ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26c11790-8f2a-11dd-8364-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 63, person 76, org 11, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 8. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 7.
4 article
Narannlavečerní llsty předpláci set V Praze v administracki na měsío. . . . . . 2 K— na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsie. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K csh ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30 Poštou a měsio, . . . . . na čivrt lcta . . . . 9 K eo s dvojí zásllkou a měsla. na čtvrt leta: . . . K con
Pošta Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NILIST
7 article Veerní
Veerní vdaní. V drobném prodejie ranní číslo o nobě . . za 8h večerní . . . . . . . na t k Ve fliálkách na venkové- ranni čalo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnseráts plati ne hotově napřen ředplaceni a inserty přijímá dministrace v Marianské ul., a Tam nacházoil se téi redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
8 article
Telefon „Národních Listů“ Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1051. — Administrace, expedice obchodní tískárna 1062.
Redakcer
9 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
11 article
Z Vídně, 8. ledna. Dnes v poledne přija byl společný ministr financí ryt. Biliň sk panovníkem v audienci, která trvala hodinu
Vídeň
12 article
Bar. Handl.
13 article
Z Vídně, 8. ledna. „N. F. P.“ telegrafují z Inšpruku: Považuje se za věc možnou, že nynější místodržitel hornorakouský svobodny pán Handl stane se nástupcem bar. Spiegel felda. Papežský nuncius příjímal novoroční návštěvy Z Vídně, 8. ledna. (K. k.) Dnes dopoledne ko nalo se u nuncia msgra. Scopinella oficielní přijí mání, k němuž se dostavili nejvyšší dvorní hod nostové, společní ministři, ministerský předseda h Stürgkh s členy kabinetu, vysoké duchovenstvo tajní radové a komoří, jakož i díplomatický sbot a generalita. Změna v uherském ministerstvu spravedl- nosti. Z Pešti, 8. ledna. (K. k.) Úřadní list uve řejňuje tyto Nejvyšší vlastnoruční listy Milý dre. Szekelyl K návrhu Svého uherského ministerskéh předsedy sprošťuji Vás k Vaší vlastní žádosti s plným uznáním Vašich věrných horlivých služeb milostivě místa Svéh ministra spravedlnosti Dáno ve Vídní 4. ledna 1913. František Josef v.r. Lukacs v. r. Milý dre. Baloghul K návrhu Svého uherského ministerskéh předsedy jmenují Vás Svým uher ským ministrem spravedinosti. Dáno ve Vídní 4. ledna 1913. František Josef v.r. Lukacs v. r.
Handl Stürgkh František Josef Lukacs Vídeň Pešť hornorakouský svobodný pán
14 article K úmrtí pruského polního maršálka Schlieifena.
K úmrtí pruského polního maršálka Schlieifena. Z Berlina, 7. ledna. (K. k.) Rakousko-uherský armádní inspektor generál jízdy ryt. Brudermann přijel sem se svým křídelním pobočníkem v zastou- pení Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa ku pohřbu generála-pol. maršálka hraběte Schlieffena. K čestné službě komandován byl majo- Götze. Armádní inspektor byl na nádraží uvítá majorem svob. p. Bienerthem a kapitánem řadové lodi hr. Colloredo-Mannsfeldem. Pánové bydlí hotelu „Adlon“ jako hosté císaře Viléma.
Brudermann František Josef Schlieffen Bienerth Colloredo Adlon Vilém Berlín
15 article Ruský ministr války Suchomlinov odstoupí
Ruský ministr války Suchomlinov odstoupí Z Paříže, 8. ledna. Z Petrohradu došla sem zpráva, že v nejbližší době odstoupí ministr války generál Suchomlinov. Před odce- stováním ke slavnostem v Lipsku byl Sucho- mlinov přijat carem v audienci a jmenován generálním adjutantem. Již při této příleži- tosti podal prý carovi demisi jako ministr odůvodnil ji špatným zdravotním stavem své choti.
Suchomlinov Paříž Petrohrad Lipsko
16 article Jednání o mír a povšechná situace.
Jednání o mír a povšechná situace. Delegáti neopustí Londýn. Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Reuterov kancelář“ dovídá se od předsedy sobrání dra Daneva, že od suspendování mírové konfe rence situace se nezlepšila. Nedo- stali jsme, pravil Danev, od Turků žádne zprávy. Mohu dodati, že jsem zcela kliden a pln důvěry, protože mám za to, že přijmou naše požadavky a mír bude zajištěn. Dr. Da- nev směje se pověstem o svém úmyslu opu- stiti nyní Anglii, a prohlásil, že nemá úmyslu do soboty odjeti z Lon dýna. V ten den však, podotkl s úsměvem podnikám výlet do Oxfordu. Ve vyjednávání bude se pokračovat. Z Londýna, 8. ledna. Přerušení konferen čního jednání, o němž se stále tvrdí, že zna- mená jenom jakousí přestávku, ale žádný zmar, nevzbudilo zde žádného pesimismu Očekává se bezpečně, že bude vy- jednávání opět zahájeno po pravo- slavných vánocích, které včera začaly a tři dni trvají. V době této přestávky vy jednává se neoficiálně, jaksí soukro- mě, mezi oběma stranami, aby nalezen by vhodný podklad pro obnovení konferenčn akce. Co se týče prostřednického za- kročení velmocí, mohlo by toto učiněno býti jenom, kdyby obě strany si h přály, ale dosud neprojevili po něm žádné touhy ani spojenci ani Turci. Teprve kdyby vyjednávání vůbec se rozbilo a příměří vy povězeno bylo, zakročily by velmoe důrazně, aby obnovení války z mezily.
Turek Londýn Anglie Oxford
17 article
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) JJeden tu recký delegát sdělil zástupcům „Reuterovy kanceláře“, že turečtídelegáti očeká vají nyní sdělení balkánských de legátů a nečekají nových instruk cí z Cařihradu. Z Cařihradu, 8. ledna. Státní místotajem- ník v ministerstvu zahraničních záležitost včera prohlásil, že Turecko rozhodn neučiní do pátku žádných novýc návrhů, do kteréhož dne byly s chů ze mírové koníerence odročen V Cařihradě rozšířené zprávy o odvolání tu reckých plnomocníků nezakládají se na prav dě. Ministerská rada trvala včera až do pozd ní hodiny večerní. Turecko příměří nevypoví. Z Cařihradu, 8. ledna. Včera mluvilo se tu o sprostředkovací akci velmocí, ale tato bude míti úspěch teprve, až obě strany bu- dou uspokojeny. Rovněž nemůže Ture- cko svoliti k odstoupení ostrov Egejských, které zeměpisně a národo- pisně náležejí k Malé Asii. Turec ke nevypoví příměří. Chtějí-li spojenci bo obnoviti, nechť tak učiní. Hledá se formule pro případné zakročení velmocí v Cařihradě. Z Paříže, 8. ledna. („N. F. P.“) Na základě společných návrhů doporučil v neděli Edvar Grey vyslancům společnou a rozhod- nou akci, založenou na 6 paragrafech, které týkají se Drinopole, Egejskýcl ostrovů a Kréty. Kromě toho pak fi- nanění podpory pro Turecko, které jí velice potřebuje a která byla by mu ná- hradou za postoupená území. V téže chvíli, v které Grey návrhy ty vykládal vyslancům došla depeše Poincaréova, kterou vyzývá
jít legát Londýn Cařihrad Turecko Turec Paříž Drinopol Kréta Reuterův kancelář Edvar Grey
18 article
se vyslanec Cambon, aby předložil svým kolegům možnost urychlení intervence velmocí, která je nutna vzhledem na smířlivé chování spojených států balkánských i Turecka. Mezi osnovou Greyovou a Poincaréovou jsou podstatné rozdíly, které nutno vyrov- nati, nežli se dospěje ke společné formuli pro zakročení v Cařihradě. O této druhé formuli vyjednává se v Petrohradě, Berlíně, Vídní
Cambon Greyův Poincaréová spojený stát Turecko Cařihrad Petrohrad Berlín Vídeň
19 article Římě.
Římě. Nové formule pro Drinopol. Z Berlína, 8. ledna. Ježto turečtí plno- mocníci stále hlásají, že se Turecko nemůže Drinopole vzdáti, poněvadž tohoto opevněného města nutně potřebuje pro ochranu Caři- hradu, vyskytl a uvažuje se v diplomati- ckých kruzích plán, aby Turecku mezi- národní smlouvou bylo zaručen držení Cařihradu, tak že by mu Drino- pol již nutnou býti přestala a tedy Bulhar- sku postoupena býti mohla. Zároveň pozbylo by také ceny uzavření a opev něn Dardanel, tak že by i otázka voln plavby dardanelskou úžinou potom snáze mohla býti rozřešena. Z Vídně, 8. ledna. V diplomatických kru- zích úvažuje se tou dobou také návrh, aby Drinopol Bulharům postoupen byla, ale způsobem, který by náležitě še- třil náboženských citů Turecka. Návrh tento zní: Turecko postupuje Drinopol ale sultánské hroby tamější sta- nou se územím mezinárodním. Sul- tán bude i nadále držitelem mešity sultána Selima, může tam míti svoji vojenskou stráž a s územím mešity bude se zacházeti jako s budovami vyslanectev a velevyslaneckým paláci... Bulharsko s tímto návrhem souhlasí Turci jej prozatím ještě zamítají. Namítají, ž v sousedních městech není jediné mešity která by byla exteritoriální a že nelze uvésti ani jediného případu jako praejudic. Obyva- telstvo drinopolské je prý velkou většinou moslimské a po mohamedánech že jsou tu nejvíce zastoupeni Israelité. Bulharů prý v Drinopoli není žádných. Bulhaři prý nemaj nejmenšího nároku na toto město, jehož ostat- ně ještě nedobyli. Porta Drinopole dobrovolně nevydá.
Bulhar Selim Řím Drinopol Berlín Turecko Cařihrad Drina Dardanely Vídeň Sula Bulharsko carhrad
20 article
Rumunsko chystá se na vpád do Bulharska Z Bukureští, 8. ledna. Dosavadní tich vyjednávání Rumunska a Bulharskem nedo- spělo k žádnému výsledku. Zdejší vlá da nabyla dojmu, že si vřáda bulharská ne- troufá postoupiti Rumunsku žádané území ježto se obává, že takovýto dobrovolně uči- něný ústupek v Bulharsku by nevoli vzbudi a oposičním živlům vítaný podnět zavdal k pobuřujícím agitacím. Nebude-li však Rumun- sku dána v brzku bezpečná přípověď, po pří- padě záruka velmocí, nebude Rumun- sko déle váhati, vtrhne svým voj- skemdoBulharska a obsadíprostě celé území, jehož se domáhá. Potom, doufají zdejší státníci, že bulharská vláda ne- bude již se rozpakovati ani veřejného mínění se lekati a povolí, co dále odmítati se nedá. Z Bukurešti. 8, ledna. Ranní listy vyslo- vují se velmi podrážděně, že Bul- harsko nedalo včera žádné rozho- dující odpovědi na rumunské po- žadavky. Tisk vyčítá Bulharsku oddalovaci taktiku. Oficiosní tisk dovozuje: „Zdá se, že Bulharsku záleží mnoho na tom. aby vyvolalo ozbrojený konflikt. Víme přesně, co chceme, a naše rozhodnut jest pevné. Jednání a smlouvání jako s Ture- ckem nebylo by s námi místné. Naše opa- tření jsou učiněna a dlužno kon- statovati, že ve 24 hodinách mohl bychom dopraviti na bulharské území neobyčejně silné vojsko.
Rumun Rumunsko Bulharsko Bukurešť
21 article Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště. Černohorská královna mezí raněnými Z Cetyně, 8. ledna. („N. F. P.“) Včer navštívila královna s družinou vojíny, nemo né nebo zraněné za války, v nemocnicícl hlavního města. Těšila je a podarovala kaž dého 10 K.
Cetyně
22 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Z německé agrární ústředny. Věera mel ve Vídni lchůzi výbor německé agrární ústředny. Porada tato měla průběh vět- šinou politický. Byla již tím pozoruhodna, že sej zúčastníl hrabě Theodor Zichy jménem agrárník maďarských, za něž prohlásil, že v oboru hospo dářském, hlavně zemědělském, je sblížení mez Rakušany a Maďary dosažitelno a vlastně že je provedeno, a to právě jeho účastenstvím ve víden ské agrární ústředně. Schůze se pak vyslovila proti jakémukoli dal šímu ústupku říše rakousko-uherské státům bal kánským, pokud by se jednalo o dovoz dobytk nebo masa. Velmi významně mluvil člen panské sněmovny kníže Karel Auersperg, předseda vídeňské agrárn ústředny. Pravil, že zemědělstvo v Předlitavsku je v kritické situaci, poněvadž proti němu útočí prů- mysl a sociální demokracie, a protože zahraničn politika říše chce se s Balkánem vypořádati útraty agrárníků. Nikoli zájmy agrární, nýbrž sx- pansivní politika průmyslová vede k válečným sna hám; otázka srbského přístavu je pro agrárníky s jejich stanoviska lhostejna; podporují-li poža- davky rakouské, činí tak jen z patriotismu. Tal mluvil kn. Auersperg. Schůze se posléze usnesla protestovati proti rakousko-uherským celním a obchodně-politickým ústupkům ve prospěch balkánských států.
Zich Rakušan Maďar Auersperg Vídeň Předlitavsko Balkán Tal panská sněmovna
23 article
O česko-německém dorozumění má dnes „Nár. Politika“ vídeňskou úvahu tohote smyslu: Němci pořád tvrdí, že česko-německého dorozumění je třeba ve prospěch Čechů. Čechové vydrželi však skoro pět let německou obstrukci založenou na myšlence vyhladověti zemskou samo správu, a nyní se tato myšlenka úplně ztroskotá poněvadž provedení vládního finančního plánu jejž Němci nemohou zmařiti, se zemím, tedy tak zemi české, dostane nových zdrojů příjmových Když tedy Češi vydrží ještě rok nynější stav zem- ských financí v král. Českém, bude německá ob- strukce, k vyhladovění země směřující, ještě víeo oslabena. Proto míní „Nár. Politika“, že Čechovo při vší ochotě ke smíru nemají proč dorozumívac jednání urychlovati, docela již nikoli nějakou zvláštní povolností.
Němec Čecho Čech Čechův
24 article
Z Moravy. Dne 6. ledna 1913.
Morava
25 article
(Zastarýmsněmemadonových voleb.) V roce 1906 volila poprvé čtvrtá, všeobecn třída volební. České svobodomyslné kruhy morav- ské tehdy byly v názorech svých na čtvrtou vo- lební třídu rozdvojeny. Část klonila se k náhledu že třída ta patří dělnictvu výlučně, část tvrdila že nikoliv. Jinak na věc hleděli katolicko-národní kteří se dali do boje. Ze strany lidové a pokrokov byly také některé kandidatury více méně bezna- dějné postaveny O 14 mandátů ve všeobecné kurii české zi- pasilo: 14 sociálně demokratických kandidátů, 13 ) Viz č. 1. ze dne 1. ledna
Zastarýmsněmemadonový
26 article
katolicko-národních (v jednom okrese dva, v olo- mouckém a kroměřížském neměli kandidátyl,o národně sociálních, 5 lidových, 5 pokrokových, samostatných, 1 národně-lidový a 1 společný. Výsledek volební byl: při prvé volbě zvítězili: 2 sociální demokraté, 3 katolicko-národní, v druhé pak volbě 3 sociální demokraté, 4 katolicko-nár. 1 samostatný, 1 společný kandidát. V celku při hlavní volbě bylo odevzdáno hla- sů pro kandidáty: 1. sociálně-demokratické . . . 80.676 2. katolicko-národní . . . . 101.277 3. národně-sociální . . . . . 28.115 4. lidové . . . . . . . . 19.833 5. pokrokové . . . . . . . 12.684 6. samostatné . . . . . . . 15.285 7. společné . . . . . . . . 8.839 Z počtu tohoto viděti, jak početná byla síla stran jednotlivých. Z celkového počtu odevzdaných hlasů 266.909 bylo tedy sociálně-demokratických (v těch bylo mnoho hlasů voličů strany lidové a pokrokové. kteří na př. v Brně přímo volili hned sociálního demokrata] 80.676 a ostatních všech dohromady 186.233. Jiný výsledek máme v tomto seskupení: proti 101.277 hlasů klerikálních bylo 165.432 hlasů protiklerikálních. Početná síla strany lidovopokrokové ukázala. že strana nemá v širokých vrstvách žádné půdy neboť. počítáme-li hlasy, odevzdané kandidátům lidovým a pokrokovým dohromady, vidíme, že měli 32.517 hlasů čili asi 1/4 všech hlas t.
Brno katolickýnárodní
27 article
Při prvních volbách těch šlo se do voleb nikdo neměl tušení, jak to dopadne. Tedy při na- prosté nejistotě mohly vlastně všechny strany zkoušeti své štěsti. Před novou volbou však je ještě žádoucno, aby se uvážilo, zda je to potřebno, aby volby tak dopadly Probíráme-li výsledky v jednotlivých okre- sech, patrno je na první pohled, že při dohodě občanských stran nemusil by na Moravě zvítěziti nikde sociální demokrat, vyjma snad Mor. Ostra- vu, kde však při zvýšené agitaci občanských stran je také vítězství sociálního demokrata dosti po- chybné. Jak to bude letos dopadati? Přirozeně půjdou do boje ve všech okresích sociální demokraté, ka- tolicko-národní, národně-sociální a je velká nálada pro postavení kandidátů ve straně agrární. Strana lidovopokroková má nejmenší naděje na jakýkoliv úspěch, pováží-lí se, že při posledních volbách v roce 1906 volilo její kandidáty (třeba na Zno- jemsku. Kyjovskul rolnictvo, které dnes není již v táboře lidovopokrokovém. V jediném okrese. kde strana má svého poslance, totiž na Olomou- cku, prof. Smrčka, se tento mezi voličstvem za 6 let ani neukázal a tudíž není naprosto myslitelno, že by zde mohl svoje štěstí on anebo jiný lidovo- pokrokový kandidát zkusiti. A pokud se týká stanoviska proliklerikálního při těchto volbách, vodítko je také ve výsledku jich dáno a závisí od toho, jak která strana je při- pravena do těchto voleb a hlavně strany národně- sociální a agrárni, kteréž o sobě hlásají, že jsou pokrokové.
profesor Smrčka Morava Ostra
28 title
Ze Slezska
Slezsko
29 article (Kapitola o politických stranách
(Kapitola o politických stranách „Čas“ v jednom z posledních čísel, pojedná- vaje o strannicko-politickém rozvrstvení ve Slez- sku, akcentoval nutnost pokrokové strany, a pol- skoosiravský „Slezan“, cituje vývody „Času“, dolo- žil, že opravdu dějí se již přípravné práce, ab mohlo býti započato se systematickou akcí stranni- cko-politickou. Dle našich informací hledá se již redaktor pro „Slezana“, který by současně byl ta- jemníkem budoucí strany, jejíž ustavení nedá ted na se dlouho čekatí. Tímto rozhodnutím kruhů, se- skupených kolem „Slezana“, dospíváme ve Sler- sku na vrchol strannicko-politického roztřídění. Vedle stran sociálně demokratických, autonomisti- cké a centralistické, které representují jistě do- brou polovinu všeho říšskoradského voličstva, bu- deme zde míti ještě stranu agrární, národně soci- ální, pokrokovou, klerikální a reorganisovano stranu národní. Počítáme-li, že všeho českého v- ličstva na říšskou radu jest okrouhle 24.000 a po- čítáme-li, že z tohoto počtu dobrých 13.000 voličn jest sociálně demokratických, dospíváme k tomu. že o zbývajících 11.000 hlasů bude zá- politi mezi sebou zbývajících pět ná- rodních stran. Z tohoto jednoduchého výpočtu jest patrno, že český tábor slezský nejde cestami právě nejspráv- nějšími a pouhý povrchní pohled na strukturu če- ského tábora dosvědčuje, že zvlášť nesprávnými jsou cesty, kterými jde pokrokový blok, t. j. strany
Slezan
30 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „Kráse Našeho Domova“ (VIII., č 9) stěžuje si Fr. Raušar, že „Příroda našeho venkova pustne“. Dnes zejména jsou ohro- žovány křoviny a roztroušené stromy: ohrožuje je i lidská neopatrnost fohně pasákůj i upřílišená snaha využitkovati každé pídě půdy (která zúžuje meze, vykacuje nejen křoviny, nýbrž i vrby a olše poděl potoků) a konečně nešetrná bezohlednost (která nechává, aby na př. kozy na pastvě ničily mladou sadbu, okusovaly mladě výhonky a pod.). Mizení osamocených stromů a křovin neničí pouz krásu krajinnou, nečiní kraj pouze jednotvárným, ale zbavuje jej i ptactva, které hlavně v křovinách pobývá a hnízdí. Jeden z prostředků buditi zájem pro ochranu domoviny vidí autor v tom, aby sjezdy Svazu okrašlovacích spolků se konaly v malých místech, kde již pouhá přitomnost více cizích osob vzbudí nemalou pozornost a neobyčejný rozruch. — Číslo dále přináší: K. Čermák. Z krás u hradeb kr. města Čáslavě. — B. Řezníček, Květiny vytr- valé. — Kalendář zahrádky na okně. — Jul. Ko- márek. Kterak přesazen a na živu zachován tří- staletý tis. — Insp. Pavlovský. Zalesnění, prová- děné dětmi. — J. . Procházka, Boj o Niagaru. — Přehledy.
VIII Raušar K Čermák Řezníček Jula Pavlovský Procházka Francie Čáslava ko svaz okrašlovací spolek
31 article
„Čechische Revue“ (V., č. 4) končí svůj ročník doslovem hodně tristním a řekl bych: ne- spravedlivým k výsledkům vlastní práce. Redakce její tu uvádí: „Chtěli jsme býti méně chváleni, ani ne mnoho kupování, za to tím pilněji čteni. Pova- žovali jsme však přímo za nemožné, že bychom se setkali s tak systematickým bojkotem, jaký byl proti nám prováděn. Zkušenosti, učiněné s naší prvou revue „Monatsschrift des böhmischen Mu- seums“, opakovaly se v míře ještě zvýšené; ani list CI. Brentana na př. jedinkým slovem nebyl re- distrován a to ani v časopisech, které jinak každý podobný projev vyslídí i v nejskrytějších zákoutích. Stará věta: „Slavica sunt, non leguntur“, platí dle těchto zkušeností i pro to, co Češi napíší německy A Němci všech odstínů od mladistvých Všeněmoů až po staroliberály a konservativce, kážící snáše- livost, jsou, když v ničem jiném, aspoň v tom za jedno, nedati se poučiti o ničem českém, nedati si uloupiti žádný předsudek... Domnívali-li jsme se, že se naší revuí budeme moci obrátiti za hra- nice německé říše, k malým a velkým národům. zavzněla nám — až na malé výjimky — zpět výzva, abychom psali v jiné řeči světové. Jaký význam
Čech Němec Čechische revue
32 article
má tedy řeč světová? Proč obětujeme tolik cenné- ho času, abychom se naučili světové řeči, je-li řečí stejného významu jako všechny ostatní? Otevírá-li cestu pouze k jedinému národu a nevede ani o krok dále? Učíme se do omrzení, že němějnou se nám otevírá svět; mnozí rodiče obětují tomu do- mnění snad budoucnost, jistě však radosti mládi svých dětí — a na konec je to pouze německý svět. který se jim otevírá, svět, který snad byl dosti široký pro tovaryše, vydávajícího se pěšky na zku- šenou, který však je zoufale úzký v době motoro- vých vozů a létadel. Bilance, kterou uzavírá pěti- letí „Čechisehe Revue“ sama redakce, byla by dle toho velmi neutěšená. Bohudík však, i když jsou zkušenosti redakce správny, je přece závěr z nich vyvozovaný příliš pesimisticky — pouze zabarven. Při všech potížích skutečnost není tak černá, jakou ji vidí redakce, soudíc, že ne cizina od ní, ale pouze my sami z uvedeného jednání druhých jsme se dosti naučili. Ne, jistě i ti, k nimž „Čechische Revue“ chtěla mluviti, slyšeli ji. Vždyť není ještě nevidoucí, kdo předstírá, že nevidí. A byli bychom malověrni, kdybychom si netroufali spoléhat, že ti. kdo pravdu slyší, posléze jí přece uvěří. To, pokud jde o informace Němců. A že není němčina vhod- nou řečí pro informaci ciziny o nás? Kdybychom se řídili důvody citovými, přisvědčili bychom bez- podmínečně a všichni. Ale prakse mluví jinak.
Němec
33 article
Němci jsou našimi sousedy, s kterými, bohužel. musíme počítati politicky — stálým zápasem; ale sousedství podmiňuje i řadu jiných styků, jal svědčí na př. naše statistika cizinecká, která mezi návštěvníky Prahy uvádí největší 5 Němců. A styky na poli kulturním? Pochybuji, že do které řeči světové bylo více přeloženo z české produkce literární, než do něměiny. Iánorují-li často úmyslně Němci českou práci vědeckou, tuším, že ještě měně ji sledují a uvádějí ti, jichž sympatiím se těšíme ať jsou to Rusové, Francouzi nebo Angličané. Mal národ. politicky nesamostatný, hospodářsky slabý nemůže počítati, že by snadno poutal pozornose ciziny ji přátelské) k svému životu. S tím nutno počítati, ale proto ještě naše snahy o informae ciziny nevyznivají na prázdno a to ani u „Čechi- sche Revuc“, jak dosvědčí každý, koho osobní sty- ky nebo povolání vedou k občasným stykům s cizi- nou, a kdož při tom se pokusil — sobě na uleh- čenou a pro podrobnější informaci cizího tazatele — odkázati (což velmi často jistě mohl) na „Če- chische Revue“. A čím častějí by tak činili naš lidí, tím ilusornější by bylo umlčování německého tisku. — Dalši obsah čísla: J. Vrchlický, Das Lied des Lebens. Mönch und Soldat. Das ewize Evan- gelium. Brot. — A. Novák, Der Dichter Vrchlický — O. Parkus, Neue Aufschlüsse über Nerudas Lie- besleben. — Dr. K. Traub, Schebeks Erinnerungen aus den J. 1848—1849. — Rundschau. — Br spre- chung. — Notiz.
Němec Rus Francouz Angličan J Vrchlický Evan A Novák Vrchlický Parkus K Traub Praha British spre Mönch und Soldat der Dichter Neue Aufschlüsse über Nerudas Lie Schebek Erinnerungen aus den J
34 title
THEATRALIA.
35 article Z ruských divadel.
Z ruských divadel. V druhé polovici letošní sezóny uvedena bude na scénu proslulá báseň Lermontovova „Ma- škaráda“ v úpravě operní. Hudbu k básni Ler- montovově komponuje A. K. Glazunov. Hrabě Alexěj N. Tolstoj četl v kroužku literátův a umělců svoje nové drama „Lěnťaj“ (Lenoch). Kus autora, jenž v posledních dvou le- tech získal si jména v literárním světě svými, vět- činou naturalistickými obrazy ze staršího i nového života na Rusi, v nichž jeví se býti žákem Andre- jevovým a Kuprinovým. byl přijat pro příští rol ředitelstvím „Malého divadla“ moskevského. „Litějnyj těatr“ v Petrohradě docilil a neočekávaného úspěchu svým repertoirem scéni- ckých Drobností, původních i přeložených, v jejichž výběru má štěsti. Repertoir mění se každým mě- sícem a hraje každého večera tři i čtyři dramatické práce a prácičky, při čemž dbá se pečlivě střídání a, což je záslužné, převahy repertoiru pů- vodního. Z posledních novinek tohoto genru kritika divadelní i literární zvlášť chválí scénu dramatickou N. A. Teífi „Brošečka“ (Brož- kal. dvouaktový žert Mancenilova „Její ch zábava“, směšnou tragedii výborného humoristy Arkadia Averčenka „Vlasť roka“ (Moe osudu).
Lermontovův A K Glazunov Hrabě N Tolstoj Lěnťaj Lenoch Andr Kuprinův Teífi Brošeček Brož Averčenko Vlasť Ma Rus Petrohrad Malý divadlo
36 article
Také v literárním kabaretu petrohradském „Krivoje zerkalo“ (Křivé zreadlo), který se dobř uvedl sečnickými drobnostmi M. Gerkého i Leo- nida Andrejeva, letos docílili znamenitého úspěchu veselou dramatickou prací vážného literáta F. So- loguba „Všední vrby Carská činohra v Moskvě vypravila minulý měsíc tříaktové drama Vlad. A. Aleksandro- va „Istorija odnogo braka“ (Historie jed- noho manželství). Premiéra měla hlučný úspěch. a přijata byla obecenstvem i kritikou velmi uznale ba okázale. Příčinou toho byla především osob autora, který se odmlčel literárně na divadl plných 15 let. Na začátku let devadesátých mě úspěch několika komediemi (Ve vsi znamavské „Nerovný zápas“. „Koutek Moskvy“ a i.). jichž s- jety kritika uznala velmi zajímavými, ale vytýkala mu chvat tvoření a nepropracovanost. Novému
M Gerký Lea Andrejev F so Vlad Moskva
37 article
dramatu arci chvat tvoření nelze vytýkati, nebo- autor dal si na čas — 15 let. Děj dramatu, čerpany z měšťanského a kupeckého života moskevského prostoupeného již a promíšeného, z části i poru šeného inteligencí, vyznamenává se dle úsudku kritiky mistrnou formou a několika krásně ucele- nými typy, připomínajícími nejlepší komedie Ostrovského. Po dramatě Andrejevově „Profesor Sto- rycin“, které nedocililo těch výsledků, které mu předpovidala kritika, studuje nyní na rychle „Aleksandrinské divadlo“ v Petrohradě nové dra ma T. L. ščepkiné-Kupernikové „Děvěe s fial kami „Nězlobinovo divadlo“ v Moskvě před leto ními vánocemi pravoslavnými vypsalo soutěž n nejlepší dramatické práce pro děti. soutěži došlo 115 prací od 83 autorů, přes tut úrodu však komise, v níž byli odborníci literárn- i divadelní, stěží vybrala a ku provozování dopo- ručila — 2 práce, další 3 pak po důkladných změ- nách a škrtech. V Moskvě zemřela v prosinci min. roku vý- borná, ač ne dosti ceněná herečka ruská N. i Karpenková, vlastním jménem Arnoldová. Zemřela zánětem plic skoro 70letá a divadelním prknům patřila více než 50 let, získavši si hlučné popularity jako provinciální herečka skoro 45letým putováním po městech jižní Rusi. Teprve na sklon- ku strastiplného života, před 3 lety, bylo jí do- přáno, podobně jako naší M. Ryšavé, dostati se do Moskvy a do Petrohradu, a vyplněn tak sen jejího života, zahráti si na — „stoličných scénách“ A ukázala zde svůj silný, kořenný talent ve veli- kých rolích tragických i v živé kresbě roli komi- jh. ckých.
Andrejevův Karpenková Arnoldová M Ryšavá Petrohrad Moskva Rus Aleksandrinský divadlo Nězlobinovo divadlo
38 article Různé zprávy.
Různé zprávy. „Klenotníci“ zmízí z pařížských ulic. Při očišťování pařížských ulic od různých živlů, tvořících sice nejspodnější vrstvy velko- města, ale právě tím velkoměstsky rázovitých došlo také na sběratele a prodavače zbytků jídl z restaurací a velkých soukromých domů, které šibeniční humor bídy, jež se u nich sytí, nazva „bijoutiers“, t. j. klenotníky. Tato živnost je prastará, skoro tak stará jako hlad, tak stará, jako problém živobytí, který řešen je u mnohých lidí drobty, padajícími se stolu bla- hobytu. Tyto drobty, jež mají ovšem nejrůznějš podobu, jsou sbírány „klenotníky“ v prvních ho- dinách odpoledních, po snídani, a v pozdních ho- dinách večerních, po obědě. S ručním vozikem někteří také s koníkem, který sám zdá se býti již odpadkem, táhnou k zadním dveřím restaurací. nebo spíše ještě k východu pro služebnictvo v bo- hatých soukromých domech, a sbírají zbytky se stolů panstva, které jim v kuchyni schovávají za vrčité týdenní odškodné Na začátku 18. století měli prodavači odpad- ků svou bursu v prostranné dřevěné boudě na
pařížský ulice
39 article
Place des Innocents. Ale Paříž se rozšiřovala také „klenotníkům“ už nestačilo toto střediskoa oni se rozprchli na všecky strany Paříže. Hlavními jejich stanovišti zůstaly tržnice, především velká tržnice nedaleko radnice, zvaná „břichem Paříže které pohlcuje nejpodivnější věci. Tak kvetoucí. jako byla ještě před třiceti lety, už tato živnost ovšem neni. Tehdy byla spojena s jakýmsi druhem loterie, která nedráždila jen sliznici, ale také obraznost. Zbytky jídla byly nasypány do kotlea každý, kdo zaplatil jeden sou, mohl do kotle bod- nouti dlouhou vidličkou. Kdo neměl štěstí, vytáhl za svůj sou brambor nebo řípu, šťastným podařilo se uloviti řízek masa, kousek šunky, rybí hlavu a když někdo dokonce vytáhl křídlo nějaké drů- beže, zdálo se mu, že vyhrál velký los. „Klenot- níci“ neopomenuli lákati k sobě kupce. Své stán- ky zdobili názvy co nejlákavějšími, jako: „U mi- láčka bohů“. „U Štěstěny“. „U Prozřetelnosti“, „U rohu hojnosti“ atd. Ale policie zakázala hru, jejíž výhry často byly provázeny příznaky otravy.
Klenot Paříž
40 article
Nakázala „klenolníkům“, aby z ohledů zdravot- ních své zboží roztřídili a viditelně rozložili, aby každý věděl, za jakou lahůdku platí. Za skrovný peníz, který hladovící vydávali za včerejší zbyt- ky, byli by mohli dostati pořádný kus vonného. čerstvého pšeničného chleba, který dovedou málo kde tak chutně péci, jako v Paříži. Zavrhovali to však, protože touha po změně zachvacuje i smysly nejchudšího a ubohé zbytky radostí jiných také ještě i nejbídnějšímu zdají se býti radostí. To také asi patrně chápe policie. Povolila na- léhání zdravotních úřadů, jež přísahaly „klenotní- kům“ smrt, ale nechce je vyhladiti najednou. Po- nechává přátelům odpadků čas, aby zvykli si na jejich úplnou ztrátu, tím, že odsoudila živnost „klenotníků“ k vymření. Ti, kteří svou živnost nyní ještě provozují, mohou tak činiti do svě smrti, nesmějí ji však ani prodati, ani jinému od- kázati, a noví uchazeči již povolení nedostanou, Že živnosi je výnosná, dokazuje fakt, že jeden „klenotník“ za několik málo let své činnosti mohl dáti své dceři věnem 70.000 frank
Paříž