1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraclr
na měsio-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškout
na město. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62
ve Řliálkácht
a x o
na měsie
Poštou
na měsie. . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsln.
na Evrist: : : K
Telefon „Národních Listů“;
Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
Praha
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Porady o finančním plánu.
Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) „Fremdenblatt“
píše: Dovídáme se, že se včera odpoledne ko-
nala v ministerstvu financí u ministra finane
ryt. Zaleského konference s italskými poslane
drem. Pitaccem a Faiduttim. Proslýchá se, že
konference tato velmi prospěla otázce finaně
ni reformy.
Z Vídně, 16. ledna. Včerejší r ozpravy
mezi členy panské a poslanecké
sněmovny o finančním plánu zúčast-
nili se za sněmovnu poslaneckou: rytír
Abrahamowicz, Fink, dr. Kory-
towski, dr. Licht a dr. Urban. Z
sněmovnu panskou: Svobodný pán Czedik.
hr. Göss, hr. Goluchowski, dr. Grab-
mayer a hr. Mensdorf. Budiž konstato-
váno, že porada ta měla ráz soukromý také
již potud, že nekonala se v místnostech parla-
mentu, nýbrž v bytě dra. Plenera a že
v ní přetřásány toliko názory berně-theore-
tické, že však nedosaženo žádného sblíženi
v názorech těch.
Kdy budou v poslanecké sněmovně vyřizeny
finanční předlohy?
Z Vídně, 16. ledna. „N. F. P.“ oznamuje-
V rozhodujících politických kruzích projevuje
se mínění, že nebude možno v nastávajícím
zasedání říšské rady skoncovati finančni
předlohy. Předsednictvo má úmysl konati
plenární schůze jenom poskrovnu, tak aby vy-
hradil se čas co možná hojný výboru finanč-
nímu. Teprve v zasedání povelikonočnímv
dubnu má býti v pracích pokračováno. Čelný
člen finančního výboru pronáší se ve jmenova-
ném listu: „Poslanecká sněmovna zabývá se
již na 4. rok berními předlohami, avšak určité
práce na nich nevykonala žádné. Nyní na-
jednou má ve dvou nedělích vyří-
diti tuto materii stejně obtížnou.
Fink
doktor
Kory
Licht
Urban
Czedik
Göss
Goluchowský
Grab
Vídeň
poslanecký sněmovna
svobodný pán
6
article
jako spletitou. V nynějších nezávazných
rozpravách ovšem nalezena zatímní kom-
promisní formule pro část sporu stran
zákona o dani z příjmů osobních, avšuk b ud
třeba velké a dlouhé námahy, aby
dospělo se mezi stranami většiny k dohodě
úplné a ještě větší námahy bude třeba, aby se
vyhrál boj proti oposici. Proto musíme se
spokojiti ve výboru finančním, budeme-li moci
práci toliko začíti. Výbor mohl by ji skončiti
již v únoru, kdyby nebylo v tomto měsíci za-
sedání sněmu zemských. Nezbývá nám, než
další práci odložiti na měsíc duben.
Záležitost české školy ve III. vídeňském
okresu.
Z Vídně, 16. ledna. Večerní „Deutsches
Volksblatt“ oznamuje: Záležitosti če-
ské školy na Landstrasse bude se
stavební deputace opět brzo za-
bývati. Pravděpodobně rozhodne tak, jako
dříve, totiž, že budova v Schützen-
gasse č. 3 ke školským účelům se
nehodí. Jak totiž úřadně bylo při zkoumání
zjištěno, jsou základy příliš slabě stavěny.
Ke školským účelům jest předepsáno na čtve-
reční metr zatížení 300 kg. Základy zmíněné
školní budovy mohou však unésti pouze tíhu
250 kg. Důsledek toho jest, že dům jest k úče-
lům obývání sice vhodný, ale k účelům škol-
ským se naprosto nehodí.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař udělil mimořádnémua
zmocněnému velvyslanci u Spojených států severo-
amerických dru. Ladislavu svob. p. Hengel-
müllerovi, který z vlastní žádosti byl odvolán
ze svého místa ve Washingtoně a odchází do trvalé
výslužby, brilanty k velkokříži řádu Leopoldova
a legačnímu radovi druhé kategorie v příkaznosti
Wiener Ztg
Ladislav svobodník
Vídeň
Schützen
spojený stát severo
Hengelo
Washington
Leopoldov
Deutsches Volksblatt
kg
7
article
Gézovi svob. p. Dukovi z Kadaru, který dočasně
odchází do výslužby, titul mimořádného vyslance
a zmocněného ministra. — Císař udělil předsedovi
odboru spolku rakouských průmyslníků v Mostě
říšskému a zemskému poslanci Vilému K ell e-
rovi řád železné koruny III. třídy s prominutím
poplatků. Císař udělil pokladnímu poradci ženského
spolku sv. Anny a administrativnímu správci Erne-
stina v Praze Karlu Hölzerovi rytířský křiž
řádu Františka Josefa. — Císař udělil vrchnímu
dílovedoucímu fy. Jan Cingroš, dvorní kamenník
v Plzni. Vojtěchu Pilnému, v nejmilostivějším
uznání jeho více než 40leté jednomu a témuž zá-
vodu věnované věrné a plodné činnosti stříbrný
záslužný kříž s korunou.
Řišský sněm uherský.
Z Pešti, 15. ledna. (K. k. uh.) Poslanecká
sněmovna svolává se na 22. leden. Jediným
bodem jednacího pořadu jest stanovení jed-
nacího pořadu příští schůze.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 15. ledna. (K. k.) Pokračovalo s
v 2. čtení rozpočtu vnitra, pol. »Plat stát.
tajemníkae.
Posl. Gamp (říš. str.) projevuje jménem své
strany rozhořčení nad vystoupením posl. Weterla
Měl prý by sám nahlédnouti, že pro něj není
místa v říšském sněmu. Sociální zákonodárství se
nikdy nezastavilo. Sociální demokraté měli by
působiti na své soudruhy ve Francii, aby tam
učinili taková sociální opatření jako v Německu.
Géza svobodník
Duka
Kadar
Vilém
Ernesto
Hölzer
František Josef
Cingroš
Pilný
Posl
Most
Praha
Plzeň
Pešť
Berlín
Francie
Německo
spolek svatý . Anna
8
article
St. tajemník vnitra dr. Delbrück vytklsi
ohraničení spolčovacího práva a spolkového zá-
kona. Do sporu odborových společenstev zasábli
jsme jako prostředníci a působili v Římě ve pro-
spěch interkonfesionálních odborových společen-
stev. Kurie jest ochotna neomeziti přístup katoli-
ckých dělníků a tím je také další trvání od-
borových společenstev v dosavadním způsobu
zajištěno. Ochranu dělníků, k práci ochotných,
před obtěžováním lze provésti pouze novou sy-
štematickou změnou v trestních zákonech. Vy-
tržnosti v rurských uhelnách byly by se událya
došlo také k soudnímu projednání i kdybychom
byli měli zákon proti rozestavování stávkových
hlídek. Kdyby sociální demokraté vynasnažili se.
aby stávkující setrvali v mezích zákona, nevolal
by již nikdo po zákoně. Působte na své stoupence,
aby snažili se chrániti své právo, aniž by jiné
uráželi. (Pochvala a nepokoj.) V železářském prá-
myslu jsou poměry lepší než v cizině. Jakýsi klid
v sociální politice lze přece vysvětliti velkým roz-
šířením sociálních zákonů v posledních letech
Německo je, pokud jde o jeho sociální péči, stále
ještě v čele národů Sociální demokracie nem
příčiny stěžovati si do rozsahu naší sociální po-
jitiky.
Posl. Kurzawski (Polák) prohlásil, že vůři
Polákům je často chikanosním způsobem s vědo-
mým opomíjením zákona zkracováno spolčovací
shromaždovaci právo. Je snahou každým způsobem
potlačovati polské stavovské organisace.
Posl. Werner (Giessen, hosp. sdr.) zastával
se energicky zájmů slředního stavu.
Předsoda Kämpí, Myslíte-li tím místa, j
jsou v čele říše, jest to výrok, jejž nemohu a
dosti ostře pokárati.
Posl. Werner žádal dál, by zahraniční ne-
germánští studenti nebyli připouštěni na německé
vysoké školy.
Příšti schůze bude zejtra
Třetí čtení homerulové předlohy v anglické
doktor
Delbrück
Posl
Polák
Předsod
Werner
Řím
Německo
Giessen
Werner
10
article
Z Londýna, 15. ledna. (K. k.) Bourgoyn
se pak tázal. bylo-li skutečně započato se stav-
bou všech velkých lodí německéh
námořního programu na r. 1913 a pakli
ano, jaká jsou příbližná data pro započetí staveb
Churchill odpověděl k tomu, že se započalo
se stavbou všech velkých lodí německého námoř-
ního programu na r. 1911 a 1912. Poněvadž všal
o datech zahájení stavby není definitivních infor-
mací, jest lépe nepouštěti se do žádných odhad
Unionista Joynson Hicks tázal se námoř-
ního ministra Churchilla, dostal-li úřadní zprávu,
že byl německý námořní program pozměněn tím, že
na místě chráněných šesti křižáků započatých pe
uveřejnění programu staví se 6 pancéřových kři-
žáků.
Churchil! přečetl k tomuto dotazu tut
písemnou odpověď: Německý námořní roz-
počet nerozlišuje pancéřové křižáky a chráněne
křižáky, nýbrž roziišuje pouze mezi velkými a ma-
lými křižáky. Některé z těchto budou až do jisté
míry na bocích opatřeny pancéři.
Na to bylo za plné sněmovny zahájeno třet
čtení homerulové předlohy. Prvním řeč-
níkem byl Balfour, který navrhl zamít-
nutí předlohy, již kritisoval. Prohlásil, že
stanovisko liberálů v otázce, týkající se Ulstera.
nedá se zachovati. Stalo by se něco, co by zburco-
valo veřejné mínění v Anglii a národu jasně ukázalo.
do čeho si Ulster ve skutečnosti stě-
žuje. Den osvícení musí přijíti, jen aby
přišel v čas. Bude-li prolévána krev, coj
nedejž Bůh. budou skutečnými vrahy ti.
Churchill
Joynson Hicks
Churchil
Balfour
bůh
Londýn
Anglie
Ulster
12
article
kteří nikdy neměli odvahy zabývati
se přímo ulsterskou otázkou.
Předseda ministerstva Asquith odpověděl
na řeč Balfourovu: Rozhodující věcí v situací je, že
nebude-li schválena předloha, octneme se v roz-
poru s požadavkem většiny velké irského národa.
Unionisté musí býti chráněni, aby se jim nestalo
bezpráví nebo aby se nemusili bezpráví obávati.
ale vyhověti požadavku Ulsteru, bylo
by osudným pro demokratický vlád-
ní systém. Řečník připomíná Balfourovi, že jeho
předpovědi o následcích poskytnutí samosprávy
Transwaalsku se nesplnily, a dovozoval: Buduje-
se velká říše, jest vždycky nutno něčeho se odvá-
žiti, ale rísíko, které jsme vzali na sebe, je vždycky
ospravedlněno zkušenostmi z důsledků učiněnými
Našli jsme svou odměnu a více než svou odměnu
v tom, že sesílila se lovalita a oddanost členů říše-
Doufáme a důvěřujeme, že tak i nadále se bude díti
Homerulová předlloha má za účel uči-
niti přítrž sporu mezi dvěma národy
a sloučiti je v plodnou a trv al ou pospo
lito st.
Asquith
Balfourův
Balfour
Ulster
13
title
Carský ukaz o velkém knížeti Michalu
Michal
14
article
Alexandrovíčí.
Alexandrovíčí.
Z Petrohradu, 16. ledna. (P. t. a.) Uveřejněn
dnes manifest carův sprošťuje velkého kni
žete Michala Alexandroviče povin-
ností vladaře, uložených mu manífestem ze
14. srpna 1904 pro přípaď úmrtí cara do plnolet-
následníka. Carský ukaz zavádí nad o so bo
a jměním velkého knížete Michala
Alexandroviče poručenství za vrch-
ní správy carovy. Správu movitostí
nemovitostí velkého knížete pře-
vezme apanážní správa.
Castro.
Z Nového Yorku, 15. ledna. (K. k.) Vystě
hovalecké úřady nařídily vyloučení bývalého
presidenta Castra.
Michalus Alexandrovič
Castro
Petrohrad
Nový York
15
title
Jednání o mír a povšechná
siluace.
16
title
Nota velmocí konečně hotova.
Noto
17
article
Z Caříhradu, 15. ledna. (K. k.) Velvyslane
dohodli se o konečném znění kolektivní noty
Z Caříhradu, 15. ledna. (K. k.) Velvyslane
dohodli se o konečném znění kolektivní noty
Zakročení velmocí v Cařihradě.
Z Cařihradu, 16. ledna. Porta dne
očekává zakročení velmocí. Vel-
vyslanci dostaví se společně k ministru za-
hraničních záležitosti Noradunghianovi. Ra-
kousko-uherský velvyslanec jako doven vel-
vyslanců přečte nótn rpodá jí. Potom konati
budou velvyslanci jednotlivé porady s mí-
nistrem Noradunghianem. Min. Noradunghian
měl včera dopoledne poradu na německém
velevyslanectví s německým velvyslancem.
Ke včerejší minísterské radě po-
zván byl také turecký vyslane
v Bukurešti, aby podal zprávuo
záměrech Ruska. Na čataldžské bitevní
čáře udály se poslední dny, malé srážky. Ná-
lada ve Stambulu jest rozhodne
pro válku. Svolání národníh
shromáždění stane se teprve tehdy, a
nota velmoci bude podána, arciť jenom v pří-
padě, jestli vláda bude považovati národn
shromáždění za nevyhnutelné.
Port
Noradunghian
Cařihrad
Vela
Bukurešť
Rusko
Nálada
18
article
Slavnostní zakončení aféry konsula Pro-
chasky.
Slavnostní zakončení aféry konsula Pro-
chasky.
Z Bělehradu, 16. ledna. (K. k.) V Prizrenu
se oznamuje, že tam byla včera v 10 hod.
dopol. slavnostně vztýčena vlaj ka
na rakousko-uherském konsulátě
Krátce před ustanovenou dobou postavil se
před konsulát oddíl srbského vojska, vedený
důstojníkem. Konsul Prochaska přišel
pak ve slavnostní uniformě, obklopen perso-
nálem konsulátu, a dal kavasovi znamení ke
vztýčení praporu. Ve chvíli, kdy pra-
por byl vztyčován, vzdal velíc
důstojník a vojenský oddíl za
zvuků hudby předepsanou vojen-
skou čest. Tím byla slavnost skončena.
Brzy na to navštívil konsul Prochaska srb
ského vojenského velítele.
Bělehrad
20
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Útočný postup tureckého křižáku.
Z Athen, 15. ledna. [Agence d'Athenes.
Minulé noci podařilo se tureckému kři-
žáku „Medžidie“ pro hustou mlhu
nepozorovaně projeti řadami na-
šich torpedoborců, křižu jicích
před Dardanelami. Dnes o poled-
nách objevil se před Syrou a bom-
bardoval prachárny a skladiště
uhlí, ale bez výsledku. Pouze elektrárna by-
la při tom poškozena. Večer byl náš pomocný
křižák „Makedonia“, který již asi týden leží
v přístavě (opravuje se na něm kormidlo),
překvapen palbou „Medžidie“, která na něj
vypálila 15 dělových ran. Velitel „Makedo-
nie“, který měl obavu, že by kanonáda mohla
loď těžce poškoditi, dal loď v syrském
přístavu, kde byla lanem spojena
s pobřežím, prozatim potopiti.
Mužstvo bylo dříve vyvedeno na pevninu a
obsadilo nábřeží, aby udržen byl pořádek a
sesílena stráž u zajatých. „Medžidie“ opustila
zatím Syru směrem k Malé Asii. Za střelby
na uhelná skladiště byly zabity dvě osoby.
které tam pracovaly. Ostatní lodi tureckého
loďstva neopustily Dardanel.
Athenes
Makeda
Dardanely
21
article
Chystá se rozhodný útok na Janinu.
M. Z Kolína n. R., 16. ledna. (Zvl. telegr-
„Nár. L.“) Athenský dopisovatel „Kölnisch
Ztgu.“ oznamuje: Dovídám se ze spolehlivého
pramene, že v příštích dnech řecký ko-
runní princ odjede do Epiru, a by
převzal vrchní velení nad taměj-
ším vojskem. Z toho soudí se, že bude
co nejdřive již učiněn rozhodný
pokus o dobytí Janiny.
Bulharská vojenská objednávka.
Z Frankfurtu, 16. ledna. Bulharská vláda
objednala v továrně na zpracování kůžev
Landavě ve Faleku 250.000 pouzder na pa-
trony, na jejichž rychlé dodání naléhá.
Řecká stížnost na italské úřady zabraných
ostrovů.
M. Z Athen, 16. ledna. (Zvl. telegr. „Nár
L.“) Poloúřadní „Hestia“ útočí prudce na ital
ské úřady pro způsob, jak zacházejí s obyva-
telstvem obsazených Egejských ostrovů, za-
kazujíce mu styky s mateřskou zemí, ve kte-
rých jim za turecké vlády nikterak nebylo
bráněno. Všelíké projevy řeckého smýšlení se
fam nyní přísne trestaj.
Janin
Hestia
Kolín
Epirus
Frankfurt
Kölnisch Ztg
národní L
Athena
22
title
Politická hlídka.
23
article
Dělba dorozumívací akce.
Dělba dorozumívací akce.
Společná konference zástupců svazu českýc
stran sněmovních a svazu německých stran sněmov-
ních, svolaná na sobotu dopoledne k vůli rozpravě
o vyřízení otázky učitelských platů, považuje s
zřejmě za veřejný počátek další akce do-
rozumívací, která v politickém skrytu, mimo
veřejnost vlastně nikdy přerušena nebyla — mim
kratičkou jen přestávku pozdních loňských prázdnin
politických.
K nynějšímu veřejnému znovuzahájení doroz-
umívací akce dala včera do veřejnosti vídeňská
„Zeit“ příspěvek. Němcům velmi nepříjemný: n
základě svých informací, jež považuje za spolehli-
vé, sdělila, že Němci jsou syti obstrukce, zejména
proto, že vidí, kterak finanční plán vládní poskytn
zemím nové příjmy a peníze, čímž bude zmařen
předpoklad německé obstrukce na českém sněmě.
Mimo to prý jsou Němci ochotni propu-
stiti učitelské platy ze své obstrukee
Možná, že informace „Zejtu“ byla napsána té
proto, aby v českých kruzích upravovala cestu ma-
lému finančnímu plánu, ale Němci v Čechách vzali
kritickou informaci „Zeitu“ za přísnou bernou
minci.
„Prager Tagblatt“ dokonce tentokrát učinil.
čemu se zpravidla všemožně vyhýbá: dal se dnes
do polemiky s „Zeitem“ a opravuje jeho informaci.
A tu se především chápe nastávající, sobotní kon-
ference o učitelských platech, i vykládá „Prager
Tagblate, že Němcisicejsou ochotni pro-
Němec
Prager
Prager Tagblate
Němcisicejsa
Čechy
svaz českýcarsko stran
svaz německý stran
24
article
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě
nash
večerni
za i k
Ve filiálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10b
večerní
. . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřod.
Předplnconí a inserty příjímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nncházeji se ték
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Eukopisy se nevracejl.
25
article
pustitiučitelské platy ze svéobstruk-
ce, aletak, aby tím německá obstrukee
dotčena nebyla: Němci chtějí připustiti jen
zatímnou úhradu učitelských platů, jež by se nově
upravily, tedy bez sanace zemských financí.
Mimo to se „Prager Tagblattu“ nelíbí, že prý
Češí, chtíce vyřízení volební opravy zemské jižv
prvním souboru dorozumivacím, vlastně prý projed-
nání tohoto souboru oddalují a protahují, stejně
jako učinili požadavkem úpravy jazykové otázky
při státních úřadech.
Mimo to neznámý vůdčí poslanec německýv
Čechách uznal za nutné, aby v obou orgánech praž-
ského kasina uveřejnil svůj sítuační výklad se zře-
telem na pokračování dorozumívací akce, jež má
býti v těchto dnech zahájeno. Poslanec ten tvrdí, že
situace se nyní částečně změnila, a to
účinem požadavků, v době nejnovější pronešených:
patrně tu má na mysli požadavek volební
opravy zemské. Také proti místodržiteli kniž.
Thunovi vystupuje onen neznámý poslanec, zamí-
taje místodržitelův úsudek, že učltelské platy
nelze zlepšitibez plné sanace finane
zemských. Poslanec ten činí tak výslovně proto,
že svaz německých poslanců zemských se usnesl
přípustiti zlepšení učitelských platů, ale bez
újmy pro německou obstrukci (t. j. bez
sanace financí zemských).
Němec
Prager
Thun
Čechy
26
article
Posléze týž poslanec odmítá známou nedělní
mělnickou řeč dra. Koernera, který prohlásil,
že jazyková otázka musí býtivyřizena
ve smyslu úplné rovnoprávnosti, eož
prý — t. j. dle mínění německého informátora praž-
ských německých denníků — by znamenalo úplné
panství češtiny v Čechách, čemuž Němci nedopustí.
Přes to tento politik německý vítá zprávu, že
Češi se připravují na další akci dorozumívací, vy-
bízi Němce, aby se také na ni připravovali, a na
adresu mužů, jimž náleží prostřednictví, praví, aby
se nepokoušeli o zastávání nějakých zájmů jedno-
stranných, neboť takové jednání prý by účinkovalo
na celou akci nejškodlivěji.
Nejmenovaný vůdčí poslanec Němců v Čechách
takto udeřil do místodržitele kn. Thuna. Špatně se
mu tedy odsloužil za včerejší vývody místodržitel-
ského orgánu pro vyloučení volební opravy z ny-
nějšího souboru dorozumívací akce. „Prag. Abend-
blatt“ uveřejnil přece včera článek ten beze vší po-
chyby ve prospěch Němců, kteří volební opravu za-
mítají. Stať ta byla vůbec nešťastná a tím povážli-
vější, že vyšla v místodržitelském orgánu, neboť se
přímo staví proti všem českým stranám, jež jedno-
mystně provedení volební opravy žádají, a to vším
právem, neboť oprava ta byla do prvního
dorozumívacího souboru pojata a ta-
ké pracovním sněmovním výborem ná-
rodně politickým, byla již načata a ode-
vzdána zvláštnímu komitětu, který již skoro před
rokem řešil řadu zásad volebního práva zemského.
a německého vůdčího poslance dra. Bachmanna má
za jednoho ze svých zpravodajů.
Koerner
Němec
Čech
Thun
Praga
Čechy
27
article
Stojíme tedy před problémem snad jenom v Če-
chách možným: spoluzpravodaj o volební opravě ji
vlastně nechce, a vládní projev jej v této nevůli
podporuje.
A ještě je místodržitel kn. Thun za to „jedno-
stranný“, a to ve prospěch Čechů jednostrannýl
Tenhle německý začátek pokračování v akci doroz-
umívací je dojista — slibný!
Počátek druhý, připouštějící zlepšení učitel-
ských platů, ale bez sanace zemských financí, je —
stejně slibný. Že takový kontradiktorický požada-
vek vůbec mohl býti vysloven, zůstane nesmazatel.
ným dokladem pro historii politické zbědovanostiv
Čechách, jíž na štěsti české strany nejsou vinny,
již zajisté nepodlehnou, jsouce sice ochotny řešiti
úpravu učítelských platů samostatně, ale jenoms
podmínkou jedině rozumnou, že současně bu-
dou sanovány zemské finance a že též
rozpočtové záležitosti zemské budou
uvedeny do pořádku.
Tato samozřejmá věc jenom u Němců v Če-
chách a u jich příznivců a protektorů není samo-
zřejma.
Co bude dále za takových poměrů, ukáže se
snad již v sobotu v poledne.
Thun
Čecho
Němec
Čechy
28
article
TÝDENNÍ REVUE
TÝDENNÍ REVUE
V poslédním čísle „Snahy“, měsíčníku mladé
generace svobodomyslné (II., č. 6). v studii „Poli-
tika positivní a politika negativni
napsal Rud. Procházka několik upřímných
slov, která svými, třeba plně nevyslovenými zá-
věry dávají souditi o státoprávním smýšlení mla-
dých. Vývody jeho, nedojdou-li i ve všem souhlasu.
jsou jistě zajímavy a zasluhují trochu pozoru. Dl
Procházkova soudu o české politice „negativní prin-
cipi na jedné straně my, na druhé Rakousko, po-
měr protikladu, toto tuhé dogma: raději nic, když
ne všechno, raději bez státu, když ne ve svém.
raději žádný ústavní, zdravý, kvetoucí živol, doku
nebudeme míti, co jsme kdysi měli, tato zásada
záporu musí býti překonána, máme-li se dostati
k určité, jasné a plodné politice positivně národní.
Procházkův
Rakousko
29
article
Musíme z formálného sporu o nejvhodnější, nej-
oportunnější, za stávající situace, methodu přejítí
ku podstatnému sporu o pravý, správný, objektivní
princip všeho svého politického myšlení a snažení
Jest nutno, aby s naší strany byl věcně založen,
rozvinut a propagován zásadně kladný názoro
našem poměru ke společnému státu, k Rakousku.
jako byla s naší strany založena a uplatněna klad-
ná melhoda naší politiky říšské.“ Jak si vyřešení
to představuje, povídá R. Procházka jasně: Dle
ného musíme pevně se opřít o svůj dějinný podíl
na vytvoření říše habsburské, musíme vědomě sta-
nout na půdě tohoto státu a přihlásití se o místo
v jeho vůdčí radě. Všechno naše politické úsili
nutno soustřediti k tomu, aby z chaotického
a neústavního Rakouska dnešního vytvořen byl
právně vyjasněný a upevněný stát, vědomý mo-
derní plností svých funkcí a schopný dostáti své-
mu dějinnému účelu — blaha svých národnosti —
i svým sociálním povinnostem — blaha svých ob-
čanů, Je třeba u nás konečně pochopiti, že dnešní
stát který sám sobě pomoci nedovede, nemůže
R Procházka
Rakousko
30
article
pomoci ani nám k tomu, co my potřebujeme, proíi
odpůrci mocnějšímu nás. Jde o to, abychom my
všichni v říši, kteří máme zájem na státu a na
vlastní kulturní budoucnosti, kteří nechceme hy-
nouti v anarchii a absolutismu, rozhodli se upřimně
pomoci sobě samým a tím pomoci státu a pomocí
státu pomoci opět sobě. — V ostatním obsahu je
S. Saenger, Cesty a scestí publicistiky. — P. Kři-
čka. Ondráč. — V. Brjusov, Žaloba hrdiny. — Slo-
vinské studentstvo. — Kulturní obzor. — Student-
stvo. — Literatura. — Poznámky. — Věstník orga-
nisací mládeže.
S Saenger
V Brjusov
kulturní obzor
31
article
V „Menšinové Revui“ (I., č. 2) upozor-
ňuje Ant. Bašta na „Čechy v Horních Ra-
kousích“, o něž se dosud česká veřejnost málo
zajímá, ba většinou ani o nich neví. A přece počet
Čechů hornorakouských není tak naprosto nepa-
trný. Autor odhaduje jej na 25 tisíc duší, t. j. při
celkovém počtu as 800.000 obyvatel kvota více
než 3. Český živel v Horních Rakousích byl
jednak domorodý (dnes poněmčený, ale s živou do
nedávna tradicí rodové spřízněnosti s Čechy), jed-
nak přistěhovalý. Na počátku devatenáctého sto-
letí nalézáme silnou populaci českou v Linci. C-
hlově a kolem Cáhlova, v Linci pak dokonce če-
ský kostel s českými bohoslužbami a s českým
knězem. Tuto dobu mohli bychom označiti jako
styčný bod české populace domorodecké s popu-
lací přistěhovaleckou. Doba až do let devadesátých
století devatenáctého je dobou assimilace českého
přílivu řemeslnického do měst a městysů horno-
rakouských, doba od let devadesátých po dnešek
jest dobou přílivu českého populačního materiálu
národně uvědomělého a tím též méně assimilaci
podléhajícího; konečně pak doba od r. 1900 do
dneška nese charakteristický znak českého přistě-
hovalectví zemědělského do Horních Rakous. Příli-
doby první vykazuje druhou generaci svou již pol-
lehlou německému prostředí. Jen tu a tam výjím-
ky. Přiliv doby druhé jeví již povahu vzdornějši
Bašta
Čecho
Cáhlův
Horní Ra
Horní Rakousy
Čechy
Linec
32
article
a při dobré vůli z venčí dá se ještě podchytiti
zachovati. Vůle v něm jest. Příliv periody třetí
příliv zemědělský, nejmladší ze všech, jest nejna-
dějnější a prostředí nepodléhá. Pokud jde o usíd-
lení Čechů v Horních Rakousích, soudí autor, že
není tam obce, v níž by nebylo Čecha. V Linci sa-
mém je na 8000 Čechů (s 2 spolky: národně sociální
besedou „Barák“ a katolickým spolkem „Nová
Doba“) tisicové menšiny jsou ještě ve Štýru av
Bělici. (Ve všech uvedených městech je autonomi-
stická soc. demokratická organisace; v Linci ko-
nají se české bohoslužby); zemědělský příliv če-
ský ide zejména do údolí řeky Travny a Křemže
do okresů štýrského, sv.-florianského, lužského, li-
neckého a neuhofenského. — „Menšinová Revue“
dále přináší: A. M. Jeh. Dosud české obce v by-
valé župě Vitorazské v Dolních Rakousích. —
Bělehrádek, Národ a národnosti. — J. Bárta Za-
hrádecký, Brno. Národnostní monografie. — v
Kukaň. Z tajů národní a menšinové činnosti. —
J. Šubrt. Poněmčení Úštěcka. — školství. — Život
spolkový. — Literatura. — Národní obrana.
Čecho
Barák
A M Jeh
Bělehrádek
J Bárt
J Šubrt
Horní Rakousy
Linec
Travny
Křemže
Dolní Rakousy
Brno
Úštěcko
33
article
Sty!“ IV. č. 12) přináší překlad zajímavé
stati M. Maignanovy „Výstavy a soutě-
že“ která se vyslovuje vlastně proti veškeré ny-
nější organisaci umělecké práce. Postuluje: „Škola-
dílna, jež by sjednotila veškerá umění té kter
země, znemožnila by všechny jury a soudy a s nimi
zmízela by také špinavá machinace a šplhounství.
Umělec žil by v této škole-dílně uprostřed provo-
zování svého řemesla; pochopil by jeho krásu
osvojil si jeho tajemství, miloval jeho obtíže. Účed-
ník cítil by hned při vstupu, že tvoří celek s „ve-
likými“, zde nebylo by již studium pro studium
Odpadlo by věčné kopírování, domácí úkoly, disci-
plina, vydupaná brutálními dozorci a řediteli, jimž
jde jen o jejich sinekuru. Žákům ponechána by byla
důstojnost, zodpovědnost a iniciativa. A jaké by
bylo závodění, kdyby mistr svolal všechny učední-
ky, soudruhy, staré delníky i profesory a řekl jim
„Přátelé, máme za úkol postaviti a vyzdobiti sa-
natorium v onom městě za těchto podmínek. Pro-
vedeme několik předběžných návrhů, ty podrobi-
me úsudku všech a všichni provedeme pak spo-
lečně návrh definitivní, každý přispěje dle svého
talentu a stáří.“ V takové škole pochopil by žák
své umění a přilnul by k němu. Mimo to by byl
počet „profesorů“ omezen na minimum; neboť kolie
existencí uměleckých bylo zničeno, aneb alespon
pokaženo systémem profesorským, který ubíjí čas
a obmezuje svobodu i při pracích domácích?v
této škole byla by kariera profesorská karierou
práce a ne chladného rozumu. Nebylo by již bru-
čivých pedagogů, kteří volají po prázdninách při
prvém dnu vyučování, po pensi hned při nastou-
pení. V nynějších školách umělecko-průmyslových
nelze dociliti takových výsledků, i kdyby se změ-
nily síly a vyučovací plán. Dokud se nebude ve
školách pracovati o objednávkách skutečných.
M Maignanův
34
article
bude nucen i nejlepší žák, aby po studiích šel se
ještě něit do dilny, má-li naléztí zaměstnání. Škol
nestará se o výsledek obchodní, dílna má zase na
mysli pouze tento výsledek, nestarajíc se o esthe-
tiku. Žák při odchodu ze školy střetne se s pro-
spěchářstvím, které se posmivá jeho nejdůkladněj-
šímu vědění a nejušlechtilejšmu snažení. Nenajde-li
místa polovičně honorovaného jako polodělník a
poloučedník, je ztracen. A nebude lépe, dokud se
nezřídí škola-dílna, neboť jen tam pochopí žák
esthetickou ekonomii, klerá zároveň tvoří a vzdě-
lává... Kdyby se zařídila v každém kraji taková
škola-dílna, spojilo by se vyučování s výrobou
v oboru umění stavebních a dekorativních; tím od-
padlo by vypisování konkursů ke stavbám, k po-
mníkům a malbám nástěnným; neměly by prosté
smyslu, jako by neměla smvslu stipendia cestovní
v nynější formě. Škola-dilna, ovládajíc jisté územi.
snažic se neustále, aby vnikla v ráz jeho, vytvořila
by zákony, jež by odpovídaly uměleckým potře-
bám krajiny ve směru topografie, okoli, původu
atd. Různost výsledků plastických odpovídala by
pak různostem krajinným, takže společnost umělců
dodala by přece osobitý ráz každé stavbě, každé-
mu uměleckému předmětu, takový ráz, kterého
nyni jednotlivec schopen zpravidla není a dlouho
ještě nebude.“ — „Styl“ mimo to obsahuje re-
produkce děl Dryákových. Engelových. Ot. No-
votného. J. Rösslerových, F. Vahalových a J. Von-
drákových. — Část textovou doplňuje Kronika.
rubrika Z Moravy a Různé zprávy.
Dryákův
Engelův
Otakar
J Rösslerův
F Vahalův
Morava
35
article
V „Pošumaví“ (X., č. 24) pojednává L ux
o „Zjednodušení kulturní práce na
venkově“. Myslí při tom především na před-
nášky. Připomíná, kolik práce dá jedna poctivě,
na věcném podkladu zpracovaná přednáška — a je
to práce pro jediný den, pro jedinou hodinu, nebot
málokterý venkovský přednášeč má příležitost o-
pakovati svou přednášku. Proto radí zříditi (na př.
v Nár. Jednotě pošumavské) přednáškový archiv,
kde by se ukládaly dobré přednášky. Občas vy-
dával by se soupis získaných přednážek, které by
se půjčovaly venkovským přednášečům, kteří po-
měry jsou nuceni přednášeti, ale nemají dostatek
materiálu vlastního ani možnosti opatřiti si dosta-
tečné a dobré prameny. Rovněž při ochotnických
divadlech, kde hra po jediném večeru je odbyta,
mohlo by se více šetřiti prací. Ochotníci mohli by
s kusem dobře nastudovaným kočovati po větších
okolních obcích, které nemají vlastního ochotni-
ckého spolku. Nebyla by to ani konkurence diva-
delním společnostem, které se přece omezují na
města a městečka, kdežto život na vesnici skoro
úplně postrádá podobných kulturních počinů. Stej-
ně mohly by činiti zpěvácké a hudební spolkya
kroužky. Není pochyby, že by se tim docílilo pra-
covní úspory a spolu by se osvěžil osvětný život
našeho venkova. — „Pošumaví“ v dalším podává:
Dr. Ant. Boháč. Návrh organisace národní. — Ob-
zor menšinový. — Zprávy a sdělení. — Obzor lido-
výchovný. — Žena autorkou. — Různé zprávy.
Antonín
Pošumaví
organizace národní . — Ob