1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 25. listopadu 1913.
Praha
4
article
arannta večerní hlety
6
article
přadplácí se
V Praae v admninistracs.
a mašel
as čtvrt leta
s dvojí donáškou
a měsle. .
ne dtvrt lsta . 7 k 6sh
ve SliAkeh , g so
na miěsle-
Foštou
nn mnésla-
na čtvrt leta . . . . 9 K sn
s dvojí zásllkou
pa měsle
itz
ns čivrt lsta
Fošta NN mnéslo
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Těžký návrat na vratký trůn.
Zřetel všeho světa obrací se té doby
znovu k nešťastnému Bulharsku, jehož
král Ferdinand z rodu Koburg-Koháry
odjel u prostřed nejžalostnějšího úpadku
vlasti asi před měsícem do Úher na hony
bažantů a od té doby se nevrací, nýbrž po-
jíždí po Německu a po Rakousku, na tajné
porady s vládnoucími státníky německými.
poroučeje zemi svou pánu bohu. Tam ale vy-
kládá si neštěstím rozhořčený národ od-
jezd králův ze země všelijak. Namnoze
jako hotový útěk jeho před strašnou zod-
povědností za krutou pohromu, jež stihla
po toliké slávě, po tak obdivuhodném roz-
machu hrdinství vlasteneckého junácký ná-
rod bulharský, když uprostřed smírného
vyjednávání se Srbskem o úděl makedon-
ský nenadále hnáno vojsko bulharské ku
zákeřnému útoku na celou frontu posic
srbských. Kde, a na čí popud dal po-
vel k tomuto katastrofálnímu zahájen
bratrovražedného boje, před nímž byl car
ruský Mikuláš svým památným telegramem
z Moskvy 11. června tak důtklívě varoval
apeluje na oba krále, srbského jako bul-
harského, aby byli pamětlivi smlouvy spol-
kové, dle níž se oba národové, bulharský
a srbský, byli zavázali, že rozhod-
nutí jakéhokoliv sporu svého zůstav
Rusku.
Ferdinand
Koháry
Mikuláš
Praha
Bulharsko
Úhry
Německo
Rakousko
Srbsko
Moskva
Rusko
Koburg
8
article
„Bratrovražedná válka by mohla
zkaliti slávu, již oba národové společně do-
byly... Stát, jenž by tuto válku zahá-
jil, byl by za to zodpověden před věcí Slo-
vanstva“... končil carův manifest, pod
jehož dojmem rozvážní státníci obou ná-
rodů naléhali, aby vznesena byla srbsko-
bulharská pře na soud carův. Ještě v dnech
28., 29. a 30. června rokovala v Sofiji za
předsednictví samého krále Ferdinanda
ministerská rada o vyslání bulharských de-
legátů do Petrohradu a o instrukcích, jaké
se jim mají uděliti pro obhajobu přání bul-
harských. Král Ferdinand, jakož
vrchní velitel bulharské armády Savov,
souhlasili do poslední chvíle s veškerými
ministry, že Bulharsko má se podrobiti roz-
hodčímu výroku carovu. Avšak u večer
30. června ministři bulharští k hroznému
úžasu svému překvapeni děsnou zprávou
že již předešlé noci vojsko bulharské na
hranicích zahájilo útok proti Srbům a Ře-
kům na celé čáře... Spustily ručnice samy
od sebe? Šlo tu o krutý omyl, či dán vojsku
přes hlavy vlád opačný rozkaz? Pohříchu
brzy se vídělo, že tu nezasáhla pouhá o-
sudná náhoda v kolesa dějin, ale bez-
ohledná, silná, absolusticky rozkazující vů-
le ctižádostivého jednotlivce,
jehož samolibá hrdost byla vážnou slovan-
skou domluvou cara ruského, spíše
vzdorem německým naplněna,
než k smířlivosti a svědomité rozvaze na-
kloněna.
Ferdinand
jítlegát
Savov
Srba
Petrohrad
Bulharsko
9
article
Opojen slavomamem, pokládal se král
Ferdinand bulharský, vítěz nad Turky, ne-
přemožitelným, jako před sto lety Napo-
leon I. a prázden všeho citu pro věc Slo-
vanstva, pojal úmysl, oslabiti přesilou zbra-
ně jak Srbsko tak i Řecko, aby stal se svr-
chovaným pánem Balkánska. Vyčítal Ru-
sku, že mu nedopřálo vítězného vjezdu do
Cařihradu, spatřoval v něm osobního svého
odpůrce, poněvadž se nechce státi jeho va-
salem a tak hodlal Rusku na vzdory
odemstíti se Srbsku a Řecku, v nichž
rovněž viděl překážky svého smělého snu
o Velikém Bulharsku. Leč štěstí válečné je
vratké. Velký sen Ferdinanda Koburského
utonul v potocích krve, bratrovražedný boj
skončil všeobecnou porážkou uštvanýcha
zpromrzelých vojínů bulharských a Bulhar-
sko přišlo i o ty své nejslavnější trofeje,o
Drinopol a Lozengrad, o polovinu tak skvě-
le dobyté Thraciel
Divu-li, že s takové výše sražený, vy-
krvácený národ bulharský vzpamatovav se
po ukrutné té ráně osudu nezaslouženého,
táže se dnes napořád důrazněji, čí to ruce
smetly jej do takové bídy a škody, kdo tím
vlastním vinníkem jeho pohromy a ne-
štěstí?
Ferdinand bulharský
Turek
Balkánska
Vyčítal
Ferdinand koburský
Bulhar
Napa
Řecko
Cařihrad
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Drinopol
10
article
Podezření stíhalo v pravo v levo bý-
valé státníky a vojevůdce: Daneva, Gešova,
Teodorova, Abraševa a přede všemi vrch-
ního velitele vojska generála Savova, od
něhož neblahý rozkaz k nájezdu na Srby
vyšel. — Napadení byli přinucení hájíti se
a mluvit. A tu vyšlo na jevo, že rozkazv
noci z 29. na 30. června vyšel od samot-
ného krále Ferdinanda. Savov je
toliko jako voják povinně vykonal. Též
nařčení bývalí ministři dovedli prokázati
vesměs svou nevinu; a průkazům jejich se
věří, poněvadž Danev i Gešov jsou stou-
pencí strany pokrokově národní, přátelské
Rusku; za to stín vážného podezření, žev
osudné době radili tajně králi ku válce se
Srbskem, padá na nynější ministry Rado-
slavova a Genaděva, kteří jsou náčelníky
strany austrofilské, „stambulovské“. Za
předvolebního ruchu utkávají se nyní obě
tyto strany: rusofilská i austrofilská s pří-
slušným tiskem svým v zápolení nejvášní-
vějším a boj vyšlehuje svými plameny žhavě
až na sám trůn Ferdinandův, pročež po-
dobno ku pravdě, že váhá se Ferdinand ze
svého dlouhého výletu vrátit, dokud ne-
lvli riliní ose knsvtoe
dnluiloon la
Teodorov
Abrašev
Savův
Srba
Ferdinand
Savov
Ferdinandův
Rusko
Srbsko
Gešov
11
article
bude na bojišti volebním v Bulharsku roz
hodnuto.
Bloudí po Německu, po Uhrách a mešká
nyní ve Vídni, hledaje všude opory po svou
věc, aby mohl Bulharům přinésti jistofu.
že trojspolek zakročí ve prospěch jehoo
revisi bukureštského míru. Avšak dle časo-
piseckých zpráv osvědčuje prý se i na něm
stará zkušenost, že neštěstí odhání přátele
Všechny jeho četné rozhovory se státníky
trojspolku vyzněly prý pro něho bez úspě-
chu. Toliko mu přátelé vídeňští radí, aby
nemeškal a pospišil domů, hájit svého trůnu
před „rostoucí propagandou rusofilskou“v
lidu bulharském, jejíž vzrůst prý státníky
vídeňské nemálo trapně překvapuje. V Ně-
mecku prý mu však zřejmě dali na jevo,
by nespolehal na žádnou mravní pomoe
Německa, jež nehodlá se do vnitřní otázky
bulharské vměšovati. V Rusku pak skoro
všechen tisk považuje již partii Ferdinan-
dovu za ztracenu a šíří na roveň s tiskem
francouzským zprávy, že Ferdinand se již
asi do Bulharska vůbec nevrátí, poněvadž
si netroufá přijít na oči rozhořčeného ná-
roda, ale že pošle tam za sebe z Vídně ma-
nifest, jímž se zříká trůnu bulharského ve
prospěch svého 21letého syna Borise, vy-
chovaného v pravoslaví.
Bulhar
Ferdinand
Boris
Bulharsko
Německo
Uhry
Vídeň
Rusko
12
article
Těmto zprávám odporuje však dopo-
sud více méně horlivě vídeňský tisk, „Neue
Freie Presse“ stejně jako „Reichspost“,
Není dle nich víře podobno, aby se ten
53letý, energický a ctižádostivý vnuk krále
francouzského Ludvíka Filipa chtěl vzdáti
trůnu a živořiti v ústraní svržených králů,
on, jemuž je politická činnost ve velkém
slohu životní potřebou. Neznají prý Ferdi-
panda Koburka, kdož se domnívají, že ho
zmrzel trůn pro svízele, které ho na něm
čekají. Avšak nicméně nemohou na konec
ani ti vídeňští špeditéři Ferdinanda do
Bulharska zatajiti, že ta cesta jeho v nynější
volební vřavě bude nad míru těžká, poně-
vadž bude se vraceti beze vší podpory
pevné odkudkoliv, „vise mezi trojspol-
kem a trojdohodou v politi-
ckém osamocení. ..
Reichspost
Ludvík Filip
Ferdinand
Bulharsko
Neue Frei Presse
13
article
Z Vídně, 24. listopadu. I v nejvážnějších
politických kruzích přístupni jsou zprávámo
odstoupení krále Ferdinanda bulharského
avpoň se nikde nepznačují za nemožné. Jedině
Mičové náměstí se jim brání, poněvadž by se
octlo timto obratem v nepříjemné situaci. Ve-
černí „Zeit“ nřzi jiným pišer „Eklatuntní po-
rážka režimu krále Ferdinanda byla by těž-
kou blamáží hr. Berchtolda. Král Ferdinand
je přirozeně ve špatné náladě. V okolí hrab.
Berchtolda je každého dne obava, že král po-
zbude trpělivosti a že se vzdá koruny dříve.
než budou ukončeny delegace, a hr. Berchtol
octne se z dostřelu. Proto je král denně pře-
mlouván přáteli hr. Berchtolda, aby se
před ukončením delegací trůnu
nevzdával.“
Z Vídně, 24. listopadu. „N. Fr. Pressel
píše k bulharské otázce, jejíž rozhod-
nutí nastane při volbách do so-
brání 7. prosince, že ve skutečnost
mají se věci ohledně agitace proti králi Fer-
dinandovi takto: „Když Danev v létě král
musil se přiznat, že jeho politika utrpěla po-
rážku, radil sám, aby povolal k veslu politi-
cké odpůrce, totiž austrofilskou stranu, do-
mnívaje se, že na jejich bedra svalí veškeru
zodpovědnost ze ztráty z uzavření míru a že
je pak odstraní a sám nabude moci. Rado-
slavov a Genadijev dokázali však, že
jsou obratnější a zkušenější politikové než
rusofilská strana se domnívala. Král Ferdi-
nand podržel ministerstvo Radoslavova a Ge-
nadijeva a udělil jim plnou moc rozpustit sně-
movnu a vypsati nové volby. Rusofilská stra-
na považovala své záměry za zhacené a proto
celá její nenávist namířena je proti králi, po-
něvadž nové volby, které řízeny jsou kabine-
tem rusofilům nepřátelským, ohrožují značně
jejich posici. Jest otázka, zda přes finanční (l)
podporu Ruska se jim zdaří docílit většiny.
Ferdinand
Berchtold
Danev
Radoslavův
Vídeň
Mičová náměstí
Fery
Rusko
14
article
poněvadž v Bulharsku víc než kde jinde platí
zkušenost, že u vesla se nalézající strana také
vítězí. K dosavadním hlavním stranám rusofil-
ské a austrofilské přidružila se také nyní na
čistě sociálních zásadách vybudovaná a grár-
ní strana, která dosti mandátů dobudea
rozhodnutí mezi starými odpůrci způsobí. Sta-
novisko agrární strany je nejisté. Rozhodně
očekává se, že vláda dobude majority. Posice
vlády ulehčena by byla návratem královýma
jemu blízké kruhy tvrdí, že má proto již úmysl
v nejbližší době vrátiti se do Bulharska.
K návštěvě arcivévody Fran
tiška Ferdinanda v Anglii.
Z Londýna, 23. listopadu 1913.
(Pův. dopis „Nár. Listů“. )
Aniž se přikládá návštěvě arcivévody
Františka Ferdinanda velký politický význam
jakého nemá, sluší přece konstatovati, že Ra-
kousku záleží velice na tom, aby schůzka pří-
štího panovníka dvojité monarchie s angli-
ckým králem upevnila oficiální styky, které
jsou ostatně mezi oběma vládami vždy velm
zdvořilé, a doplnila úsilí Německa o lepši
shodu mezí Londýnem a Berlínem.
Rakouské velevyslanectví v Londýně uči
nilo vše možné, aby anglický tisk psal nadše-
ně již o uvítání arcivévody následníka při je-
ho příjezdu na nádraží Viktoriino, a některé
listy se mimoděk dle toho zachovaly, celkem
však byl anglický tisk, jak obyčejně, přesně
zpraven. Pravda je, že arcivévoda byl nad
Fran
Ferdinand
František Ferdinand
Viktoriin
Bulharsko
Anglie
Londýn
Německo
Berlín
15
article
šeně uvítán zástupem rakouských příslušní-
ků, kteří se postavili u vchodu nádraží. Př
průjezdu městem shromáždilo se jen něco zvě-
davců.
Nesmí se zapomínati, že Rakousko není
příliš oblíbeno v politických kruzích angli-
ckých, kde jsou v živé paměti dvě rány no-
žem, které zasadilo slavnostnímu ujednání lon-
dýnské konference. Jeho chování vůči Srb-
sku a pak vůči Řecku mu nezjednalo sympatie
v britských kruzích. Londýnská konferenceje
dílem sira Edvarda Greye, na němž si velmi
zakládá, i vykládá se jako nedostatek tal tu
berou-li se na lehkou váhu ustanovení této
konference, konané za předsednictví britské-
ho ministra zahraníčních záležitostí.
S druhé strany měl také arcivévoda Fran-
tišek Ferdinand nemilé vzpomínky vůči angli-
ckému dvoru, ježto vzhledem k zařazení jeho
choti vévodkyně z Hoheobergu dle dvorské
etikety nemohl se zúčastniti korunovace krále
Jiřího. Za nějaký čas po korunovaci přije
arcivévoda se svou chotí na krátko do Lon-
dýna, vyhnuli se však setkání s královskou
rodinou anglickou.
Srb
Grey
Fran
Ferdinand milý
Jiří
Rakousko
Řecko
Lon
16
article
Je tudíž pochopitelno, že oficiální kruhy
se snažily všemožně, aby setkání arcivé vody
Františka Ferdinanda a vévodkyně z Hohen-
bergu s královskými manžely britskými byle
co nejsrdečnější, by se zapomnělo na minulost
Záleží skutečně na tom, aby osobní styky
mezi dvory byly vždy co nejlepší. Často může
státník neutralisovati některé nepřátelské či-
ny cizí vlády, nechá-li jednati členy suveren-
ních rodů, které vládnou v Evropě.
Za svého pobytu ve Windsoru měl arci-
vévoda František Ferdinand také příležitost
setkati se s členy kabinetu, zejména s As-
quithem a sirem Edvardem Greyem, kteří byli
pozváni k hostinám. O politických sympatiích
příštího panovníka rakouského nedí se mnoho
určitého, je tedy samozřejmo, že si nynější mi-
nistři přáli dostati se do styku s arcivévodou
v naději, připravovati budoucnost.
Anglie a Rakousko-Uhersko nemají nej-
menšího důvodu ke sporům a posud není me-
zi nimi soupeřství v žádné končině Evropy
obě strany mají zájem na tom, aby se pozná-
valy a pěstovaly dobré styky. To ovšem ne-
znamená, že by mohlo dojíti ke skutečnému
sblížení mezi oběma státy, jejichž velká poli-
tika hájí opačné všeobecné zájmy, ale je zby-
tečno býti ve špatném poměru s těmi, ktei
nejsou důvěrnými přáteli.
J. Coudurier de Chassaigne.
František Ferdinand
Grey
J Coudurier Chassaigne
Hohen
Evropa
Windsor
Anglie
Rakousko
Uhersko
17
article
Slovenský řolnický sjezd.
Slovenský řolnický sjezd.
V Uherské Skalici, 23. listopadu.
(Původní zpráva „Národních Listů“. — Dokoučení.
Prostorná dvorana skalického „Domu“ byla
naplněna, když v neděli o půl desáté ráno děkan
dr. L. Okánik zahajoval vlastní jednání sjezdové
S oprávněným zadostučiněním vzpomínal na prve
pokusy s rolnickými sjezdy ve Skalici, kdy se ko-
lem hlavních pořadatelů kupil hlouček proslých lidí.
nezkušených a nesmělých, kdy se nezdálo, že sémě
tehdy zaseté vydá tak hojné plody. Dnes, se ska-
lickými sjezdy počítá nejen široké okolí jiho-západ-
ního Slovenska, nýbrž i vláda uherská, která sem
letos poslala nejen pohraniční strážníky, nýbrž
svého důvěrníka o slovenských věcech, redaktora
vádních „Slovenských Novin“, dra. Pecháně.
doktor
L Okánik
uherský Skalica
Skalica
Slovensko
jihozápad
18
article
Dr. Okánik stručně zmínil se o nesnázích,
kterými se potkávala činnost pro zvelebení slo-
venského rolnictva, pro jeho uvědomování, ukázal
na názorný případ tohoto roku, kdy nevinná vy-
cházka skalických vinařů do vinařské školy v sou-
sední Strážnici málem že nebyla vyhlášena za vlasti-
zradu. Ale toto osočování nezaleklo ty, kteří se
snaží slovenskému rolníkovi pomoci. Jmenovitě
Skalice vytrvává v práci a může se pochlubit pěk-
nou činností pro povznesení všeobecného a odbor-
ného vzdělání rolnického stavu. Úkoly však rostou
stále více a proto bude nutno v nejbližší době
přikročit i k organisování středního živnosten-
ského stavu.
K práci pro slovenský lid, k organisaci vola
dr. Okánik a ostře odmítal ty, kdož vnášejí do slo-
venského veřejného života výbušné látky církev-
nické nesnášelivosti. V této části své úvodní řeč
mířil proti tomu osudnému rozbroji v slovenském
národním životě, který podnílily klerikální snahy
kněží Hlínky, Jurigy a Tománka. Skalický sjezd
kde byli přítomni zástupci katolické i protestantské
církve, kde promluvili katoličtí i protestantští du-
chovní, ať je důkazem, že je možna mezi oběm
vyznáními svorná práce pro vzdělanostní a hmotný
pokrok lidu.
doktor
Okánik
Hlínka
Juriga
Tománek
Skalica
19
article
Jako zvláštní rys skalického rolnického sjezd
uvedl dr. Okánik, že o tomto sjezdu neplatí výtka
jakoby to bylo pouze shromáždění několika inte-
ligentů, o nichž lid nic neví. Na skalickém rolni-
ckém sjezdu nejen že jsou přítomní hlavně zástupc
širokých vrstev lidových, tam také řečníci a refe-
renti jsou větším dílem ze selských řad. Mohl prá-
vem uvésti tento významný rysi průběh sjezdového
jednání byl důkazem, jak několikaletá tradice na-
máhavé, ale vděčné práce mezi lidem přinesli
dobré ovoce. I tu se osvědčilo pravidlo, že člověl
teprve cvikem se stává řečníkem. I na skalický
sjezdech pozorovat každým rokem stoupající řeč-
nické schopnosti.
Nemůžeme se podrobně zastavovat u jednotli-
vých referátů, které byly vesměs věcné, přimě-
řené potřebám přítomného lidu. O rázu jich svědč-
themata jednotlivých řečníků.
Josef Bránecký, rolník ze Skalice, vyloži
trudnou historii, s jakými obtížemi a nepochope-
ním potkávala se myšlenka řepařského družstv
ve Skalici a jaký na konec měla úspěch. Vyzýval
přítomné ze všech krajů, aby podobně se organiso-
vali a utvořili po příkladu svých bratrů z Čecha
z Moravy ústřednu všech sdružení z celého Slo-
venska.
doktor
Okánik
Bránecký
Čecho
Skalica
Morava
20
article
Ev. farář Lichner z Brezové promluvil o
svých zkušenostech s posíláním rolnických hochů
do škol. Doporučoval, aby rolníci posílali hodně
své syny na odborné hospodářské a průmyslové
školy, a to jmenovitě na Moravu a do Čech. Mluvi
zde dobrý praktik, který ze svého městečka vy-
pravil přes 50 hochů na studie, z toho přes 30 n
školy v Čechách a na Moravě.
Na to skalická selka Alžběla Stránecká v struč-
né, ale pěkné řeči vyložila, že slovenská bospodyně
má se sice starat pečlivě o svou domácnost, ale ne-
zapomínat také na veřejné povinnosti, nebránit ma-
žovi v nich, ale mu pomáhat. Doporučersia, aby
byl založen časopis pro slovenské selské žený
a dívky. Řeč její byla přijata s velkým zájmem
Dobrou hospodyni prozrazoval symbol svrchova-
nosti v domácnosti, klíč od domu, kterým si pomá-
hala v gestikulaci za řeči.
Za skalický rolnický dorost pozdravil sjerd
Pavel Belay, který domlouval vesnickým mlá-
dencům, aby nevávodili jen v pitkách a bitkách
nýbrž i ve snaze o vzdělání a vyložil krátce pro-
gram zakládaného časopisu „Rolnický mládenec“
Podobným směrem se nesla řeč N. Hertlové
selského děvčete ze Skalice, adresovaná ženskéme
dorostu a vybízející ke vzdělávání, k divadelnímu
ochotnictví, aby vedle vzdělaných slovenských rol-
níků kráčely stejným krokem vzdělané a pracovité
slovenské ženy a dívky. Ženská „emancipace“
vůbec na tomto sjezdě silně hlásila se ke slovu:a
třeba přiznati, že to byly lepší stránky ženského
hnutí, které se zde uplatňovaly. Rovné právo, ale
také rovné povinnostií
Velmi nabádavá byla též přednáška skalického
rolníka Michala Tomíka o významu družstev-
nictví, hlavně při pojišťování dobytka, odvodňo-
vání a budování ochranných hrází proti morav
ským povodním, co jsou nejpalčivější otázky okol
skalického.
Eva
Lichner
Stránecká
Pavel Belay
N Hertl
Michalus
Brezová
Morava
Čechy
Skalica
můj škola v Čechy
21
article
Mladý vychovanec české nižší hospodářské
školy. Pyhorňa z Holiče, promluvil o způsobeck
ractonálního hospodářství. Řeč jeho, věcně dobrá
prozrazovala pilné školské studium a snad právě
proto formálně byla trochu abstraktně stylisována
Jmenovitě na takovýchto sjezdech třeba se vyhý-
bati vědecky odbornému způsobu mluvy: je mále
srozumitelný širším vrstvám.
Řemeslnické otázky ujal se typograf Vojda
který promluvil o tom, jak živnostníci souvisí se
zemědělcem, jak stejně jen spolčováním slabšíc
jednotlivců a náležitým odborným vzděláním do-
mohou se zlepšení svých poměrů. Řeč Vojdova zna-
mená prvý krok k rozšíření „skalického“ programi
od organisace zemědělců k ordanisaci živnostníků
Řeč poslance dra. Pavla Blahy byla přivítán
bouřlivým potleskem, svědčícím, jaké oblibě se těš
tenlo neúnavný národní pracovník mezi shromáždě-
nými. Hovořil o činitelích, působících na utvářen
cbilních cen. Byla to stručná národohospodářská
lekce pro rolníky, ukazující jim, jaké ceny jich plo-
din jsou ve vzájemné souvislosti s přírodními a vý-
robními poměry na celé zemi.
Učitel Koppa z Modly velmi obsažně vyloži
moderní zkušenosti o tom, jak třeba zakládat a opa-
trovat vinohrad, co dělat s mladým vínem, jak je
ošetřovat a uchránit od různých chorob.
Ačkoli jednotliví řečníci se snažili vysloviti se
co nejstručněji, přece se jednání protáhlo, takž
bylo nutno je přerušiti a pokračovati v přestáv.
kách za oběda. Tím roztržením značně trpěla před-
náška Tedora Hondera, obchodníka z Ružom-
berka, která postavila docela do nového světla
historií slovenských pokusů o hospodářskou svě-
pomoc a družstevnictví.
Pyhorňa
Vojd
Pavel Blaha
Kopp
Holič
Ružom
Tedor Honder
22
article
Při obědě byla pronesena řada přípitků, př
nichž upozornili na sebe někleří lidoví řečníci svou
přirozenou výmluvností a slavovskou i sloyenskou
uvědomělostí. Ostatně mnoho se tu nepolilisovalo
V slovenských poměrech čte se mezí řádky víc
než je vyloženo v přímých slovech. Přípitky pro-
nesli děkan dr. Okánik, farář Blaho, zástupce mi
nisterstva prof. Pecháň, rolník Nerád z Hochštelna
jeho žena, továrník Janček z Ružomberka, dr
Milan Ivanka, bývalý slovenský poslanec z Trnavy
a ještě několik. Byl přílomen i bývalý poslanee
rodaktor „Slovenského Týždenníku“ Milan Hodž
a redaktor „Slovenského Denníku“ Ant. Stefá-
nek
Pod večer prohlíželi si skalické museum, které
chová mnohé zajímavosti ze starého i nového lido-
vého umění. Večer hrálo se divadlo. Urbánkův kus
Ve dvoraně tísnilo se na 800 účastníků. Nemnoh
volněji bylo potom při taneční zábavě.
Přiznávám, že jsem byl chvilkami trochu sklí-
žen, když jsem jel do Skalice. Slovenské poměry
v dnešní chvili nejsou utěšené a málo opravňuj
k optimismu. Ale stačilo ocitnout se na skalické
půdě, prostřed toho snažení a vření, viděť ty statno
zástupy, které sem z dalekých vsí přibyly, slyšel
rozumné, věcné výklady řečníků a řečnic, poznal
těsný svazek solidarity mezi přílomnými, aby člověl
se zřikal škarohlídství. Zde správně pochopili, že
budovu třeba stavěl od základů. Proto práce jejich
nese požehnání. Pomozte lidu olevřit oči a on
liž dále pomůže sám
doktor
Okánik
Blaha
profesor
Pecháň
Nerád
Janček
Ružomberka
Milan Ivanka
Hodž
Antonín
Urbánkův
Trnava
Skalica
23
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Němečtí theoretíkové o politické taktice.
Před týdnem uveřejnili jsme výňate
z perného článku bývalého zemského poslance
Turnwalda, na výsost nespokojeného se zvlášt-
ním informativným výborem, který byl dosa-
zen německým sdružením z Čech pro poučen
jich ostatních kolegů z Verbandu o českých
poměrech a německých tužbách v Čechách
Liberecký škarohlíd s jistou dosí poctivosti
který bystře pozoruje vývoj vyrovnacích udá-
lostí a po případě dovede svému vlastnímu
táboru dokázat, že jeho zástupci přistoupili
docela formálně na junktím úpravy jazyků ve
státních úřadech s úpravou jazyků v samo-
správných úřadech, posoudil ostře a zle od-
soudil vyrovnací resistenci zmíněným výbo-
rem v německo-nacionálním Svazu provozo-
vanou a prohlásil s naprostou určitostí, že
tento výbor neposkytne prací k vyrovnán
upotřebitelných, nýbrž věcně naprosto selže
Turnwald
Čechy
24
article
Dr. Turnwald krom toho pojímá chomutovská
usnesení docela vážně a žádal provedení jich
důsledků od Svazu a od německého sdružení
zcela kategoricky. Na tyto výtky a požadav-
ky odpověděl dru. Turnwaldovi nejmenovaný
obhájce oficiální taktiky německých poslanců
z Čech, nepochybně sám zástupce za Libere
v „Reich. d. Volksztg.“, že co do chomutov-
ských usnesení jest každému jasno, kterak ně-
mečtí poslanci z Čech byli poukázáni si získati
pro své nacionálně-politické požadavky pře-
devším pomoc Svazu. Důsledně tudíž musí prý
ten, kdož žádá něčí přispění k určitému cíli
vyložiti mu tento cíl, anebo jak prý tomu
případě, o nějž běží, takové žádosti o přispění
dovolávaného vyhověti. Tomuto pak nemůže
býti zabráněno, aby zkoumal případný vliv
přispění, o něž žádán, na soukmenovce vlastní
korunní země. Protož prý jest horlivost a bá-
zeň p. dra. Turnwalda, že by němečtí poslanci
z ostatních zemí mohli dokonce i zúčastniti se
formulování požadavků Němců z Čech, přímo
dětinská; za žádnou cenu prý nechce poslance
Verbandu pustit dohromady, aby se o něco za-
sadili, čeho němečtí poslanci z Čech sami do-
sici nemohou — ačkoli chomutovský sjez
žádá toto spolupůsobení v první řadě, a te
3no
O drobnem prodejle
ranní dislo a sobě
vačerní
a l
Ve fliálkách na venkově
ranní (islo
večern
Turnwald
Reich
Volksztg
Němec
Verbanda
Čechy
25
article
ožbek ae olene
26
article
lnseráty
plati se hotově napřed-
Předplscení a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., B
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a szpedles
„Národnich Listů
Rukopisy se Bevracsii
27
article
prve kdyby se nezdařilo, mají Němci z Čech
jíti svými vlastními cestami.
Jak tedy vidět, nejtěžším kusem práce
vyrovnací, jakou Němcům z Čech podniknouti
jest, jeví se přesvědčit ostatní německé po-
slance z ostatních korunních zemí o neodola-
telnosti svých nacionálně-politických poža-
davků.
Němec
Čechy
28
article
Ze Slezska.
Slezsko
29
article
(Co stojí Němce „obranná“ práce. —
K polonisaci a germanisaci slezských
evangelíků. — Deset případů jazyko-
vé vzpoury u slezských soudů.)
Časem pronikává do veřejnosti, co stojí Němoe
nacionální práce, ve Slezsku. Jediný Schulverein
vydal zde za posledních třicet let na školské akce.
jak bylo před několika dny na schůzi v Krnově
konstatováno, obnos, převyšující 1,156.000 korun.
Pravda, tato částka, rozdělíme-li ji na 30 dílů,
není právě obrovská, avšak dlužno uvážiti, že ně-
mecké školství vždy bylo fedrováno zemi, prů-
myslem i velkostatkem, takže docela klidně se
může říci, že vše, co Němci na své školství pro-
střednictvím Schulvereinu obětovali, šlo na výboj.
Není pak ovšem divu, že tyto peníze vykazují
určitě výsledky. Vždyť slovanská obrana v léže
době sotva stála více a to musilo býti pracováno
skutečně na obraně a nejen proti Schulvereinu.
ale též proti Nordmarce, zemskému výboru a slátu.
kteří vesměs německou věc fedrovali zcela bez-
ohledně. V posledních letech pracují Němci ještě
houževnatěji než kdykoliv před tím. V roce 1912
vydal Schulverein sám více než 200.000 K. K této
částce Slezsko samotné přispělo obnosem sotva
50.000 K dosahujícím. Z toho je nejlépe patrno.
jak samotné německé Slezsko jest hluboce pře-
svědčeno o nevyhnutelnosti šlechetné práce Schul-
vereinu.
Němec
Schulverein
Slezsko
Krnov
30
article
Stížností na germanisaci a polonisaci evange-
liků neubývá, ale naopak přibývá jich čím dále.
tím více. Jak se zdá, jde církevním úřadům o to.
aby česká otázka v evangelické církvi mohla býti
co nejdřive považována za odbytou. Nelze proto,
než sympalicky vítati akci z kruhů evangeliků sa-
motných vedenou a k tomu směřující, aby tyto
plány byly co možná nejvíce mařeny. Pozoruhodný
návrh v tomto směru činí nejmenovaný evangelík
v „Obraně Slezska“ a sice dovozuje nutnost spo-
lečného postupu obou konfesí za účelem vybudo-
vání samostatného českého sboru na Orlovsku, po
vzoru, jenž se osvědčil v mnohých místech v Če-
chách i na Moravě. V národním zájmu bylo bysi
přáti, aby tento návrh byl v brzku uskutečněn
Snad by věci prospělo, kdyby ji z evangelických
kruhů z Čech a Moravy věnováno bylo více po-
zornosti.
Poslanci Pavlok, dr. Kramář, Staněk, dr. Hru-
ban a Klofáč a soudr. podali v parlamentě dotaz
na ministra spravedlnosti dra. Hochenburgera
příčině porušování jazykové rovnoprávnosti u slez-
ských soudů. Jde o deset případů, rozhodnutých
vrchním zemským soudem v Brně, týkajících se
českých zápisů knihovních do obchodních rejstři-
ků, o nichž c. k. soudy slezské nechtějí ani slyšet.
Česká veřejnost může býti právem zvědava nac to.
co náš výtečný ministr justice řekne k těmlo pří-
padům vzpoury podřízených slezských soudůl
Pavlok
doktor
Kramář
Staněk
Klofáč
Slezsko
Morava
Čechy
Brno
31
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Plenární schůze uherské delegace.
Oposice v uherské delegaci dodělala se
malinkého úspěchu. Předseda Láng vyhověl
jejímu přání a svolal na úterý mimořádnou
plenární schůzi, ve které oposice se chce
ohraditi proti užívání pešťské parlamentní
stráže také v delegaci ve Vídni. Hr. Jul. A n-
drássy praví v „Az Estu“ o této mimořádné
schůzi, že jejím účelem jest protestovati proti
porušení práva, jehož se vláda dopustila ode-
sláním parlamentní stráže do Vídně a zároveň
protestovati proti tomu, že delegátu Štěp. Ra-
kovszkému, jenž je vyloučen ještě z ně-
kolika schůzí poslanecké sněmovny.
brání se účastniti se schůzí delegačních, jako
by delegace byla jen výborem poslanecké sně-
movny. Hr. Andrássy v tom spatřuje porušení
zákona. Na předsedu uherské delegace, Lán-
g a, má býti vzneseno vyzvání, aby vládě ne-
strpěl žlapati po právech delegace.
Jula
Aza Est
Štěp
Andrássy
RakouskoUhersko
Vídeň
Hradec
Lány
poslanecký sněmovna
uherský delegace
32
article
Hr. Mich. Károlyi proti trojspolku.
Ve schůzi zahraničního výboru uherské
delegace hr. Mich. Károlyi projevil sympa-
tie Francii proti trojspolku a na velikou ne-
libost hr. Tiszy pravil, že se pranic nediví
Francouzům, že nechtějí do Rakousko-Uher-
ska posílati své miliony. Tento svůj názor vy-
světlil blíže v rozhovoru s dopisovatelem
„Echa de Paris“. Chápu dobře — pravil — ž
Francie nerada umísťuje své kapitály v ze-
mích, které jich užívají na vyzbrojení trojspol-
ku, tedy také proti Francii. My nebudeme
dlouho moci vyhovovati požadavkům Berlína
a musíme se snažiti o politiku míru, aby ne-
došlo na srážku mezi trojspolkem a trojdoho-
dou. Nutí nás k mírumilovné politice to, že
finančních prostředků jest už na mále v Ra-
kousku i v Uhrách a sami už zápasíme s hro-
zivou finanční krisí. Ale hr. Berchtold sámsi
bohužel zahradil takovou jedině rozumnou
politickou cestu. Kdo si přeje finančního zo-
tavení obou států monarchie, musí sledovati
takovou politiku, která by nebránila přílivu
francouzského kapitálu k nám.
Károlyi
Tisza
Francouz
Paris
Berchtold
Hradec
Francie
Rakousko
Uhry
Berlín
33
article
Haličská krise.
34
article
V sobotu učiněn ve Lvově zase příznivý
krok na cestě k dohodě mezi Poláky a Ukra-
jinci. Po celodenní schůzi ukrajinského klubu,
patrně i vlivem metropolity hr. Šeptickéhoa
biskupa Čechoviče, přijata resoluce, která sice
činí ještě námitku k vládním návrhům, ale při-
pouští je přece za podklad, na kterém
možno ve sněmě dále vyjednáv a ti
o volební opravu. Tím, zdá se, umožněno
brzké svolání haličského sněmu.
Proti návrhům dra. Korytowského
učiněny za schůze čtyři námitky. První týká
se 16 dvoumandátových volebních okresů ve
východní Haliči, což mají Ukrajinci za příliš-
né, poněvadž se dříve mluvilo pouze o 13
dvoumandátových okresech. Druhá námitka
byla proti sestavení některých venkovských
Polák
Čechovič
Ukrajinec
Lvov
Halič