1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
va l-abud ombivU odono lnval vovetaal an nood nomle one kolio
3
masthead
V Praze, ve středu 26. listopadu 1913.
Praha
5
article
a rannt avečerní liety
předplácí ve
V Praze v administrae
a měsle.
a vrt isc . R —
s dvojí donáškou
na vrt feta : . ! . 1 K esi
ve flIAlk ách
ha měsíe
1 K Eo
Poltou
na měsle,
n trt fst: . . k a
s dvojí zásilkou
na měsle,
k vriat: Ei
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Řeč delegáta dra. Kramáře
Z Vídně, 25. listopadu. (K. k.)
„Nikdy nebyla absolutní bezmoe-
nost parlamentarismu a zejména dele-
gace tak jasnou, jako právě nyní po blal-
kánské krisi. Ministr zahraničních věcí
nepraví nám ve svém exposé ni
víc, než co by mohl věděti nejobyčejnější čte-
nář novin — a my máme převzíti zodpověd-
nost tím, že odhlasujeme vydaných sta mi-
lionů. A přece tam, kde parlament zásahoval
spoluurčujícím způsobem do dějin států, nedě-
lala se špatnější politika, než ji dělá moc-
nářství po dobu jednoho roku. Neměli jsme
naprosto žádně orientace o poměru sil na Bal-
káně a mimo nejosudnější chybu, které jsme
se dopustili, mimo vytvoření Albanie
jsme vůbec nevěděli, co máme dělati. Vytýká-li
se dnes vládě, že měla zabrati Novopa-
zarsko, anebo že si měla vymíniti Albanii před
vítězstvím spojenců, žádá se na ní pro praete-
rito něco nemožného, Srbsko jest běte
noire naší politiky a my jsme neměli
ani tušení o jeho překvapujících vojenských
silách. Na Albanii myslili jsme teprv
tehdy když už tam Srbové byli.
Ostatně právězde nesmí se nadmíru přís-
ně posuzovati správa naší politiky. Ú slpě-
chy spojenců byly překvapením
pro celý svět a charakteristickým v tom-
to ohledu jest, že nejlepší přátelé balkánských
národů chtěli zachovati status quo, poněvadž
se obávali, že budou museti ho použíti ve pro-
spěch poražených spojenců proti vítěznému
Kramář
Srba
Praha
Vídeň
Bala
Albánie
Srbsko
7
article
Turecku. Zejména Rusko, které se vů-
bec všeho bojí, mělo také strach o bal-
kánské národy. To tedy není nejhrubší
chybou naší polítiky, ta se nalézá mnohem
hlěuběji. Prohlašovali jsme od Andrassovy po-
litiky „Balikán balkánským náro-
dům“ a neměli v této politice celou zmužilost
a odhodlanost. Prováděli jsmé polo vi č n
politiku sútratami celé. Měli jsme na
vůji jedno z obou. Buď směli jsme každé roz-
šíření Srbska cestou do Soluna považovati z
ohrožení svých životních zájmů a potom musili
jsme se opřít i srisikem evropské války anebo
museli jsme všem balkánským národům proje-
vovati veškerou blahovůli, tudíž i Srbům, uká-
zati jim, že chceme býti dobrými sousedy a
nepřejeme si nic, než nejčilejší sousedský a ho-
spodářský cit a potom nesměli jsme se bátí
ani Srbska, obdrží-li několik přístavních měst
na Adrii, ale ponechávati Srbsku cestu do So-
luna, ba nutitije dokonce, aby tam tíhlo a uza-
vírati mu nejkratší cestu k moři — neboť jen
vojensky ovládatelná cestá k pobřeží má na
Balkáně smysl — to je
Srba
Turecko
Rusko
Srbsko
Soluna
Adrie
Balkán
8
article
politika polovičatosti,
nevraživé omrzelosti a pro tuto politiku ruino-
vati hospodářsky mocnářství jest chybou, kte-
rou nelze odpustiti. Vyhodili jsme 400 milionů,
hospodářsky postihli jsme hrozně krutě chudé
mužstvo povolané do zbraně, poškodili jsme
na dlouhá léta těžce bázní před válkou, vzbu-
zeno: uměle naší politikou, celý hospodářský
život, kompromitovali jsme těžce svůj vývoz
do zvětšeného Srbska a dosáhli jsme jen
toho, že Srbové nejsou v Albanii, ale za to
tam, kde chtěli jsme míti Bulhary. Ztratili jsme
Rumunsko, neboť Rumunsko dosáhlo toho,
co chtělo míti, proti naší vůli ve spolku se
Srbskem a Řeckem a stalo se nejsilnějším ru-
čitelem míru, jejž nemáme, a jejž
chtěli jsme revídovati. A mimo to
ukázalo se též, jak hluboký jest následkem
maďarské utiskovací politiky roz-
por mezi naším a rumunským lidem. Všude
sklízíme plody starých hříchů a plody zrají
rychleji, než může býti mocnářství ku pro-
spěchu.
Srba
Bulhar
Srbsko
Albánie
Rumunsko
Řecko
9
article
Za to máme ovšem velké zadostučinění.
že se poctivě snažíme upraviti Albansko
pro Italii a že jsme protiřeckou politikou
Italie a jejímí dalekosáhlými plány ve východ-
ním Středozemním moři zatahováni do ital-
ských řívalit, ač bychom měli přece veškerou
příčinu býti naprosto nezúčastněným divákem
a napodobiti jednou italskou politiku, totiž če-
kati bez sentimentality, jak to dopadne a utě-
šovati se tím, že Italie uvalila na se jiné sta-
rosti, než Adrii. Jakou byla by bývala naše
posice, kdybychom byli Srbům ponechali se-
verní Albansko a donutili Italii, aby podjala
se sama dohody s Řeckem! Opatij s ká
smlouva nebude se přece týkati Srbska a
Řecka, nýbrž přece jen toho, že ani Rakousko
ani Italie se nechtějí tam usaditi. A proč byla
prováděna politika ta? že byla vůbec možnou
telegrafická demonstrace tak trpká každému
trojspolkovému srdci? Že Německo m
dolejiné zájmy, nežmy, že chce přede-
vším vytlačiti náš obchod, že Německo nemá
chorobné bázně před zvětšením Srbska a jest
obyčejně na straně vítězů, to mohlo se přece
věděti a při velmi důvěrných stycích bylo lze
se přece vyhnouti veřejným výkladům.
Patrně byla spotřebována všechna by-
strost výrobou pověstí
o zranění Prochasky.
V tom vykonalo ministerstvo zahraničních zá-
ležitostí skutečně úžasné činy. Tvrdím
zcela kategoricky: Ministerstvo vědělo, že
Prochaskovi nebyl zkřiven ani jediný vlas.
Ministerstvo potřebuje tohoto umělého rozči-
lování širokých vrstev, aby veřejné mínění bylo
rozvášněno proti Srbsku, zaujato pro
Albaniitaaby byla učiněna populárníi z by-
svobníkn svovač
1a
Italia
Adrie
Srba
Prochaska
Albaniitaaby
Řecko
Srbsko
Rakousko
Německo
Italia
10
article
tečná záhubná mobilisace. Zřidka
kdy byla prováděna s nejlepšími city lidu tak
zločinná hra. Pán, který má na svědomí
tak těžkou vinu proti mocnářství a budouc-
nosti, byl sice poslán do Mexika, kdo však
zodpoví za to, že stála ve zbrani armáda, udr-
žovaná téměř rok v mobilisaci?
Ministr sám praví, že nebylo to proti
Rusku. Tedy proti Srbsku vyhodíli jsme 400
milionů a připravili jsme tolik chudých oteů
rodin o chléb? Jsou skutečně naše mobili-
sační zařízení tak špatná, že se nemů-
žeme na ně špolehnouti? Nejsou Bosna a Her-
cegovina dost opevněny, aby mohly vyčkati
mobilisace? Chce se někomu namluviti, že
bychom my se svou hustou sítí železniční ne-
byli na hranicích dřive než Srbové? Nebo
myslí se, že mobilisace byla nutnou, abychom
Evropě ukázali svoji vážnost? Došlo tudíž
mocnářství tak daleko, že nestačí jeho slovo?
Bylo nutno celý svět udržovati mobilisací ve
strachu před válkou a způšobiti tím nejvážnější
škody na vlastním blahobytu? Má se jít jen do
továren a zeptati se, jak to šlo v tomto roce,
zeptati se dělníků, jak trpěli redukcí výroby.
zeptati se, jak ceny dobytka přímo strašně
poklesly, jak spolřební schopnost abnormálně
se zmenšila. Lze dělati hlstorickou politiku za
pomoci takových zbytečných prostřed-
ků, nikoli však politiku sebevědomé velmoci.
Především
mocnosti trojdohody
nedaly žádnou příčinu. Slevily se svého sta-
noviska sices nevolí, ale až k nemožnosti.
Srba
Mexiko
Rusko
Srbsko
Evropa
11
article
Především učinilo tak Rusko, koteré jenv
otázce skaderské bylo určitě odhodláno k nej-
krajnějšímu v tom případě, kdybychom si jed-
nostranně počínali. Anglie byla angažována
pro zdar konference a Francie skutečně
nechová žádného nepřátelství proti našemu
mocnářství. Je však víc než pozoruhodno, že
ministr stěžoval si tak slavnostně ve svém ex-
posé na francouzský tisk. Nikdo nehájil naše
stanovisko v otázce bosenské annexe tak
vřele, jako francouzské noviny. Nelze však na
francouzském tisku žádati, by schvaloval polí-
tiku našeho ministerstva zahraničných věcí
která se u nás doma všeobecně odsuzuje, vy-
jímaje osoby z toho neb onoho důvodu, „bez-
podmínečné“. Ostatně vlastní zájmy Francíe
jsou velíce dotčeny politikou Italie ve Středo-
zemním moři a poněvadž jsme s Italií za jedno,
musíme také odnášeti důsledky.
Že nikdo, na koho se nepůsobí, nemůže
zřízení Albanie považovati za úspěch tak
zhoubné politiky, tomu se nesmí diviti ani mi-
nistr zahraničních věcí. Nikdo nebude zne-
uznávati zajisté zájmy na Adrii. Musila by za-
jisté zaniknouti důvěra ve velmocenské posta-
vení mocnářství, kdyby se s lehkým srdcem
trpělo, aby
Adrie
Musil
Rusko
Anglie
Francie
Albánie
Francí
Italia
12
article
svoboda na Adrií
byla ohrožena. Mohla však býti ohrožena kdy
Srbskem a Řeckem? Naše zájmy v Albanií by-
ly více negativné, aby se tam neusadíla Italie.
která pěstovala ostatně albansko-národní agi-
taci, jež jest mnohém slibnější než naše katoli-
cká propaganda, která jest přece omezena jen
na sever. Srbsko a Řecko byly by chránily
žárlivě svou neodvislost a byly by nejlepšími
ručiteli proti zasahování s cizí strany. A proč
by nám bylo Srbsko splácelo zlým, kdybychom
se byli ukázali tak bezvýhradně přátelskými?
Bylo by na několik desítiletí zaměstnáno Al-
banií. Cestu k moři by mělo a kdybychom roz-
umnou politikou vůčí Jihoslovanům byli odňali
samým Srbům veškeru příčinu k národním
stížnostem, byl by ulomen hrot veškerému
velkosrbskému nebezpečí. A pro
naše předlitavské hospodářské zájmy měly by
srbské a řecké přístavy na Adrii svrchovaný
význam, poněvadž by byly zajisté spojeny dra-
hami a vnitrozemím a protože bychom takto
nabyli nejkratší neodvislou cestu
do středu Balkánu, zejména proto, že
obzvlášť Srbsko by nám povolilo za naše přá-
telství co největší hospodářské ústupky. Sta-
ví-li nyní Srbsko slíbené dráhy, jsou zatíženy
vlivem našeho nepřátelského jednání, našeho
zbytečného ultimata a zračí se v nepříznivé
obchodní smlouvě.
Adrie
Jihoslovan
Srba
Srbsko
Řecko
Albánie
Balkán
13
article
Můžeme si býti aspoň jisti budoucnostía
také svým vlivem v Albanii? Na venek
panuje arciť nejdojímavější shoda mezi námi a
Italií, avšak snad ne zcela tam dole. My
jsme, jak se praví, aristokratičtí, my platíme
hlavní útratu, kdežto Italie pracuje více de-
mokraticky. Snad je to lacinější, ale za to také
trvale bezpečnější. Hr. Berchtold jest ovšem
optimista. Porovnal dokonce albanské loupež-
níky s dřivějšími skotskými. Skotové nebudou
tímto porovnáním dojista nadmíru potěšeni.
Albanie dostane nyní knížete. Zů-
stane-li trvale v zemi, musí se především
obrátit proti každému cizímu po-
ručníkováni. Proti kterému? Proti naše-
mu nebo proti italskému, nebo proti oběma?
A bude-li se držeti třetího ve spolku, Postupi-
mí, kam se dostane? Německo je v Srb-
sku oblíbeno, Řecko jemu vděčno
Bukurešt rovněž a v Turecku má
dostati do rukou celou armádu.
Albanský kníže bude mezi dvěma vlivy hledati
bezpečnější: Berlín. A to se nazývá rakouským
úspěchem, který pohltil 400 mi-
lionů a miliardy národního jmě níí
Kdybychom byli za to postavili dvě silné diví-
ze dreadnoghtů, byla by svoboda Jaderského
moře tisíckrát bezpečnější, náš obchod a prů-
mysl nebyl by poškozen, naopak oživen za-
městnaností lodenic, železářského a strojní-
ckého průmyslu a vděčné Srbsko bylo by do-
brým odběratelem našeho zboží. Tím, že jsme
prosadili samostatnost v Albanii, vyvolali jsme
oline
Berchtold
Srb
Albánie
Hradec
Německo
Řecko
Turecko
Berlín
Italia
16
article
ovšem druhou válku balkánskoua
zničili slovanský svaz balkánský. Krátkozrací
lidé mohou také v tom spatřovati veliký
úspěch rakouské politiky, ale myslím že ne na
dlouho. Obá tak zv. úspěchy nejsou závěreč-
nými událostmi, nýbrž jen-počátkem rozuzlení,
nebo lépe řečeno, zápletek, jichž konce nikdo
nemůže dohlédnoutí a onichž nikdo nemůže
říci, že znamenají růžovou mnohoslibnou bu-
doucnost mocnářství.ah1z M ponalso
Budu vždy s největší rozhodností profo, že
problém budoucnosti Rakousica a ae
tkví ve správnémrozřešení pomě-
ru mocnářství k Slovanstvu. Moc-
nářství musí veškerou svou vnitřní a zahra-
niční politiku zaříditi tak, aby nikde zde ve
Slovanstvu, v jeho rozkvětu a ani v jeho
ideálních snahách o jednotu nemohl spatřovati
nepřítele. Čím spokojenější budou Slované v
mocnářství, čím blahovolnější bude mocnářství
k drobným slovanským státům na Balkáně, tím
oprávněněji může mocnářství patřiti na bu-
doucnost míru a hospodářského rozmachu.
Slovanstva mohou se báti jen, kdo mají
zlé svědom í. Zdá se, že jesti jich, bohužell
v Rakousko-Uhersku velmi mnoho. A toto
špatné svědomí bylo též směrnici naší balkán-
ské politiky v poslední době. sm lane
Jako Slovan lituji hluboce toho, co se
stalo mezi Srbskem a Bulharskem, ale
zde nechci ani nemohu vycházeti z citových
momentů, nýbrž chci mluviti bez veškeré senti-
mentálnosti. Nesmíme—se činiti svémocně
soudci, bylo by svrchovanou nespravedlností,
kdyby se přičitala tomu neb onomu veškerá
vina. Co se stalo, je výsledkem zřize-
ní Albanie. Bulhaři nebrali dostatečný
zřetel na tuto skutečnost a na způsobené tím
zmenšení výbojů Řecka a Srbska a na způso-
bené tím poměrně příliš velké rozšíření Bul-
harska, jež musilo buditi obavy před hegemo-
nií na Balkáně, avšak ani na násilné zatlačeni
Slovan
Bulhar
Buda
Balkán
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Albánie
Řecko
17
article
Srbska, když byl mu vzat přístav na Adrii, na
čestu do Soluna a na kategorickou nutnost za-
chovati tuto cestu strategicky pro všechny
možnosti. Nazírali na Albanii příliš s rakou-
sko-italského stanoviskajako na něco, do čeho
jim nic není a nepočítali, že budou tím stejně
snad ještě více než jejich spojenci postiženi,
že ránu, namířenou proti celému spolku, musí
nésti celý spolek, poněvadž zmenšením plochy
jež měla býti rozdělena, musí býti zmenšen též
podíl Bulharska a že toho, nač mají nesporně
právo, k čemu přinesli největší oběti spojenců
a zač jejich makedonští Bulhaři po desitiletí
snášeli nejhorší muka, dá se dosící nikoliv
snad Albanií jako spojencem, nýbrž mnohem
spíše s dosavadními spojenci proti Albanii.
Neocenili dost okolnost, že zřízení Alba-
nie ohrozilo dosažení toho, nač dojista měli
spravedlivý nárok: rovnováhu na Balkáněa
tím také samozřejmě zájmy Rumunska. Re-
vise bukureštského míru musila
zůstati zbožným přáním, poku
vitězové měli především na zře-
teli rovnováhu na Balkáně zmen-
šenémo Albanii. Kdyby byli Bulhaři ne-
napadli spojence a přijali sprostředkováni,
byla by v poměrech dojista nastala jistá stabi-
lita, ovšem s hrotem proti trvání Albanie.
Avšak nebylo by pro klid mocnářství výhod-
nějším, kdyby otázka rovnováhy rozřešila se
na Balkáně samotném a kdyby se nemusilo
dále sahati, aby byla rozřešena. Rozpor mezi
Adrie
Bulhar
Srbsko
Soluna
Albánie
Bulharsko
Rumunsko
Balkán
18
article
Srbskem a Bulharskem, zejména po odhalení
o původcí druhé války, může býti pro nynější
rakouskou politiku jen tenkrát nadějí a to ni-
koli pevnou, kdyby v Srbsku zvítězilo vítězné
opojení těch, kdo všude jsou nejšpatnějšími
politiky, a kdyby nespravedlivé utiskování
makedonských Bulharů, zavírání jejích zkol
kostelů, znemožnilo chladné a praktické vý-
počty politiků obou zemí. To by však musilo
býti Srbům našeptáno jejich největšími nepřá-
teli, a i kdyby takový macchiavelismus byl
po zkušenostech s aférou Prochaskovou dnes
ještě možným, nelze přece jen považovati Srby
za schopné takové hlouposti. Srbové mu s
míti otevřenou cestu k moři. My
jsme tuto cestu zavřeli a sny Srb-
ska obudoucnosti musí se naléza-
ti přece tam, kde už byly, v přísta-
vech na moři Jaderském a nikoli
v odřiznutě cestě do Soluna. leo
To uznají konečně i srbští generálové.
kteří sami prokázali své vlasti nesmírné služ-
by, a proto by se doporučovalo, aby do B ul-
harska nebyly kladeny žádné fa-
lešné naděje. Zklamání s Rumun-
skem je právě tak do st.
Bulhar
Srba
Prochaskův
Srb
Rumun
Srbsko
Bulharsko
Soluna
B ulice
19
article
Avšak také druhý úspěch, pohlédneme-l
na něj správně, není naprosto žádným úspě-
chem, nýbrž spíše pramenem největšího ne-
bezpečí pro budoucnost. Řečník se táže, je-li
pravda, co tvrdí bulharské noviny, že totiž
byl to náš vyslanec hr. Tarnowski, který
vykonával rozhodný vliv, aby usnesená cesta
Daneva do Petrohradu zmařena byla rozka-
zem ku postupu. Vzhledem na zodpovědnost
pro budoucnost je zde naléhavě nutno zjed-
nati jasno.
Řečník přeje si v zájmu našeho těžce
zkoušeného průmyslu — a k němu patří také
miliony dělníků — aby v otázce Východ-
ních drah nebyla učiněna žádná další chy-
ba. Co je nám platna naše dráha z Niše do
Soluna, je-li prohibitivným celním tarifem za-
mezen přístup našemu zboží do Srbska? Srb-
sko bude svoji státní svrchovanost nad do-
pravními cestami ve vlastním území samo-
zřejmě, jak učinil by to každý stát, brániti do
krajností a bude-li snad nuceno opět ustou-
piti před ultimatem, bude dle toho také vypa
dati naše obchodní smlouva. Obcho dn
eml zlssolavu vda ,hržsev ae sbMV avělzáda
mos teT síe llavoltno bogoq ilabu mol
btavšln
črálr
mnntánoc nažý va
Tarnowski
Srb
Petrohrad
Niš
Soluna
Srbsko
20
article
s-mlouva nedá se vynutiti ultima-
tem a kdyby se tak stalo, byla by paralyso-
vána dojista všeobecným bojkote m
Zanechme dohánění věcí na ostří břitvy, tim
vykonali jame již dosti práce pro monarchii.
Svojí protisrbskou politikou, žří-
zením Albanie, zmaříli jsme ko-
nečně rozřešení balkánských
otázek. evropský mír jsme ohro-
zili svým zbrojením. Zbytečně vložili
jsme se do italsko-řecko-francouzského roz-
poru, přes všechna ujišťování ztratili jsme Ru-
muhsko, Srbsko naplnili hněvem a Bulharsk
trvale nezískali.
S methodou naší politiky, jejíž nejprea-
nantnějším výrazem byla Prochaskova aféra,
s hrozbamí a ultimaty docílili jsme toho, že
vžniklo rozhořčení, které nemůže býti nám ku
prospěchu pro příští vývoj věcí. Všechno uji-
šťování o dobrém poměru k mocnostem jest
potěšítelné, avšak méně potěšitelno jest, jestli
jsme svou politikou zmařili trvalé uspořádání
nejnebezpečnějšího místa v Evropě za náší
blahovolné součinnosti a musíme-li v dozírné
budoucnosti počítati s nehotovými poměry.
s největší nejistotou. Pro nebezpečnou budouc-
nost oslabili jsmě švoje hospodářské síly už
nyní zbytečně, konpromitovali jsme silně fi-
nanční možnosti, podkopali jsme v oby v a-
telstvu důvěru v úspěšnost na še
zahraniční politiky a otüpěli je-
ho smysl pro skutečné nebezpečí.
Prochaskův
Albánie
Srbsko
Evropa
italskýřecký
21
article
Nechci hr. Berchtolda absolutně odsuzo-
vati. V historických hodinách měl najíti no-
vého ducha, nové cesty pro rakouskou poli-
tiku, cestu upřímné blahovůle pro všechny
vyvíjející se balkánské státy, měl najíti cestu
k jejich srdcím a sílu, aby také ve vnitro-
zemí mocnářství prosadil novou
politiku proti jejich soukmenov-
cům. Měl přemoci dosavadní maďarskou
i pro Maďary samotné osudnou politiku, sta-
rého zkostnatělého ducha, staré tradice svého
vlastního ministerstva. Tuto obrovskou silu
neměl, i když často nechybělo mu na dobré
vůli a správném poznání. Starý duch jeho kan-
celáří — bohužel! — zvítězil, zvítězil nekva-
lifikovátelnými zbraněmi aféry Prochaskovy
zvítězíl nad ním samotným, ale — bohužel! —
i nad lepší budoucností mocnářství.
Berchtold
Maďar
Prochaskův
22
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 25. listopadu.
V zahraničním výboru rakouské delegace
zahájena byla dnes večer rozprava, věnovaná
zahraniční politice a zahraničnímu vykladu
hr. Berchtolda. Dnešní schůze trvala 3 hodiny.
Polovinu jeji vyplnil řečí svojí
del. dr. Kramář. Čtenář nalezne ji na mi-
stě čelném. M.-p. hr. Stürgkh učinil ve pří-
čině známého výnosu místodržítele prince Ho-
henloha proti Vlachům z království vyjávření,
o kterém vláda doufá, že úsmíří nejen Vlachy
zdejší, nýbrž i zahraniční. Nemůžeme zhostiti
se dojmu, že se soustavně spojenci italskému
nadbíhá.
Prvním řečníkem v debatě byl dnes dele-
gát K. H. Wolf. Zítra bude del. Kadlčák. Hr.
Berchtold odpovídal dnes jenom na dvě
výtky del. dra. Kramáře. Vyhradil si na konei
debaty reagovati na výtky všechny.
Zejtra rokovati bude výbor opět večer
pozejtří celý den.
Berchtold
Kramář
Stürgkh
Vlach
Wolf
Kadlčák
Vídeň
Hradec
23
article
Zahraniční výbor rakouské deleg ace
konal schůzi odpoledne.
Referent markýz Bacquehem zahájil rokování
řečí, v níž nejprve vyličil události na Balkáně. Ze
zásady „Balkán balkánským národům“ Albanie
přeměněna v samostatný stát. K tomuto výsledku
naší politiky přispělo vynikajícím způsobemo cho-
vání Německa. Spojené zájmy Rakousko-Uherska
a Italie v Albanil uzrály před očima světa a stej-
nost jich jadranské politiky objevila se věcí samo-
zřejmou. Pojednav o posledních usneseních vele-
vyslanecké konference, zmínil se o bojích mezi
spojenci. Mir bukureštský dosvědčuje mocný roz-
voj a státnickou moudrost Rumunska. Řečník zmí-
nil se pak o ultimatu Rakousko-Uherska, aby srb-
ské vojsko vyklidilo Albanii. Po uzavření turecko-
řeckéhomíru zmízel opět mrak z obzoru.
Diplomatické výsledky, končil zpravodaj, jsou
plodem vytrvalé trpělivosti a mírumilovných kroků
mocnářství. Hospodářskými následky nastavších
změn je mocnářství silněji dotčeno, než kteroukoli
zahraniční událostí v poslední době. Upustili jsme
od získávání nových území, avšak musíme nyní
Balkán hospodářsky proniknouti, při čemž dlužno
balkánským státům poskytnouti podstatné výhody
obchodní. Nejlepší území pro budoucí soutěž mu-
síme hledati v Srbsku. Naše obchodní politika
může svou vydatnou iníciativou přispěti k urychle-
ní rozkvětu.
Del. Wolf: Ve svém exposé pokusil se ministr
psáti dějiny, ač stojíme ještě uprostřed události.
Bacquehem
Wolf
Balkán
Albánie
Německo
RakouskoUhersko
Rumunsko
Srbsko
24
article
Dějiny jsou fossilní politikou. Očekávali jsme tedy
spíše memotry nebo listy z denníku, vylíčení po-
hnutek, ze kterých náš zahraniční úřad stál na-
proti událostem tak, jak se to stalo. Monarchle
pozbyla v této balkánské krisi mnoho, co bylo
cenným majetkem; vážnost a váha monarchie
trpěla po každé stránce, což dosvědčuje zvláště
barometr našich kursů. Příčinou toho je, že jsme
vstoupili do balkánské krise bez cíle. Na místě
pevných cílů a určitých plánů byla nám sdělena
tradiční formule o co největším začhování
nynějšího stavu, formule, která prý vyhovuje tra-
díčnímu přátelství s Tureckem tak, jako sympati-
ckému zájmu o křesťanské státy balkánské. To
však jsou dvě věci, které se nedají spojiti. Velmoc
musí své životní zájmy zřetelně projeviti, nikoli
šeptem a skromně. Nedostatek sebevědo-
mí nepřítele přímo vyzývá.
Požadavky a přání Rakouska, s nimiž vysloupl-
lo za balkánské války, jsou v exposé specilikovány
v kom smyslu, že šlo o zřízení samostatného
Albanska, o zamezení mocenského přesunu na
Jaderském moři a pokud možno o zjednání
trvalých poměrů na balkánském polo-
o s trov č. Řečník ličí obšírně význam zřízení
albanského státu a důsledky, jichž se z toho dlužno
obávati, zejména náš spojenecký poměr k Italii.
Nynějšímu ministrovi zahraničních věcí nelze
však přičítati výhradnou vinu na všech těchto zlých
výslodctch balkánské lerlse. Upuštění od Novo-
šnvoznegsvásle e drobném prodejle
žlv zl
ranní člslo s sobě . . na d p
vašanni
.. na ši
Ve fliňlkách na venkově,
rapní člslo
večerni
Monarchle
Turecko
Rakousko
25
article
Insoráty
platí se hotově napřed.
Předpincení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam aacházejí se táž
čedakce, tiskárna a sxpadlee
„Národních Listů
Eukoniay se navracsjí
26
article
pazarska při annexi bylo osudnou chybou, učiněnou
již jeho předchůdcem. Avšak k tíži nynější správy
zahraničního úřadu dlužno připsati, že zahraniční
úřad byl zřízehím balkánského svazu
úplně překva pe n. Štěstím pro trojspolek
a pro evropskou rovnováhu jé, že na konec od-
vážným činem Envera beje, aspoň pro državu Mra-
morového moře důležitá část balkánského polo-
ostrova. Thrakie s Drinopolem, opět se dostala do
rukou tureckých. Zlými následky balkánské krise
jsou ztráta vážnosti a váhy státu, přesunutí mocí
na Balkáně, kde vznikly slovanské útvary, které
se spíš kloní doplniti sílu trojdohody, osudné ná-
sledky v hospodářském oboru, výlohy mobilisa ce,
pokles kursů rent, stížení zpola příznivých smluv
obchodních atd. Chybou, ze které mohly vzniknoutí
zvláště osudné následky, bylo jednání zahraniční-
hoúřadu naproti uzavření bukureštského míru. Li-
dovému poslanci jest obtížno hlasovati pro další
stoupnutí vojenských břemen, neposkytne-li se zá-
ruka, že vůči nevyhnutelným a snad brzkým zá-
pletkám balkánským vystoupí se s lepší, rozhod-
nější a cílevědomější politikou. Podminkou lepší a
cílevědomé politiky jest ovšem zjednání konsoli-
dovaných poměrů v oboru vnitřní po-
li tik y. Nadmírná péče o historicko-politické
individuality na úkor jednoty státu stává se čím
dále nebezpečnější a může snadno věsti k histori-
ckému procesu pro Rakousko, jehož jsme se nyní
dožili na Turecku.
Drinopol
Balkán
Rakousko
Turecko
27
article
Ač nevím — končil řečník — že s některé
strany by mohlo býti navrženo votum důvěry pro
zahraniční úřad, pravím již teď, že bych nikte-
rak nebyl s to hlasovati pro votum dů-
věry. Naše stanovisko k rozpočtu zahraničního
úřadu, jakož i přede vším jiným ku položce „Dispo-
siční fond“ bude záviseti na tom, bude-li ministr
zahraničních záležitostí s to podati nám ve výboru
uspokojivá prohlášení a vysvětlení.
28
article
Del. sv. p. Gautsch: JJe mne daleko uváděti zde
vniterněpolitické události na přetřes, někdy jsou
však opatření vnitřní správy, která mají silný, tře-
ba neočekávaně silný účinek na veřejné mínění ci-
ziny a proto za diskuse o politice zahraniční nelze
jich opomenouti. Jak listy sdělovály, vydál terstský
místodržitel v srpnu městskému magistrátu v Terstě
výnosy o neustanovování Nerakušanů nebo zřetel-
něji řečeno Itálů z říše. Otázka ta, sama o sobě
záležitost naprosto vnitřní, je v zásadě rozhodnuta
státním základním zákonem o všecbecných právech
občanů. Ale tato terstská záležitost za-
městnává nyní tisk v Italii, tak jako další kruhy
politické v království neobyčejně intensivně. Vzhle-
dem na to musí každý stoupenec politiky trojspol-
kové a přítel Italie si přáti upřímnou rozpravou
vzniknuvší pochybu a nepříznivé nálady odstraniti.
Dovolují si tedy požádati sl. vládu, resp. přítomné-
ho p. předsedu ministerstva, aby tuto tersiskou věe
vyložil.
M. p. hr. Stürgkh: Del. Gautsch učinil před-
mětem dotazu několik výnosů terstského místo-
držitelství ze 16. srpna t. r. ve příčíně používáni
Nerakušanů, resp. ltalů ve veřejném úřa-
dě městské obce terstské. Protože tyto
výnosy byly předmětem četných a ponejvice ne-
správných úvah, zvláště v Itatii, vyslovím se rád
o těchto opatřeních se stanoviska c. k. vlády. Ve
svých vývodech jsem za jedno s ministrem zahra-
ničních věci. Jediným účelem, který státni úřad
těmito výnosy sledoval. bylo, odstraniti anomalii,
trvající už po léta, která byla v Terstě ve příčíně
používání cizinců v obecní službě. Vláda musí tu
v zásadě trvati na tom, že s omezením, daným
smyšlem zákona, též zřízenci v ústavech obcí musí
miti rakouské státní občanství, a aby tedy pro
Gautsch
Itál
Italia
Stürgkh
29
article
budoucnost při novém ustanovování zřízenců byl
zákonný stav po této stránce na všechen způsob
zajištěn. Pokud jde o zřízence obce terstské, už
ustanovené a výnosy dotčené, jest vláda ochotna
osvědčiti u těchto osob největší ochotu. Ta spo-
čívá hlavně v tom, aby pro tyto zřízence zatím
neomezeným prodloužením lhůt pro jejich vystou-
pení z obecních služeb byly hospodářské škody
opatření toho co možno zmírněny. Též bylo po-
staráno, aby 39 úřadníkům a sluhům, ve výnosech
uvedeným, požádají-li o udělení rakouského stát-
ního občanství — část jich to už učinila — bylo
přijetí uděleno, protože proti jejich přijeti nyní na
základě vykonaného šetření není žádné dokáza-
telné překážky, Stejně ochotný úmysl je vůči ostat-
ním ve výnosech také ještě uvedeným zaměstnan-
cům, o kterýchžto osobách nařízena byla ještě še-
tření, zda jednak vůbec podléhají základnímu stát-
nímu zákonu a jednak, zda nebyly prokázány pře-
kážky proti jich přijetí do státního svazku. Timto
dalekosáhlým ohledem budou tedy nejprve indivi-
duelně pro dotyčné cizince částečně podstalně
30
article
zmírněny, částečně dokonce zrušeny následky o-
patřehí, o nichž se mluví. Doložený jediný účel
výnosů, aby totiž odstraněn byl stav, neslučitelný
se zákony, a uvedená zvláštní ochota vlády při
provádění opatření vůči cizincům, již dříve do
služeb příjatým, popírá, bohuželí velmi rozšířený
výklad, že jedná se o libovolné opatření proli
státním občanům s námi spřáteleného království
italského, kteří se v Rakousku usadili. Italský ná-
rod a jeho stará, úctyhodná vysoká kultura, které
celý civilisovaný svět za tak mnoho děkuje, po-
žívají také v Rakousku velkých sympatií a mnoho-
kráte bylo jim rakouskou vládou projeveno ne-
obmezené uznání a úcta. Jak spojenecký poměr.
tak také zvětšující se intimita, jež v poslední době
vyvinula se mezi námi a naším jižním spojencem,
vylučují každý nepřátelský úmysl
protitěmto státním příslušníkům,
kteří vždy, pokud zůstávají v hranicích zákonaa
loyality, vždy mohou počítati se spravedlivostí a
ochotou s naší strany. Z řečených, věcných, poli-
tických a kulturních důvodů vyplývá, že není
třeba dalších slov, aby bylo dokázáno, že učiněná
opatření postrádají i nejmenší stopy národního
antagonismu.
Rakousko
31
article
Del. dr. Kramář (v. na úvodním místě. R.).
Ministr hr. Berchtold odpoví prý k různým
dotazům na konci debaty. Pouze k dvěma dolazům
dra. Kramáře odpovídá ihned. Tázal se, jak se to
má s cestou Daneva do Petrohradu a zda náš
vyslanec v Sofiji vykonával v tomto směru ně-
jaký vliv. Ministr může to kategoricky popříti.
Aní hr. Tarnowski ani žádný jiný člen naší
diplomacie nevykonával žádný vliv na petrohrad-
skou cestu Daneva. Dr. Kramář pravil dále, že
vzali jsme si záležitost konsula Prochasky za
záminku, abychom pomocí tisku dělali náladu pro
svá zamýšlená mobilisační opatření. Nestáli jsme
naprosto v žádném poměru k různým pověstem,
jež objevovaly se v době, kdy my ani jsme neměli
ani jsme míti nemohli autentické informace o ce-
lém skutečném stavu věcí. Jest tedy nucen dáti
kategoricky zamítavou odpověď. jmenovitě pokud
se týče toho, že neměli jsme naprosto nie společ-
ného s tehdejšími, poněkud fantastickými projevy
mnohých časopisů.
Další jednání přerušeno a odročeno na zí-
třek na 4. hod. odpol.
Uherská delegace.
Po dnešní plenární schůzi konali opostčni
delegáti poradu, po níž vydáno bylo komu-
niké, jimž se konstatuje, že události z dnešní ple-
nární schůze dokazují, že všichní povolaní či-
nitelé jsou svorni v ubíjení minoritního práva členů
delegace a v němž se zdůrazňuje, že spolupůso-
zení společného ministra při tomfo novém triku
Del
doktor
Kramář
Berchtold
Aní
Tarnowski
Petrohrad