ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 26e96870-8f1c-11dd-ac20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 108 celkem · entity: person 129, place 78, org 22, work 4
1 masthead
24. listopadu 1913. číslo 323.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3
4 article
knihovat. Konečně doznává, že dotyčná bilance neposkytuje správný obraz tehdejšího stavu. Obviněný Ed. Beneš uvádí, jak se fingo- vané položky do knih dostaly, nedovedl to však ob- jasniti; o zápisech dotyčných se dověděl teprve, když již byly provedeny a když byla sestavována bilance. Když mu byl oznámen výsledek bilance aktivy přes 300.000 K. projevil nějaké pochybnosti o sumě té, neboť tolik rozvahy má, aby vě- děl, že tak značnou sumu nelze snad- no opatřit. Obviněný Josef Prokop dle svého tvrzení sestavování této bilance se nezúčastnil: podepsa ii pouze, když byla mu hotová předložena. Žaloba oproti tomu dovozuje, že jak Ed. Beneš. tak i Josef Prokop o sestavení bílance se zvýše- nými aktivními položkami věděli a s ní souhlasil a že zvláště Ed. Beneš k sestavení jejímu výslovně radil. Dle výpovědi svědka Ant. Tvrdka, jenž byl u jmenované firmy korespondentem a později účet- ním, scházeli se v dotyčné době všichni tři obvi- nění v komptoiru firmy, aby se radili o sestavení spořitelnou požadované bilance. Účetnímu Kode- žovi bylo Bohuslavem Prokopem nařízeno, aby při sestavování bilance hleděl vykázať aktiva. Bilanc byla psána několikráte na nečisto, Benešovi a Boh.
Beneš Prokop Ed Antonín Tvrdek Boh
5 article
Prokopoví předkládána a dle nařízení jejich a ze- jména Boh. Prokopa opravována, až konec konců vyšla z toho bílance s aktivy 300.000 KI! Eduard Beneš i Boh. Prokop výslovně řekli, k čemu bílance je a že se „musí skutečný stav zlepšit“a že se „musí vykázat aktiva Pokud jde o pozemky a tovární budovy v Ho- stivaři, dali si tehdy obvinění poříditi soukromý od- had od Josefa Řeháka, tehdy stavbyvedoucíhon stavitele, jenž stavbu dotyčné továrny prováděl Odhad ten zněl původně skoro na 700.000 K — (to- várna nebyla ještě dostavena) — a když se to Boh. Prokopovi zdálo příliš vysokým, byl snížen na 610.000 K a později znova až na 565.000 K. Stav. Domek, který byl stavebním znalcem obce hosti- vařské, sestavil původně k žádosti Řehákově sám approximalivní odhad, znějící na obnos níže nt asi 390.000 K. Odhad ten mu však Řehák vrátil jako prý příliš nízký a předložil mu svůj elaborát, který Domek podepsal. Úplnou nesprávnost tohoto odhadu však dokazuje exekuční soudní odhad dotyčných nemovitostí z listo- padu 1912, dle něhož oceněny byly budovy na 289.040 K 90 h, pozemky na 91.457 K 10 a stroje na 25.240 K. Dle svědecké výpovědi továrníka Emila Gerstla z Prahy byl však i ten- to soudní odhad, pokud jde o stavby. příliš vysoký. Zvýšili tedy obvinění ve vzájemném srozumění jak v knihách, tak v bilanci firmy „Jos. Pro- kopa synové a spol.“ aktivní položkya vykázali se touto fingovanou bilancí, ač závod jejich již tehdy obnosem 87.928 K 62h passivním byl, v polovici března 1912 Městské spořitelně v Semilech a prostřednictvím jejím mistodržitel- ství v Praze v tom úmyslu, aby do- sáhli prodloužení úvěru spořitelnou jim poskytnutého.
Beneš Boh Řehák Řehákův Gerstl Praha Semily KI
6 article
Jak shora pověděno, upadly všechny tři jme- nované firmy a obvinění jakožto jejich veřejní společníci v konkurs. Stav passiv jednotlivých obviněných zvětšuje se ještě o jejich o sobn dluhy, a to u Boh. Prokopa o 731 K 11 h (po- platky bernímu eráru), u Jos. Prokopa o 219 k 57 h (dto.) a u Ed. Beneše o 14.900 K. Má tedy zodpovídati Eduard Beneš nekrytý schodek per 1,253.240 K 31 h. Josef Prokop nekrytý schodek per 1.449.867 K 55 h. Bohuslav Prokop nekrytý schodek per 1.470.746 K 78 b. který ovšem u všech pokud se týče části 1.238.340 kor. 31 hal., předluženost to fy. „Jos. Prokopa synové a spol., a u Josefa a Boh. Prokopa co do dalšího obnosu 211.307 K 67 h. předluženost to fy. „B. a J. Prokop, jest společný a totožný. Obvinění, ač věděli a museli znát Passivní stav svých podniků, přec dělali nové dluhy, konali platy, dávali své pozemky do zástavy, přípustili, aby jednotliví věřitelé na úkor druhých movité jmění jejichv exekuci vzali a na něm exekučního práva zástav- ního nabyli, a konečně poskytovali také některým věřitelům krytí a pojištění tím, že na úhradu je- jich pohledávek zasílali jim zboží Žaloba dále uvádí, že obvinění nevedli také správně předepsané knihy. Zejména bylo zjištěno, že knihy firmy » Jos. Prokopa synové a spol.« nebyly věr- ným obrazem obchodaí činnosti té- to a neposkytovaly pravý obraz cel- kového stavu firmy, a to následkem ma- chinací, obvlněným Ed. Benešem bez vědomí a za zády ostatních společníků této firmy podnikaných, které byly mimo to pro jmenovanou fírmu naprosto zhoubné. Věc se má následovně
Beneš Prokop Josef J Prokop Jos
7 article
prodlení: pro rakvárnu asi 85.000 K. pro tkal- covnu 30.000 K, pilu 14.000 K, pro Poslta 35.000K pro dra. Hajna 45.000 K, pro „Samostatnost“ 20.000 K, pro různě dlužníky 25.000 K, na koupi cenných papírů 25.000 K. na koupi pozemků 20.000 K. cel- kem tedy asi 299.000 K. „Nejednal jsem správně, že jsem Tě otevřeně o této věci nezpravil, ale doufal jsem stále a stá- le, že se z toho všichni vypleteme a že bude vše zase v pořádku. Bylo také stále málo času ke srovnání a výpočtům. A tak jsem stále odklá- dal a odkládal, až přišla kritická chvile, kdy dále odkládati nelze, a proto jsem se odhodlal. Jsem v situaci strašné — dovedeš si ji předslaviti, pro- tože osobně z celé věci vyjdu úžasně poširamocen a snad v Semilech vůbec nadále nemožný. Jedná se mně o to, aby aspoň čest moje byla zachrá- něna a abychom všichni neutrpěli ztráty, z nichž bychom se snad vůbec nevzpamatovali. Tak tedy najednou stonpla pasiva fy. „Jos.
Poslt Hajn Semily Jos
8 article
Prokopa synové a spol.“ o 290.000 K, z kteréhožto obnecsu jen nepoměrně menší části pro firmu samu a obviněné vůbec použito bylo. Použití a vynaložení této části zápůjčky bylo však po většině velice lehkomyslné a nejisté, takže Beneš tím uvaloval na firmu, která se jakž takž ve stísněných poměrech nalézala, nová břemena. ale současně ji zbavoval hotových prostředkůa mobilního kapitálu, na místo něhož nastupovala aktiva nehybná, ceny po většině až velmi pochyb- né, ano i položky takové, ohledně nichž obvlněný již předem se ztrátou počítati musil. Tak žíroval obviněný z pouhopouhé ocholy a beze vší jistoty a valuty fou. „Jos. Prokopa synové a spol.“ u semilské spořitelny směnky, mezi jiným Bol. Nyčovi, truhláři v Semilech, za 14.400 K. Ant. Rautenkranzovi, red- aktoru ve Dvoře Králové. za 400 K. posl. Jos. Č. Lisýmu za 549.30 K, a konečně dru. Ant. Hajnovi, redaktoru v Praze, za
Beneš Nyč Rautenkranz Hajn Jos Semily Dvůr Králové Č . Lisým Praha
9 article
43.000 K. Z těchto směnek zaplaceny byly jenom ně- které (Rautenkranz, Č. Lisýl a uplaceno 10.000 K drem. Hajnem. U ostatních byly pohledáv ky buď úplně ztraceny anebo naděje na jich zaplacenijest velmi malá. Pohledávání za drem. Hajnem — praví žaloba — zvláštní jístoty také ne- požívá. Tato směneční pohledávka byla v bře- znu 1912 zajištěna Eduardem Benešem na jeho pozemcích, které —jak shora uvedeno — byly Benešem postoupeny do majetku fy. „Jos. Prokopa synové a spol.“ v ceně za 69.218.75 K. Pozemky tyto koupil Beneš za 14.980 K, a když je postupoval finmě, dal sije oceniti na — 69.218.75 Kl Pozemky tyto však po- zději byly exekučně odhadnuty jen na 9285.44 K a dražebně prodány za 16.310 K. takže dotyčná, na nich zjištěná pohledávka spo- řitelny za Benešem, resp. drem. Hajnem, vyjde větší polovicí na prázdno. Podpisem firmy opatřil Bene způsobem shora vylíčeným také zá- půjčku 20.000 K Komanditní společ- nosti dr. Hajn a spol., která až na 6000 K během doby byla zaplacena. Společnost tato, u níž Beneš měl rovněž podíl 4000 kor., jest v likvidaci a podíly členů byly odepsány, takže Beneš obnos ten rovněž ztrácí. Když v r. 1911 začala
Rautenkranz Lisýl Hajn Beneš Klement Bene doktor Jos
11 article
železniční hlídač Fr. Brandl po 1 hod. odpolední v příkopu u trati mezi Uhřiněvsí a Měcholupy ži- vé, nahé novorozeně, slabě vrnící, mávající ručka- ma. Odnesl je neprodleně na stanici, kde odevzdá- no bábě Josefě Žemlové k ošetření; ubožátko však ještě v noci zemřelo. Dle rány, jež mělo v záhlaví a pak dle místa. kde bylo nalezeno, usouzeno, že vyhozeno by- lo z vlaku a ihned zahájeno po nehodné matee pátrání. Ta po delší době zjištěna v 36leté, svo- bodné Marii Lehké, pletačce ze Smíchova, jež zatčena doznala, že za jízdy z Čerčan do Prahy porodila děcko, které otevřeným oknem vagonu vyhodila na traf. Toto doznání změnila ob- viněná později slyšena u vyšetřovacího soudce, v tom směru, že když po cestě byla překvapena porodními bolestmi, pozbyla vědomí, takže napro- sto neví, co se s ní pak dálo. Tu okolnost však. že novorozené děcko z vozu skutečně vyhodila, připustila. Po příjezdu do Prahy poznala sice, že cestou dala život dítěti, po dítěti však se neshá- něla, poněvadž prý nevěděla kde dítě je, a sama byla tak sesláblá, že stěží mohla chodit.
Brandl Žemla Marie Francie Měcholupy Smíchov Čerčany Praha
12 article
K této výpovědí obviněné dlužno uvésti násle- dující: Obviněná bydlela od května 1913 na Smíchově se svými dvěma bratry, jimž vedla celou domác- nost. Dne 14. září 1913 zemřel v Kácově její otec, a obviněná odjela na jeho pohřeb do Kácova, kam přijela 15. září o 412 hod. odpoledne. V rodině ze- mřelého byl očekáván příjezd synů Josefa a Lud- víka Lehkého, a byla obviněná i v noci několikráte na nádraží svým bratrům naproti. Posledně vyšla z domu ke vlaku přijíždějícímu do Kácova o 3. ho- dině ranní, nevrátila se však již zpátky a jak pa- trno, odjela vlakem do Prahy, kam přijela po 7. ho- dině ranní. Jak shora uvedeno, porodila obviněná dítě cestou z Čerčan do Prahy, a neučinivši žádné- ho opatření na ochranu dítěte, jakého ku zacho- vání dítěte při porodu nezbytně jest zapotřebí, vyhodila je na trať, dále se vůbec o ně nestarajíe Z toho dedukuje žaloba, že měla v úmyslu dí- těte se zbavit a že tedy dopustila se zločinu za- vraždění dítěte. [Dokončení.)
Josef Smíchov Kácov Praha Čerčany
14 article Jubilejní valná hromada Slavie
Jubilejní valná hromada Slavie (Sokolstvo je s námí. — Sbližení Sokolstva a sportu prohlášeno ofiiciálně. — Sokolstvo na berlinské olympiadě.) Slavnostní valná hromada S. K. Slavie vyvr- cholila v projevech, jichž vůdčím motivem bylo sblížení mezi Sokolstvem a sportem, k němuž pro- zíraví muži ve sportu pracovali léta a kterému přály jasné hlavy v Sokolstvu. Netřeba opakovati důvody, které řadí sport po bok Sokolstvu, ovšem sport pěstovaný za čistým cílem, nýbrž stačí dnes s radostí vzíti na vědomí, že Sokolstvo a sport si nikdy nebyly bližší, než v tuto chvíli. Jsme vděční České Obci Sokolské nejen za to, co společný po- stup s ní nám poskytne, nýbrž ještě více za to, před čím nás ochrání; jsme povděčni, že jako svého zástupce k nám včera poslala svého jednate- le dra. Karla Hellera, jednoho z těch mužů, kteří vždy s přátelskými pocity sledovali rozmach sportu u nás a připravovali půdu názoru, že Sokolstvo a sport patří k sobě.
S K Heller Slavia
15 article
Jubilejní valná bromada S. K. Slavie konala se věera za přečetného účastenství členstva hostí v zasedací síni staroměstské radnice. Budova radnice byla ozdobena prapory: předsednické mí- sto v zasedací síni pak bylo vyzdobeno vlajkami, dobytými cenami, z nichž zejména pozornost pou- taly poháry. Četné korporace vyslaly své delegáty do valné hromady. Tak městskou radu král. hlav. města Prahy zastupovali zde náměstek starostův MUDr. Franí. Kašpar, ob. st. stav. Jánský, Broft. Jirou- sek a Slavik, za Českou Obec Sokolskou dr. Karel Heller. za Český Výbor pro hry olympijské dr. Jiří Guth, vzácný příznivec českého sportua Slavie prof. dr. K. Chodoumský, ředitel Edm. Kaizl. Ze starších členů, z nichž někteří byli u kolébky Slavie, byli přítomni slav. rada arch. Ankert. MUDr. Jaroslav Hausman, tajemník Zemské banky Augustin Novák; z úřadnictva obce pražské hor- livý prácovník na poli styků anglo-českých sekre- tář. dr. Sum, praes. pokladník Groh. Schůzi zahájil starosta klubu eis. r. inž. Z Kruliš, který požádal bývalé starosty klubu, arch Ankerta, dr. Hausmana a dra. St. Prachenského aby se ujali čestného předsednictví. Stav. rada arch. A nkert uvítav shromáždění
S K MUDr Franý Kašpar Broft doktor Heller Guth profesor K Chodoumský Kaizl Ankert Hausman Augustin Novák Sum Groh Ing Kruliš Praha Jánská pražský hora St Slavia edm zemský banka
17 article
požádal náměstka dra. Fr. Kašpara, aby s ujal slova. Proslov p. náměstka, prodchnutý upřímným přátelstvím osobním ke sporlu a tlumočíci i přízei hlavního města Prahy k němu, vzbudil radostnou ozvěnu ve shromáždění. Pozdraviv valné shromáž- dění, jménem rady a praesidia král. hlav. měst Prahy, uvítal srdečně členy Slavie i vzácné hosty kteří v počtu tak velikém k významné této slavno- sti se dostavili, aby osvědčili jedné z nejúčelnějších českých sportovních korporací své upřímné sym- patie. Spolek váš oslavuje v těchto dnech 20tilet výročí svého trvání ve skvělém rozkvětu, jehož pilnou prací za 20 lat trvání se dodělal. Zastupitel- stvo obce pražské s živým zájmem i oprávněnou hrdostí sledovalo úspěšný rozvoj »Slavie« i jej přátelské a sportovní styky s cizinou, neboť jest přesvěděeno, že pěstěním i ulužováním styků těch- to možno nejlépe poučiti cizinu o našem bytí ao našich snahách kulturních, sportovních i společen- ských. Nepopíratelné zásluhy »Slavie« bude moci nejlépe oceniti teprve budoucnost. Ujistil pak, že obec pražská, jako dosud i nadále bude osvědčo- vati plné porozumění pro záslužné působení klubu pro povznesení českého sportu, a přál z plna srd- ce jménem zastupitelstva král. hlav. města Prahy »Slavii« v období nastávajícím další rozkvět a plný zdar. Končil: Do nového dvacetiletí provolávám „Slavii“ upřímné „Na zdarl Bouřlivý potlesk byl odměnou za toto uznání práce a významu českého sportovního sdružení. Kolega K. Kotouč přečetl pak zprávu ustavující valné hromadě Sportovního klubu »Sla vie« dne 31. května 1895.
František Kašpar K Kotouč Praha Slavia Sl via
18 article
Kolega G. Šašek nastínil pak vzněk a dějiny klubu, jehož zárodkem jest akadem. cyklist. odbor lit. a řečn. »Slavie«. První training v kopané za- znamenán v dějinách klubu 24. listopadu 1895. Po zásluze ocenil neobyčejný zjev, kterým jest kapitán Slavic Richard Veselý, jenž sehrál za klub 400 zá- pasů. Načrtl i dějiny hockeye ledního a athletiky. připomenul světlý zjev Karlinského-Kalika v ni a ocenil zásluhy tisku o rozvoj klubu, v kteréžte kapitole správně jmenoval zakladatele žurnalistiky. všesportovní Maxe Švagrovského, neoblomného bojovníka pérem o samostatnost českého sportu J. V. Kaufmana a skromného C. Wimmra, jen svým neúnavným informováním říšskoněmeckého sportovního světa v celé řadě časopisů, prokázal české věci sportovní platné služby. Náležitou po- zornost věnoval též národní a kulturní stránce čin- nosti S. K. Slavie. Zajímavá zpráva a výsledek neobyčejně pilné práce byla sledována se živou pozorností a vyzna- menána pochvalou, které se dostalo i přehledu 20ti- letého působení S. K. Slavie v athletice leh ké, který podal kolega Jiránek-Strana. Bylo zajímavo slyšeti z úst výborného znalce i závod- níka ocenění vynikajících výkonů, kterých nositelé červenobílých barev v průběhu let docilili. Zvláštní pozornost vzbudil apel Jiránka, sportovce a Sokola v jedné csobě, na Českou obec sokolskou, aby do- volila borcům sokolským start na athletických zá- vodech. Bouřlivý potlesk shromáždění jest důka- zem, že toto přání, náčelníkem Slavie tlumočené, jest sdíleno veškerou českou obcí sportovní.
G Šašek Slavice Veselá Max J V Kaufman C Wimmr Jiránek Slavia Sokol
19 article
Prof. dr. Karel Chodounský, který vedle profesora Braunera jediný ze starší generace uni- versitních učitelů včas rozpoznal veliký význam sportu a neváhal také svou velikou autoritu věde- ckou dáti do služeb tohoto svého názoru, pronesl potom svrchovaně zajímavou přednášku o spor- tu, který jest mu regulátorem správné činnesti organismu vyrovnavatelem jednostrannosti, k niž buď nesprávný způsob živola, opřený předsudky. nebo opravdová nedbalost o dokonalé zdraví věl- šinu lidí zavádí. Sport osvěžuje člověka i duševně. Štření se tělocviku a postup sportu jest důsledkem. že tyto názory konečně vítězí. Varuje před přepí- náním k nadprůměrným výkonům, klerých vyža- duje závodění, třeba zvláště nadaných lidi a zvlá- ště pečlivé přípravy. Ke konci velmi vřele ujímá se kopané protí výtkám jí činěným pro surovost. Sport má i umravňovací schopnost, chráně mládež před nebezpečími, kterými ji obklopuje zejměna život velkých měst. Dlouho trvající potlesk byl projevem díků za povzbuzující slova a projevem úcty k autorovi, jehož přízeň ke klubu zvláště ještě ocenil dr. Jos. Hausman. Ten také přednesl návrh Slavie, aby čestnými členy klubu jmenováni byli býv. starosta dr. Stan. Prachenský, kterému se dnes po letech dostá- vá nejen uznání opravdových zásluhh, nýbrž i za- dostiučinění za některé události r. 1906, a nynější starosta cis. r. inž. Zd. Kruliš, kterého neváháme nazvati druhým zakladatelem Slavie, neboť tak rozvrácené byly poměry. v nichž byl povolán za
profesor doktor Chodounská Brauner Jos Hausman Stan Prachenský Ing Zdeněk Kruliš Slavia
20 article
starostu Slavie a jež se podařilo uklidnit jeho tak- tu, pracovitosti a rozhledu životnímu i sportovnímu. Byli jmenování jednomyslně. Inž. Kruliš. poděkovav za tuto poctu, ujistil klub ve vzletném proslovu svou pohotovostía ochotou k práci pro klubu i českého sportu pro- spěch. Kol. Augustin Novák, jako jeden z nejstarších dlenů, poděkoval těm, kdož osudy klubu řídí pev- nou rukou. Narážeje na dnešní situaci sportovně politickou, pravil s důrazem, že jednání o smir může k cíli vésti jen tehdy, bude-li dána satisfakce těmi, kdo příkoři způsobili českému sportu v mi- nulosti anebo působili k podvrácení jeho samo- statnosti S velikým zájmém byl poslouchán zástupes České obce sokolské dr. Karel Heller. Jeho proslov rozbouřil nadšenou pochvalu, jeho vývody budou dlouho ještě zniti v sluch účastníka jubilejní valné hromady Slavie, a nejen to, budeme si připominati vždy, kdykoli se budeme chtit po- vzbudit k boji o samostatnost českého sportu a upevnit ve víře v kohečné jeho vítězství. Tota osvědčení jsme čekali, muselo přijiti, ale jsme- šťastni a vděčni, že přišlo v tuto chvíli. Dr.
Kruliš Augustin Novák doktor Heller Slavia
21 article
Heller tlumočil sekolsíou a bratrskou zdravici k jubileu Slavše. Sokolstvo respektuje činnost nej- významnějšího klubu, se kterým žije ve slyku velmi blizkém. Jsme si velmi blizcí, vždyť ve va- šich řadách nacházíme své vynikající bratry. Názor na sblížení mezi Sokolstvem a sportem, k němuž už dospěli jednotiivci, stane se záhy názorem vše- obacným. Neni a nebylo mezi námi boje a kon- kurence. Boji jenž v Německu se vede mezi turnere a sportem, nikdy nepřekročí hranice tohoto krá- lovství. Sokolstvo chce býti důstojným zástupcem dobré věcin ono nemůže býti nepřitelem nikomu. kdo má na mysli výchovu naší mládeže. Tělocvik prostý jest naším specichifim oborem: i naše vý- chova nesměřuje k vyniknutí jednotlivce v urči- tém oboru. My se tedy doplňujeme. my se pro- stupujeme a my se sbližíme ještě vice, neboť při- nutí nás snad olympiada berlinská, abychom vy- stoupili a vámi společně hájit českých barev. Kon- gres mezinárodní tělocvičné federace přistoupil na aamostatné vystoupení národů slovanských na foru mězinárodním. Použijeme svého vlivu, aby- chom mohli jiti s vámi ruku v ruce. České Sokol- stvo valá dnes české Slavii: Ku předu, bratřli“
Heller Německo Kon Český Sokol Slavia
22 article
Řeč dra. K. Hellera zanechala mohutný dojem, který ještě sesílil svým proslovem dr. Jiří Guth. jenž přinesl pozdrav Slavil jménem Č. V. O. Roste- me, sílíme a protestujeme, aby nám upíráno bylo právo startovati pod svým jménem. Slavie hájila vždy této zásady. Budeme snad sami. Dnes po slo- vech dra. Hellera se nebojíme ničeho: Sokol jdes námi, nikdo nás nemůže zdolati. Slavic vivat, ilo- reat, crescat! Jměnem České rady sportovní přeje Slavii zdaru ředitel Edm. Kaizl, jménem spolku pro povznesení návštěvy cizinců m. r. Zavřel blahopřeje klubu, jenž slávu jména českého roznesl po celé Evropě, jménem svazu lyžařů v král. Českém bla- hopřál vrch. inž. Pavlousek, za Svaz českých ve- slařských klubů inž. Rud. Dobrkovský, za Český svaz hockeyový dr. Dušek Ze spousty blahopřejných telegramů uvádíme zejména Anglické amateurské footbal. Asociace (A. F. A). dra. Práchenského atd. Správní výbor Slavie usnesl se vydat pamětní odznak. Cís. r. inž. Kruliš ukončil pak valnou hromadu vřelým doslovem, k němuž připojil dr Hausman díky účastníkům valné hromady a tisku. Vzduchoplavba. * Pégoud v Praze létá dne 20. a 21. prosince. Zajímsvo jest, že za letiště zvolena letenská pláň. Na evoluce člověka-ptáka před úchvstnou a jedine nourkulisou Hradčan možno se věru těšiti. Olympijské hry. Český výborpro hry olympij- ské. Dnes o půl 8. hodině večerní koná se »u černého koně« schůze, věnovaná národnostně-po- litickému programu.
K Heller doktor Guth V O Heller Kaizl Zavřel Ing Dušek F A Práchenský Kruliš Hausman Slavice Evropa Praha Hradčany Slavia Sokol Jměn Český rada spolek pro povznesený návštěva cizinec m . r svaz český v Pégoud
26 article
Ed. Beneš přišel so Semil 1. ledna 1895, stav se tam obecním tajemnikem. Měl zprvu plat 1600 korun, který stoupl až na 2400 K, mimo kvinkvenálky. Při tom měl jako účetní místní školní rady remuneraci 300 korun. Byl z počátku také zapisovatelem v Občan- ské záložně v Semilech s platem 200 K. Na jaře roku 1898 byl zvolen za člena ředitelstva v záložně a měl příjem 800 K, který stoupl až na 1600 K, a stal se konečně stále ustanoveným placeným úřad- níkem téže záložny s titulem ředitele a s platem přes 5000 korun. Zajistiv si takto nové postavení, resignoval na místo obecního tajemníka a nabyv aktivitního a pasivního práva volebního, dosáhl to- ho, že byl v listopadu 1910 zvolen starostou města Semil, jímž byl až do 5. července 1912. Jako sta- rosta města byl Ed. Beneš již tím zároveň předse- dou ředitelstva semilské spořitelny. U této spořitelny měl Ed. Beneš od r. 1907 osobní účet vkladatelský. Vklady na účet dály se tim způsobem, že se tam Benešovi připisovaly k do- bru valuty na směnky, které Beneš bez vědomí dru- hých společníků firmy „Jos. Prokopa synovéa spol.“ jménem této firmy podpisoval a které mu žirovali buď továrník Poslt v Podmoklicích nebo firma St. Hybler a Kučera v Košťálově, a připiso- valy k tíží zase prolongované směnky. Valutou takto získanou disponoval pak ob- viněný dle svého a zeela libovolně aniž ovšem o závazcích firmě z es- kontu toho vznikajících firma vě- děla a závazky ty u ni knihovány byly. O věci samé dozvěděla se firma, vztažně Boh Prokop teprve v únoru 1912, v kterýžto čas byl Ed. Beneš změnou ve správě spořitelny donucen věcí přijíti na světlo.
Beneš Ed Poslt Semily Podmoklice Košťálov St . Hybler Kučera
27 article
Zpověď Joseia Beneše. Dopisem ze dne 25. února 1912 sdělil totiž Be- neš Bohuslavu Prokopovi mimo jiné toto? „S těžkým srdcem přistupuji k tomuto do- pisu. Bude pro Tebe krutou zkouškou vzájemné- ho našeho poměru. Nevím, jak tato zkouška do- padne. Snad jsi tušil něco, ale pravdy skutečné jsi dosud neznal a nevěděl. Podepisoval jsem jménem naší firmy různé směnky pro spořitelnu, abych zaopatřil si peníze pro různé účely a potřeby. Směnek těchto jest nyní ve spořitelně za úbrnný obnos 290.000 K. recte 280.000 K. Na těchto směnkách podepsání jsou buď jako vydatelé a žíranti nebo jako akceptanti A. Poslt s obnosem 90.000 K. Václav Kučera 190.000 K). St. Hybler a Kučera (45.000 K), dr. Ant. Hajn (33.000 K). různí drobní, na př. Ma- chová. Mazanec a Kaizler, Nyč Bol. a jiní (22.000 korun) „Obnosů z těchto směnek získaných použil jsem ke svým účelům velmi malou část. Naproti tomu největších části bylo použito k účelům ji- ným, speciálně i pro naše společné obchody i pro obchody tkalcovny a Tvé. Tak podle hrubého jen odhadu, protože k pečlivějšímu a podrobněj- šimu výpočtu nezbývá mně zatímně času, bylo po- užito obnosů těch takto, počítaje ovšem úrokyn
Beneš Prokop A Poslt K Kučera Hybler Kučera doktor Antonín Hajn Mazanec Kaizler Nyč Bol St Ma
28 article
vycházeti jako denník, byla založena akeiová společnost „Česká akciová tiskárna a vydavatelství“. Akcie byly po 400 K a Beneš jich koupil 25 kusů za 10.000 K. Akcie převedl Beneš do majetku firmy která je později dala v ruční zástavu dru. Kloudovi za jeho zejména expensní pohledávání. Elokoval tedy Ed. Beneš tímto způ- sobem na podniky, které s obchodem zcela nie společného neměly a naprosto žádný zisk a jistotu neposkytovaly a nezaručo- valy, u nichž naopak ztráta se očeká- vati dala a také nastala, z valuty bez vědom společníků směnečnými závazky firm opatřené, celkem obnos 105.049 K 30 k z něhož splacena byla během doby jenom část 32.149 K 30 h, kdežto zbytek 72.900 K jest di- lem naprosto ztracen, dílem — ale- spoň okamžitě — nedobytný a po- chybný. Dlužno tedy dluh, který Beneš jménem firmy k takovýmto účelům uzavřel, nazvati svévolným a použití peněz k účelům těm mrhháním peněz a majetku. Žaloba dále dovozuje že tytomanipulac Benešovy byly když ne jedinou, tedy jednou z hlavních příčin úpadku firmy.
Beneš Kloud Benešov Český akciový tiskárna
29 article
Na základě tohoto materiálu žalováni jsou I. Bohuslav Prokop, Josef Prokopa Eduard Beneš, že ve vzájemném srozumění jako veřejní společníci firmy Josefa Prokopa synové a spol. v Semilech, a Bohuslav Prokop i jako majitel firmy W. Ritschla nástupce v Doksích vy- kázali se v polovici března 1912 Městské spořitelně v Semilech a c. k. místodržitelství v Praze jako dohlédacímu orgánu nad spořitelnami fingova- nou aktivní bilancí svých obchodních podnikůa tím, a tedy úskoky, hleděli prodlou- žiti svůj úvěr u jmenované spořitel- ny, čímž tato na svém majetku škodu trpěti měla a také skutečně obnosem přes 2000 K utrpěla, a že Eduard Beneš v letech 1907 až 1911 firmu Josefa Prokopa synové a spol. a sebe marnotratností v nemožnost uvrhl, dluhy platiti, čímž věřitele jmenované firmy na svém majetku škodu trpěti měli a obnosem více jak 2000 K skutečně utrpěli, a že se tím všichni tři obyinění do- pustili zločinu podvodu v §§ 197., 1994, 203. tr. z. a čl. I. č. 1. zák. z 9. dubna 1910 č. 73. . z. naznačeného, dle § 203. tr. z. trestného:
I Prokop Prokop Beneš W Ritschl Semily Doksy Praha
30 article
II. že Bohuslav Prokop. Josef Prokopa Eduard Beneš jako veřejní společníci fy. Josefa Prokopa synové a spol. v Semilech. Bohuslav Pro- kop a Josef Prokop také jako veřejní společníci firmy B. a J. Prokop v Semilech a Bohuslav Prokop jako majitel fy. W. Ritschla nástupcev Doksích v r. 1912 v konkurs upadli a ne- mohou prokázati, že jim jen pro něhodya bez jejich viny není možno, aby svým věřitelům zúplna zaplatiti, že tehdy, když dluhy jii majetek převyšovaly, neopověděli soudu ihned úpadek, nýbrž nové dluhy dělali, něco spláceli, do zástavy dávali a po- jišťovali, že jako protokolovaní obchod- níci předepsané knihy dílem vůbee nevedli, dílem je vedli tak chybně, že z nich ani posouditi nelze, jak byl obchod veden ani v jakém stavu se jmění jejich nalézá: že při vedení kníh zúmyslně nesprávnost udali a obsah jich převrátili, čímž se dopustili přečinu proti bezpečnosti majetku v § 486. odst. I. a odst. II. lit. c. d tr. z. nazna- čeného, dle § 486. trestného.
Prokop Beneš Bohuslav W Ritschl Semily Doksy
31 article
Líčení, ke kterému panuje velký nával obecen- stva a k němuž dostavila se též řada pražských zpravodajů, zahájeno bylo o půl 10. hod. dopol. Předsedou je r. v. z. s. Tuma, žalobu zastu- puje státní zástupce Pech. B. Prokopa hájí dr Slaba, J. Prokopa dr. R. A bl, E. Beneše posl. dr. Stránský. E. Beneš žádal za delegování pražského soudu Žádost jeho byla zamítnuta. (Pokrač. ) Vyhodila dítě oknem z vlaku. (Zločin zavraždění dítěte. — Před pražskou porotou.) V kriminalistice neobvyklým případem za- vraždění novorozeného dítěte zabývá se dnešn pražská porota. Dne 16. září letošního roku našel
Pech B Prokop Slaba J Prokop doktor E Beneš Stránský
35 article Osev v listopadovém dotazu znovu vyšetřen,u
Osev v listopadovém dotazu znovu vyšetřen,u Dotazník z 25. října t. r. odhadoval výrobu eukru tak zv. hlavních zemí na 7,243.115 tun, tak zv. ostatních zemí na 720.100 tun, celé Evropy na 7.968.215 tun. F. O. Licht odhadl dne 17. října t. r. výrobu tak zv. hlavních zemí na 7,635.000, tak zv. ostat- ních zemí na 780.000 tun, celé Evropy na 8,415.000 tun. Před dvěma dny zvýšil ještě svůj odhad n 8,485.000 tun, odhaduje tak zv. hlavní země n 7.635.000 tun, tak zv. ostatní země na 850.000 Podle listopadového továrního odhadu se zdá, že F. O. Lichtův je vysoký. Továrny odhaduj nyní oproti říjnu tak zv. hlavní země jen nepatrn výš na 7,320.530 tun, tak zv. ostatní země o něco snižují na 715.610 tun, takže celková výroba Evropy by byla 8,036.140 tun, tedy proti všem pravidlům jen nepatrně vyšší než říjnový odhad tovární. Kdybychom počítali s pravidelnou listo- padovou diferencí asi 39% oproti skutečné výrobě cukru v Evropě, dosáhli bychom čísla nsi 8.277.000 tun. Zkušenosti letošní kampaně však ukázaly. tun.
Licht Lichtův Evropa
62 article
neoznačených *) dle dotazu z května. — 1 Včetn ru melasového. — a Včetně 100.000 tun cukru me že průběh počasí neřídí se statistickými předpo- klady. Po neobyčejně nepříznivých zkušenostech lon- ského roku započalo se časně s vybíráním řepy a takovým tempem, že se dobývací práce aspoi o 1/2 doby zkrátily. Bylo to na úkor výnosu řepy, která mohla v zemi ještě znaéně za příznivého pro vzrůst počasí na váze přibýti, a hlavně na úkor obsahu cukru, poněyadž dobytá řepa se za teplého a vlhkého počasí velmi špatně držela v jakosti všeobecně poklesla. Kampaň sama už tak pokročila, že veškeré závody mají už úplný přehled své produkce řepy i cukru, Lze proto očeká- vati, že listopadový odhad nebude daleko od sku- tečnosti, která snad bude vyšší, nikoliv však značně. Přes to bude ještě jistě letošní produkce jednou z nejvyšších: roku 1910/11 činila evrop- ská výroba cukru 8,032.744 tun, roku 1912/13 8,270.512 tun. Z t. zv. hlavních zemí vykazují Čechy oproti řijou přírostek výroby cukru (v říjnu 674.800 tun). Morava nepatrný ubytek (478,700 tun). Uhry značny
Čechy Morava Uhry
108 article
pokles (545.500 tun). Rakousko-Uhersko úbytek aši 5000 tun (1.698.200 tun). Na Moravě a v Uhrách je patrný schodek řepy proti říjnovému odhadu (Morava 3,183,400 tun, Uhry 4,009.000 tun), jenž se jeví v celkové číslici rak.-uherské (říjen 11,233.600 tun). Německo očekává vyšší výrobu gakru než v říjnu (2,478.700 tun) při značně vyšší produkci řepy (15,797.000 tun). Ve Francii je rovněž výroba eukru lepší než se očekávalo v říjnu (738.440 tun). naproti tomu v Belgii, Holandsku, Rusku a Švědsku je listopadový odhad všude nižší (231.000, resp. 232.300 resp. 1,739.000, resp. 130.475 tun). Švédsko zaznamenává při tom do konce vyšší číslici řepy (853.820 tun). Pokles tak zv. ostatních zemí je odůvodněn hlavně Srbskem (v řijnu 10.000 tun), Bulharskem (14.000 tun) a Rumunskem (40.000 tun), v kte- rýchžto zemích řepní žeňe vesměs důkladně skla- mala očekávání. Tak zv. výroba činí v Čechách 16.479 v řijnu 16.58), na Moravě 15.20%% (15.04.
Uher Rakousko Uhersko Morava Uhry Německo Francie Belgie Holandsko Rusko Švédsko Srbsko Bulharsko Rumunsko Čechy