ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 27192b00-8f1c-11dd-9549-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 80, person 52, work 4, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
va l-abud ombivU odono lnval vovetaal an nood nomle one kolio
3 masthead
V Praze, ve středu 26. listopadu 1913.
Praha
4 masthead
Číslo 325.
5 article
a rannt avečerní liety předplácí ve V Praze v administrae a měsle. a vrt isc . R — s dvojí donáškou na vrt feta : . ! . 1 K esi ve flIAlk ách ha měsíe 1 K Eo Poltou na měsle, n trt fst: . . k a s dvojí zásilkou na měsle, k vriat: Ei
Praha
6 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 12 stranách Řeč delegáta dra. Kramáře Z Vídně, 25. listopadu. (K. k.) „Nikdy nebyla absolutní bezmoe- nost parlamentarismu a zejména dele- gace tak jasnou, jako právě nyní po blal- kánské krisi. Ministr zahraničních věcí nepraví nám ve svém exposé ni víc, než co by mohl věděti nejobyčejnější čte- nář novin — a my máme převzíti zodpověd- nost tím, že odhlasujeme vydaných sta mi- lionů. A přece tam, kde parlament zásahoval spoluurčujícím způsobem do dějin států, nedě- lala se špatnější politika, než ji dělá moc- nářství po dobu jednoho roku. Neměli jsme naprosto žádně orientace o poměru sil na Bal- káně a mimo nejosudnější chybu, které jsme se dopustili, mimo vytvoření Albanie jsme vůbec nevěděli, co máme dělati. Vytýká-li se dnes vládě, že měla zabrati Novopa- zarsko, anebo že si měla vymíniti Albanii před vítězstvím spojenců, žádá se na ní pro praete- rito něco nemožného, Srbsko jest běte noire naší politiky a my jsme neměli ani tušení o jeho překvapujících vojenských silách. Na Albanii myslili jsme teprv tehdy když už tam Srbové byli. Ostatně právězde nesmí se nadmíru přís- ně posuzovati správa naší politiky. Ú slpě- chy spojenců byly překvapením pro celý svět a charakteristickým v tom- to ohledu jest, že nejlepší přátelé balkánských národů chtěli zachovati status quo, poněvadž se obávali, že budou museti ho použíti ve pro- spěch poražených spojenců proti vítěznému
Kramář Srba Praha Vídeň Bala Albánie Srbsko
7 article
Turecku. Zejména Rusko, které se vů- bec všeho bojí, mělo také strach o bal- kánské národy. To tedy není nejhrubší chybou naší polítiky, ta se nalézá mnohem hlěuběji. Prohlašovali jsme od Andrassovy po- litiky „Balikán balkánským náro- dům“ a neměli v této politice celou zmužilost a odhodlanost. Prováděli jsmé polo vi č n politiku sútratami celé. Měli jsme na vůji jedno z obou. Buď směli jsme každé roz- šíření Srbska cestou do Soluna považovati z ohrožení svých životních zájmů a potom musili jsme se opřít i srisikem evropské války anebo museli jsme všem balkánským národům proje- vovati veškerou blahovůli, tudíž i Srbům, uká- zati jim, že chceme býti dobrými sousedy a nepřejeme si nic, než nejčilejší sousedský a ho- spodářský cit a potom nesměli jsme se bátí ani Srbska, obdrží-li několik přístavních měst na Adrii, ale ponechávati Srbsku cestu do So- luna, ba nutitije dokonce, aby tam tíhlo a uza- vírati mu nejkratší cestu k moři — neboť jen vojensky ovládatelná cestá k pobřeží má na Balkáně smysl — to je
Srba Turecko Rusko Srbsko Soluna Adrie Balkán
8 article
politika polovičatosti, nevraživé omrzelosti a pro tuto politiku ruino- vati hospodářsky mocnářství jest chybou, kte- rou nelze odpustiti. Vyhodili jsme 400 milionů, hospodářsky postihli jsme hrozně krutě chudé mužstvo povolané do zbraně, poškodili jsme na dlouhá léta těžce bázní před válkou, vzbu- zeno: uměle naší politikou, celý hospodářský život, kompromitovali jsme těžce svůj vývoz do zvětšeného Srbska a dosáhli jsme jen toho, že Srbové nejsou v Albanii, ale za to tam, kde chtěli jsme míti Bulhary. Ztratili jsme Rumunsko, neboť Rumunsko dosáhlo toho, co chtělo míti, proti naší vůli ve spolku se Srbskem a Řeckem a stalo se nejsilnějším ru- čitelem míru, jejž nemáme, a jejž chtěli jsme revídovati. A mimo to ukázalo se též, jak hluboký jest následkem maďarské utiskovací politiky roz- por mezi naším a rumunským lidem. Všude sklízíme plody starých hříchů a plody zrají rychleji, než může býti mocnářství ku pro- spěchu.
Srba Bulhar Srbsko Albánie Rumunsko Řecko
9 article
Za to máme ovšem velké zadostučinění. že se poctivě snažíme upraviti Albansko pro Italii a že jsme protiřeckou politikou Italie a jejímí dalekosáhlými plány ve východ- ním Středozemním moři zatahováni do ital- ských řívalit, ač bychom měli přece veškerou příčinu býti naprosto nezúčastněným divákem a napodobiti jednou italskou politiku, totiž če- kati bez sentimentality, jak to dopadne a utě- šovati se tím, že Italie uvalila na se jiné sta- rosti, než Adrii. Jakou byla by bývala naše posice, kdybychom byli Srbům ponechali se- verní Albansko a donutili Italii, aby podjala se sama dohody s Řeckem! Opatij s ká smlouva nebude se přece týkati Srbska a Řecka, nýbrž přece jen toho, že ani Rakousko ani Italie se nechtějí tam usaditi. A proč byla prováděna politika ta? že byla vůbec možnou telegrafická demonstrace tak trpká každému trojspolkovému srdci? Že Německo m dolejiné zájmy, nežmy, že chce přede- vším vytlačiti náš obchod, že Německo nemá chorobné bázně před zvětšením Srbska a jest obyčejně na straně vítězů, to mohlo se přece věděti a při velmi důvěrných stycích bylo lze se přece vyhnouti veřejným výkladům. Patrně byla spotřebována všechna by- strost výrobou pověstí o zranění Prochasky. V tom vykonalo ministerstvo zahraničních zá- ležitostí skutečně úžasné činy. Tvrdím zcela kategoricky: Ministerstvo vědělo, že Prochaskovi nebyl zkřiven ani jediný vlas. Ministerstvo potřebuje tohoto umělého rozči- lování širokých vrstev, aby veřejné mínění bylo rozvášněno proti Srbsku, zaujato pro Albaniitaaby byla učiněna populárníi z by- svobníkn svovač 1a
Italia Adrie Srba Prochaska Albaniitaaby Řecko Srbsko Rakousko Německo Italia
10 article
tečná záhubná mobilisace. Zřidka kdy byla prováděna s nejlepšími city lidu tak zločinná hra. Pán, který má na svědomí tak těžkou vinu proti mocnářství a budouc- nosti, byl sice poslán do Mexika, kdo však zodpoví za to, že stála ve zbrani armáda, udr- žovaná téměř rok v mobilisaci? Ministr sám praví, že nebylo to proti Rusku. Tedy proti Srbsku vyhodíli jsme 400 milionů a připravili jsme tolik chudých oteů rodin o chléb? Jsou skutečně naše mobili- sační zařízení tak špatná, že se nemů- žeme na ně špolehnouti? Nejsou Bosna a Her- cegovina dost opevněny, aby mohly vyčkati mobilisace? Chce se někomu namluviti, že bychom my se svou hustou sítí železniční ne- byli na hranicích dřive než Srbové? Nebo myslí se, že mobilisace byla nutnou, abychom Evropě ukázali svoji vážnost? Došlo tudíž mocnářství tak daleko, že nestačí jeho slovo? Bylo nutno celý svět udržovati mobilisací ve strachu před válkou a způšobiti tím nejvážnější škody na vlastním blahobytu? Má se jít jen do továren a zeptati se, jak to šlo v tomto roce, zeptati se dělníků, jak trpěli redukcí výroby. zeptati se, jak ceny dobytka přímo strašně poklesly, jak spolřební schopnost abnormálně se zmenšila. Lze dělati hlstorickou politiku za pomoci takových zbytečných prostřed- ků, nikoli však politiku sebevědomé velmoci. Především mocnosti trojdohody nedaly žádnou příčinu. Slevily se svého sta- noviska sices nevolí, ale až k nemožnosti.
Srba Mexiko Rusko Srbsko Evropa
11 article
Především učinilo tak Rusko, koteré jenv otázce skaderské bylo určitě odhodláno k nej- krajnějšímu v tom případě, kdybychom si jed- nostranně počínali. Anglie byla angažována pro zdar konference a Francie skutečně nechová žádného nepřátelství proti našemu mocnářství. Je však víc než pozoruhodno, že ministr stěžoval si tak slavnostně ve svém ex- posé na francouzský tisk. Nikdo nehájil naše stanovisko v otázce bosenské annexe tak vřele, jako francouzské noviny. Nelze však na francouzském tisku žádati, by schvaloval polí- tiku našeho ministerstva zahraničných věcí která se u nás doma všeobecně odsuzuje, vy- jímaje osoby z toho neb onoho důvodu, „bez- podmínečné“. Ostatně vlastní zájmy Francíe jsou velíce dotčeny politikou Italie ve Středo- zemním moři a poněvadž jsme s Italií za jedno, musíme také odnášeti důsledky. Že nikdo, na koho se nepůsobí, nemůže zřízení Albanie považovati za úspěch tak zhoubné politiky, tomu se nesmí diviti ani mi- nistr zahraničních věcí. Nikdo nebude zne- uznávati zajisté zájmy na Adrii. Musila by za- jisté zaniknouti důvěra ve velmocenské posta- vení mocnářství, kdyby se s lehkým srdcem trpělo, aby
Adrie Musil Rusko Anglie Francie Albánie Francí Italia
12 article
svoboda na Adrií byla ohrožena. Mohla však býti ohrožena kdy Srbskem a Řeckem? Naše zájmy v Albanií by- ly více negativné, aby se tam neusadíla Italie. která pěstovala ostatně albansko-národní agi- taci, jež jest mnohém slibnější než naše katoli- cká propaganda, která jest přece omezena jen na sever. Srbsko a Řecko byly by chránily žárlivě svou neodvislost a byly by nejlepšími ručiteli proti zasahování s cizí strany. A proč by nám bylo Srbsko splácelo zlým, kdybychom se byli ukázali tak bezvýhradně přátelskými? Bylo by na několik desítiletí zaměstnáno Al- banií. Cestu k moři by mělo a kdybychom roz- umnou politikou vůčí Jihoslovanům byli odňali samým Srbům veškeru příčinu k národním stížnostem, byl by ulomen hrot veškerému velkosrbskému nebezpečí. A pro naše předlitavské hospodářské zájmy měly by srbské a řecké přístavy na Adrii svrchovaný význam, poněvadž by byly zajisté spojeny dra- hami a vnitrozemím a protože bychom takto nabyli nejkratší neodvislou cestu do středu Balkánu, zejména proto, že obzvlášť Srbsko by nám povolilo za naše přá- telství co největší hospodářské ústupky. Sta- ví-li nyní Srbsko slíbené dráhy, jsou zatíženy vlivem našeho nepřátelského jednání, našeho zbytečného ultimata a zračí se v nepříznivé obchodní smlouvě.
Adrie Jihoslovan Srba Srbsko Řecko Albánie Balkán
13 article
Můžeme si býti aspoň jisti budoucnostía také svým vlivem v Albanii? Na venek panuje arciť nejdojímavější shoda mezi námi a Italií, avšak snad ne zcela tam dole. My jsme, jak se praví, aristokratičtí, my platíme hlavní útratu, kdežto Italie pracuje více de- mokraticky. Snad je to lacinější, ale za to také trvale bezpečnější. Hr. Berchtold jest ovšem optimista. Porovnal dokonce albanské loupež- níky s dřivějšími skotskými. Skotové nebudou tímto porovnáním dojista nadmíru potěšeni. Albanie dostane nyní knížete. Zů- stane-li trvale v zemi, musí se především obrátit proti každému cizímu po- ručníkováni. Proti kterému? Proti naše- mu nebo proti italskému, nebo proti oběma? A bude-li se držeti třetího ve spolku, Postupi- mí, kam se dostane? Německo je v Srb- sku oblíbeno, Řecko jemu vděčno Bukurešt rovněž a v Turecku má dostati do rukou celou armádu. Albanský kníže bude mezi dvěma vlivy hledati bezpečnější: Berlín. A to se nazývá rakouským úspěchem, který pohltil 400 mi- lionů a miliardy národního jmě níí Kdybychom byli za to postavili dvě silné diví- ze dreadnoghtů, byla by svoboda Jaderského moře tisíckrát bezpečnější, náš obchod a prů- mysl nebyl by poškozen, naopak oživen za- městnaností lodenic, železářského a strojní- ckého průmyslu a vděčné Srbsko bylo by do- brým odběratelem našeho zboží. Tím, že jsme prosadili samostatnost v Albanii, vyvolali jsme oline
Berchtold Srb Albánie Hradec Německo Řecko Turecko Berlín Italia
14 article
na oe ali
16 article
ovšem druhou válku balkánskoua zničili slovanský svaz balkánský. Krátkozrací lidé mohou také v tom spatřovati veliký úspěch rakouské politiky, ale myslím že ne na dlouho. Obá tak zv. úspěchy nejsou závěreč- nými událostmi, nýbrž jen-počátkem rozuzlení, nebo lépe řečeno, zápletek, jichž konce nikdo nemůže dohlédnoutí a onichž nikdo nemůže říci, že znamenají růžovou mnohoslibnou bu- doucnost mocnářství.ah1z M ponalso Budu vždy s největší rozhodností profo, že problém budoucnosti Rakousica a ae tkví ve správnémrozřešení pomě- ru mocnářství k Slovanstvu. Moc- nářství musí veškerou svou vnitřní a zahra- niční politiku zaříditi tak, aby nikde zde ve Slovanstvu, v jeho rozkvětu a ani v jeho ideálních snahách o jednotu nemohl spatřovati nepřítele. Čím spokojenější budou Slované v mocnářství, čím blahovolnější bude mocnářství k drobným slovanským státům na Balkáně, tím oprávněněji může mocnářství patřiti na bu- doucnost míru a hospodářského rozmachu. Slovanstva mohou se báti jen, kdo mají zlé svědom í. Zdá se, že jesti jich, bohužell v Rakousko-Uhersku velmi mnoho. A toto špatné svědomí bylo též směrnici naší balkán- ské politiky v poslední době. sm lane Jako Slovan lituji hluboce toho, co se stalo mezi Srbskem a Bulharskem, ale zde nechci ani nemohu vycházeti z citových momentů, nýbrž chci mluviti bez veškeré senti- mentálnosti. Nesmíme—se činiti svémocně soudci, bylo by svrchovanou nespravedlností, kdyby se přičitala tomu neb onomu veškerá vina. Co se stalo, je výsledkem zřize- ní Albanie. Bulhaři nebrali dostatečný zřetel na tuto skutečnost a na způsobené tím zmenšení výbojů Řecka a Srbska a na způso- bené tím poměrně příliš velké rozšíření Bul- harska, jež musilo buditi obavy před hegemo- nií na Balkáně, avšak ani na násilné zatlačeni
Slovan Bulhar Buda Balkán Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko Albánie Řecko
17 article
Srbska, když byl mu vzat přístav na Adrii, na čestu do Soluna a na kategorickou nutnost za- chovati tuto cestu strategicky pro všechny možnosti. Nazírali na Albanii příliš s rakou- sko-italského stanoviskajako na něco, do čeho jim nic není a nepočítali, že budou tím stejně snad ještě více než jejich spojenci postiženi, že ránu, namířenou proti celému spolku, musí nésti celý spolek, poněvadž zmenšením plochy jež měla býti rozdělena, musí býti zmenšen též podíl Bulharska a že toho, nač mají nesporně právo, k čemu přinesli největší oběti spojenců a zač jejich makedonští Bulhaři po desitiletí snášeli nejhorší muka, dá se dosící nikoliv snad Albanií jako spojencem, nýbrž mnohem spíše s dosavadními spojenci proti Albanii. Neocenili dost okolnost, že zřízení Alba- nie ohrozilo dosažení toho, nač dojista měli spravedlivý nárok: rovnováhu na Balkáněa tím také samozřejmě zájmy Rumunska. Re- vise bukureštského míru musila zůstati zbožným přáním, poku vitězové měli především na zře- teli rovnováhu na Balkáně zmen- šenémo Albanii. Kdyby byli Bulhaři ne- napadli spojence a přijali sprostředkováni, byla by v poměrech dojista nastala jistá stabi- lita, ovšem s hrotem proti trvání Albanie. Avšak nebylo by pro klid mocnářství výhod- nějším, kdyby otázka rovnováhy rozřešila se na Balkáně samotném a kdyby se nemusilo dále sahati, aby byla rozřešena. Rozpor mezi
Adrie Bulhar Srbsko Soluna Albánie Bulharsko Rumunsko Balkán
18 article
Srbskem a Bulharskem, zejména po odhalení o původcí druhé války, může býti pro nynější rakouskou politiku jen tenkrát nadějí a to ni- koli pevnou, kdyby v Srbsku zvítězilo vítězné opojení těch, kdo všude jsou nejšpatnějšími politiky, a kdyby nespravedlivé utiskování makedonských Bulharů, zavírání jejích zkol kostelů, znemožnilo chladné a praktické vý- počty politiků obou zemí. To by však musilo býti Srbům našeptáno jejich největšími nepřá- teli, a i kdyby takový macchiavelismus byl po zkušenostech s aférou Prochaskovou dnes ještě možným, nelze přece jen považovati Srby za schopné takové hlouposti. Srbové mu s míti otevřenou cestu k moři. My jsme tuto cestu zavřeli a sny Srb- ska obudoucnosti musí se naléza- ti přece tam, kde už byly, v přísta- vech na moři Jaderském a nikoli v odřiznutě cestě do Soluna. leo To uznají konečně i srbští generálové. kteří sami prokázali své vlasti nesmírné služ- by, a proto by se doporučovalo, aby do B ul- harska nebyly kladeny žádné fa- lešné naděje. Zklamání s Rumun- skem je právě tak do st.
Bulhar Srba Prochaskův Srb Rumun Srbsko Bulharsko Soluna B ulice
19 article
Avšak také druhý úspěch, pohlédneme-l na něj správně, není naprosto žádným úspě- chem, nýbrž spíše pramenem největšího ne- bezpečí pro budoucnost. Řečník se táže, je-li pravda, co tvrdí bulharské noviny, že totiž byl to náš vyslanec hr. Tarnowski, který vykonával rozhodný vliv, aby usnesená cesta Daneva do Petrohradu zmařena byla rozka- zem ku postupu. Vzhledem na zodpovědnost pro budoucnost je zde naléhavě nutno zjed- nati jasno. Řečník přeje si v zájmu našeho těžce zkoušeného průmyslu — a k němu patří také miliony dělníků — aby v otázce Východ- ních drah nebyla učiněna žádná další chy- ba. Co je nám platna naše dráha z Niše do Soluna, je-li prohibitivným celním tarifem za- mezen přístup našemu zboží do Srbska? Srb- sko bude svoji státní svrchovanost nad do- pravními cestami ve vlastním území samo- zřejmě, jak učinil by to každý stát, brániti do krajností a bude-li snad nuceno opět ustou- piti před ultimatem, bude dle toho také vypa dati naše obchodní smlouva. Obcho dn eml zlssolavu vda ,hržsev ae sbMV avělzáda mos teT síe llavoltno bogoq ilabu mol btavšln črálr mnntánoc nažý va
Tarnowski Srb Petrohrad Niš Soluna Srbsko
20 article
s-mlouva nedá se vynutiti ultima- tem a kdyby se tak stalo, byla by paralyso- vána dojista všeobecným bojkote m Zanechme dohánění věcí na ostří břitvy, tim vykonali jame již dosti práce pro monarchii. Svojí protisrbskou politikou, žří- zením Albanie, zmaříli jsme ko- nečně rozřešení balkánských otázek. evropský mír jsme ohro- zili svým zbrojením. Zbytečně vložili jsme se do italsko-řecko-francouzského roz- poru, přes všechna ujišťování ztratili jsme Ru- muhsko, Srbsko naplnili hněvem a Bulharsk trvale nezískali. S methodou naší politiky, jejíž nejprea- nantnějším výrazem byla Prochaskova aféra, s hrozbamí a ultimaty docílili jsme toho, že vžniklo rozhořčení, které nemůže býti nám ku prospěchu pro příští vývoj věcí. Všechno uji- šťování o dobrém poměru k mocnostem jest potěšítelné, avšak méně potěšitelno jest, jestli jsme svou politikou zmařili trvalé uspořádání nejnebezpečnějšího místa v Evropě za náší blahovolné součinnosti a musíme-li v dozírné budoucnosti počítati s nehotovými poměry. s největší nejistotou. Pro nebezpečnou budouc- nost oslabili jsmě švoje hospodářské síly už nyní zbytečně, konpromitovali jsme silně fi- nanční možnosti, podkopali jsme v oby v a- telstvu důvěru v úspěšnost na še zahraniční politiky a otüpěli je- ho smysl pro skutečné nebezpečí.
Prochaskův Albánie Srbsko Evropa italskýřecký
21 article
Nechci hr. Berchtolda absolutně odsuzo- vati. V historických hodinách měl najíti no- vého ducha, nové cesty pro rakouskou poli- tiku, cestu upřímné blahovůle pro všechny vyvíjející se balkánské státy, měl najíti cestu k jejich srdcím a sílu, aby také ve vnitro- zemí mocnářství prosadil novou politiku proti jejich soukmenov- cům. Měl přemoci dosavadní maďarskou i pro Maďary samotné osudnou politiku, sta- rého zkostnatělého ducha, staré tradice svého vlastního ministerstva. Tuto obrovskou silu neměl, i když často nechybělo mu na dobré vůli a správném poznání. Starý duch jeho kan- celáří — bohužel! — zvítězil, zvítězil nekva- lifikovátelnými zbraněmi aféry Prochaskovy zvítězíl nad ním samotným, ale — bohužel! — i nad lepší budoucností mocnářství.
Berchtold Maďar Prochaskův
22 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 25. listopadu. V zahraničním výboru rakouské delegace zahájena byla dnes večer rozprava, věnovaná zahraniční politice a zahraničnímu vykladu hr. Berchtolda. Dnešní schůze trvala 3 hodiny. Polovinu jeji vyplnil řečí svojí del. dr. Kramář. Čtenář nalezne ji na mi- stě čelném. M.-p. hr. Stürgkh učinil ve pří- čině známého výnosu místodržítele prince Ho- henloha proti Vlachům z království vyjávření, o kterém vláda doufá, že úsmíří nejen Vlachy zdejší, nýbrž i zahraniční. Nemůžeme zhostiti se dojmu, že se soustavně spojenci italskému nadbíhá. Prvním řečníkem v debatě byl dnes dele- gát K. H. Wolf. Zítra bude del. Kadlčák. Hr. Berchtold odpovídal dnes jenom na dvě výtky del. dra. Kramáře. Vyhradil si na konei debaty reagovati na výtky všechny. Zejtra rokovati bude výbor opět večer pozejtří celý den.
Berchtold Kramář Stürgkh Vlach Wolf Kadlčák Vídeň Hradec
23 article
Zahraniční výbor rakouské deleg ace konal schůzi odpoledne. Referent markýz Bacquehem zahájil rokování řečí, v níž nejprve vyličil události na Balkáně. Ze zásady „Balkán balkánským národům“ Albanie přeměněna v samostatný stát. K tomuto výsledku naší politiky přispělo vynikajícím způsobemo cho- vání Německa. Spojené zájmy Rakousko-Uherska a Italie v Albanil uzrály před očima světa a stej- nost jich jadranské politiky objevila se věcí samo- zřejmou. Pojednav o posledních usneseních vele- vyslanecké konference, zmínil se o bojích mezi spojenci. Mir bukureštský dosvědčuje mocný roz- voj a státnickou moudrost Rumunska. Řečník zmí- nil se pak o ultimatu Rakousko-Uherska, aby srb- ské vojsko vyklidilo Albanii. Po uzavření turecko- řeckéhomíru zmízel opět mrak z obzoru. Diplomatické výsledky, končil zpravodaj, jsou plodem vytrvalé trpělivosti a mírumilovných kroků mocnářství. Hospodářskými následky nastavších změn je mocnářství silněji dotčeno, než kteroukoli zahraniční událostí v poslední době. Upustili jsme od získávání nových území, avšak musíme nyní Balkán hospodářsky proniknouti, při čemž dlužno balkánským státům poskytnouti podstatné výhody obchodní. Nejlepší území pro budoucí soutěž mu- síme hledati v Srbsku. Naše obchodní politika může svou vydatnou iníciativou přispěti k urychle- ní rozkvětu. Del. Wolf: Ve svém exposé pokusil se ministr psáti dějiny, ač stojíme ještě uprostřed události.
Bacquehem Wolf Balkán Albánie Německo RakouskoUhersko Rumunsko Srbsko
24 article
Dějiny jsou fossilní politikou. Očekávali jsme tedy spíše memotry nebo listy z denníku, vylíčení po- hnutek, ze kterých náš zahraniční úřad stál na- proti událostem tak, jak se to stalo. Monarchle pozbyla v této balkánské krisi mnoho, co bylo cenným majetkem; vážnost a váha monarchie trpěla po každé stránce, což dosvědčuje zvláště barometr našich kursů. Příčinou toho je, že jsme vstoupili do balkánské krise bez cíle. Na místě pevných cílů a určitých plánů byla nám sdělena tradiční formule o co největším začhování nynějšího stavu, formule, která prý vyhovuje tra- díčnímu přátelství s Tureckem tak, jako sympati- ckému zájmu o křesťanské státy balkánské. To však jsou dvě věci, které se nedají spojiti. Velmoc musí své životní zájmy zřetelně projeviti, nikoli šeptem a skromně. Nedostatek sebevědo- mí nepřítele přímo vyzývá. Požadavky a přání Rakouska, s nimiž vysloupl- lo za balkánské války, jsou v exposé specilikovány v kom smyslu, že šlo o zřízení samostatného Albanska, o zamezení mocenského přesunu na Jaderském moři a pokud možno o zjednání trvalých poměrů na balkánském polo- o s trov č. Řečník ličí obšírně význam zřízení albanského státu a důsledky, jichž se z toho dlužno obávati, zejména náš spojenecký poměr k Italii. Nynějšímu ministrovi zahraničních věcí nelze však přičítati výhradnou vinu na všech těchto zlých výslodctch balkánské lerlse. Upuštění od Novo- šnvoznegsvásle e drobném prodejle žlv zl ranní člslo s sobě . . na d p vašanni .. na ši Ve fliňlkách na venkově, rapní člslo večerni
Monarchle Turecko Rakousko
25 article
Insoráty platí se hotově napřed. Předpincení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam aacházejí se táž čedakce, tiskárna a sxpadlee „Národních Listů Eukoniay se navracsjí
26 article
pazarska při annexi bylo osudnou chybou, učiněnou již jeho předchůdcem. Avšak k tíži nynější správy zahraničního úřadu dlužno připsati, že zahraniční úřad byl zřízehím balkánského svazu úplně překva pe n. Štěstím pro trojspolek a pro evropskou rovnováhu jé, že na konec od- vážným činem Envera beje, aspoň pro državu Mra- morového moře důležitá část balkánského polo- ostrova. Thrakie s Drinopolem, opět se dostala do rukou tureckých. Zlými následky balkánské krise jsou ztráta vážnosti a váhy státu, přesunutí mocí na Balkáně, kde vznikly slovanské útvary, které se spíš kloní doplniti sílu trojdohody, osudné ná- sledky v hospodářském oboru, výlohy mobilisa ce, pokles kursů rent, stížení zpola příznivých smluv obchodních atd. Chybou, ze které mohly vzniknoutí zvláště osudné následky, bylo jednání zahraniční- hoúřadu naproti uzavření bukureštského míru. Li- dovému poslanci jest obtížno hlasovati pro další stoupnutí vojenských břemen, neposkytne-li se zá- ruka, že vůči nevyhnutelným a snad brzkým zá- pletkám balkánským vystoupí se s lepší, rozhod- nější a cílevědomější politikou. Podminkou lepší a cílevědomé politiky jest ovšem zjednání konsoli- dovaných poměrů v oboru vnitřní po- li tik y. Nadmírná péče o historicko-politické individuality na úkor jednoty státu stává se čím dále nebezpečnější a může snadno věsti k histori- ckému procesu pro Rakousko, jehož jsme se nyní dožili na Turecku.
Drinopol Balkán Rakousko Turecko
27 article
Ač nevím — končil řečník — že s některé strany by mohlo býti navrženo votum důvěry pro zahraniční úřad, pravím již teď, že bych nikte- rak nebyl s to hlasovati pro votum dů- věry. Naše stanovisko k rozpočtu zahraničního úřadu, jakož i přede vším jiným ku položce „Dispo- siční fond“ bude záviseti na tom, bude-li ministr zahraničních záležitostí s to podati nám ve výboru uspokojivá prohlášení a vysvětlení.
28 article
Del. sv. p. Gautsch: JJe mne daleko uváděti zde vniterněpolitické události na přetřes, někdy jsou však opatření vnitřní správy, která mají silný, tře- ba neočekávaně silný účinek na veřejné mínění ci- ziny a proto za diskuse o politice zahraniční nelze jich opomenouti. Jak listy sdělovály, vydál terstský místodržitel v srpnu městskému magistrátu v Terstě výnosy o neustanovování Nerakušanů nebo zřetel- něji řečeno Itálů z říše. Otázka ta, sama o sobě záležitost naprosto vnitřní, je v zásadě rozhodnuta státním základním zákonem o všecbecných právech občanů. Ale tato terstská záležitost za- městnává nyní tisk v Italii, tak jako další kruhy politické v království neobyčejně intensivně. Vzhle- dem na to musí každý stoupenec politiky trojspol- kové a přítel Italie si přáti upřímnou rozpravou vzniknuvší pochybu a nepříznivé nálady odstraniti. Dovolují si tedy požádati sl. vládu, resp. přítomné- ho p. předsedu ministerstva, aby tuto tersiskou věe vyložil. M. p. hr. Stürgkh: Del. Gautsch učinil před- mětem dotazu několik výnosů terstského místo- držitelství ze 16. srpna t. r. ve příčíně používáni Nerakušanů, resp. ltalů ve veřejném úřa- dě městské obce terstské. Protože tyto výnosy byly předmětem četných a ponejvice ne- správných úvah, zvláště v Itatii, vyslovím se rád o těchto opatřeních se stanoviska c. k. vlády. Ve svých vývodech jsem za jedno s ministrem zahra- ničních věci. Jediným účelem, který státni úřad těmito výnosy sledoval. bylo, odstraniti anomalii, trvající už po léta, která byla v Terstě ve příčíně používání cizinců v obecní službě. Vláda musí tu v zásadě trvati na tom, že s omezením, daným smyšlem zákona, též zřízenci v ústavech obcí musí miti rakouské státní občanství, a aby tedy pro
Gautsch Itál Italia Stürgkh
29 article
budoucnost při novém ustanovování zřízenců byl zákonný stav po této stránce na všechen způsob zajištěn. Pokud jde o zřízence obce terstské, už ustanovené a výnosy dotčené, jest vláda ochotna osvědčiti u těchto osob největší ochotu. Ta spo- čívá hlavně v tom, aby pro tyto zřízence zatím neomezeným prodloužením lhůt pro jejich vystou- pení z obecních služeb byly hospodářské škody opatření toho co možno zmírněny. Též bylo po- staráno, aby 39 úřadníkům a sluhům, ve výnosech uvedeným, požádají-li o udělení rakouského stát- ního občanství — část jich to už učinila — bylo přijetí uděleno, protože proti jejich přijeti nyní na základě vykonaného šetření není žádné dokáza- telné překážky, Stejně ochotný úmysl je vůči ostat- ním ve výnosech také ještě uvedeným zaměstnan- cům, o kterýchžto osobách nařízena byla ještě še- tření, zda jednak vůbec podléhají základnímu stát- nímu zákonu a jednak, zda nebyly prokázány pře- kážky proti jich přijetí do státního svazku. Timto dalekosáhlým ohledem budou tedy nejprve indivi- duelně pro dotyčné cizince částečně podstalně
30 article
zmírněny, částečně dokonce zrušeny následky o- patřehí, o nichž se mluví. Doložený jediný účel výnosů, aby totiž odstraněn byl stav, neslučitelný se zákony, a uvedená zvláštní ochota vlády při provádění opatření vůči cizincům, již dříve do služeb příjatým, popírá, bohuželí velmi rozšířený výklad, že jedná se o libovolné opatření proli státním občanům s námi spřáteleného království italského, kteří se v Rakousku usadili. Italský ná- rod a jeho stará, úctyhodná vysoká kultura, které celý civilisovaný svět za tak mnoho děkuje, po- žívají také v Rakousku velkých sympatií a mnoho- kráte bylo jim rakouskou vládou projeveno ne- obmezené uznání a úcta. Jak spojenecký poměr. tak také zvětšující se intimita, jež v poslední době vyvinula se mezi námi a naším jižním spojencem, vylučují každý nepřátelský úmysl protitěmto státním příslušníkům, kteří vždy, pokud zůstávají v hranicích zákonaa loyality, vždy mohou počítati se spravedlivostí a ochotou s naší strany. Z řečených, věcných, poli- tických a kulturních důvodů vyplývá, že není třeba dalších slov, aby bylo dokázáno, že učiněná opatření postrádají i nejmenší stopy národního antagonismu.
Rakousko
31 article
Del. dr. Kramář (v. na úvodním místě. R.). Ministr hr. Berchtold odpoví prý k různým dotazům na konci debaty. Pouze k dvěma dolazům dra. Kramáře odpovídá ihned. Tázal se, jak se to má s cestou Daneva do Petrohradu a zda náš vyslanec v Sofiji vykonával v tomto směru ně- jaký vliv. Ministr může to kategoricky popříti. Aní hr. Tarnowski ani žádný jiný člen naší diplomacie nevykonával žádný vliv na petrohrad- skou cestu Daneva. Dr. Kramář pravil dále, že vzali jsme si záležitost konsula Prochasky za záminku, abychom pomocí tisku dělali náladu pro svá zamýšlená mobilisační opatření. Nestáli jsme naprosto v žádném poměru k různým pověstem, jež objevovaly se v době, kdy my ani jsme neměli ani jsme míti nemohli autentické informace o ce- lém skutečném stavu věcí. Jest tedy nucen dáti kategoricky zamítavou odpověď. jmenovitě pokud se týče toho, že neměli jsme naprosto nie společ- ného s tehdejšími, poněkud fantastickými projevy mnohých časopisů. Další jednání přerušeno a odročeno na zí- třek na 4. hod. odpol. Uherská delegace. Po dnešní plenární schůzi konali opostčni delegáti poradu, po níž vydáno bylo komu- niké, jimž se konstatuje, že události z dnešní ple- nární schůze dokazují, že všichní povolaní či- nitelé jsou svorni v ubíjení minoritního práva členů delegace a v němž se zdůrazňuje, že spolupůso- zení společného ministra při tomfo novém triku
Del doktor Kramář Berchtold Aní Tarnowski Petrohrad