1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 24. listopadu 1913.
Praha
4
article
a rannt a večerní liet
předplání se
V Praze v administranii
na měsln-
na čtvrt leta
sK -
s dvoji donáškou
na měsin. . . — 2 K na
na čtvrt jeta
ika
ve Eliálkách
V K to
na mésic
Poštou
a maěslu-
na rja: . . k
s dvoji zásitko
na měsle.
ns čvrt iess H K s
Praha
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů
k a
Ze Lvova, 24. listopadu. P'ředseda Ukra-
jinského klubu dr. Konstantin Levický do-
stavil se včera k místodržiteli dru. Kory-
towskému, jemuž odevzdal ukrajinskou re-
soluci. Prohlásil, že klub čeká teď odpověd
polských stran na svůj projev a že Rusín
trvaji na kompromisu v březnu le-
tošního roku navrženém. Místodrži-
tel odvětil, že nemůže buditi žádných naději
že polské strany, spojené v protibloku, učin
nové koncese. Na dotaz místodržitelův, zda
Rusíni jsou srozuměni se svoláním zemského
sněmu, kde by se spory rozřešily, odvětil dr
Konstantin Levický, že Rusíni jsou v nynějším
okamžiku proti svolání sněmu a že by svoliti
mohli k němu, jen kdyby obnoven byl kom-
promis.
Z Vídně, 24. listopadu. Levický, který
sem dnes přibyl, odevzdá resoluci minister
skému předsedovi hr. Stürgkhovi.
Z Vídně, 24. listopadu. „Montagsrevue“
eznamuje: Usnesení Ukrajinského klubu „po-
kládati vládní osnovu reformy haličského vo-
lebního řádu zemského podkladem pro svo-
lání haličského zemského sněmu“, není ještě
žádným bezpečným a positivním rozřešením.
opravňuje však k domněnce, že zahostilo se
na obou stranách smýšlení uklidněné, smíru
ochotnější nežli dosud. Rusínští delegáti sem
dnes přibudou a v delegacích bude míti hr.
Stürgkh příležitost, aby s nimi pojednal o brz-
kém svolání haličského sněmu. Je naděje, že
rozpravý ty budou úspěšny.
doktor
Konstantin levický
Kory
Rusín
Stürgkh
Lvov
Vídeň
6
article
Delegace a exposé Berchtoldovo.
Z Vídně, 24. listopadu. »Montagsrevuee
oznamuje: V parlamentních kruzích proslýchá
se, že v rakouské delegaci tentokráte ne-
bude podán žádný návrh, aby se vyslovila
ministru zahraničních záležitostí hr. Berch-
toldovi důvěra.
Bulharský král a protidynastické
hnutí. — Zřekne se trůnu?
Z Vídně, 24. listopadu. „Montagsrevue“
oznamuje: V dobře zpravených kruzích trvá
se přes všechna vyvracování co nejurčitěji na
zprávě, že králFerdinand bulharský
zamýšlí vzdáti se trůnu. Jak audiene
jeho u císaře, tak cesta bulharského ministra
zahraničních záležitostí Genaděva do V -
dně jsou s resignací tou v nejpřís-
nějším spojení. Ve slyšení byl král Fer-
dinand neobyčejně pohnut. Genaděv ujišťoval
krále, že všichni čelní politikové bulharští ber
rozdilu stran si přejí, by zůstal na tráně, po-
něvadž by po jeho resignaci nastaly nedozírné
zmatky. Král však myslí, že massy obyvatel-
stva po všem, co se stalo, a nyní ještě více
nežli kdy dříve žádají, by Bulharske
připojilo se co nejtěsněji k Rusku
což král pokládá v odporu se zájmy země
Rozhodnutí král neučinil ještě žádně.
Automobil následníka pro rychlou
jízdu v Londýně zadržen.
Z Londýna, 24. listopadu. Automobil ná
sledníka trůnu Františka Ferdinand
zadržen byl na Barkley Square pro nedovo-
leně rychlou jízdu policistou. Všechny výkla-
dy chauffeura, že v automobilu jede rakou-
ský následník, byly marny. „Pro toho platí ty-
též předpisy, jako pro každého jiného —“ od-
větil strážník a trval na tom, že musí býti pří-
pad zjištěn a udán. Teprve když došlo k veli-
kému sběhu lidu, vyšší policejní úřadník auto-
mobil propustil.
Z Londýna, 22. listopadu. (K. k.) JJak se
Reuterova kancelář dovídá, odjede arcivévod
František Ferdinand a paní věvod
kyně z Hohenbergu dne 30. t. m. přím
z Londýna do Vídně.
Berchtoldův
Genaděv
Bulharske
František Ferdinand
Barkley
Reuterův
Vídeň
Montagsrevuee
Fery
Rusko
Londýn
Hohenberg
7
article
Protestní schůze kancelářského per
sonálu c. k. státních drah.
Z Vídně, 23. listopadu. Dnes dopoledn
konala se ve Vídni v místnostech „Rážové
sály v X. okresu, kde svého času usnesena
byla pasivní resíntence, odborným spolkem
kancelářského personálu c. k. státních dral
v Praze svolaná a obrovsky navštívená schůze
kancelářského personálu c. k. státních drah
vlatvy
z celého Rakouska.
Všichni řečníci útočili ostře na c. k. mini-
sterstvo železnic pro stálé odklady s úpravou
poměrů kancelářského personálu, a schválena
též jednomyslně ostrá resoluce toho smysla
Na schůzi brali účast mimo zástupcú tisk
zástupci odborných spolků úřadnických a zří
zeneckých.
Zejména řeči zástupců úřadnických spol
ků a zástupce polského personálu kancelá
ského Tworczowského z Krakova byly bouř
livě aklamovány.
Ráž
Vídeň
Praha
Rakousko
Krakov
8
article
Vídeňští kupci pro národnostní smír
Z Vídně, 23. listopadu. Ve včerejší ple-
nární achůzi gremiálních přislušníků víden-
ských kupců schválena byla reseluce
v níž praví se mimo jině: Pomocnická hiromada
vítá usnesení, učiněná mnchými obchodním
komorami, společenstvy, kerporacemi kupe-
ckými a prámyslovými, že chtějí pra co-
vati ku podpoře národnostnih
míru. Pomocnictvo připojuje se k těmto sna-
hám po nutném národnostním míru. — Schůze
konala se v Beethovenově sálu.
Jubileum statistické ústředny.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) C. k. sta-
tistická ústřední komise oslavila dnes jubileun
svého 50letého trvání slavnostní schůzí ve
velkém sálu Obchodní a živnostenské komory
Studentské demonstrace v Madridu.
Z Madridu, 22. listopadu. (K. k.) Studenti uspo-
řádali odpoledne projevy. Polície se pokusila za-
stoupiti jim cestu, byla však zatlačena, při čemž
jeden policejní komisař byl sražen k zemi. Při no-
vém pokusu podařilo se policií rozptýliti demon-
stranty. Ti se však znovu shromáždili a táhli n
Puerta del Sel, kde konečně se policii podařilo ro-
zehnali je úplně. Kolem 8. hod. demonstrovali stu-
denti opět a hlučně na Puerta del Sol. Policie vy-
klidila náměstí a zatkla asi 20 studentů.
Beethovenův
Vídeň
Madrid
Puerto del Selo
Puerto del Solo
9
article
pe
Tísková relorma v Rusku. 5 pl
Z Petrohradu, 22. listop. (K. k. — P. t. a.
Tiskový výbordumy pokračoval v pro-
jednávání tiskové vládní předlohy, kterou sta-
noví se pro rozšiřování periodických tiskopinů
ve městech povinnost ohlášení a ve vesnicícl
úřadní povolení. Posl. Puriškěvič při-
mlouvá se za jednotná omezující ustanovení
v celé říši, zvláště ve vesnicích, kde časopisy
levice provozují roztrpčenou propagandu. Ok-
ťabristé navrhují, aby modus povolení zaveden
byl v městech, majících méně než 10.000 oby-
vatelů. Ministr vnitra Maklakov zdů-
razňuje nutnost zachování pořádku, zvláště na
vesnicích, kde je málo pocitu zodpovědnost
před zákonem. Dohled na tisk nesmí býti svě-
řen nižším správním úředníkům. Vláda na zá-
kladě úvah, jež jsou naprosto vzdáleny každé
bojovné politiky, navrhuje opatření na ochra-
nu veřejného pořádku ve vesnicích, v nichž je
nejmenší odpor proti politickým rejdům. Posl.
Miljukov míní, že vládní osnova znamená
podporu tisku černosotněnců ve vesnicích.
neboť nižší správní úředníci dojista by odepí-
rali koncese oposičnímu tisku. Na to byl
schválen návrh okťabristů. K dotazu Milju-
kova, zda guverner bude míti právo odepříti
nějaké publikaci, sepsané v cizí řeči, koncesi
pod záminkou, že není doblédajícího úředníka,
jenž by dotyčnou řeč ovládal — odpověděl
ministr vnitra záporně.
Španělský král Alfons ve Vídni.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Španělský krát
Alfons vykonal dnes dopoledne návštěvu u cisaře
v Schönbrunnu, kde prodlel s panovníkem půl ho-
diny v rozbovoru. Pak doprovedil cíšař krále až n
prvě platean schodišlě, kde se s ními srdečně rož-
loučil. O 2. hod. odpol. odielo panstvo zvláštním
dverním vlakem do Židlochovie.
Tísková
Posl
Maklakov
Miljukov
Milja
Alfons
Rusko
Petrohrad
Vídeň
Schönbrunn
10
title
Haličská krise.
Polsko-rusínská jednání.
11
article
Uaálosti v Hexiku.
Uaálosti v Hexiku.
Dva vojenoké vlaky vyhozeny do povětří.
Z EI Pasa, 23. listopadu. (K. k.) Ge-
nerál povstalců, Villa, sděluje, že dva vo-
jenské vlaky s 1500 muži spolkového
vojska najely na trati z Chiuahus do Jun-
rezu, 68 mil od Chiuahua, na míny a z
byly vyhozeny do povětří. Mnoho vojin
prý zahynulor aos bd s olise v sale
Z Washíngtonu, 23. listopadu. (K. k.)
Vojenský departement navrhuje. aby ibned
byl vyslán jeden pluk pěchoty k vystřídání
jízdy, umistěné v pevnůstce bliorské. Pluk
tento má obstarávati také hlídkovou službu
na hranicích. Pěchota, právě jako jižda může
ochrániti El Paso při cventualním útoku.
Události na poloostrově
balkanském. o
Přivtělení dobytých území k Černé Hoře.
Z Cetyně, 22. listopadu. (K. k.) Úřadn
list uveřejňuje provolání královo o přivtě-
loni nových území. Praví se v něma
Nová území, jichž jsme dobyli, ačkoli nejsou
v žádném poměru k obětem našim, a ač jsme
byli nuceni Skadaru, tradicí posvěceného
jakož i dobytého pobřeží v zájmu míru evrop-
ského zříci se na nátlak velmocí, jsou přece
značná. Území nově získaná dovolují nám dů-
věřovati ve skvělou budoucnost. Nyní je třeba
svozné práce a nerušeného pořádku. Mojí
mé vlády péčí bude, zajístiti poddaným v no-
vých územích bezpečnost osoby a majetku
zaručit jim dobrodiní dobré justice, moderního
škelatví a svobody náboženství a svědomi.
O správě nových území praví provolání, že až
do zákonné úpravy budou nová území spravo-
vána dle nařízení králova a vlády podle plat-
ných zákonů.
Villa
Juna
Chiuahua
Černá hoře
Skadar
EI Paso
El Paso
12
article
Mlirová jednání.
Z Cařihradu, 23. listopadu. (K. k.) Ture-
cko-řecká mírová smlouva byla odpoledne
předložena sultánovi k ratifikaci. Má se za to-
že Ghalib Kemal odjede pozítří s mírovou
smlouvou do Athén, aby smlouvy byly pak
vyměněny
Z Caříhradu, 23. listopadu. (K. k.] Z tu-
reckého pramene se ujišťuje, že následkem
pficielních turecko-srbských předhěžných vy-
jednávání upravily obě strany preliminář pod-
kladu mírcvé smlouvy. Jakmile obě vlády
tyto základny schválí, bude zahájeno veřejné
vyjednávání.
Rokonstrukce Pašíčova kabinetu.
Z Bčlebradu, 23. listopadu. (K. k.) Časo-
pisy oznamují, že dojdekrekonstruke
Pašičova kabinetu, z něhož vystoup
prý mimo ministra financi Paču a také ministn
spravedinceti Durišíč a ministr kultu Lju-
ba Jovanovič.
Ghalib Kemal
Pašíčův
Pač
Jovanovič
Cařihrad
Atény
Bčlebrad
13
title
Politcký přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Český velkostatkář o vyrovnání v Čechách
Korespondence „Zentrum“ přináší od „če-
ského velkostatkáře“ názory o situaci vyrov-
nání v Čechách, kdež se praví: „Český národ
jest zajisté mírumilovný, sáhne-li se však na
to, co až dosud bylo mu politickým svato-
stánkem, rovnoprávnost v celé domovině a
rovnostné zacházení s mateřskými jazyky.
mohly by býti vyvolány rozmíšky, všemu ji-
nému podobnější, než vrácenému klidu a řádu
v zemi a říši. To nebudiž žádnou pohrůžkou
nýbrž toliko výstrahou. Také pro případ ne-
zdaru vyrovnání nesmělo by dojíti k zasáhnu-
ti z Vídně.“ Nejmenovaný velkostatkář vyslo-
vuje se pro další trvání zemské správní ko-
mise. Spíše než kdy jindy musí býti heslem
českých poslanců všech stran: „Můžeme
čekati.
Usnesení německého zemského spolku
učitelského.
Výbor zemského spolku německých učitelů
Čechách vzhledem k tomu, že bylo vládou pře
mnoha poslanci a členy učitelského svazu něme-
ckého slíbeno, že nejdéle od Nového roku 1914
dostane se prozatfmné výpomoci učitelstvu v Če-
chách ve formě provisoria obnosem asi 12 mil. ko-
run, usnesl se, dáli každému členu zemského spolku
německých učitelů na vůli, aby se zúčastnil čtvr-
těho dne dětské ochrany, a na tom, aby demon-
strativní schůze do Prahy na den 8. prosince byla
odročena. Ježto vláda žádala, aby jí byla věnována
důvěra, hodlá prý výbor spolku vyhověti, vyhra-
žuje si však pro všechen případ veškerá další opa-
tření v očekávání, že připověděné přispění rozhod-
ně a dochvilně Novým rokem 1914 se dostaví a
již v prosinci 1913 zvláštní výpomoc umožněna
buds,
Čechy
Vídeň
Praha
spolek německý učitel Čechy
učitelský svaz
15
article
Českobudějovický pakt hotov?
Českobudějovický pakt hotov?
Novinami koluje soukromá zpráva, že česko-
budějovický pakt je hotov a že bude co nejrychlej
výhlášen.
Podobná zvěst vyskytla se již několikráte, ale
nikdy dosud nebyla potvrzona, naopak, vždys
objevila býti předčasnou.
Denník strany státoprávně pokrokové přivěsií
na svůj včerejší záznam o českobudějovickém
paktu hned sloupce útoků přoti němu a proti jeho
hlavníma spoluoutorovi dru. Zátkovi. Zároven
„Samostatnost“ ohlašuje, že oposice — státoprávn
pokrokáři, realicté, národní sociálové a sociáln
demokraté — zmaří pakt drá. Zátky s purlemistrem
Taschkem, dodávajíc, že proti paktu vystoupil
hned, když o něm byly uveřejněny první zprávy
Je tudíž třeba dodati, že příslušné kruhy nár. stra-
ny svobodomyslné vyslovily o t. zv. paktu česko-
budějovickém vážné pochybnosti již dříve, než prv-
ní zprávy o něm byly uveřejněny.oe
Zátka
Taschk
16
article
Slovenský rolnický sicza.
me. V Uherské Skalici, 23. listopadu.
ootv (Původní zpráva „Národních Listů“ .
Siezdy, které se konají v srpnu v Turč. S
Martině a na podzim v Uherské Skalici, v obou při-
padech konají se sice na Slovensku, ale zdá se.
jako by obě města ležela nekonečné daleko od se-
be. Tak se mění zevní ráz těchto sjezdů, tak se
mění tváře účastníků na těchto sjezdech, tak se
mění zájmy, které vedou k pořádání těchto sjezdů.
Tam v Martině bývá zevním podnětem ke shro-
máždění slovenské inteligence valná hramada spol-
ku slovenských žen, »živeny« a Slovenské museal-
né společnosti, tedy jednak valná hromada organi-
aace, povolané ke vzdělávací a organisační práciv
řadách krásného pohlaví, ale těmto povinnostem
vyhovující jen nedostatečnou měrou, jednak vý-
roční zúčtování z činnosti spolku, směřující jenk
záchraně těch výtvorů slovenského národa, které
bývaji často sice chloubou slovenského národa a
zárukou lepší budoucnosti, které však již svou
aktivní působnost si odbyly. Mesi účastníky zřídka
se ukáže tvář prostého slovenského sedláka, jedi-
ného pevného podkladu slovenského národního vý
voje. Shavenské lidovél umělacké dilo, nádhern
národní kroj, vídáte tam jen na svižných postaváci
slečen, které takto zvyšují svůj přirozený půvab.
Martina
uherský Skalica
Martin
Slovensko
17
article
Jinak je tomu ve Skalici. Zásiupci sloven-
ské inteligencejsou tu »rari nantese v záplavě sel-
ských tváří. Celý slovenský západ zde vidíte, zá-
stupce z nitranské, prešpurské, trenčanské stolice
ty, kteří svou geografickou polohou jsou blíže k pů-
zobaní hrstky Skaličanů. Ze středního Slovénsk
zástupci sem ještě nepřicházejí, leda některý de-
mokraličtější inteligent z Ružomberka. Pešti, Ni-
try. Letea setkali jste se zde také s několika rol-
níky, jichž celý zevnějšek, tmavý kroj. střih vousů
připomíná madarského sedláka Jeou to zbytky slo-
venské z pohraniční čáry u Nových Zámků, kter
aspoň stvkem se skalickým rolnickým sjezdem za-
chovávají a sílí v sobě vědomí národní jednoty. Při-
cházejí ze svého národního ostrůvku, maďarským
vlnami silně ohroženého, přicházejí opětně, což je
zřejmým důkazem, že našli zde něco, co je vábí
Letos k nim přibylo několik rolníků z pohraničníhe
územi v stolici těkovské. Zlé věcí výprávějí. V je-
jich obci již po desítiletí byly zanedbávány slo-
venské bohoslužby. Mladší pokolení mluví maďar-
sky skoro lépe než slovensky. Nikdo se o ně ni-
kdy nestarával, leda madarisující škola, církev
úřad. A přece stačilo povzbuzující slovo, aby se
vzpamatovali, aby znovu hledali cestu ke svým ná-
rodním kořenům. Takové obrodné objevy notva jin-
de palezheme, jako ve Skalici. iesáta odon
Zásiupce
Skaličan
jít palezhout
Skalica
Pešť
Nová Zámek
18
article
Nelze upírati, že systém martinský jde za v yž.
šími snahami národními. Touží po tem, aby Sla-
váci kulturně v světové soutěži se představoval
co nejlépe a co nejsamostatněji. Chyba jest jen
v tom, že buduje národní budovu od střechy, že se
stará jen o vyšší třídy inteligence, a poněvadž
těchte vyšštch representantů národní kultury je
čím dále, tím méně, hlas jeho je vlastně voláním
na poušti. Talhle slovenský lid nikdy nebude do-
veden do zaslíbené země slovenské svéprávnosti
protože o svých vůdcích neví, a protože vůdci take
o lidu málo vědá
Ideály skalického směru jsou smnohem „n iž-
s“ mnohem hmatatelnější. hmolnětší. Tam se
vlastně ani slovy o vyšší politice a vyšších snahách
literárních a uměleckých neplýtvá. Ne že by byly
k opravdovému umění lhostejni. Mají daleko více
rozumění pro slovenské rázovité umění tam.
kde si vystaví třeba „Katolický dom“ v sloven-
ském lidovém slohu, jako to dovede navrhinout
vadl
Katolický
19
article
umělecká duše skalického rodáka Jurkoviče, ne
tam, kde si postaví lhostejnou renaissanění budovu
Slovenského musca, jako to učinili v Turč. sv. Mar
tině. Není těžko rozhodovat, kde je více opravdov
slovenskosti a lidskosti. Aní to bych nezazlíva
Skaličanům, že nemají ve svém slovenském domi
stálé hostinské licence. V martinském „Národním
domě této licence zneužívá ve prospěch místního
a přicházejícího Maďarstva a židovstva hostinský-
žid, který tak zná svou společnost a své pronají-
matele, že si neobstará ani slovensky znající ob-
sluhu.
Bezděky se tyto paralely vynořují, když s
člověk octne na skalické půdě a když se v duchu
rozhlédne po širém Slovensku a pomyslí, co tam
je a co by tam mohlo být.
Jurkovič
svatý . Mara
Aní
Slovensko
národní dům
20
article
Sjezd skalický byl zahájen v sobotu přátelským
večirkem na uvítanou hostí. Zahájen byl vřele pro-
cítěnou přednáškou ev. faráře Bodnára z B -
kovce o potřebě lidového čtení a o tom, jak třeb
čísti. Učený řečník vzal svůj předmět trochu z
široka, ale skončil zajímavou perspektivou o tom.
jak třeba na Slovensku, všude, kde se dá, zakládat
lidové knihovny, jak třeba vybírat pro lid knihy
jak třeba učit lid chápat čtené věci a jaký z toho
může býl prospěch. Přednáška p. Bodnárova ko-
nala se před vlastním sjezdovým jednáním, poně-
vadž duchovní osobě nebylo možno zůstati ve Ska-
lici v neděli.
Jedno je při dnešní církevnické rozeštvanost
Slovenska, jmenovitě západního Slovenska, zají-
mavé. Přednášel evangelický farář za předsedni-
ctví katolického děkana dra. Okánika. Nejlepš
důkaz, že mohou zástupci obou konfesí vedle sebe
na kulturním i vzdělavacím poli pracovat svorně
Potom následovaly sborové zpěvy mistníh
selského zpěváckého sboru, zpivaly se krásné li-
dové písně, jedno selské děvče předneslo nazpamět
Sládkovičovu odu „Nehaňte l'ud moj...“, muzi-
kanti hráli, jak už je to podle místních zvyků do-
cela příjemnou nezbytností.
Bodnár
Bodnárův
Sládkovičův
Slovensko
21
article
Nejvíce účastníků dostavilo se na sjezd teprve
v neděli ráno. Zástupy lidu slovenského, stalné
postavy jihozápadního Slovenska oživily tiché
jindy ulice staroslavného města Skalice, města.
které za nějakých 15 let za vedení dra. Pavla
Bláhy a dra. Ludevita Okánika změnilo se k ne-
poznání. Jmenovitě v národním ohledu. Lhostejní
měšťané, větším dílem sedláci, oddaní jen své dřině
a hospodám, začali se odříkat pilí, začali hrát
divadla, učit se zpívat, řečnit, začali se organi-
sovat hospodářsky, založili si potravní spolek
družstevní mlékárnu, podle vzoru svých nejbliž-
ších sousedů za řekou Moravou organisují se sta-
vovsky a zájmově, mají tam dnes zavedeno poji-
šťování dohylčí, organinaci řepařskou, která jen
loni pro městské rolníky zachránila přes 8000 K.
pomýšlejí teď na samostatné vybudování ochranné
hráze proti záplavám, povodním Moravy, když
macešský stát se o ně nesteri. Mai, dors městské
zastupitelstvo ve svých rukou a působí jako ozdra-
vující národní kvas daleko na okoli. Rolnické
sjezdy ve Skalicí stávají se tradicí, kterou pře-
rušuje jen občas nepříznivá ruka vládní, která
jako loni pořádání rolnického sjezdu, zakázala.
Letos udělila povolení jen pod přísnými podmín-
kami, že se v řečech nebudou dotýkati politiky
Skaličané nepěstovali nikdy Prinzipienrciterei
Praklieký úspěch je jim nade vše. Proto se neroz-
čilovali lim, že jim nedovolují mluvito národních
a polilických potřebách. Povídají si, kdlo seme na
sjezd přijde, toho teprve národně budit netřeba,
ten již ví, že je Slovákem a jské z toho plynou
povinnosti.
Pokračování.)
Pavel Bláha
Slovák
Slovensko
Skalica
Morava
Mai
družstevní mlékárna
22
article
Poslanec Ladislav Cech
o dnešní situaci hospodářeké, poli-
tické a obchodní.
Nové obchodní gremium král
hlav, města Prahy konalo včera mimo-
řádnou valnou hromadu, jež byla velmi četně
navštívena. Před projednáním denního pořád-
ku podal předsedající president gremia říšský
poslanec pan Ladislav Čech valně hromadě
zprávu o dnešní situnci obchodu, hospodářské
a politické, v níž pravile ad l oi
„Před rokem sešli jsme se k mimořádne
valné hromadě za dojmů velmi trpkých, nebo
stáli jsme tchdy před válečným nebezpečím
všech nás se zmocňovala starost o budoucnos
nejen naši, našeho obchodu, nýbrž i státu. O
té doby bylo sice nebezpečí válečné zažehná-
no, avšak za tento rok zažili jsme v obchodu
a průmyslu jednu z nejtěžších krisí posledního
desetiletí. Teprve nyní vídíme, jak tehdejš
nebezpečně a rozvrácené poměry na nás do-
léhají. Náš vývoz je úplně rozvrácen, nebo“
činitelé vedoucí politiku zahraniční snažili se
znepřáteliti nás s těmi, kdož byli našími od
běrateli podle dlouholeté tradice hospodářské.
náš úvěr je podryt a úroková míra dostoupila
výše nebývalé a udržovala se na ní po celý
rokoi
Stát nekoná pro nás ničeho, naopak ko
všechno, aby obchod náš zničil a přece př
tom nezná jinou třídu, kterou by zatížil nový-
mi daněmi, poplatky i přitažením berníh
šroubu, nežli obchod a průmysl, ačkoliv kon-
sumní schopnost obyvatelstva poklesla, co
není divu při opatřeních vojenských, kdy tisice
živitelů rodin bylo zadržáno při službě vo-
jenské jako reservisté, a nad to i zmizela t -
měř jeho schopnost platiti dluhy již trvající
Ladislav Cecha
Čo
Praha
23
article
Prodělali jsme tedy jeden z nejtěžších roků
a není vyhlídky, že by krise ta ve svých ná-
sledcích již v příštím roce mohla pominouti
A přece náš stát mohl by se nalézati v zá-
viděníhodném postavení, kdyby se dovedl dl
toho zaříditi! Přivkomplikovanosti státní sprá-
vy jest ovšem těžko najíti pravého vinnika
politiky opačné. Náš stát, který má na svém
území vše, čeho potřebuje, nemá potřebí šil-
hati po územích, která jsou pro území našc
jen balastem, znamenajíce pro ně jen důvod
k jejich vyčerpávání a nikoliv k jejich pod-
poře. Rakousko, jsouc spřáteleno se spojen-
cem hospodářsky vyvinutým a vyspělým, chce
udržovati stejný krok také s jeho rozmachem
vojenským a proto vynakládá vše téměř jer
na opatření vojenská. Tato politika stejného
kroku s Německem má však v zápětí ochro-
mení naší vlastní hospodářské činnosti. Naše
politika má však býti politikou míru se zře-
telem na nutnou konsolidaci národních celků
tento stát skládajících a k tomu není zapo-
třebí vojenských prostředků. Jest nutno jed-
nou se o tom vysloviti, neboť touto politikou
není míra všeho ještě splněna: uvnitř státu je
rozvrat. Národové se potírají navzájem, cela
V drobném prodejla
ranní číslo o sobě. za s
večorní
. za t k
Ve ňlialkách na venkov
ranní čisle
vočerní
Ineeráts
platí se hotově napřed.
Předpiacení a inserty přijím
zdministrace v Marinnské ul., a
Tam nacházaji se táž
ředakce, tla kárna a axpodin
„Národnich Listů“
Rukopiay se novračeu
Rakousko
Německo
Marinnský ulice
24
article
politika jest jen boj jednoho národa proti dru-
hému. Avšak nejen ve státě, nýbrž i v naší
zemi od let utěšujeme se již nadějí, že mezi
oběma kmeny stejně vyspělými, hospodářsky
na sebe odkázanýr dojde k smírnému politi-
ckému soužití, Avšak naděje ta dosud se ne-
splnila, poněvadž z tohoto rozvratu žijí poli.
ticky i hmotně určití živlové, kterým by smí-
rem odňata byla půda. Jest však také mélo
politiků, kteří mají zmužilost a odvahu zas -
zovati se o smír, neboť žádný smír neni tako-
vý, aby nebylo nutno přinésti jemu oběti.
Mám však za to, že smír tento i za cenu obeti
nějaké je žádoucí, neboť znamenal by spásu
pro Čechy i pro Němce. Dokud toto střízlivé
nazírání nenabude vrchu, budou rozhodovatí
o všem živlové, kteří sice nejméně jsou po-
platni, ale svým počtem mají největší vliv,
Smír má však také nepřátele zjevné i tajné
v jiných zemích, bohužel i slovanských, a na
ty nelze zapomínati. (Souhlas.)
Jestliže který stav je povolán propagovati
toto poznání o potřebě národnostního smíru
v Čechách, je to stav obchodnický. Obchod-
nictvo také již pozdvihlo svůj hlas pro smír
a třebas sice nemělo to dosud positivního vý-
sledku, přece jen sjednáno bylo nové prostředí
a vykonán byl vliv nejen na smýšlení ostat-
ních kruhů hospodářských, jež projev ten při-
jaly sympaticky, nýbrž i na smýšlení veške-
rého obyvatelstva, které dokumentovalo, že
široké vrstvy smíru si přejí.
Němec
Čechy
25
article
Že za těchto poměrů legislativa nevyko-
nala nic positivního, je na bíledni. Říšská rada
pod obstrukcí rusínskou také již asi vyřídí
pouze malý finanční plán, o kterém ovšem mí-
nění jsou různá. My vítáme však v něm, že
řizení ukládací trestní bude skytat lepší ochra-
nu spravedlivým zájmům poctivých poplatní-
ků a také i nahlížení do knih našich, pro něž
zjednány byly přesné kautely, nepokládáme
již za nebezpečí, nýbrž za pomůcku obrany
proti nárokům na daně přílišné. Máme přání,
aby finanční plán s amnestií vešel v platnost
a tak aby učiněna byla přítrž nejistotě, ve
které jsme byli letos, nevědouce až do čer-
vence, dle kterého zákona příjmy své budeme
přiznávati.
Gremium nemělo tedy také ani příleži-
tosti zasáhnouti do nějakých projektů zákono-
dárných a omezovalo se tedy přirozeně na
agendy administrativní, nenechávajíc bez po-
všimnutí nic, co je v souvislosti se zájmy na-
šeho obchodu. Organisace společenstevní po-
stupovala v letošním roce opětně ve smyslu
decentralisačním a neváháme prohlásiti, že
jen ke škodě stavu našeho. Plejme se jen, jaký
prospěch jak v otázkách odborných tak i
s ohledem na zájmy hmotné přineslo členům.
kteří z našeho gremia byli vyloučení, zřízení
gremia na příklad obchodních jednatelů! Toho
je tím více litovati, že tříštěním sil ochromuje
se váha a vliv obchodnictva jakožto stavu ne-
jen po stránce hospodářské, nýbrž i stavov-
sky-politické.“ (Hlučný souhlas.)
26
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Zemský rozpočel. Ke včerejší své
vídeňské zprávě o zemském rozpočtu pro
království České dovídáme se, že ve smyslu
anenských patentů předložil předseda zem-
ské správní komise Exc. kn. Schönborn roz-
počet místodržiteli hr. Thunovi.
aby opatřil nejvyšší sankci. Přebytek v roz-
počtu činí 4 mil. K (nikoli 3 mil.) a použíto
bude 1 mil. K k sesílení pokladničních ho-
tovostí, 3 mil. K k dotování školních fondů.
— Premiéra kinomatu Českých žurna-
listů ve včerejším matinée shromáždila čet-
nou a skvělou společnost z kruhů příznivců
českých žurnalistů, představení samo byto pak
přes všechen kvap příprav v každém směru
brilantni. Hned jakmile se na bílém zorném
poli jeviště objevily první obrazy osob, účin-
kujících v dramatu „Dcera majitele majáku“
bylo zjevno, že nové „Kinema“ stojí na výši
nejnovějších vymožeností pro-
jekčních a hned tento první film byl ná-
vštěvníkům svědectvím, že v novém biografu
především oku bude dobře býti také v ohle-
du optické hygieny. Nevyskyll se totiž ani je-
diný moment za celé dvě hodiny rušívého, ze-
jména v druhé polovině spádného děje, ve
kterémž by nechanická reprodukce filmu byla
zdlouhavější zrakového vnímání, nikdy nevi-
děli jsme toho všechnu ilusi ničícího zjevu
osmi i více rukou při velkém gestu figury,
jaký se vyskytuje při méně přesném stroji.
Schönborn
Thun
Kinema
27
article
K dokonalé ilusi přispívá i mistrovské zpra-
cování filmu po stránce světelné, po nějaké
imitaci ve fabrikaci filmu tak oblíbené, kde
začasté kulisa nahražuje naturalistický po-
hled, nebylo ani stopy. Interiéry šlechtického
sídla, jeho park byly stejně věrojatny, jako
vnitřek majákové laterny s rotujícím přístro-
jem a jako paluba brigy, její ztroskotání, pro-
měna ve vrak, na němž oba trosečníci, vy-
čerpávající pumpováním vody z nitra lodi své
poslední síly a zachránění jich hlídačem a jeho
dcerou byly podány s tak naprostým naturali-
smem, že ani nikdo z diváků nepochyboval.
že zejména scény v bouřlivém moři odehrané
pořízeny s neličeným nasazením života čtyř
hlavních představitelů dramatu i konečněi
operaterů filmu, nevyhnutelně v bezprostřed-
ní blízkosti výjevů pracujících. Železná vůle,
která na př. křehké a spanilé stvoření, před-
stavující dceru hlídače, vede ze skal po-
břežních přimo do rozběsněného jícnu moře,
na pomoc otci a jeho soudruhu, zachraňujícím
kapitána ztroskotané lodi, je tim obdivuhod-
nější, že Ellu ani na okamžik neopouští umění
herecké jako všechny ostatní umělce, při této
Ella