ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 270d62d0-8f2a-11dd-957b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 53, person 80, org 10, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 15.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraclr na měsio- na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškout na město. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62 ve Řliálkácht a x o na měsie Poštou na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsln. na Evrist: : : K Telefon „Národních Listů“; Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
Praha
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Porady o finančním plánu. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše: Dovídáme se, že se včera odpoledne ko- nala v ministerstvu financí u ministra finane ryt. Zaleského konference s italskými poslane drem. Pitaccem a Faiduttim. Proslýchá se, že konference tato velmi prospěla otázce finaně ni reformy. Z Vídně, 16. ledna. Včerejší r ozpravy mezi členy panské a poslanecké sněmovny o finančním plánu zúčast- nili se za sněmovnu poslaneckou: rytír Abrahamowicz, Fink, dr. Kory- towski, dr. Licht a dr. Urban. Z sněmovnu panskou: Svobodný pán Czedik. hr. Göss, hr. Goluchowski, dr. Grab- mayer a hr. Mensdorf. Budiž konstato- váno, že porada ta měla ráz soukromý také již potud, že nekonala se v místnostech parla- mentu, nýbrž v bytě dra. Plenera a že v ní přetřásány toliko názory berně-theore- tické, že však nedosaženo žádného sblíženi v názorech těch. Kdy budou v poslanecké sněmovně vyřizeny finanční předlohy? Z Vídně, 16. ledna. „N. F. P.“ oznamuje- V rozhodujících politických kruzích projevuje se mínění, že nebude možno v nastávajícím zasedání říšské rady skoncovati finančni předlohy. Předsednictvo má úmysl konati plenární schůze jenom poskrovnu, tak aby vy- hradil se čas co možná hojný výboru finanč- nímu. Teprve v zasedání povelikonočnímv dubnu má býti v pracích pokračováno. Čelný člen finančního výboru pronáší se ve jmenova- ném listu: „Poslanecká sněmovna zabývá se již na 4. rok berními předlohami, avšak určité práce na nich nevykonala žádné. Nyní na- jednou má ve dvou nedělích vyří- diti tuto materii stejně obtížnou.
Fink doktor Kory Licht Urban Czedik Göss Goluchowský Grab Vídeň poslanecký sněmovna svobodný pán
6 article
jako spletitou. V nynějších nezávazných rozpravách ovšem nalezena zatímní kom- promisní formule pro část sporu stran zákona o dani z příjmů osobních, avšuk b ud třeba velké a dlouhé námahy, aby dospělo se mezi stranami většiny k dohodě úplné a ještě větší námahy bude třeba, aby se vyhrál boj proti oposici. Proto musíme se spokojiti ve výboru finančním, budeme-li moci práci toliko začíti. Výbor mohl by ji skončiti již v únoru, kdyby nebylo v tomto měsíci za- sedání sněmu zemských. Nezbývá nám, než další práci odložiti na měsíc duben. Záležitost české školy ve III. vídeňském okresu. Z Vídně, 16. ledna. Večerní „Deutsches Volksblatt“ oznamuje: Záležitosti če- ské školy na Landstrasse bude se stavební deputace opět brzo za- bývati. Pravděpodobně rozhodne tak, jako dříve, totiž, že budova v Schützen- gasse č. 3 ke školským účelům se nehodí. Jak totiž úřadně bylo při zkoumání zjištěno, jsou základy příliš slabě stavěny. Ke školským účelům jest předepsáno na čtve- reční metr zatížení 300 kg. Základy zmíněné školní budovy mohou však unésti pouze tíhu 250 kg. Důsledek toho jest, že dům jest k úče- lům obývání sice vhodný, ale k účelům škol- ským se naprosto nehodí. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Jeho Veličenstvo císař udělil mimořádnémua zmocněnému velvyslanci u Spojených států severo- amerických dru. Ladislavu svob. p. Hengel- müllerovi, který z vlastní žádosti byl odvolán ze svého místa ve Washingtoně a odchází do trvalé výslužby, brilanty k velkokříži řádu Leopoldova a legačnímu radovi druhé kategorie v příkaznosti
Wiener Ztg Ladislav svobodník Vídeň Schützen spojený stát severo Hengelo Washington Leopoldov Deutsches Volksblatt kg
7 article
Gézovi svob. p. Dukovi z Kadaru, který dočasně odchází do výslužby, titul mimořádného vyslance a zmocněného ministra. — Císař udělil předsedovi odboru spolku rakouských průmyslníků v Mostě říšskému a zemskému poslanci Vilému K ell e- rovi řád železné koruny III. třídy s prominutím poplatků. Císař udělil pokladnímu poradci ženského spolku sv. Anny a administrativnímu správci Erne- stina v Praze Karlu Hölzerovi rytířský křiž řádu Františka Josefa. — Císař udělil vrchnímu dílovedoucímu fy. Jan Cingroš, dvorní kamenník v Plzni. Vojtěchu Pilnému, v nejmilostivějším uznání jeho více než 40leté jednomu a témuž zá- vodu věnované věrné a plodné činnosti stříbrný záslužný kříž s korunou. Řišský sněm uherský. Z Pešti, 15. ledna. (K. k. uh.) Poslanecká sněmovna svolává se na 22. leden. Jediným bodem jednacího pořadu jest stanovení jed- nacího pořadu příští schůze. Říšský sněm německý. Z Berlína, 15. ledna. (K. k.) Pokračovalo s v 2. čtení rozpočtu vnitra, pol. »Plat stát. tajemníkae. Posl. Gamp (říš. str.) projevuje jménem své strany rozhořčení nad vystoupením posl. Weterla Měl prý by sám nahlédnouti, že pro něj není místa v říšském sněmu. Sociální zákonodárství se nikdy nezastavilo. Sociální demokraté měli by působiti na své soudruhy ve Francii, aby tam učinili taková sociální opatření jako v Německu.
Géza svobodník Duka Kadar Vilém Ernesto Hölzer František Josef Cingroš Pilný Posl Most Praha Plzeň Pešť Berlín Francie Německo spolek svatý . Anna
8 article
St. tajemník vnitra dr. Delbrück vytklsi ohraničení spolčovacího práva a spolkového zá- kona. Do sporu odborových společenstev zasábli jsme jako prostředníci a působili v Římě ve pro- spěch interkonfesionálních odborových společen- stev. Kurie jest ochotna neomeziti přístup katoli- ckých dělníků a tím je také další trvání od- borových společenstev v dosavadním způsobu zajištěno. Ochranu dělníků, k práci ochotných, před obtěžováním lze provésti pouze novou sy- štematickou změnou v trestních zákonech. Vy- tržnosti v rurských uhelnách byly by se událya došlo také k soudnímu projednání i kdybychom byli měli zákon proti rozestavování stávkových hlídek. Kdyby sociální demokraté vynasnažili se. aby stávkující setrvali v mezích zákona, nevolal by již nikdo po zákoně. Působte na své stoupence, aby snažili se chrániti své právo, aniž by jiné uráželi. (Pochvala a nepokoj.) V železářském prá- myslu jsou poměry lepší než v cizině. Jakýsi klid v sociální politice lze přece vysvětliti velkým roz- šířením sociálních zákonů v posledních letech Německo je, pokud jde o jeho sociální péči, stále ještě v čele národů Sociální demokracie nem příčiny stěžovati si do rozsahu naší sociální po- jitiky. Posl. Kurzawski (Polák) prohlásil, že vůři Polákům je často chikanosním způsobem s vědo- mým opomíjením zákona zkracováno spolčovací shromaždovaci právo. Je snahou každým způsobem potlačovati polské stavovské organisace. Posl. Werner (Giessen, hosp. sdr.) zastával se energicky zájmů slředního stavu. Předsoda Kämpí, Myslíte-li tím místa, j jsou v čele říše, jest to výrok, jejž nemohu a dosti ostře pokárati. Posl. Werner žádal dál, by zahraniční ne- germánští studenti nebyli připouštěni na německé vysoké školy. Příšti schůze bude zejtra Třetí čtení homerulové předlohy v anglické
doktor Delbrück Posl Polák Předsod Werner Řím Německo Giessen Werner
10 article
Z Londýna, 15. ledna. (K. k.) Bourgoyn se pak tázal. bylo-li skutečně započato se stav- bou všech velkých lodí německéh námořního programu na r. 1913 a pakli ano, jaká jsou příbližná data pro započetí staveb Churchill odpověděl k tomu, že se započalo se stavbou všech velkých lodí německého námoř- ního programu na r. 1911 a 1912. Poněvadž všal o datech zahájení stavby není definitivních infor- mací, jest lépe nepouštěti se do žádných odhad Unionista Joynson Hicks tázal se námoř- ního ministra Churchilla, dostal-li úřadní zprávu, že byl německý námořní program pozměněn tím, že na místě chráněných šesti křižáků započatých pe uveřejnění programu staví se 6 pancéřových kři- žáků. Churchil! přečetl k tomuto dotazu tut písemnou odpověď: Německý námořní roz- počet nerozlišuje pancéřové křižáky a chráněne křižáky, nýbrž roziišuje pouze mezi velkými a ma- lými křižáky. Některé z těchto budou až do jisté míry na bocích opatřeny pancéři. Na to bylo za plné sněmovny zahájeno třet čtení homerulové předlohy. Prvním řeč- níkem byl Balfour, který navrhl zamít- nutí předlohy, již kritisoval. Prohlásil, že stanovisko liberálů v otázce, týkající se Ulstera. nedá se zachovati. Stalo by se něco, co by zburco- valo veřejné mínění v Anglii a národu jasně ukázalo. do čeho si Ulster ve skutečnosti stě- žuje. Den osvícení musí přijíti, jen aby přišel v čas. Bude-li prolévána krev, coj nedejž Bůh. budou skutečnými vrahy ti.
Churchill Joynson Hicks Churchil Balfour bůh Londýn Anglie Ulster
11 title
Večernt
12 article
kteří nikdy neměli odvahy zabývati se přímo ulsterskou otázkou. Předseda ministerstva Asquith odpověděl na řeč Balfourovu: Rozhodující věcí v situací je, že nebude-li schválena předloha, octneme se v roz- poru s požadavkem většiny velké irského národa. Unionisté musí býti chráněni, aby se jim nestalo bezpráví nebo aby se nemusili bezpráví obávati. ale vyhověti požadavku Ulsteru, bylo by osudným pro demokratický vlád- ní systém. Řečník připomíná Balfourovi, že jeho předpovědi o následcích poskytnutí samosprávy Transwaalsku se nesplnily, a dovozoval: Buduje- se velká říše, jest vždycky nutno něčeho se odvá- žiti, ale rísíko, které jsme vzali na sebe, je vždycky ospravedlněno zkušenostmi z důsledků učiněnými Našli jsme svou odměnu a více než svou odměnu v tom, že sesílila se lovalita a oddanost členů říše- Doufáme a důvěřujeme, že tak i nadále se bude díti Homerulová předlloha má za účel uči- niti přítrž sporu mezi dvěma národy a sloučiti je v plodnou a trv al ou pospo lito st.
Asquith Balfourův Balfour Ulster
13 title
Carský ukaz o velkém knížeti Michalu
Michal
14 article Alexandrovíčí.
Alexandrovíčí. Z Petrohradu, 16. ledna. (P. t. a.) Uveřejněn dnes manifest carův sprošťuje velkého kni žete Michala Alexandroviče povin- ností vladaře, uložených mu manífestem ze 14. srpna 1904 pro přípaď úmrtí cara do plnolet- následníka. Carský ukaz zavádí nad o so bo a jměním velkého knížete Michala Alexandroviče poručenství za vrch- ní správy carovy. Správu movitostí nemovitostí velkého knížete pře- vezme apanážní správa. Castro. Z Nového Yorku, 15. ledna. (K. k.) Vystě hovalecké úřady nařídily vyloučení bývalého presidenta Castra.
Michalus Alexandrovič Castro Petrohrad Nový York
15 title
Jednání o mír a povšechná siluace.
16 title
Nota velmocí konečně hotova.
Noto
17 article Z Caříhradu, 15. ledna. (K. k.) Velvyslane dohodli se o konečném znění kolektivní noty
Z Caříhradu, 15. ledna. (K. k.) Velvyslane dohodli se o konečném znění kolektivní noty Zakročení velmocí v Cařihradě. Z Cařihradu, 16. ledna. Porta dne očekává zakročení velmocí. Vel- vyslanci dostaví se společně k ministru za- hraničních záležitosti Noradunghianovi. Ra- kousko-uherský velvyslanec jako doven vel- vyslanců přečte nótn rpodá jí. Potom konati budou velvyslanci jednotlivé porady s mí- nistrem Noradunghianem. Min. Noradunghian měl včera dopoledne poradu na německém velevyslanectví s německým velvyslancem. Ke včerejší minísterské radě po- zván byl také turecký vyslane v Bukurešti, aby podal zprávuo záměrech Ruska. Na čataldžské bitevní čáře udály se poslední dny, malé srážky. Ná- lada ve Stambulu jest rozhodne pro válku. Svolání národníh shromáždění stane se teprve tehdy, a nota velmoci bude podána, arciť jenom v pří- padě, jestli vláda bude považovati národn shromáždění za nevyhnutelné.
Port Noradunghian Cařihrad Vela Bukurešť Rusko Nálada
18 article Slavnostní zakončení aféry konsula Pro- chasky.
Slavnostní zakončení aféry konsula Pro- chasky. Z Bělehradu, 16. ledna. (K. k.) V Prizrenu se oznamuje, že tam byla včera v 10 hod. dopol. slavnostně vztýčena vlaj ka na rakousko-uherském konsulátě Krátce před ustanovenou dobou postavil se před konsulát oddíl srbského vojska, vedený důstojníkem. Konsul Prochaska přišel pak ve slavnostní uniformě, obklopen perso- nálem konsulátu, a dal kavasovi znamení ke vztýčení praporu. Ve chvíli, kdy pra- por byl vztyčován, vzdal velíc důstojník a vojenský oddíl za zvuků hudby předepsanou vojen- skou čest. Tím byla slavnost skončena. Brzy na to navštívil konsul Prochaska srb ského vojenského velítele.
Bělehrad
20 article Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště. Útočný postup tureckého křižáku. Z Athen, 15. ledna. [Agence d'Athenes. Minulé noci podařilo se tureckému kři- žáku „Medžidie“ pro hustou mlhu nepozorovaně projeti řadami na- šich torpedoborců, křižu jicích před Dardanelami. Dnes o poled- nách objevil se před Syrou a bom- bardoval prachárny a skladiště uhlí, ale bez výsledku. Pouze elektrárna by- la při tom poškozena. Večer byl náš pomocný křižák „Makedonia“, který již asi týden leží v přístavě (opravuje se na něm kormidlo), překvapen palbou „Medžidie“, která na něj vypálila 15 dělových ran. Velitel „Makedo- nie“, který měl obavu, že by kanonáda mohla loď těžce poškoditi, dal loď v syrském přístavu, kde byla lanem spojena s pobřežím, prozatim potopiti. Mužstvo bylo dříve vyvedeno na pevninu a obsadilo nábřeží, aby udržen byl pořádek a sesílena stráž u zajatých. „Medžidie“ opustila zatím Syru směrem k Malé Asii. Za střelby na uhelná skladiště byly zabity dvě osoby. které tam pracovaly. Ostatní lodi tureckého loďstva neopustily Dardanel.
Athenes Makeda Dardanely
21 article
Chystá se rozhodný útok na Janinu. M. Z Kolína n. R., 16. ledna. (Zvl. telegr- „Nár. L.“) Athenský dopisovatel „Kölnisch Ztgu.“ oznamuje: Dovídám se ze spolehlivého pramene, že v příštích dnech řecký ko- runní princ odjede do Epiru, a by převzal vrchní velení nad taměj- ším vojskem. Z toho soudí se, že bude co nejdřive již učiněn rozhodný pokus o dobytí Janiny. Bulharská vojenská objednávka. Z Frankfurtu, 16. ledna. Bulharská vláda objednala v továrně na zpracování kůžev Landavě ve Faleku 250.000 pouzder na pa- trony, na jejichž rychlé dodání naléhá. Řecká stížnost na italské úřady zabraných ostrovů. M. Z Athen, 16. ledna. (Zvl. telegr. „Nár L.“) Poloúřadní „Hestia“ útočí prudce na ital ské úřady pro způsob, jak zacházejí s obyva- telstvem obsazených Egejských ostrovů, za- kazujíce mu styky s mateřskou zemí, ve kte- rých jim za turecké vlády nikterak nebylo bráněno. Všelíké projevy řeckého smýšlení se fam nyní přísne trestaj.
Janin Hestia Kolín Epirus Frankfurt Kölnisch Ztg národní L Athena
22 title
Politická hlídka.
23 article Dělba dorozumívací akce.
Dělba dorozumívací akce. Společná konference zástupců svazu českýc stran sněmovních a svazu německých stran sněmov- ních, svolaná na sobotu dopoledne k vůli rozpravě o vyřízení otázky učitelských platů, považuje s zřejmě za veřejný počátek další akce do- rozumívací, která v politickém skrytu, mimo veřejnost vlastně nikdy přerušena nebyla — mim kratičkou jen přestávku pozdních loňských prázdnin politických. K nynějšímu veřejnému znovuzahájení doroz- umívací akce dala včera do veřejnosti vídeňská „Zeit“ příspěvek. Němcům velmi nepříjemný: n základě svých informací, jež považuje za spolehli- vé, sdělila, že Němci jsou syti obstrukce, zejména proto, že vidí, kterak finanční plán vládní poskytn zemím nové příjmy a peníze, čímž bude zmařen předpoklad německé obstrukce na českém sněmě. Mimo to prý jsou Němci ochotni propu- stiti učitelské platy ze své obstrukee Možná, že informace „Zejtu“ byla napsána té proto, aby v českých kruzích upravovala cestu ma- lému finančnímu plánu, ale Němci v Čechách vzali kritickou informaci „Zeitu“ za přísnou bernou minci. „Prager Tagblatt“ dokonce tentokrát učinil. čemu se zpravidla všemožně vyhýbá: dal se dnes do polemiky s „Zeitem“ a opravuje jeho informaci. A tu se především chápe nastávající, sobotní kon- ference o učitelských platech, i vykládá „Prager Tagblate, že Němcisicejsou ochotni pro-
Němec Prager Prager Tagblate Němcisicejsa Čechy svaz českýcarsko stran svaz německý stran
24 article
V drobném prodejir ranni čislo o sobě nash večerni za i k Ve filiálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10b večerní . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřod. Předplnconí a inserty příjímá sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nncházeji se ték redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Eukopisy se nevracejl.
25 article
pustitiučitelské platy ze svéobstruk- ce, aletak, aby tím německá obstrukee dotčena nebyla: Němci chtějí připustiti jen zatímnou úhradu učitelských platů, jež by se nově upravily, tedy bez sanace zemských financí. Mimo to se „Prager Tagblattu“ nelíbí, že prý Češí, chtíce vyřízení volební opravy zemské jižv prvním souboru dorozumivacím, vlastně prý projed- nání tohoto souboru oddalují a protahují, stejně jako učinili požadavkem úpravy jazykové otázky při státních úřadech. Mimo to neznámý vůdčí poslanec německýv Čechách uznal za nutné, aby v obou orgánech praž- ského kasina uveřejnil svůj sítuační výklad se zře- telem na pokračování dorozumívací akce, jež má býti v těchto dnech zahájeno. Poslanec ten tvrdí, že situace se nyní částečně změnila, a to účinem požadavků, v době nejnovější pronešených: patrně tu má na mysli požadavek volební opravy zemské. Také proti místodržiteli kniž. Thunovi vystupuje onen neznámý poslanec, zamí- taje místodržitelův úsudek, že učltelské platy nelze zlepšitibez plné sanace finane zemských. Poslanec ten činí tak výslovně proto, že svaz německých poslanců zemských se usnesl přípustiti zlepšení učitelských platů, ale bez újmy pro německou obstrukci (t. j. bez sanace financí zemských).
Němec Prager Thun Čechy
26 article
Posléze týž poslanec odmítá známou nedělní mělnickou řeč dra. Koernera, který prohlásil, že jazyková otázka musí býtivyřizena ve smyslu úplné rovnoprávnosti, eož prý — t. j. dle mínění německého informátora praž- ských německých denníků — by znamenalo úplné panství češtiny v Čechách, čemuž Němci nedopustí. Přes to tento politik německý vítá zprávu, že Češi se připravují na další akci dorozumívací, vy- bízi Němce, aby se také na ni připravovali, a na adresu mužů, jimž náleží prostřednictví, praví, aby se nepokoušeli o zastávání nějakých zájmů jedno- stranných, neboť takové jednání prý by účinkovalo na celou akci nejškodlivěji. Nejmenovaný vůdčí poslanec Němců v Čechách takto udeřil do místodržitele kn. Thuna. Špatně se mu tedy odsloužil za včerejší vývody místodržitel- ského orgánu pro vyloučení volební opravy z ny- nějšího souboru dorozumívací akce. „Prag. Abend- blatt“ uveřejnil přece včera článek ten beze vší po- chyby ve prospěch Němců, kteří volební opravu za- mítají. Stať ta byla vůbec nešťastná a tím povážli- vější, že vyšla v místodržitelském orgánu, neboť se přímo staví proti všem českým stranám, jež jedno- mystně provedení volební opravy žádají, a to vším právem, neboť oprava ta byla do prvního dorozumívacího souboru pojata a ta- ké pracovním sněmovním výborem ná- rodně politickým, byla již načata a ode- vzdána zvláštnímu komitětu, který již skoro před rokem řešil řadu zásad volebního práva zemského. a německého vůdčího poslance dra. Bachmanna má za jednoho ze svých zpravodajů.
Koerner Němec Čech Thun Praga Čechy
27 article
Stojíme tedy před problémem snad jenom v Če- chách možným: spoluzpravodaj o volební opravě ji vlastně nechce, a vládní projev jej v této nevůli podporuje. A ještě je místodržitel kn. Thun za to „jedno- stranný“, a to ve prospěch Čechů jednostrannýl Tenhle německý začátek pokračování v akci doroz- umívací je dojista — slibný! Počátek druhý, připouštějící zlepšení učitel- ských platů, ale bez sanace zemských financí, je — stejně slibný. Že takový kontradiktorický požada- vek vůbec mohl býti vysloven, zůstane nesmazatel. ným dokladem pro historii politické zbědovanostiv Čechách, jíž na štěsti české strany nejsou vinny, již zajisté nepodlehnou, jsouce sice ochotny řešiti úpravu učítelských platů samostatně, ale jenoms podmínkou jedině rozumnou, že současně bu- dou sanovány zemské finance a že též rozpočtové záležitosti zemské budou uvedeny do pořádku. Tato samozřejmá věc jenom u Němců v Če- chách a u jich příznivců a protektorů není samo- zřejma. Co bude dále za takových poměrů, ukáže se snad již v sobotu v poledne.
Thun Čecho Němec Čechy
28 article TÝDENNÍ REVUE
TÝDENNÍ REVUE V poslédním čísle „Snahy“, měsíčníku mladé generace svobodomyslné (II., č. 6). v studii „Poli- tika positivní a politika negativni napsal Rud. Procházka několik upřímných slov, která svými, třeba plně nevyslovenými zá- věry dávají souditi o státoprávním smýšlení mla- dých. Vývody jeho, nedojdou-li i ve všem souhlasu. jsou jistě zajímavy a zasluhují trochu pozoru. Dl Procházkova soudu o české politice „negativní prin- cipi na jedné straně my, na druhé Rakousko, po- měr protikladu, toto tuhé dogma: raději nic, když ne všechno, raději bez státu, když ne ve svém. raději žádný ústavní, zdravý, kvetoucí živol, doku nebudeme míti, co jsme kdysi měli, tato zásada záporu musí býti překonána, máme-li se dostati k určité, jasné a plodné politice positivně národní.
Procházkův Rakousko
29 article
Musíme z formálného sporu o nejvhodnější, nej- oportunnější, za stávající situace, methodu přejítí ku podstatnému sporu o pravý, správný, objektivní princip všeho svého politického myšlení a snažení Jest nutno, aby s naší strany byl věcně založen, rozvinut a propagován zásadně kladný názoro našem poměru ke společnému státu, k Rakousku. jako byla s naší strany založena a uplatněna klad- ná melhoda naší politiky říšské.“ Jak si vyřešení to představuje, povídá R. Procházka jasně: Dle ného musíme pevně se opřít o svůj dějinný podíl na vytvoření říše habsburské, musíme vědomě sta- nout na půdě tohoto státu a přihlásití se o místo v jeho vůdčí radě. Všechno naše politické úsili nutno soustřediti k tomu, aby z chaotického a neústavního Rakouska dnešního vytvořen byl právně vyjasněný a upevněný stát, vědomý mo- derní plností svých funkcí a schopný dostáti své- mu dějinnému účelu — blaha svých národnosti — i svým sociálním povinnostem — blaha svých ob- čanů, Je třeba u nás konečně pochopiti, že dnešní stát který sám sobě pomoci nedovede, nemůže
R Procházka Rakousko
30 article
pomoci ani nám k tomu, co my potřebujeme, proíi odpůrci mocnějšímu nás. Jde o to, abychom my všichni v říši, kteří máme zájem na státu a na vlastní kulturní budoucnosti, kteří nechceme hy- nouti v anarchii a absolutismu, rozhodli se upřimně pomoci sobě samým a tím pomoci státu a pomocí státu pomoci opět sobě. — V ostatním obsahu je S. Saenger, Cesty a scestí publicistiky. — P. Kři- čka. Ondráč. — V. Brjusov, Žaloba hrdiny. — Slo- vinské studentstvo. — Kulturní obzor. — Student- stvo. — Literatura. — Poznámky. — Věstník orga- nisací mládeže.
S Saenger V Brjusov kulturní obzor
31 article
V „Menšinové Revui“ (I., č. 2) upozor- ňuje Ant. Bašta na „Čechy v Horních Ra- kousích“, o něž se dosud česká veřejnost málo zajímá, ba většinou ani o nich neví. A přece počet Čechů hornorakouských není tak naprosto nepa- trný. Autor odhaduje jej na 25 tisíc duší, t. j. při celkovém počtu as 800.000 obyvatel kvota více než 3. Český živel v Horních Rakousích byl jednak domorodý (dnes poněmčený, ale s živou do nedávna tradicí rodové spřízněnosti s Čechy), jed- nak přistěhovalý. Na počátku devatenáctého sto- letí nalézáme silnou populaci českou v Linci. C- hlově a kolem Cáhlova, v Linci pak dokonce če- ský kostel s českými bohoslužbami a s českým knězem. Tuto dobu mohli bychom označiti jako styčný bod české populace domorodecké s popu- lací přistěhovaleckou. Doba až do let devadesátých století devatenáctého je dobou assimilace českého přílivu řemeslnického do měst a městysů horno- rakouských, doba od let devadesátých po dnešek jest dobou přílivu českého populačního materiálu národně uvědomělého a tím též méně assimilaci podléhajícího; konečně pak doba od r. 1900 do dneška nese charakteristický znak českého přistě- hovalectví zemědělského do Horních Rakous. Příli- doby první vykazuje druhou generaci svou již pol- lehlou německému prostředí. Jen tu a tam výjím- ky. Přiliv doby druhé jeví již povahu vzdornějši
Bašta Čecho Cáhlův Horní Ra Horní Rakousy Čechy Linec
32 article
a při dobré vůli z venčí dá se ještě podchytiti zachovati. Vůle v něm jest. Příliv periody třetí příliv zemědělský, nejmladší ze všech, jest nejna- dějnější a prostředí nepodléhá. Pokud jde o usíd- lení Čechů v Horních Rakousích, soudí autor, že není tam obce, v níž by nebylo Čecha. V Linci sa- mém je na 8000 Čechů (s 2 spolky: národně sociální besedou „Barák“ a katolickým spolkem „Nová Doba“) tisicové menšiny jsou ještě ve Štýru av Bělici. (Ve všech uvedených městech je autonomi- stická soc. demokratická organisace; v Linci ko- nají se české bohoslužby); zemědělský příliv če- ský ide zejména do údolí řeky Travny a Křemže do okresů štýrského, sv.-florianského, lužského, li- neckého a neuhofenského. — „Menšinová Revue“ dále přináší: A. M. Jeh. Dosud české obce v by- valé župě Vitorazské v Dolních Rakousích. — Bělehrádek, Národ a národnosti. — J. Bárta Za- hrádecký, Brno. Národnostní monografie. — v Kukaň. Z tajů národní a menšinové činnosti. — J. Šubrt. Poněmčení Úštěcka. — školství. — Život spolkový. — Literatura. — Národní obrana.
Čecho Barák A M Jeh Bělehrádek J Bárt J Šubrt Horní Rakousy Linec Travny Křemže Dolní Rakousy Brno Úštěcko
33 article
Sty!“ IV. č. 12) přináší překlad zajímavé stati M. Maignanovy „Výstavy a soutě- že“ která se vyslovuje vlastně proti veškeré ny- nější organisaci umělecké práce. Postuluje: „Škola- dílna, jež by sjednotila veškerá umění té kter země, znemožnila by všechny jury a soudy a s nimi zmízela by také špinavá machinace a šplhounství. Umělec žil by v této škole-dílně uprostřed provo- zování svého řemesla; pochopil by jeho krásu osvojil si jeho tajemství, miloval jeho obtíže. Účed- ník cítil by hned při vstupu, že tvoří celek s „ve- likými“, zde nebylo by již studium pro studium Odpadlo by věčné kopírování, domácí úkoly, disci- plina, vydupaná brutálními dozorci a řediteli, jimž jde jen o jejich sinekuru. Žákům ponechána by byla důstojnost, zodpovědnost a iniciativa. A jaké by bylo závodění, kdyby mistr svolal všechny učední- ky, soudruhy, staré delníky i profesory a řekl jim „Přátelé, máme za úkol postaviti a vyzdobiti sa- natorium v onom městě za těchto podmínek. Pro- vedeme několik předběžných návrhů, ty podrobi- me úsudku všech a všichni provedeme pak spo- lečně návrh definitivní, každý přispěje dle svého talentu a stáří.“ V takové škole pochopil by žák své umění a přilnul by k němu. Mimo to by byl počet „profesorů“ omezen na minimum; neboť kolie existencí uměleckých bylo zničeno, aneb alespon pokaženo systémem profesorským, který ubíjí čas a obmezuje svobodu i při pracích domácích?v této škole byla by kariera profesorská karierou práce a ne chladného rozumu. Nebylo by již bru- čivých pedagogů, kteří volají po prázdninách při prvém dnu vyučování, po pensi hned při nastou- pení. V nynějších školách umělecko-průmyslových nelze dociliti takových výsledků, i kdyby se změ- nily síly a vyučovací plán. Dokud se nebude ve školách pracovati o objednávkách skutečných.
M Maignanův
34 article
bude nucen i nejlepší žák, aby po studiích šel se ještě něit do dilny, má-li naléztí zaměstnání. Škol nestará se o výsledek obchodní, dílna má zase na mysli pouze tento výsledek, nestarajíc se o esthe- tiku. Žák při odchodu ze školy střetne se s pro- spěchářstvím, které se posmivá jeho nejdůkladněj- šímu vědění a nejušlechtilejšmu snažení. Nenajde-li místa polovičně honorovaného jako polodělník a poloučedník, je ztracen. A nebude lépe, dokud se nezřídí škola-dílna, neboť jen tam pochopí žák esthetickou ekonomii, klerá zároveň tvoří a vzdě- lává... Kdyby se zařídila v každém kraji taková škola-dílna, spojilo by se vyučování s výrobou v oboru umění stavebních a dekorativních; tím od- padlo by vypisování konkursů ke stavbám, k po- mníkům a malbám nástěnným; neměly by prosté smyslu, jako by neměla smvslu stipendia cestovní v nynější formě. Škola-dilna, ovládajíc jisté územi. snažic se neustále, aby vnikla v ráz jeho, vytvořila by zákony, jež by odpovídaly uměleckým potře- bám krajiny ve směru topografie, okoli, původu atd. Různost výsledků plastických odpovídala by pak různostem krajinným, takže společnost umělců dodala by přece osobitý ráz každé stavbě, každé- mu uměleckému předmětu, takový ráz, kterého nyni jednotlivec schopen zpravidla není a dlouho ještě nebude.“ — „Styl“ mimo to obsahuje re- produkce děl Dryákových. Engelových. Ot. No- votného. J. Rösslerových, F. Vahalových a J. Von- drákových. — Část textovou doplňuje Kronika. rubrika Z Moravy a Různé zprávy.
Dryákův Engelův Otakar J Rösslerův F Vahalův Morava
35 article
V „Pošumaví“ (X., č. 24) pojednává L ux o „Zjednodušení kulturní práce na venkově“. Myslí při tom především na před- nášky. Připomíná, kolik práce dá jedna poctivě, na věcném podkladu zpracovaná přednáška — a je to práce pro jediný den, pro jedinou hodinu, nebot málokterý venkovský přednášeč má příležitost o- pakovati svou přednášku. Proto radí zříditi (na př. v Nár. Jednotě pošumavské) přednáškový archiv, kde by se ukládaly dobré přednášky. Občas vy- dával by se soupis získaných přednážek, které by se půjčovaly venkovským přednášečům, kteří po- měry jsou nuceni přednášeti, ale nemají dostatek materiálu vlastního ani možnosti opatřiti si dosta- tečné a dobré prameny. Rovněž při ochotnických divadlech, kde hra po jediném večeru je odbyta, mohlo by se více šetřiti prací. Ochotníci mohli by s kusem dobře nastudovaným kočovati po větších okolních obcích, které nemají vlastního ochotni- ckého spolku. Nebyla by to ani konkurence diva- delním společnostem, které se přece omezují na města a městečka, kdežto život na vesnici skoro úplně postrádá podobných kulturních počinů. Stej- ně mohly by činiti zpěvácké a hudební spolkya kroužky. Není pochyby, že by se tim docílilo pra- covní úspory a spolu by se osvěžil osvětný život našeho venkova. — „Pošumaví“ v dalším podává: Dr. Ant. Boháč. Návrh organisace národní. — Ob- zor menšinový. — Zprávy a sdělení. — Obzor lido- výchovný. — Žena autorkou. — Různé zprávy.
Antonín Pošumaví organizace národní . — Ob