dánsko
Atény
New York
Praha
Chicago
St . Louis
Place jít le Coneorde
21
article
St. Louis bude míti r. 1904 světovou vý-
stavu a míní asi, že olympiáda byla by jí
atrakcí velmi vítanou, jako byly mezinárodní
závody sportovní pro výstavu pařížskou, a pro-
střednictvím konsulátu podalo formální žádost
s jistými zárukami. Vzhledem k těmto, jakož
i po zkušenostech pařížských byl by výbor
mezinárodní asi nabídku přijal, kdyby nebylo —
Chicaga, které vyslalo do schůze svého advo-
káta, pana Henryho Bréala, jemuž bylo zastá
vati před mezinárodním výborem zájmy Chi
caga. Objemný balik spisů a dokladů rozloži
před sebou advokát Chicaga na důkaz, ktera
se v Americe již pracovalo pro třetí hry
olympické. Již před několika měsíci sestoupil
se v Chicagu místní výbor za předsednictv
presidenta university dra. Harpera a co hlavní,
zahájil již vydatnou subskripci, která v době
velmi krátké zajistila místnímu výboru počáteční
kapitál přes 500.000 franků, a zaručuje pro
budouenost neméně než 4 mill. frankůl
Bréal
Harpera
St . Louis
Chicago
Amerika
22
article
Všecka tato čísla nejsou jen pouhým
lákavým slibem, nýbrž úřadně, na francouzském
konsulátu pověřené a prostřednictvím francouz-
ského ministerstva vnějších záležitostí Mezinárod
nímu výboru pro hry olympické jdoručené zá
vazky. Výbor chicagský vydal dokonce již agi
tační brožurku »The Olympian Games of 1904
(v téže čteme větu: »The selection will be made
by the International Olympian Committee at
a meeting to be held in Prague within the
next fen weeks), ve které podává podrobný roz-
počet všech připrav a veškerého vystrojení her-
Že by spojilo Chicago s olympiadou i oslavu
stoletého svého založení, nemůže býti olympiad
nijak na úkor, zvýší naopak její lesk.
Volba zámořského města pro takový meetin
má ovšem svoje velké nesnáze, především —
řekněme to hned a upřímně — nesnáze finanění
Cesta přes ocean, třeba že dnes neposkytuje
obuíží skoro žádných, přece jen je dráhá, a pak
ještě daleká cesta drahou, nejen v Americe, ale
namnoze také v Evropě a pobyt v Americe.
Chicago
Amerika
Evropa
the Olympian game of 1904
the International Olympian Committee
23
article
Vzpomeňme, s jakými obtížemi bylo zápasiti
českému výboru pro hry olympické, než mohl
vyslati do Paříže 5 závodníků, kterým mohl
poskytnouti prostředků jen velice skrovných
za ty do Ameriky mohl by vyslati sotva jednoho-
Námitky podobné neměli jsme při schůzi jenom
my, měli je všichni. Praktičtí a prozíraví Ame-
ričané byli však dobře připraveni na námitku tu,
a advokát Chicaga odpověděl na ni ihned, že
městu bude jen s velikou ctí, bude-li moci po
zvati určitý počet závodníků z každé země a
hostiti je; rozhodující činitelé vlády Spojených
států slibili dokonce, že pošlou válečnou cvi-
čební loď do Evropy pro činné účastníky příštích
závodů. Tato ochota, jakož i okolnost, že pří
padný čistý výtěžek slavností připadne Mezi
národnímu výboru pro hry olympické, vylučuje
naprosto jakékoli podezření zištnosti.
Paříž
Chicago
spojený stát
Evropa
24
article
Vzhledem k zápalu, s jakým Chieago vyšl
třetí olympiadě vstříc, jakož i vzhledem ke
mnohým jiným Chicagu příznivým okolnostem
vzdal se New- York všech nároků na hry olym
pieké roku 1904 a také delegát města Saint
Louis, hrabě de Penaloza nahližel, že zápa
s nlm je dosti pochybný a nenaléhal již tak
jak by byl měl.
Bylo pak přijato všemi hlasy Mezinárodníh
výboru, aby třetí olympiada konána byla v Chi
cagu r. 1904 asi v měsíci záři a to v dob
čtrnácti dnů, tak aby neopakovalo se pařížsk
roztažení her na dobu několika měsíců.
O věcech, které Chicago ke hrám chystá
nechceme se ještě rozepisovali, je na to brzo-
Tolik jest jisto, že zbuduje především obrovské
stadium se 30.000 místy k sedění, 80 000
místy k stání, ovšem nikoli z pentelického mra-
moru, ale docela moderně — z ocele. Vedle
toho prostranné čekárny, síně klubovní, toiletní
atp. Nebude to podnik tak neurčitý a vratký,
jako neblahé paměti stadium pařižské, protože
výstavba stadia chicagského jest již teď za-
bezpečena.
Hned, jakmile telegrafováno do Chicag
usnesení mezinárodního komitétu, přistoupilo se
Penaloza
New
Saint Louis
Chicago
25
article
tam k definitivnímu stanovení celého aparátu
správního, záležejícího zejmena z kanceláře
tiskové, ředitele kanceláře atd. Podrobnosti o tom
teprve dojdou, jakož obšírné zprávy obsahovati
bude 3. číslo »Revue Olympique«, kterou mezi-
národní výbor vydává pro svoje přátely.
Zprávy aspoň stručné o budoucnosti ber
olympických přinesly skoro všecky listy fran-
couzské a anglické.
Po nezdařeném pokuse Unie des sociétés
francaises de sports athlétiques, založiti mezi-
národní svaz sportovních klubů athletických,
obrátila se ústřední jednota athletických spolk
amerických na výbor mezinárodní (v sezení dne
23. května prostřednictvím pana Sheldona, bralra
známého vítěze z loňských závodů pařížských),
aby založil jednotu mezinárodní a přípravné
kroky k tomu jsou zahájeny. Mimo to o čtvrtou
olympiadu uchází se již nyní Berlin, ač mezi-
národní výbor nemůže dáti slibu závazného,
zejmena dokud nemá pevných záruk zdaru,
tak jako měl v Athénách a dílem také v Paříži
nebo nyní v Chieagu.
Ježto schůze výboru mezinárodního konala
se za čestného předsednictvi presidenta republiky,
neváhal pan Loubet přijati výbor ve slavnostní
audienci, pťi níž provodil snahy komitétu slovy
velmi lichotivými.
My Čechové obstáli jsme se ctí při zá-
vodech pařížských a není velkých překážek,
abychom zúčastnili se i olympiady třetí. Jenom
úsilné práce je třeba, zejmena těch, kteří činně
chtějí se zúčastniti závodů příštích a práce
i českého komitétu pro hry olympické, který
ostatně zahájil již období nové své činnosti.
bohda ještě úspěšnějsí
Sheldon
Loubet
Čecho
Berlín
Atény
Paříž
Chieago
Olympique
svaz sportovní klub