1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 275. ze dne 5. října 1904.
4
article
— K afféře markýza de Casa Riera oznamuje se
z Paříže: Markýz de Casa Riera vyslechnut byl těchto
dnů vyšetřujícím soudcem Lydetem. Markýz vyličil mu
obšírně posavadní svůj život, z něhož jsou pozoru-
hodny následující momenty. Alexandro Vincenta Juan
Mora y Riera udává, že narodil se v Barceloně roku
1823. Otec, jenž měl obchod se šperky, zemřel roku
1836, matka roku 1842. Později ujal se bohatý strýc
Alexandra a jeho bratří Vincenta a Gonzala. Alex-
andra dal strýc do koleje v Madridě, kdež vystudoval
a stal se doktorem práv. Roku 1849 dostal se Alex-
andro ke strýci do Paříže, jenž bydlil tehdáž v ulic
Blanche, načež roku 1851 poslán do bankovního zá-
vodu Frederik Herth Co. v Londýně. Vrátil se do
Paříže teprve roku 1854, načež se stal společníkem
madridského bankovního závodu Tapia, Bajo « Co
Od roku 1875 bydlil Alexandro v Paříži u svého strýce
v paláci v ulici de Berry. Markýz udal četné svědky.
mezi nimiž i osobnosti velmi vážené, jež ho znaly ve
všech fásích jeho života. V tomto výslechu bude po-
kračováno a markýz odpoví na námitky svých protiv-
níků a podá vysvětlení o podivném úmrtním listu, dle
něhož Alexandro Riera zemřel r. 1878. Markýz bojoval
prý tehdáž v řadách armády Karlistů a aby ušel
rozsudku smrti, stavěl se mrtvým. Takto prý vznikl
úmrtní list, na základě jehož protivníci jeho popírají
totožnost jeho osoby. Tvrdí také, že mrtvolu pravého
Alexandra Riery nalezli ve Španělsku a žádají, aby
byla vykopána. V soudní budově vypravováno, že
markýz má každoročně 65.000 franků důchodů, takže
by jmění jeho páčilo se na 4—500 millinů. Markýz jest
muž vysoké postavy, jenž chodi sic s holí, ale níkteral
nevypadá stařecky sešle. Naopak, na osmdesátiletého
zdá se být nápadně dobře konservován.
jít Casa
Rier
Alexandra
Vincent
Juan
Gonzal
Alex
Frederik
Paříž
Barcelona
Madrid
Blanche
Londýn
Company
jít Berra
Španělsko
Hertha Company
Tapia
Baja
5
article
= Elektricky nabitý dům. V jednom obytném
domě v Ženevě událo se v posledních dnech několik
podivných neštěstí, způsobených elektřinou. Prvn
obětí byl pekař Charles Girool, jenž přinášel ráno
pečivo. Podával pečivo mřížemi kuchyňského okna.
pojednou však hrozně vykřikl, klesl v smrtelném zá-
pasu k zemi a po několika minutách zemřel. Povo
lána policie a vrátný chtěl věc vysvětlit. Strčil ruku
oknem, ale také on sražen byl silnou elektrickou
ranou. Podobně dálo se několika jiným osobám.
které mu chtěly pomoci, takže se po delší dobu ne-
mohly hnout. Majitelka domu chtěla telefonicky za-
volati lékaře, ale utržila ránu tak prudkou, že po-
zbyla vědomí. Služka pak, jež chtěla pustit z vodo-
vodu vodu, utržila těžké popáleniny na prstech.
Způsobem doposud nevysvětlitelným byl dům silně
nabit elektřinou a proměněn takřka v obrovskou
leydenskou láhev. Předpokládá se, že proud pocházel
z městské dráhy anebo z osvětlovacích kabelů.
= Loď utonula v přístavu. Z Cařihradu se ozna-
muje: Minulý čtvrtek odplala odtud plachetní lod
s velkým nákladem oliv. Mimo kapitána a posádku
nalezala se na lodi i žena kapitánova s dvěma dětmi.
Girool
Ženeva
Cařihrad
6
article
Když se loď přibližovala již k přístavu Sigy, kde
měla zakotviti, povstala náhle z jihozápadu prudká
vichřice, která takřka v okamžiku odnesla několik
střech pobřežních domů, vyvrátila mnoho stromu
z kořene a způsobila bouřlivé vlny, jež vyvrhly
mnoho loděk daleko na břeh a mnoho jich rozbily
Při tom povstal i poplach a zmatek v městysi, nebot
námořníků zmocnil se strach o jejich loďky a lodi
jež jim poskytují výživy. Chvátali ke břehu, by bro-
díce se ve vlnách, je spasili. Tu však viděli, že asi
mořskou míli od břehu překotila se ona loď, překva-
pená vichřicí a že její posádka zápasí o život s vl-
nami. Nebylo času. Dvacet silných námořníků stáhlo
rychle dvě velké loďky od břehu do moře a vzdoru-
jíce vlnobití, doveslovali až k místu, kde se mezitím
loď potopila. S velkým nebezpečím a namáháním vy-
táhli z vody kapitána a pět mužů živých ještě, kdežto
ostatní všichni utonuli ve vinách, které jejich mrtvoly
bezpochyby vrhnou za několik dnů na břeh. Loď ne-
bude možno vytáhnouti, neboť leží ve velké hloubce.
Hlavní příčina neštěstí toho jest, že loď měla větší
náklad než bezpečnost na moři dovoluje. Na to upo-
zornil kapitán jejího majitele, ale ten z lakoty ne-
dbal jeho rady. Kdyby se to stalo v jiném státě, byl
by majitel lodi velmi přísně potrestán; ale zdesi
toho nikdo nepovšimne, neboť v té příčině nejsou
Turci o mnoho lepší než Řekové.
Siga
Turek
Řek
7
article
= Zhoubný požár. Hasiči a policie v Nov. Yorku
se onehdy ráno vyznamenali při požáru, který vypukl
v domě na 10. ave, a způsobil škody na 5000 doll.
Zvláště se vyznamenali 2 hasiči od stříkačky č. 54 a
2 muži od žebříkového vozu č. 4. U jednoho okna
IV. poschodí hořící budovy stála matka se dvěma
dětmi a zoufale volala o pomoc. Mužstvo stříkačky a
žebříkového vozu chvátalo ku pomoci, avšak mužstvo
žebříkového vozu v tomto šlechetném zápase zvítězilo
na vzdor tomu, že 36 stop dlouhý žebřík, který byl
k budově postaven, byl přece jen ještě krátký. V domě
bydlí 12 rodin a v přízemí nalezá se hostinec Daniela
Mechana. Paní Starrsová, bytem na V. poschodí, zpo-
zorovala požár a proto bez odkladu spěchala na
echrannou pavláčku a volala o pomoc, načež jakýs
muž alarmoval hasiče. Když se hasiči dostavili, byli
již všichni obyvatelé domu v bezpečí, vyjma pí. De-
vinovou a její dvě dítky, pětiletého Arthura a tříletého
Edy. Paní Devinová s oběma hošíky stála u oknaa
volala o pomoc, načež hasiči Campbell a Keenan bě-
želi do sousedního domu a touto cestou hleděli se do-
stati k ohrožené ženě a dětem. Mezitím byl přistaven
k domu žebřík, po němž rychle spěchali nahoru hasiči
Joyce a Hackley. Žebřík byl sice 36 stop dlouhý, ale
přece nedosahoval až k oknu, u kterého se nalezala
pí. Devinová. Tu bez dlouhého rozmýšlení postavil se
Joyce na nejvyšší příčel žebříku a mezitím co je
Hackey držel za nohy, chopil se obou dítek a hodil
je do náruče svých soudruhů. Na to zvedl do výše
pí. Davinovou a snesl ji po žebříku dolů. Mezitím po-
licie prošla celou budovu a všecky obyvatele poslala
na ochranné pavláčky, odkud se již snadno zachránili
Mechan
Starrsová
Arthur
Ed
Devinová
Campbell
Keenan
Joyce
Hackley
Davinův
York
8
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 28. září 1904: Schwambaum Moric, ruka-
vičkář, 48 roků, 839—II. Weger Hugo, býv. magistr-
písař, 34 roky, 12—I. Sittnerová Barbora, švadlena.
56 roků, 315—II. Teichová Aloisie, vdova po nájemc
dvora, 82 roky, 1450—II. Veselý Vilém, soukromník,
54 roky, 1638—II. Šťastný Jaroslav, syn továrního děi-
níka, 13 měs., 517—VII. — U Milosrdných se-
ster: Novotný Volfgang, kamenník, 45 roků. Humňa-
lová Josefa, manželka dělníka, 32 roky. — V choro-
binci: Malá Marie, vdova, 62 roky. — Ve vše-
obecné nemocnici: Bříza Josef, rolník, 48 roků
Jiránková Božena, dělnice, 29 roků. Korgerová Alžběta,
manželka čalouníka, 37 roků. Suchánek Josef, dělník
63 roky.
Weger Hugo
Sittnerová
Teichová
Vilém
Jaroslav
Josef
Bříza
Božena
Suchánek
Praha
Schwambaum Moric
Malá Marie
Korgerová Alžběta
9
article
Dne 29. září 1904: Humlova Filipina, dcera
služky, 21/2 roku, 504—I. Jílkova Helena, dcera pe-
kaře, 15 měs., 1034—I. Kadeřábková Anna, vdova po
hostinském, 38 roků, 987—II. Beckova Antonie, dcera
dělníka, 2 roky, 185—V. Němeček Josef, syn dělníka,
1 rok, 707—VII. Procházková Julie, manželka obchod-
níka, 26 roků, 410—VIII. Procházka František, syn
dílovedoucího, 10 dní, 410—VIII. — U Milosrd-
ných bratří: Riedl Ondřej, krejčí, 35 roků. — U
Milosrdných sester: Rychlý Jan, dělník, 72
roky. Křížková Kateřina, vdova po dělníku, 70 roků
Lebdušková Kateřina, vdova po obchodníku, 77 roků.
Režná Josefa, manželka nožíře, 62 roky. — Ve vše-
obecné nemocnici: Doskočil Josef, dlaždič, 46
roků. Bahnhausová Anna, manželka úřadníka, 33 roky.
Dubská Marie, vdova po nádenníku, 91 rok
Helena
I Kadeřábková
Anna
Beckův
V Němeček
Josef
Julie
František
Kateřina
Lebdušková
Marie
Humlův Filipina
Bahnhausová Anno
Antonia
U Milosrd
Riedl Ondřej
Rychlá Jan
10
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 5. října.
Odpoledne o půl 3. hod.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o třech aktech, s přede-
hrou a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal Eme-
rich Madách. Přeložili František Brábek a Jaroslav
Vrchlický. Hudbu složil František Picka. Režisér Jar
Kvapil. Dirigent František Picka.
Ve středu 5. října.
282. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Král
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
Eme
národní divadlo
11
article
MIGNO N.
Romantická opera o třech dějstvích. Složil A. Thomas.
Text napsali dle Goethova románu M. Carré a J. Bar-
bier. Přeložil J. Böhm. Dirigent Moric Anger. Režisér
Adolf Krössing.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
Složil
A Thomas
Goethův
M Carré
J bar
J Böhm
Anger
Krössing
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Poprvé.
Únos Sabinek.
Poprvé.
Žert o čtyřech jednáních. Napsali F. a P. ze Schön-
thanů. Přeložil Hanuš Cimr. Režisér Fr. Hlavaty.
Sabinka
Žert
Schön
Cimr
Hlavata
Praha
Francie
lidový divadlo
13
article
Ve středu 5. října.
14
article
(bliže Palackého
mostul.
Ve středu 5. října.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Jozy Hadrbolco vy.
ROSITTA.
Komická operetta o třech jednáních. Text dle C. de
Roddaze napsali Alfred Douane a Charles Adair. Pře-
ložil Vilém Táborský. Hudbu složil André Messager.
Režisér Josef Kubík.
Palacký
Roddaz
Douane
Adair
Táborský
Messager
Kubík
15
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradcch
Pištěkovo lidové divadlo vnehradcch
na Král
Král
Pištěkův lidový divadlo
17
article
Ve středu 5. října.
18
article
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po jedenácté:
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Hudbu
i slova napsal O. Faster.
Fraško
O Faster
19
article
Ano, šlechetný důstojník přemáhal své city vlastní
do té míry, že když mluvívaly o Reněovi, mluvíval o
něm jen slovy šetrnými a přátelskými.
Mluvívali o něm všichni často, neboť ani paní de
Riverolles ani dceruška její nyní — když měly v rukou
domněle pravdivý list Renéův — nevyhýbaly se již úzkost-
livě rozhovoru o synu a bratru svém.
Jacques Dauriol u příležitostí takých hleděl buditi
v nich, aby tím spíše ztišovala se bolest jejich z rozlou-
čeni, naději v návrat Renéův.
Slovy svými neustával pak kouzliti jim pro útěchu
obraz nejklidnější a nejkrásnější budoucnosti.
Riverolles
Renéův
Dauriol
20
article
Plukovník de Riverolles obdržel jednoho dne v Caři-
hradě z Paříže nenadále tento přípis:
Riverolles
Paříž
21
article
»Drahý generále !
22
article
Povýšení Vaše z plukovníka na generála jest dnes
Povýšení Vaše z plukovníka na generála jest dnes
hotovou věcí.
Jmenování Vaše generálem uveřejněno jest současně
s tímto dopisem mým v »Journalu Oficiel«.
Funkce své dosavadní v roztřídění vojenské služby
naší podržíte i na dále.
Vše jest tedy zakončeno k úplnému upokojení
našemu.
Dopisem není zajisté třeba psáti vám zatím více
Milejší mně bude, budu-li moci pověděti vám všech-
no ústně.
jej tč-
793 —
23
article
»René zrádcem ?... ne, ne, to nemůže být!«
A dodal:
»I vrahem skorem že se stal mladý, měkký hoch
ten? I sám že sebe usmrtil?... Nevěřím!«
Ale plukovník de Riverolles opáčil hlasem zcela
vážným a smutným:
»A přece jest tomu zúplna tak!... Milé dítě mé,
víte, že vás miluji upřímně; byl jsem vám povinen
pravdou, třeba že byla sebe krutější!... Pochopíte, že ne-
chtěl jsem, abyste vstoupil ve svazek rodiny mojí, dokud
jste nebyl o všem zpraven... Nechtěl jsem, abyste
mohl někdy říci, že jste byl oblouzen!«
A poctivý muž dodal:
»A nyní přemýšlejte: jest ještě čas pro vás, roz-
hodnouti se jinak. Jestliže v duši vaší existuje jen stín
rozpaku a váhání, zřekněte se záměru svého, pojati neteř
mou za choť.. Jen, prosím vás, zřekněte se opatrněa
šetrně, abyste neusmrtil nebohou Lauru naši ..
Vracím vám ale plnou svobodu! A nežádám do-
konce od vás, abyste se nějak omlouval! Jest to zcela
přirozené a jest to také legitimní právo vaše!
A věřte, i když zřeknete se úmyslu vstoupiti v toto
manželství, nebudu vás proto nijak méně milovati.«
Jacques Dauriol musil se přemáhati, aby vyslechl
tato slova plukovníkova až do konce.
Konečně ale přerušil — bolestně jsa dotčen — živě
pana de Riverolles.
», jak mi křivdíte, pane plukovníku, podkládaje
mi možnost takového rozhodnutí! Jak nehezky o mně
soudíte! Což vina Renéova padá na vás?
Zapronání nepřitel.
René
Riverolles
Laura
Dauriol
plukovník