ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26f59d70-8f1c-11dd-8e80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 79, org 7, person 101, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 25. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 324.
4 article
arannta večerní hlety
5 article
oala e
6 article
přadplácí se V Praae v admninistracs. a mašel as čtvrt leta s dvojí donáškou a měsle. . ne dtvrt lsta . 7 k 6sh ve SliAkeh , g so na miěsle- Foštou nn mnésla- na čtvrt leta . . . . 9 K sn s dvojí zásllkou pa měsle itz ns čivrt lsta
Fošta NN mnéslo
7 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Těžký návrat na vratký trůn. Zřetel všeho světa obrací se té doby znovu k nešťastnému Bulharsku, jehož král Ferdinand z rodu Koburg-Koháry odjel u prostřed nejžalostnějšího úpadku vlasti asi před měsícem do Úher na hony bažantů a od té doby se nevrací, nýbrž po- jíždí po Německu a po Rakousku, na tajné porady s vládnoucími státníky německými. poroučeje zemi svou pánu bohu. Tam ale vy- kládá si neštěstím rozhořčený národ od- jezd králův ze země všelijak. Namnoze jako hotový útěk jeho před strašnou zod- povědností za krutou pohromu, jež stihla po toliké slávě, po tak obdivuhodném roz- machu hrdinství vlasteneckého junácký ná- rod bulharský, když uprostřed smírného vyjednávání se Srbskem o úděl makedon- ský nenadále hnáno vojsko bulharské ku zákeřnému útoku na celou frontu posic srbských. Kde, a na čí popud dal po- vel k tomuto katastrofálnímu zahájen bratrovražedného boje, před nímž byl car ruský Mikuláš svým památným telegramem z Moskvy 11. června tak důtklívě varoval apeluje na oba krále, srbského jako bul- harského, aby byli pamětlivi smlouvy spol- kové, dle níž se oba národové, bulharský a srbský, byli zavázali, že rozhod- nutí jakéhokoliv sporu svého zůstav Rusku.
Ferdinand Koháry Mikuláš Praha Bulharsko Úhry Německo Rakousko Srbsko Moskva Rusko Koburg
8 article
„Bratrovražedná válka by mohla zkaliti slávu, již oba národové společně do- byly... Stát, jenž by tuto válku zahá- jil, byl by za to zodpověden před věcí Slo- vanstva“... končil carův manifest, pod jehož dojmem rozvážní státníci obou ná- rodů naléhali, aby vznesena byla srbsko- bulharská pře na soud carův. Ještě v dnech 28., 29. a 30. června rokovala v Sofiji za předsednictví samého krále Ferdinanda ministerská rada o vyslání bulharských de- legátů do Petrohradu a o instrukcích, jaké se jim mají uděliti pro obhajobu přání bul- harských. Král Ferdinand, jakož vrchní velitel bulharské armády Savov, souhlasili do poslední chvíle s veškerými ministry, že Bulharsko má se podrobiti roz- hodčímu výroku carovu. Avšak u večer 30. června ministři bulharští k hroznému úžasu svému překvapeni děsnou zprávou že již předešlé noci vojsko bulharské na hranicích zahájilo útok proti Srbům a Ře- kům na celé čáře... Spustily ručnice samy od sebe? Šlo tu o krutý omyl, či dán vojsku přes hlavy vlád opačný rozkaz? Pohříchu brzy se vídělo, že tu nezasáhla pouhá o- sudná náhoda v kolesa dějin, ale bez- ohledná, silná, absolusticky rozkazující vů- le ctižádostivého jednotlivce, jehož samolibá hrdost byla vážnou slovan- skou domluvou cara ruského, spíše vzdorem německým naplněna, než k smířlivosti a svědomité rozvaze na- kloněna.
Ferdinand jítlegát Savov Srba Petrohrad Bulharsko
9 article
Opojen slavomamem, pokládal se král Ferdinand bulharský, vítěz nad Turky, ne- přemožitelným, jako před sto lety Napo- leon I. a prázden všeho citu pro věc Slo- vanstva, pojal úmysl, oslabiti přesilou zbra- ně jak Srbsko tak i Řecko, aby stal se svr- chovaným pánem Balkánska. Vyčítal Ru- sku, že mu nedopřálo vítězného vjezdu do Cařihradu, spatřoval v něm osobního svého odpůrce, poněvadž se nechce státi jeho va- salem a tak hodlal Rusku na vzdory odemstíti se Srbsku a Řecku, v nichž rovněž viděl překážky svého smělého snu o Velikém Bulharsku. Leč štěstí válečné je vratké. Velký sen Ferdinanda Koburského utonul v potocích krve, bratrovražedný boj skončil všeobecnou porážkou uštvanýcha zpromrzelých vojínů bulharských a Bulhar- sko přišlo i o ty své nejslavnější trofeje,o Drinopol a Lozengrad, o polovinu tak skvě- le dobyté Thraciel Divu-li, že s takové výše sražený, vy- krvácený národ bulharský vzpamatovav se po ukrutné té ráně osudu nezaslouženého, táže se dnes napořád důrazněji, čí to ruce smetly jej do takové bídy a škody, kdo tím vlastním vinníkem jeho pohromy a ne- štěstí?
Ferdinand bulharský Turek Balkánska Vyčítal Ferdinand koburský Bulhar Napa Řecko Cařihrad Rusko Srbsko Bulharsko Drinopol
10 article
Podezření stíhalo v pravo v levo bý- valé státníky a vojevůdce: Daneva, Gešova, Teodorova, Abraševa a přede všemi vrch- ního velitele vojska generála Savova, od něhož neblahý rozkaz k nájezdu na Srby vyšel. — Napadení byli přinucení hájíti se a mluvit. A tu vyšlo na jevo, že rozkazv noci z 29. na 30. června vyšel od samot- ného krále Ferdinanda. Savov je toliko jako voják povinně vykonal. Též nařčení bývalí ministři dovedli prokázati vesměs svou nevinu; a průkazům jejich se věří, poněvadž Danev i Gešov jsou stou- pencí strany pokrokově národní, přátelské Rusku; za to stín vážného podezření, žev osudné době radili tajně králi ku válce se Srbskem, padá na nynější ministry Rado- slavova a Genaděva, kteří jsou náčelníky strany austrofilské, „stambulovské“. Za předvolebního ruchu utkávají se nyní obě tyto strany: rusofilská i austrofilská s pří- slušným tiskem svým v zápolení nejvášní- vějším a boj vyšlehuje svými plameny žhavě až na sám trůn Ferdinandův, pročež po- dobno ku pravdě, že váhá se Ferdinand ze svého dlouhého výletu vrátit, dokud ne- lvli riliní ose knsvtoe dnluiloon la
Teodorov Abrašev Savův Srba Ferdinand Savov Ferdinandův Rusko Srbsko Gešov
11 article
bude na bojišti volebním v Bulharsku roz hodnuto. Bloudí po Německu, po Uhrách a mešká nyní ve Vídni, hledaje všude opory po svou věc, aby mohl Bulharům přinésti jistofu. že trojspolek zakročí ve prospěch jehoo revisi bukureštského míru. Avšak dle časo- piseckých zpráv osvědčuje prý se i na něm stará zkušenost, že neštěstí odhání přátele Všechny jeho četné rozhovory se státníky trojspolku vyzněly prý pro něho bez úspě- chu. Toliko mu přátelé vídeňští radí, aby nemeškal a pospišil domů, hájit svého trůnu před „rostoucí propagandou rusofilskou“v lidu bulharském, jejíž vzrůst prý státníky vídeňské nemálo trapně překvapuje. V Ně- mecku prý mu však zřejmě dali na jevo, by nespolehal na žádnou mravní pomoe Německa, jež nehodlá se do vnitřní otázky bulharské vměšovati. V Rusku pak skoro všechen tisk považuje již partii Ferdinan- dovu za ztracenu a šíří na roveň s tiskem francouzským zprávy, že Ferdinand se již asi do Bulharska vůbec nevrátí, poněvadž si netroufá přijít na oči rozhořčeného ná- roda, ale že pošle tam za sebe z Vídně ma- nifest, jímž se zříká trůnu bulharského ve prospěch svého 21letého syna Borise, vy- chovaného v pravoslaví.
Bulhar Ferdinand Boris Bulharsko Německo Uhry Vídeň Rusko
12 article
Těmto zprávám odporuje však dopo- sud více méně horlivě vídeňský tisk, „Neue Freie Presse“ stejně jako „Reichspost“, Není dle nich víře podobno, aby se ten 53letý, energický a ctižádostivý vnuk krále francouzského Ludvíka Filipa chtěl vzdáti trůnu a živořiti v ústraní svržených králů, on, jemuž je politická činnost ve velkém slohu životní potřebou. Neznají prý Ferdi- panda Koburka, kdož se domnívají, že ho zmrzel trůn pro svízele, které ho na něm čekají. Avšak nicméně nemohou na konec ani ti vídeňští špeditéři Ferdinanda do Bulharska zatajiti, že ta cesta jeho v nynější volební vřavě bude nad míru těžká, poně- vadž bude se vraceti beze vší podpory pevné odkudkoliv, „vise mezi trojspol- kem a trojdohodou v politi- ckém osamocení. ..
Reichspost Ludvík Filip Ferdinand Bulharsko Neue Frei Presse
13 article
Z Vídně, 24. listopadu. I v nejvážnějších politických kruzích přístupni jsou zprávámo odstoupení krále Ferdinanda bulharského avpoň se nikde nepznačují za nemožné. Jedině Mičové náměstí se jim brání, poněvadž by se octlo timto obratem v nepříjemné situaci. Ve- černí „Zeit“ nřzi jiným pišer „Eklatuntní po- rážka režimu krále Ferdinanda byla by těž- kou blamáží hr. Berchtolda. Král Ferdinand je přirozeně ve špatné náladě. V okolí hrab. Berchtolda je každého dne obava, že král po- zbude trpělivosti a že se vzdá koruny dříve. než budou ukončeny delegace, a hr. Berchtol octne se z dostřelu. Proto je král denně pře- mlouván přáteli hr. Berchtolda, aby se před ukončením delegací trůnu nevzdával.“ Z Vídně, 24. listopadu. „N. Fr. Pressel píše k bulharské otázce, jejíž rozhod- nutí nastane při volbách do so- brání 7. prosince, že ve skutečnost mají se věci ohledně agitace proti králi Fer- dinandovi takto: „Když Danev v létě král musil se přiznat, že jeho politika utrpěla po- rážku, radil sám, aby povolal k veslu politi- cké odpůrce, totiž austrofilskou stranu, do- mnívaje se, že na jejich bedra svalí veškeru zodpovědnost ze ztráty z uzavření míru a že je pak odstraní a sám nabude moci. Rado- slavov a Genadijev dokázali však, že jsou obratnější a zkušenější politikové než rusofilská strana se domnívala. Král Ferdi- nand podržel ministerstvo Radoslavova a Ge- nadijeva a udělil jim plnou moc rozpustit sně- movnu a vypsati nové volby. Rusofilská stra- na považovala své záměry za zhacené a proto celá její nenávist namířena je proti králi, po- něvadž nové volby, které řízeny jsou kabine- tem rusofilům nepřátelským, ohrožují značně jejich posici. Jest otázka, zda přes finanční (l) podporu Ruska se jim zdaří docílit většiny.
Ferdinand Berchtold Danev Radoslavův Vídeň Mičová náměstí Fery Rusko
14 article
poněvadž v Bulharsku víc než kde jinde platí zkušenost, že u vesla se nalézající strana také vítězí. K dosavadním hlavním stranám rusofil- ské a austrofilské přidružila se také nyní na čistě sociálních zásadách vybudovaná a grár- ní strana, která dosti mandátů dobudea rozhodnutí mezi starými odpůrci způsobí. Sta- novisko agrární strany je nejisté. Rozhodně očekává se, že vláda dobude majority. Posice vlády ulehčena by byla návratem královýma jemu blízké kruhy tvrdí, že má proto již úmysl v nejbližší době vrátiti se do Bulharska. K návštěvě arcivévody Fran tiška Ferdinanda v Anglii. Z Londýna, 23. listopadu 1913. (Pův. dopis „Nár. Listů“. ) Aniž se přikládá návštěvě arcivévody Františka Ferdinanda velký politický význam jakého nemá, sluší přece konstatovati, že Ra- kousku záleží velice na tom, aby schůzka pří- štího panovníka dvojité monarchie s angli- ckým králem upevnila oficiální styky, které jsou ostatně mezi oběma vládami vždy velm zdvořilé, a doplnila úsilí Německa o lepši shodu mezí Londýnem a Berlínem. Rakouské velevyslanectví v Londýně uči nilo vše možné, aby anglický tisk psal nadše- ně již o uvítání arcivévody následníka při je- ho příjezdu na nádraží Viktoriino, a některé listy se mimoděk dle toho zachovaly, celkem však byl anglický tisk, jak obyčejně, přesně zpraven. Pravda je, že arcivévoda byl nad
Fran Ferdinand František Ferdinand Viktoriin Bulharsko Anglie Londýn Německo Berlín
15 article
šeně uvítán zástupem rakouských příslušní- ků, kteří se postavili u vchodu nádraží. Př průjezdu městem shromáždilo se jen něco zvě- davců. Nesmí se zapomínati, že Rakousko není příliš oblíbeno v politických kruzích angli- ckých, kde jsou v živé paměti dvě rány no- žem, které zasadilo slavnostnímu ujednání lon- dýnské konference. Jeho chování vůči Srb- sku a pak vůči Řecku mu nezjednalo sympatie v britských kruzích. Londýnská konferenceje dílem sira Edvarda Greye, na němž si velmi zakládá, i vykládá se jako nedostatek tal tu berou-li se na lehkou váhu ustanovení této konference, konané za předsednictví britské- ho ministra zahraníčních záležitostí. S druhé strany měl také arcivévoda Fran- tišek Ferdinand nemilé vzpomínky vůči angli- ckému dvoru, ježto vzhledem k zařazení jeho choti vévodkyně z Hoheobergu dle dvorské etikety nemohl se zúčastniti korunovace krále Jiřího. Za nějaký čas po korunovaci přije arcivévoda se svou chotí na krátko do Lon- dýna, vyhnuli se však setkání s královskou rodinou anglickou.
Srb Grey Fran Ferdinand milý Jiří Rakousko Řecko Lon
16 article
Je tudíž pochopitelno, že oficiální kruhy se snažily všemožně, aby setkání arcivé vody Františka Ferdinanda a vévodkyně z Hohen- bergu s královskými manžely britskými byle co nejsrdečnější, by se zapomnělo na minulost Záleží skutečně na tom, aby osobní styky mezi dvory byly vždy co nejlepší. Často může státník neutralisovati některé nepřátelské či- ny cizí vlády, nechá-li jednati členy suveren- ních rodů, které vládnou v Evropě. Za svého pobytu ve Windsoru měl arci- vévoda František Ferdinand také příležitost setkati se s členy kabinetu, zejména s As- quithem a sirem Edvardem Greyem, kteří byli pozváni k hostinám. O politických sympatiích příštího panovníka rakouského nedí se mnoho určitého, je tedy samozřejmo, že si nynější mi- nistři přáli dostati se do styku s arcivévodou v naději, připravovati budoucnost. Anglie a Rakousko-Uhersko nemají nej- menšího důvodu ke sporům a posud není me- zi nimi soupeřství v žádné končině Evropy obě strany mají zájem na tom, aby se pozná- valy a pěstovaly dobré styky. To ovšem ne- znamená, že by mohlo dojíti ke skutečnému sblížení mezi oběma státy, jejichž velká poli- tika hájí opačné všeobecné zájmy, ale je zby- tečno býti ve špatném poměru s těmi, ktei nejsou důvěrnými přáteli. J. Coudurier de Chassaigne.
František Ferdinand Grey J Coudurier Chassaigne Hohen Evropa Windsor Anglie Rakousko Uhersko
17 article Slovenský řolnický sjezd.
Slovenský řolnický sjezd. V Uherské Skalici, 23. listopadu. (Původní zpráva „Národních Listů“. — Dokoučení. Prostorná dvorana skalického „Domu“ byla naplněna, když v neděli o půl desáté ráno děkan dr. L. Okánik zahajoval vlastní jednání sjezdové S oprávněným zadostučiněním vzpomínal na prve pokusy s rolnickými sjezdy ve Skalici, kdy se ko- lem hlavních pořadatelů kupil hlouček proslých lidí. nezkušených a nesmělých, kdy se nezdálo, že sémě tehdy zaseté vydá tak hojné plody. Dnes, se ska- lickými sjezdy počítá nejen široké okolí jiho-západ- ního Slovenska, nýbrž i vláda uherská, která sem letos poslala nejen pohraniční strážníky, nýbrž svého důvěrníka o slovenských věcech, redaktora vádních „Slovenských Novin“, dra. Pecháně.
doktor L Okánik uherský Skalica Skalica Slovensko jihozápad
18 article
Dr. Okánik stručně zmínil se o nesnázích, kterými se potkávala činnost pro zvelebení slo- venského rolnictva, pro jeho uvědomování, ukázal na názorný případ tohoto roku, kdy nevinná vy- cházka skalických vinařů do vinařské školy v sou- sední Strážnici málem že nebyla vyhlášena za vlasti- zradu. Ale toto osočování nezaleklo ty, kteří se snaží slovenskému rolníkovi pomoci. Jmenovitě Skalice vytrvává v práci a může se pochlubit pěk- nou činností pro povznesení všeobecného a odbor- ného vzdělání rolnického stavu. Úkoly však rostou stále více a proto bude nutno v nejbližší době přikročit i k organisování středního živnosten- ského stavu. K práci pro slovenský lid, k organisaci vola dr. Okánik a ostře odmítal ty, kdož vnášejí do slo- venského veřejného života výbušné látky církev- nické nesnášelivosti. V této části své úvodní řeč mířil proti tomu osudnému rozbroji v slovenském národním životě, který podnílily klerikální snahy kněží Hlínky, Jurigy a Tománka. Skalický sjezd kde byli přítomni zástupci katolické i protestantské církve, kde promluvili katoličtí i protestantští du- chovní, ať je důkazem, že je možna mezi oběm vyznáními svorná práce pro vzdělanostní a hmotný pokrok lidu.
doktor Okánik Hlínka Juriga Tománek Skalica
19 article
Jako zvláštní rys skalického rolnického sjezd uvedl dr. Okánik, že o tomto sjezdu neplatí výtka jakoby to bylo pouze shromáždění několika inte- ligentů, o nichž lid nic neví. Na skalickém rolni- ckém sjezdu nejen že jsou přítomní hlavně zástupc širokých vrstev lidových, tam také řečníci a refe- renti jsou větším dílem ze selských řad. Mohl prá- vem uvésti tento významný rysi průběh sjezdového jednání byl důkazem, jak několikaletá tradice na- máhavé, ale vděčné práce mezi lidem přinesli dobré ovoce. I tu se osvědčilo pravidlo, že člověl teprve cvikem se stává řečníkem. I na skalický sjezdech pozorovat každým rokem stoupající řeč- nické schopnosti. Nemůžeme se podrobně zastavovat u jednotli- vých referátů, které byly vesměs věcné, přimě- řené potřebám přítomného lidu. O rázu jich svědč- themata jednotlivých řečníků. Josef Bránecký, rolník ze Skalice, vyloži trudnou historii, s jakými obtížemi a nepochope- ním potkávala se myšlenka řepařského družstv ve Skalici a jaký na konec měla úspěch. Vyzýval přítomné ze všech krajů, aby podobně se organiso- vali a utvořili po příkladu svých bratrů z Čecha z Moravy ústřednu všech sdružení z celého Slo- venska.
doktor Okánik Bránecký Čecho Skalica Morava
20 article
Ev. farář Lichner z Brezové promluvil o svých zkušenostech s posíláním rolnických hochů do škol. Doporučoval, aby rolníci posílali hodně své syny na odborné hospodářské a průmyslové školy, a to jmenovitě na Moravu a do Čech. Mluvi zde dobrý praktik, který ze svého městečka vy- pravil přes 50 hochů na studie, z toho přes 30 n školy v Čechách a na Moravě. Na to skalická selka Alžběla Stránecká v struč- né, ale pěkné řeči vyložila, že slovenská bospodyně má se sice starat pečlivě o svou domácnost, ale ne- zapomínat také na veřejné povinnosti, nebránit ma- žovi v nich, ale mu pomáhat. Doporučersia, aby byl založen časopis pro slovenské selské žený a dívky. Řeč její byla přijata s velkým zájmem Dobrou hospodyni prozrazoval symbol svrchova- nosti v domácnosti, klíč od domu, kterým si pomá- hala v gestikulaci za řeči. Za skalický rolnický dorost pozdravil sjerd Pavel Belay, který domlouval vesnickým mlá- dencům, aby nevávodili jen v pitkách a bitkách nýbrž i ve snaze o vzdělání a vyložil krátce pro- gram zakládaného časopisu „Rolnický mládenec“ Podobným směrem se nesla řeč N. Hertlové selského děvčete ze Skalice, adresovaná ženskéme dorostu a vybízející ke vzdělávání, k divadelnímu ochotnictví, aby vedle vzdělaných slovenských rol- níků kráčely stejným krokem vzdělané a pracovité slovenské ženy a dívky. Ženská „emancipace“ vůbec na tomto sjezdě silně hlásila se ke slovu:a třeba přiznati, že to byly lepší stránky ženského hnutí, které se zde uplatňovaly. Rovné právo, ale také rovné povinnostií Velmi nabádavá byla též přednáška skalického rolníka Michala Tomíka o významu družstev- nictví, hlavně při pojišťování dobytka, odvodňo- vání a budování ochranných hrází proti morav ským povodním, co jsou nejpalčivější otázky okol skalického.
Eva Lichner Stránecká Pavel Belay N Hertl Michalus Brezová Morava Čechy Skalica můj škola v Čechy
21 article
Mladý vychovanec české nižší hospodářské školy. Pyhorňa z Holiče, promluvil o způsobeck ractonálního hospodářství. Řeč jeho, věcně dobrá prozrazovala pilné školské studium a snad právě proto formálně byla trochu abstraktně stylisována Jmenovitě na takovýchto sjezdech třeba se vyhý- bati vědecky odbornému způsobu mluvy: je mále srozumitelný širším vrstvám. Řemeslnické otázky ujal se typograf Vojda který promluvil o tom, jak živnostníci souvisí se zemědělcem, jak stejně jen spolčováním slabšíc jednotlivců a náležitým odborným vzděláním do- mohou se zlepšení svých poměrů. Řeč Vojdova zna- mená prvý krok k rozšíření „skalického“ programi od organisace zemědělců k ordanisaci živnostníků Řeč poslance dra. Pavla Blahy byla přivítán bouřlivým potleskem, svědčícím, jaké oblibě se těš tenlo neúnavný národní pracovník mezi shromáždě- nými. Hovořil o činitelích, působících na utvářen cbilních cen. Byla to stručná národohospodářská lekce pro rolníky, ukazující jim, jaké ceny jich plo- din jsou ve vzájemné souvislosti s přírodními a vý- robními poměry na celé zemi. Učitel Koppa z Modly velmi obsažně vyloži moderní zkušenosti o tom, jak třeba zakládat a opa- trovat vinohrad, co dělat s mladým vínem, jak je ošetřovat a uchránit od různých chorob. Ačkoli jednotliví řečníci se snažili vysloviti se co nejstručněji, přece se jednání protáhlo, takž bylo nutno je přerušiti a pokračovati v přestáv. kách za oběda. Tím roztržením značně trpěla před- náška Tedora Hondera, obchodníka z Ružom- berka, která postavila docela do nového světla historií slovenských pokusů o hospodářskou svě- pomoc a družstevnictví.
Pyhorňa Vojd Pavel Blaha Kopp Holič Ružom Tedor Honder
22 article
Při obědě byla pronesena řada přípitků, př nichž upozornili na sebe někleří lidoví řečníci svou přirozenou výmluvností a slavovskou i sloyenskou uvědomělostí. Ostatně mnoho se tu nepolilisovalo V slovenských poměrech čte se mezí řádky víc než je vyloženo v přímých slovech. Přípitky pro- nesli děkan dr. Okánik, farář Blaho, zástupce mi nisterstva prof. Pecháň, rolník Nerád z Hochštelna jeho žena, továrník Janček z Ružomberka, dr Milan Ivanka, bývalý slovenský poslanec z Trnavy a ještě několik. Byl přílomen i bývalý poslanee rodaktor „Slovenského Týždenníku“ Milan Hodž a redaktor „Slovenského Denníku“ Ant. Stefá- nek Pod večer prohlíželi si skalické museum, které chová mnohé zajímavosti ze starého i nového lido- vého umění. Večer hrálo se divadlo. Urbánkův kus Ve dvoraně tísnilo se na 800 účastníků. Nemnoh volněji bylo potom při taneční zábavě. Přiznávám, že jsem byl chvilkami trochu sklí- žen, když jsem jel do Skalice. Slovenské poměry v dnešní chvili nejsou utěšené a málo opravňuj k optimismu. Ale stačilo ocitnout se na skalické půdě, prostřed toho snažení a vření, viděť ty statno zástupy, které sem z dalekých vsí přibyly, slyšel rozumné, věcné výklady řečníků a řečnic, poznal těsný svazek solidarity mezi přílomnými, aby člověl se zřikal škarohlídství. Zde správně pochopili, že budovu třeba stavěl od základů. Proto práce jejich nese požehnání. Pomozte lidu olevřit oči a on liž dále pomůže sám
doktor Okánik Blaha profesor Pecháň Nerád Janček Ružomberka Milan Ivanka Hodž Antonín Urbánkův Trnava Skalica
23 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Němečtí theoretíkové o politické taktice. Před týdnem uveřejnili jsme výňate z perného článku bývalého zemského poslance Turnwalda, na výsost nespokojeného se zvlášt- ním informativným výborem, který byl dosa- zen německým sdružením z Čech pro poučen jich ostatních kolegů z Verbandu o českých poměrech a německých tužbách v Čechách Liberecký škarohlíd s jistou dosí poctivosti který bystře pozoruje vývoj vyrovnacích udá- lostí a po případě dovede svému vlastnímu táboru dokázat, že jeho zástupci přistoupili docela formálně na junktím úpravy jazyků ve státních úřadech s úpravou jazyků v samo- správných úřadech, posoudil ostře a zle od- soudil vyrovnací resistenci zmíněným výbo- rem v německo-nacionálním Svazu provozo- vanou a prohlásil s naprostou určitostí, že tento výbor neposkytne prací k vyrovnán upotřebitelných, nýbrž věcně naprosto selže
Turnwald Čechy
24 article
Dr. Turnwald krom toho pojímá chomutovská usnesení docela vážně a žádal provedení jich důsledků od Svazu a od německého sdružení zcela kategoricky. Na tyto výtky a požadav- ky odpověděl dru. Turnwaldovi nejmenovaný obhájce oficiální taktiky německých poslanců z Čech, nepochybně sám zástupce za Libere v „Reich. d. Volksztg.“, že co do chomutov- ských usnesení jest každému jasno, kterak ně- mečtí poslanci z Čech byli poukázáni si získati pro své nacionálně-politické požadavky pře- devším pomoc Svazu. Důsledně tudíž musí prý ten, kdož žádá něčí přispění k určitému cíli vyložiti mu tento cíl, anebo jak prý tomu případě, o nějž běží, takové žádosti o přispění dovolávaného vyhověti. Tomuto pak nemůže býti zabráněno, aby zkoumal případný vliv přispění, o něž žádán, na soukmenovce vlastní korunní země. Protož prý jest horlivost a bá- zeň p. dra. Turnwalda, že by němečtí poslanci z ostatních zemí mohli dokonce i zúčastniti se formulování požadavků Němců z Čech, přímo dětinská; za žádnou cenu prý nechce poslance Verbandu pustit dohromady, aby se o něco za- sadili, čeho němečtí poslanci z Čech sami do- sici nemohou — ačkoli chomutovský sjez žádá toto spolupůsobení v první řadě, a te 3no O drobnem prodejle ranní dislo a sobě vačerní a l Ve fliálkách na venkově ranní (islo večern
Turnwald Reich Volksztg Němec Verbanda Čechy
25 article
ožbek ae olene
26 article
lnseráty plati se hotově napřed- Předplscení a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., B Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a szpedles „Národnich Listů Rukopisy se Bevracsii
27 article
prve kdyby se nezdařilo, mají Němci z Čech jíti svými vlastními cestami. Jak tedy vidět, nejtěžším kusem práce vyrovnací, jakou Němcům z Čech podniknouti jest, jeví se přesvědčit ostatní německé po- slance z ostatních korunních zemí o neodola- telnosti svých nacionálně-politických poža- davků.
Němec Čechy
28 article
Ze Slezska.
Slezsko
29 article
(Co stojí Němce „obranná“ práce. — K polonisaci a germanisaci slezských evangelíků. — Deset případů jazyko- vé vzpoury u slezských soudů.) Časem pronikává do veřejnosti, co stojí Němoe nacionální práce, ve Slezsku. Jediný Schulverein vydal zde za posledních třicet let na školské akce. jak bylo před několika dny na schůzi v Krnově konstatováno, obnos, převyšující 1,156.000 korun. Pravda, tato částka, rozdělíme-li ji na 30 dílů, není právě obrovská, avšak dlužno uvážiti, že ně- mecké školství vždy bylo fedrováno zemi, prů- myslem i velkostatkem, takže docela klidně se může říci, že vše, co Němci na své školství pro- střednictvím Schulvereinu obětovali, šlo na výboj. Není pak ovšem divu, že tyto peníze vykazují určitě výsledky. Vždyť slovanská obrana v léže době sotva stála více a to musilo býti pracováno skutečně na obraně a nejen proti Schulvereinu. ale též proti Nordmarce, zemskému výboru a slátu. kteří vesměs německou věc fedrovali zcela bez- ohledně. V posledních letech pracují Němci ještě houževnatěji než kdykoliv před tím. V roce 1912 vydal Schulverein sám více než 200.000 K. K této částce Slezsko samotné přispělo obnosem sotva 50.000 K dosahujícím. Z toho je nejlépe patrno. jak samotné německé Slezsko jest hluboce pře- svědčeno o nevyhnutelnosti šlechetné práce Schul- vereinu.
Němec Schulverein Slezsko Krnov
30 article
Stížností na germanisaci a polonisaci evange- liků neubývá, ale naopak přibývá jich čím dále. tím více. Jak se zdá, jde církevním úřadům o to. aby česká otázka v evangelické církvi mohla býti co nejdřive považována za odbytou. Nelze proto, než sympalicky vítati akci z kruhů evangeliků sa- motných vedenou a k tomu směřující, aby tyto plány byly co možná nejvíce mařeny. Pozoruhodný návrh v tomto směru činí nejmenovaný evangelík v „Obraně Slezska“ a sice dovozuje nutnost spo- lečného postupu obou konfesí za účelem vybudo- vání samostatného českého sboru na Orlovsku, po vzoru, jenž se osvědčil v mnohých místech v Če- chách i na Moravě. V národním zájmu bylo bysi přáti, aby tento návrh byl v brzku uskutečněn Snad by věci prospělo, kdyby ji z evangelických kruhů z Čech a Moravy věnováno bylo více po- zornosti. Poslanci Pavlok, dr. Kramář, Staněk, dr. Hru- ban a Klofáč a soudr. podali v parlamentě dotaz na ministra spravedlnosti dra. Hochenburgera příčině porušování jazykové rovnoprávnosti u slez- ských soudů. Jde o deset případů, rozhodnutých vrchním zemským soudem v Brně, týkajících se českých zápisů knihovních do obchodních rejstři- ků, o nichž c. k. soudy slezské nechtějí ani slyšet. Česká veřejnost může býti právem zvědava nac to. co náš výtečný ministr justice řekne k těmlo pří- padům vzpoury podřízených slezských soudůl
Pavlok doktor Kramář Staněk Klofáč Slezsko Morava Čechy Brno
31 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Plenární schůze uherské delegace. Oposice v uherské delegaci dodělala se malinkého úspěchu. Předseda Láng vyhověl jejímu přání a svolal na úterý mimořádnou plenární schůzi, ve které oposice se chce ohraditi proti užívání pešťské parlamentní stráže také v delegaci ve Vídni. Hr. Jul. A n- drássy praví v „Az Estu“ o této mimořádné schůzi, že jejím účelem jest protestovati proti porušení práva, jehož se vláda dopustila ode- sláním parlamentní stráže do Vídně a zároveň protestovati proti tomu, že delegátu Štěp. Ra- kovszkému, jenž je vyloučen ještě z ně- kolika schůzí poslanecké sněmovny. brání se účastniti se schůzí delegačních, jako by delegace byla jen výborem poslanecké sně- movny. Hr. Andrássy v tom spatřuje porušení zákona. Na předsedu uherské delegace, Lán- g a, má býti vzneseno vyzvání, aby vládě ne- strpěl žlapati po právech delegace.
Jula Aza Est Štěp Andrássy RakouskoUhersko Vídeň Hradec Lány poslanecký sněmovna uherský delegace
32 article
Hr. Mich. Károlyi proti trojspolku. Ve schůzi zahraničního výboru uherské delegace hr. Mich. Károlyi projevil sympa- tie Francii proti trojspolku a na velikou ne- libost hr. Tiszy pravil, že se pranic nediví Francouzům, že nechtějí do Rakousko-Uher- ska posílati své miliony. Tento svůj názor vy- světlil blíže v rozhovoru s dopisovatelem „Echa de Paris“. Chápu dobře — pravil — ž Francie nerada umísťuje své kapitály v ze- mích, které jich užívají na vyzbrojení trojspol- ku, tedy také proti Francii. My nebudeme dlouho moci vyhovovati požadavkům Berlína a musíme se snažiti o politiku míru, aby ne- došlo na srážku mezi trojspolkem a trojdoho- dou. Nutí nás k mírumilovné politice to, že finančních prostředků jest už na mále v Ra- kousku i v Uhrách a sami už zápasíme s hro- zivou finanční krisí. Ale hr. Berchtold sámsi bohužel zahradil takovou jedině rozumnou politickou cestu. Kdo si přeje finančního zo- tavení obou států monarchie, musí sledovati takovou politiku, která by nebránila přílivu francouzského kapitálu k nám.
Károlyi Tisza Francouz Paris Berchtold Hradec Francie Rakousko Uhry Berlín
33 article
Haličská krise.
34 article
V sobotu učiněn ve Lvově zase příznivý krok na cestě k dohodě mezi Poláky a Ukra- jinci. Po celodenní schůzi ukrajinského klubu, patrně i vlivem metropolity hr. Šeptickéhoa biskupa Čechoviče, přijata resoluce, která sice činí ještě námitku k vládním návrhům, ale při- pouští je přece za podklad, na kterém možno ve sněmě dále vyjednáv a ti o volební opravu. Tím, zdá se, umožněno brzké svolání haličského sněmu. Proti návrhům dra. Korytowského učiněny za schůze čtyři námitky. První týká se 16 dvoumandátových volebních okresů ve východní Haliči, což mají Ukrajinci za příliš- né, poněvadž se dříve mluvilo pouze o 13 dvoumandátových okresech. Druhá námitka byla proti sestavení některých venkovských
Polák Čechovič Ukrajinec Lvov Halič