1
masthead
V Praze, v úterý dne 18. října.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
5
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
6
article
SIí
SIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Z trvající dosud bitvy.
Z trvající dosud bitvy.
Z Petrohradu, 18. října. Posledn
boje vyžádaly si strašných obětí.
Z ruských setnin zůstaly sotva
hrstky. Kde byli důstojníci pobiti, veleli pod-
důstojníci, ba leckde i prostí vojíni. Odehrála
se mimo jiné tato scéna: Raněný velitel pluku
a několik raněných vojínů jeho vrátilo se ze
šiku a hlásilo se u generála. Tento osopil se
na důstojníka: »Jak se můžete opovážit právě
teď opustiti šik a jíti zpět? Kde pak je váš
pluk?« »Tady, V. Excellence.« Generál: »Toje
všecko?« »Ano, všecko.«
Zároveň se ohlašuje, že stejně st
tečně, jak si počínalo dělostřele-
ctvo ruské, vedlo si i japonské
Všechny vzdálenosti byly jím dobře vyměřeny
Přes 200 děl japonských zahájilo zdr-
cující palbu proti levému ruskému
křídlu. Přes to však měli Rusové
časem veliké úspěchy. Celkem
však Japonci měli všude výhod-
nější a velmi dobře opevněné po-
sice. Celý terrain znali důkladně, což nelze
říci o Rusech. Obtíže při operacích byly tedy
velmi veliké. Japonci postupovali po-
malu a obezřetně a zatlačo val
Rusy z jich posie.
Z Petrohradu, 18. října. Generál Ren-
nenkampf není oddělen od hlavn
armády. Ruský ústup je zajištěn
Přes řeku Hun je položen most.
Z Petrohradu, 18. října. »Ruské m
Slovu« telegrafují, že Mukdenem projelo již
přes 23.000 raněných, kteří se dopravují do
Charbina. Vzhledem na veliké ztráty, jichž obě
armády doznaly, prohlašuje zpravodaj řečeného
listu, že není lze pomýšleti na roz-
hodný boj v době nejbližší. Demora-
lisace v japonské armádě, o které se mluvilo.
ukázala se výmyslem optimistů našich, kteří
naplňovali hostince v Mukdenu v době, kdy
bylo povinností jejich bojovat
Rus
Japonec
Ren
Hun
Petrohrad
Mukden
Mukden
9
article
Němirovič Dančenko sděluje, že Kuropatkin,
any střely kolkolem lítaly, oslovil 22. divisi,
posílaje ji do boje, takto: »Hluboce se kloním
před vámi, stateční vojíni. Vím, že jste una-
veni, že jste nejedli a nespali. Ale povinnos
volá sloužiti caroví a vlasti !«
Z Londýna, 18. října. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje ze dne 15. října od armády
generála Okua: Rusové ustoupili ze
všech posic, vyjma krajní pravé
křídlo, kdež na západní straně železné dráhy
našim útokům zoufale vzdorovali. O půl no ci
provedli Rusové prudký útok na
nejpřednější japonské vojsko, ale
byli, doznavše těžkých ztrát, odraženi. Za
svítání obnovili svůj útok, avšak
zase bez úspěchu. Nyní ustupují.
V ohni byly 1 a půl divise. Za posledních4
dní bylo pohřbeno 1500 mrtvých Rusů před
levým křídlem a středem armády generála Okua.
Němirovič Dančenko
Kuropatkin
Rus
Oku
Londýn
Reuterův
Okua
uno
10
article
Žádný konec bitvy.
Žádný konec bitvy.
Z Londýna, 17. října. Ruská armáda, jak
z Tokia se oznamuje, bojuje houževnatě, vzdor
všem značným ztrátám. Maršál Ojama tlači
se svou armádou Rusy nazpět přes řeku Š a che.
Konec bitvy nezdá se býti blíz-
kým a Japonci soudí, že Rusové budou se
bíti buď do posledního muže nebo do dosažení
úplného vítězství.
Poštovní pytle z »Kalchasu«.
Ze Šanchaje, 17. října. (C.-B.) Dva po-
štovní pytle amerického parníku »Kalchas«,
který od Rusů do Vladivostoku zavlečen byl
jehož pro Japonsko určenou poštu Rusové čá-
stečně zadrželi, byly sem přes Pekin poslány
došly.
Z Tokia, 18. října. O 2. hod. odpolední.
(C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Ru-
sové udeřili prudce na levé křídlo
generala Okua. Včera provedli6
protiútoků, jež ale vesměs úspěšně byly
odraženy. Když při západu slunce posledn
telegram z bojiště odesilán byl, zahájil
Rusové sedmý útok. Maršálek Ojama
Ojama
Rus
Japonec
Šanchaj
Kalchas
Londýn
Tokio
Vladivostok
Japonsko
Peking
Reuterův
11
article
oznamuje, že Rusové při těchto útocích veli-
kých ztrát doznali.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Rus
12
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Záležitost českých škol vídeňských před
říšským soudem.
Z Vídně, 18. října. Zejtra se koná před
říšským soudem opětně odložené
líčení o žalobě Čechů na minister-
sto vyučování, poněvadž odepřelo
vídeňským Čechům obecné české
školy. Zpravodajem jest president senátu nej-
vyššího soudu Aull. Stížnost zastupuje poslanec
dr. Herold, advokát dr. Meissner z Prahy,
advokát dr. Seifert z Uherského Brodu,
vídeňský advokát dr. Němeček a možná že
promluví také vídeňský advokát dr. Lenoch.
Dosud není povědomo, koho vyšle ministerstvo
vyučování, aby zastupoval prazvláštní jeho sta-
novisko, že Čechové dolnorakouští a ve Vídni
v 10. okresu, kde každý čtvrtý člověk je Čech,
nejsou žádnou národností.
»Zde !-
Z Vídně, 18. října. Brněnský jeden list
oznamoval v sobotu, že vydán byl výnos mini-
sterstvem vojenství, kterým se dovoluje h lá-
šení se záložníků při kontrolním
shromáždění také jazykem neně-
meckým. Zpráva tato pokládána byla z po-
čátku za mylnou. Dnes však oznamuje »Volks-
zeitung«, že o věci vyjednává se mezi oběma
vládami a že dojde-li k dohodě mezi oběma
ministerstvy, stane se zmfěňfa platných dosud
předpisů v ten rozum, že záložníci bu-
dou moci hlásiti se svým jazykem
mateřským.
Opětné srážky mezi Italy a Němci v Inšpruku.
Z Vídně, 18. října. Z Inšpruku se nám
telegrafuje: Včera došlo mezi Vlachy a Němcik
opětným srážkám. Tito strhali na spo-
lečné universitě všechny vlašské
vyhlášky a zmařili potom násilně
vlašské přednášky z anato m ie.
Čecho
doktor
Herold
Meissner
Seifert
Němeček
Lenoch
Italos
Němec
Vlach
Vídeň
Praha
uherský Brod
Čechy
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze života professora Axamita.
E vlastního jeho vypravování sděluje dr. Navrátil
Dne 12. října pocnován byl v lůno země
dr. Ignác Axamit, jeden a nejpopulárnějších
professorů českých, který dočekal se vzácného
věku 85 let. Právě v týž den, kdy před pěti léty
srdečným a tklivým způsobem slavena byla pa
mátka jeho osmdesátých narozenin.
Jak oblíbeným byl učitelem, patrno z toho
že zván byl na všecky sjezdy bývalých svých
žákův od let padesátých na gymnasiu akade-
mickém počínaje a že byl vždy předmětem
upřímných ovací.
Život jeho byl jednoduchý. Slyšme, co sám
o něm vyprávěl na schůzi abiturientů ročníku
1879, konané v červnu před pěti léty:
„Já jsem se narodil v Písku dne 31. čer-
vence 1819. Otec n.2j byl chudý švec. Bylo nás
5 dětí. Já běhal po ulicích a otec těžce sháně
živobytí, tak že nebyla naděje, že by mně by
mohl dáti vzdělání vyšší. Poslal mě nejdříve
de trivialní školy, kde jsem se začal učit slal.
kovat, číst a počítat. V osmi létech přišel jsem
do „Normalhauptschule“, která byla docela ně
mecká. Já německy neuměl a špatně jsem chá
pal. Dodnes vím, že jsme se učili Recht
sehreibung, Mathematik a jiné věci. Já mě
dobrou paměť a naučil se všecko nazpaměť, tak
že jsem byl ve všech třídách prvním premiantem
a dostal jsem při odchodu „öffentliche Belobung
verdient“
Nějaký Záruba, krejčí a soused, povídal
otci: „Vy, Tomáši, z toho kluka může něco být.
Může to přivést na pana pátera. Dejte ho do
Axamit
doktor
Navrátil
Recht
Záruba
Tomáš
Písek
14
article
gymnasia.“ Gymnasium bylo v Písku a školn
knihy stály 4 zl. 20 kr., které jsem si koupil od
žáka z předešlého roku. Šel jsem do gymnasia a
pak jsem už začal rozumět němčině.
Od jedenáctého roku jsem měl pět hodin
denně kondice a sice za jeden zlatý šajnů mě-
síčně. Kondice dával jsem od 11 hodin do půl
druhé a od 4 do 7 odpoledne. V sedm hodin
večer jsem přišel domů a seděl jsem pak u ver-
pánku, vzal šídlo a vypomáhal otci, pak na
verpánku psal si preparace a úlohy v noci pro
druhý den. Na to jsem odbyl gymnasium s vý-
tečným prospěchem. V retorice byl jsem pre-
miantem.
Co nyní? Kam jít? Krejearu nebylo. Matka
řekla, kdybych já věděla, v Praze byla nějaká
Nána Konstantinova. Ona si vzala modelštechra.
kdybych já věděla, kde ostává, snad byt
dala byt.
V roce šestatřicátém 11. srpna sebrala mne
matka, vzala mne za ruku a vandrovala se mnou
do Prahy. Do Prahy jsme došli 12. srpna v po-
ledne a hledali jsme lázně, kde dle doslechu
Nána Konstantinova zůstávala.
Avšak nemohli jsme je najít, a tak dostal
jsme se až ke kasárnám v Ostruhové ulici. T'am
v jedné lékárně ptala se matka majitele a ten
nás dovedl na nost a ukázal nám Papouškovy
lázně. Konstantinovi ale tam neostávali ati
z domu dovedli nás na ostrov, kde jsme je zase
nemohli nalézt.
Druhý den ráno přijel císař Ferdinana ke
korunovaci. Byli jsme na Hradčanech r střílelo
se. Potom odpoledne šli jsme zase do Písku
zpátky. To bylo jednou.
Dne 30. záři po svatém Václavě vydal jsem
se na cestu, abych se dal zapsat do filosofie.
Konstantinův
Papouškův
Konstantinos
Písek
Praha
ostruhový ulice
Hradčany
15
article
Přišel jsem do Prahy a dal se zapsat. Za dva
dni přijela matka a přivezla postel. Jdeme
z Václavského náměstí Železnými dveřmi a
matka čte na zdi: „Franz Popelík, Šnajdr-
majstr“ a povídala: „Podívej se, ten je od nás
a je teď v Praze. Kdybych věděla, že je to on,
on by ti dal byt.
Na to jsme šli nahoru a byl to on. Já učil
jsem pak jeho děti a měl jsem za to každý den
oběd.
Co se týká bytu, zůstával jsem u Nány
Konstantinovy. Tam platil jsem 20 kr. činže a
k snídani jsem měl čerstvý vzduch a sklenici
vody. Tak žil jsem až do 1. března . ..
Po filosofii, když jsem ji odbyl — já ne-
chodil do fysiky, ale vstoupil jsem na filosofii
hned z logiky — dovedl mě převor ke generálovi
Křižovníků Kollerovi. Já k němu přijdu a on
na mne: „Zeigen Sie mir ihre Zeugnisse. Ihrer
Aufnahme steht nichts im Wege.
Udělal jsem na něj asi ukrutný dojem. On
nám přednášel. Na to jsem mu řekl, že mám
úmysl jíti do kláštera a on se ptal, proč chci
do kláštera. Já řekl, že jsem chudý a rád bych
dělal doktorát filosofie a v klášteře se k němu
připravoval. On na to odpověděl: „Ja, wenn
Sie das zu mir führt, bereiten Sie sich nur
vor und machen Sie Rigorosen, die Taxen
werden Ihnen nachgesehen.
Jak mně to řekl, bylo po nouzi. Dne 15.
října 1838 jsem dělal první rigorosum z mathe-
matiky u professora Jandery. Když jsem se při-
hlásil, ptal se: „Sind Sie schon vorbereitet?““ a
já řekl: „Excellenz, ich habe Mathematik und
Philosophie studiert. Ich glaube, ich werde alles
wissen.“ A on na to: „Es wird mich freuen. Die
Taxen sind Ihnen nachgesehen.““ Já mu políbi
Popelík
Šnajdr
Konstantinův
Koller
Rigorosen
Jandera
Praha
Václavský náměstí
Sind sia
die Taxen sind Ihnen