2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
26. listopadu 1913. Číslo 325.
4
article
systému vělšiny vyvolalo překvapení, rovněž 1
skutečnost, že objektivnímu postupu, jejž všichni
delegáti oposičních stran ve všech dosavadních
fásích delegačního rokování zachovali, dostalo se
takové odplaty.
6
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze 177.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 177.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“)
Z Vídně, 25. listopadu.
Zvýšená daň lihová byla dnes vyří-
zena poslaneckou sněmovnou a může býti do-
dána panské. Sněmovna ihned zahájila rozpra-
vu v příčině zvýšené osobní daně
příjmové. Mluvili dosud zpravodajové
menšiny, mezi nimi také Rusín Folis, o kte-
rém rozšířen byl slech, že bude mluviti celou
noc, nejméně však 7—8 hodin. Pověst ukázala
se lichou. Rusínský kněz skončil výklady své
dosti brzy.
K pilnému návrhu na úpravu učitel-
ských platů promluvil ještě posl. Tuz ar
Jest úmysl skoncovat zítra I. část re-
formy osobní daně příjmové.
Večer situace v parlamentě se
podstatně zhoršila. Klub rusí n ský
sešel se ku poradě, ve které referoval dr. K
Levický o dnešní své rozmluvě s m.-p. h
Stürgkhem. Výsledky rozmluvy té byly klu-
bem prohlášeny neuspokojivými. Po-
tom učinil klub disposice povahy taktické pro
zítřek.
Neshod mezi Poláky a Ruslíny
přibylo. Hlavním konfliktem je počet pol-
ských a rusínských přísedicích zemského vý-
boru. V této příčině nedošlo dosud k žádné
dohodě, ba k žádnému sblížení. Druhá věc,
proti které činí Rusíni námitky, je ohrani-
čení volebních okresů, tvrdice, že je
chce dr. Korybowski udělati tak, aby Ru-
síni ztratili ještě část toho, co měli s drem.
Rusín
Folis
Stürgkh
Polák
doktor
Korybowski
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Bobrzyňským vyminěno. Tato věc
posunuta byla dnes dokonce na mís to prvé
a prohlášena za důležitější nežli složení zem-
ského výboru. Za třetí žádají Rusíní, by se
zákonně stanovil percentuelní jejich podíl ve
všech zemských komisích a ústavech. Ko-
nečně praví, že počet okresů, ve kterých za-
vádí se proporcionální právo volební, původ-
ně byl stanoven na 10, nyní však že zvyšuje
se na 16, na kteroužto cifru nemohou přístou-
piti. Krajní ústupek, jejž by mohli učiniti, je,
aby takových okresů bylo 12.
S kompetentní strany polské bylo nám
večer praveno: Rusíni by mohli dosíci splnění
leckterého postulátu, kdyby svolili, by se ha-
ličský sněm svolal a sesfoupil. Tam by se
leckterá skupina polská dala přehlasovati, ne-
může však předem svoliti ke koncesím vzhle-
dem na smýšlení voličstva. Proto je úsili všech
činitelů, kteří chtějí smír v zemi, soustředěno
na sestoupení nového haličského sněmu. Tan
lze leckterý spor urovnatí a rozřešiti.
ko
Tana
8
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 25. listopadu. [K. k.)
Rozpočtový výbor pokračoval v debatě
o úpravě jihoamerické plavební služby.
Posl. dr. Ellenbogea ohradil se proti do-
mněnce, že se hlasuje z jiných důvodů než pře-
svědčení a podal několik dodatečných návrhů.
Posl. dr. Diamand opravoval tvrzení hr. La-
sockého.
Posl. Miklas odmítl urážku a podezříváne
strany křesťansko-sociální.
Po doslovu zpravodajově se hlasovalo.
Odst. 1. návrhu subkomitétu přijímá se s ná-
vrhy Friedmanna, Ellenbogena, Miklasa a Schürfo-
vými takto: Subkomitét schvaluje úmysl c. k. vlády
učiniti paroplavbu neodvislou od severoatlantického
kartelu a získati vliv na jeho úmluvy a zvláště osvo-
Poditi dopravu vystěhovaleckou od všelikého vy-
kořisťování, zvláště však od monopolistického vy-
kořisťování kartelem a část této dopravy říditi přes
Terst.
Odst. 2. resoluce, navržené užším výborem,
schválen byl ve znění, jak navrhl dr. Korošec: Užší
výbor spatřuje ve stoupnutí počtu vystěhovalců v l
polovině r. 1913 a v poškození tím způsobezěm
branné moci hlavně účinek krise, jež je v Rakon-
sku trvalejší než v jiných zemích, zvláště pak v
Haliči a Dalmacii.
První část dodalečného návrhu Mikl a-
sova: Výbor konstatuje však, že k vzestupu počtu
vystěhovalců přispěly také četné nezákonnostía
hrubá zneužívání, jež nelze dosti odsouditi a jež
udály se u všech plavebních společností a vystěho-
valeckých agentur; byla přijata. Druhá část o kon-
cesování Canadian-Pacific a zlořádech při obchodec
této společnosti zamítnuta 34 proti 11 hlasům a na-
vrhovatel ohlásil ji jako minoritní votum.
Posl
doktor
Ellenboge
Diamand
Miklas
Friedmann
Ellenbogen
Miklasa
Schürfo
Mikl
Vídeň
Terst
Halič
Dalmacie
Pacifik
9
article
Odst. 3. výborově resoluce schválen byl ve
znění, navrženém drem. Schürfem: Vláda se vyzý-
vá, aby co nejostřeji vystoupila proti nezákonným
firmám a jich agilaci v oboru vystěhovalectví všu-
de a bez ohledu na nějakou společnost.
Návrh posl. dra. Ellenbogena: „Každé zákonné
zakročení úřadů proti přehmatům vystěhovalecké
propagandy a plavebních společností, jež poškozuj
národ a stát, se schvaluje — byl schválen jedno-
myslně hlasováním dle jmen.
Dále schválen byl tento návrh posl. Mikla-
se, rozšířený posl. drem. Korošcem: Vláda se vy-
zývá, aby s největší ostrostí pokračovala ve stí-
hání všech vinníků, bez ohledu na osoby a společ-
nosti, aby ponechala soudnímu líčení volný prů-
běh, a aby obchody všech společností plavebníc
a agentur, jež pracují ve vystěhovalectví co nej-
přísněji střežila. Zejména však aby energicky po
stupovala proti podporování vystěhovalectví osob
povinných odvodem (dodalkový návrh Korošcův
a aby všemi prostředky působila, aby bylo dosa-
ženo cilů rakousko-uherské plavební politiky
osvobození od vykořisťování tuzemska zahraniční-
mi paroplavebními podniky a sesílení domácí pa-
roplavby a terstské dopravy.
Rovněž přijat dodatečný návrh Lasocké-
ho: K těmto opatřením náleží mimo jiné prode
lodních lístků železničními úřady. Rovněž příjal
návrh Ellenbogenův: Výbor prohlašuje též
že dozoru nad vystěhovalci nesmí býtí zneužívá-
no komezení volnosti pohybu vůbec a svobody vy-
stěhovalců, zaručené státními základními zákony
vůbec. Vláda se vyzývá, nepřekážeti volnosti po-
hybu uvnitř říše, zejména okamžitě zameziti na-
prosté nezákonné chikanování cestujících policej-
ními orgány.
Ellenbogen
Mikl
Ellenbogenův
10
article
Dále byl schválen návrh posl. Miklase
s vložkou, navrženou posl. hr. Lasockým: Výbor
projevuje přesvědčení, že hluboce tkvící příčiny
též onoho vystěhovalectví, jež se provádí zákon-
ným způsobem, lze pozvolna odstraniti jen zjedná-
ním dostalečných pracovních a výdělečných mož-
ností, zejména povznesením průmyslu
v korunních zemích, chudých průmy-
slem (dodatečný návrh Lasockého), systemati-
ckou pozemkovou reformou a vnitřní kolonisací,
jakož i vybudováním sociálně-politického zákono-
dárství
Dále byly sehváleny tyto návrhy:
Schüriův: Vláda se vyzývá, aby uvašovala
o tom, zdali popud cestovati přes Tarst nemohl
by býtí zvýšen poskytnutím zvlážťě snížených
osobních tarifů pro vystěhovalca a osoby, ceslu-
jící Terstem, které sahají přee tento přístav.
Friedmannův Vláda se vyzývá, aby při
provádění dalšího vyšetřování věnovala zvláštní
zřetel souvislosti mezi paroplavebními společnost-
mi, interesovanými na rakouském vystěhovaleckém
obchodě a vystěhovaleckými agenty, po případě
jejich rejdům, a aby dle znění koncesních listin
učinila společnosti zodpovědnými též za získávací
činnost takových podniků a agentů, kteří za vlast-
ní správy obstarávají prodej jejich jízdních listků,
anebo získávají pro ně cestující
Friedmannův: Z prohlášení ministerstva
obchodu vyšlo na jevo, že toto ministerstvo bylo
ochotno zahájiti na uskutečnění zvých úmyslů vy-
jednávání se zahraniěními paroplavebními společ-
nostmi. Pokud by vyjednávání mělo býti opět za-
hájeno, vyzývá se vláda, aby užšímu výboru, zvo-
lenému rozpočtovým výborem pro smluvní úpravu
jihoamerické služby, sdělila co nejdříve výsledky
vyjednávání.
Miklas
Lasocký
Friedmannův
Terst
11
article
Maštálkův: Vláda se vyzývá, aby prostřed-
nictvím zahraničního ministerstva navrhla pruské
vládě reorganisaci vystěhovaleckých kontrolních
stanic a aby buď postátněním kontrolních
stanic aneho spolupůsobením rakouských kontrol-
ních orgánů zamezila soukromým společnostem
jednostranný vliv na kontrolu.
Korošcův: Rozpočtový výbor bere s po-
litováním na vědomí, že následkem špatných ná-
rodohospodářských poměrů hlavně zemědělské o-
byvatelstvo hnáno jest do náruče vystěhovale ctví
vyzývá proto vládu, aby ohránila zvláště venkov-
ské obyvátelstvo před agenty, pracujícími pro -
čely vystěhovalecké.
Předseda dr. German prohlašuje, že o ná-
vrhu posl. Heilingera stran vyznamenání svob.
p. Weichs-Glona nemůže dáti hlasovati, protože
nespadá v obor působnosti výboru.
Posl. Heilinger protestuje proti předsedov
prohlášení, pravě, že pokládá návrh po smyslu
§ 19. jedn. řádu za přípustný.
K návzhu dra. Kolischera byl zpravodajem
pro sněmovnu zvolen posl. dr. Steinwender
Posl. Tuzar žádá předsedu, by se postaral
aby se ustavil před časem zvolený užší výbor pr
prozkoumání hospodářství náboženského fondu.
Příští schůze bude zítra po sněmovní schůzi
s pořadem: Zpráva užšího výboru o dodávká ch
pro námořníctvo
Maštálkův
German
Posl
doktor
Steinwender Posl
Tuzar
zpráva úzký výbor
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Z dějin německého hakatismu v Čechách.
Největší a nejhroznější germanisační spo-
lek v Čechách a nehledí-li se k vídeňskému
Schulvercinu, největší germanisující organisace
v Rakousku s tím ovšem dodatkem, že čin-
nost svou soustřeďuje jen na král. České, po-
věstný „Bund der Deutschen in Böhmen“ živ
jest téměř výhradně z důchodů v německé
říši sagitovaných. Každoročně vydává pro své
říšsko-německé poplatníky zprávu o své čin-
nosti s výkazem svých výdajů a s textem,
jehož prolhanosti se zabývati bylo by plýtvá-
ním místa. Je to mistrovský kousek podvodu
na říšsko-německé veřejnosti, provozovaný
snadnou ovšem suggescí v tom směru, že
Němci v Čechách žijí životem bídné láje,
udržované v porobě státem i Čechy, kteří
mají v rukou zemskou správu, panujiv
státních (1) a soudních úřadech (lll).
mají k ruce nesčetné národně působící banky.
o jich ostatních peněžních ústavech ani ne-
mluvěl atd. atd. Jestívůbec znánío, že řišsko-
německý Michl jest o poměrech v Čechách
naprosto desinformován a vůbec bezvládnou
obětí balamucení německých emisařů z Čech.
mezi nimiž úhlavními vývozci bulíků, Něm-
cům v říši na nos věšených, jsou Schreiner.
Němec
Čecho
Michl
Schreiner
Čechy
Rakousko
Německo
bund der Deutschen in Böhmen
14
article
Wolí a Perko. Číslice ve výročních letácích,
Bundem v Německu rozšiřovaných, jsou ovšem
pravdivé, třebas že soukmenovci za říšskými
hranečníky jsou přesvědčení, že na př. 18.000
korun na podpory školních dětí, 45.000 korun
na vánoční nadílky vydáno pro německe
děti, „počeštěním ohrožené“ a nikoli pro če-
ské děti, do německých škol od českých rodičů
koupené anebo krvavě vyděračným násilím
na nich vynucené. Imposantní jest položka
100.000 K i více, kterou „Bund d. Deutschen“
ročně vynakládá na pozemkový hakatismus
v Čechách pod záminkou „zachování německé
půdy, znovunabývání ztracených pozemků
osídlování německých řemeslníků a živnostní-
ků“, kterýmžto obnosem vyrozumívají se to-
liko příspěvky německým kupcům, nebot
touto sumou ročně „zachovává, po případě
získává se německému majetku v Čechách za
jeden milion korun půdy“.
Vlastní koupě Bundu, prove-
dené z národních důyodů („aus
vělkischen Gründen“) za jediný rok (1910) vy-
žadovaly úhrnem 386.000 K. Ještě povážlivější
jest obnos značně sice menší, ale svědčícío
demoralisaci prostředků „Bundem“ používa-
ných. Je to obnos z hruba 50.000 K, z něhož
podporováni jsou také úřadníci a uči-
telé. Jakého druhu jsou tyto podpory, vy-
svítá ze značných obnosů, jež také „Schul-
verein“ vykazoval na podporu učitelů na ve-
řejných školách ve sníšených obcích. Jsou-li
tyto účely doznány, jakého asi druhu must
býti podpory roční sumou na 60.000 K vyká-
zaně bez určitého věnování, pouze jako „jiné
podpory různého druhu, maskované nesmělou
poznámkou škod elementárních. Lov českých
duší dětských pod záhlavím „péče o sírotu“
vykázán položkou 104.742 K nákladů. že Bun
před třemi lety zřídil zvláštní banku pod ná-
zvem Landwirtschaftliche und gewerbliche
Wolit
Perka
Buna
Německo
Čechy
bund d . Deutschen
15
article
Kreditanstalt der Deutschen in Böhmen vý-
slovně k hakatistickým účelům svým, jest zná-
mo. Taková jest činnost spolku, který své pro-
volání k Němcům v říši nevěděl lépe zakon-
čiti než slovy: Ochranná práce nejen pro Něm-
ce — v Čechách nikoli — ochranná práce pro
veškero Němectvo. Neboť to si dnes už neza-
pírá zajisté nikdo: Boje, jež Němcům v Ra-
kousku podnikati jest, jsou boje předních
stráží ve velkém boji mezí Germánstvem
Sťovanstvem. Toť velmi cenné doznání, tohle
echo z pověstné sensační řeči německého
kancléře — až budou Němci zase tvrditi, že
jejich „ochranné“ Bundy nejsou politickými
organisacemi, dovolíme si jim tuto autokritiku
„Bundu der Deutschen“ připomenoutil
Rakousko-Uhersko.
Pomsta hr. Tíszy.
Hr. Tisza musil v poslední době vyslechnout
poslanecké sněmovně z úst oposičních hraba
mneho trpkých výčítek pro známou hernu na Mar-
ketině ostrově. Včera naskytla se mu příležitost
aby se oposičním hrabatům kavalírsky pomsti
Oposice vynutila si. jak známo, svolání mimořádné
plenární schůze uherské delegace na úterý, aby
tam protestovala proti užívání parlamentní stráže
také ve Vídni v delegaci. Předseda musí svolati
plenární schůzi, jakmile za to požádá osm delegá-
tů. Tolik hlasů oposice v uherské delegací má
užila tedy svého práva. Jenže zapomněla, 1e v de-
legaci se může rokovati jen tehdy, je-lí přítomna
aspoň polovina všech delegátů. Na to nezapomněl
však hr. Tisza a současně, když předseda delega-
ce Láng svolal na úterý do Vídně delegací, při
měl předsedu poslanecké sněmovny, Beöthyhe
aby na týž úterek položil v Pešti schůzi poslane-
cké sněmovny. Vládní delegáti zůstali v Pešti, do
Vídně odjelo jen předsednictvo uherské delega-
ce a devět oposičních delegátů, takže plenárni
schůze delegační pro nekompetenci konati se ne-
mohla.
Němec
Tisza
jítlegace
Láng
Beöthyh
Německo
Čechy
RakouskoUhersko
Hradec
Mar
Vídeň
Pešť
Kreditanstalt der Deutschen in Böhmen vý
Bunda der Deutschen
poslanecký sněmovna
cký sněmovna
16
article
Když v pondělní schůzi poslanecké sněmovny
předseda ohlásil příští zchůzi na úterý a oposiční
poslanec Mezössi žádal, aby se schůze vzhle-
dem ke schůzi uherské delegace nekonala, hr
Tlsza doporučil cynicky přijetí návrhu předse-
dova, poněvadž jinak osm delegátů, třeba prý z
sněmovny magnátské, mohlo by kdykoli přerušiti
práce poslanecké sněmovny pouhou žádostí, ab
se konala mimořádná schůze delegační. Hr. Ap
ponyovi nezbylo nic jiného, než prohlásití tente
nový Tíszův kousek za nový důkaz zvůle nyněj-
šího režimu.
Přelíčení s 94 karpatskými Rusy.
Zpráva, že přeličení s 94. z velezrády obžalo-
vanými karpatskými Rusy, jež mělo začít v Debre-
cíně dne 25. lístopadu, je odročeno a dne 2. pro-
since bude vůbec zastaveno, ukázala se neprav-
divou. Přelíčení jen odročeno a bude se konati
ještě v prosinci v Sihotě v marmarošské stolici.
kamž bude z Debrecína vyslán schválně soudní
senát. Změna stala se proto, aby nebylo třeba 9
obžalované sedláky a několik set svědků na stát-
ní útraty vézti do Debrecína, tam ubytovati a ži-
viti. Ohledy na Rusko nehrají při tom tedy nijake
úlohy.
Mezössi
Tlsza
Rus
Hradec
Debre
Debrecín
Rusko
17
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharské věcí.
Protislovanská či stambulovská strana v Bul-
harsku snila o tom, aby se utvářila veliká koalice
proti Srbsku, jež by je přivedla do takové tísně,
že by si samo muselo žádati bulharské hegemonie
jako posledního prostředku, kterým může býti za-
chráněno. Povrhne-li Srbsko bulharskou hegemo-
nií, nebude-li si přáti, aby bylo zachráněno, stihne
je osud rozdělení: část si vezme Bulharsko, část
Rakousko-Uhersko a část Rumunsko. To byla poli-
tika, kterou hlásaly vídeňské časopisy, zvláště
„Reichspost“ a „Danzer'a Armee-Žeitung“. D
koalice proti Srbsku sofijské listy od počátku srbo-
bullarského rozdvojení svolávaly 1 Turky, i Řeky
Politiku vídeňských listů provozoval rakousko-
uherský vyslanec v Sofiji hr. Tarnovský, jenž pudil
krále Ferdinanda do války se Srbskem. Zatím kni-
že Fürstenberg, c. k. vyslanec v Bukurešti, pod-
poroval myšlenku rumunského vpádu do Bulharska.
Řek
Tarnovský
Ferdinand
Fürstenberg
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Bukurešť
ArmeeŽeitung
Turek
18
article
Kdyby bylo možno předpokládatí, že oba řečení
vyslanci měli úmysl Bulharsko zahubiti, bylo by
dlužno dáti jim svědectví, že byli dobře sehrání
pracovali si do rukou. Rumunská vojska již pro-
nikla hluboko do země bulharské a sofijské listy
pořád ještě se domnívaly, že se podaří obrátiti ru-
munskou silu do Srbska, z jehož země dostane se
jim značný podil za odměnu
My jsme bulharskou snahu o hegemonii nazvali
nebezpečným snem, a nyní se teprve ukazuje, jal
plným právem, neboť bulharská politika odtud a
do nejposlodnějšího okemžiku napořád si vedla jako
ve snách. Koslice proti Srbsku stala se ji utkvělou
vidou. Od Srbska a Řecka poraženo, od Rumunška
oloupeno, Bulharsko přece nemohlo upustiti o
myšlenky, na spolek proti Srbsku, jehož členy měly
býti. Turecko, Rakousko-Uhersko a Albanie. Tu-
recko se aažií pro tu myšlenku získati nejprv
Načevič a po něm Savov, jenž za tím účelem
meškal v Cařihradě ještě dlouho po úzavření míru
* Tureckem.
Rumunška
Savov
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Turecko
RakouskoUhersko
Albánie
Cařihrad
19
article
Konečně se zdálo, že uskutečnění této myšlen-
ky se přiblížilo. Sofijský „Dnevnik“ to prozradil
když oznámil, že král Ferdinand a zahraničný mi-
nistr Genadijev příjedou do Vídně, aby zde takový
spolek uzavřeli. Spolek měl býti tajný.
Dokud se král Ferdinand a jeho blízcí toule
myšlenkou zanášeli, mohli míti ještě naději na spá-
su. Ale plán selhal oběma směry, v Cařihradě 1 v
Vídni, a tím praskla poslední naděje Ferdinan-
dova.
Turci gen. Savova prostě tahali za nos. Ne-
dávali mu určité odpovědí a za vyjednávání
Řeckem strašili je Bulharskem, aby bylo povol-
nější. Pobyt gen. Savova v Cařihradě výborně ve
jim hodil do krámu. Když ale mír turecko-řecký
uzavřen, Turci dali gen. Savovu znáti, že se již
nemusí zdržovati mezi nimi. „Jeun Turc“ nepíše
o dohodě s Bulharskem, nýbrž o tureckém přá-
telství k Rumunsku a Srbsku, s nímž všeliké kon-
flikty jsou vyloučeny. Současně rumunský státník
Take Jonescu pravil dopisovateli „Matinu“: Ře-
cko-srbský spolek bude doplněn rumunsko-řeckou
dohodou. Budu šťasten, nastane-li mezí Řeckem
Tureckem přátelský poměr, protože mezí nám
(Rumuny) a Tureckem nikdy se nevyskytnou ne-
snáze.
Tím způsobem plán krále Ferdinanda a stam-
bulovců nadobro selhali chtělí obklopiti Srbsko
nepřátelskou koalicí, a obklopili jí Bulharsko.
Ferdinand
Turek
Savův
Jeun Turc
Take Jonescu
Matin
Rumun
Vídeň
Cařihrad
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Turecko
20
article
Poslední jejich naděje upírala se k Vídní, ale
jak píše „Le Temps“, i tam byli odbyti a k tomu
dost nevlídně. Nebyly mu prokázány pocty, ná-
ležející suverenům, a musel slyšeti výčit-
ky pro všechnu svou politiku v minu-
lém roce. Ferdinand počital také na finanční
pomoc. Potřeboval 300 mil. a dali mu jedva 30.
s ostatkem jej odkázali do Francie, jež ale ne-
přátelům Ruska půjčky neposkytne. Ferdinan-
dovi a Genadievu ve Vídní řekli, že
by se kompromitovali přeď Evropou,
kdyby uzavřeli spolek se státem po-
raženým a vyčerpaným; později, až Bul-
harsko opět se zmůže a bude se připravovati na
odvetu, nechť ve Vídní zaklepá zas. Ještě cízej
se ke králi Ferdznandovi zachoval cfsař Vilém,
jenž mu řekl, že jeho záležitost je vnitřně bulhar-
ská, aby si ji vyřídil s národem sám.
Za hranicemi tedy Ferdinand utrpěl na všech
stranách nejúplnější flasko. To se nemohlo ne-
odraziti nepříznivě na poměr bulharského národa
k němu, neboť v Bulharsku byl jen proto a jen
potud ceněn, pokud byl u cizích mocnářů vážen.
neboť to Bulharům lichotilo a viděli v tom záruku
svých politických úspěchů v budoucnosti.
Fiasko zahraničné rozhoduje o jeho položen
v Bulharsku. 1 nejoddanější jeho milec, generál
Savov, odpadl od něho. Vrátiv se z Cařihradu.
uveřejnil v „Mirn“ Ivana Gešova své ospravedl-
nění, v kterém přiznal, že jeho jméno bylo na te-
legrafickém rozkaze, kterým nařízeno bulharským
vojskům přepadnouti Srby a Řeky, ale rozkaz byl
dán králem a originál jeho jest u Savova. Člá-
nek Savova v orgánu Geloval To
značí, že Savov odpadl od krále Fer-
dinanda a přidal se k národněaslo-
vanské oposicí. Aře tim skutkem Sa-
vova rozpadá se vojenská liga, jež byla
oporou moci Ferdinandovy v Bulharsku, roz-
padá se i protírutká a protislovan-
ská strana stambuloveů. v níž byl gen.
Ferdinand
Vilém
Bulhar
Savov
Gešův
Srba
Řek
Savův
Vídeň
Francie
Rusko
Evropa
Bulharsko
Cařihrad
Fery
Le Temps
Ara
21
article
Savov hlavaí osobou. Uvidíme, bude-lI svého dru-
ha, gen. Savova, násladovati i gen. Fičev, ale nelze
míti pochybností o tom, že jest už nyní v.ět-
šina bulharské armády protl králl
Je tedy věe jeho trůnu bez podmínky
ztracena, o čemž v ovropském tisku panuje
již jednotné mínění.
Ferdinand sotva se již do Bulharska vrátí
spokojí se, bude-li trůn zachován jeho synu, Bori-
sovi. Hlouček politiků, kteří zasedají v nynějším
bulharském ministerstvu, nestačí na jeho zachrá-
nění. Na omluvu jeho politiky nelze proněsti ni-
čeho a sám ministr Genadlev, jak jsme tuto věera
ukázali, ve svých obhalovacích řečech vlastně mu
přitěžoval.
Savov
Savův
Ferdinand
Genadlev
Bulharsko
Boris
22
article
Spojenecká a vojenská smlouva
srbsko-bulharská.
Pařížský „Matin“ uveřejnál v ponděli úplaý
text spojenecké smlouvy, ujednané mezi bulhar-
ským králem Ferdinandem a srbským králem
Petrem, která je významným histonickým doku-
mentem. Ustanovení její byla v hlavních rysech
již známa, přece však vystupují některé články
úplného textu v novém světle.
Čl. 1. praví: Království bulharské a králov-
ství srbské si zaručují navzájem nezávislost poli-
tickou a integritu vvých území, zavazujíce se ab
solutně a bez jakékoli výhrady přispěti si v zá-
jemně na pomoe veškerou svou moe
v každěm případě, že by jedno z obou
království bylo napadeno jedním ne-
bo více státy.
čl. 2. Obě smluvní strany se rovněž zavazu
přispěti si vzájemně na pomoc veškerou svou mo-
cí v případě, že by kterákoli z velmoe-
se pokusila annektovati neborobsa-
diti nebo zaujmouti svým vojskem
jen prozatímně kteroukoli část úze-
mí poloostrova balkánského, naléza-
jící se nyní pod panstvím tureckým
jestliže jedna ze smluvních stran bude pokládal
tento čin za příčící se jejím životním zájmům a
tvořící casus belli.
čl. 3. Obě smlervní strany zavazuji se uzavřít
mír jen společně a po předchozí dohodě.
Ferdinand a srbský král
Petro
Matin
23
article
Čl. 4. stánoví, že bude ujednána vojenská kon-
vence, která má zabezpečiti provedení této smlou-
vy a bude její integrující částí
Č. 5. stanoví, že smlouva a vojenská konvence
budou v platnosti ode dne podpisu až do 31. pro-
since 1920 včetně.
čl. 6. určuje formality vyhotovení a podpisu
čl. 7. praví, že smlouva a vojenská konvence
nemohou býti uveřejněny nebo sděleny jiným stá-
tům, leč po předchoží dohodě smluvních stran
společně. Předchozí dohoda je také nutna pro při-
puštění některého třetího státu do aliance.
Smlouva tato sepsána v Sofiji, 29. února 1912.
a jak viděti, nesměřuje vlastně proti Turecku.
akci proti Turecku jedná teprve tajný dodatek k
ní, připojený z téhož data, jehož obsah jestotentot
čl. 1. V případě, že by v Turecku nastaly
vnitřní zmatky takové povahy, že by ohrozily ná-
rodní nebo státní zájmy smluvních stran, nebo
jedné z nich, jakož i v případě, že by vnitřní nebo
vnější obtíže, s nimiž by Turecko zápasilo, vzbu-
dily otázku udržení statu quo na poloostrově bal-
kánském, ona z obou smluvních stran, která by
první dospěla ku přesvědčení, že má býti zaháje-
na vojenská akce, vzhledem k tomu, obrátí sea
odůvodněným návrhem na druhou stranu, která
bude povinna zahájiti ihned výměnu mínění a ne-
shoduje-li se se svým spojencem, dáti mu odávod-
něnou odpověd.
Sofija
Turecko
24
article
Dojde-li k dohodě o akci, musí býti tato do-
hoda sdělena Rusku, a v případě, že se tato moc-
nost proti ní nepostaví, bude akce zahájena dle
ujednané dohody a všeobecně V duchu solidarity
společenštví zájmů. V opačném případě — totiž
nedojde-li k dohodě — odvolají se oba státy k mí-
nění Ruska, a toto mínění, jestliže a pokud se Ru-
sko vyslovi, bude závazným pro obě strany.
V přípalě, že by Rusko neprojevilo své mí-
nění a dohody mezi oběma smluvními stranami an
polom nemohlo býti dosaženo, ona z obou stran
kteráje pro akci, pak se rozhodne zahájiti ji sa-
ma a na vlastni nebezpečí, bude druhá strana po-
vinna zachovali přátelskou nestralilu vůčí svému
spojenci, přikročiti ihned k mobilisaci v mezích,sta-
novených vojenskou konvencí a přispěti s veške-
rou svou mocí na pomoc svému spojenci, kdyby
některý třetí stát se postavil po bok Turecka.
čl. 2. Veškeré přírůstky území, které budou
zjednány společnou akcí ve smyslu čl. 1. a 2.
smlouvy a čl. 1. přítomného tajného dodatku, při-
padnou pod společné panství (condominium) obou
spojených států. K jejich likvidaci dojde bez od-
kadu ve lhůtě nejděle 3 měsíců po obnově, míru
a na těchfo základech:
Srbsko přiznává Bulharsku práve na územi
východně od Rhodopu a řeky Strumy: Bulharsko
přiznává Srbsku právo na území, ležicí na sever
východ od Šar-Planiny.
Rusko
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Šar
25
article
Pokud jde o území, ležíci mezi Šar-Planinou
Rhodopem, Egejským mořem a jezerem Ochrid-
ským, jestliže obě strany nabudou přesvědčení, že
jeho organisace jako zvláštní samosprávné provin-
cie je nemožna vzhledem ke společným zájmům
bulharské a srbské národnosti nebo z jiných dů-
vodů vnitřního nebo vnějšího rázu, naloží se
tímto územím dle následujících ujednání.
[Následující odstavec stanoví dle připojené ma-
py podrobně čáru, za níž se Srbsko zavazuje ne-
činiti žádných nároků na území.).
Bulharsko zavazuje se přijmouti tuto hranici,
jestliže J. V. ruský car, jenž bude požádán, aby
byl nejvyšším rozhodčím v této otázce, s
výsloví pro tuto čáru.
Rozumí se, že obě smluvní strany se zavazuj
přijmouti jako definitivní hranice čáru
kterou by J. V. car ruský v naznačených me-
zích shledal za nejlépe vyhovující právům a záj-
mům obou sťran
či. 3. Opis smlouvy a přitomného tajného do-
datku bude společně sdělen ruské carské vládě
která bude zároveň požádána, aby je vzala na
vědomí, osvědčila blahovůli vzhledem k cílům, kte-
ré sledují a požádala J. V. cara ruského, by přijal
a schválil pravomoci, stanovené pro jeho osobu
jeho vládu klausulemi obou aktů.
čl. 4. Každý rozpor, který by vzniknul př
výkladu a provádění kterékoli klausule smlouvy
přítomného tajného dodatku a vojenské konvence
bude podroben definitivnímu roz-
hodnutí Ruska, jakmile jedna z obou stran
prohlásí, že pokládá za nemožnou dohodu přímým
vyjednáváním.
Čl. 5. Žádná z disposic přitomného tajného do-
datku nemůže býti uveřejněna nebo sdělenna jiné-
mu státu bez předchozí dohody obou stran a svo-
lení Ruska.
car
Šar
Ochrid
Srbsko
Bulharsko
Rusko
26
article
Z Paříže, 25. listopudu. „Matin“ uveřejňuje
dnes také obsah srbsko-bulharské vojenské kon-
vence, ze které uvésti dlužno zejména čl. III., tý-
kající se rakounko-uherské monarchie. Tento člá-
nek zní: „Jestliže Rakousko-Uhersko napadne
Srbsko, vypoví Bulharsko okamžitě Rakousko-
Uhersku válku a vtrhne s armádou nejméněo
200.000 mužích do Srbska a společně se srbskou
armádou olensivně aneb defensivně bojovati bu-
de proti Rakousko-Uhersku. Stejný závazek pod-
stupuje také Bulharsko vůči Srbsku pro případ
že by Rakousko-Uhersko z jakékoliv příčiny, lho-
stejno, zda se svolením aneb bez svolení Turecka
vtrhne do sandžaku. Srbsko v tomto případě by
Rakousko-Uhersku vypovědělo k hájení svých záj-
mů válku a vyslalo by rovněž vojsko do sandžaku
kde by se pravděpodobně odehrál ozbrojený kon-
llikt mezi ním a Rakousko-Uherskem, ve kterémž-
to případě zavazuje se Balharsko příspěti Srbslu
na pomoc. Jestliže by pak Rumunsko napadlo
Bulharsko, musi Srbsko poskytnouti svému spo-
jenci 100.000 mužů na pomoc. Jestliže by Rumu-
sko napadlo srbské království, zavazuje se Bul-
harsko vyslati své vojsko na Rumuny, jakemile by
tito překročili Dunaj.
Na stupňované utiskování českého živle
v Dolních Rakousích odpovi český národ zvýšenot
podporou spolku »Komenský« ve Vídni, kfer
pečuje o české školy pro české děti dolnorakousk
Rumun
Komenský
Paříž
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Turecko
RakouskoUhersko
Rumunsko
Rumo
Dolní Rakousy
Vídeň
Matin
27
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Z Českého učení pro vědy politické.
Ve středu dne 26. t. m. přednáší první hodinu
vrch. živn. insp. inž. Josef Jareš: „Ochranné
zákonodárství dělnické“. — Druhou hodinu
dokončuje dr. Alfred Mayer „O bytové péčí“,
Ve čtvrtek přednáší po obě hodiny vrch. živn.
insp. inž. Josef Jareš a dokončuje své thema
— Akce pro zřízení jihoslovanské čítérny
lnihovny v Praze. Představitelé jihoslovanského
studenistva v Praze: „Hrv. Akad. Družstvo Hrvat“,
„Srpsko Akad. Družstvo Šumadija“, „Slovensko
Akad. Društvo Ilirija“ a „Adrija“ podaly městské
radě pražské společnou žádost, aby postoupila jin
nějakou místnost, kde by umístily společnou čí-
tárnu a knihovnu, Žádost je odůvodněna obšírně
zdůrazněním spojitosti jihoslovanských kulturních
dějin s českým obrozením, s naší prací osvětovou
a hospodářskou a bojem o práva národní. Vyjímá-
me z dalšího odůvodnění této žádosti některé
odstavce slovně, poněvadž líčí lásku jihoslovan-
ských studentů k českému národu a jeho královské
Praze. Praví se v nich zejména: „A z těch důvodů
hromadí se dnešní generace Chorvatů, Slovincůa
Srbů v království Českém a jeho staroslavném
hlavním městě Praze. Proto je našemu studentstvu
nejmilejší a nejpochopitelnější věda vašich učitelů,
a to nejen universitních, ale též národa-učitele.
Ing
Jareš
doktor
Mayer
akad
Adrija
Chorvat
Srba
Praha
Slovensko
Český učený pro věda
28
article
Čtyři sta jihoslovanských studenfů našlo otevřenou
bránu královského hlavního města Prahy a vlídné
přijelí celého českého národa, veškerou plemen-
nou lásku a neutuchající přátelské sympatie, avšak
podnes nemá všechny podmínky pro svůj dnešní
vývoj a nacionální pokrok. Idea bratrství
sjednocení jižních Slovanů není ještě
veskrz provedena, ačkoli vzájemné cítění po slav-
ných vítězštvích pro osvobození bratrů urychluje
její vývoji omladina pražská pod vlivem slovan-
ských ideí české veřejnosti, které značí formaci,
vzájemnou práci a vzájemné podporování, ustálila
své názory na jihoslovanskou, jakožto část celkové
slovanské otázky a šíří je ve své čtené a oblíbené
revni„Zora“ do ostatních řad studentstva a lídu.
Praha
Zora
29
article
Pražská omladina má veškeré podmínky, aby se
stala střediskem jihoslovanského
studentstva a jeho hnutíi ona také dosu
měla hlavní slovo ve formaci a práci studentstva.
avšak — jak uvedeno — nemohla úplně vyhovětí
svým touhám po nacionálním vzdělání. Knihovna
a čítárna v místnostech města Prahy staly by se
přitažlivou institucí pro student-
stvo jak na ostatních universitách v Rakousko-
Uhersku, tak i Srbsku a Černé Hoře a město Praha
bylo by střediskem veškeré jihoslovanské omla-
diny. Knihovna a čítárna byly by nejsílnějším po-
jítkem jižních Slovanů s bratrským národem če-
ským a kromě sokolské — největší společnou in-
stitucí, ve které by se honalo vědecké seznamo-
vání a vzájemná práce. Čeští pracov níei
našli by zde bohatý materiál pro svá
jihoslovanské potřeby, jelikož by kromě
živého, ústního pramene, měli po ruce též největší
díla jihoslovanské liferatury, veškerá vydání Jiho-
slovanské Akademie v Záhřebě, Srbské král. Aka-
demie v Bělehradě, Srpske književne zadruge, Ma-
tice srbské, slovinské a chorvatské, všechny osvě-
tové, hospodářské a politické listy a nejnovější
knihy. Jihoslovanská kolonie v Praze vnesla byv
krátké době prostřednictvím své knihovny a čitára
ny, svých odborných klubů, pěveckého a tamburaš-
ského sboru, svou revuí ku povznesení naciona-
lismu a sjednocení také do řad ostatního českoslo-
vanského studentstva více života a práce. Místnosti
Praha
RakouskoUhersko
Srbsko
Černá hoře
Záhřeb
Bělehrad
Ma
30
article
ve vlastnictví král. hlavního města Prahy staly by
se informativním střediském pro veškerá odvětví
našeho národního života a mohutnou ochranou če-
ského jména při podceňování nepřátelské konku-
rence. Knihovna a čítárna jihoslovanské kolonie
byly by též representativní instiltu cí
pro každého jihoslovanského ná-
vštěvníka v Práze a žádné jiné město ne-
mohlo by bojovati o přednost slovanského poho-
stinství. Jak se velká váha klade na společnou
knihovnu a čítárnu v král. hlavním městě Praze,
jest viděti z toho, že veškerá jihoslovanská hlavní
města slibila vydatnou pomoc, jestli se jihoslovan-
skému studentstvu podaří založiti a pod jednou
střechou umistiti jihoslovanskou čítárnu a knihovna
v Praze. Královské hlavní město Praha vneslo by
tím do života jižních Slovanů další příjemný zá-
kladní ton a zapsalo by jméno své do vděčných
srdcí jihoslovanských bratrů.“ Žádost končí vyslo-
vením naděje, že „dojde vlídného přijetí nejen
městské radě, ale též u veškeré české veřejnosti.“
Doufáme, že jihoslovanšti studenti ve svých nadě-
jích zklamání nebudoul
— Prof. Ludvík Wurzel mrfev. Česká obee
umělecká utrpěla opět citelnou ztrátut včera ze-
mřel v Praze akad. sochař a profesor umělecko-
průmyslové školy Ludvík Wurzel u věku49
roků. Prof. Wurzel byl žákem prof. Myslbeka.
Hlavním jeho dílem je 8 medailonů na Městské
spořitelně Pražské a četné drobné figurky ze všed-
ního života, jež staly se velmi populární. Na umě-
lecko-průmyslové škole patřil zesnulý k nejpopu-
lárnějším učitelům. Pohřeb koná se ve čtvrtek
o 31/4 hod. odp. z ústřední kaple olšanské.
profesor
Wurzel
Myslbek
Praha
uměleckýprůmyslový škola Ludvík Wurzel
Olšanský
31
article
— Rozpočet obce pražské na rok 1914. Ve
včerejší schůzi městské rady pražské bylo po-
kračováno v jednání o rozpočtu řádných důchodů
obecních na rok 1914 (zpr. řed. účtárny Jiříkov-
ský) a byly projednány tyto oddíly: X. o světlo-
vání města: potřeba 625.598 K, úhrada 6498 K
XI. stoky: potřeba 373.931 K, úhrada 245.999 K
XIII. stavení a pozemky: potřeba 602.110 K.
úhrada 1,461.669 K. XV. veřejné sady: potřeba
234.191 K. úhrada 33.571 K. XIX. podniky o-
becní: plynárny obec. potřeba 151.156 K, úhrada
362.426 K, elektrické podniky potřeba 1,818.037 K,
úhrada 3,935.622 K. XV. vojenské záleži-
tosti potřeba 315.779 K. úhrada 104.460 K. XVI.
řeka Vltava, mosty, nábřeží a j.: potřeba
205.544 K. úhrada 1,464.329 K. XVII. ostatní
komunikace potřeba 435.030 K, úhrada korun
838.163. XX. Kultus, vědy, umění: potřeba
318.216 K, úhrada 9100 K. XXI. Všeobecmě u-
žitečné podníky a zařizení: potřeba
333.233 K, úhrada 35.820 K. XXII. Platy výslu-
žební: potřeba 1,073.830 K, úhrada 220.090 K
XXIII. jistíny a úroky: potřeba 6.724.969 K, d-
hrida 1,629.916 K. XXV. rozličnés potřeba
235.910 K, úhrada 6101 K. XXVI. obecní dáv-
ky: potřeba —.— K, úhrada 1,280.000 K. XII. z á-
sobování vodou: potřeba 704.550 K, úhrada
763.659 K.
— Z městské rady pražské. Profesorský sbor
české university bude upozorněn, že nápisy na
pražské hvězdárně jsou výhradně německé a bude
požádán o intervenci k zjednání nápravy. — Slib
povinností měšťanských složil arch. a stav. pan
Josef Weishajtl v Praze III. — Projednáno 18 žá-
dostí za udělení neb přeložení koncesí hostinských
a usneseno ve 12 případech nečiniti námitek proti
příznivému vyřízení. — Schváleno pořádání vý-
Weishajtl
Jiříkov
Vltava
Praha