1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 25. listopadu 1913.
Praha
5
article
Naranninvečerní listy
přediplání sel
v Praze v administraci:
na rnčsle
na čtvrt leta 8 K —
a s dvoji donáškou
na měsíc. . .. 2 K 54h
na čtvrt leta. .7 k el
ne másla ve fillálkách
Podron K or
na měste.
na čsvrt ista .. . 8 K on
a dvoji zásilkou
na měsle
na dtvrt lsta . . . . 1I K 0h
Praha
6
article
lza
ecernu
amí-
7
article
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . za s
večerní
na
Ve fliálkách na venkově
ranni dislo . . . . . .
večerní
Inseráty
platí se botově napřec
Předplscení a inserty přijin
ndmanistrace v Marianské nl.,
Tam nschásejí se ten
redakce, tlskárna a skpedle-
„Národnich Llstů“
Enkopiny se nevenesj
Národnich Llstus
9
article
vollo sr V Praze, 25. listopadu.
Začne-li se o nějakém ministrovi houžev
naté tvrdit, že odstoupí nebo že bude musi
odstoupit, konči to zpravidla opravdovým od-
stoupením. Psychologie širokých vrstev je to-
ho rázu, že pomalu přivyká na rozšiřované
zprávy, přijímá je za své a jedná podle nich
Vladaři nepodléhají sice tak snadno vlivu
změn přízně občanů, vypracovali si již dávno
systém vladařovy nezodpovědnosti, ale jsou
země, kde monarchistické tradice stále sla-
běji působí na široké vrstvy, jak to vidíme
zvláště u románských národů, které postupně
přecházejí k republikánskému zřízeni, a jsou
státy, kde monarchistických tradie není, jak
to vidíme na Balkáně. Řecko není dávno
osvobozeno a již vystřídalo dvě dynastie a je-
ště nedávno jsme byli svědky zvláštního zje-
vu, že královí synové musili odejít do ciziny
před nespokojenou vojenskou ligou. V Srbsku
po celé stolelí srbské státní svéprávnosti stří-
dají se panovníci z rodu Karaďorděvičů a
Obrenovičů. V Bulharsku tomu bylo podobně
Ven Černá Hora zachovala si delší dobu svou
dynastii.
Není možno vykládat tuto dynastickou
nestálost na Balkáně jen zevními vlivy. Zevní
vlivy by nemohly tak sílně působit ve státé.
kde je mocnější suggesce dynastické tradice,
kde osoba panovníkova se povznáší nad běž-
né státní záležitosti skoro náboženským kou-
zlem. Ale na Balkáně panovníci nejsou panov-
níky z boží milosti, na Balkáně dívají se na
ně jen jako na přirozeně vůdce a správce
státu.
Spravuješ státní záležitostí dobře, po-
držíme tě, a neosvědčíš-li se, můžeš jit po
svých! Tak asi se cítí balkánský občan vůč
svému panovníkovi. Nevidí v něm nic posvát-
ného, ale jen mocnějšího vojevodu, jehož osob-
ní přednosti jsou vždy jedinou zárukou moci.
Obrenovič
Praha
Balkán
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Karadjordjevič
10
article
Je-li vůdce schopný, poslouchá ho četa bez-
podmínečně, ať si jedná sebe despotičtěji. Je-li
však neschopný, dále si ho nevšímají. Tato
psychologie se projevuje i v mladé bulharské
historii. Starý Cankov, který prožil ještě do-
by tureckého jařma, byl srdci bulharského ná-
reda bližší osobností než Ferdinand Kobur-
ský. Jen tak se mohl odvážiti starý Cankov
přijít beze všeho hlášení do knížecího paláce
v Sofiji a tam přímo do očí říci Ferdinandovi:
„Poslouchej, toto nesmíš dělat!“ Ferdinan
musil mlčky vyslechnout výtky starého bul-
harského vůdce. Ferdinand znal politickou
ideologii bulharského lidu a řídil se dle nt.
Vyhrával tím stále. Po 25 let byl jediným
rozhodujícím činitelem v bulharském státě.
Ministerské kabinety měnil podle své vůlea
ony zase vybíraly si poslance podle své po-
třeby. Jen jednou za jeho vladaření při vol-
bách nezvítězilí kandidáti tehdejší vlády —
r. 1901 za ministerského předsedy Radža Pe-
trova, který se rozešel se stambulovisty a byl
poražen demokraty. Jinak vždy bulharský li
pří strašném vládním nátlaku volil s vládou.
Cankov
Kobur
Ferdinand
Ferdinan
Sofija
Radža pe
11
article
Když se Ferdinandovi některá vláda znelíbila,
poslal k ní svého pobočníka Dobrovíče se
vzkazem, aby podala demisi, vyjmenoval nové
ministerstvo, ochotné mu dále sloužit, nove
ministerstvo rozpustilo sobrání, vypsalo nové
volby, při kterých dosáhlo většiny, a vládlo
s touto většinou dotud, dokud zase k němu
neposlal Ferdinand svého Dobroviče a celá ta
lžiústavní hra nezačala znovu.
I nyní se chystá Radoslavova vláda k vol-
bám. Dne 7. prosince má rozhodnout bulhar-
ský lid o tom, zda jeho poslanci budou pod-
porovat rusofobskou vládu či rusofilskou
stranu. Není pochyby, že podle daných pomě-
rů vládní strana i tentokráte zvítězí. Ruso-
filové, kteří vládli před samou válkou se spo-
jencí, nesou před veřejností těžké obvinění
že zavinili bulharskou pohromu.
Ferdinand
Radoslavův
12
article
Ale do politického boje zavlečena byla
tentokráte i osoba panovníkova, Ferdinand
prý je vlastním vinníkem bregalnického útoku.
Proto ho volá bulharská veřejnost na zodpo-
vědnost. Proto se dnes tak houževnatě šíři
pověsti, že se Ferdinand do Bülharska ne-
vrátí a že postoupí trůn synu Borisovi, aby
aspoň pro dynastií zachránil bulharský pre-
stol, nemůže-li ho již zachránit pro sebe. „N.
Fr. Pr.“ tvrdí sice ještě dnes, že diplomaté
nevěří v odstoupení Ferdinandovo. Ale je ná-
padno, že i sám Savov, který byl tak zapleten
do služeb Ferdinandovi, který vyrostl jen jeho
přížní proti přání veřejnosti, se zříká Ferdi-
nanda! Není-li to příznakem toho, že Ferdi-
nandův koráb se topi
Na Balkáně si nezahrávají s konstitučním
formulkami o nezodpovědnosti panovníkově
Tam řeší ty věci zpříma. Někdy kulkou, ně-
kdy pouze vyhnanstvím, ale skoro nikdy ne-
odpouštějí. Totéž se může státi i Ferdina
dovi.
Ferdinand
Boris
Ferdinandův
Savov
Bülharsko
Francie
Balkán
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů
Zakročení poslance dra. Tobolky v příčíně
úpravy platů vysokoškolských profesorů.
Z Vídně, 25. listopadu. Dnes konferova
poslanec dr. Tobolka jako předseda vyučo-
vacího výboru s ministrem kultu a vyučování
drem. ryt. Hussarkem v příčině z přávy
o návrhu na úpravu platů vysoko-
školských profesorů, která nalézá se
jako první část na jednacím pořadu nejblížší
schůze vyučovacího výboru. Dr. Tobol ka
upozornil ministra, že mu není již dále
možno otéto palčivévěci, jak přá-
la si vláda, jednání oddalovatia
že prosí, aby učinila vláda v příčině kon-
fliktů, mezi výborem a vládou nevyřízených.
konečně dle svého slibu před prázdninami da-
ného určité prohlášení. Ministr kultu
a vynčování dr. ryt. Hüssarek prohlásíl, že
tuto věc na nejbližší schůzí mini-
sterské rady uvede na přetřes a že
doujá, že bude mu možno již příští týden
vyučovacímu výboru mínění vlády ve věcech
nedohodnutých oficielně sděliti.
doktor
Tobolka
Tobol
Vídeň
14
article
Finanční předlohy.
Z Vídně, 25. listopadu. Správce ministeria f-
nancí svob. pán dr. Engel jednal dnes a posl.
drem. Funkem a drem. Rašinem o uvolněn
prací berního výboru, ve kterém projednání vládn
předlohy o úlevách daně domovaí ná-
sledkem obstrukce zástupců městských uvázlo
Bar. Engel prohlásil, že 15, prosince t. r. předložt
návrh reformy daněčinžovní, jenž bude ze-
jména obsahovati zvýšení slevy z 121/27% na 15 0
rozmnožení odpočítatelných srážek a úpravu osvo-
bození. Vedle toho projevil ochotu vyjíti vstří
přáním stran úpravy řízení parifika čního. Tím po-
dařilo se doeiliti, že úlevý na dani třidní budou se
upravovati současně s úpravou daně čínžovní. Zá-
roveň prohlásil správce ministerstva financí, že
zákon o drahách lokálních podán bude v polovině
prosince. K úhradě výdajů tímto zákonem způso-
bených bude žádati projednání druhé serie f-
nančních předloh: daně ze sirek, zvýšení po
platků dědických, úpravu poplatků pojišťovacích
daně dividendové ve spojení s úlevami no-
vým akciovým společnostem, a reformy výd ěl.
kové daně podniků veřejným účtováním po-
vinných. Mimo to předloží vláda zákon, a kterým
zvyšují se soudní poplatky a zavádě-
se v trestnim řízeni při žalo
bách soukromých.
Haličská krise.
Z Vídně, 25. listopadu. (K. k.) Listy sdělu
Předseda ukrajinského klubu post
doktor
Engel
Funk
Vídeň
15
article
Konstantin Levický dostavil se včera od-
poledne k předsedovi mínisterstva hr. Stürgkho-
vi a oznámil mu poslední usnesení klubu ukrajin-
ských zemských poslanců ve Lvově. Předseda mi-
nisterstva prohlásil, že sice uznává, že se situa-
ce úsnesením ukrajinského zemského
klubu stala vážnější, vyslovil však naději.
že Rusíni v parlamentě nezaujmou malicherného
stanoviska, aby dosavadní vymoženosti ve vyrov-
nání nebyly zmařeny. Poukázal na krátkou dobu.
jakou má parlament ještě k dlsposici pro své na-
léhavé práce. Očekává, že posl. Levický bude pů-
sobiti na svůj klub, aby v pracích poslanecké sně-
movny nenastala vážnější překážka. Posl. L e vi
cký prohlásil, že nemůže dátl urč ity
s1ib, poněvadž musí vyčkati rozhodo
muti klubu. Večer konala se v saloně místo-
předsedy Romančuka porada rusínských poslktneů
přílomných ve Vidní. nton
Posl. dr. Levický podal zprávu o své rozmluv
s předsedou ministerstva. Rozhodnutí ponechán
plenu klubu, které jest svoláno na dnešek v 9. hod
dopoledne.
loe
Konstantin levický
Rusín
Posl
Romančuk
levický
Lvov
17
article
Arcivévodkyně Marie.
Z Terstu, 24. lístopadu. (K. k.) Po několika
nedělním pobytu na Miramare odjela paní arcivé-
vodkyně Marle Josefa se svou družinou večer do
Vidně.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 25. listopadu. (K. k. uht) Předsed
Bečthy zahajuje schůzi v půl 11. hod. dopol
Pokračuje se v povšechné rozpravě o tisko v
relormě.
Posl. Hugo Krolopp (str. práce) je pro před
lohu, žádá však o některé změny.
Posl. Emerich Ivanka (košutovec) mluv
proli předloze.
Posl. Mez5ssy (str. úst.) polemisuje s jed-
notlivými řečníky většiny a velebí zásluhy Vaszo-
nyho o očistu veřejného života. Vaszonymu byla
nabízena místa ve velkých ústavech, ale Vaszonyi
je zamítl, aby si zachoval svou politiekou nend-
vislost. Oproti tomu ví řečník, že předseda sně-
movny byl zvolen do ředitelství velké uhlářské
společnosti.
Mistopředseda Saghy přerušuje řeč-
níka a prohlašuje, že fo nikterak nesouvísí s pro-
jednávanou cenovou zákona. (Velký povyk na le-
vici. — Výkřiky. Poslanec většiny volár A odku
máte vy své jměni?)
Posl. Mezössy prohlašuje dále: V mém jmě
ní není ant haléře, jehož bych nebyl nabyl pocti-
vým způsobem, [Dlouhotrvající eljen“ na levici.
Potom kritisuje jednotlivá ustanovení předlohy a
praví: Jsou-li některé čásopisy vylučovány z pro-
deje ná nádražích, pak jest to zřejmým subvenco-
váním listé, podporujteích vládu. Vláda měla vůbe
odložiti reformu tisku na klidnější doby. Potom
zmínil se řečník několikráte o přelíčení s Desym.
sle předseda jej vždy upozornil, aby se neodchy-
loval od věci. Při tem docházelo k hlučným výje-
vům, za nichž byli někteří poslanci voláni něko-
likráte ku pořádku.
Marie
Josef
Bečthy
Posl
Hugo Krolopp
Emerich Ivanka
Mistopředseda
Terst
Miramar
Pešť
18
article
Odročený proces proti uherským Rusům.
Z Peštl, 24. listopadu. (K. k. uh.) Oproli opaš-
ným zprávám sděluje se s příslušného místa, že
proces pro velezrádu, zahájený s 94 uherskými Ru-
síny, byl odročen pouze z justičněstechnických dá
vodů a že v prosinci dojde k přelíčení.
ieV- Nový skapdál z Jtalit. o
Z Říma, 25. listopadu. Tady kolují pověsti, ž
vyjde na jevo nový skandál. Několik členů sně-
movny bylo podplaceno, když jednalo se o pojišto-
vací monopol.
Studentské demonstrace v Madridu.
Z Madridu, 24. listopadu. (K. k.) U Puerty del
Sol uspořádali studenti večer lomoznou demonstra-
ci. Policie několikrát zakročila, při čemž byli dva
studenti lehce raněni. Také jeden policista byl ra-
něn Četné bsoby byly zatčeny, většina ze zatěe-
ných byla však zase propuštěna.
Rus
Řím
Madrid
Puert del Sol
19
article
Omylem překročená francouzská hranice.
Omylem překročená francouzská hranice.
Z Paříže, 24. listopadu. [K. k.) Havasova agenee
oznamuje z Remiremontu: 12 německých důstojni-
ků 5. mühlhúzského jizdního mysliveckého pluku
vstoupilo v průsmyku Busanýském omylem na fran-
couzskou půdu. Spatřivše francouzského listonoše
byli důstojníci upozorněni na svůj omyl a vrátil
se zase na německou půdu.
Havasův
Paříž
21
article
slno
Chystané poselství presidenta Wilsona.
Z Washingtonu, 24. listopadu. (K. k.) Presiden
Wilson chce své poselství do zitřka dokončiti. Bu-
de v příštím týdnu brzy po sejití se kongresu pře
čteno v řádné schůzi. Praví se, že Wilson zamýšl
důrazně vytknouti nezbytnost rychlého rozřesen
reformy v měně a ve velkých obrysech rozvínoui
stanovisko demokratů vtrustovém zákonodárství
ponechati však výboru, aby navrhl zvláštní pro-
středky k nápravě. Poselství vyličí také situac
v Mexiku až do dne, kdy bylo sepsáno.
oodo
Wilson
Presiden Wilson
Washington
Mexiko
22
article
Mexiko a Spojené státy.
Z Washingtonu, 24. listopadu. (K. k.) President
Wilson vyslovil dnes uspokojení, že stanoviska za-
hraničních vlád v mexické otázce jsou veskrze přá-
telská a svědčí o přání co možná vždycky spolu-
pracovati se Spojenými státy.
o Cízí válečné lodi k Mexiku.
Z Vancouveru, 29. listopadu. [K. k.) Kanadský
dělový člun vyplul věera z Esquimaltu do meri-
ckých vod, kde spolu s brilskou válečnou lod
Algerine, která vyelula v pátek, má skýtat
ochranu břitským poddaným
Události na poloostrov
balkánském.
mi Pověsti o bulharském králi.
v Berlina 25 tistopadu „Press. Central“ ozna-
muje, že král Ferdinand ještě tento týden vrátí se
de Sofle.
Ze Sofije, 25. listopadu. Pověsti, že král Fer-
dínand vzdá se trůnu, prohlašuji se ve dvorskýci
kruzích zeela bezpodstatné. Dodává se, že král s
v nejbližších dnech do Sofije vráli
Z někdejší srbsko-bulharské smlouvy
Z Paříže, 25. listopadul „Matin“ uveřejňuje
dnes doslovné znění srb'sko- bul har s k
smlouvy uzavřené před první válko
balkánsko u. Dle ní uzavřena byla vojenská
koavence namiřená nejen proti Turecku, nýbrž ta-
ke protiRakousku. Ve smlouvě té stanoveno
že kdyby Rakousko za války s Tureckem obsadile
vojensky sandžak novo-pazarský. Srbsku na stala by
povinnost, vypovědětí válku Rakousku
Stejná povinnostbyla by nastala Bul-
tápudocn) ej olzlevee
Genadiev obviňuje dále ministerstvo Gešova.
ob Ze Solije, 25. listopadu. Ministr zahraniční h
záležitostí Genadiev prohlásil včera na schůzí vo-
ličů, že kabinet Gešova úzavřel spolek se
Srbskem a Řeekem, aniž pro válku byly vykonány
přípravy. 50.000 mužů po tři neděle byle bez pušek
armáda pak neměla žádných obvazů — Pčeom
nejkritiětější chvíli, když Rumuni stáli před Sojije
vlada uvedki vlast na pokraj záhu by
desertovala.
harsku.
Wilson
Ferdinand
Sofle
Rumun
Mexiko
spojený stát
Washington
Vancouver
Esquimalta
Berlín
Sofijá
král Fery
Paříž
Turecko
Rakousko
Srbsko
Solija
Press
Central
Matin
23
article
Vyvrácené zprávy.
Vyvrácené zprávy.
Z Říma, 24. listopadu. (K. k.) Agence Stela-
nova uveřejňuje tulo notu: Cařihradská zpráva, že
lamější Hlalský jednatel a rakousko-uherský vel.
vyslanec intervenovali za srbsko-tureckého vyjed-
návání, aby do smlouvy byla pojata klausule
ohraničení Albanska a provozování Východníe drá-
hy, jest naprosto bezpodslatnou.
Z Bukurešti, 24. listopadu. [K. k.) Ke zprávě
pařížského „Tempsu“, že existuje řecko-srbsko-
rumunsko-turecká aliance, píše oficiosní „Polítl-
que“: Rumunská prohlásilo od bukurešťského míru
několikráte, že si chce v plné míře zachovati vol-
nost pohybu. Žádné od té doby se vyskytnuvší pla-
ny balkánských spolků neodvrátily ho od tohoto
stano viska.
Ze Sofije. 25, listopadu. (K. k.) Oproti zprávě
zahraničních lislů, že prý korunní prine Boris dl
zahraniční sanatoři, prohlašuje „Agence Telegra-
phique Bulgare“, že korunní princ těší se úplnému
zdraví a dli na zámku Euxinogradu
Z řecké sněmovny.
Stela
Boris
Řím
Bukurešť
Sofijá
srbskýrumunský
řecký sněmovna
24
article
Z Athén, 24. Vstopadu. (K. k.) Sněmovna schvá-
lila po delší řečí bývalého ministra zahraničníeh
záležitostí Kallergise ve druhém čtení athénskou
smlopvu a vzala odpověď na trůnní řeč se schvá-
lenim na vědomí.bo l
o a Řecké časopisy v Caříhradě. otevei
ieez Cařibradu, 24.listopadu. (K. k.) Ekumenický
patriarchát zakročil asvelkovezíra v a něket erýcho mi-
nistrů proti zastavení
všech řeckých listů, v Cali-
hradě vycházejících.
které působilo na řecký ná-
rod špalným dojmem. Praví se, že ministři slibili
že budou záležitost zkoumati a některým listůn
dovoli opět vycházeti.
Princ Wied — příští „kníže albanský“.
Z Berlína, 25. listopadu. O otázce obsazení
následnictví na albanském trůnu bylo rozhodnuto
již za návštěvy Kokovceva v Berlíně. Deputa-
ce albanských předáků zavítá v prosinci do Po-
stupimi, kde prine Wied slouží u vo js ka
a nabídne mu albanský trůn. Princ přijme
název „kníže albanský.
Albanci postupují na Díbru, bu
Z Paříže, 25. listopadu. „Matin“ oznamuje, ž
velké massy Albanců hnuly se směrem k Dibře
hrozí, že město napadnou.
Wied
Atény
Cali
Berlín
Paříž
25
article
Delegace
Delegace
Uherská delegace k usnášení nezpůsobilá
set olšZ Vídně, 25. listopadu. (K. k.)
Plenární schůze uherské delegac
která mělu se konati dnes dopoledne
na žádost oposičních uherskýc
delegátů a v níž mělo se rokovali o otázce po-
užívání parlamentní stráže v delega-
cích, jakož i o vyloučení del. Stěpána Rakovszké-
ho, byla za necelou minutu skončena, poněvadž
vládní strana se do schůze nedostavila a schůze
nebyla tedy způsobilou se usnášeti. Schůze zúčast-
nili se všichni oposiční delegáti až na del. Štěpána
sl. Rakovszkého. Za vládní stranu dostavili se před-
seda baron Lang, místopředseda hr. Aug. Žichy
dva zapisovatelé a kvestor. Společní ministří a zá-
stupci uherské vlády nepřisli
Předseda baron Lang zahajuje schůzi po 11. h -
diné.
Delegát Lovaszy: Kde jsou společní mi-
nistři?
Předseda: Prvním předmětem schůze jes
čtení protokolu minulé schůze.
Del. hr. Andrássy žádá o slovo k jednací-
mu řádun oe
Kvestor del. Telegdy: Nejsme způsobilí se
usnášeti.
Del. hr. Andrássy: To chtěl jsem též kon-
statovali kromě lecčehož jiného.
Předseda: Jakmile se vytkne otázka způ
sobilosti k usnášení, jest mou povinností, ji konsta-
tovati, poněvadž není to předepsáno jen řádem jed-
nacím, nýbrž i samým zákonem. Poněvadž není
však přitomna anl polovina stanoveného tam počtu
delegátů, nemůžeme rokovati, a končim tudí
sehůzi. (Oposice volá: Utíkají odtud, většina pro-
sleei
dloe
vádí obstrukci.)
Schůze byla potom skončena.
Štěpán slečna
Lang
Aug
Del
Andrássy
Vídeň
26
article
Po plenární schůzi odebrali se oposičn
delegáti do paláce Windisc h-
Graetzova, kda rokovali o své další taktice.
Jak sděluje „Budapester Korrespondenz“ ozná-
mil před schůzí předseda baron Lang hr. Andrássy-
mu, že bude objektivně pečovati o zachování jedna-
cího řádu. Chce umožniti oposici, aby projevila v
plenu své námitky a hodlá svolati tudíž na ponděl
dopoledne plenární schůzi, jejíž první předmět má
oposici tuto možnost poskytnouti. Toto opatřen
učiní jako objektivní předseda a nevyžaduje za t
žádné úisluhy.
Příští plenární schůze uherské de-
legace koná se v ponděli v 10 hodin do
poledne.
Risska rada.
oslanecká sněmovna.
Schůze 177.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 25. listopadu.
Sněmovna je neobyčejně hojně navštíve-
na. Poslanci všech stran sjelí se ke hla so-
vání o danilihové. Zpravodaj většin
finančního výboru prof. dr. Stei nw e nder
pronesl svůj proslov velmi stručně za vše-
obecného rozruchu. Na to zahájeno hla-
sování. Přijat návrh, aby o mimorit-
ním votu dra. Diamanda v příčině
lihové dáně K 1.10 na litr alkoholu hlasovale
se dle jmen. Takové hlasování trvá skoro ho-
dinu.ose odšonodil vloe
Lang
Andrássy
profesor
doktor
Stei
Vídeň
Windisce hGraetzov
Budapester Korrespondenz
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dokumenty.
29
article
Časem chceme se o Hivotě dělníků, o tom, c
si myslí o světě, o sobě a o jiných, i o práci, a tře-
bas také o tom, co věří, dověděti něco přímo od
nich a něco bližšího, než nám mohou pověděli je-
jich agitátoři, žurnalisté a poslanci, jejich noviny
a brožury, socialní romány a celá literatura social-
ní otázky. Kdo se nemůže pláti sám, nalezne ná-
hradu v materiálu velmi zajímavé ankety, kterou
docent Levenstein podnikl mezi 8000 německými
dělníky.
dand mn ěe
Nejhorší žaloby ozvaly se tu prou jedno-
tvárnosti práce. Nějaký horník, ovšem dotčený
literaturou, píše: „V brutálním procesu práce upadá
cena lidství. Když jako dělník, ponořen do hluku
práce v dole, přemýšlím jak to, že na mně kletba
práce lpí tak olověnou tíhou, tu bych divocea
ječivě vykřikl zuřivostí a vnitřním vztekem. Ale
musím mlčet, musím se skrýt do svého srdce — ač
přece mi hluboko v hrudi sténá k smrti znavená
duše. Denně strhován do geologických hloubek
zuhelnatělého pralesa, chladím svoje zmučené čelo
na skalách Jury. Opravdus ohavná kletba lpí na
této práci. Jako pohřebuf píseň sktřípá to ce den
do uší. Musíme mit svoje kvantum oh, jak jsem
unaven a zilučen — ještě několik lopat uhlí — jak
doléhá horko — pořád ještě uhlí — ještě několik
— dozorce žádá uhlí — bídná dřina — svinstvo —
uhlí — ublí — uhli!“ A jiný, prostší, soustružník
železa: „Myslete si, že jste už po 24 roků každý
den ráno vzal mlýnek a pak po 11—13 hodin co
den na akkord mlel, pak snad pochopite, jak nás
naše práce zajímá.“ Jiný, vozičkář v dolech, pra-
cuje už 10 roků s koněm »Viktorem«: „Když napolo
usnu, myslím vždy, že jsem opět v dole a često
volám, jak vypravuje žena: Hý. Viktore, hý! Dělám
tedy dvě šichty denně a probouzím se obyčejně
docela zpocen.
Viktor
30
article
Jiná otázka zněla: nač myslite při prá-
ei? „Zda bychom si nemohli vydělati chléb na den-
ním světle“, odpovědělo několik horníků. Anebot
„Kdyby už jen byla šichta.“ Horší je: „Myslit ne-
možno, protože musím dát pozor na skály, abych
nchránil svůj život.“ A jiný, který to zkusil: „Jed-
nou mne myšlení při práci stálo dva prsty.“ Anebot
3a vlannol
uie
„Myslim na prokleté trápení zde dolé, a pak ještě
mít slib, že po smrti přijdeme do pekla!“ V tomté
směru jiný: „Když pozoruji sebe a jiné kamarády
jak jím teče pot s jěla, neboť košile při práci ne-
mají, pak myslím na boží pořádek ve světě.“ Anebe
krátee: Nedá se nic myslit, jen proklínal. Skoro
samotě stojí dvacitiletý tkadlec, jenž napsal
„Milý pane, jsem mlád a chei k vám býti upřímný
31
article
Nemám-li nic zvláštníbo, tak myslím na svou mi-
lou.“ Skoro všichni ostatní mysli na zlý svět, od-
povídají úsečně. „všecko na mně leží“ anebo: „mně
je všecko jedno“, a jeden konečně: „To mne velm
hněte, že přílis málo vydělám, a vůbec žádným vla-
stencem nebudu.“ Za to etižádostivý dělník ze Slez-
ska odpověděl. „Mrzí mne, že vydělám tak málo
protože jinak by si mne můj zaměstnavatel více vá-
žil. Mohl bych s ním častějí zajtli do restaurace
vypíti s ním láhev vína nebo sektu a míti v kapse
pár dobrých cigar a pak by měl ke mně ohled
kdežto za těch pár fenyků teď nemohu uživit ro-
„Čím byste byl neiraději?“, zněla jnná
otázka, a špičatá odpověď na nl. Pastorem, nebot
ten má zejtra jen půl hodiny pracovní doby.“ Jiý
horník: „Chtěl bych být pelským agitátorem, ale
nenmím dobře psát.“ Na otázku: „co byste děl a
a co byste si koupil, kdybyste měl dosti času
peněz“ odpovědělo dvacet materialistů: „vzal bych
si čtyři ženy“. Skromnější odpověď zněla: „Šel
bych s holkou na procházku a dopřál bych si lenší
stravu., ne jako teď, kdy přijdu z šichly a do-
stanu suchě brambery.“ Podobně zní odpověď: „ Šel
bych každý den na procházku a pozoroval bedlivě
svět. jinak přijde smri a já zmízím jako čery v ze-
mi.“ Dále už mysli jiný: „Vzal bych ženu na pro-
cházku a koucil bych si víllu a krásnou zahradu-
Do přírody touží jich velmi mnoho, vůhec po od-
počinku. Nezapomínají však na jiné: „Když přijdu
z práce, naobědvám se, vypiji sklentci piva a přečtu
si noviný a až budu hotov, půjdu k našemu důvěr.
Pastor
32
article
níku a pohovořím si s ním. Potom si postavím vlast-
ní dům a také bych rád u nás rozšířil organisaci
neboť lidé jsou tu ještě strašně zaslepení.“ Jiný
chce na čerstvý vzduch, čístí rozumné noviny a děli
ošatit, aby nemusily běhat bosy. Hlásí se všal
i povahy s jemnějšími potřebamit „V létě bych byl
zuhrudníkom, chodíl bych s děvčetem na ryby
toulal bych se lesem a polem a výsvětloval bych
mu život přírody a jejích tvorů.“ Jeden chtěl by
pnl
33
article
dinu.
jen chodito do kostelá,aby zachránil duši“ . Za t
liný, tkadlec,„koupil by si revolver s příslušen-
stvím, aby se mohl v případě potřeby bránit
Vedle něho stejí nevinné přání: „postavil bych sl
demek, choval bych prasata, husy, slepice a holub
a založil bych si krásnou zelinářskou zahradu, aby-
chom se dosyta najedli“. A otec četné rodiny myslí
prozatím jenem na to, by si kouoil postele, aby
nemusili společně spát, podobně jiný nenechal by
užísvou ženu chodit do práce a koupil by si kuždé
dva roky nový oblek, ne až za 4 nebo 5 let
Velmi mnozí touží po vzdělání. „Četl bych
důležité tlusté knihy, opatřil bych si vědecká díla
a noviny. „Vorwäris“ a spisy „Volné Myšlenky“
potom knihu o přírodních léčivech a Goethaa
Schillera. Zvědavý lkadlec by si přál „mnoho knih
a sice důležitých pro svět a také křesťanských.
aby věděl, jak to po smrti na onom světě vypadá“.
Goethaa Schiller
34
article
Jiná otázka týkala se „zvlášlních p řá-
ni“. Nejpodivnější odpověď, jež došla, zněla: Přeii
si sociálně-demokraticky zemříti“. Za to odpověděl
jiný: „Já a žena si přejeme, abychom už neměli
dělí... Dělnické ženy žijí ve stálé úzkosti, nebot
každá ví, co to znamená, o jedno dítě více: přibude
starostí a nouze, neboť výdělku nepřibude.“ Kol-
lektivista si přeje, „aby mohl všecko rozdělit, tak
aby se na všecky dostalo, potom bychom každý
na svém vlastním kusu země mohli dělat, co by-
chom chtěli.“ Osmačtyřicelilelý horník naříká:
„Chtěl bych se slát invalidou. Ale pokud ještě
mohu slát a mám trochu barvy ve tváři, řeknou
mi hned, ch, vy ještě můžele pracovati, vy jenom
nechoete. Jiný myslí jenom na smrii naby mne
ve světě duchů nepřijali špalně“. A i tam jiný leště
pamatuje na druhét „nechci nebe, mají-li moji bra-
tři strádali v pekle“
„Těší vás to více doma v rodině nebo v ho-
spodě? Nějaký Berlíňan odvělil „spíše doma“
ukázal však arch neopatrně své ženě, a ta připsala
„mizerný ochlasto, zacházej se mnou tak. jak chce
aby v dílně zacházeli s tebou!“ Kompromisní po-
vaha odvětila: „Mne to baví doma a v hospodě la-
ky. Kořalka se pít může a musí.“ Stejně jiný: „Mo-
je potěšení je rodina. Ale alkohol je nepostráda-
telný, a kdybych mohl pít pravou žitnou jako pán
úřadníci ze zapečetěných lahví, byl bych, Jaké
zdravější a víc k dílu, než při pouhě sprostě, ale
na lepší to nestačí a proto musím zůstat u sprostě.
abych rozptýlil své myšlenky.“ Jiný „pil mléko.
Berlíňan
Kořalka
35
article
šumivou limonádu a sladové pivo, ale byl vždycky
sláb, za to, co pije alkohol, je mu lép
Zajímavě mluvili tázaní o dělnickém hnu-
t1. Jedněho vyléčilo, neboť jnež se seznámil s ten-
dencemi a konečným cílem strany, měl pořád kon-
fiikty a policií (krádež, hrubá výtržnost) a seděl dva
reky, ale co se zúčastní hnutí, nedopustil se fcho
nejmenšího. Jiný ovšem odpovídá: „Kdybychom ne-
donfali ve stranu, tak bychom na ni neplatili“,a
další „teď užaví, že se svobody nedosáhnedjenem
příspěvky a hlasovacími listky, nebo když se po-
staví na jeviště a zpívá dělnické písně“. Filosofický
starý tkadlec vyznává: „Nie nevěřím na stát bu-
doucnosti JJenom tehdy může býti lépe, budou-l
se lidé šlechtit jako stromy. A skeptik-odborál
soudí: „Odborové sdružení mají, hlavně za účel
dosaditi hodně úřadníků a opatřiti svatému byro-
kratismu fučné prebendy.“
av Nadolazo vdře odpbvidáš jedena z tázanýeh
upřímně: „v lom jsem jako statisice jiných pokryt-
cem“. Podobně jedná jiný, jenž „nevěří v boha.
ale z církve jestě nevystoupil, protože věc nen
ještě dosti populárn Třetí však ohlašuje, že vy-
stoupí, prolože se nedá od popů napalovat“. Jiny
konečně „věří vy pána bcha, ale jeho přání se mu
ještě nevyplnila“. A nechybí eynik, jenž „věří, že
několik liber masa dá dobrou polěvkou, víe nic“
Jin
36
article
Sstím souvisív otázka o četbě. Mnozí dělníci pdíla
sama ještě aneho sprozatím“ nečetli. Jiní četl
„Naholul a podobné spisy, anebo „knihy vědecké.
(heosofické a okkultistické“ anebo „náboženské
a o loupežných rytířích a loupežnicích“
Mnohem radostněji dopadly odpovědí na otár-
ku. čocíti v přtrodě. Dosti je rozhořčených
kteří odpověděli bruskně, ochoditi. lesem se po
trestem zapovídá“ anebo „myslím si, kdyby byl
měj“. Ale je tu i pathetický výkřik: „Čert vezmi
celou kulturu, vezmi páchnoueí doly, začuzená
města, špinavé ulice a byty, egoistické lidi a mo-
derní barbary.“ Je tu dále doznání: „když si lebnu
v lese na zem, nedostanu se k myšlení, neboť hne
úsnu“, jiný si myslí: „kéž by byl. les můj, oživil
bych ho různými zvířaty, hlavně pláky a zřídil bych
tam lesní krěmu a prodával byl alkoholu prost
nápoie“: nepokleslý tkadlec pak napsal: „Myslím
sii ten les chci dobýt pro svoje potomky“. A jiny
konečně: „když jsem o samotě, myslim na lásku
čte
uzne zprávy.
Naholul
vědecký
37
article
Herečka zavraždíla svého partnera. V zá-
kulisí divadla v Tomsku odehrálu se tragedie, kte-
rou zaplatil jeden z herců životem. Herecká spo-
lečnost ředítele Galského, která pořádá v městě
pohostinské hry, byla rozmnožena několika míst-
nimi ochetníky. Jednomu z nich, povoláním úřad-
níku vojenské kanceláře guvernérovy, stala se ve
třetím aktu nehoda. Cítil, že mu povoluje nalepený
vous a ze strachu, aby se nestal směšným, kdyby
mu vous spadl, odešel za kulisy, kde si vous opět
nalepil. Jeho partnerka, která si nedovedla vysvě-
tliti jeho náhlý odchod s jeviště, pozbyla ducha-
přítomnosti, přestala mluvit a na scéně povstala
trapná pausa. To herečku nesmírně rozzlobilo,a
jakmile pak oba opustili scénu, vrhla se na ochot-
níka a dala mu poliček. Uražen a rozrušen zvolal
napadený. „Ruce komediantky nesmějí se dotknou-
ti obličeje šlechticoval“Těmito slovy rozlfcená
herečká vytrhla nejbližšímu statistovi dýku z ruky
a vrazila ji svému partneroví do prsou s takovou
silou, že se skácel k zemí mrtev.
Galský
Tomsk
38
article
— Zmařený lup v císařském loveckém zámku
Z Vídně, 25. listopadu. [K. k.) Korespondene
Weissova oznamuje z Mürzzuschlagu: V noci z 23
na 24. t. m. zpozoroval četník na obhlídce v Müra-
stedgu v jednom okně cisařského loveckého zámku
mdlou světelnou záři. Zpravil o tom okamžitě zá-
meckého hlídače a hostinského nedaleko zámku
a na to vnikl do zámku. V téže chvíli vyskočil ze
zámku divokými skoky jakýši muž a dal se na útěk.
Hned na to ukázal se druhý muž, který chtěl rov-
něž utéci, ale byl četníkem chycen. Ukázalo se, že
oba lupiči připravili sí k odnesení bohatou kořist.
pozůstávající z četných stříbrných předmětů, stří-
brných příborů, kuřáckých rekvisit a jiných věcí.
Zatčený jest několikráte již trestaný 41letý Otto
Schimek z Pešti, jeho uprchlý společník jmenuje se
Josef Hofmann a byl již rovněž mnohokráte tre-
stán. Schimek byl zatím dodán k zdejšímu okres-
nímu soudu.
= Ruští studenti na švýcarských universitách
Protože německé university ztížily cizincům, zvlá-
ště Rusům, přístup ke studiu, obraceji se Rusov
na university švýcarské. V Bernu je zapsáno pr
zimní semestr 157 Rusů, vyjímaje židy. Skoro všichni
studují lékařství
Weissův
Schimek
Hofmann
Rus
Vídeň
Mürzzuschlag
Mür
Pešť
Bern