ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 270d6b30-8f1c-11dd-b5eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 51, org 9, person 62, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 25. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 324.
4 masthead
smáj Mte
5 article
Naranninvečerní listy přediplání sel v Praze v administraci: na rnčsle na čtvrt leta 8 K — a s dvoji donáškou na měsíc. . .. 2 K 54h na čtvrt leta. .7 k el ne másla ve fillálkách Podron K or na měste. na čsvrt ista .. . 8 K on a dvoji zásilkou na měsle na dtvrt lsta . . . . 1I K 0h
Praha
6 article
lza ecernu amí-
7 article
V drobném prodejle ranní čislo o sobě . za s večerní na Ve fliálkách na venkově ranni dislo . . . . . . večerní Inseráty platí se botově napřec Předplscení a inserty přijin ndmanistrace v Marianské nl., Tam nschásejí se ten redakce, tlskárna a skpedle- „Národnich Llstů“ Enkopiny se nevenesj
Národnich Llstus
9 article
vollo sr V Praze, 25. listopadu. Začne-li se o nějakém ministrovi houžev naté tvrdit, že odstoupí nebo že bude musi odstoupit, konči to zpravidla opravdovým od- stoupením. Psychologie širokých vrstev je to- ho rázu, že pomalu přivyká na rozšiřované zprávy, přijímá je za své a jedná podle nich Vladaři nepodléhají sice tak snadno vlivu změn přízně občanů, vypracovali si již dávno systém vladařovy nezodpovědnosti, ale jsou země, kde monarchistické tradice stále sla- běji působí na široké vrstvy, jak to vidíme zvláště u románských národů, které postupně přecházejí k republikánskému zřízeni, a jsou státy, kde monarchistických tradie není, jak to vidíme na Balkáně. Řecko není dávno osvobozeno a již vystřídalo dvě dynastie a je- ště nedávno jsme byli svědky zvláštního zje- vu, že královí synové musili odejít do ciziny před nespokojenou vojenskou ligou. V Srbsku po celé stolelí srbské státní svéprávnosti stří- dají se panovníci z rodu Karaďorděvičů a Obrenovičů. V Bulharsku tomu bylo podobně Ven Černá Hora zachovala si delší dobu svou dynastii. Není možno vykládat tuto dynastickou nestálost na Balkáně jen zevními vlivy. Zevní vlivy by nemohly tak sílně působit ve státé. kde je mocnější suggesce dynastické tradice, kde osoba panovníkova se povznáší nad běž- né státní záležitosti skoro náboženským kou- zlem. Ale na Balkáně panovníci nejsou panov- níky z boží milosti, na Balkáně dívají se na ně jen jako na přirozeně vůdce a správce státu. Spravuješ státní záležitostí dobře, po- držíme tě, a neosvědčíš-li se, můžeš jit po svých! Tak asi se cítí balkánský občan vůč svému panovníkovi. Nevidí v něm nic posvát- ného, ale jen mocnějšího vojevodu, jehož osob- ní přednosti jsou vždy jedinou zárukou moci.
Obrenovič Praha Balkán Řecko Srbsko Bulharsko Karadjordjevič
10 article
Je-li vůdce schopný, poslouchá ho četa bez- podmínečně, ať si jedná sebe despotičtěji. Je-li však neschopný, dále si ho nevšímají. Tato psychologie se projevuje i v mladé bulharské historii. Starý Cankov, který prožil ještě do- by tureckého jařma, byl srdci bulharského ná- reda bližší osobností než Ferdinand Kobur- ský. Jen tak se mohl odvážiti starý Cankov přijít beze všeho hlášení do knížecího paláce v Sofiji a tam přímo do očí říci Ferdinandovi: „Poslouchej, toto nesmíš dělat!“ Ferdinan musil mlčky vyslechnout výtky starého bul- harského vůdce. Ferdinand znal politickou ideologii bulharského lidu a řídil se dle nt. Vyhrával tím stále. Po 25 let byl jediným rozhodujícím činitelem v bulharském státě. Ministerské kabinety měnil podle své vůlea ony zase vybíraly si poslance podle své po- třeby. Jen jednou za jeho vladaření při vol- bách nezvítězilí kandidáti tehdejší vlády — r. 1901 za ministerského předsedy Radža Pe- trova, který se rozešel se stambulovisty a byl poražen demokraty. Jinak vždy bulharský li pří strašném vládním nátlaku volil s vládou.
Cankov Kobur Ferdinand Ferdinan Sofija Radža pe
11 article
Když se Ferdinandovi některá vláda znelíbila, poslal k ní svého pobočníka Dobrovíče se vzkazem, aby podala demisi, vyjmenoval nové ministerstvo, ochotné mu dále sloužit, nove ministerstvo rozpustilo sobrání, vypsalo nové volby, při kterých dosáhlo většiny, a vládlo s touto většinou dotud, dokud zase k němu neposlal Ferdinand svého Dobroviče a celá ta lžiústavní hra nezačala znovu. I nyní se chystá Radoslavova vláda k vol- bám. Dne 7. prosince má rozhodnout bulhar- ský lid o tom, zda jeho poslanci budou pod- porovat rusofobskou vládu či rusofilskou stranu. Není pochyby, že podle daných pomě- rů vládní strana i tentokráte zvítězí. Ruso- filové, kteří vládli před samou válkou se spo- jencí, nesou před veřejností těžké obvinění že zavinili bulharskou pohromu.
Ferdinand Radoslavův
12 article
Ale do politického boje zavlečena byla tentokráte i osoba panovníkova, Ferdinand prý je vlastním vinníkem bregalnického útoku. Proto ho volá bulharská veřejnost na zodpo- vědnost. Proto se dnes tak houževnatě šíři pověsti, že se Ferdinand do Bülharska ne- vrátí a že postoupí trůn synu Borisovi, aby aspoň pro dynastií zachránil bulharský pre- stol, nemůže-li ho již zachránit pro sebe. „N. Fr. Pr.“ tvrdí sice ještě dnes, že diplomaté nevěří v odstoupení Ferdinandovo. Ale je ná- padno, že i sám Savov, který byl tak zapleten do služeb Ferdinandovi, který vyrostl jen jeho přížní proti přání veřejnosti, se zříká Ferdi- nanda! Není-li to příznakem toho, že Ferdi- nandův koráb se topi Na Balkáně si nezahrávají s konstitučním formulkami o nezodpovědnosti panovníkově Tam řeší ty věci zpříma. Někdy kulkou, ně- kdy pouze vyhnanstvím, ale skoro nikdy ne- odpouštějí. Totéž se může státi i Ferdina dovi.
Ferdinand Boris Ferdinandův Savov Bülharsko Francie Balkán
13 article
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů Zakročení poslance dra. Tobolky v příčíně úpravy platů vysokoškolských profesorů. Z Vídně, 25. listopadu. Dnes konferova poslanec dr. Tobolka jako předseda vyučo- vacího výboru s ministrem kultu a vyučování drem. ryt. Hussarkem v příčině z přávy o návrhu na úpravu platů vysoko- školských profesorů, která nalézá se jako první část na jednacím pořadu nejblížší schůze vyučovacího výboru. Dr. Tobol ka upozornil ministra, že mu není již dále možno otéto palčivévěci, jak přá- la si vláda, jednání oddalovatia že prosí, aby učinila vláda v příčině kon- fliktů, mezi výborem a vládou nevyřízených. konečně dle svého slibu před prázdninami da- ného určité prohlášení. Ministr kultu a vynčování dr. ryt. Hüssarek prohlásíl, že tuto věc na nejbližší schůzí mini- sterské rady uvede na přetřes a že doujá, že bude mu možno již příští týden vyučovacímu výboru mínění vlády ve věcech nedohodnutých oficielně sděliti.
doktor Tobolka Tobol Vídeň
14 article
Finanční předlohy. Z Vídně, 25. listopadu. Správce ministeria f- nancí svob. pán dr. Engel jednal dnes a posl. drem. Funkem a drem. Rašinem o uvolněn prací berního výboru, ve kterém projednání vládn předlohy o úlevách daně domovaí ná- sledkem obstrukce zástupců městských uvázlo Bar. Engel prohlásil, že 15, prosince t. r. předložt návrh reformy daněčinžovní, jenž bude ze- jména obsahovati zvýšení slevy z 121/27% na 15 0 rozmnožení odpočítatelných srážek a úpravu osvo- bození. Vedle toho projevil ochotu vyjíti vstří přáním stran úpravy řízení parifika čního. Tím po- dařilo se doeiliti, že úlevý na dani třidní budou se upravovati současně s úpravou daně čínžovní. Zá- roveň prohlásil správce ministerstva financí, že zákon o drahách lokálních podán bude v polovině prosince. K úhradě výdajů tímto zákonem způso- bených bude žádati projednání druhé serie f- nančních předloh: daně ze sirek, zvýšení po platků dědických, úpravu poplatků pojišťovacích daně dividendové ve spojení s úlevami no- vým akciovým společnostem, a reformy výd ěl. kové daně podniků veřejným účtováním po- vinných. Mimo to předloží vláda zákon, a kterým zvyšují se soudní poplatky a zavádě- se v trestnim řízeni při žalo bách soukromých. Haličská krise. Z Vídně, 25. listopadu. (K. k.) Listy sdělu Předseda ukrajinského klubu post
doktor Engel Funk Vídeň
15 article
Konstantin Levický dostavil se včera od- poledne k předsedovi mínisterstva hr. Stürgkho- vi a oznámil mu poslední usnesení klubu ukrajin- ských zemských poslanců ve Lvově. Předseda mi- nisterstva prohlásil, že sice uznává, že se situa- ce úsnesením ukrajinského zemského klubu stala vážnější, vyslovil však naději. že Rusíni v parlamentě nezaujmou malicherného stanoviska, aby dosavadní vymoženosti ve vyrov- nání nebyly zmařeny. Poukázal na krátkou dobu. jakou má parlament ještě k dlsposici pro své na- léhavé práce. Očekává, že posl. Levický bude pů- sobiti na svůj klub, aby v pracích poslanecké sně- movny nenastala vážnější překážka. Posl. L e vi cký prohlásil, že nemůže dátl urč ity s1ib, poněvadž musí vyčkati rozhodo muti klubu. Večer konala se v saloně místo- předsedy Romančuka porada rusínských poslktneů přílomných ve Vidní. nton Posl. dr. Levický podal zprávu o své rozmluv s předsedou ministerstva. Rozhodnutí ponechán plenu klubu, které jest svoláno na dnešek v 9. hod dopoledne. loe
Konstantin levický Rusín Posl Romančuk levický Lvov
17 article
Arcivévodkyně Marie. Z Terstu, 24. lístopadu. (K. k.) Po několika nedělním pobytu na Miramare odjela paní arcivé- vodkyně Marle Josefa se svou družinou večer do Vidně. Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 25. listopadu. (K. k. uht) Předsed Bečthy zahajuje schůzi v půl 11. hod. dopol Pokračuje se v povšechné rozpravě o tisko v relormě. Posl. Hugo Krolopp (str. práce) je pro před lohu, žádá však o některé změny. Posl. Emerich Ivanka (košutovec) mluv proli předloze. Posl. Mez5ssy (str. úst.) polemisuje s jed- notlivými řečníky většiny a velebí zásluhy Vaszo- nyho o očistu veřejného života. Vaszonymu byla nabízena místa ve velkých ústavech, ale Vaszonyi je zamítl, aby si zachoval svou politiekou nend- vislost. Oproti tomu ví řečník, že předseda sně- movny byl zvolen do ředitelství velké uhlářské společnosti. Mistopředseda Saghy přerušuje řeč- níka a prohlašuje, že fo nikterak nesouvísí s pro- jednávanou cenovou zákona. (Velký povyk na le- vici. — Výkřiky. Poslanec většiny volár A odku máte vy své jměni?) Posl. Mezössy prohlašuje dále: V mém jmě ní není ant haléře, jehož bych nebyl nabyl pocti- vým způsobem, [Dlouhotrvající eljen“ na levici. Potom kritisuje jednotlivá ustanovení předlohy a praví: Jsou-li některé čásopisy vylučovány z pro- deje ná nádražích, pak jest to zřejmým subvenco- váním listé, podporujteích vládu. Vláda měla vůbe odložiti reformu tisku na klidnější doby. Potom zmínil se řečník několikráte o přelíčení s Desym. sle předseda jej vždy upozornil, aby se neodchy- loval od věci. Při tem docházelo k hlučným výje- vům, za nichž byli někteří poslanci voláni něko- likráte ku pořádku.
Marie Josef Bečthy Posl Hugo Krolopp Emerich Ivanka Mistopředseda Terst Miramar Pešť
18 article
Odročený proces proti uherským Rusům. Z Peštl, 24. listopadu. (K. k. uh.) Oproli opaš- ným zprávám sděluje se s příslušného místa, že proces pro velezrádu, zahájený s 94 uherskými Ru- síny, byl odročen pouze z justičněstechnických dá vodů a že v prosinci dojde k přelíčení. ieV- Nový skapdál z Jtalit. o Z Říma, 25. listopadu. Tady kolují pověsti, ž vyjde na jevo nový skandál. Několik členů sně- movny bylo podplaceno, když jednalo se o pojišto- vací monopol. Studentské demonstrace v Madridu. Z Madridu, 24. listopadu. (K. k.) U Puerty del Sol uspořádali studenti večer lomoznou demonstra- ci. Policie několikrát zakročila, při čemž byli dva studenti lehce raněni. Také jeden policista byl ra- něn Četné bsoby byly zatčeny, většina ze zatěe- ných byla však zase propuštěna.
Rus Řím Madrid Puert del Sol
19 article Omylem překročená francouzská hranice.
Omylem překročená francouzská hranice. Z Paříže, 24. listopadu. [K. k.) Havasova agenee oznamuje z Remiremontu: 12 německých důstojni- ků 5. mühlhúzského jizdního mysliveckého pluku vstoupilo v průsmyku Busanýském omylem na fran- couzskou půdu. Spatřivše francouzského listonoše byli důstojníci upozorněni na svůj omyl a vrátil se zase na německou půdu.
Havasův Paříž
20 article
údl itegě le
21 article
slno Chystané poselství presidenta Wilsona. Z Washingtonu, 24. listopadu. (K. k.) Presiden Wilson chce své poselství do zitřka dokončiti. Bu- de v příštím týdnu brzy po sejití se kongresu pře čteno v řádné schůzi. Praví se, že Wilson zamýšl důrazně vytknouti nezbytnost rychlého rozřesen reformy v měně a ve velkých obrysech rozvínoui stanovisko demokratů vtrustovém zákonodárství ponechati však výboru, aby navrhl zvláštní pro- středky k nápravě. Poselství vyličí také situac v Mexiku až do dne, kdy bylo sepsáno. oodo
Wilson Presiden Wilson Washington Mexiko
22 article
Mexiko a Spojené státy. Z Washingtonu, 24. listopadu. (K. k.) President Wilson vyslovil dnes uspokojení, že stanoviska za- hraničních vlád v mexické otázce jsou veskrze přá- telská a svědčí o přání co možná vždycky spolu- pracovati se Spojenými státy. o Cízí válečné lodi k Mexiku. Z Vancouveru, 29. listopadu. [K. k.) Kanadský dělový člun vyplul věera z Esquimaltu do meri- ckých vod, kde spolu s brilskou válečnou lod Algerine, která vyelula v pátek, má skýtat ochranu břitským poddaným Události na poloostrov balkánském. mi Pověsti o bulharském králi. v Berlina 25 tistopadu „Press. Central“ ozna- muje, že král Ferdinand ještě tento týden vrátí se de Sofle. Ze Sofije, 25. listopadu. Pověsti, že král Fer- dínand vzdá se trůnu, prohlašuji se ve dvorskýci kruzích zeela bezpodstatné. Dodává se, že král s v nejbližších dnech do Sofije vráli Z někdejší srbsko-bulharské smlouvy Z Paříže, 25. listopadul „Matin“ uveřejňuje dnes doslovné znění srb'sko- bul har s k smlouvy uzavřené před první válko balkánsko u. Dle ní uzavřena byla vojenská koavence namiřená nejen proti Turecku, nýbrž ta- ke protiRakousku. Ve smlouvě té stanoveno že kdyby Rakousko za války s Tureckem obsadile vojensky sandžak novo-pazarský. Srbsku na stala by povinnost, vypovědětí válku Rakousku Stejná povinnostbyla by nastala Bul- tápudocn) ej olzlevee Genadiev obviňuje dále ministerstvo Gešova. ob Ze Solije, 25. listopadu. Ministr zahraniční h záležitostí Genadiev prohlásil včera na schůzí vo- ličů, že kabinet Gešova úzavřel spolek se Srbskem a Řeekem, aniž pro válku byly vykonány přípravy. 50.000 mužů po tři neděle byle bez pušek armáda pak neměla žádných obvazů — Pčeom nejkritiětější chvíli, když Rumuni stáli před Sojije vlada uvedki vlast na pokraj záhu by desertovala. harsku.
Wilson Ferdinand Sofle Rumun Mexiko spojený stát Washington Vancouver Esquimalta Berlín Sofijá král Fery Paříž Turecko Rakousko Srbsko Solija Press Central Matin
23 article Vyvrácené zprávy.
Vyvrácené zprávy. Z Říma, 24. listopadu. (K. k.) Agence Stela- nova uveřejňuje tulo notu: Cařihradská zpráva, že lamější Hlalský jednatel a rakousko-uherský vel. vyslanec intervenovali za srbsko-tureckého vyjed- návání, aby do smlouvy byla pojata klausule ohraničení Albanska a provozování Východníe drá- hy, jest naprosto bezpodslatnou. Z Bukurešti, 24. listopadu. [K. k.) Ke zprávě pařížského „Tempsu“, že existuje řecko-srbsko- rumunsko-turecká aliance, píše oficiosní „Polítl- que“: Rumunská prohlásilo od bukurešťského míru několikráte, že si chce v plné míře zachovati vol- nost pohybu. Žádné od té doby se vyskytnuvší pla- ny balkánských spolků neodvrátily ho od tohoto stano viska. Ze Sofije. 25, listopadu. (K. k.) Oproti zprávě zahraničních lislů, že prý korunní prine Boris dl zahraniční sanatoři, prohlašuje „Agence Telegra- phique Bulgare“, že korunní princ těší se úplnému zdraví a dli na zámku Euxinogradu Z řecké sněmovny.
Stela Boris Řím Bukurešť Sofijá srbskýrumunský řecký sněmovna
24 article
Z Athén, 24. Vstopadu. (K. k.) Sněmovna schvá- lila po delší řečí bývalého ministra zahraničníeh záležitostí Kallergise ve druhém čtení athénskou smlopvu a vzala odpověď na trůnní řeč se schvá- lenim na vědomí.bo l o a Řecké časopisy v Caříhradě. otevei ieez Cařibradu, 24.listopadu. (K. k.) Ekumenický patriarchát zakročil asvelkovezíra v a něket erýcho mi- nistrů proti zastavení všech řeckých listů, v Cali- hradě vycházejících. které působilo na řecký ná- rod špalným dojmem. Praví se, že ministři slibili že budou záležitost zkoumati a některým listůn dovoli opět vycházeti. Princ Wied — příští „kníže albanský“. Z Berlína, 25. listopadu. O otázce obsazení následnictví na albanském trůnu bylo rozhodnuto již za návštěvy Kokovceva v Berlíně. Deputa- ce albanských předáků zavítá v prosinci do Po- stupimi, kde prine Wied slouží u vo js ka a nabídne mu albanský trůn. Princ přijme název „kníže albanský. Albanci postupují na Díbru, bu Z Paříže, 25. listopadu. „Matin“ oznamuje, ž velké massy Albanců hnuly se směrem k Dibře hrozí, že město napadnou.
Wied Atény Cali Berlín Paříž
25 article Delegace
Delegace Uherská delegace k usnášení nezpůsobilá set olšZ Vídně, 25. listopadu. (K. k.) Plenární schůze uherské delegac která mělu se konati dnes dopoledne na žádost oposičních uherskýc delegátů a v níž mělo se rokovali o otázce po- užívání parlamentní stráže v delega- cích, jakož i o vyloučení del. Stěpána Rakovszké- ho, byla za necelou minutu skončena, poněvadž vládní strana se do schůze nedostavila a schůze nebyla tedy způsobilou se usnášeti. Schůze zúčast- nili se všichni oposiční delegáti až na del. Štěpána sl. Rakovszkého. Za vládní stranu dostavili se před- seda baron Lang, místopředseda hr. Aug. Žichy dva zapisovatelé a kvestor. Společní ministří a zá- stupci uherské vlády nepřisli Předseda baron Lang zahajuje schůzi po 11. h - diné. Delegát Lovaszy: Kde jsou společní mi- nistři? Předseda: Prvním předmětem schůze jes čtení protokolu minulé schůze. Del. hr. Andrássy žádá o slovo k jednací- mu řádun oe Kvestor del. Telegdy: Nejsme způsobilí se usnášeti. Del. hr. Andrássy: To chtěl jsem též kon- statovali kromě lecčehož jiného. Předseda: Jakmile se vytkne otázka způ sobilosti k usnášení, jest mou povinností, ji konsta- tovati, poněvadž není to předepsáno jen řádem jed- nacím, nýbrž i samým zákonem. Poněvadž není však přitomna anl polovina stanoveného tam počtu delegátů, nemůžeme rokovati, a končim tudí sehůzi. (Oposice volá: Utíkají odtud, většina pro- sleei dloe vádí obstrukci.) Schůze byla potom skončena.
Štěpán slečna Lang Aug Del Andrássy Vídeň
26 article
Po plenární schůzi odebrali se oposičn delegáti do paláce Windisc h- Graetzova, kda rokovali o své další taktice. Jak sděluje „Budapester Korrespondenz“ ozná- mil před schůzí předseda baron Lang hr. Andrássy- mu, že bude objektivně pečovati o zachování jedna- cího řádu. Chce umožniti oposici, aby projevila v plenu své námitky a hodlá svolati tudíž na ponděl dopoledne plenární schůzi, jejíž první předmět má oposici tuto možnost poskytnouti. Toto opatřen učiní jako objektivní předseda a nevyžaduje za t žádné úisluhy. Příští plenární schůze uherské de- legace koná se v ponděli v 10 hodin do poledne. Risska rada. oslanecká sněmovna. Schůze 177. (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.) Z Vídně, 25. listopadu. Sněmovna je neobyčejně hojně navštíve- na. Poslanci všech stran sjelí se ke hla so- vání o danilihové. Zpravodaj většin finančního výboru prof. dr. Stei nw e nder pronesl svůj proslov velmi stručně za vše- obecného rozruchu. Na to zahájeno hla- sování. Přijat návrh, aby o mimorit- ním votu dra. Diamanda v příčině lihové dáně K 1.10 na litr alkoholu hlasovale se dle jmen. Takové hlasování trvá skoro ho- dinu.ose odšonodil vloe
Lang Andrássy profesor doktor Stei Vídeň Windisce hGraetzov Budapester Korrespondenz
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dokumenty.
29 article
Časem chceme se o Hivotě dělníků, o tom, c si myslí o světě, o sobě a o jiných, i o práci, a tře- bas také o tom, co věří, dověděti něco přímo od nich a něco bližšího, než nám mohou pověděli je- jich agitátoři, žurnalisté a poslanci, jejich noviny a brožury, socialní romány a celá literatura social- ní otázky. Kdo se nemůže pláti sám, nalezne ná- hradu v materiálu velmi zajímavé ankety, kterou docent Levenstein podnikl mezi 8000 německými dělníky. dand mn ěe Nejhorší žaloby ozvaly se tu prou jedno- tvárnosti práce. Nějaký horník, ovšem dotčený literaturou, píše: „V brutálním procesu práce upadá cena lidství. Když jako dělník, ponořen do hluku práce v dole, přemýšlím jak to, že na mně kletba práce lpí tak olověnou tíhou, tu bych divocea ječivě vykřikl zuřivostí a vnitřním vztekem. Ale musím mlčet, musím se skrýt do svého srdce — ač přece mi hluboko v hrudi sténá k smrti znavená duše. Denně strhován do geologických hloubek zuhelnatělého pralesa, chladím svoje zmučené čelo na skalách Jury. Opravdus ohavná kletba lpí na této práci. Jako pohřebuf píseň sktřípá to ce den do uší. Musíme mit svoje kvantum oh, jak jsem unaven a zilučen — ještě několik lopat uhlí — jak doléhá horko — pořád ještě uhlí — ještě několik — dozorce žádá uhlí — bídná dřina — svinstvo — uhlí — ublí — uhli!“ A jiný, prostší, soustružník železa: „Myslete si, že jste už po 24 roků každý den ráno vzal mlýnek a pak po 11—13 hodin co den na akkord mlel, pak snad pochopite, jak nás naše práce zajímá.“ Jiný, vozičkář v dolech, pra- cuje už 10 roků s koněm »Viktorem«: „Když napolo usnu, myslím vždy, že jsem opět v dole a često volám, jak vypravuje žena: Hý. Viktore, hý! Dělám tedy dvě šichty denně a probouzím se obyčejně docela zpocen.
Viktor
30 article
Jiná otázka zněla: nač myslite při prá- ei? „Zda bychom si nemohli vydělati chléb na den- ním světle“, odpovědělo několik horníků. Anebot „Kdyby už jen byla šichta.“ Horší je: „Myslit ne- možno, protože musím dát pozor na skály, abych nchránil svůj život.“ A jiný, který to zkusil: „Jed- nou mne myšlení při práci stálo dva prsty.“ Anebot 3a vlannol uie „Myslim na prokleté trápení zde dolé, a pak ještě mít slib, že po smrti přijdeme do pekla!“ V tomté směru jiný: „Když pozoruji sebe a jiné kamarády jak jím teče pot s jěla, neboť košile při práci ne- mají, pak myslím na boží pořádek ve světě.“ Anebe krátee: Nedá se nic myslit, jen proklínal. Skoro samotě stojí dvacitiletý tkadlec, jenž napsal „Milý pane, jsem mlád a chei k vám býti upřímný
31 article
Nemám-li nic zvláštníbo, tak myslím na svou mi- lou.“ Skoro všichni ostatní mysli na zlý svět, od- povídají úsečně. „všecko na mně leží“ anebo: „mně je všecko jedno“, a jeden konečně: „To mne velm hněte, že přílis málo vydělám, a vůbec žádným vla- stencem nebudu.“ Za to etižádostivý dělník ze Slez- ska odpověděl. „Mrzí mne, že vydělám tak málo protože jinak by si mne můj zaměstnavatel více vá- žil. Mohl bych s ním častějí zajtli do restaurace vypíti s ním láhev vína nebo sektu a míti v kapse pár dobrých cigar a pak by měl ke mně ohled kdežto za těch pár fenyků teď nemohu uživit ro- „Čím byste byl neiraději?“, zněla jnná otázka, a špičatá odpověď na nl. Pastorem, nebot ten má zejtra jen půl hodiny pracovní doby.“ Jiý horník: „Chtěl bych být pelským agitátorem, ale nenmím dobře psát.“ Na otázku: „co byste děl a a co byste si koupil, kdybyste měl dosti času peněz“ odpovědělo dvacet materialistů: „vzal bych si čtyři ženy“. Skromnější odpověď zněla: „Šel bych s holkou na procházku a dopřál bych si lenší stravu., ne jako teď, kdy přijdu z šichly a do- stanu suchě brambery.“ Podobně zní odpověď: „ Šel bych každý den na procházku a pozoroval bedlivě svět. jinak přijde smri a já zmízím jako čery v ze- mi.“ Dále už mysli jiný: „Vzal bych ženu na pro- cházku a koucil bych si víllu a krásnou zahradu- Do přírody touží jich velmi mnoho, vůhec po od- počinku. Nezapomínají však na jiné: „Když přijdu z práce, naobědvám se, vypiji sklentci piva a přečtu si noviný a až budu hotov, půjdu k našemu důvěr.
Pastor
32 article
níku a pohovořím si s ním. Potom si postavím vlast- ní dům a také bych rád u nás rozšířil organisaci neboť lidé jsou tu ještě strašně zaslepení.“ Jiný chce na čerstvý vzduch, čístí rozumné noviny a děli ošatit, aby nemusily běhat bosy. Hlásí se všal i povahy s jemnějšími potřebamit „V létě bych byl zuhrudníkom, chodíl bych s děvčetem na ryby toulal bych se lesem a polem a výsvětloval bych mu život přírody a jejích tvorů.“ Jeden chtěl by pnl
33 article
dinu. jen chodito do kostelá,aby zachránil duši“ . Za t liný, tkadlec,„koupil by si revolver s příslušen- stvím, aby se mohl v případě potřeby bránit Vedle něho stejí nevinné přání: „postavil bych sl demek, choval bych prasata, husy, slepice a holub a založil bych si krásnou zelinářskou zahradu, aby- chom se dosyta najedli“. A otec četné rodiny myslí prozatím jenem na to, by si kouoil postele, aby nemusili společně spát, podobně jiný nenechal by užísvou ženu chodit do práce a koupil by si kuždé dva roky nový oblek, ne až za 4 nebo 5 let Velmi mnozí touží po vzdělání. „Četl bych důležité tlusté knihy, opatřil bych si vědecká díla a noviny. „Vorwäris“ a spisy „Volné Myšlenky“ potom knihu o přírodních léčivech a Goethaa Schillera. Zvědavý lkadlec by si přál „mnoho knih a sice důležitých pro svět a také křesťanských. aby věděl, jak to po smrti na onom světě vypadá“.
Goethaa Schiller
34 article
Jiná otázka týkala se „zvlášlních p řá- ni“. Nejpodivnější odpověď, jež došla, zněla: Přeii si sociálně-demokraticky zemříti“. Za to odpověděl jiný: „Já a žena si přejeme, abychom už neměli dělí... Dělnické ženy žijí ve stálé úzkosti, nebot každá ví, co to znamená, o jedno dítě více: přibude starostí a nouze, neboť výdělku nepřibude.“ Kol- lektivista si přeje, „aby mohl všecko rozdělit, tak aby se na všecky dostalo, potom bychom každý na svém vlastním kusu země mohli dělat, co by- chom chtěli.“ Osmačtyřicelilelý horník naříká: „Chtěl bych se slát invalidou. Ale pokud ještě mohu slát a mám trochu barvy ve tváři, řeknou mi hned, ch, vy ještě můžele pracovati, vy jenom nechoete. Jiný myslí jenom na smrii naby mne ve světě duchů nepřijali špalně“. A i tam jiný leště pamatuje na druhét „nechci nebe, mají-li moji bra- tři strádali v pekle“ „Těší vás to více doma v rodině nebo v ho- spodě? Nějaký Berlíňan odvělil „spíše doma“ ukázal však arch neopatrně své ženě, a ta připsala „mizerný ochlasto, zacházej se mnou tak. jak chce aby v dílně zacházeli s tebou!“ Kompromisní po- vaha odvětila: „Mne to baví doma a v hospodě la- ky. Kořalka se pít může a musí.“ Stejně jiný: „Mo- je potěšení je rodina. Ale alkohol je nepostráda- telný, a kdybych mohl pít pravou žitnou jako pán úřadníci ze zapečetěných lahví, byl bych, Jaké zdravější a víc k dílu, než při pouhě sprostě, ale na lepší to nestačí a proto musím zůstat u sprostě. abych rozptýlil své myšlenky.“ Jiný „pil mléko.
Berlíňan Kořalka
35 article
šumivou limonádu a sladové pivo, ale byl vždycky sláb, za to, co pije alkohol, je mu lép Zajímavě mluvili tázaní o dělnickém hnu- t1. Jedněho vyléčilo, neboť jnež se seznámil s ten- dencemi a konečným cílem strany, měl pořád kon- fiikty a policií (krádež, hrubá výtržnost) a seděl dva reky, ale co se zúčastní hnutí, nedopustil se fcho nejmenšího. Jiný ovšem odpovídá: „Kdybychom ne- donfali ve stranu, tak bychom na ni neplatili“,a další „teď užaví, že se svobody nedosáhnedjenem příspěvky a hlasovacími listky, nebo když se po- staví na jeviště a zpívá dělnické písně“. Filosofický starý tkadlec vyznává: „Nie nevěřím na stát bu- doucnosti JJenom tehdy může býti lépe, budou-l se lidé šlechtit jako stromy. A skeptik-odborál soudí: „Odborové sdružení mají, hlavně za účel dosaditi hodně úřadníků a opatřiti svatému byro- kratismu fučné prebendy.“ av Nadolazo vdře odpbvidáš jedena z tázanýeh upřímně: „v lom jsem jako statisice jiných pokryt- cem“. Podobně jedná jiný, jenž „nevěří v boha. ale z církve jestě nevystoupil, protože věc nen ještě dosti populárn Třetí však ohlašuje, že vy- stoupí, prolože se nedá od popů napalovat“. Jiny konečně „věří vy pána bcha, ale jeho přání se mu ještě nevyplnila“. A nechybí eynik, jenž „věří, že několik liber masa dá dobrou polěvkou, víe nic“
Jin
36 article
Sstím souvisív otázka o četbě. Mnozí dělníci pdíla sama ještě aneho sprozatím“ nečetli. Jiní četl „Naholul a podobné spisy, anebo „knihy vědecké. (heosofické a okkultistické“ anebo „náboženské a o loupežných rytířích a loupežnicích“ Mnohem radostněji dopadly odpovědí na otár- ku. čocíti v přtrodě. Dosti je rozhořčených kteří odpověděli bruskně, ochoditi. lesem se po trestem zapovídá“ anebo „myslím si, kdyby byl měj“. Ale je tu i pathetický výkřik: „Čert vezmi celou kulturu, vezmi páchnoueí doly, začuzená města, špinavé ulice a byty, egoistické lidi a mo- derní barbary.“ Je tu dále doznání: „když si lebnu v lese na zem, nedostanu se k myšlení, neboť hne úsnu“, jiný si myslí: „kéž by byl. les můj, oživil bych ho různými zvířaty, hlavně pláky a zřídil bych tam lesní krěmu a prodával byl alkoholu prost nápoie“: nepokleslý tkadlec pak napsal: „Myslím sii ten les chci dobýt pro svoje potomky“. A jiny konečně: „když jsem o samotě, myslim na lásku čte uzne zprávy.
Naholul vědecký
37 article
Herečka zavraždíla svého partnera. V zá- kulisí divadla v Tomsku odehrálu se tragedie, kte- rou zaplatil jeden z herců životem. Herecká spo- lečnost ředítele Galského, která pořádá v městě pohostinské hry, byla rozmnožena několika míst- nimi ochetníky. Jednomu z nich, povoláním úřad- níku vojenské kanceláře guvernérovy, stala se ve třetím aktu nehoda. Cítil, že mu povoluje nalepený vous a ze strachu, aby se nestal směšným, kdyby mu vous spadl, odešel za kulisy, kde si vous opět nalepil. Jeho partnerka, která si nedovedla vysvě- tliti jeho náhlý odchod s jeviště, pozbyla ducha- přítomnosti, přestala mluvit a na scéně povstala trapná pausa. To herečku nesmírně rozzlobilo,a jakmile pak oba opustili scénu, vrhla se na ochot- níka a dala mu poliček. Uražen a rozrušen zvolal napadený. „Ruce komediantky nesmějí se dotknou- ti obličeje šlechticoval“Těmito slovy rozlfcená herečká vytrhla nejbližšímu statistovi dýku z ruky a vrazila ji svému partneroví do prsou s takovou silou, že se skácel k zemí mrtev.
Galský Tomsk
38 article
— Zmařený lup v císařském loveckém zámku Z Vídně, 25. listopadu. [K. k.) Korespondene Weissova oznamuje z Mürzzuschlagu: V noci z 23 na 24. t. m. zpozoroval četník na obhlídce v Müra- stedgu v jednom okně cisařského loveckého zámku mdlou světelnou záři. Zpravil o tom okamžitě zá- meckého hlídače a hostinského nedaleko zámku a na to vnikl do zámku. V téže chvíli vyskočil ze zámku divokými skoky jakýši muž a dal se na útěk. Hned na to ukázal se druhý muž, který chtěl rov- něž utéci, ale byl četníkem chycen. Ukázalo se, že oba lupiči připravili sí k odnesení bohatou kořist. pozůstávající z četných stříbrných předmětů, stří- brných příborů, kuřáckých rekvisit a jiných věcí. Zatčený jest několikráte již trestaný 41letý Otto Schimek z Pešti, jeho uprchlý společník jmenuje se Josef Hofmann a byl již rovněž mnohokráte tre- stán. Schimek byl zatím dodán k zdejšímu okres- nímu soudu. = Ruští studenti na švýcarských universitách Protože německé university ztížily cizincům, zvlá- ště Rusům, přístup ke studiu, obraceji se Rusov na university švýcarské. V Bernu je zapsáno pr zimní semestr 157 Rusů, vyjímaje židy. Skoro všichni studují lékařství
Weissův Schimek Hofmann Rus Vídeň Mürzzuschlag Mür Pešť Bern