1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 8. ledna 1913.
Praha
4
article
Narannlavečerní llsty
předpláci set
V Praze v administracki
na měsío. . . . . . 2 K—
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsie. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K csh
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30
Poštou
a měsio, . . . . .
na čivrt lcta . . . . 9 K eo
s dvojí zásllkou
a měsla.
na čtvrt leta: . . . K con
Pošta
Praha
7
article
Veerní
Veerní
vdaní.
V drobném prodejie
ranní číslo o nobě . . za 8h
večerní . . . . . . . na t k
Ve fliálkách na venkové-
ranni čalo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráts
plati ne hotově napřen
ředplaceni a inserty přijímá
dministrace v Marianské ul., a
Tam nacházoil se téi
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Llstů“
Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
8
article
Telefon „Národních Listů“
Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1051. — Administrace, expedice
obchodní tískárna 1062.
Redakcer
9
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
11
article
Z Vídně, 8. ledna. Dnes v poledne přija
byl společný ministr financí ryt. Biliň sk
panovníkem v audienci, která trvala hodinu
Vídeň
13
article
Z Vídně, 8. ledna. „N. F. P.“ telegrafují
z Inšpruku: Považuje se za věc možnou, že
nynější místodržitel hornorakouský svobodny
pán Handl stane se nástupcem bar. Spiegel
felda.
Papežský nuncius příjímal novoroční návštěvy
Z Vídně, 8. ledna. (K. k.) Dnes dopoledne ko
nalo se u nuncia msgra. Scopinella oficielní přijí
mání, k němuž se dostavili nejvyšší dvorní hod
nostové, společní ministři, ministerský předseda h
Stürgkh s členy kabinetu, vysoké duchovenstvo
tajní radové a komoří, jakož i díplomatický sbot
a generalita.
Změna v uherském ministerstvu spravedl-
nosti.
Z Pešti, 8. ledna. (K. k.) Úřadní list uve
řejňuje tyto Nejvyšší vlastnoruční listy
Milý dre. Szekelyl
K návrhu Svého uherského ministerskéh
předsedy sprošťuji Vás k Vaší vlastní
žádosti s plným uznáním Vašich věrných
horlivých služeb milostivě místa Svéh
ministra spravedlnosti
Dáno ve Vídní 4. ledna 1913.
František Josef v.r.
Lukacs v. r.
Milý dre. Baloghul
K návrhu Svého uherského ministerskéh
předsedy jmenují Vás Svým uher
ským ministrem spravedinosti.
Dáno ve Vídní 4. ledna 1913.
František Josef v.r.
Lukacs v. r.
Handl
Stürgkh
František Josef
Lukacs
Vídeň
Pešť
hornorakouský svobodný pán
14
article
K úmrtí pruského polního maršálka
Schlieifena.
K úmrtí pruského polního maršálka
Schlieifena.
Z Berlina, 7. ledna. (K. k.) Rakousko-uherský
armádní inspektor generál jízdy ryt. Brudermann
přijel sem se svým křídelním pobočníkem v zastou-
pení Jeho Veličenstva císaře a krále Františka
Josefa ku pohřbu generála-pol. maršálka hraběte
Schlieffena. K čestné službě komandován byl majo-
Götze. Armádní inspektor byl na nádraží uvítá
majorem svob. p. Bienerthem a kapitánem řadové
lodi hr. Colloredo-Mannsfeldem. Pánové bydlí
hotelu „Adlon“ jako hosté císaře Viléma.
Brudermann
František Josef
Schlieffen
Bienerth
Colloredo
Adlon
Vilém
Berlín
15
article
Ruský ministr války Suchomlinov odstoupí
Ruský ministr války Suchomlinov odstoupí
Z Paříže, 8. ledna. Z Petrohradu došla sem
zpráva, že v nejbližší době odstoupí ministr
války generál Suchomlinov. Před odce-
stováním ke slavnostem v Lipsku byl Sucho-
mlinov přijat carem v audienci a jmenován
generálním adjutantem. Již při této příleži-
tosti podal prý carovi demisi jako ministr
odůvodnil ji špatným zdravotním stavem své
choti.
Suchomlinov
Paříž
Petrohrad
Lipsko
16
article
Jednání o mír a povšechná
situace.
Jednání o mír a povšechná
situace.
Delegáti neopustí Londýn.
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Reuterov
kancelář“ dovídá se od předsedy sobrání dra
Daneva, že od suspendování mírové konfe
rence situace se nezlepšila. Nedo-
stali jsme, pravil Danev, od Turků žádne
zprávy. Mohu dodati, že jsem zcela kliden
a pln důvěry, protože mám za to, že přijmou
naše požadavky a mír bude zajištěn. Dr. Da-
nev směje se pověstem o svém úmyslu opu-
stiti nyní Anglii, a prohlásil, že nemá
úmyslu do soboty odjeti z Lon
dýna. V ten den však, podotkl s úsměvem
podnikám výlet do Oxfordu.
Ve vyjednávání bude se pokračovat.
Z Londýna, 8. ledna. Přerušení konferen
čního jednání, o němž se stále tvrdí, že zna-
mená jenom jakousí přestávku, ale žádný
zmar, nevzbudilo zde žádného pesimismu
Očekává se bezpečně, že bude vy-
jednávání opět zahájeno po pravo-
slavných vánocích, které včera začaly
a tři dni trvají. V době této přestávky vy
jednává se neoficiálně, jaksí soukro-
mě, mezi oběma stranami, aby nalezen by
vhodný podklad pro obnovení konferenčn
akce. Co se týče prostřednického za-
kročení velmocí, mohlo by toto učiněno
býti jenom, kdyby obě strany si h
přály, ale dosud neprojevili po něm žádné
touhy ani spojenci ani Turci. Teprve kdyby
vyjednávání vůbec se rozbilo a příměří vy
povězeno bylo, zakročily by velmoe
důrazně, aby obnovení války z
mezily.
Turek
Londýn
Anglie
Oxford
17
article
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) JJeden tu
recký delegát sdělil zástupcům „Reuterovy
kanceláře“, že turečtídelegáti očeká
vají nyní sdělení balkánských de
legátů a nečekají nových instruk
cí z Cařihradu.
Z Cařihradu, 8. ledna. Státní místotajem-
ník v ministerstvu zahraničních záležitost
včera prohlásil, že Turecko rozhodn
neučiní do pátku žádných novýc
návrhů, do kteréhož dne byly s chů
ze mírové koníerence odročen
V Cařihradě rozšířené zprávy o odvolání tu
reckých plnomocníků nezakládají se na prav
dě. Ministerská rada trvala včera až do pozd
ní hodiny večerní.
Turecko příměří nevypoví.
Z Cařihradu, 8. ledna. Včera mluvilo se
tu o sprostředkovací akci velmocí, ale tato
bude míti úspěch teprve, až obě strany bu-
dou uspokojeny. Rovněž nemůže Ture-
cko svoliti k odstoupení ostrov
Egejských, které zeměpisně a národo-
pisně náležejí k Malé Asii. Turec ke
nevypoví příměří. Chtějí-li spojenci bo
obnoviti, nechť tak učiní.
Hledá se formule pro případné zakročení
velmocí v Cařihradě.
Z Paříže, 8. ledna. („N. F. P.“) Na základě
společných návrhů doporučil v neděli Edvar
Grey vyslancům společnou a rozhod-
nou akci, založenou na 6 paragrafech, které
týkají se Drinopole, Egejskýcl
ostrovů a Kréty. Kromě toho pak fi-
nanění podpory pro Turecko, které
jí velice potřebuje a která byla by mu ná-
hradou za postoupená území. V téže chvíli, v
které Grey návrhy ty vykládal vyslancům
došla depeše Poincaréova, kterou vyzývá
jít legát
Londýn
Cařihrad
Turecko
Turec
Paříž
Drinopol
Kréta
Reuterův kancelář
Edvar Grey
18
article
se vyslanec Cambon, aby předložil
svým kolegům možnost urychlení
intervence velmocí, která je nutna
vzhledem na smířlivé chování spojených států
balkánských i Turecka. Mezi osnovou
Greyovou a Poincaréovou jsou
podstatné rozdíly, které nutno vyrov-
nati, nežli se dospěje ke společné formuli pro
zakročení v Cařihradě. O této druhé formuli
vyjednává se v Petrohradě, Berlíně, Vídní
Cambon
Greyův
Poincaréová
spojený stát
Turecko
Cařihrad
Petrohrad
Berlín
Vídeň
19
article
Římě.
Římě.
Nové formule pro Drinopol.
Z Berlína, 8. ledna. Ježto turečtí plno-
mocníci stále hlásají, že se Turecko nemůže
Drinopole vzdáti, poněvadž tohoto opevněného
města nutně potřebuje pro ochranu Caři-
hradu, vyskytl a uvažuje se v diplomati-
ckých kruzích plán, aby Turecku mezi-
národní smlouvou bylo zaručen
držení Cařihradu, tak že by mu Drino-
pol již nutnou býti přestala a tedy Bulhar-
sku postoupena býti mohla. Zároveň pozbylo
by také ceny uzavření a opev něn
Dardanel, tak že by i otázka voln
plavby dardanelskou úžinou potom
snáze mohla býti rozřešena.
Z Vídně, 8. ledna. V diplomatických kru-
zích úvažuje se tou dobou také návrh, aby
Drinopol Bulharům postoupen
byla, ale způsobem, který by náležitě še-
třil náboženských citů Turecka. Návrh tento
zní: Turecko postupuje Drinopol
ale sultánské hroby tamější sta-
nou se územím mezinárodním. Sul-
tán bude i nadále držitelem mešity sultána
Selima, může tam míti svoji vojenskou stráž
a s územím mešity bude se zacházeti jako
s budovami vyslanectev a velevyslaneckým
paláci... Bulharsko s tímto návrhem souhlasí
Turci jej prozatím ještě zamítají. Namítají, ž
v sousedních městech není jediné mešity
která by byla exteritoriální a že nelze uvésti
ani jediného případu jako praejudic. Obyva-
telstvo drinopolské je prý velkou většinou
moslimské a po mohamedánech že jsou tu
nejvíce zastoupeni Israelité. Bulharů prý
v Drinopoli není žádných. Bulhaři prý nemaj
nejmenšího nároku na toto město, jehož ostat-
ně ještě nedobyli. Porta Drinopole dobrovolně
nevydá.
Bulhar
Selim
Řím
Drinopol
Berlín
Turecko
Cařihrad
Drina
Dardanely
Vídeň
Sula
Bulharsko
carhrad
20
article
Rumunsko chystá se na vpád do Bulharska
Z Bukureští, 8. ledna. Dosavadní tich
vyjednávání Rumunska a Bulharskem nedo-
spělo k žádnému výsledku. Zdejší vlá
da nabyla dojmu, že si vřáda bulharská ne-
troufá postoupiti Rumunsku žádané území
ježto se obává, že takovýto dobrovolně uči-
něný ústupek v Bulharsku by nevoli vzbudi
a oposičním živlům vítaný podnět zavdal k
pobuřujícím agitacím. Nebude-li však Rumun-
sku dána v brzku bezpečná přípověď, po pří-
padě záruka velmocí, nebude Rumun-
sko déle váhati, vtrhne svým voj-
skemdoBulharska a obsadíprostě
celé území, jehož se domáhá. Potom,
doufají zdejší státníci, že bulharská vláda ne-
bude již se rozpakovati ani veřejného mínění
se lekati a povolí, co dále odmítati se nedá.
Z Bukurešti. 8, ledna. Ranní listy vyslo-
vují se velmi podrážděně, že Bul-
harsko nedalo včera žádné rozho-
dující odpovědi na rumunské po-
žadavky. Tisk vyčítá Bulharsku oddalovaci
taktiku. Oficiosní tisk dovozuje: „Zdá se, že
Bulharsku záleží mnoho na tom.
aby vyvolalo ozbrojený konflikt.
Víme přesně, co chceme, a naše rozhodnut
jest pevné. Jednání a smlouvání jako s Ture-
ckem nebylo by s námi místné. Naše opa-
tření jsou učiněna a dlužno kon-
statovati, že ve 24 hodinách mohl
bychom dopraviti na bulharské
území neobyčejně silné vojsko.
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
21
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Černohorská královna mezí raněnými
Z Cetyně, 8. ledna. („N. F. P.“) Včer
navštívila královna s družinou vojíny, nemo
né nebo zraněné za války, v nemocnicícl
hlavního města. Těšila je a podarovala kaž
dého 10 K.
Cetyně
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Z německé agrární ústředny.
Věera mel ve Vídni lchůzi výbor německé
agrární ústředny. Porada tato měla průběh vět-
šinou politický. Byla již tím pozoruhodna, že sej
zúčastníl hrabě Theodor Zichy jménem agrárník
maďarských, za něž prohlásil, že v oboru hospo
dářském, hlavně zemědělském, je sblížení mez
Rakušany a Maďary dosažitelno a vlastně že je
provedeno, a to právě jeho účastenstvím ve víden
ské agrární ústředně.
Schůze se pak vyslovila proti jakémukoli dal
šímu ústupku říše rakousko-uherské státům bal
kánským, pokud by se jednalo o dovoz dobytk
nebo masa.
Velmi významně mluvil člen panské sněmovny
kníže Karel Auersperg, předseda vídeňské agrárn
ústředny. Pravil, že zemědělstvo v Předlitavsku je
v kritické situaci, poněvadž proti němu útočí prů-
mysl a sociální demokracie, a protože zahraničn
politika říše chce se s Balkánem vypořádati
útraty agrárníků. Nikoli zájmy agrární, nýbrž sx-
pansivní politika průmyslová vede k válečným sna
hám; otázka srbského přístavu je pro agrárníky
s jejich stanoviska lhostejna; podporují-li poža-
davky rakouské, činí tak jen z patriotismu. Tal
mluvil kn. Auersperg.
Schůze se posléze usnesla protestovati proti
rakousko-uherským celním a obchodně-politickým
ústupkům ve prospěch balkánských států.
Zich
Rakušan
Maďar
Auersperg
Vídeň
Předlitavsko
Balkán
Tal
panská sněmovna
23
article
O česko-německém dorozumění
má dnes „Nár. Politika“ vídeňskou úvahu tohote
smyslu: Němci pořád tvrdí, že česko-německého
dorozumění je třeba ve prospěch Čechů. Čechové
vydrželi však skoro pět let německou obstrukci
založenou na myšlence vyhladověti zemskou samo
správu, a nyní se tato myšlenka úplně ztroskotá
poněvadž provedení vládního finančního plánu
jejž Němci nemohou zmařiti, se zemím, tedy tak
zemi české, dostane nových zdrojů příjmových
Když tedy Češi vydrží ještě rok nynější stav zem-
ských financí v král. Českém, bude německá ob-
strukce, k vyhladovění země směřující, ještě víeo
oslabena. Proto míní „Nár. Politika“, že Čechovo
při vší ochotě ke smíru nemají proč dorozumívac
jednání urychlovati, docela již nikoli nějakou
zvláštní povolností.
Němec
Čecho
Čech
Čechův
24
article
Z Moravy.
Dne 6. ledna 1913.
Morava
25
article
(Zastarýmsněmemadonových voleb.)
V roce 1906 volila poprvé čtvrtá, všeobecn
třída volební. České svobodomyslné kruhy morav-
ské tehdy byly v názorech svých na čtvrtou vo-
lební třídu rozdvojeny. Část klonila se k náhledu
že třída ta patří dělnictvu výlučně, část tvrdila
že nikoliv. Jinak na věc hleděli katolicko-národní
kteří se dali do boje. Ze strany lidové a pokrokov
byly také některé kandidatury více méně bezna-
dějné postaveny
O 14 mandátů ve všeobecné kurii české zi-
pasilo: 14 sociálně demokratických kandidátů, 13
) Viz č. 1. ze dne 1. ledna
Zastarýmsněmemadonový
26
article
katolicko-národních (v jednom okrese dva, v olo-
mouckém a kroměřížském neměli kandidátyl,o
národně sociálních, 5 lidových, 5 pokrokových,
samostatných, 1 národně-lidový a 1 společný.
Výsledek volební byl: při prvé volbě zvítězili:
2 sociální demokraté, 3 katolicko-národní, v druhé
pak volbě 3 sociální demokraté, 4 katolicko-nár.
1 samostatný, 1 společný kandidát.
V celku při hlavní volbě bylo odevzdáno hla-
sů pro kandidáty:
1. sociálně-demokratické . . . 80.676
2. katolicko-národní . . . . 101.277
3. národně-sociální . . . . . 28.115
4. lidové
. . . . . . . . 19.833
5. pokrokové . . . . . . . 12.684
6. samostatné . . . . . . . 15.285
7. společné . . . . . . . . 8.839
Z počtu tohoto viděti, jak početná byla síla
stran jednotlivých.
Z celkového počtu odevzdaných hlasů 266.909
bylo tedy sociálně-demokratických (v těch bylo
mnoho hlasů voličů strany lidové a pokrokové.
kteří na př. v Brně přímo volili hned sociálního
demokrata] 80.676 a ostatních všech dohromady
186.233.
Jiný výsledek máme v tomto seskupení: proti
101.277 hlasů klerikálních bylo 165.432
hlasů protiklerikálních.
Početná síla strany lidovopokrokové ukázala.
že strana nemá v širokých vrstvách žádné půdy
neboť. počítáme-li hlasy, odevzdané kandidátům
lidovým a pokrokovým dohromady, vidíme, že
měli 32.517 hlasů čili asi 1/4 všech hlas t.
Brno
katolickýnárodní
27
article
Při prvních volbách těch šlo se do voleb
nikdo neměl tušení, jak to dopadne. Tedy při na-
prosté nejistotě mohly vlastně všechny strany
zkoušeti své štěsti. Před novou volbou však je
ještě žádoucno, aby se uvážilo, zda je to potřebno,
aby volby tak dopadly
Probíráme-li výsledky v jednotlivých okre-
sech, patrno je na první pohled, že při dohodě
občanských stran nemusil by na Moravě zvítěziti
nikde sociální demokrat, vyjma snad Mor. Ostra-
vu, kde však při zvýšené agitaci občanských stran
je také vítězství sociálního demokrata dosti po-
chybné.
Jak to bude letos dopadati? Přirozeně půjdou
do boje ve všech okresích sociální demokraté, ka-
tolicko-národní, národně-sociální a je velká nálada
pro postavení kandidátů ve straně agrární. Strana
lidovopokroková má nejmenší naděje na jakýkoliv
úspěch, pováží-lí se, že při posledních volbách
v roce 1906 volilo její kandidáty (třeba na Zno-
jemsku. Kyjovskul rolnictvo, které dnes není již
v táboře lidovopokrokovém. V jediném okrese.
kde strana má svého poslance, totiž na Olomou-
cku, prof. Smrčka, se tento mezi voličstvem za
6 let ani neukázal a tudíž není naprosto myslitelno,
že by zde mohl svoje štěstí on anebo jiný lidovo-
pokrokový kandidát zkusiti.
A pokud se týká stanoviska proliklerikálního
při těchto volbách, vodítko je také ve výsledku
jich dáno a závisí od toho, jak která strana je při-
pravena do těchto voleb a hlavně strany národně-
sociální a agrárni, kteréž o sobě hlásají, že jsou
pokrokové.
profesor
Smrčka
Morava
Ostra
28
title
Ze Slezska
Slezsko
29
article
(Kapitola o politických stranách
(Kapitola o politických stranách
„Čas“ v jednom z posledních čísel, pojedná-
vaje o strannicko-politickém rozvrstvení ve Slez-
sku, akcentoval nutnost pokrokové strany, a pol-
skoosiravský „Slezan“, cituje vývody „Času“, dolo-
žil, že opravdu dějí se již přípravné práce, ab
mohlo býti započato se systematickou akcí stranni-
cko-politickou. Dle našich informací hledá se již
redaktor pro „Slezana“, který by současně byl ta-
jemníkem budoucí strany, jejíž ustavení nedá ted
na se dlouho čekatí. Tímto rozhodnutím kruhů, se-
skupených kolem „Slezana“, dospíváme ve Sler-
sku na vrchol strannicko-politického roztřídění.
Vedle stran sociálně demokratických, autonomisti-
cké a centralistické, které representují jistě do-
brou polovinu všeho říšskoradského voličstva, bu-
deme zde míti ještě stranu agrární, národně soci-
ální, pokrokovou, klerikální a reorganisovano
stranu národní. Počítáme-li, že všeho českého v-
ličstva na říšskou radu jest okrouhle 24.000 a po-
čítáme-li, že z tohoto počtu dobrých 13.000 voličn
jest sociálně demokratických, dospíváme k tomu.
že o zbývajících 11.000 hlasů bude zá-
politi mezi sebou zbývajících pět ná-
rodních stran.
Z tohoto jednoduchého výpočtu jest patrno, že
český tábor slezský nejde cestami právě nejspráv-
nějšími a pouhý povrchní pohled na strukturu če-
ského tábora dosvědčuje, že zvlášť nesprávnými
jsou cesty, kterými jde pokrokový blok, t. j. strany
Slezan
30
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Kráse Našeho Domova“ (VIII., č
9) stěžuje si Fr. Raušar, že „Příroda našeho
venkova pustne“. Dnes zejména jsou ohro-
žovány křoviny a roztroušené stromy: ohrožuje je
i lidská neopatrnost fohně pasákůj i upřílišená
snaha využitkovati každé pídě půdy (která zúžuje
meze, vykacuje nejen křoviny, nýbrž i vrby a olše
poděl potoků) a konečně nešetrná bezohlednost
(která nechává, aby na př. kozy na pastvě ničily
mladou sadbu, okusovaly mladě výhonky a pod.).
Mizení osamocených stromů a křovin neničí pouz
krásu krajinnou, nečiní kraj pouze jednotvárným,
ale zbavuje jej i ptactva, které hlavně v křovinách
pobývá a hnízdí. Jeden z prostředků buditi zájem
pro ochranu domoviny vidí autor v tom, aby sjezdy
Svazu okrašlovacích spolků se konaly v malých
místech, kde již pouhá přitomnost více cizích osob
vzbudí nemalou pozornost a neobyčejný rozruch.
— Číslo dále přináší: K. Čermák. Z krás u hradeb
kr. města Čáslavě. — B. Řezníček, Květiny vytr-
valé. — Kalendář zahrádky na okně. — Jul. Ko-
márek. Kterak přesazen a na živu zachován tří-
staletý tis. — Insp. Pavlovský. Zalesnění, prová-
děné dětmi. — J. . Procházka, Boj o Niagaru. —
Přehledy.
VIII
Raušar
K Čermák
Řezníček
Jula
Pavlovský
Procházka
Francie
Čáslava
ko
svaz okrašlovací spolek
31
article
„Čechische Revue“ (V., č. 4) končí svůj
ročník doslovem hodně tristním a řekl bych: ne-
spravedlivým k výsledkům vlastní práce. Redakce
její tu uvádí: „Chtěli jsme býti méně chváleni, ani
ne mnoho kupování, za to tím pilněji čteni. Pova-
žovali jsme však přímo za nemožné, že bychom se
setkali s tak systematickým bojkotem, jaký byl
proti nám prováděn. Zkušenosti, učiněné s naší
prvou revue „Monatsschrift des böhmischen Mu-
seums“, opakovaly se v míře ještě zvýšené; ani
list CI. Brentana na př. jedinkým slovem nebyl re-
distrován a to ani v časopisech, které jinak každý
podobný projev vyslídí i v nejskrytějších zákoutích.
Stará věta: „Slavica sunt, non leguntur“, platí dle
těchto zkušeností i pro to, co Češi napíší německy
A Němci všech odstínů od mladistvých Všeněmoů
až po staroliberály a konservativce, kážící snáše-
livost, jsou, když v ničem jiném, aspoň v tom za
jedno, nedati se poučiti o ničem českém, nedati
si uloupiti žádný předsudek... Domnívali-li jsme
se, že se naší revuí budeme moci obrátiti za hra-
nice německé říše, k malým a velkým národům.
zavzněla nám — až na malé výjimky — zpět výzva,
abychom psali v jiné řeči světové. Jaký význam
Čech
Němec
Čechische revue
32
article
má tedy řeč světová? Proč obětujeme tolik cenné-
ho času, abychom se naučili světové řeči, je-li řečí
stejného významu jako všechny ostatní? Otevírá-li
cestu pouze k jedinému národu a nevede ani o
krok dále? Učíme se do omrzení, že němějnou se
nám otevírá svět; mnozí rodiče obětují tomu do-
mnění snad budoucnost, jistě však radosti mládi
svých dětí — a na konec je to pouze německý svět.
který se jim otevírá, svět, který snad byl dosti
široký pro tovaryše, vydávajícího se pěšky na zku-
šenou, který však je zoufale úzký v době motoro-
vých vozů a létadel. Bilance, kterou uzavírá pěti-
letí „Čechisehe Revue“ sama redakce, byla by dle
toho velmi neutěšená. Bohudík však, i když jsou
zkušenosti redakce správny, je přece závěr z nich
vyvozovaný příliš pesimisticky — pouze zabarven.
Při všech potížích skutečnost není tak černá, jakou
ji vidí redakce, soudíc, že ne cizina od ní, ale
pouze my sami z uvedeného jednání druhých jsme
se dosti naučili. Ne, jistě i ti, k nimž „Čechische
Revue“ chtěla mluviti, slyšeli ji. Vždyť není ještě
nevidoucí, kdo předstírá, že nevidí. A byli bychom
malověrni, kdybychom si netroufali spoléhat, že ti.
kdo pravdu slyší, posléze jí přece uvěří. To, pokud
jde o informace Němců. A že není němčina vhod-
nou řečí pro informaci ciziny o nás? Kdybychom
se řídili důvody citovými, přisvědčili bychom bez-
podmínečně a všichni. Ale prakse mluví jinak.
Němec
33
article
Němci jsou našimi sousedy, s kterými, bohužel.
musíme počítati politicky — stálým zápasem; ale
sousedství podmiňuje i řadu jiných styků, jal
svědčí na př. naše statistika cizinecká, která mezi
návštěvníky Prahy uvádí největší 5 Němců. A
styky na poli kulturním? Pochybuji, že do které
řeči světové bylo více přeloženo z české produkce
literární, než do něměiny. Iánorují-li často úmyslně
Němci českou práci vědeckou, tuším, že ještě měně
ji sledují a uvádějí ti, jichž sympatiím se těšíme
ať jsou to Rusové, Francouzi nebo Angličané. Mal
národ. politicky nesamostatný, hospodářsky slabý
nemůže počítati, že by snadno poutal pozornose
ciziny ji přátelské) k svému životu. S tím nutno
počítati, ale proto ještě naše snahy o informae
ciziny nevyznivají na prázdno a to ani u „Čechi-
sche Revuc“, jak dosvědčí každý, koho osobní sty-
ky nebo povolání vedou k občasným stykům s cizi-
nou, a kdož při tom se pokusil — sobě na uleh-
čenou a pro podrobnější informaci cizího tazatele
— odkázati (což velmi často jistě mohl) na „Če-
chische Revue“. A čím častějí by tak činili naš
lidí, tím ilusornější by bylo umlčování německého
tisku. — Dalši obsah čísla: J. Vrchlický, Das Lied
des Lebens. Mönch und Soldat. Das ewize Evan-
gelium. Brot. — A. Novák, Der Dichter Vrchlický
— O. Parkus, Neue Aufschlüsse über Nerudas Lie-
besleben. — Dr. K. Traub, Schebeks Erinnerungen
aus den J. 1848—1849. — Rundschau. — Br spre-
chung. — Notiz.
Němec
Rus
Francouz
Angličan
J Vrchlický
Evan
A Novák
Vrchlický
Parkus
K Traub
Praha
British spre
Mönch und Soldat
der Dichter
Neue Aufschlüsse über Nerudas Lie
Schebek Erinnerungen aus den J
35
article
Z ruských divadel.
Z ruských divadel.
V druhé polovici letošní sezóny uvedena bude
na scénu proslulá báseň Lermontovova „Ma-
škaráda“ v úpravě operní. Hudbu k básni Ler-
montovově komponuje A. K. Glazunov.
Hrabě Alexěj N. Tolstoj četl v kroužku
literátův a umělců svoje nové drama „Lěnťaj“
(Lenoch). Kus autora, jenž v posledních dvou le-
tech získal si jména v literárním světě svými, vět-
činou naturalistickými obrazy ze staršího i nového
života na Rusi, v nichž jeví se býti žákem Andre-
jevovým a Kuprinovým. byl přijat pro příští rol
ředitelstvím „Malého divadla“ moskevského.
„Litějnyj těatr“ v Petrohradě docilil a
neočekávaného úspěchu svým repertoirem scéni-
ckých Drobností, původních i přeložených, v jejichž
výběru má štěsti. Repertoir mění se každým mě-
sícem a hraje každého večera tři i čtyři dramatické
práce a prácičky, při čemž dbá se pečlivě střídání
a, což je záslužné, převahy repertoiru pů-
vodního. Z posledních novinek tohoto genru
kritika divadelní i literární zvlášť chválí scénu
dramatickou N. A. Teífi „Brošečka“ (Brož-
kal. dvouaktový žert Mancenilova „Její ch
zábava“, směšnou tragedii výborného humoristy
Arkadia Averčenka „Vlasť roka“ (Moe
osudu).
Lermontovův
A K Glazunov
Hrabě
N Tolstoj
Lěnťaj
Lenoch
Andr
Kuprinův
Teífi
Brošeček
Brož
Averčenko
Vlasť
Ma
Rus
Petrohrad
Malý divadlo
36
article
Také v literárním kabaretu petrohradském
„Krivoje zerkalo“ (Křivé zreadlo), který se dobř
uvedl sečnickými drobnostmi M. Gerkého i Leo-
nida Andrejeva, letos docílili znamenitého úspěchu
veselou dramatickou prací vážného literáta F. So-
loguba „Všední vrby
Carská činohra v Moskvě vypravila minulý
měsíc tříaktové drama Vlad. A. Aleksandro-
va „Istorija odnogo braka“ (Historie jed-
noho manželství). Premiéra měla hlučný úspěch.
a přijata byla obecenstvem i kritikou velmi uznale
ba okázale. Příčinou toho byla především osob
autora, který se odmlčel literárně na divadl
plných 15 let. Na začátku let devadesátých mě
úspěch několika komediemi (Ve vsi znamavské
„Nerovný zápas“. „Koutek Moskvy“ a i.). jichž s-
jety kritika uznala velmi zajímavými, ale vytýkala
mu chvat tvoření a nepropracovanost. Novému
M Gerký
Lea
Andrejev
F so
Vlad
Moskva
37
article
dramatu arci chvat tvoření nelze vytýkati, nebo-
autor dal si na čas — 15 let. Děj dramatu, čerpany
z měšťanského a kupeckého života moskevského
prostoupeného již a promíšeného, z části i poru
šeného inteligencí, vyznamenává se dle úsudku
kritiky mistrnou formou a několika krásně ucele-
nými typy, připomínajícími nejlepší komedie
Ostrovského.
Po dramatě Andrejevově „Profesor Sto-
rycin“, které nedocililo těch výsledků, které mu
předpovidala kritika, studuje nyní na rychle
„Aleksandrinské divadlo“ v Petrohradě nové dra
ma T. L. ščepkiné-Kupernikové „Děvěe s fial
kami
„Nězlobinovo divadlo“ v Moskvě před leto
ními vánocemi pravoslavnými vypsalo soutěž n
nejlepší dramatické práce pro děti.
soutěži došlo 115 prací od 83 autorů, přes tut
úrodu však komise, v níž byli odborníci literárn-
i divadelní, stěží vybrala a ku provozování dopo-
ručila — 2 práce, další 3 pak po důkladných změ-
nách a škrtech.
V Moskvě zemřela v prosinci min. roku vý-
borná, ač ne dosti ceněná herečka ruská N. i
Karpenková, vlastním jménem Arnoldová.
Zemřela zánětem plic skoro 70letá a divadelním
prknům patřila více než 50 let, získavši si hlučné
popularity jako provinciální herečka skoro 45letým
putováním po městech jižní Rusi. Teprve na sklon-
ku strastiplného života, před 3 lety, bylo jí do-
přáno, podobně jako naší M. Ryšavé, dostati se
do Moskvy a do Petrohradu, a vyplněn tak sen
jejího života, zahráti si na — „stoličných scénách“
A ukázala zde svůj silný, kořenný talent ve veli-
kých rolích tragických i v živé kresbě roli komi-
jh.
ckých.
Andrejevův
Karpenková
Arnoldová
M Ryšavá
Petrohrad
Moskva
Rus
Aleksandrinský divadlo
Nězlobinovo divadlo
38
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
„Klenotníci“ zmízí z pařížských ulic.
Při očišťování pařížských ulic od různých
živlů, tvořících sice nejspodnější vrstvy velko-
města, ale právě tím velkoměstsky rázovitých
došlo také na sběratele a prodavače zbytků jídl
z restaurací a velkých soukromých domů, které
šibeniční humor bídy, jež se u nich sytí, nazva
„bijoutiers“, t. j. klenotníky.
Tato živnost je prastará, skoro tak stará jako
hlad, tak stará, jako problém živobytí, který řešen
je u mnohých lidí drobty, padajícími se stolu bla-
hobytu. Tyto drobty, jež mají ovšem nejrůznějš
podobu, jsou sbírány „klenotníky“ v prvních ho-
dinách odpoledních, po snídani, a v pozdních ho-
dinách večerních, po obědě. S ručním vozikem
někteří také s koníkem, který sám zdá se býti
již odpadkem, táhnou k zadním dveřím restaurací.
nebo spíše ještě k východu pro služebnictvo v bo-
hatých soukromých domech, a sbírají zbytky se
stolů panstva, které jim v kuchyni schovávají za
vrčité týdenní odškodné
Na začátku 18. století měli prodavači odpad-
ků svou bursu v prostranné dřevěné boudě na
pařížský ulice
39
article
Place des Innocents. Ale Paříž se rozšiřovala
také „klenotníkům“ už nestačilo toto střediskoa
oni se rozprchli na všecky strany Paříže. Hlavními
jejich stanovišti zůstaly tržnice, především velká
tržnice nedaleko radnice, zvaná „břichem Paříže
které pohlcuje nejpodivnější věci. Tak kvetoucí.
jako byla ještě před třiceti lety, už tato živnost
ovšem neni. Tehdy byla spojena s jakýmsi druhem
loterie, která nedráždila jen sliznici, ale také
obraznost. Zbytky jídla byly nasypány do kotlea
každý, kdo zaplatil jeden sou, mohl do kotle bod-
nouti dlouhou vidličkou. Kdo neměl štěstí, vytáhl
za svůj sou brambor nebo řípu, šťastným podařilo
se uloviti řízek masa, kousek šunky, rybí hlavu
a když někdo dokonce vytáhl křídlo nějaké drů-
beže, zdálo se mu, že vyhrál velký los. „Klenot-
níci“ neopomenuli lákati k sobě kupce. Své stán-
ky zdobili názvy co nejlákavějšími, jako: „U mi-
láčka bohů“. „U Štěstěny“. „U Prozřetelnosti“,
„U rohu hojnosti“ atd. Ale policie zakázala hru,
jejíž výhry často byly provázeny příznaky otravy.
Klenot
Paříž
40
article
Nakázala „klenolníkům“, aby z ohledů zdravot-
ních své zboží roztřídili a viditelně rozložili, aby
každý věděl, za jakou lahůdku platí. Za skrovný
peníz, který hladovící vydávali za včerejší zbyt-
ky, byli by mohli dostati pořádný kus vonného.
čerstvého pšeničného chleba, který dovedou málo
kde tak chutně péci, jako v Paříži. Zavrhovali to
však, protože touha po změně zachvacuje i smysly
nejchudšího a ubohé zbytky radostí jiných také
ještě i nejbídnějšímu zdají se býti radostí.
To také asi patrně chápe policie. Povolila na-
léhání zdravotních úřadů, jež přísahaly „klenotní-
kům“ smrt, ale nechce je vyhladiti najednou. Po-
nechává přátelům odpadků čas, aby zvykli si na
jejich úplnou ztrátu, tím, že odsoudila živnost
„klenotníků“ k vymření. Ti, kteří svou živnost
nyní ještě provozují, mohou tak činiti do svě
smrti, nesmějí ji však ani prodati, ani jinému od-
kázati, a noví uchazeči již povolení nedostanou,
Že živnosi je výnosná, dokazuje fakt, že jeden
„klenotník“ za několik málo let své činnosti mohl
dáti své dceři věnem 70.000 frank
Paříž