ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26b75390-8f2a-11dd-b855-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 68, org 14, person 51, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo6.
4 article
Marauní avečerní listy předpláni se V Praze v admínistraci na měsio. . . . . . 2 K — na čevrá leta . . . . 6 K —b u dvoji donáškou: a měslo, . . . . na čevre lsta . . . . 7 K erh vo fliankách na mněslo. . . . . . 2 K 80 Poštou: něsla. na vn ist: . . . 9K e dvoji zásílkou sa měsie. . . rt ieta: . . Kes
Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NLl
7 article Vecerni
Vecerni dání- V drobněm prodejiu ranní číslo o sobě . . za sk večorní . . . . . . . za t h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . p0 večerní . . . . . . . . 5h nseráts platí se hotově napřeá Předplaceni a inserty přijímá dministrace v Marianské al., p Tam nacházeji se táš redakce, tiskárna a sxpedine Národních Llstů“ Rukopisy ze nevraceii
národní Llstus
8 article
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
9 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Porady o finančním plánu. Z Vídně, 7. ledna. Na pátek 10. t. m. svo- lána jest berní komise panské sně- movny, aby se zabývala finančním plá- nem. Na pondělí 13. t. m. na 4. hod. odpoledn svolána jest koníerence členů velké- ho finančního výboru poslanecké sněmovny do presidiálního salonu. Tam vy- konají se průpravné porady pro schůze jmeno- vaného výboru, jež počnou 16. ledna. Velitel mariny do Rěky. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Velitel námoř- nictví admirál hr. Montecuccoli odebral se včera na inspekci do Rěky. Přísaha nových tajných radů a audience u císaře. Z Vídně, 7. lodna. (K. k.) Jeho Veličenstve císař vzal dopoledne v Schönbrunnu do přísahy nově jmenovaného kapitána uherské osobní gardy trabantů gen. jízdy Gaudernaka. Potom vzal Jeho Veličenstvo císař do přísahy tajné rady: Vy- slance hraběte Bolestu-Koziebrodského velícího generála v Praze svob. pána Giesla zemského poslance dra. Jaroslava hrabět Thuna-Hohensteina a hraběte Trautt- mansdorifa-Weinsberga Jeho Veličenstvo císař příjal dopoledne v zvláštním slyšení zástupce Australie síra Georg Reida a řeckého vyslance Gryparise, který odevzdal mocnáři svůj pověřovací list.
Montecuccoli Bolest Jaroslav Thun Trautt Reid Gryparis Vídeň Schönbrunn Praha Hohenstein Austrálie poslanecký sněmovna
10 article
Audience dra, Weiskírchnera. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Jeho Veličenstv císař přijal včera starostu dra. Weiskirchnera, kte- rý přednesl svůj dík za potvrzení. Baron Giesl ve Vídní. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Pražský sborový velitel svob. p. Giesl sem včera přijel. Gryparis zůstane ve Vídní. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Bývalý řecký vy- slanec v Cařihradě Gryparis, který nyní zastupuje vídeňského vyslance dra. Streita, dlícího v Lon- dýně, zůstane definitivně ve Vídni. Uherská vládní strana a hr. Khuen-Héderváry. Z Pešti, 6. ledna. (Uh. tel. kor. kane.) Deputace členů národní strany práce dostavila se dnes ministerským předsedou drem. šl. Lukácsem v čele ke hr. Khuenu-Hédervárovi, aby mu jako zakladateli strany odevzdala pamětní album. Nádherné album obsahující skoro 4000 podpisů, má tento nápis: „Za- kladateli národní strany práce ve vděčné uzna- losti strana práce. Boje v Tripolsku. Z Cařihradu, 6. ledna. (K. k.) „Sabah“ se dovídá, že Italové, podniknuvše 1. ledna vý- pad z Benghazi, byli napadeni Araby a musil ustoupiti se ztrátou 280 mrtvých a raněných Arabové měli 5 mrtvých a 23 raněné.
Weiskírchner Giesl Streit Khuen Héderváry doktor Lukács Italos Vídeň Cařihrad Lon Pešť Tripolsko Sabah Baron Giesl
11 article
Boje v Maroku.
Maroko
12 article
Z Mogadoru, 6. ledna. (Agence Havas.) Dne ve 2 hod. ráno byl napaden tábor pod hradbam města. Nepřátelské tlupy, které ostatně byly mále četny, ustoupily po žhodinné palbě občas přeru- šované. Současně podnikl nepřítel útok na pal mový hál, kde tábořil sbor. Rucfi.
Havas
13 article Jednání o mír a povšechná sltuace.
Jednání o mír a povšechná sltuace. Velmoci mají nyní slovo. Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Times“ sdě- lují tyto podrobnosti o včerejší mírové konfe- renci: Turečtí delegáti Rešid paša a Nizam paša tázali se předsedajícího Novakoviče, j ak by měli rozuměti slovům „přeru- šení prací konferenčních?“ Nova- kovič odpověděl: Můžete to pojmout doslova, více vám říci nemohu. Ne- oficielně prohlásili však delegáti spojenců, ačkoli v jejich prohlášení podaném v páteka v turecké odpovědi včerejší se mluví o ukon- čení vyjednávání, že chtějí raději užít slova „přerušení“, aby se vyvarovali příkrého chování se vůči velmocem a aby sami se nestali směšnými. Jeden delegát spojených balkánských států prohlásil, že velmoe majínyní slovo. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že by byli zástupci spo- jených balkánských států vzhledem k neuspo- kojivé odpovědi na své návrhy nepochybně vyjednávání přerušili, kdyby nebyly během posledních dvou dnů velmoci udělily své rady Za těchto okolností poskytli spojene Turkům čas, aby uvažovali o si- tuacia vyložilisvéstanovisko. Je- den řecký delegát prohlásil, že vyjedná- vání nebylo přerušeno a že dele- gáti nehodlají opustiti okamžitě Londýn. Zatím, jak se za to má, budou velmoci zpraveny ot om, co se sta- lo a brzo se dovíme, rozhodnou -l; se podniknouti nějaké kroky. Prvým krokem Turecka bude svolati no- vou schůzi, jakmile bude míti co sděliti.
Novakovič Turek Londýn Turecko Times Reuterův kancelář
14 article
Zatím mohou se velmoci usnésti o své akci. nebo může padnouti Drinopol. Podá-li Tu- recko nějaké rozumné návrhy jsme ochotni o nichjednati, jeho ny- nější návrhy však jsou tak vzdáleny stanovi- ska spojenců, že jsou s ním neslučitelny. V tu- reckých kruzích není nic známo, jak se nyní situace vyvine. Má se však za to, že spojenei zúmyslně přivodili odročení konference v na- ději, že Drinopol se zatím vzdá. Tento postup posuzuje se v tureckých kruzích s největší ne- libostí. Drinopol a válečná náhrada. M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (ŽvI. te- legram „Nár. L.“) Oznamuje se, že balkánšt- spojenci, bude-li Bulharsku postou- pena Drinopol, upustí od poža- davku válečné náhrady a budou ž- dati jenom odškodnění za stravování zajatců Co odstoupí Bulharsko Rumunsku. Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Daily Te- legraph“ tvrdí, že dostal z Bělehradu z bez- pečného pramene zprávu, že mezi Bulhar- skem a Rumunskem byla uzavřen smlouva, dle niž odstoupí Bulhar- sko Rumunsku území, jehož jižní hra- nice táhne se z Olejnice až k mysu Gal Gradt na Černém moři a do něhož pojato i město Derster. Bezvýsledné jednání mezí Rakousko-Uher- skem a Ruskem. Z Pešti, 7. ledna. Vládní „Pester Lloyd prohlašuje, že se mezi Rakousko-Uhersken a Ruskem dělo, ačkoli jenom neúřadním způ- sobem, vyjednávání o vzájemném
Bulhar Gal Gradt Lloyd Drinopol Kolín nad R Bulharsko Rumunsko Londýn Bělehrad Derster Rakousko Uhry Rusko Pešť Daily T
15 article
oboustranném odzbrojení. Při tom ukázalo prý se, že přátelský poměr mezi obč- ma říšemi žádné újmy neutrpěl válečnými událostmi na Balkáně. Ale proto přece zůstalo celé vyjednávání bez úspěchu. Dokudse stav věcí úplně nevyjasni, není Rakousko-Uher- sko s to odvolati nařízená vojen- ská opatření. Také Rusko uznal za nuiné, aby jeho válečná opa- tření zůstala v platnosti. Potrvá te- dy dosavadní stav věcí na obou stranách nadále. Chystaný převrat v Cařihradě. M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (Zvl. te- legram „Nár. L.“) Dle telegramu „Kölnische Zeitungu“ z Cařihradu chystá se tam radi- kální změna ve vládě a vládním systému. Ba neni prý vyloučena ani změna na trůně. Každým zpu- sobem dlužno prý se připraviti na vážné událos ti. Turecká půjčka. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že se turecké vládě po- dařilo uzavříti smlouvy na okamžito půjčku, která bude zaručena vá lečnými daněmi.
Balkán Rakousko Uhry Rusko Cařihrad Kolín nad R Londýn Kölnische Zeitung Reuterův kancelář
16 title
Zprávy z boliště.
17 article Sítuace ve Skadru.
Sítuace ve Skadru. Z Čařihradu, 6. ledna. [K. k.) Tisková kan- celář uveřejňuje oficielně telegram valiho vojenského velitele ve Skadru plukovníka Ha- sana Rizy ze 27. prosince 1912, v kterém o- značuje se situace ve Skadru za neobyčejně příznivou jak v příčině mravního stavu oble- žených, tak i v příčině způsobilosti pevnosti k odporu. Po vítězství u Renz použili Černo- horci v noci na 3. prosince tmy a panující mlhy k útoku, který byl odražen s velkým úspě- chem. Dne 14. prosince podniklo srbské voj- sko, odhadované na jednu brigádu, útok na náš přední voj v Zadrimě. Jak v tomto boji. tak i v potyčkách dne 17. a 18. prosince po- stavili jsme proti nepříteli část svých záloh Srbové byli odraženi a mělí na 800 mrtvých V noci 23., 24. a 25. prosince odrazili jsme ví tězně černohorské útoky. Nálada ve vojsku obyvatelstvu jest výborná. Pašič ve Skopiji. Z Bělehradu, 6. ledna. (K. k.) Ministersk- předseda Pašič odjel dnes do Skoplje, kd stráví pravoslavné vánoční svátky. Cízí válečné lodi u Soluna. Ze Scluna, 6. ledna. (K. k.) Francouzský obrněný křižák „Bruix“, který odplul do Syry (na Krétě), zakotvil opět před Solunem, kdež je také anglický obrněný křižák „Yarmouth“ Cyprus žádá za přípojení k Řecku. Z Athén, 7. ledna. („N. W. T.“) Na ostro- vě Cypru tamější řecké obyvatelstvo svolalo národní shromáždění, kterého se zú- častnilo veškeré duchovenstvo s metropolitou v čele, delegáti všech krajin a četní notáblové. Sepsáno memorandum, které podáno bude anglické vládě a ve kterém se žád připojení ostrova k Řecku. Pamětní spis ten poslán telegraficky guvernéru cyper- skému, který tou dobou na cestě do Anglie mešká v Alexandrii. V Athénách soudí se, ž záležitost Cypru bude projednána na vyslane- cké konferenci londýnské v souvislosti s egej skými ostrovy.
Černo Srba Pašič Syrus Bělehrad Skoplje Kréta Yarmouth Řecko Atény Anglie Alexandrie Soluna
18 article
Obrázky z českých oddělení nemocničních. Podivné okolí: několik řad železných lůžel čistými, bílými prostěradly: na nich ranění. ÚUi dálky vítají nás úsměvy. Znají nás. — Jak se máte, hoši? — Dobře je nám tu. I veselol A volají na jednohot — Vezmi kaval. Jeden raněný béře do rukou jakousi dlouho dřevěnou píšťalu. — Tak kterou? — Třebas tu „Chubava si moja gorol...“ rad sestřička milosrdná. Máňa Stefanová, jež je víco Češka než Bulharka. o Sálem rozléhá se hravá píseň. Někteří raněn zpívajíi „Chubava si moja goro, mirišeš na mladosti Vse vseljavaž v srcata ni. samo skrpiš žalostl „Kde jsi. Mančo? Tanči, brelo Hledají Manča Georgieva. Sťudent Danojlo- ho vede. „Šáteček, sestro Tabakoval“ Podávají mu šáteček. Mančo je už starší člověl Byl střelený do hlavy i hrdla, mluviti ještě ne- může — ale nevadí — tanec ten mu ještě jde Odhazuje trepky a doprovázen kavalem, tančí. Lehce ranění seskupili se kolem nás, ostatn divají se s posteli. Všem oživly oči. Zapomenute rázem vše, co se událo od té doby, kdy i on naposled tančili: zapomenuta vzrušení dnů mobili- sačních, zapomenuty hrůzy válečné, bolest — vš to zapomenuto, vše tu ustupuje jiným vzpomínkám — radostnějším, příjemnějším. I oni vzpomínají n svou „goru a šeptem opakují Ty vždy seješ v srdce radost a vyhániš z něho žalost .. Všem je neobyčejně lehce v duši, mile, vesele — Pan chef jde. Gospodin Štěpán! — hlá někdo. Sestry chystají se do koutečků, Máňa nakukuje mi přes rameno. Tabakova schovává šáteček, ra- nění ohližejí se po svých postelích. Myslí, že s bude gospodin zlobiti. A on zatím poklepává jim po ramenou a směj se na mne: — To jste to vy zase spískal? Jen nechť s baví, to je nejlepší medicina. A kaval opět zvučí.
Stefanová Češka Bulharka Manča Georgiev Štěpán Máňa Tabakov Sťudent Danojt
19 article
Poněkud dále u stolu sedí raněný s prostře- lenou rukou a proti němu milosrdná sestra. O učitel, ona učitelka. Tedy kolegové. Živá gesta. temperamentní věty, rozhořelé tváře — spor. Ra- něný (v míru socialista a antimilitarista a ve válee výborný vojákl) odpuzuje válku, kritisuje politiku Gešova kabinetu, poukazuje na finanční závislost Bulharska, jež prý proto bude musiti svoliti k ta- kovému míru, jaký nadiktují velmoci, což značí, že Drinopol zůstane v rukou tureckých; milosrdná sestra dokazuje apět. že národ, jenž má takovou armádu, jako je bulharská, nemusí si dáti libiti aby mu někdo něco diktoval, že Bulharsko m ještě dosti sil k pokračování ve válce atd. Ona mává oběma rukama, on jen jednou — spor zůstává nerozřešen Přinesly kotel s čorbou ji volají, aby šla pomoci roznášeti. Jde a za chvilk se vrací s plným talířem a staví ho před svého soupeřei — Nate, tohle je stokrát lepší než ty vaše doktriny! Raněný by chtěl protestovati, ale sestra sl Urumová, jež se v Praze za tři měsíce naučila sluš- ně česky, strká mu do ruky lžíci a obrací se ke mně „Nemyslete, že je to snad špatný nějaký voják když tak mluvi! Dokud byl na bojišti, bil se s Turky jako každý jiný. Je také střelen z největší blízkosti Ale to teprve teď, když tu tak celé dny leží, vzpo mněl si opět na staré fráse z doby míru. V oddělení „Ochrid 11“ čte sl. Levituso gymnasistka a Češka, francouzský román. Přicház raněný — Nauč mě, sestro, francouzsky — Což mysliš, že to jde tak lehko? — Aspoň čístl Nezbývá, než aby vzala kus papíru a tužko i učila raněného čísti a psáti
Nat Urumová Češka Bulharsko Drinopol Praha
20 article
Směji se jí: — Jen ho učte, tak si udržíte aspoň jednoho. Beztak vám jich ubývá! Ona hledí na devět postelí, jež „patří jí“. A z nich už skutečně je pět prázdných. U „Lule Burgas“ vaří na velkém primusu sestry-universitní studentky. Kata Gabinová opa- trně obstupuje primus, zatím co Olga Kuševa zkouši prstem, je-li voda teplá. Jeden raněný je pozoruje. Pak vidí, že spouštějí do vody plechové krabice konservami a směje se. „Bláhové, vy si myslite, že se vám ten plech tak brzy uvaří? Gabinová je v rozpacích. Pak se zasměje a od- seknei — Však máš dobré zuby, rozkoušeš to- — Nechci, sněz si to sama a mně dej radě čorlu než ty hloupé plechy švábské. Kdo pak by to jedll V. Sis.
Kušev Lule Burgas
21 title
Politická hlídka.
22 article O dalším jednání dorozumívacím
O dalším jednání dorozumívacím nabyla „Bohemia“ pro nedělní své číslo zpráv z českého prý pramene v ten smysl, že porady zástupců českých stran, konané minulý týden, měly výsledek příznivý pro pokračovánív akci dorozumívací. S české strany byl prý podniknut pokus, dosíci společného postupu všech českých stran, a to na nové základně. Dojde-li k dohodě takové, bude svolána schů- ze zpravodajského komitétu národně-politické komise (kterého, „Bohemia“ nesděluje; patrně by svolán byl komitét pro volební opravu zemskou). Dřive však se sejdou oba osmi- členné komitéty, by co nejrychleji vyřídily nehotové dosud svoje záležitosti. Také prý bude učiněn pokus (zda se stra- ny české nebo německé, „Bohemia“ nepravíl. aby se v otázce úpravy učitelských platů do- spělo ke kladnému výsledku, a kdyby v době tak krátké, jaká je teď po ruce, nebylo možno pravidelně vyříditi otázku úhrady, vyjedná- valo by se o to, nebylo-li by možno, vyřízení této otázky provésti odděleně od ostatních záležitostí dorozumívacích. K tomu by bylo třeba úmluvy s Němci. Určitý okamžik pro znovuzahájeni akce dorozumívaci není dosu stanoven. Ovšem: píše se snadno, ale pracuje se ne- snadno!
Němec Bohemia
23 article
Zmar nynější dorozumívací akce předpověděl předevčírem ve Vídni s výslov- nou velkou pravděpodobností německoradi- kální poslanec dr. Perko ve valné hromadě německonacionálního spolku. Dorozumění prý bude znemožněno proto, že rozdvojení Čecho začaté roku 1890, nyní Češi zamítají a že se k tomu vláda chová dvojako. Stejně mluvil též posl. Wolf, míně, že dorozumění bylo těžce ohroženo, ne-li bezna- dějno již v té chvíli, kdy se Čechům podařilo do souboru dorozumívacího vtáhnouti jazyko- vou otázku státních úřadů. Posl. Wolf byl vůbec v pesimistické nála- dě. O vídeňském parlamentě prohlásil, že není schopen práce, jaké by bylo třeba k vyřízení jeho zákonných úkolů a také zahraniční situ- aci se zřetelem na Rakousko posuzoval posl Wolí nepříznivě, tvrdě, že otázka srbského přístavu je vlastně otázkou ruského válečného přístavu, že Italie ohrožuje námořní postavení Rakouska a že vliv této situace zahraniční se již jeví v poměrech vnitřních, zejména v sesí- lení národního vědomí rakouského Slovanstva a v pronikání myšlenky trialismu do popředí. Ovšem žádá posl. Wolí, aby tento jihoslovan-
doktor Perka Čech Wolf Čecho Posl Vídeň Rakousko Italia
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Moravské Kolo spisovatelů. Z Čech na Moravu jakoby někdy bylo velm daleko. Tak jsou nám cizi události moravského života a tak lhostejně míjíme mimo ně; jedva žesi je uvědomujeme. Snad proto, že vlastní, úzce náš vniterně český život je tak zmnožen a cele zájem vyčerpává, snad proto, že se nám vnitřní sou- vislost s Moravou zdá příliš samozřejma, a že bez- děky tudíž ani necitíme ono zvláštní hnutí duše pobízející zahledět se za hraniční kopce česko- moravské vysočiny s interesem nějak podstatněji soustředěným, upřenějším. A není to dobře.
Čechy Morava
25 article
Oč intimnější bylo by toto krevní bratrstvi naše, oč bohatší citově i popudově, kdyby z čech do Moravy chodníček nezarůstal travou, bezděké a snad leckde neuvědomované si lhostejnosti. O lépe by se mnohé chápalo, tu i onde, co dosu zbytečně jen občas ukáže nám ono vnitřní nesply- nutí, ba cizost zájmů, cizost a neúměrnost pod- mínek i cilů života. Nemyslím ani na politické cíle a prostředky: jen v kulturním ohledu. Dra rodní bratří jdeme světem proměn a událostí cestou společného vývoje a přece každý sám: naše d uše jakoby nešly spolu. A není to dobřel Bylo by nám leckdy radostnějí, kdybychom více a upřímněji všímali si v království toho, jak žije se na Moravě. Bylo by to i zajímavo a někdy i poučno. Morava žije svým vlastním životem, n štěstí pro nás. Silným, zdravým živolem, který má svoje touhy a svoje náklonnosti, svoje gesto svoje radosti i svoje mrzutosti. Životem, jehož ne- zkažená krev je zárukou zdravého osudu národa A v kulturním ohlédu je na Moravě v posledníc letech zvláště živo. Neblučně, bez chlubivé emfase- pracuje se tu na kulturním díle, jež hodnotou svou podstatně zmnožuje duchovní poklad náš. V Čechách obyčejně vidíme až výsledky, al jak se k nim dospívá, tu práci samu a vše, co na díle spolupůsobilo, okolnosti a poměry a jejith tvo- řivou účast, tedy to. co znamená vlastně kulturní život ve všech jeho stadiich, to nám uniká. A přece
Morava Čechy
26 article
i tu možno by bylo leckdy spolupůsobiti, a po- mocnou rukou vývoj urychliti, nebo i dáti mu smě- soustřednější, konečným cílům společným bližši Ale není času, není zájmu, zdá se; snad není ai vůle. Škoda je z toho pro všecky. Tim spiše, že pozornost, kde se v království účinně projeví pro kulturní úsilí Moravý, je vždycky radostně vděčně přijímána. To vidno bylo a je na příklad v otázce divadelní, jednom z našich nejpalčivějších kulturních desiderií moravských. Pomocná účast osob kolem pražského Národního divadla, a z těch ovšem nejvíce toho, jehož praktická rada je nej- positivnější a v dnešním stadiu divadelní akce brněnské nejakutnější, pana ředitele Gustav Schmoranze, jednoho z nejčinnějších, třebaže nej- více v pozadí stojícího spolubudovatele moderního českého jeviště, je vítána na Moravě s větš srdečností a vděčností, než snad může se v Čechách zdáti. Protože posunuje otázku rázem víc a více na pole praktického a účelného řešení.
Tim Schmoranz Morava Čechy národní divadlo Moravý
27 article
Ostatně otázka českého divadla na Moravě by- Ia vždycky v Čechách poměrně dosti sympaticky sledována a účinně podporována. Méně byly jik otázky umění, vědy a literatury. Kromě malířství ovšem. To si svojí individuální silou a uměleckou mohoucností vynutilo dávno již zaslouženou pozor- nost v království, a osamostatnění se výtvarníků moravských ve vlastním „Sdružení“ bylo před ča- sem se zájmem sledováno i v Čechách a také dosti podepřeno. Za to z jiných záležitostí pro kulturní rozvoj náš na Moravě důležitých nanejvýše ještě otázka druhé české university setkala se s poroz- uměním, třebaže více theoretickým a mimo ob- časné projevy davového nadšení na manifestačních schůzích málo positivním. Věci hudební Moravy však — viz na příklad nedostatek vůle ocenitiv Čechách po zásluze Leoše Janáčka! — a Moravy literární nedovedly však připjatí k sobě pozornějš zájem Čechy skoro naprosto.
Janáček Čechy Morava český divadlo na Morava
28 article
Při literatuře snad stesk tento na první oka- mžik překvapí a zarazí. Zdá se býti neoprávněným a je možno, že se ozve i hlas protestu: Což je ně- jaké zvláštni moravské literatury? Ano. Je! N ovšem ve smyslu separatistickém. Takové „morav- ské“ literatury arci není a nikdo na Moravě nech e aní z daleka vyvolávati zdání toho. Naopak, z řa moravských spisovatelů snad nejenergičtěji bylo vy- sloveno ohražení se proti tak zvanému moravskému separatismu, jimž se tu a tam začínala proti Mo- ravě kaliti voda. Není tedy, znovu opakuji, morav ské literatury v tomto smyslu; ale je literatura půdy moravské vyrostlá, živená šťávami rodné téte půdy a proniklá dechem svého ovzduší, a jsou lite- ráti na Moravě píšící, s půdou Moravy sepjatí by- tostí svojí i osudy a celou tvorbou svojí. Je tu dlouhá doba mnoha desítek, v nichž tato literární Morava se vyvíjela, a tvořila tak bezděky vlastní útvar v českém Hiterárním celku a budovala si dů- vody své existence i právo na uznání. Krásná bohatá kniha Hýskova o „Literární Moravě“ je vzácným dokumentem, který musil by na ráz umlčeti povrchní pokřik o separatismu, kdyby byl v Čechách s dostatek jen v nejširších vrstvách čtenářů znám. Ale kolik asi českých čtenářů četlo knihu Hýskovu?
Hýskův Morava Hýskov Čechy literární Morava
29 article
Nuže, opakuji znovu, pro tuto literární Moravu pro spisovatele na Moravě tvořící a pro jejich lite- rární dílo není v Čechách dosti zájmu a pozorno- sti. Stačí jenn všímnouti si, jak neochotně publiko- vána jsou v pražských knihkupectvích díla, vydaná v nakladatelstvích moravských, čímž skýtán je je- den z nejsilnějších důvodů nakladatelům na Moravě proti vydávání knih a tím velmni zatěžován rozvo literatury — kdežto na druhé straně dost zvolna proniká literát moravský do nakladatelství českých vůbec a pražských zvláště, snad už prostým půso- bením své vzdálenosti od centra a nemožnoslí usta- vičné osobní intervence. A v jakémsi sledu tohoto řetězce i dila moravských autorů, jsou-li vydána mimo velké nakladatelské závody, tedy zvláště vy- dána-li jsou na Moravě, skoro šmahem zůstanon nepovšimnuta v časopiseckých referátech a kriti- kou. A je přece jisto, že nejničivější posudek no- vinářský není pro líterární dílo tak zhoubný a za- bijácký, jako naprosté mičení. A že to nejsou vždycky jen díla zcela bezvýznamná, jež byla nás již odsouzena k tomuto zániku v propastech nevšímavosti a zapomenutí, dalo by ze dokázat mnoha dollady. — A protože jedno vyvolává dru- hé, sledovati můžete krok za krokem tuto ne- tečnost k literatuře z Moravy celým českým veřej- ným životem až nahoru k instancím, jež měly b býti nejvíce rozhodny, a také nejvíce spravedlivy Jak na příklad macešsky odbyta bývá rok za r kem Morava v Akademii, vzbudilo už nejedno- ostrou pozornost a protesty, a letos znovu bylo bo lestně pociťováno v literárních kruzích na Moravě A tak nezbývá pomalu, než přičiniti se o nápravu vlastním přičiněním, sáhnouti po účinné svépomoci
Morava Čechy
30 article
Moravským literátům bude k tomu dána možnos dosti pozorubodná. V nedávné době totiž přikroče- no na Moravě obdobně k někdejšímu soustředění se výtvarníků i k osamostatnění se literátů tím, ž pozvolným vývojem vnitřních věcí v sympatickén jinak „Kiubu přátel umění“ došlo i k secessi dosa vadního odboru literárního a k utvoření nového střediska. V „Klubu“, kde převládly pomalu vliv umělecky neaktivní a jen opravdu umění přátelské spisovatelé moravští nedocházeli pro svoje zájm odborné, a řekněme i stavovské tolik porozumění kolik bylo pro zdárný život odboru nutno, přestal se tu cítiti doma, a tak rozhodli se letos v lstě v Luhačovicích na odluce definitivní a úplné, se skupivše se v novém „Kole spisovatelů“. Opakuj se tu asi někdejší události v pražské „Umělecko besedě“. „Moravské Kolo“ rozchází se s ma- teřským spolkem bez hněvu, hledajíc jen snadnějš možností činnosti i rozvoje, a dosahujíc i snad- nější přístupnosti všem spisovatelům po Moravě pracujícím, pokud se činnost jejich nepříčí osvěte a pokroku, kteří snad dříve z té či oné příčiny členy „Klubu“ státi se nemohlí nebo nechtěli. Čin- nost „Kola“ vnitřní je asi obdobná činnosti praž- ského „Máje“, s nímž, jakož i s ostatními spolky literárnimi vejde „Kolo“ v nejužší styk a snad i užší svazek, dojde-li k uskutečnění v „Kole“ při- pravovaného návrhu na vybudování jakési pevněiš a závažnější organisace všeho spisovatelstva v če- chách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku Návrh, až bude zde propracován, podán bude všem sdružením literárním, a bude o něm pak pojednáno společně, buď v komisích, buď na „Kolem“ pro- jektovaném sjezdě spísovatelů v Luhačovicích pří- štího léta. — Jiná důležitá činnost čeká „Morav- sko Kolo“ v provádění úkolu stanovami vytčeného toliz v probouzení zájmu o literaturu v nejširšíe
Morava Luhačovice Slezsko Slovensko
31 article
vrstvách moravského lidu, v usnadňování literánn činnosti vypisováním stipendií a soutěží o ceny. jakož i připravami k ochraně hmotných a stavov- ských zájmů spisovatelů a k pojištění nemocenské- mu, starobnímu a vdovskému. Bratrská součinnost s „Májem“ i tu dojísta mnoho prospěje. Bude tedy dojista jen záslužno, všímne-li s i česká veřejnost pozorněji nově utvořivšího se sdružení spisovatelského, a dle možnosti i hmotně tuto důležitou a pro kulturní práci na Moravě mnoho významnou korporaci podepře. Činnost, jež „Moravské Kolo“ čeká, je dalekosáhlá, nákladná vyžadující i mnohých obětí. Je tedy jen záslužno, stanouti po boku pracovníkům z řad literátů mo- ravských, kteří tak horlivě podjali se dnes úkolu, vybudovati moravské literatuře vlastní domáci krov. členský příspěvek roční stanoven pro členy při- spívající pro letošek pouze na 6 K. příspěvek členů zakládajících jest jednou pro vždy 200 K stačí přihláška a zaslání obnosu do Brna na adresu jednatele prof. J. Holého ve státní průmyslové škole.
profesor J Holý Brno kulturní práce na Morava státní průmyslový škola
32 article
„Moravskému Kolu“ bude činnost, pokud se týče zamýšlené podpory literárního tvoření, značně ovšem usnadněna tím, že se strany země jsou kul- turní zájmy Moravy s opravdu vzácným poroz- uměním podporovány. „Moravskému Kolu“ samotnu pro účely lite- rární přiřknuta je na příklad roční dotace 3500 . V tom ohledu je Morava opravdu vzornou zemí,a representace její ve sněmovně i v zemském výboru zasluhuje si, aby na tuto opravdu příkladnou ochotu a intelligentní chápání kulturních potřeb národa by- lo při každé přiležitosti vděčně a také s hrdostí po- ukázáno. Ovšem pro všecku činnost „Kola“, má-li opravdu býti vydatnou a v kulurním životě M - ravy znatelnou, obnos sám byl by nedostatečným. Proto třeba napiati všechny síly a probouzeti zájem všude po vlastech. Je to zájem pro dobrou věc, zájem, který je konec konců naší mravní povinnosti Ad. Boh. Dostal.
Morava Ada