1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 128. ze dne 10. května 1907.
7
article
O našem účastenství v průmyslu
báňském.*)
O našem účastenství v průmyslu
báňském.*)
Horní inspektor O. Novák.
Obecenstvo naše, náš průmysl a finanční krulry
dosud příliš malou pozornost věnují odvětví bán-
skému a přenechávaji toto národohospodářsky ne-
smírně důležité pole — ke své vlastní škodě — takika
výhradně naším sousedům druhého jazyka.
Jest zajisté pravda na př., že učiněn byl u nás
v posledních letech znamenitý pokrok jak na poli kul
turním, tak i hospodářském, avšak veškeré tyt
úspěchy nesmí nás zaslepiti, abychom neviděli, kde
jsme ještě skutečně slabými, abychom si nepověděli
zcela upřímně a otevřeně co nám dosud schází
Nám schází ve značné míře dosud to, co činí
dnes ve 20. století každý párod silným t. j. vel ký
průmysl
Země česká není, jak známo, dávno již zemí
pouze zemědělskou, vyšinulať se, dík svému velikému
bohatství na rozmanité nerosty všeho druhu, zejména
na uhlí, na zemi z velké části průmyslovou, tak že
zaujímá v tom ohledu nejpřednější místo mezi ze-
měmi rakouskými. Zde kvete velký průmysl všeho
druhu a zejména i velký průmysl montanistický, jen
rozsahem i významem svým stojí na prvním místě
v celém Rakousku.
Abychom se o tom přesvědčili, učiňme, jen zcela
malý výlet na pole statistiky a tu vidíme, že veškerá
výroba hornicko-hutnická obnáší v Rakousku za rok
1905 394 mil. q v ceně 360 mil. korun, z čehož
připadá na Čechy 244 mil. q čili 62% v ceně 15
mil. korun t. j. 42% ceny. Připočteme-li k tomu
Moravu a Slezsko, obnáší tato výroba zemí koruny
české 320 mil. m. q. čili 81%% v ceně 242 mil.
čili 67%%. Vezmeme-li zřetel jer na výrobu uhlí sa-
mého, tu obnáší urodukce jeho v Čechách za rok
1905 232 mil. m. q. čili 662% veškeré uhelné výroby
a cena jeho páčí se na 106 mil. K.
O Novák
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
8
article
Z uvedených těchto několika číslic seznávát
zajisté, pánové, jak dalekosáhlý národohospodářský
význam má hornictví v Čechách o jeho sociálním
a politickém významu ani nemluvě — a tážete-li se
mne, jakým podílem participují na této produkci hor-
nické závody české, pak musím s líiostí doznati, že
podíl ten jest tak nepatrný, že není v žádném poměr
s naší kulturní i hospodářskou vyspělostí — neob-
nášíť asi 39.
A domnívá-li se někdo, že jest nějakých závratno
vysokých kapitálů k tomu zapotřebí, aby se závody
hornické zříditi mohly, pak jest na omylu. Existujeo
na př. celá řada německých závodů, jež se velmi
dobře vyplácejí a v nichž není více než 1—2 mil.
investováno.
Jsem přesvědčen, že neprospěje nám pranic po
suzováni, zdali jest správné či nesprávné, že ta neb
ona společnost vydělává následkem vzájemných do-
hed a kantilování 203%, jiná dokonce snad 4090
Sebe přísnější kritikou snahy po výdělku se ne
zastaví — a prospěch bude míti přece vždycky jen
ten, kdo vydělává a nikoliv ten, kdo kritisuje.
Čechy
9
article
Nemá-li národ náš v těchto důležitých sborech
velkovýroby zůstati činitelem, klerý by odsouzen by
účet těchto koncentračních snah stále jen platiti, pok
musíme své hospodářské síly náležitě zorganisovati a
musíme se při této velkovýrobě činně zúčastniti.
Jest o ovšem pravda, že podniky hornické pra-
cují s mnohem větším risikem, než kterýkoliv jiný
obor průmyslový, jest rovněž pravda, že podniky
montanistické počnou se vypláceti z pravidla teprve
až po uplynutí jisté řady let, kdy výroba dostou-
pila určité výšky, avšak to nejsou zajisté příčiny
kleré by lid náš od podnikání toho odvrátiti mohly
zvláště když známo je, že přes mnohé počáteční
obtíže bývá přece jen průměrný výnos závodů hor
nických značně vyšší, než u jiných podniků průmy-
slových a okolnost tato jest konečně rozhodující
Ostatně existují mnohé hornické závody, př
nichž ani zádných počátečních obtíží nebylo.
10
article
Tážele se mne, jak to přijde, že vzdor velkým
výhodám, jež závody montanistické svým majitelům
poskytují, národ náš tak nepatrnou měrou při nich
zúčastněn jest? Jest toho příčinou snad nedostatek
prostředků peněžních aneb cos jiného?
Rozhodně popírám, že by příčinou toho byl snad
nedostatek peněžních prostředků! Vzdyť jest přece
známo, že lid náš aneb i jednolliví našinci jsou
majetníky četných a rozsáhlých průmyslových zá
vodů v jiných oborech, v nichž investován jest kapi-
tál mnoha a mnoha milionů — soudím proto, že by
mělo obecenstvo naše i dostalečných prostředků
k tomu, aby si zřídilo svůj vlastní velkoprůmysl mon-
taristický — zvláště když má týž výhodu, že více
vynáší.
Avšak u nás neni náležitěho pocho-
pení pro důležitost tcheto odboru
výrobního — nám schází: 1. na vůdčích.
vlivuplných a podnikavých jednotliv-
eích anebo korporacích, již By obecenstvo
naše informovali a postup náš v tomto směru orga
nisovali a řídili; 2. scházi nám na dotyčné
odborné výchově, která jest nezbytnou, má-l
pochopení pro nové směry hospodářského podnikán
vniknoutí do nejširších vrstev lidových.
11
article
Tyto okolnosti jsou dle mého názoru hlavním
příčinami naší dosavadní malé účasti v tomto o
vělví i dovolim si o obou tčchto příčinách poněkud
oběíměji promluviti.
Pojednám nejdříve o druhé příčině, jež jest nám
Bližší, . j. o odborné výchově a šíření vědomost
menlanistických.
Vše, co u nás v oboru tomto stává, je německé
dvě vysoké školy montanistické, jak ve Štyrském
Lubně, tak v české Příbrami, jsou ryze německé
Be i ta ndejší německá technika má snad od leo
třicátých zřízené přednášky o encykl. hornictví, ač-
koliv o německou výchovu monlanistickou jest oběma
vysokými montanislickými školami v Lubně a v Př-
bromi více než dostatečně postaráno — jen v řeči
české není dosud ničeho podobného. Jest ovšem
pravda, že zasazoval se i sbor profesorský české
techniky již a.. před 20 lety o zřízení přednášek
fiornictví — avšak bezúspěšně. Řekio se prý ten
kráte, že česká techníka dostala v náhradu za horni
civí přednášky inženýrství zemědělského. Dnes vša
tento odbor má i německá technika, tak že námítk
Mivější odpadá zcela,
* Přednáška pronesená na valné hromadě Spolku
szchitektů a inžeuý rů.
Štyrský Lubno
český Příbram
Lubno
12
article
Profesorskému sboru naší vyšoké skoly technickě
náleží zásluha a uznání, že se ve věci této v nej-
novější době poznovu uchopil iniciativy a že zasa-
zuje se o to, aby nedostatku tomu konečně brylo
odpomoženo.
Že se i jinde uznává veliká důležitost sludia věd
montan. pro vyplnění všeodborného vzdělání techni-
ckého, toho nejlepším důkazem jsou vysoké školy
tochnické v Německu, z nichž některé mají zřízeny
zvláštní úplné odbory pro hornictví i hutnictví, tk
na př. vysoká technická škola v Cáchách, jež stala s
slavnou a četně navštěvovanou právě svým zname-
nitě vypraveným oddělením montanistickým
Vyskytnou se snad někteří přátelé naši, ktel
budcu namítati, že technikové naši nepotřebují odbor-
ných vědomostí hornických, když nemáme žádného
značnějšího vlastního průmyslu hornického — na to
však musíme odpověděti: právě proto, aby-
chom se tohoto scházejíciho nám
průmyslu domohli, musíme především
šířili vědomosti o něm a kde se mají jinde
vědomosti ty šířiti — ne-li na technice! Technika
umístěná ve hlavníní městě, se svými několika tisíci
posluchači, jest místem povolaným, kde s úspěchem
šířti možno známosti o nových, vlastně již starých.
ale námi dosud málo pěstěných odvětvích techni-
ckých.
Německo
technický škola v Cáchy
montanistický Vyskytná
13
article
Tomuto účelu nemohou dosláti ani jedna a
druhá stávající vysoká škola montanistická, protože
jsou umístčny v malých venkovských městech a mají
jen malý okruh posluchačstva, proto omezují se. školy
tyto jen na výchovu dorostu úřadnického pro zá-
vedy státní a privátní — avšak na šíření se vě-
demosti montanistických v širší veřejnosti, zvláště
mezi inteligenci technickou, nemají vlivu zádnéhoa
zejména ne ve veřejnosti české — neboť jsouto
školy německé.
Promluvíme nyní o druhé závadě, jež jest pi
činou naší malé účasti ve velkoprůmyslu tomto.
To, co jinde poďnikaji bohalí jednotlivci svými
vlastními prostředky, to možno u nás prověsti jen
spojenými silami celé řady jednotlivců za spolu-
půscbení širšího obecenstva. Musí se však někdo ake
teto postaviti v čelo a sice někdo, kdo má vliv, kdo
má náležité prostředky v každém okamžiku pohro
madě — a to jsou dle měho názoru naše pěnězn
ústavy.
14
article
Soudím, že jest úloha našich bank mnohem ob
sáhlejší, než na př. bank německých, a dovolíms
toto krátce odůvodniti:
My začali jsme pracovati na svém hospodářském
mohutnění mnohem později, než se to stalo u jiných
národů, proto nemáme-li zůstali pozadu za sousedy
svými, musí býti tento hospodářský vývoj u nás mno
hem intensivnější a rychlejší! A že pozadu zd-
stati nesmíme, to víme a cítíme zajiste
všichni neb to bylo by hrobem neje
naší hospodářské, ale nejzpíše i ná
rodní neodvislostíl
A jest zajisté velice potěšitelno, že náš Hospo-
dářský vývoj skutečně mnohem rychleji ku předu
spěje, než tomu bylo jinde u jiných národů a proto
je jen zcela přirozeno, že požadujeme i od svých
peněžních ústavů již při jich vzníku širší činnost
že požadujeme, aby ústavy tyto vedle svěho ob
chodního povolání zabývaly se současně hospodář
skými otázkami takového druhu, jimiž zabývají se
dnes banky německé, po svém již mnohaletém vý
voji, zkrátka vývoj peněžních ústavů našich musí býu
mnohem intensivnější než jinde, ústavy tyto
musí býti střediskem nejen peněžně
obchodním, ale i hopodářským, ústav
ty musí státi v čele ruchu průmy slo-
vého, ba musí se uchopiti vedení v tom-
to oboru neb tím získají jen nových a nových
pramenů příjmů.
15
article
Rozumí se samo sebou, že má-li se v toml
směru zdárně působiti, že musí do správy ústavo
těch přibráni býti techničtí odborníci, jeliko
so od ředitelů z peněžních ústavů žádati nemůze
aby náležitě rozuměli i technickým otázkám, jež
při průmyslových závodech hrají hlavní úlohu.
V tomto směru jsou naše peněžní úslavy dosu
zcela nedostatečně opatřeny.
Že technických odborníků v naší průmyslov
době jest v ředitelství bank nutně zapotřebí, důka
toho podávají nám jednotlivé banky vídeňské, jež
mají takřka napolád k ruce ředitelů technícké konsu-
lenty, kteři nesou spoluzodpovědnost při financován
aneb zakládání nových průmyslových podníků a
U našich Bank jest toho tím více zapolřebí
jelikoz činnost jejich musí býti, jak jsem již pravil
mnohem intensivnější a dále i proto, že částečné ne-
úspěchy, jež tu a tam a sice obyčejně jerí z ne-
dostatku odborné znalosti se dostavují, mají při našic
malých poměrech škodlivý vliv na obecenstvo, z pů-
sobují nedůvěru a odradují od úč
stenství při průmyslovém podnikán-
vůbec.
Proto mělo 5ý 5ýti snaliou těchi techiniků, kle
zasedají ve správních radách podobnýchi ústavo
působiti k tomu, aby nedostatku tomuto Bylo odpo-
moženo, aby do ředitelstva přibráni byli osvědčen
odborníci techničtí, již by nesli spoluzodpovědnos
za bankovní obchody spadající do olichodu tech
nického.
16
article
Namítl-li By někdo, že peněžní ústavy nemohou
s0 zřizováním montanistických podniků zabývati —
pak se tážu, kdo By se tím měl vlastně u nás za
bývati, když ne hanky, které mají nejen dostatel
peněžních prostředků pohotově, ale které mají i po-
třcbný vliv a které si mohou odkorné síly dle p-
třeby získati! Ostatně může naším bankám v ton
ohledu sloužiti osvědčená činnost německých vídeň-
ských bank za vzor! Vídeňské banky jsou, jak známo
ve velkém průmyslu vůbec a montanistickém zvlášte
velmí silně angažovány.
Oslatné nebylo snad ani zapotřcbí, aby naše
peněžní úslavy samy svým vlastním kapitálem zá
vody montanistické zakládaly, nýbrž dostačilo by
aby postavily se akci podobné v čelo, ji organisovaly
a vedly, starajíce se o získání priválního kapitálu
k účelu založení závodu, Jsení přesvědčen, že byse
pro solidně zařízený podnik našel i u nás dosta-
tečný počet privánchi interesentů — aniž by se pe
něžní ústavy přes příliš angažovati musily.
Dle měho náhledu je však rozhodnou povinnost
peněžních ústavů, aby aspoň půdu pro bu-
doucí soukromou podníkavost českou
připravovaly a aby do svého majetku
převedly veškerá dosud volná hor-
nicky slibná úzlemí, jichž jest ostatně ve
vlasti naší již jen po skrovnu, a klerážto akce by
nevyžadovala přespřilišného nákladu. Při podobných
transakcích hraje rychlé zakročení důležitou úlohu.
Má-li se teprve v daném případě prodeje horního n
jetku kapitál potřebný k jeho zakoupení sháněli p
neskromných interesentech, pak přijde se s celou ake
obyčejně pozdě — kdežto čilá, své povinnosti
svého prospěchu dalá banka, jež má potřebný ka
pitál vždy po ruce a věci rozumí, může se rychle
rozhodnouti a koupi krátce zkoncovati.
Jsení
17
article
Aspoň této činnosti by měly banky naše svoj
pozornost věnovati, aby zachránily pro podnikavos
domácí vše, co se ještě zachrániti dá, jinak přejdou
veškerá posud nezabraná hornická území do rukou
cizích.
Vedle této činnosti našich bank a peněžníc
ústavů jest nám dále zapotřebí odborně organisace
jež by měla záležitosti podobného druhu v evidenci
jež by byla jaksi veřejným poradním sborem odbor
ným, k němuž by širší obecenstvo mohlo míti úplnou
důvěru, který by v daném případě interesované kruhy
upozorňoval a informoval, aby se nezanedbávala
příležitost k zakročení.
Podobné organisace u nás bohužel dosud nebylo
Teprve v novější době ustavila se národohospodářsk
společnost česká, jež se bude snad i záležitosim
spadajícími do montanistického odboru zabývati. Nej
nověji pak založen byl munificencí ná rodohospodá?.
ského ústavu při české akademii, jež ve svém pro
gramu má i pěstění a hájení zájmů průmyslu mon
tanistického. I lze tedy doufati, že na příště víc
píle než dosud věnováno bude jak odborné výchuv
montanistické a šíření vědomostí v tomto důležitéu
odvělví technickém, tak i snahám po založení vlast
ního našeho průmyslu montanistického.
Jsem převědčen, že jen tyto nedostatky zavinily
že nejen nejdeme v předu, ale že ztrá
címe v tomto oboru ponenáhlu i to. e
jsme dosud měli.
Jinak by se representovalo dnes tak zvané uza
vřené území, aspoň v oblasti pánve hnědouhelné
kolem Mostu a Lomu, kdybychom my byli majetníky
rozsáhlých a výnosných dolů lomských.
Také na Ostravsku mohli jsme dnes zaujímn i
povné hospodářské postavení — kdybychom byli věc
lépe rozuměli!
A myslíte, že jsme se z těchto trudných zkuše
nosti něčemu přiučili? Nikoliv i nyní ztrácíme z toho
mála, co máme ještě dále kus po kuse.
Most
Lom
Ostravsko
18
article
Během posledních čtyř let ztratii
jsme uhelné doly Svobodových-Macha
lického. Uhelný důl Machalického odhadnut by
soudně na 900.000 K a v dražbě koupen německou
společností sousedních uhelných dolů lounských a
za 350.000 K, tody skoro za 1/2 odhadní ceny. U nát
nenašel se nikdo, kdo by se o tento výhodný obcho
pokusil — aby zachráníl kus českého majetku př
ztrátou a sebe při tom obohatil.
A to se děje v územích národnostn
nejvíce ohrožených, kde vynakládá
naše severočeská jednota a Ústředn
Matice školská každoročně tisíce
nové tisíce, aby zachránila děti taměj
ších českých příslušníků, po většin
horníků, před germanisacíl
Kdybychom byli hospodářsky příměřeně organi-
sováni, kdyby bylo u nás více odborné znalosti
náležitého pochopení i pro důležitý obor montani-
stický, mohli jsme býti již dávno majiteli rozsáhlých
uhelných dolů severočeských a ostravských a těžil
bychom z tolio ve dvojím směru — hospodářsky
národnostně.
Svobodův
Mach
Machalický
19
article
Prolo jest nejvyšší čas, aby nastal i v fětc
věci u nás příznivý obrat — neboť nepřisplšíme-
si, pak nezbude pro nás ve vlastní naši
vlasti tádného slibného území více
my zůstanemé v tomto důležitém
oboru výrobním úplně odvislými o
našich sousedů druhého jazyka. Slova
má nejsou diktována žádnou nevraživosti k Němcůn
— naopak, sluší čest vzdáti této prozíravosti německ
— která by nám sloužiti měla k následováníz
vhodný vzor.
Považoval jsem za nulné, aby ze středu našel
odborného spolku vyšel hlas, jenž české obecenstvo
české finanční a průmyslové kruhy na důležité okol
nosti tylo upozorňuje.
Vývoj událostí světových v nejnovější době uka-
zuje nám zcela neklamně, že dnes více než kdy jindy
a v. budoucnosti snad výhradně bude hospodářská
zdatnost jednollivých národů rozhodovati o jejich
byti či nebytí. Jen ten národ domůže se svě samo-
statnosti a co důležitějšího tuto samostatnost v bu-
doucnosti obrániti dovede, který bude nejen kulturně.
ale který bude hospodářsky na všechny strany ne
odvislým a k dosažení tohoto velikého cíle musím
pracovati všichni spojenými silamil
20
article
Vzestup cen na trhu obilním. Letošní jaro, svým
zímavým a deštivým počasím obilnímu osevu ne-
příznivé, přimělo spekulaci na obilnch trzích k vy-
hnání cen do výše. Avšak nikde nestalo se takovou
měrou, jako na našem trhu lhůtním v Pešti. Několik
cifer to osvětlí. Od 1. ledna t. r. stoupla cena pšenice
v Novém Yorku z 83 na 921/2 centu t. j. asi o 117.
v Berlíně ze 182.50 na 199.25 t. j. o 92% a v Pešt
ze 7.48 na 10.30, tudíz skorem o 40%%. Předevčírem
činil vzestup více než 5 koruny za 50 kg jaku
lhůty květnové, tak u lhůty řijnové. Vzestup cen
půscbil i na jiných trzích a Berlín předevčírem n
zprávy z Pešti znovu zaznamenal kursy vyšší. Toto
hnuti v Pešti jest nyní tím podivnější, že ameriek
bursy v posledních dnech poněkud ochably. Cena
1 metr. centu pšenice činí více než 20 K a to po
neobyčejně příznivém roce sklizňovém, jest v prav
zjevem zcela mimořádným a vzbuzuje všude značnou
pozornosi. Ovšem pro pešťskou bursu není rozhodu-
jicím sklizeň minulá, nýbrž sklizeň budoucí. A pešt-
ská obilní spekulace zdá se býti zcela jista tím, ž
Uhry jdou vstříc sklizni velice nepříznivé. Toto oče-
kávání ovšem u rozvážnějších lidí není tak jisto, po-
něvadž není nikterak ještě zjištěn účiněk obratu po-
časí na osení. Ten ukáže se teprve v několika dinec
a pak snad i úřadní zpráva o osení v Uhrách bude
zníti jinak. Prozatím nutno považovati haussu v Pešti
za jeden z oněch výstřelků spekulačních, které nejsou
u pešťské obilní spekulace níktorak vzácny. Jakrnie
Uher
Pešť
Nový York
Berlín
Uhry
cent
kg
21
article
Bude jisto, že úbytek sklizňový přinulí k dovozům
pak ovšem vzestup cen bude zplna odůvodněn, úím
více, že zvýšená dovozní cla zvětšila rozpjetí mezi
domácími cenami a dovozní relací. Do té doby však
jest haussa pouhým spekulačním manevrem.
Obchodní smlouvy s balkánskými státy. Vyjed-
návění s balkánskými státy o obchodní smlouvy bude
co nejdříve opětně zahájeno. Dne 12. t. m. měli příjet
db Vídně již zástupci rumunské vlády, avšak poně-
vadž byli nutnými záležitostmi zdrženi v Bukurešt
byl počátek jednání s Rumunskem odložen na druhou
polovinu května. Současně má býti opětně započate
s vyjednáváním s Bulharskem, a také srběti zástup
dlostaví se asi v červnu do Vídně, ahy zahájili s nš
říší opět porady. Instrukce pro rakouské a uhersk
zástupce s balkánskýmí státy byly již vypracovány
Investiční program státních drah na rok 1908
V investičním programu státních drali zaujímá op-
třování obozu význačné místo. Jak dovídá se „Eisen-
bahnbl.“, zamýšlí se věnovati v roce 1908, nehled
k objednaným již v r. 1907 dopravníní prostředkům
na opatření lokomoliv a vagonů suma asi 40 milion
korun, Aby vyhovělo se žádosti dotyčných továrníe
podniků, které vzhledem ke značným zakázkám
k možným objednávkám z ciziny dožadovaly se poku
možno brzkého udání objednávek státních drah, nby
jednak mohly tyto objednávky přesně vyříditi, jednak
aby mohly si stanoviti ve všeobecném zájmu pevý
program své výroby, zamýšlí se přikročiti k objed-
návkám obozu již v nejbližší době. Tyto objednávky
dosahovaly by sumy asi 20 mil. korun a byly b
učiněny po nutné dohodě s ministerstvem financf
bližších podmínkách.
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Eisen
22
article
„Praha“, spolek kapitály a důchody vzájemně
pojišťující v Praze konal včera valnou hromadu, ke
které dostavilo se celkem 192 členů se 625 hlasy.
Schůzi zahájil předseda p. školní rada dr. M. Kovál
proslovem, v němž vyslovil potěšení nad četným úča-
stenstvím členů pojištěnců a věnoval vzpominku
dlouholetému řediteli spolku „Praha“ p. Fr. Simrovi,
který odešel 1. červnem m. r. na vyžádaný odpočinek,
a představil shromáždění nového ředitele úslavu p.
Viktora Rašína. Potom zmínil se o činnosti ústavu
za rok minulý, která zajisté kažlého v plně míře
uspokojí, neboť vyhotoveno bylo v r. 1906 7075 poji-
stek na kapitál 16,198.328 K, kdežio čistý přírostek
činí 4220 pojistek na kapitál 10,175.767 K 13 h. Tím
vzrostl počet pojištěnců na 32.642 osob, pojištěných
na kapitál 71,458.697 K 59 h. Úmrtnost v roce 190e
byla příznivá; vyplaceno bylo kapitálů pojištěných
pro případ úmrtí a kapitálů likvidních celkem 798.685
K 46 h. Za svého 38letého trvání vyplatíla „Praha
pojištěných kapitálů 14,057.333 K 90 h. Příjem pojisl-
ného dostoupil nebývalé výše 2,548.807 K. Přijem
úroků a čistý výnos z domů činí úhrnem 609.826 K
45 h. Průměrný výnos zúročitelných aktiv se proti
loňsku zlepšil a činí 4.14%. Fondy a reservy
spolku „Praha“ vzrostly na výši 14.253.437 K. 84 h.
Simr
Rašín
K Přij
Praha
Francie
spolek „ Praha
23
article
Jeví se tedy přírostek za jediný rok 1,525..594 K 49 h.
Fondy ty jsou uloženy v sirotčích jistolách, t. j. cen-
ných papírech obnosem 9,182.902 K 91 h, v hypo-
tekách 2,548.529 K 45 h, v půjčkách na vlastní po-
jistky a cenné papíry 1,280.564 K 16 h, v realitách
dluhůprostých, jež účtovány jsou v bilanci jen část-
kou 851.266 K 16 h. Výsledkem činnosti a hospodařen
spolku „Praha“ jest čistý zisk 131.847 K 73 h. O
čtení výroční zprávy bylo upuštěno. Závěrečné účty
za r. 1906 návrhem přehlížitelů účtů byly schváleny
a k návrhu výboru ustanovena obvyklá odměna pře-
hlížitelům účtů za r. 1906 po 300 K. Také návrh vý-
boru v příčině změny pens. fondu úřadníků byl ben
změny schválen. Potom přikročeno k volbám a zvo-
leni byli většinou hlasů: za členy výboru na B leta
pp. Josef Černý, učitel, dr. Karel Fragner, lékárník.
Černá
doktor
Fragner
Praha
24
article
Ladislav Kratochvíl, učitel, Josef Můller, učitel, z
člena výboru na rok p. Jaroslav Svatek, ředitel měst-
ských úřadů, za náhradníka p. Josef Jareš, živnost
inspektor, za přehlížitele účtů pp. Frant. Procházka
ředitel Zemské banky, Frant. Richter a Bohdan Skála
učitel, a 8 členů smírčího soudu na rok. Doslovem
p. předsedy byla valná hromada zakončena.
Uhli pro státní dráhy. Jako každoročně, bude as
i letos 15. t. m. vypsána dodávka uhlí pro státní drá
hy na r. 1908. Celková potřeba státních drah na rok
1908 bude činiti asi 3.5 milionu tun uhlí. Avšak, jl
známo, jest největší část této potřeby uhražena uzá-
věrkami na douhé lhůty, kterými zajistila si správa
státních drah značnou část své potřeby částečně d
konce roku 1908, částečně do konce roku 1911 za
pevné ceny. Bude tedy vypsána dodávka sotva jedne
třetiny celkové potřeby
Uhelná těžba Spojenýchi států severoam erických
Úhrnná těžba uhlí za r. 1906 udává se na 408.647.94e
tun, z čehož je 64,410.327 tun uhlí antracitového-
V těžbě stojí na prvém místě Pennsylvanic s
129.532.091 t. záp. Virginie s 42.500.000 t., Illinois
s 38,317.581 1., Ohio se 27 mil. t., Alabama s 12,851.775
tun, Indiana s 11,422.000 1. a Colorado s 10.308.421
Mezinárodní kartel kolejnicový. Na pořadu příšt
schůze kartelu, jež se koná v Paříži 13. kvělna, na-
lézá se kromě porad o prodloužení a rozšíření sjed
nocení také připuštění ruských továren, jež by měly
význam pro odbyt na východě, Belgické továrny bu
dou se dle „Fkf. Ztg.“ domáhati zvýšení svého podílu
ježto francouzské podniky ve svých dodávkách zů-
staly pozadu za kvotou jim přiřčenou.
Kratochvíl
Můller
Svatek
Jareš
František
Richter
Skála
Uhl
Illinois
Ohio
Alaba
Indiana
Colorado
Paříž
zemský banka
25
article
Zahraniční vystěhování přes Hambuk v měsíc
dubnu t. r. vykazuje opětně povážlivou gradaci, kter
překonává značně léta předchozí. Dle výkazů ham-
burských vystěhovalo se letos v dubnu 20.863 osok
(proti 14.399 loni a 14.327 v r. 1905) a ve všech
prvních 4 měsících letošních dohromady 66.331 proli
58.350 téhož období r. 1906 a 51.674 r. 1905. Dubnové
plus proti loňsku znamená tedy 6500 osob, plus cele
prvé třetiny roku skoro 8000 osob. Hlavní proud těch-
to vystěhovalců pochází z našeho mocnářství; totiž
11.858 v dubnu t. r. Z Rluska bylo 5818 vystěhovalcu
tímto směrem. Zajímavo je, že také říšsko-německých
emigrantů přibylo, totiž z 1923 na 2051 v dubnua
z 6043 na 6144 v první třetině roku. Hlavním cílem
vystěhovalců přes Hamburk zůstává ovšem stále sev
Amerika, tak v dubnu t. r. 18.356 osob obrátilo s
do Spojených států.
Pokyny pro obchodní styky s Rumunskem. Vzhle
dem k posledním událostem v Rumunsku přijdou fir-
mám, jež buď tam již obchodují aneb tam teprv
hodlají navázati obchodní styky, zajisté vhod pokyny
o tom, jak nutno si vésti při vyhledávání zástupců
při šikanování, zastavení platů, dále pak o bezpeč-
nostním zabavování a poskytování úvěru. V podrob-
né příslušné zprávy lze nahlédnouti ve vývozní kan-
celáři obchodní a živnostenské komory pražské.
Hamburk
severní Amerika
spojený stát
Rumunsko
živnostenský komora
26
article
Obchodní slav v Argentině. Akciová společnost
„Il Louvre Argentina“ (velkoobchod s předměty baza-
rovými, modními, pro domácnost a požívatinami)
v Buenos Aires, jež před několika měsíci prý byl
zřízena s fingovaným kapitálem 1 milionu pesos, za-
stavila platy a požádala u příslušného obchodního
soudu za svolání schůze věřitelů. Bližší zprávyo
tomto úpadku a o přihláškách pohledávek lze inter-
esentům zvěděti ve vývozní kanceláři pražské obchod-
ní a živnostenské komory. Řočená událost, jakož i čet-
né jiné úpadky malých firem v Buonos Aires jsou ne-
klamným důkazem nezdravého obchodního stavu, jenž
v Argentmě již od několika měsíců nastal a dopo-
ručuje proto vývozní kancelář firmám, s touto zemí
obchodujícím, co nejdůtklivěji, aby byly při posky-
tování úvěru pokud možno nejvíce opatrny, a aby se
častěji informovaly o úvěruhodnosti svých zákazníků.
neboť vyskytuje se dosti oprávněná obava, že ješlě
četné jiné ne dosti reelní firmy zastaví platy, jestliže
příznivé okolnosti tomu nezabrání.
tun.
Argentina
Buenos Aires
Buonos Aires
27
article
Botanicko phaenologická pozorování. Dylo pro-
jeveno s několika stran přání, aby k vůli pěstování
bource morušového bylo pozorování toto rozšířeno
též na rozvoj listi moruše bílé (Morus alba) a mimo
to, by zaznamenával se začátek a konec senosečea
sečení otavy, jakožto činitelů v ohledu bospodářském
důležitých. Jelikož zanesení těchto pozorování do ta-
bulek nyní ještě jest možno, žádají se pp. účastníci,
by jim dle možnosti svoji pozornost věnovali
Banky, záložny a spořitelny.
Spořitelna městská v Novém Sirašecí vykazuje
v rozvaze ke dni 31. prosince 1906. Aktiva! Hoto-
vost K 27.787.28. zápůjčky K 1.863.510.75, uložené
přebytky K 448.723.46, cenné papíry K 133.895.—,
cenné papíry fondu garančníhio K 10.000.—, invenlář
K 3683.72, tiskopisy K 1190.27, úroky nedoplacené
K 29.967.95, úroky reeskontní přeplacené K 254. 04.
úroky běžící do konce r, 1906 z cenných papírů
K 1950.25, zálohy k zůčtování K 400.36, úhrnem
K 2,520.463 08. Pasiva: Stav vkladů K 2,438 276-24.
reeskont směneční K 50.541. 10, fond garanční
K 10.000.—, záloha obce novostrašecké na první za-
řízení spořitelny K 3853.48, úroky přeplacené
K 5982.73, fond pro kursovní diference K 183.—a
čistý výtěžek za rok 1906 K 11.626.53, úhrnem
K 2,520.463.08. — Výroční zprávu zašle spořitelna
každému, kdo o ni požádá. Vklady přijímá od K 1.—
do výše neobmezené vesměs na úrok 4./2%, vklady
od K 5000.— výše ode dne vložení do dne vy-
brání rovněž na 41/2 %.
Morus
28
article
Za měsíc duben 1907 vykazují
vklady
výplaty
korun
Všeobecná zál. v Praze . 162.275 141. 722
Spoř. kr. m. Kolína . . . . 528.105 663.475
Spoř. m. Vodňany . . . . 86.013 94.379
Spoř. v Chrudimi . . . . 263.803 218.669
60 416
Měst. spoř. v Červ. Kostelci 34.551
248.841
Spořitelna v Příbrami. . . 217.506
Prhy peněžní.
Petrohradská bursa
Z Potrohradu, 9. května. (Zpráva Živnost. banky.)
7. května
9. května
Diskontní . . . . . . . . . 416.—
416 50
520.—
Baku . . . . . . . . . . . 523.—
Caspienne . . . . . . . . . 4650.— 4550.—
150. —
Sormovo . . . . . . . . . 150.—
rusko-činská banka. . . . . . 289.— 290.—
Ruská průmyslová banka . . . 269.— 269.—
Petrobradské metallurgické . . . 170 — 170.—
Kolomna . . . . . . . . . 470.— 467.—
Putilovské železo . . . . . . 107.— 106.—
185.—
Fénix. . . . . . . . . . . 186.—
rhy na zboží.
Cukr.
kee
Poslední telegramy.
První člslice peníze a drubá zbožl.
Z Londýna, 9. května. 3 hod 30 min. (C. T.-B.)
Ná květen 10.1, 10.11/2, na červen 10.11/2, 10 2, na
srpen 10.212, 10.3, na říjen-prosmec 992/4, 9.10.
Obrat —— pytlo. Smýšlení stalé.
Sormův
Fénix
Praha
Kolín
Vodňany
Chrudim
Kostelec
Příbram
Potrohrad
Bak
Kolomna
Londýn
činský banka
průmyslový banka
C . T
30
article
z. V Praze, 9. května. Londýnský záznam stříbra
ze dne 8. května činil 24.93 penny za stand. unci,
při současném kursu tondýnské devisy K 240 70,
činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 104.36. M e
čilská stálá, pohotová 103 liber šterlinků, na3
měsíce 102 liber št. — Cin stálý, pohotový
1921/2 liber šterlinků, na 3 měsíce 1881/4 liber šterl.
Olovo chabé, španělské 191/2, anglické 201/% lib.
šterl. — Zinek stálý, obyčejné známky 26 lib.
šterl., zvláštní známky 263/4 lib. šterl. — Rlu ť z
lib. šterl.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Nového Yorku, 8. května. (Telgr. zpráva
»Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy
v Nov. Yorku: pohotová 11.90, na květen 10 72,
na červen 10.70, na červenec 10.70, na srpen
10.56, na září 10.53, na říjen 10.68, na listopad
10 70, na prosinec 10.72, na leden 10.87, na úno
10.88. Smýšlení ustálené.
Dovoz do všech příslavů 12.000, dovoz do vniř
země 7000 žoků. Celkový vývoz 11.000 žoků.
Bavlna v Novém Orleanu 11 1/1
Z Liverpoolu, 9. května. 1 hod. 45 min. (Telg.)
Obraty 10.000 žoků. Denní dovoz 4000 žoků. Ten-
ders —. — Americké dodávky na květen 6.28, na
květen červen 6 28. na červen červenec 6.20, na čer-
venec-srpen 615, na srpen-září 6.04, na září-říjen
5.96, na říjen-listopad 5 90, na listopad-prosinec 5.88
na prosinec-leden 5.87, na leden únor 5.86. Smýšlen
chabé.
rl ť
Praha
Nový York
York
Nový Orlean 11 1 / 1
Liverpool
kg
žok
31
article
Z Nového Yorku, 8 května. Tlar. »Národních
L.«) Smýšlení sotva stálé. Pšenice pohotová 90/4. na
květen 923/, na červenec 92/4, na září 93.—,
kukuřice na květen 60.—, na červenec 58.—, na
září 581/4. — Mouka 3.35. Dovozné za obilí 2.—.
Cukr musk. 3.33, eukr centrif. ref. 3.38. Káva 6 1
Směnky na Londýn 4.83“. Stříbro 657/%
Trhy masné a dobytčí.
Z Paříže (la Vílette), 6. května. (Pův. zpráva
»Nár Listů«.) Ovčí trh. Příhon 15..559 kusů.
Trh byl čilý; udržely se poslední ceny. —
Nedoprodáno málo. — Znamenaly: francouzské
ovce 95 až 118 cim., africké 93 až 106 cim. za půl
kila masné váhy. — Přímý dovoz do jatek činil do
5. t. m. 12 877 kusů, z nichž tam zbylo 5. kvělna
1294 kusy.
Nový York
8 květen
Londýn
Paříž
národní L
32
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 8. května. Přivezeno: 2 hektol.
pšenice po K 17.—, —.—, 7 hl. žita 15.—, —.—
— hl. ječmene —.—, —.—, 9 hl. ovsa 16.—, 15.50.
seno 1 q K 6.—, 5.—, 0.—, sláma 4.20, 3.80, máslo
206, vejce kopa 3.—, hl bramborů po 0.—. Při-
hnáno 177, prodáno 147 odstávčat.
Z Jindř. Hradce, 8. května. 100 kg pšenice K 16.—
žita 14.30, ječmene 15.50, ovsa 15.40, hrachu 20.—
bramborů 6.—, zelí 0.—, sena 6.—, slámy dlouhé
4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1 k
másla čerstvého 2.—, másla převařeného 2.80, tva-
rohu 36 h. 10 vajec 50h.
Z Mělníka, 7. května. 1 hektol. pšenice 76—78
kg K 13.22, 14.04, žita 72—74 10.80, 11.54, ječmene
67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.71, 8.30, hrách 100
kg 22.—, 24.—, čočka 60.—, 64.—, vikev 17.—, 18.—.
brambory hl 2.80, 3.60, seno 100 kg 7.60, 8.—, sláma
žitná dlouhá 100 kg 4.—, 4.40, krátká 3.—, 3.40,
krmná 4.40, 4.89, máslo 1 kg 212, 2.28, vejce
kopa 3.—, 3.30, sýr kopa 2.20), 2.40, tvaroh 1 kg
—.37, —.44. — Na vepřový trh přivezeno na 63 po
vozech: 1722 podsvinčat, 1 párek K 16.—, 32.—, 13
pleváků, 1 párek K 44.—, 80.—, — vepře, kus
Z Litoměřic, 4. května. Průměrné tržní ceny.
Pšenice K —.—, žita —.—, ječmene —.—, ovs
8.50, hl. čočky —.—, hrachu —.—, hl. brambor
K 4.80, 1 kg másla 2.30, kopa vajec 3.—. Na t
s obilím dostavilo se 18 vozů, přivezeno bylo 110 h.
ovsa, — hl. čočky, 120 hl. bramborů, 590 kg másla
a 117 kop vajee.
Z Vysokého Mýta, 4. května, 100 kg pšenice
— cve
17.90, 18.20, žito 15.—, 15.40, ječmen —.
15.—, 15.40, čočka —.—, —.—, vikov 14.—, 14.40.
brambory 5.—, 0.—, máslo 1 kg 2.16, kopa vaje
3.—, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—, 0.—.
Domažlice
Jindřichův
Hradec
Mělník
Litoměřice
Vysoký Mýto
kg