ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 059fcf80-9091-11dd-891b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 85, place 92, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. listopadu 1913. Číslo 325.
4 article
systému vělšiny vyvolalo překvapení, rovněž 1 skutečnost, že objektivnímu postupu, jejž všichni delegáti oposičních stran ve všech dosavadních fásích delegačního rokování zachovali, dostalo se takové odplaty.
5 title
Ríšská rada.
6 article Poslanecká sněmovna. Schůze 177.
Poslanecká sněmovna. Schůze 177. (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“) Z Vídně, 25. listopadu. Zvýšená daň lihová byla dnes vyří- zena poslaneckou sněmovnou a může býti do- dána panské. Sněmovna ihned zahájila rozpra- vu v příčině zvýšené osobní daně příjmové. Mluvili dosud zpravodajové menšiny, mezi nimi také Rusín Folis, o kte- rém rozšířen byl slech, že bude mluviti celou noc, nejméně však 7—8 hodin. Pověst ukázala se lichou. Rusínský kněz skončil výklady své dosti brzy. K pilnému návrhu na úpravu učitel- ských platů promluvil ještě posl. Tuz ar Jest úmysl skoncovat zítra I. část re- formy osobní daně příjmové. Večer situace v parlamentě se podstatně zhoršila. Klub rusí n ský sešel se ku poradě, ve které referoval dr. K Levický o dnešní své rozmluvě s m.-p. h Stürgkhem. Výsledky rozmluvy té byly klu- bem prohlášeny neuspokojivými. Po- tom učinil klub disposice povahy taktické pro zítřek. Neshod mezi Poláky a Ruslíny přibylo. Hlavním konfliktem je počet pol- ských a rusínských přísedicích zemského vý- boru. V této příčině nedošlo dosud k žádné dohodě, ba k žádnému sblížení. Druhá věc, proti které činí Rusíni námitky, je ohrani- čení volebních okresů, tvrdice, že je chce dr. Korybowski udělati tak, aby Ru- síni ztratili ještě část toho, co měli s drem.
Rusín Folis Stürgkh Polák doktor Korybowski Vídeň poslanecký sněmovna
7 article
Bobrzyňským vyminěno. Tato věc posunuta byla dnes dokonce na mís to prvé a prohlášena za důležitější nežli složení zem- ského výboru. Za třetí žádají Rusíní, by se zákonně stanovil percentuelní jejich podíl ve všech zemských komisích a ústavech. Ko- nečně praví, že počet okresů, ve kterých za- vádí se proporcionální právo volební, původ- ně byl stanoven na 10, nyní však že zvyšuje se na 16, na kteroužto cifru nemohou přístou- piti. Krajní ústupek, jejž by mohli učiniti, je, aby takových okresů bylo 12. S kompetentní strany polské bylo nám večer praveno: Rusíni by mohli dosíci splnění leckterého postulátu, kdyby svolili, by se ha- ličský sněm svolal a sesfoupil. Tam by se leckterá skupina polská dala přehlasovati, ne- může však předem svoliti ke koncesím vzhle- dem na smýšlení voličstva. Proto je úsili všech činitelů, kteří chtějí smír v zemi, soustředěno na sestoupení nového haličského sněmu. Tan lze leckterý spor urovnatí a rozřešiti.
ko Tana
8 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 25. listopadu. [K. k.) Rozpočtový výbor pokračoval v debatě o úpravě jihoamerické plavební služby. Posl. dr. Ellenbogea ohradil se proti do- mněnce, že se hlasuje z jiných důvodů než pře- svědčení a podal několik dodatečných návrhů. Posl. dr. Diamand opravoval tvrzení hr. La- sockého. Posl. Miklas odmítl urážku a podezříváne strany křesťansko-sociální. Po doslovu zpravodajově se hlasovalo. Odst. 1. návrhu subkomitétu přijímá se s ná- vrhy Friedmanna, Ellenbogena, Miklasa a Schürfo- vými takto: Subkomitét schvaluje úmysl c. k. vlády učiniti paroplavbu neodvislou od severoatlantického kartelu a získati vliv na jeho úmluvy a zvláště osvo- Poditi dopravu vystěhovaleckou od všelikého vy- kořisťování, zvláště však od monopolistického vy- kořisťování kartelem a část této dopravy říditi přes Terst. Odst. 2. resoluce, navržené užším výborem, schválen byl ve znění, jak navrhl dr. Korošec: Užší výbor spatřuje ve stoupnutí počtu vystěhovalců v l polovině r. 1913 a v poškození tím způsobezěm branné moci hlavně účinek krise, jež je v Rakon- sku trvalejší než v jiných zemích, zvláště pak v Haliči a Dalmacii. První část dodalečného návrhu Mikl a- sova: Výbor konstatuje však, že k vzestupu počtu vystěhovalců přispěly také četné nezákonnostía hrubá zneužívání, jež nelze dosti odsouditi a jež udály se u všech plavebních společností a vystěho- valeckých agentur; byla přijata. Druhá část o kon- cesování Canadian-Pacific a zlořádech při obchodec této společnosti zamítnuta 34 proti 11 hlasům a na- vrhovatel ohlásil ji jako minoritní votum.
Posl doktor Ellenboge Diamand Miklas Friedmann Ellenbogen Miklasa Schürfo Mikl Vídeň Terst Halič Dalmacie Pacifik
9 article
Odst. 3. výborově resoluce schválen byl ve znění, navrženém drem. Schürfem: Vláda se vyzý- vá, aby co nejostřeji vystoupila proti nezákonným firmám a jich agilaci v oboru vystěhovalectví všu- de a bez ohledu na nějakou společnost. Návrh posl. dra. Ellenbogena: „Každé zákonné zakročení úřadů proti přehmatům vystěhovalecké propagandy a plavebních společností, jež poškozuj národ a stát, se schvaluje — byl schválen jedno- myslně hlasováním dle jmen. Dále schválen byl tento návrh posl. Mikla- se, rozšířený posl. drem. Korošcem: Vláda se vy- zývá, aby s největší ostrostí pokračovala ve stí- hání všech vinníků, bez ohledu na osoby a společ- nosti, aby ponechala soudnímu líčení volný prů- běh, a aby obchody všech společností plavebníc a agentur, jež pracují ve vystěhovalectví co nej- přísněji střežila. Zejména však aby energicky po stupovala proti podporování vystěhovalectví osob povinných odvodem (dodalkový návrh Korošcův a aby všemi prostředky působila, aby bylo dosa- ženo cilů rakousko-uherské plavební politiky osvobození od vykořisťování tuzemska zahraniční- mi paroplavebními podniky a sesílení domácí pa- roplavby a terstské dopravy. Rovněž přijat dodatečný návrh Lasocké- ho: K těmto opatřením náleží mimo jiné prode lodních lístků železničními úřady. Rovněž příjal návrh Ellenbogenův: Výbor prohlašuje též že dozoru nad vystěhovalci nesmí býtí zneužívá- no komezení volnosti pohybu vůbec a svobody vy- stěhovalců, zaručené státními základními zákony vůbec. Vláda se vyzývá, nepřekážeti volnosti po- hybu uvnitř říše, zejména okamžitě zameziti na- prosté nezákonné chikanování cestujících policej- ními orgány.
Ellenbogen Mikl Ellenbogenův
10 article
Dále byl schválen návrh posl. Miklase s vložkou, navrženou posl. hr. Lasockým: Výbor projevuje přesvědčení, že hluboce tkvící příčiny též onoho vystěhovalectví, jež se provádí zákon- ným způsobem, lze pozvolna odstraniti jen zjedná- ním dostalečných pracovních a výdělečných mož- ností, zejména povznesením průmyslu v korunních zemích, chudých průmy- slem (dodatečný návrh Lasockého), systemati- ckou pozemkovou reformou a vnitřní kolonisací, jakož i vybudováním sociálně-politického zákono- dárství Dále byly sehváleny tyto návrhy: Schüriův: Vláda se vyzývá, aby uvašovala o tom, zdali popud cestovati přes Tarst nemohl by býtí zvýšen poskytnutím zvlážťě snížených osobních tarifů pro vystěhovalca a osoby, ceslu- jící Terstem, které sahají přee tento přístav. Friedmannův Vláda se vyzývá, aby při provádění dalšího vyšetřování věnovala zvláštní zřetel souvislosti mezi paroplavebními společnost- mi, interesovanými na rakouském vystěhovaleckém obchodě a vystěhovaleckými agenty, po případě jejich rejdům, a aby dle znění koncesních listin učinila společnosti zodpovědnými též za získávací činnost takových podniků a agentů, kteří za vlast- ní správy obstarávají prodej jejich jízdních listků, anebo získávají pro ně cestující Friedmannův: Z prohlášení ministerstva obchodu vyšlo na jevo, že toto ministerstvo bylo ochotno zahájiti na uskutečnění zvých úmyslů vy- jednávání se zahraniěními paroplavebními společ- nostmi. Pokud by vyjednávání mělo býti opět za- hájeno, vyzývá se vláda, aby užšímu výboru, zvo- lenému rozpočtovým výborem pro smluvní úpravu jihoamerické služby, sdělila co nejdříve výsledky vyjednávání.
Miklas Lasocký Friedmannův Terst
11 article
Maštálkův: Vláda se vyzývá, aby prostřed- nictvím zahraničního ministerstva navrhla pruské vládě reorganisaci vystěhovaleckých kontrolních stanic a aby buď postátněním kontrolních stanic aneho spolupůsobením rakouských kontrol- ních orgánů zamezila soukromým společnostem jednostranný vliv na kontrolu. Korošcův: Rozpočtový výbor bere s po- litováním na vědomí, že následkem špatných ná- rodohospodářských poměrů hlavně zemědělské o- byvatelstvo hnáno jest do náruče vystěhovale ctví vyzývá proto vládu, aby ohránila zvláště venkov- ské obyvátelstvo před agenty, pracujícími pro - čely vystěhovalecké. Předseda dr. German prohlašuje, že o ná- vrhu posl. Heilingera stran vyznamenání svob. p. Weichs-Glona nemůže dáti hlasovati, protože nespadá v obor působnosti výboru. Posl. Heilinger protestuje proti předsedov prohlášení, pravě, že pokládá návrh po smyslu § 19. jedn. řádu za přípustný. K návzhu dra. Kolischera byl zpravodajem pro sněmovnu zvolen posl. dr. Steinwender Posl. Tuzar žádá předsedu, by se postaral aby se ustavil před časem zvolený užší výbor pr prozkoumání hospodářství náboženského fondu. Příští schůze bude zítra po sněmovní schůzi s pořadem: Zpráva užšího výboru o dodávká ch pro námořníctvo
Maštálkův German Posl doktor Steinwender Posl Tuzar zpráva úzký výbor
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Z dějin německého hakatismu v Čechách. Největší a nejhroznější germanisační spo- lek v Čechách a nehledí-li se k vídeňskému Schulvercinu, největší germanisující organisace v Rakousku s tím ovšem dodatkem, že čin- nost svou soustřeďuje jen na král. České, po- věstný „Bund der Deutschen in Böhmen“ živ jest téměř výhradně z důchodů v německé říši sagitovaných. Každoročně vydává pro své říšsko-německé poplatníky zprávu o své čin- nosti s výkazem svých výdajů a s textem, jehož prolhanosti se zabývati bylo by plýtvá- ním místa. Je to mistrovský kousek podvodu na říšsko-německé veřejnosti, provozovaný snadnou ovšem suggescí v tom směru, že Němci v Čechách žijí životem bídné láje, udržované v porobě státem i Čechy, kteří mají v rukou zemskou správu, panujiv státních (1) a soudních úřadech (lll). mají k ruce nesčetné národně působící banky. o jich ostatních peněžních ústavech ani ne- mluvěl atd. atd. Jestívůbec znánío, že řišsko- německý Michl jest o poměrech v Čechách naprosto desinformován a vůbec bezvládnou obětí balamucení německých emisařů z Čech. mezi nimiž úhlavními vývozci bulíků, Něm- cům v říši na nos věšených, jsou Schreiner.
Němec Čecho Michl Schreiner Čechy Rakousko Německo bund der Deutschen in Böhmen
14 article
Wolí a Perko. Číslice ve výročních letácích, Bundem v Německu rozšiřovaných, jsou ovšem pravdivé, třebas že soukmenovci za říšskými hranečníky jsou přesvědčení, že na př. 18.000 korun na podpory školních dětí, 45.000 korun na vánoční nadílky vydáno pro německe děti, „počeštěním ohrožené“ a nikoli pro če- ské děti, do německých škol od českých rodičů koupené anebo krvavě vyděračným násilím na nich vynucené. Imposantní jest položka 100.000 K i více, kterou „Bund d. Deutschen“ ročně vynakládá na pozemkový hakatismus v Čechách pod záminkou „zachování německé půdy, znovunabývání ztracených pozemků osídlování německých řemeslníků a živnostní- ků“, kterýmžto obnosem vyrozumívají se to- liko příspěvky německým kupcům, nebot touto sumou ročně „zachovává, po případě získává se německému majetku v Čechách za jeden milion korun půdy“. Vlastní koupě Bundu, prove- dené z národních důyodů („aus vělkischen Gründen“) za jediný rok (1910) vy- žadovaly úhrnem 386.000 K. Ještě povážlivější jest obnos značně sice menší, ale svědčícío demoralisaci prostředků „Bundem“ používa- ných. Je to obnos z hruba 50.000 K, z něhož podporováni jsou také úřadníci a uči- telé. Jakého druhu jsou tyto podpory, vy- svítá ze značných obnosů, jež také „Schul- verein“ vykazoval na podporu učitelů na ve- řejných školách ve sníšených obcích. Jsou-li tyto účely doznány, jakého asi druhu must býti podpory roční sumou na 60.000 K vyká- zaně bez určitého věnování, pouze jako „jiné podpory různého druhu, maskované nesmělou poznámkou škod elementárních. Lov českých duší dětských pod záhlavím „péče o sírotu“ vykázán položkou 104.742 K nákladů. že Bun před třemi lety zřídil zvláštní banku pod ná- zvem Landwirtschaftliche und gewerbliche
Wolit Perka Buna Německo Čechy bund d . Deutschen
15 article
Kreditanstalt der Deutschen in Böhmen vý- slovně k hakatistickým účelům svým, jest zná- mo. Taková jest činnost spolku, který své pro- volání k Němcům v říši nevěděl lépe zakon- čiti než slovy: Ochranná práce nejen pro Něm- ce — v Čechách nikoli — ochranná práce pro veškero Němectvo. Neboť to si dnes už neza- pírá zajisté nikdo: Boje, jež Němcům v Ra- kousku podnikati jest, jsou boje předních stráží ve velkém boji mezí Germánstvem Sťovanstvem. Toť velmi cenné doznání, tohle echo z pověstné sensační řeči německého kancléře — až budou Němci zase tvrditi, že jejich „ochranné“ Bundy nejsou politickými organisacemi, dovolíme si jim tuto autokritiku „Bundu der Deutschen“ připomenoutil Rakousko-Uhersko. Pomsta hr. Tíszy. Hr. Tisza musil v poslední době vyslechnout poslanecké sněmovně z úst oposičních hraba mneho trpkých výčítek pro známou hernu na Mar- ketině ostrově. Včera naskytla se mu příležitost aby se oposičním hrabatům kavalírsky pomsti Oposice vynutila si. jak známo, svolání mimořádné plenární schůze uherské delegace na úterý, aby tam protestovala proti užívání parlamentní stráže také ve Vídni v delegaci. Předseda musí svolati plenární schůzi, jakmile za to požádá osm delegá- tů. Tolik hlasů oposice v uherské delegací má užila tedy svého práva. Jenže zapomněla, 1e v de- legaci se může rokovati jen tehdy, je-lí přítomna aspoň polovina všech delegátů. Na to nezapomněl však hr. Tisza a současně, když předseda delega- ce Láng svolal na úterý do Vídně delegací, při měl předsedu poslanecké sněmovny, Beöthyhe aby na týž úterek položil v Pešti schůzi poslane- cké sněmovny. Vládní delegáti zůstali v Pešti, do Vídně odjelo jen předsednictvo uherské delega- ce a devět oposičních delegátů, takže plenárni schůze delegační pro nekompetenci konati se ne- mohla.
Němec Tisza jítlegace Láng Beöthyh Německo Čechy RakouskoUhersko Hradec Mar Vídeň Pešť Kreditanstalt der Deutschen in Böhmen vý Bunda der Deutschen poslanecký sněmovna cký sněmovna
16 article
Když v pondělní schůzi poslanecké sněmovny předseda ohlásil příští zchůzi na úterý a oposiční poslanec Mezössi žádal, aby se schůze vzhle- dem ke schůzi uherské delegace nekonala, hr Tlsza doporučil cynicky přijetí návrhu předse- dova, poněvadž jinak osm delegátů, třeba prý z sněmovny magnátské, mohlo by kdykoli přerušiti práce poslanecké sněmovny pouhou žádostí, ab se konala mimořádná schůze delegační. Hr. Ap ponyovi nezbylo nic jiného, než prohlásití tente nový Tíszův kousek za nový důkaz zvůle nyněj- šího režimu. Přelíčení s 94 karpatskými Rusy. Zpráva, že přeličení s 94. z velezrády obžalo- vanými karpatskými Rusy, jež mělo začít v Debre- cíně dne 25. lístopadu, je odročeno a dne 2. pro- since bude vůbec zastaveno, ukázala se neprav- divou. Přelíčení jen odročeno a bude se konati ještě v prosinci v Sihotě v marmarošské stolici. kamž bude z Debrecína vyslán schválně soudní senát. Změna stala se proto, aby nebylo třeba 9 obžalované sedláky a několik set svědků na stát- ní útraty vézti do Debrecína, tam ubytovati a ži- viti. Ohledy na Rusko nehrají při tom tedy nijake úlohy.
Mezössi Tlsza Rus Hradec Debre Debrecín Rusko
17 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharské věcí. Protislovanská či stambulovská strana v Bul- harsku snila o tom, aby se utvářila veliká koalice proti Srbsku, jež by je přivedla do takové tísně, že by si samo muselo žádati bulharské hegemonie jako posledního prostředku, kterým může býti za- chráněno. Povrhne-li Srbsko bulharskou hegemo- nií, nebude-li si přáti, aby bylo zachráněno, stihne je osud rozdělení: část si vezme Bulharsko, část Rakousko-Uhersko a část Rumunsko. To byla poli- tika, kterou hlásaly vídeňské časopisy, zvláště „Reichspost“ a „Danzer'a Armee-Žeitung“. D koalice proti Srbsku sofijské listy od počátku srbo- bullarského rozdvojení svolávaly 1 Turky, i Řeky Politiku vídeňských listů provozoval rakousko- uherský vyslanec v Sofiji hr. Tarnovský, jenž pudil krále Ferdinanda do války se Srbskem. Zatím kni- že Fürstenberg, c. k. vyslanec v Bukurešti, pod- poroval myšlenku rumunského vpádu do Bulharska.
Řek Tarnovský Ferdinand Fürstenberg Srbsko Bulharsko Rakousko Uhersko Rumunsko Bukurešť ArmeeŽeitung Turek
18 article
Kdyby bylo možno předpokládatí, že oba řečení vyslanci měli úmysl Bulharsko zahubiti, bylo by dlužno dáti jim svědectví, že byli dobře sehrání pracovali si do rukou. Rumunská vojska již pro- nikla hluboko do země bulharské a sofijské listy pořád ještě se domnívaly, že se podaří obrátiti ru- munskou silu do Srbska, z jehož země dostane se jim značný podil za odměnu My jsme bulharskou snahu o hegemonii nazvali nebezpečným snem, a nyní se teprve ukazuje, jal plným právem, neboť bulharská politika odtud a do nejposlodnějšího okemžiku napořád si vedla jako ve snách. Koslice proti Srbsku stala se ji utkvělou vidou. Od Srbska a Řecka poraženo, od Rumunška oloupeno, Bulharsko přece nemohlo upustiti o myšlenky, na spolek proti Srbsku, jehož členy měly býti. Turecko, Rakousko-Uhersko a Albanie. Tu- recko se aažií pro tu myšlenku získati nejprv Načevič a po něm Savov, jenž za tím účelem meškal v Cařihradě ještě dlouho po úzavření míru * Tureckem.
Rumunška Savov Bulharsko Srbsko Řecko Turecko RakouskoUhersko Albánie Cařihrad
19 article
Konečně se zdálo, že uskutečnění této myšlen- ky se přiblížilo. Sofijský „Dnevnik“ to prozradil když oznámil, že král Ferdinand a zahraničný mi- nistr Genadijev příjedou do Vídně, aby zde takový spolek uzavřeli. Spolek měl býti tajný. Dokud se král Ferdinand a jeho blízcí toule myšlenkou zanášeli, mohli míti ještě naději na spá- su. Ale plán selhal oběma směry, v Cařihradě 1 v Vídni, a tím praskla poslední naděje Ferdinan- dova. Turci gen. Savova prostě tahali za nos. Ne- dávali mu určité odpovědí a za vyjednávání Řeckem strašili je Bulharskem, aby bylo povol- nější. Pobyt gen. Savova v Cařihradě výborně ve jim hodil do krámu. Když ale mír turecko-řecký uzavřen, Turci dali gen. Savovu znáti, že se již nemusí zdržovati mezi nimi. „Jeun Turc“ nepíše o dohodě s Bulharskem, nýbrž o tureckém přá- telství k Rumunsku a Srbsku, s nímž všeliké kon- flikty jsou vyloučeny. Současně rumunský státník Take Jonescu pravil dopisovateli „Matinu“: Ře- cko-srbský spolek bude doplněn rumunsko-řeckou dohodou. Budu šťasten, nastane-li mezí Řeckem Tureckem přátelský poměr, protože mezí nám (Rumuny) a Tureckem nikdy se nevyskytnou ne- snáze. Tím způsobem plán krále Ferdinanda a stam- bulovců nadobro selhali chtělí obklopiti Srbsko nepřátelskou koalicí, a obklopili jí Bulharsko.
Ferdinand Turek Savův Jeun Turc Take Jonescu Matin Rumun Vídeň Cařihrad Řecko Bulharsko Rumunsko Srbsko Turecko
20 article
Poslední jejich naděje upírala se k Vídní, ale jak píše „Le Temps“, i tam byli odbyti a k tomu dost nevlídně. Nebyly mu prokázány pocty, ná- ležející suverenům, a musel slyšeti výčit- ky pro všechnu svou politiku v minu- lém roce. Ferdinand počital také na finanční pomoc. Potřeboval 300 mil. a dali mu jedva 30. s ostatkem jej odkázali do Francie, jež ale ne- přátelům Ruska půjčky neposkytne. Ferdinan- dovi a Genadievu ve Vídní řekli, že by se kompromitovali přeď Evropou, kdyby uzavřeli spolek se státem po- raženým a vyčerpaným; později, až Bul- harsko opět se zmůže a bude se připravovati na odvetu, nechť ve Vídní zaklepá zas. Ještě cízej se ke králi Ferdznandovi zachoval cfsař Vilém, jenž mu řekl, že jeho záležitost je vnitřně bulhar- ská, aby si ji vyřídil s národem sám. Za hranicemi tedy Ferdinand utrpěl na všech stranách nejúplnější flasko. To se nemohlo ne- odraziti nepříznivě na poměr bulharského národa k němu, neboť v Bulharsku byl jen proto a jen potud ceněn, pokud byl u cizích mocnářů vážen. neboť to Bulharům lichotilo a viděli v tom záruku svých politických úspěchů v budoucnosti. Fiasko zahraničné rozhoduje o jeho položen v Bulharsku. 1 nejoddanější jeho milec, generál Savov, odpadl od něho. Vrátiv se z Cařihradu. uveřejnil v „Mirn“ Ivana Gešova své ospravedl- nění, v kterém přiznal, že jeho jméno bylo na te- legrafickém rozkaze, kterým nařízeno bulharským vojskům přepadnouti Srby a Řeky, ale rozkaz byl dán králem a originál jeho jest u Savova. Člá- nek Savova v orgánu Geloval To značí, že Savov odpadl od krále Fer- dinanda a přidal se k národněaslo- vanské oposicí. Aře tim skutkem Sa- vova rozpadá se vojenská liga, jež byla oporou moci Ferdinandovy v Bulharsku, roz- padá se i protírutká a protislovan- ská strana stambuloveů. v níž byl gen.
Ferdinand Vilém Bulhar Savov Gešův Srba Řek Savův Vídeň Francie Rusko Evropa Bulharsko Cařihrad Fery Le Temps Ara
21 article
Savov hlavaí osobou. Uvidíme, bude-lI svého dru- ha, gen. Savova, násladovati i gen. Fičev, ale nelze míti pochybností o tom, že jest už nyní v.ět- šina bulharské armády protl králl Je tedy věe jeho trůnu bez podmínky ztracena, o čemž v ovropském tisku panuje již jednotné mínění. Ferdinand sotva se již do Bulharska vrátí spokojí se, bude-li trůn zachován jeho synu, Bori- sovi. Hlouček politiků, kteří zasedají v nynějším bulharském ministerstvu, nestačí na jeho zachrá- nění. Na omluvu jeho politiky nelze proněsti ni- čeho a sám ministr Genadlev, jak jsme tuto věera ukázali, ve svých obhalovacích řečech vlastně mu přitěžoval.
Savov Savův Ferdinand Genadlev Bulharsko Boris
22 article
Spojenecká a vojenská smlouva srbsko-bulharská. Pařížský „Matin“ uveřejnál v ponděli úplaý text spojenecké smlouvy, ujednané mezi bulhar- ským králem Ferdinandem a srbským králem Petrem, která je významným histonickým doku- mentem. Ustanovení její byla v hlavních rysech již známa, přece však vystupují některé články úplného textu v novém světle. Čl. 1. praví: Království bulharské a králov- ství srbské si zaručují navzájem nezávislost poli- tickou a integritu vvých území, zavazujíce se ab solutně a bez jakékoli výhrady přispěti si v zá- jemně na pomoe veškerou svou moe v každěm případě, že by jedno z obou království bylo napadeno jedním ne- bo více státy. čl. 2. Obě smluvní strany se rovněž zavazu přispěti si vzájemně na pomoc veškerou svou mo- cí v případě, že by kterákoli z velmoe- se pokusila annektovati neborobsa- diti nebo zaujmouti svým vojskem jen prozatímně kteroukoli část úze- mí poloostrova balkánského, naléza- jící se nyní pod panstvím tureckým jestliže jedna ze smluvních stran bude pokládal tento čin za příčící se jejím životním zájmům a tvořící casus belli. čl. 3. Obě smlervní strany zavazuji se uzavřít mír jen společně a po předchozí dohodě.
Ferdinand a srbský král Petro Matin
23 article
Čl. 4. stánoví, že bude ujednána vojenská kon- vence, která má zabezpečiti provedení této smlou- vy a bude její integrující částí Č. 5. stanoví, že smlouva a vojenská konvence budou v platnosti ode dne podpisu až do 31. pro- since 1920 včetně. čl. 6. určuje formality vyhotovení a podpisu čl. 7. praví, že smlouva a vojenská konvence nemohou býti uveřejněny nebo sděleny jiným stá- tům, leč po předchoží dohodě smluvních stran společně. Předchozí dohoda je také nutna pro při- puštění některého třetího státu do aliance. Smlouva tato sepsána v Sofiji, 29. února 1912. a jak viděti, nesměřuje vlastně proti Turecku. akci proti Turecku jedná teprve tajný dodatek k ní, připojený z téhož data, jehož obsah jestotentot čl. 1. V případě, že by v Turecku nastaly vnitřní zmatky takové povahy, že by ohrozily ná- rodní nebo státní zájmy smluvních stran, nebo jedné z nich, jakož i v případě, že by vnitřní nebo vnější obtíže, s nimiž by Turecko zápasilo, vzbu- dily otázku udržení statu quo na poloostrově bal- kánském, ona z obou smluvních stran, která by první dospěla ku přesvědčení, že má býti zaháje- na vojenská akce, vzhledem k tomu, obrátí sea odůvodněným návrhem na druhou stranu, která bude povinna zahájiti ihned výměnu mínění a ne- shoduje-li se se svým spojencem, dáti mu odávod- něnou odpověd.
Sofija Turecko
24 article
Dojde-li k dohodě o akci, musí býti tato do- hoda sdělena Rusku, a v případě, že se tato moc- nost proti ní nepostaví, bude akce zahájena dle ujednané dohody a všeobecně V duchu solidarity společenštví zájmů. V opačném případě — totiž nedojde-li k dohodě — odvolají se oba státy k mí- nění Ruska, a toto mínění, jestliže a pokud se Ru- sko vyslovi, bude závazným pro obě strany. V přípalě, že by Rusko neprojevilo své mí- nění a dohody mezi oběma smluvními stranami an polom nemohlo býti dosaženo, ona z obou stran kteráje pro akci, pak se rozhodne zahájiti ji sa- ma a na vlastni nebezpečí, bude druhá strana po- vinna zachovali přátelskou nestralilu vůčí svému spojenci, přikročiti ihned k mobilisaci v mezích,sta- novených vojenskou konvencí a přispěti s veške- rou svou mocí na pomoc svému spojenci, kdyby některý třetí stát se postavil po bok Turecka. čl. 2. Veškeré přírůstky území, které budou zjednány společnou akcí ve smyslu čl. 1. a 2. smlouvy a čl. 1. přítomného tajného dodatku, při- padnou pod společné panství (condominium) obou spojených států. K jejich likvidaci dojde bez od- kadu ve lhůtě nejděle 3 měsíců po obnově, míru a na těchfo základech: Srbsko přiznává Bulharsku práve na územi východně od Rhodopu a řeky Strumy: Bulharsko přiznává Srbsku právo na území, ležicí na sever východ od Šar-Planiny.
Rusko Turecko Bulharsko Srbsko Šar
25 article
Pokud jde o území, ležíci mezi Šar-Planinou Rhodopem, Egejským mořem a jezerem Ochrid- ským, jestliže obě strany nabudou přesvědčení, že jeho organisace jako zvláštní samosprávné provin- cie je nemožna vzhledem ke společným zájmům bulharské a srbské národnosti nebo z jiných dů- vodů vnitřního nebo vnějšího rázu, naloží se tímto územím dle následujících ujednání. [Následující odstavec stanoví dle připojené ma- py podrobně čáru, za níž se Srbsko zavazuje ne- činiti žádných nároků na území.). Bulharsko zavazuje se přijmouti tuto hranici, jestliže J. V. ruský car, jenž bude požádán, aby byl nejvyšším rozhodčím v této otázce, s výsloví pro tuto čáru. Rozumí se, že obě smluvní strany se zavazuj přijmouti jako definitivní hranice čáru kterou by J. V. car ruský v naznačených me- zích shledal za nejlépe vyhovující právům a záj- mům obou sťran či. 3. Opis smlouvy a přitomného tajného do- datku bude společně sdělen ruské carské vládě která bude zároveň požádána, aby je vzala na vědomí, osvědčila blahovůli vzhledem k cílům, kte- ré sledují a požádala J. V. cara ruského, by přijal a schválil pravomoci, stanovené pro jeho osobu jeho vládu klausulemi obou aktů. čl. 4. Každý rozpor, který by vzniknul př výkladu a provádění kterékoli klausule smlouvy přítomného tajného dodatku a vojenské konvence bude podroben definitivnímu roz- hodnutí Ruska, jakmile jedna z obou stran prohlásí, že pokládá za nemožnou dohodu přímým vyjednáváním. Čl. 5. Žádná z disposic přitomného tajného do- datku nemůže býti uveřejněna nebo sdělenna jiné- mu státu bez předchozí dohody obou stran a svo- lení Ruska.
car Šar Ochrid Srbsko Bulharsko Rusko
26 article
Z Paříže, 25. listopudu. „Matin“ uveřejňuje dnes také obsah srbsko-bulharské vojenské kon- vence, ze které uvésti dlužno zejména čl. III., tý- kající se rakounko-uherské monarchie. Tento člá- nek zní: „Jestliže Rakousko-Uhersko napadne Srbsko, vypoví Bulharsko okamžitě Rakousko- Uhersku válku a vtrhne s armádou nejméněo 200.000 mužích do Srbska a společně se srbskou armádou olensivně aneb defensivně bojovati bu- de proti Rakousko-Uhersku. Stejný závazek pod- stupuje také Bulharsko vůči Srbsku pro případ že by Rakousko-Uhersko z jakékoliv příčiny, lho- stejno, zda se svolením aneb bez svolení Turecka vtrhne do sandžaku. Srbsko v tomto případě by Rakousko-Uhersku vypovědělo k hájení svých záj- mů válku a vyslalo by rovněž vojsko do sandžaku kde by se pravděpodobně odehrál ozbrojený kon- llikt mezi ním a Rakousko-Uherskem, ve kterémž- to případě zavazuje se Balharsko příspěti Srbslu na pomoc. Jestliže by pak Rumunsko napadlo Bulharsko, musi Srbsko poskytnouti svému spo- jenci 100.000 mužů na pomoc. Jestliže by Rumu- sko napadlo srbské království, zavazuje se Bul- harsko vyslati své vojsko na Rumuny, jakemile by tito překročili Dunaj. Na stupňované utiskování českého živle v Dolních Rakousích odpovi český národ zvýšenot podporou spolku »Komenský« ve Vídni, kfer pečuje o české školy pro české děti dolnorakousk
Rumun Komenský Paříž Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko Turecko RakouskoUhersko Rumunsko Rumo Dolní Rakousy Vídeň Matin
27 article Denní zprávy
Denní zprávy — Z Českého učení pro vědy politické. Ve středu dne 26. t. m. přednáší první hodinu vrch. živn. insp. inž. Josef Jareš: „Ochranné zákonodárství dělnické“. — Druhou hodinu dokončuje dr. Alfred Mayer „O bytové péčí“, Ve čtvrtek přednáší po obě hodiny vrch. živn. insp. inž. Josef Jareš a dokončuje své thema — Akce pro zřízení jihoslovanské čítérny lnihovny v Praze. Představitelé jihoslovanského studenistva v Praze: „Hrv. Akad. Družstvo Hrvat“, „Srpsko Akad. Družstvo Šumadija“, „Slovensko Akad. Društvo Ilirija“ a „Adrija“ podaly městské radě pražské společnou žádost, aby postoupila jin nějakou místnost, kde by umístily společnou čí- tárnu a knihovnu, Žádost je odůvodněna obšírně zdůrazněním spojitosti jihoslovanských kulturních dějin s českým obrozením, s naší prací osvětovou a hospodářskou a bojem o práva národní. Vyjímá- me z dalšího odůvodnění této žádosti některé odstavce slovně, poněvadž líčí lásku jihoslovan- ských studentů k českému národu a jeho královské Praze. Praví se v nich zejména: „A z těch důvodů hromadí se dnešní generace Chorvatů, Slovincůa Srbů v království Českém a jeho staroslavném hlavním městě Praze. Proto je našemu studentstvu nejmilejší a nejpochopitelnější věda vašich učitelů, a to nejen universitních, ale též národa-učitele.
Ing Jareš doktor Mayer akad Adrija Chorvat Srba Praha Slovensko Český učený pro věda
28 article
Čtyři sta jihoslovanských studenfů našlo otevřenou bránu královského hlavního města Prahy a vlídné přijelí celého českého národa, veškerou plemen- nou lásku a neutuchající přátelské sympatie, avšak podnes nemá všechny podmínky pro svůj dnešní vývoj a nacionální pokrok. Idea bratrství sjednocení jižních Slovanů není ještě veskrz provedena, ačkoli vzájemné cítění po slav- ných vítězštvích pro osvobození bratrů urychluje její vývoji omladina pražská pod vlivem slovan- ských ideí české veřejnosti, které značí formaci, vzájemnou práci a vzájemné podporování, ustálila své názory na jihoslovanskou, jakožto část celkové slovanské otázky a šíří je ve své čtené a oblíbené revni„Zora“ do ostatních řad studentstva a lídu.
Praha Zora
29 article
Pražská omladina má veškeré podmínky, aby se stala střediskem jihoslovanského studentstva a jeho hnutíi ona také dosu měla hlavní slovo ve formaci a práci studentstva. avšak — jak uvedeno — nemohla úplně vyhovětí svým touhám po nacionálním vzdělání. Knihovna a čítárna v místnostech města Prahy staly by se přitažlivou institucí pro student- stvo jak na ostatních universitách v Rakousko- Uhersku, tak i Srbsku a Černé Hoře a město Praha bylo by střediskem veškeré jihoslovanské omla- diny. Knihovna a čítárna byly by nejsílnějším po- jítkem jižních Slovanů s bratrským národem če- ským a kromě sokolské — největší společnou in- stitucí, ve které by se honalo vědecké seznamo- vání a vzájemná práce. Čeští pracov níei našli by zde bohatý materiál pro svá jihoslovanské potřeby, jelikož by kromě živého, ústního pramene, měli po ruce též největší díla jihoslovanské liferatury, veškerá vydání Jiho- slovanské Akademie v Záhřebě, Srbské král. Aka- demie v Bělehradě, Srpske književne zadruge, Ma- tice srbské, slovinské a chorvatské, všechny osvě- tové, hospodářské a politické listy a nejnovější knihy. Jihoslovanská kolonie v Praze vnesla byv krátké době prostřednictvím své knihovny a čitára ny, svých odborných klubů, pěveckého a tamburaš- ského sboru, svou revuí ku povznesení naciona- lismu a sjednocení také do řad ostatního českoslo- vanského studentstva více života a práce. Místnosti
Praha RakouskoUhersko Srbsko Černá hoře Záhřeb Bělehrad Ma
30 article
ve vlastnictví král. hlavního města Prahy staly by se informativním střediském pro veškerá odvětví našeho národního života a mohutnou ochranou če- ského jména při podceňování nepřátelské konku- rence. Knihovna a čítárna jihoslovanské kolonie byly by též representativní instiltu cí pro každého jihoslovanského ná- vštěvníka v Práze a žádné jiné město ne- mohlo by bojovati o přednost slovanského poho- stinství. Jak se velká váha klade na společnou knihovnu a čítárnu v král. hlavním městě Praze, jest viděti z toho, že veškerá jihoslovanská hlavní města slibila vydatnou pomoc, jestli se jihoslovan- skému studentstvu podaří založiti a pod jednou střechou umistiti jihoslovanskou čítárnu a knihovna v Praze. Královské hlavní město Praha vneslo by tím do života jižních Slovanů další příjemný zá- kladní ton a zapsalo by jméno své do vděčných srdcí jihoslovanských bratrů.“ Žádost končí vyslo- vením naděje, že „dojde vlídného přijetí nejen městské radě, ale též u veškeré české veřejnosti.“ Doufáme, že jihoslovanšti studenti ve svých nadě- jích zklamání nebudoul — Prof. Ludvík Wurzel mrfev. Česká obee umělecká utrpěla opět citelnou ztrátut včera ze- mřel v Praze akad. sochař a profesor umělecko- průmyslové školy Ludvík Wurzel u věku49 roků. Prof. Wurzel byl žákem prof. Myslbeka. Hlavním jeho dílem je 8 medailonů na Městské spořitelně Pražské a četné drobné figurky ze všed- ního života, jež staly se velmi populární. Na umě- lecko-průmyslové škole patřil zesnulý k nejpopu- lárnějším učitelům. Pohřeb koná se ve čtvrtek o 31/4 hod. odp. z ústřední kaple olšanské.
profesor Wurzel Myslbek Praha uměleckýprůmyslový škola Ludvík Wurzel Olšanský
31 article
— Rozpočet obce pražské na rok 1914. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo po- kračováno v jednání o rozpočtu řádných důchodů obecních na rok 1914 (zpr. řed. účtárny Jiříkov- ský) a byly projednány tyto oddíly: X. o světlo- vání města: potřeba 625.598 K, úhrada 6498 K XI. stoky: potřeba 373.931 K, úhrada 245.999 K XIII. stavení a pozemky: potřeba 602.110 K. úhrada 1,461.669 K. XV. veřejné sady: potřeba 234.191 K. úhrada 33.571 K. XIX. podniky o- becní: plynárny obec. potřeba 151.156 K, úhrada 362.426 K, elektrické podniky potřeba 1,818.037 K, úhrada 3,935.622 K. XV. vojenské záleži- tosti potřeba 315.779 K. úhrada 104.460 K. XVI. řeka Vltava, mosty, nábřeží a j.: potřeba 205.544 K. úhrada 1,464.329 K. XVII. ostatní komunikace potřeba 435.030 K, úhrada korun 838.163. XX. Kultus, vědy, umění: potřeba 318.216 K, úhrada 9100 K. XXI. Všeobecmě u- žitečné podníky a zařizení: potřeba 333.233 K, úhrada 35.820 K. XXII. Platy výslu- žební: potřeba 1,073.830 K, úhrada 220.090 K XXIII. jistíny a úroky: potřeba 6.724.969 K, d- hrida 1,629.916 K. XXV. rozličnés potřeba 235.910 K, úhrada 6101 K. XXVI. obecní dáv- ky: potřeba —.— K, úhrada 1,280.000 K. XII. z á- sobování vodou: potřeba 704.550 K, úhrada 763.659 K. — Z městské rady pražské. Profesorský sbor české university bude upozorněn, že nápisy na pražské hvězdárně jsou výhradně německé a bude požádán o intervenci k zjednání nápravy. — Slib povinností měšťanských složil arch. a stav. pan Josef Weishajtl v Praze III. — Projednáno 18 žá- dostí za udělení neb přeložení koncesí hostinských a usneseno ve 12 případech nečiniti námitek proti příznivému vyřízení. — Schváleno pořádání vý-
Weishajtl Jiříkov Vltava Praha