ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 274c1390-75e5-11dc-b9c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
Chunky — 32 celkem · entity: person 24, place 61, org 8, work 6
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průnyal
5 masthead
Finančniotví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 128. ze dne 10. května 1907.
7 article O našem účastenství v průmyslu báňském.*)
O našem účastenství v průmyslu báňském.*) Horní inspektor O. Novák. Obecenstvo naše, náš průmysl a finanční krulry dosud příliš malou pozornost věnují odvětví bán- skému a přenechávaji toto národohospodářsky ne- smírně důležité pole — ke své vlastní škodě — takika výhradně naším sousedům druhého jazyka. Jest zajisté pravda na př., že učiněn byl u nás v posledních letech znamenitý pokrok jak na poli kul turním, tak i hospodářském, avšak veškeré tyt úspěchy nesmí nás zaslepiti, abychom neviděli, kde jsme ještě skutečně slabými, abychom si nepověděli zcela upřímně a otevřeně co nám dosud schází Nám schází ve značné míře dosud to, co činí dnes ve 20. století každý párod silným t. j. vel ký průmysl Země česká není, jak známo, dávno již zemí pouze zemědělskou, vyšinulať se, dík svému velikému bohatství na rozmanité nerosty všeho druhu, zejména na uhlí, na zemi z velké části průmyslovou, tak že zaujímá v tom ohledu nejpřednější místo mezi ze- měmi rakouskými. Zde kvete velký průmysl všeho druhu a zejména i velký průmysl montanistický, jen rozsahem i významem svým stojí na prvním místě v celém Rakousku. Abychom se o tom přesvědčili, učiňme, jen zcela malý výlet na pole statistiky a tu vidíme, že veškerá výroba hornicko-hutnická obnáší v Rakousku za rok 1905 394 mil. q v ceně 360 mil. korun, z čehož připadá na Čechy 244 mil. q čili 62% v ceně 15 mil. korun t. j. 42% ceny. Připočteme-li k tomu Moravu a Slezsko, obnáší tato výroba zemí koruny české 320 mil. m. q. čili 81%% v ceně 242 mil. čili 67%%. Vezmeme-li zřetel jer na výrobu uhlí sa- mého, tu obnáší urodukce jeho v Čechách za rok 1905 232 mil. m. q. čili 662% veškeré uhelné výroby a cena jeho páčí se na 106 mil. K.
O Novák Rakousko Čechy Morava Slezsko
8 article
Z uvedených těchto několika číslic seznávát zajisté, pánové, jak dalekosáhlý národohospodářský význam má hornictví v Čechách o jeho sociálním a politickém významu ani nemluvě — a tážete-li se mne, jakým podílem participují na této produkci hor- nické závody české, pak musím s líiostí doznati, že podíl ten jest tak nepatrný, že není v žádném poměr s naší kulturní i hospodářskou vyspělostí — neob- nášíť asi 39. A domnívá-li se někdo, že jest nějakých závratno vysokých kapitálů k tomu zapotřebí, aby se závody hornické zříditi mohly, pak jest na omylu. Existujeo na př. celá řada německých závodů, jež se velmi dobře vyplácejí a v nichž není více než 1—2 mil. investováno. Jsem přesvědčen, že neprospěje nám pranic po suzováni, zdali jest správné či nesprávné, že ta neb ona společnost vydělává následkem vzájemných do- hed a kantilování 203%, jiná dokonce snad 4090 Sebe přísnější kritikou snahy po výdělku se ne zastaví — a prospěch bude míti přece vždycky jen ten, kdo vydělává a nikoliv ten, kdo kritisuje.
Čechy
9 article
Nemá-li národ náš v těchto důležitých sborech velkovýroby zůstati činitelem, klerý by odsouzen by účet těchto koncentračních snah stále jen platiti, pok musíme své hospodářské síly náležitě zorganisovati a musíme se při této velkovýrobě činně zúčastniti. Jest o ovšem pravda, že podniky hornické pra- cují s mnohem větším risikem, než kterýkoliv jiný obor průmyslový, jest rovněž pravda, že podniky montanistické počnou se vypláceti z pravidla teprve až po uplynutí jisté řady let, kdy výroba dostou- pila určité výšky, avšak to nejsou zajisté příčiny kleré by lid náš od podnikání toho odvrátiti mohly zvláště když známo je, že přes mnohé počáteční obtíže bývá přece jen průměrný výnos závodů hor nických značně vyšší, než u jiných podniků průmy- slových a okolnost tato jest konečně rozhodující Ostatně existují mnohé hornické závody, př nichž ani zádných počátečních obtíží nebylo.
10 article
Tážele se mne, jak to přijde, že vzdor velkým výhodám, jež závody montanistické svým majitelům poskytují, národ náš tak nepatrnou měrou při nich zúčastněn jest? Jest toho příčinou snad nedostatek prostředků peněžních aneb cos jiného? Rozhodně popírám, že by příčinou toho byl snad nedostatek peněžních prostředků! Vzdyť jest přece známo, že lid náš aneb i jednolliví našinci jsou majetníky četných a rozsáhlých průmyslových zá vodů v jiných oborech, v nichž investován jest kapi- tál mnoha a mnoha milionů — soudím proto, že by mělo obecenstvo naše i dostalečných prostředků k tomu, aby si zřídilo svůj vlastní velkoprůmysl mon- taristický — zvláště když má týž výhodu, že více vynáší. Avšak u nás neni náležitěho pocho- pení pro důležitost tcheto odboru výrobního — nám schází: 1. na vůdčích. vlivuplných a podnikavých jednotliv- eích anebo korporacích, již By obecenstvo naše informovali a postup náš v tomto směru orga nisovali a řídili; 2. scházi nám na dotyčné odborné výchově, která jest nezbytnou, má-l pochopení pro nové směry hospodářského podnikán vniknoutí do nejširších vrstev lidových.
11 article
Tyto okolnosti jsou dle mého názoru hlavním příčinami naší dosavadní malé účasti v tomto o vělví i dovolim si o obou tčchto příčinách poněkud oběíměji promluviti. Pojednám nejdříve o druhé příčině, jež jest nám Bližší, . j. o odborné výchově a šíření vědomost menlanistických. Vše, co u nás v oboru tomto stává, je německé dvě vysoké školy montanistické, jak ve Štyrském Lubně, tak v české Příbrami, jsou ryze německé Be i ta ndejší německá technika má snad od leo třicátých zřízené přednášky o encykl. hornictví, ač- koliv o německou výchovu monlanistickou jest oběma vysokými montanislickými školami v Lubně a v Př- bromi více než dostatečně postaráno — jen v řeči české není dosud ničeho podobného. Jest ovšem pravda, že zasazoval se i sbor profesorský české techniky již a.. před 20 lety o zřízení přednášek fiornictví — avšak bezúspěšně. Řekio se prý ten kráte, že česká techníka dostala v náhradu za horni civí přednášky inženýrství zemědělského. Dnes vša tento odbor má i německá technika, tak že námítk Mivější odpadá zcela, * Přednáška pronesená na valné hromadě Spolku szchitektů a inžeuý rů.
Štyrský Lubno český Příbram Lubno
12 article
Profesorskému sboru naší vyšoké skoly technickě náleží zásluha a uznání, že se ve věci této v nej- novější době poznovu uchopil iniciativy a že zasa- zuje se o to, aby nedostatku tomu konečně brylo odpomoženo. Že se i jinde uznává veliká důležitost sludia věd montan. pro vyplnění všeodborného vzdělání techni- ckého, toho nejlepším důkazem jsou vysoké školy tochnické v Německu, z nichž některé mají zřízeny zvláštní úplné odbory pro hornictví i hutnictví, tk na př. vysoká technická škola v Cáchách, jež stala s slavnou a četně navštěvovanou právě svým zname- nitě vypraveným oddělením montanistickým Vyskytnou se snad někteří přátelé naši, ktel budcu namítati, že technikové naši nepotřebují odbor- ných vědomostí hornických, když nemáme žádného značnějšího vlastního průmyslu hornického — na to však musíme odpověděti: právě proto, aby- chom se tohoto scházejíciho nám průmyslu domohli, musíme především šířili vědomosti o něm a kde se mají jinde vědomosti ty šířiti — ne-li na technice! Technika umístěná ve hlavníní městě, se svými několika tisíci posluchači, jest místem povolaným, kde s úspěchem šířti možno známosti o nových, vlastně již starých. ale námi dosud málo pěstěných odvětvích techni- ckých.
Německo technický škola v Cáchy montanistický Vyskytná
13 article
Tomuto účelu nemohou dosláti ani jedna a druhá stávající vysoká škola montanistická, protože jsou umístčny v malých venkovských městech a mají jen malý okruh posluchačstva, proto omezují se. školy tyto jen na výchovu dorostu úřadnického pro zá- vedy státní a privátní — avšak na šíření se vě- demosti montanistických v širší veřejnosti, zvláště mezi inteligenci technickou, nemají vlivu zádnéhoa zejména ne ve veřejnosti české — neboť jsouto školy německé. Promluvíme nyní o druhé závadě, jež jest pi činou naší malé účasti ve velkoprůmyslu tomto. To, co jinde poďnikaji bohalí jednotlivci svými vlastními prostředky, to možno u nás prověsti jen spojenými silami celé řady jednotlivců za spolu- půscbení širšího obecenstva. Musí se však někdo ake teto postaviti v čelo a sice někdo, kdo má vliv, kdo má náležité prostředky v každém okamžiku pohro madě — a to jsou dle měho názoru naše pěnězn ústavy.
14 article
Soudím, že jest úloha našich bank mnohem ob sáhlejší, než na př. bank německých, a dovolíms toto krátce odůvodniti: My začali jsme pracovati na svém hospodářském mohutnění mnohem později, než se to stalo u jiných národů, proto nemáme-li zůstali pozadu za sousedy svými, musí býti tento hospodářský vývoj u nás mno hem intensivnější a rychlejší! A že pozadu zd- stati nesmíme, to víme a cítíme zajiste všichni neb to bylo by hrobem neje naší hospodářské, ale nejzpíše i ná rodní neodvislostíl A jest zajisté velice potěšitelno, že náš Hospo- dářský vývoj skutečně mnohem rychleji ku předu spěje, než tomu bylo jinde u jiných národů a proto je jen zcela přirozeno, že požadujeme i od svých peněžních ústavů již při jich vzníku širší činnost že požadujeme, aby ústavy tyto vedle svěho ob chodního povolání zabývaly se současně hospodář skými otázkami takového druhu, jimiž zabývají se dnes banky německé, po svém již mnohaletém vý voji, zkrátka vývoj peněžních ústavů našich musí býu mnohem intensivnější než jinde, ústavy tyto musí býti střediskem nejen peněžně obchodním, ale i hopodářským, ústav ty musí státi v čele ruchu průmy slo- vého, ba musí se uchopiti vedení v tom- to oboru neb tím získají jen nových a nových pramenů příjmů.
15 article
Rozumí se samo sebou, že má-li se v toml směru zdárně působiti, že musí do správy ústavo těch přibráni býti techničtí odborníci, jeliko so od ředitelů z peněžních ústavů žádati nemůze aby náležitě rozuměli i technickým otázkám, jež při průmyslových závodech hrají hlavní úlohu. V tomto směru jsou naše peněžní úslavy dosu zcela nedostatečně opatřeny. Že technických odborníků v naší průmyslov době jest v ředitelství bank nutně zapotřebí, důka toho podávají nám jednotlivé banky vídeňské, jež mají takřka napolád k ruce ředitelů technícké konsu- lenty, kteři nesou spoluzodpovědnost při financován aneb zakládání nových průmyslových podníků a U našich Bank jest toho tím více zapolřebí jelikoz činnost jejich musí býti, jak jsem již pravil mnohem intensivnější a dále i proto, že částečné ne- úspěchy, jež tu a tam a sice obyčejně jerí z ne- dostatku odborné znalosti se dostavují, mají při našic malých poměrech škodlivý vliv na obecenstvo, z pů- sobují nedůvěru a odradují od úč stenství při průmyslovém podnikán- vůbec. Proto mělo 5ý 5ýti snaliou těchi techiniků, kle zasedají ve správních radách podobnýchi ústavo působiti k tomu, aby nedostatku tomuto Bylo odpo- moženo, aby do ředitelstva přibráni byli osvědčen odborníci techničtí, již by nesli spoluzodpovědnos za bankovní obchody spadající do olichodu tech nického.
16 article
Namítl-li By někdo, že peněžní ústavy nemohou s0 zřizováním montanistických podniků zabývati — pak se tážu, kdo By se tím měl vlastně u nás za bývati, když ne hanky, které mají nejen dostatel peněžních prostředků pohotově, ale které mají i po- třcbný vliv a které si mohou odkorné síly dle p- třeby získati! Ostatně může naším bankám v ton ohledu sloužiti osvědčená činnost německých vídeň- ských bank za vzor! Vídeňské banky jsou, jak známo ve velkém průmyslu vůbec a montanistickém zvlášte velmí silně angažovány. Oslatné nebylo snad ani zapotřcbí, aby naše peněžní úslavy samy svým vlastním kapitálem zá vody montanistické zakládaly, nýbrž dostačilo by aby postavily se akci podobné v čelo, ji organisovaly a vedly, starajíce se o získání priválního kapitálu k účelu založení závodu, Jsení přesvědčen, že byse pro solidně zařízený podnik našel i u nás dosta- tečný počet privánchi interesentů — aniž by se pe něžní ústavy přes příliš angažovati musily. Dle měho náhledu je však rozhodnou povinnost peněžních ústavů, aby aspoň půdu pro bu- doucí soukromou podníkavost českou připravovaly a aby do svého majetku převedly veškerá dosud volná hor- nicky slibná úzlemí, jichž jest ostatně ve vlasti naší již jen po skrovnu, a klerážto akce by nevyžadovala přespřilišného nákladu. Při podobných transakcích hraje rychlé zakročení důležitou úlohu. Má-li se teprve v daném případě prodeje horního n jetku kapitál potřebný k jeho zakoupení sháněli p neskromných interesentech, pak přijde se s celou ake obyčejně pozdě — kdežto čilá, své povinnosti svého prospěchu dalá banka, jež má potřebný ka pitál vždy po ruce a věci rozumí, může se rychle rozhodnouti a koupi krátce zkoncovati.
Jsení
17 article
Aspoň této činnosti by měly banky naše svoj pozornost věnovati, aby zachránily pro podnikavos domácí vše, co se ještě zachrániti dá, jinak přejdou veškerá posud nezabraná hornická území do rukou cizích. Vedle této činnosti našich bank a peněžníc ústavů jest nám dále zapotřebí odborně organisace jež by měla záležitosti podobného druhu v evidenci jež by byla jaksi veřejným poradním sborem odbor ným, k němuž by širší obecenstvo mohlo míti úplnou důvěru, který by v daném případě interesované kruhy upozorňoval a informoval, aby se nezanedbávala příležitost k zakročení. Podobné organisace u nás bohužel dosud nebylo Teprve v novější době ustavila se národohospodářsk společnost česká, jež se bude snad i záležitosim spadajícími do montanistického odboru zabývati. Nej nověji pak založen byl munificencí ná rodohospodá?. ského ústavu při české akademii, jež ve svém pro gramu má i pěstění a hájení zájmů průmyslu mon tanistického. I lze tedy doufati, že na příště víc píle než dosud věnováno bude jak odborné výchuv montanistické a šíření vědomostí v tomto důležitéu odvělví technickém, tak i snahám po založení vlast ního našeho průmyslu montanistického. Jsem převědčen, že jen tyto nedostatky zavinily že nejen nejdeme v předu, ale že ztrá címe v tomto oboru ponenáhlu i to. e jsme dosud měli. Jinak by se representovalo dnes tak zvané uza vřené území, aspoň v oblasti pánve hnědouhelné kolem Mostu a Lomu, kdybychom my byli majetníky rozsáhlých a výnosných dolů lomských. Také na Ostravsku mohli jsme dnes zaujímn i povné hospodářské postavení — kdybychom byli věc lépe rozuměli! A myslíte, že jsme se z těchto trudných zkuše nosti něčemu přiučili? Nikoliv i nyní ztrácíme z toho mála, co máme ještě dále kus po kuse.
Most Lom Ostravsko
18 article
Během posledních čtyř let ztratii jsme uhelné doly Svobodových-Macha lického. Uhelný důl Machalického odhadnut by soudně na 900.000 K a v dražbě koupen německou společností sousedních uhelných dolů lounských a za 350.000 K, tody skoro za 1/2 odhadní ceny. U nát nenašel se nikdo, kdo by se o tento výhodný obcho pokusil — aby zachráníl kus českého majetku př ztrátou a sebe při tom obohatil. A to se děje v územích národnostn nejvíce ohrožených, kde vynakládá naše severočeská jednota a Ústředn Matice školská každoročně tisíce nové tisíce, aby zachránila děti taměj ších českých příslušníků, po většin horníků, před germanisacíl Kdybychom byli hospodářsky příměřeně organi- sováni, kdyby bylo u nás více odborné znalosti náležitého pochopení i pro důležitý obor montani- stický, mohli jsme býti již dávno majiteli rozsáhlých uhelných dolů severočeských a ostravských a těžil bychom z tolio ve dvojím směru — hospodářsky národnostně.
Svobodův Mach Machalický
19 article
Prolo jest nejvyšší čas, aby nastal i v fětc věci u nás příznivý obrat — neboť nepřisplšíme- si, pak nezbude pro nás ve vlastní naši vlasti tádného slibného území více my zůstanemé v tomto důležitém oboru výrobním úplně odvislými o našich sousedů druhého jazyka. Slova má nejsou diktována žádnou nevraživosti k Němcůn — naopak, sluší čest vzdáti této prozíravosti německ — která by nám sloužiti měla k následováníz vhodný vzor. Považoval jsem za nulné, aby ze středu našel odborného spolku vyšel hlas, jenž české obecenstvo české finanční a průmyslové kruhy na důležité okol nosti tylo upozorňuje. Vývoj událostí světových v nejnovější době uka- zuje nám zcela neklamně, že dnes více než kdy jindy a v. budoucnosti snad výhradně bude hospodářská zdatnost jednollivých národů rozhodovati o jejich byti či nebytí. Jen ten národ domůže se svě samo- statnosti a co důležitějšího tuto samostatnost v bu- doucnosti obrániti dovede, který bude nejen kulturně. ale který bude hospodářsky na všechny strany ne odvislým a k dosažení tohoto velikého cíle musím pracovati všichni spojenými silamil
20 article
Vzestup cen na trhu obilním. Letošní jaro, svým zímavým a deštivým počasím obilnímu osevu ne- příznivé, přimělo spekulaci na obilnch trzích k vy- hnání cen do výše. Avšak nikde nestalo se takovou měrou, jako na našem trhu lhůtním v Pešti. Několik cifer to osvětlí. Od 1. ledna t. r. stoupla cena pšenice v Novém Yorku z 83 na 921/2 centu t. j. asi o 117. v Berlíně ze 182.50 na 199.25 t. j. o 92% a v Pešt ze 7.48 na 10.30, tudíz skorem o 40%%. Předevčírem činil vzestup více než 5 koruny za 50 kg jaku lhůty květnové, tak u lhůty řijnové. Vzestup cen půscbil i na jiných trzích a Berlín předevčírem n zprávy z Pešti znovu zaznamenal kursy vyšší. Toto hnuti v Pešti jest nyní tím podivnější, že ameriek bursy v posledních dnech poněkud ochably. Cena 1 metr. centu pšenice činí více než 20 K a to po neobyčejně příznivém roce sklizňovém, jest v prav zjevem zcela mimořádným a vzbuzuje všude značnou pozornosi. Ovšem pro pešťskou bursu není rozhodu- jicím sklizeň minulá, nýbrž sklizeň budoucí. A pešt- ská obilní spekulace zdá se býti zcela jista tím, ž Uhry jdou vstříc sklizni velice nepříznivé. Toto oče- kávání ovšem u rozvážnějších lidí není tak jisto, po- něvadž není nikterak ještě zjištěn účiněk obratu po- časí na osení. Ten ukáže se teprve v několika dinec a pak snad i úřadní zpráva o osení v Uhrách bude zníti jinak. Prozatím nutno považovati haussu v Pešti za jeden z oněch výstřelků spekulačních, které nejsou u pešťské obilní spekulace níktorak vzácny. Jakrnie
Uher Pešť Nový York Berlín Uhry cent kg
21 article
Bude jisto, že úbytek sklizňový přinulí k dovozům pak ovšem vzestup cen bude zplna odůvodněn, úím více, že zvýšená dovozní cla zvětšila rozpjetí mezi domácími cenami a dovozní relací. Do té doby však jest haussa pouhým spekulačním manevrem. Obchodní smlouvy s balkánskými státy. Vyjed- návění s balkánskými státy o obchodní smlouvy bude co nejdříve opětně zahájeno. Dne 12. t. m. měli příjet db Vídně již zástupci rumunské vlády, avšak poně- vadž byli nutnými záležitostmi zdrženi v Bukurešt byl počátek jednání s Rumunskem odložen na druhou polovinu května. Současně má býti opětně započate s vyjednáváním s Bulharskem, a také srběti zástup dlostaví se asi v červnu do Vídně, ahy zahájili s nš říší opět porady. Instrukce pro rakouské a uhersk zástupce s balkánskýmí státy byly již vypracovány Investiční program státních drah na rok 1908 V investičním programu státních drali zaujímá op- třování obozu význačné místo. Jak dovídá se „Eisen- bahnbl.“, zamýšlí se věnovati v roce 1908, nehled k objednaným již v r. 1907 dopravníní prostředkům na opatření lokomoliv a vagonů suma asi 40 milion korun, Aby vyhovělo se žádosti dotyčných továrníe podniků, které vzhledem ke značným zakázkám k možným objednávkám z ciziny dožadovaly se poku možno brzkého udání objednávek státních drah, nby jednak mohly tyto objednávky přesně vyříditi, jednak aby mohly si stanoviti ve všeobecném zájmu pevý program své výroby, zamýšlí se přikročiti k objed- návkám obozu již v nejbližší době. Tyto objednávky dosahovaly by sumy asi 20 mil. korun a byly b učiněny po nutné dohodě s ministerstvem financf bližších podmínkách.
Vídeň Rumunsko Bulharsko Eisen
22 article
„Praha“, spolek kapitály a důchody vzájemně pojišťující v Praze konal včera valnou hromadu, ke které dostavilo se celkem 192 členů se 625 hlasy. Schůzi zahájil předseda p. školní rada dr. M. Kovál proslovem, v němž vyslovil potěšení nad četným úča- stenstvím členů pojištěnců a věnoval vzpominku dlouholetému řediteli spolku „Praha“ p. Fr. Simrovi, který odešel 1. červnem m. r. na vyžádaný odpočinek, a představil shromáždění nového ředitele úslavu p. Viktora Rašína. Potom zmínil se o činnosti ústavu za rok minulý, která zajisté kažlého v plně míře uspokojí, neboť vyhotoveno bylo v r. 1906 7075 poji- stek na kapitál 16,198.328 K, kdežio čistý přírostek činí 4220 pojistek na kapitál 10,175.767 K 13 h. Tím vzrostl počet pojištěnců na 32.642 osob, pojištěných na kapitál 71,458.697 K 59 h. Úmrtnost v roce 190e byla příznivá; vyplaceno bylo kapitálů pojištěných pro případ úmrtí a kapitálů likvidních celkem 798.685 K 46 h. Za svého 38letého trvání vyplatíla „Praha pojištěných kapitálů 14,057.333 K 90 h. Příjem pojisl- ného dostoupil nebývalé výše 2,548.807 K. Přijem úroků a čistý výnos z domů činí úhrnem 609.826 K 45 h. Průměrný výnos zúročitelných aktiv se proti loňsku zlepšil a činí 4.14%. Fondy a reservy spolku „Praha“ vzrostly na výši 14.253.437 K. 84 h.
Simr Rašín K Přij Praha Francie spolek „ Praha
23 article
Jeví se tedy přírostek za jediný rok 1,525..594 K 49 h. Fondy ty jsou uloženy v sirotčích jistolách, t. j. cen- ných papírech obnosem 9,182.902 K 91 h, v hypo- tekách 2,548.529 K 45 h, v půjčkách na vlastní po- jistky a cenné papíry 1,280.564 K 16 h, v realitách dluhůprostých, jež účtovány jsou v bilanci jen část- kou 851.266 K 16 h. Výsledkem činnosti a hospodařen spolku „Praha“ jest čistý zisk 131.847 K 73 h. O čtení výroční zprávy bylo upuštěno. Závěrečné účty za r. 1906 návrhem přehlížitelů účtů byly schváleny a k návrhu výboru ustanovena obvyklá odměna pře- hlížitelům účtů za r. 1906 po 300 K. Také návrh vý- boru v příčině změny pens. fondu úřadníků byl ben změny schválen. Potom přikročeno k volbám a zvo- leni byli většinou hlasů: za členy výboru na B leta pp. Josef Černý, učitel, dr. Karel Fragner, lékárník.
Černá doktor Fragner Praha
24 article
Ladislav Kratochvíl, učitel, Josef Můller, učitel, z člena výboru na rok p. Jaroslav Svatek, ředitel měst- ských úřadů, za náhradníka p. Josef Jareš, živnost inspektor, za přehlížitele účtů pp. Frant. Procházka ředitel Zemské banky, Frant. Richter a Bohdan Skála učitel, a 8 členů smírčího soudu na rok. Doslovem p. předsedy byla valná hromada zakončena. Uhli pro státní dráhy. Jako každoročně, bude as i letos 15. t. m. vypsána dodávka uhlí pro státní drá hy na r. 1908. Celková potřeba státních drah na rok 1908 bude činiti asi 3.5 milionu tun uhlí. Avšak, jl známo, jest největší část této potřeby uhražena uzá- věrkami na douhé lhůty, kterými zajistila si správa státních drah značnou část své potřeby částečně d konce roku 1908, částečně do konce roku 1911 za pevné ceny. Bude tedy vypsána dodávka sotva jedne třetiny celkové potřeby Uhelná těžba Spojenýchi států severoam erických Úhrnná těžba uhlí za r. 1906 udává se na 408.647.94e tun, z čehož je 64,410.327 tun uhlí antracitového- V těžbě stojí na prvém místě Pennsylvanic s 129.532.091 t. záp. Virginie s 42.500.000 t., Illinois s 38,317.581 1., Ohio se 27 mil. t., Alabama s 12,851.775 tun, Indiana s 11,422.000 1. a Colorado s 10.308.421 Mezinárodní kartel kolejnicový. Na pořadu příšt schůze kartelu, jež se koná v Paříži 13. kvělna, na- lézá se kromě porad o prodloužení a rozšíření sjed nocení také připuštění ruských továren, jež by měly význam pro odbyt na východě, Belgické továrny bu dou se dle „Fkf. Ztg.“ domáhati zvýšení svého podílu ježto francouzské podniky ve svých dodávkách zů- staly pozadu za kvotou jim přiřčenou.
Kratochvíl Můller Svatek Jareš František Richter Skála Uhl Illinois Ohio Alaba Indiana Colorado Paříž zemský banka
25 article
Zahraniční vystěhování přes Hambuk v měsíc dubnu t. r. vykazuje opětně povážlivou gradaci, kter překonává značně léta předchozí. Dle výkazů ham- burských vystěhovalo se letos v dubnu 20.863 osok (proti 14.399 loni a 14.327 v r. 1905) a ve všech prvních 4 měsících letošních dohromady 66.331 proli 58.350 téhož období r. 1906 a 51.674 r. 1905. Dubnové plus proti loňsku znamená tedy 6500 osob, plus cele prvé třetiny roku skoro 8000 osob. Hlavní proud těch- to vystěhovalců pochází z našeho mocnářství; totiž 11.858 v dubnu t. r. Z Rluska bylo 5818 vystěhovalcu tímto směrem. Zajímavo je, že také říšsko-německých emigrantů přibylo, totiž z 1923 na 2051 v dubnua z 6043 na 6144 v první třetině roku. Hlavním cílem vystěhovalců přes Hamburk zůstává ovšem stále sev Amerika, tak v dubnu t. r. 18.356 osob obrátilo s do Spojených států. Pokyny pro obchodní styky s Rumunskem. Vzhle dem k posledním událostem v Rumunsku přijdou fir- mám, jež buď tam již obchodují aneb tam teprv hodlají navázati obchodní styky, zajisté vhod pokyny o tom, jak nutno si vésti při vyhledávání zástupců při šikanování, zastavení platů, dále pak o bezpeč- nostním zabavování a poskytování úvěru. V podrob- né příslušné zprávy lze nahlédnouti ve vývozní kan- celáři obchodní a živnostenské komory pražské.
Hamburk severní Amerika spojený stát Rumunsko živnostenský komora
26 article
Obchodní slav v Argentině. Akciová společnost „Il Louvre Argentina“ (velkoobchod s předměty baza- rovými, modními, pro domácnost a požívatinami) v Buenos Aires, jež před několika měsíci prý byl zřízena s fingovaným kapitálem 1 milionu pesos, za- stavila platy a požádala u příslušného obchodního soudu za svolání schůze věřitelů. Bližší zprávyo tomto úpadku a o přihláškách pohledávek lze inter- esentům zvěděti ve vývozní kanceláři pražské obchod- ní a živnostenské komory. Řočená událost, jakož i čet- né jiné úpadky malých firem v Buonos Aires jsou ne- klamným důkazem nezdravého obchodního stavu, jenž v Argentmě již od několika měsíců nastal a dopo- ručuje proto vývozní kancelář firmám, s touto zemí obchodujícím, co nejdůtklivěji, aby byly při posky- tování úvěru pokud možno nejvíce opatrny, a aby se častěji informovaly o úvěruhodnosti svých zákazníků. neboť vyskytuje se dosti oprávněná obava, že ješlě četné jiné ne dosti reelní firmy zastaví platy, jestliže příznivé okolnosti tomu nezabrání. tun.
Argentina Buenos Aires Buonos Aires
27 article
Botanicko phaenologická pozorování. Dylo pro- jeveno s několika stran přání, aby k vůli pěstování bource morušového bylo pozorování toto rozšířeno též na rozvoj listi moruše bílé (Morus alba) a mimo to, by zaznamenával se začátek a konec senosečea sečení otavy, jakožto činitelů v ohledu bospodářském důležitých. Jelikož zanesení těchto pozorování do ta- bulek nyní ještě jest možno, žádají se pp. účastníci, by jim dle možnosti svoji pozornost věnovali Banky, záložny a spořitelny. Spořitelna městská v Novém Sirašecí vykazuje v rozvaze ke dni 31. prosince 1906. Aktiva! Hoto- vost K 27.787.28. zápůjčky K 1.863.510.75, uložené přebytky K 448.723.46, cenné papíry K 133.895.—, cenné papíry fondu garančníhio K 10.000.—, invenlář K 3683.72, tiskopisy K 1190.27, úroky nedoplacené K 29.967.95, úroky reeskontní přeplacené K 254. 04. úroky běžící do konce r, 1906 z cenných papírů K 1950.25, zálohy k zůčtování K 400.36, úhrnem K 2,520.463 08. Pasiva: Stav vkladů K 2,438 276-24. reeskont směneční K 50.541. 10, fond garanční K 10.000.—, záloha obce novostrašecké na první za- řízení spořitelny K 3853.48, úroky přeplacené K 5982.73, fond pro kursovní diference K 183.—a čistý výtěžek za rok 1906 K 11.626.53, úhrnem K 2,520.463.08. — Výroční zprávu zašle spořitelna každému, kdo o ni požádá. Vklady přijímá od K 1.— do výše neobmezené vesměs na úrok 4./2%, vklady od K 5000.— výše ode dne vložení do dne vy- brání rovněž na 41/2 %.
Morus
28 article
Za měsíc duben 1907 vykazují vklady výplaty korun Všeobecná zál. v Praze . 162.275 141. 722 Spoř. kr. m. Kolína . . . . 528.105 663.475 Spoř. m. Vodňany . . . . 86.013 94.379 Spoř. v Chrudimi . . . . 263.803 218.669 60 416 Měst. spoř. v Červ. Kostelci 34.551 248.841 Spořitelna v Příbrami. . . 217.506 Prhy peněžní. Petrohradská bursa Z Potrohradu, 9. května. (Zpráva Živnost. banky.) 7. května 9. května Diskontní . . . . . . . . . 416.— 416 50 520.— Baku . . . . . . . . . . . 523.— Caspienne . . . . . . . . . 4650.— 4550.— 150. — Sormovo . . . . . . . . . 150.— rusko-činská banka. . . . . . 289.— 290.— Ruská průmyslová banka . . . 269.— 269.— Petrobradské metallurgické . . . 170 — 170.— Kolomna . . . . . . . . . 470.— 467.— Putilovské železo . . . . . . 107.— 106.— 185.— Fénix. . . . . . . . . . . 186.— rhy na zboží. Cukr. kee Poslední telegramy. První člslice peníze a drubá zbožl. Z Londýna, 9. května. 3 hod 30 min. (C. T.-B.) Ná květen 10.1, 10.11/2, na červen 10.11/2, 10 2, na srpen 10.212, 10.3, na říjen-prosmec 992/4, 9.10. Obrat —— pytlo. Smýšlení stalé.
Sormův Fénix Praha Kolín Vodňany Chrudim Kostelec Příbram Potrohrad Bak Kolomna Londýn činský banka průmyslový banka C . T
30 article
z. V Praze, 9. května. Londýnský záznam stříbra ze dne 8. května činil 24.93 penny za stand. unci, při současném kursu tondýnské devisy K 240 70, činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 104.36. M e čilská stálá, pohotová 103 liber šterlinků, na3 měsíce 102 liber št. — Cin stálý, pohotový 1921/2 liber šterlinků, na 3 měsíce 1881/4 liber šterl. Olovo chabé, španělské 191/2, anglické 201/% lib. šterl. — Zinek stálý, obyčejné známky 26 lib. šterl., zvláštní známky 263/4 lib. šterl. — Rlu ť z lib. šterl. Bavlna a bavlněná příze. Z Nového Yorku, 8. května. (Telgr. zpráva »Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy v Nov. Yorku: pohotová 11.90, na květen 10 72, na červen 10.70, na červenec 10.70, na srpen 10.56, na září 10.53, na říjen 10.68, na listopad 10 70, na prosinec 10.72, na leden 10.87, na úno 10.88. Smýšlení ustálené. Dovoz do všech příslavů 12.000, dovoz do vniř země 7000 žoků. Celkový vývoz 11.000 žoků. Bavlna v Novém Orleanu 11 1/1 Z Liverpoolu, 9. května. 1 hod. 45 min. (Telg.) Obraty 10.000 žoků. Denní dovoz 4000 žoků. Ten- ders —. — Americké dodávky na květen 6.28, na květen červen 6 28. na červen červenec 6.20, na čer- venec-srpen 615, na srpen-září 6.04, na září-říjen 5.96, na říjen-listopad 5 90, na listopad-prosinec 5.88 na prosinec-leden 5.87, na leden únor 5.86. Smýšlen chabé.
rl ť Praha Nový York York Nový Orlean 11 1 / 1 Liverpool kg žok
31 article
Z Nového Yorku, 8 května. Tlar. »Národních L.«) Smýšlení sotva stálé. Pšenice pohotová 90/4. na květen 923/, na červenec 92/4, na září 93.—, kukuřice na květen 60.—, na červenec 58.—, na září 581/4. — Mouka 3.35. Dovozné za obilí 2.—. Cukr musk. 3.33, eukr centrif. ref. 3.38. Káva 6 1 Směnky na Londýn 4.83“. Stříbro 657/% Trhy masné a dobytčí. Z Paříže (la Vílette), 6. května. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Ovčí trh. Příhon 15..559 kusů. Trh byl čilý; udržely se poslední ceny. — Nedoprodáno málo. — Znamenaly: francouzské ovce 95 až 118 cim., africké 93 až 106 cim. za půl kila masné váhy. — Přímý dovoz do jatek činil do 5. t. m. 12 877 kusů, z nichž tam zbylo 5. kvělna 1294 kusy.
Nový York 8 květen Londýn Paříž národní L
32 article
Tržní zprávy z venkova. Z Domažlic, 8. května. Přivezeno: 2 hektol. pšenice po K 17.—, —.—, 7 hl. žita 15.—, —.— — hl. ječmene —.—, —.—, 9 hl. ovsa 16.—, 15.50. seno 1 q K 6.—, 5.—, 0.—, sláma 4.20, 3.80, máslo 206, vejce kopa 3.—, hl bramborů po 0.—. Při- hnáno 177, prodáno 147 odstávčat. Z Jindř. Hradce, 8. května. 100 kg pšenice K 16.— žita 14.30, ječmene 15.50, ovsa 15.40, hrachu 20.— bramborů 6.—, zelí 0.—, sena 6.—, slámy dlouhé 4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1 k másla čerstvého 2.—, másla převařeného 2.80, tva- rohu 36 h. 10 vajec 50h. Z Mělníka, 7. května. 1 hektol. pšenice 76—78 kg K 13.22, 14.04, žita 72—74 10.80, 11.54, ječmene 67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.71, 8.30, hrách 100 kg 22.—, 24.—, čočka 60.—, 64.—, vikev 17.—, 18.—. brambory hl 2.80, 3.60, seno 100 kg 7.60, 8.—, sláma žitná dlouhá 100 kg 4.—, 4.40, krátká 3.—, 3.40, krmná 4.40, 4.89, máslo 1 kg 212, 2.28, vejce kopa 3.—, 3.30, sýr kopa 2.20), 2.40, tvaroh 1 kg —.37, —.44. — Na vepřový trh přivezeno na 63 po vozech: 1722 podsvinčat, 1 párek K 16.—, 32.—, 13 pleváků, 1 párek K 44.—, 80.—, — vepře, kus Z Litoměřic, 4. května. Průměrné tržní ceny. Pšenice K —.—, žita —.—, ječmene —.—, ovs 8.50, hl. čočky —.—, hrachu —.—, hl. brambor K 4.80, 1 kg másla 2.30, kopa vajec 3.—. Na t s obilím dostavilo se 18 vozů, přivezeno bylo 110 h. ovsa, — hl. čočky, 120 hl. bramborů, 590 kg másla a 117 kop vajee. Z Vysokého Mýta, 4. května, 100 kg pšenice — cve 17.90, 18.20, žito 15.—, 15.40, ječmen —. 15.—, 15.40, čočka —.—, —.—, vikov 14.—, 14.40. brambory 5.—, 0.—, máslo 1 kg 2.16, kopa vaje 3.—, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—, 0.—.
Domažlice Jindřichův Hradec Mělník Litoměřice Vysoký Mýto kg