ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 275c2330-660d-11dc-8c2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 85, org 6, work 5, person 47
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 18. června 190.
Praha
3 masthead
Číslo 166.
4 article
Na rauní a odnel. listy P přilohami ( Naněný Obzor“ v štředu a „Literárul Hlidka v pátek) předpláeí ne- Praze v adminlstrael na měsie 2 K — h sa čtvrt leta . . . . . 6 k — s dvoji donáškou a měel na čtvt leta 7k5nk ve filisikách 2 K 80 h na m ěsíc . . Poštout Ba měsíe čtvrli. . . . na přs vojí zlsilkeu kso na žtrrt leke.
Praha Literárul Hlidek Naněný obzor
5 article Kampaň sněmů zemských.
Kampaň sněmů zemských. Ještě oděna jest Praha v nádherné slav nostní roucho své, ještě trvá všechna země pod živým dojmem dnův vzácné návštěvy královy, však již hlásí se vážnou tváří sta- rost volajíc: ku práci! Dnes shromažďuje se sněm království českého k nedlouhému sice, však věru důležitému zasedání: nebot hlavním úkonem jeho bude, aby konečně již zlepšil nesnesitelně bídně hmotné poměry národního našeho učitelstva, což jest zajisté jednou z nejsvětějších povinností kažďého uvědomělého a budoucnosti své dbalého ná- roda. Doufáme, že se tentokrát úsilí po- slanců našich konečně podaří dovaliti tento starý balvan Sysifův šťastně na vrchol hory, aniž by se vymkl jich rukám a sřítil do propasti. Avšak zjednávajíce zasloužilému učitel- stvu našemu dávno zaslouženou pomoc, tím samým zástupcové národa našeho zavazují se ku zjednání pomoci zubože- ným financím naší vyssáté země, ku vyhledání nových, lid netísnících zdrojů příjmův zemských a to v době co možná brzké. Že to pak při macešské té neochotě, při tradiční té skouposti a byro- kratické těžkopádnosti centralisace vídeňské jest oříškem nad křemen tvrdším, dokazuje zkušenost více než desítileté usilovné, však stále márné snahy naší representace zemské.
Sysifův Praha
6 article
Sami Němci, mající tak málo citu pro naši vlasť, jako Arnošt Plener, již před desítiletím musili uznati za slušné a moudré, aby stát pomohl vyssáté zemi naší navrácením jí dů- chodů aspoň ze dvou její daní reálných pozemkové a domovní, kdežto spravedlivost a prospěch země toho žádá, aby byly tak nespravedlivě přetížené vlasti naší vráceny důchody veškerých v ní vybranýc daní přímých. Než, marné volání! V sousedním Prusku je to možné, u nás však nikoli. Tu se hodí prahnoucímu krá- lovství krůpěj nějakých dvou millionů vý- nosu ze zvýšené daně lihové a — odbyto Nastává tedy zemskému poselstvu krušná práce buď nového hrdlení se s lakomou Vídní, neb nového hledání sporých pramen fiskom státním dosud nezabraných. Vedle této hlavní a nejvážnější starosti ohlašuje se však — ovšem pouze jen v šeru pověstí — nebezpečí politické: že prý za tohoto zasedání sněmu českého mezi šlechtou konservativní a německou dojde ku kompromisu pro nastávající podzimní volby sněmovní na úkor náš: jelikož prý šlechta konservativní se uvolí ve sboru velkostatků nesvěřenských zvolit 20 německo-ůstaváckých velkostatkářův, když navzájem tito voliti bu- dou jejích 34 kandidáty. Věc byla sice ne- dávno listy konservativními popírána, nic- méně doutná pověst o vyjednávání mezi oběma šlechtickými tábory dále a my nemů- žeme se zbýti obavy, nepřipravuje-li se tu za kulisami vládně- aristokratického jeviště opět podobné jakés překv apení neblahé jako za časů Taaffových.
Němec Plener Taaffův Prusko Vídeň
7 article
A podobné obavy kruší mysl českou vzhledem ku počínající sněmovní kampan na družné Moravě . . . Tajemné šero za- stírá tu vleklou »smiřovací akci« bar Chlumeckého a my z té mlhoviny nic dobrého netušíme. Včerejší » Mo ravská Orlice- pronáší se o ní s pythickou neurčitost takto: »Minulé zasedání rady říšské, — panov- níkova návštěva na půdě české a vůbec celázvláštně pozměněná vnitřní atmosféra činí samozřejmým, že nějaké prudší srážky nelze na sněmě našem očekávati. Tím méně, ježto vyrovná- vací akce moravská, tak dlouho za- padlá do písčiny nečinnosti, působení celého rázu nynější vnitřní si- tuace oživuje a s různých stran za ta- kovou už jest prohlašována, která stůj co stůj musí skončiti s výsledkem kladným! Ba sem tam už i tvrdí se s nemalou opravdovostí, že mezi oboustran- nými stanovisky vskutku už dosaženo jest v předběžných poradách pře- dáků takové míry sblížení, že ko- nečná shoda není vyloučena. Ježto o poradách těch resp. o podrobnostech jejich kromě stručných úřadních sdělení usnesena byla přísná důvěr- nost (ll), nelze se nám ani o tvrzen tomto otevřeně vysloviti a mů- žeme jen zaznamenati sdělení, že výborové porady vyrovnávací i za nastávajícího sně- mování mají se zvýšeným úsilím pracovati o díle smíru.« Jakže? Předáci našich bratří moravských že byli by ochotni u zavříti svůj sepa- rátní mír s německo-ústaváckými nepřá- tely našeho národa, neohlížejíce se ani po nás, ani po Slezsku?... Nevěříme, dokud nevložíme prstů svých do rány zasazené so- lidaritě a pospolitosti našeho života národ- ního v trojjedině vlasti naší.
Chlumecký Morava ravský Orlice
8 article
Jak bychom mohli do vůdcův národ našeho na Moravě domnívati se takové pod- dajnosti chabé, že by kdy přistoupili na ob- myslné ty požadavky Němců moravských, složené v pověstném jich program svatodušním z 20. května 1899 Stačí jen některé z nich připomenouti: »Po- litické a soudní rozhraničení země dle ná- rodnosti od obcí až do hejtmanství a kraj- ských soudův a finančních ředitelstev okres- ních. — Národnostní rozdělení veškeré školní správy až do zemské školní rady a do vý- dejů školských v rozpočtu zemském dle klíče, který se ujedná. — Německá universita pro Moravu. — Volby poslanců měst a obcí ven- kovských, oddělené dle národnosti tím způ- sobem, že ustanoví se napřed po- čet poslanců, kteří se zvolí tou neb onou národností (1!), rozdělí se na celou zemi a vykážou se každé národ- nosti její oddělené volební okresy Z takto oddělených voleb vyšlí poslanci sně- movní rozstoupí se na sněmu morav- ském v národní samostatné ku- rie, jimž bude vyhrazeno právo veta při změně zemského řádu, volebního řádu a obecního zákona, jakož i ve všech záležiťostech, které se týkají důležitého národního zájmu jednoho z obou kmenů. Úřadní jazyk státních úřadů budiž stanoven říšským (!) zákonem. Jednání státních úřadů na vzájem jakož i vnitřní služba úřadní děj se jazykem německým. V německých soudních a politických okresech buďtež při úřadech státních dosazování jen úřadníci německé národnosti.« Na těchto požadavcích svatodušního pro- gramu všeněmeckého že nezvratne trvají, Němci moravští se vší rozhodností a určitostí opětně prohlásili. Nuže, jak sobě v mysli srovnati, že by prozíraví a národu svému věrní našinci moravští dovedli se s těmito pretensemi Němcův smířiti a n základě takovém se s nepřátely národa na- šeho vyrovnati ? —
Němec Němcův Morava
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. června. (Zemské sněmy.) Dnes shromáždily se k letnímu zasedání všechny zemské sněmy, vyjma sněm království českého jenž se za příčinou císařova pobytu v Čechách sejde až v úterý dne 18. t. m., a sněm istrij ský, jenž je svolán na čtvrtek dne 20. t. m Letní zasedání sněmů, jež se nemá protáhnouti přes polovinu července, jež však v menších korunních zemích skončí bezpochyby již kon- cem června, nehrozi prozatím nikde bouřnými scénami. Na jednacím pořadu většiny snémů budou zemské rozpočty, v alpských zemích po- rady o železných dráhách, v severních zemích
Praha Čechy
10 article
učitelské platy, vodní dráhy a úpravy řek. Větší pozornost vzbudí snad sněm tyrolský v němž bude podána zpráva o vyrovnací akci německo-vlaské, proti níž se již nyní ozývaj četné protesty z německých krajů Tyrolska, vzpírajících se porušení dosavadní jednoty zem- ské. Ve sněmu moravském čeká se pokra- čování smiřovací akce česko-německé; dolno- rakousky sněm chystá nový honební zákon; haličský sněm má projednati návrh zákona na zřízení selských rentových statků, proti nimž se vzpírají lidoví poslanci jak polští, tak rušti. Hlavním předmětem jednání s němu králov- ství českého bude, jak známo, zatímný rozpočet a úprava učitelských platů. V krátké době, jež vyměřena sněmům za doby letního zasedání, mnoho se ovšem vyříditi nedá a proto bylo odůvodněno přání, aby vláda aspoň na podzim poskytla sněmům dosti času, aby mohly řádně vyříditi své potřeby. Ale dnes nás »Neues Wiener Tagblatt« překvapuje zprávou, že dr. Körber ve svých rozmluvách s různými politickými osobnostmi za posledních dnů pro- jevil mínění, že podzimní zasedán zemských sněmů nemůže trvat déle, než do konce září, poněvadž hned počátkem října bude opět svolána říšská rada. Vláda jest prý ochotna ponechati sněmům na podzim celý měsl září, ale přála by si, aby sněmy použily raděj volného času v leté a hleděly část svých potřeh vyříditi již nyni, tedy v době nejpilnějších rl- nických prací. Námitky, že nelze sněmovati z doby žní, zůstaly marny. Na prodloužení pod- zimního sněmování přes konec září není prý ani pomyšlení!
doktor Körber Tyrolsko Neue Wiener Tagblatt
11 article
V Praze, 17. června. (Němei budo míti poslední slovol) Vídeňský orgán ústavověrné šlechty zaznamenává, že v něme- ckýeh kruzích tu a tam projevuje se stesk, že německým poslancům neposkytnuta příležitost aby mohli v Litoměřicích neb v Ústí, tedy na své domácí půdě, vzdáti eísaři korporativně svůj hold. »Neues Wiener Tagblatt« to vysvětluje tím, že podobný bod nebyl do programu vřaděn proto, aby české kruhy v tom nespatřovaly ja- kési platonické uznání rozdělení země. Přes to však si prý Němci v Litoměřicích a v Ústí na- hradí, v čem jim bylo zabráněno v Praze, kde německá slova byla přehlušena »slovanskými«. Projevy rakouské věrnosti, sloučené s něme- ckým smýšlením, jež se panovníkovi v něme- ckém severu ozvou vstříc, budou prý účinným závěrkem císařovy cesty. »Kéž to není míněno jen symbolicky — končí pisatel —: Něm maji poslední slovol« Budou-li mit také pravdu, na tom jim ovšem málo sejde
Wiener Němec Praha Litoměřice Ústí Německo Němei
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 17. června. Ruské listy o návštěvě císaře a krále v Čechách. »HoBoe BpeMg« nadpisuje úvodní sta o Františku Josefu I. jako hosti českého ná roda »Nová era v Rakousku«. Že potvrzení sta rých práv českému království zdržováno, toho příčinu petrohradský list spatřuje jedině v poli tice Pruska, jež samo r. 1866 slibovalo Če chům rovnoprávnost a českému království samo- správu, chtějíc je získati k odpadnutí od říše habsburské. Za věrnost k říši a dynastii Prusko nyní sjednocené Německo, mstí se Čechům tím. že překáží každému jejich vyrovnání s korunou a na jejich půdě založilo pangermanský požár. Konečně se zdá, jakoby Rakousko Uhersko vzcho- povalo se k vlastnímu politickému životu. Udá- lostmi posledních měsíců nastalo v habsburském mocnářství položení zcela nové. Nejen že říšská rada pravidelně pracuje, nýbrž i v zahra- ničné politice pozorovati lze nová silná, zdravá vanuti. Obrat v rakousk politice způsobilo slovo následníka ra- kouského trůnu proti pangerma nismu. Rakousko Uhersko zajisté již dávno
Čecho Praha Čechy Rakousko český království Prusko Německo Uhersko HoBoe BpeMg František Josef I
13 article
pozorovalo hrozfcí mu z Německa nebozpečí. Ale dlouholetý návyk třásti se před Berlínem, nezá vidné položení jakožto pátého kola u vozu ve spolku s Německem a úplný nedostatek poně kud vynikajících státníkův a zvláště nedostatek silné ruky: vše to nutilo úřadní Rakousko mlče a přidržeti se záhubné zásady: neprotivs zlému. Avšak tato ruka se nyní našla: jet ruka dědice rakouského trůnu, jež v rozhodném okamžiku se zdvihla, aby podala pomoc staři- čkému mocnáři. Arcikníže František Ferdinand už jednou, ve své vlastní záležitosti, osvědčil nezlomnou vůli. Politiky do nedávna se vzdalo- val. Ale sveřepý nátisk pangerma nů domácích i zahraničných přinuti jej konečně vystoupiti na arenu dějin a proněsti mocné slovo proti těm, kdo za heslem »Pryč od Říma!« skrývají heslo »Pryč od Rakouska!« Němci sami jso vinni, že svou politickou bez- taktností vyvolali náhlý obrat v rakouské politice. Nyní jim zbývá jen utěšovati se prohlášeními m. p. K örbr a jisté části rakousko-uherského tisku, jež by ráda zahladila hluboký dojem slov arciknížecích. Budoucnost zajisté patří silné vůli náslodník rakousko-uherského trůnu. V osvětlení nového hesla boje proti pangermanismu ukazuje se i náhlý obrat v české politice, jež vrátila říšské radě dělnost. Za jakou cenu by to učinila, neli v naději, že jízda císařova do Prahy bude zahájením nové »ery«.
František Ferdinand Němec Německo Berlín Rakousko Řím Praha
14 article
»CBT« podává přehled dějin českýeh od zvolení Ferdinanda I. za krále českého uherského. Česká otázka vznikla od toho oka- mžiku, co rakouští státníci začali zanedbávat podmínek, za kterými Ferdinand 1. byl zvolen českým králem. Tato politika dlouho měla za cil vyhlazení a poněmčení českého národa. Ale již asi před 60 lety se ukázalo, že byla po- chybena, že český národ vyhladiti nelze a od- národniti se nedá. Odtud česká otázka stala se životnou otázkou rakousko uherského mocnář- ství. Bez zdařilého rozřešení české otázky ne může být v Rakousko-Uhersku vniterného míru. svobody a rovnosti mezi Slovany, Němcia Maďary. Bez jejího rozřešení Slo- vané pod žezlem habsburským nemohou miti naděje, že budo uspokojeny spravedlivé jeji ch po- žadavky. Císař František Josef r. 1871 po- volal Hohenwarta, aby provedl státoprávní vy- rovnání s českou korunou, ale tu německý císai Vilém a Bismark přijeli do Salepurků a v zá- rodku zničili to, co císař František Josef dát- chtěl české koruně. Následuje přehled dalších pokusův o roz- řešení české otázky po zlém i po dobrém. Po- kusy po zlém se nedařily, protože český náro statečně je odrážel, a pokusy po dobrém byly ařeny slabostí a neupřímnosti státníků, kteri jako hr. Thun, chtěli Čechy uspokojiti, ale jen tím způsobem, aby to bylo vhod pangermánům Takové je položení v této důležité a zajímavé chvíli.
Ferdinand Maďar František Josef Hohenwart Vilém Bismark Čecho Rakousko Uhersko
15 article
Osud české otázky bude nyní záviseti o toho, s jakou se císař navráti z Čech do Vídně- bude-li se spíše cítiti českým králem anebo spo- jencem Německa. »IoocT«: Český národ na rozdíl o Němcův o žádném separatismu nesní. On jes upřímně oddán dynastii a smiřuje se (?) ise zahraničnou politikou hr. Goluchovského. Český národ nežádá pro sebe žádných privilejí, on domáhá se jen toho, co mu náleží po právu, ale to mu dosud bylo odpíráno. Je tře b nových a vážnějších ústupkův, aby česká většina nabyla pře- svědčení, že práva její nebudou více pálena v oběť německé hege- monie. Praha je hlavním střediskem opposice proti trojspolku a proto v Německu pohlížejí na tuto návštěvu jako na nepřímou odpověď na propagandu pangermanismu. Němci učinili pokus vysvětliti návštěvu císařovu tak, jakoby platila českým Němcům. Toto vysvětlení ničím není V drobném prodejii ranní čísle o sobě . . . za Sh vdpolední . . . . . . . za 2 b Ve álialkách na venkověs ranní šísle. . . . . . . . 10k odpolední . . . . . . . . 5b Insersty plaši se hstově napřee Přečplacení a inserty přijíná vdmizl- strace v Marianské ulicl č.a. Tam nacházejí se téš redakes Gskárna s eapedice „ Národních Listů Bukopisy se nevraenjí.
Němcův Němec Čechy Vídeň Německo IoocT Praha
16 article
potvrzeno a svědčí pouze o tom, že Němci dělají všechno možné, aby skroutili pravdu. Pražská cesta může míti velm vážné následky pro další běh dě- jin mocnářství rakousko-uher- ského, nenastane-li opět návrat ke starému poměru k Německu. V zájmu českého národa je si přáti, aby triumfálný vjezd císaře rakou- ského a krále českého nezůstal pouhou vnější událostí, nýbrž aby stal se východným bodem celé řady událostí ve pro- spěch českého národa. Tento ná- rod, nejednou spasivší dynastii habsburskou, má všecka práva na to, aby se k němu chovali s úplnou blahosklonností a důvěrou, které si krvavě zasloužil. Velmi skepticky vyslovují se o významu císařovy návštěvy »BuBH BĚOMOCTK« Nezdá se jim pravdě podobným, že by mohl nastati nějaký vážný obrat ve prospěch Čechů. Dávno-li tomu, co padl Badeni, jenž dával Če- chům jen nepatrnou část jejich práv? Ihned celé Německo vytáhlo do pole proti Čechům.
Němec Čecho Baden Německo
17 article
Přes 800 německých professorů podepsalo de- klaraci, adressovanou jejich německým koliegům v Praze, útočnou tak, že sami rakouští Němci za ni se styděli. Ale Badeni padl a jest otázka, nepadne-li i příště každý rákouský státník, který by chtěl prověsti poctivé vyrovnání s českým národem, neboť při tomto vyrov ná ni musejí Čechům povoleny býti ústupky a Němci každý ústupek Čechům vyhlašují za krvavou křivdu na sobě. Vyrov- nání s českým národem je podmí- něno změnou zahraničné politiky rakouskouherské. Není pochyby, že rakousko-ruská dohoda z r. 1897 usnadníla rakousko-uherskému mocnářství jeho nejdůleži- tější úkol, a také není pochyby, že události poslední doby podkopaly budovu trojspolku připravily nové seskupení středo- evropských států. My můžeme zůstati pozorlivými a klidnými diváky, vědouce, že všecky slovanské národnosti Rakouska vždycky považovati budou Rusko za hlavní ohradu Slovanstva v boji proti panger- manismu.
jítklarac Němec Baden Čecho Praha Rakousko Rusko
18 article
Otázka alžírská. Pan Pavel Revoil, nově jmenovaný guvernér alžírský, po krátké přestávce v Marseillu, přibyl do Paříže. Zpravodaj »Paris Nouvelles« intervie- woval diplomata toho o situgci v Alžíru a pan Revoil vyjádřil se takto: »Přišel jsem do Paříže, abych konferoval s vládou. Již dnes mohu vás ubezpečiti, že budu pokračovati v díle započatém mým předchůdcem panem Jonnartem. Mojí jedi- nou snahou jest, vrátiti zemi klid a mír, utišiti rozvášněné mysli a učiniti konec anarchii, jež zavládla ve veškerém veřejném životě alžírském. Proto jsem se také rozmýšlel, mám-li přijati místo tak zodpovědné. Spolehám však na sou- činnost všech vlastenců bez rozdílu barvy politi- cké, náboženské a plemenné a doufám, že tak brzy dojdu kýženého cíle.« Na otázku, zda Francie skutečně zamýšlí prohlásiti svůj pro- tektorát nad sultanátem marockým, odpověděl pan Revoil, že jest a bylo v intencích francouz- ské vlády zachovati v Marokku »slatus quo ante«, ale že Francie nikdy si nedá vzíti a nikým právo, zasahovati, když toho zájmy republiky vyža- dují, ve vnitřní záležitosti zem této. K persekuci Poláků. Pozornost francouzského tisku a veřejnosti byla v poslední době obrácena článkem hraběte Potockého, uveřejněným v »Revue des deux mondes« a pojednávajícím o persekucích polského lidu v Německu, k tomuto nešťastnému národu. Pěkně komentuje tento vý- křik zoufalství pan Clémenceau ve svém týden-
Pavel Revoil Paris Nouvelles Revoil Jonnart Polák Potocki Clémenceau Marseille Paříž Alžír Maroko Francie Německo
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Třetí olympiada. Podává dr. Jiři Guth. za jibezných dnů řeckého jara a v rámei který nemohl býti vhodnějším, zahájeny byly v dubnu 1896 první obnovené hry olympické, osvěživší veliký ten moderní rozmach ve vý chově mládeže, jímž duch její má nalézti větš posily v tělesném svém podkladé, než bývalo dosud, v těch dobách horečného snažení dušev- ního, kdy pro všechen veliký vzlet myšlenkový těla poněkud zapomináno. S jak velikým úspě- chem setkala se olymplada první v Athenách, známo obecně, a jaké byly její výsledky, toho byli jsme svědky loni, 1900, v Paříži při olym- piadě druhé, která, kdyby byla bývala řízena rukou povolanější a za okolností příznivějších, než byla světová výstava, byla by dojista bývala nejvelkolepější dosavadní manifestací snahy po harmonii ve výchově tělesné, a to, jak co do počtu činných účastníků, tak i po stránce jieh skvělých výkonů. Kde bude olympiada třetí a za jakých okolností? Mezinárodní výbor pro hry olympické, sklá- dající se dnes z 25 členů pod předsednictvím barona Pierra de Coubertin, a jemuž kongresem olympickym z r. 1894 jest uloženo, stanoviti mista jednotlivých olympiad, měl sejíti se tento kráte v Praze, jakožto přirozeném středu Evropy a přípravy k této schůzi byly tu již také konány Zatím však okolnosti se změnily, náhoda tomu chtěla, že velká většina z těch členů vý- boru mezinárodního, kteří vůbec mohli se do- staviti, sjela se za svými záležitostmi v Paříži,
doktor Guth Coubertin Paříž Praha Evropa
20 article
a tak za krásného květnového rána projíždím valným kusem Čech a valným kusem střední Evropy, plně květů, svěží zeleně, plné světla, vůně a lásky májové, pospíchaje do Paříže. Automobil-Club, který má svoje místnosti v levém paláci — směrem od Obelisku — n Place de la Coneorde, nabídl svoje pohostinství mezinárodnímu výboru, jsme členy klubu po všechen čas svého pobytu v Paříži. Jsout zástupcové Francie, Anglie, Spojených Států, Ruska, Švédska, Italie, Nizozemí, Švýcarska, Řecka a Čech, kdežto zástupcové Německa, Uher, Rumunska a Dánska poslali svoje votum ve hlavní otázce, o níž bude jednáno. Kde bude konána olympiada třetí r. 1904 Kongress r. 1894 stanovil olympiádu první do Athén, druhou do Pařiže, a aby dílo jeho podrželo ráz mezinárodní a světový, doporučil třetí olympiádu do New Yorku, na ničem zá- vazně však v této příčině se neusnášeje. V ně- kterých řečech pronesených loni při mezi- národních závodech sportovních v Paříži byla učiněna zmínka o Stokholmu, však zmínka nijak zdůvodněna. Po úvodních slovech pana de Coubertina, ve kterých zejmena s povděkem přijato mnou pronesené politování Prahy, že schůze nemohla býti konána tam, oznámi předseda, že dvě města americká ucházejí se o čest třetí olympiády, toliž Chicago a St. Louis.
Coubertin Čechy Evropa Paříž Francie Anglie spojený stát Rusko Švédsko Italia Nizozemí Švýcarsko Řecko Německo Uhry Rumunsko Dánsko Atény New York Praha Chicago St . Louis Place jít le Coneorde
21 article
St. Louis bude míti r. 1904 světovou vý- stavu a míní asi, že olympiáda byla by jí atrakcí velmi vítanou, jako byly mezinárodní závody sportovní pro výstavu pařížskou, a pro- střednictvím konsulátu podalo formální žádost s jistými zárukami. Vzhledem k těmto, jakož i po zkušenostech pařížských byl by výbor mezinárodní asi nabídku přijal, kdyby nebylo — Chicaga, které vyslalo do schůze svého advo- káta, pana Henryho Bréala, jemuž bylo zastá vati před mezinárodním výborem zájmy Chi caga. Objemný balik spisů a dokladů rozloži před sebou advokát Chicaga na důkaz, ktera se v Americe již pracovalo pro třetí hry olympické. Již před několika měsíci sestoupil se v Chicagu místní výbor za předsednictv presidenta university dra. Harpera a co hlavní, zahájil již vydatnou subskripci, která v době velmi krátké zajistila místnímu výboru počáteční kapitál přes 500.000 franků, a zaručuje pro budouenost neméně než 4 mill. frankůl
Bréal Harpera St . Louis Chicago Amerika
22 article
Všecka tato čísla nejsou jen pouhým lákavým slibem, nýbrž úřadně, na francouzském konsulátu pověřené a prostřednictvím francouz- ského ministerstva vnějších záležitostí Mezinárod nímu výboru pro hry olympické jdoručené zá vazky. Výbor chicagský vydal dokonce již agi tační brožurku »The Olympian Games of 1904 (v téže čteme větu: »The selection will be made by the International Olympian Committee at a meeting to be held in Prague within the next fen weeks), ve které podává podrobný roz- počet všech připrav a veškerého vystrojení her- Že by spojilo Chicago s olympiadou i oslavu stoletého svého založení, nemůže býti olympiad nijak na úkor, zvýší naopak její lesk. Volba zámořského města pro takový meetin má ovšem svoje velké nesnáze, především — řekněme to hned a upřímně — nesnáze finanění Cesta přes ocean, třeba že dnes neposkytuje obuíží skoro žádných, přece jen je dráhá, a pak ještě daleká cesta drahou, nejen v Americe, ale namnoze také v Evropě a pobyt v Americe.
Chicago Amerika Evropa the Olympian game of 1904 the International Olympian Committee
23 article
Vzpomeňme, s jakými obtížemi bylo zápasiti českému výboru pro hry olympické, než mohl vyslati do Paříže 5 závodníků, kterým mohl poskytnouti prostředků jen velice skrovných za ty do Ameriky mohl by vyslati sotva jednoho- Námitky podobné neměli jsme při schůzi jenom my, měli je všichni. Praktičtí a prozíraví Ame- ričané byli však dobře připraveni na námitku tu, a advokát Chicaga odpověděl na ni ihned, že městu bude jen s velikou ctí, bude-li moci po zvati určitý počet závodníků z každé země a hostiti je; rozhodující činitelé vlády Spojených států slibili dokonce, že pošlou válečnou cvi- čební loď do Evropy pro činné účastníky příštích závodů. Tato ochota, jakož i okolnost, že pří padný čistý výtěžek slavností připadne Mezi národnímu výboru pro hry olympické, vylučuje naprosto jakékoli podezření zištnosti.
Paříž Chicago spojený stát Evropa
24 article
Vzhledem k zápalu, s jakým Chieago vyšl třetí olympiadě vstříc, jakož i vzhledem ke mnohým jiným Chicagu příznivým okolnostem vzdal se New- York všech nároků na hry olym pieké roku 1904 a také delegát města Saint Louis, hrabě de Penaloza nahližel, že zápa s nlm je dosti pochybný a nenaléhal již tak jak by byl měl. Bylo pak přijato všemi hlasy Mezinárodníh výboru, aby třetí olympiada konána byla v Chi cagu r. 1904 asi v měsíci záři a to v dob čtrnácti dnů, tak aby neopakovalo se pařížsk roztažení her na dobu několika měsíců. O věcech, které Chicago ke hrám chystá nechceme se ještě rozepisovali, je na to brzo- Tolik jest jisto, že zbuduje především obrovské stadium se 30.000 místy k sedění, 80 000 místy k stání, ovšem nikoli z pentelického mra- moru, ale docela moderně — z ocele. Vedle toho prostranné čekárny, síně klubovní, toiletní atp. Nebude to podnik tak neurčitý a vratký, jako neblahé paměti stadium pařižské, protože výstavba stadia chicagského jest již teď za- bezpečena. Hned, jakmile telegrafováno do Chicag usnesení mezinárodního komitétu, přistoupilo se
Penaloza New Saint Louis Chicago
25 article
tam k definitivnímu stanovení celého aparátu správního, záležejícího zejmena z kanceláře tiskové, ředitele kanceláře atd. Podrobnosti o tom teprve dojdou, jakož obšírné zprávy obsahovati bude 3. číslo »Revue Olympique«, kterou mezi- národní výbor vydává pro svoje přátely. Zprávy aspoň stručné o budoucnosti ber olympických přinesly skoro všecky listy fran- couzské a anglické. Po nezdařeném pokuse Unie des sociétés francaises de sports athlétiques, založiti mezi- národní svaz sportovních klubů athletických, obrátila se ústřední jednota athletických spolk amerických na výbor mezinárodní (v sezení dne 23. května prostřednictvím pana Sheldona, bralra známého vítěze z loňských závodů pařížských), aby založil jednotu mezinárodní a přípravné kroky k tomu jsou zahájeny. Mimo to o čtvrtou olympiadu uchází se již nyní Berlin, ač mezi- národní výbor nemůže dáti slibu závazného, zejmena dokud nemá pevných záruk zdaru, tak jako měl v Athénách a dílem také v Paříži nebo nyní v Chieagu. Ježto schůze výboru mezinárodního konala se za čestného předsednictvi presidenta republiky, neváhal pan Loubet přijati výbor ve slavnostní audienci, pťi níž provodil snahy komitétu slovy velmi lichotivými. My Čechové obstáli jsme se ctí při zá- vodech pařížských a není velkých překážek, abychom zúčastnili se i olympiady třetí. Jenom úsilné práce je třeba, zejmena těch, kteří činně chtějí se zúčastniti závodů příštích a práce i českého komitétu pro hry olympické, který ostatně zahájil již období nové své činnosti. bohda ještě úspěšnějsí
Sheldon Loubet Čecho Berlín Atény Paříž Chieago Olympique svaz sportovní klub