ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 269ba0b0-71f2-11dc-8568-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 23 celkem · entity: person 79, place 19, org 9, work 6
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 275. ze dne 5. října 1904.
3 title
Různé zprávy.
4 article
— K afféře markýza de Casa Riera oznamuje se z Paříže: Markýz de Casa Riera vyslechnut byl těchto dnů vyšetřujícím soudcem Lydetem. Markýz vyličil mu obšírně posavadní svůj život, z něhož jsou pozoru- hodny následující momenty. Alexandro Vincenta Juan Mora y Riera udává, že narodil se v Barceloně roku 1823. Otec, jenž měl obchod se šperky, zemřel roku 1836, matka roku 1842. Později ujal se bohatý strýc Alexandra a jeho bratří Vincenta a Gonzala. Alex- andra dal strýc do koleje v Madridě, kdež vystudoval a stal se doktorem práv. Roku 1849 dostal se Alex- andro ke strýci do Paříže, jenž bydlil tehdáž v ulic Blanche, načež roku 1851 poslán do bankovního zá- vodu Frederik Herth Co. v Londýně. Vrátil se do Paříže teprve roku 1854, načež se stal společníkem madridského bankovního závodu Tapia, Bajo « Co Od roku 1875 bydlil Alexandro v Paříži u svého strýce v paláci v ulici de Berry. Markýz udal četné svědky. mezi nimiž i osobnosti velmi vážené, jež ho znaly ve všech fásích jeho života. V tomto výslechu bude po- kračováno a markýz odpoví na námitky svých protiv- níků a podá vysvětlení o podivném úmrtním listu, dle něhož Alexandro Riera zemřel r. 1878. Markýz bojoval prý tehdáž v řadách armády Karlistů a aby ušel rozsudku smrti, stavěl se mrtvým. Takto prý vznikl úmrtní list, na základě jehož protivníci jeho popírají totožnost jeho osoby. Tvrdí také, že mrtvolu pravého Alexandra Riery nalezli ve Španělsku a žádají, aby byla vykopána. V soudní budově vypravováno, že markýz má každoročně 65.000 franků důchodů, takže by jmění jeho páčilo se na 4—500 millinů. Markýz jest muž vysoké postavy, jenž chodi sic s holí, ale níkteral nevypadá stařecky sešle. Naopak, na osmdesátiletého zdá se být nápadně dobře konservován.
jít Casa Rier Alexandra Vincent Juan Gonzal Alex Frederik Paříž Barcelona Madrid Blanche Londýn Company jít Berra Španělsko Hertha Company Tapia Baja
5 article
= Elektricky nabitý dům. V jednom obytném domě v Ženevě událo se v posledních dnech několik podivných neštěstí, způsobených elektřinou. Prvn obětí byl pekař Charles Girool, jenž přinášel ráno pečivo. Podával pečivo mřížemi kuchyňského okna. pojednou však hrozně vykřikl, klesl v smrtelném zá- pasu k zemi a po několika minutách zemřel. Povo lána policie a vrátný chtěl věc vysvětlit. Strčil ruku oknem, ale také on sražen byl silnou elektrickou ranou. Podobně dálo se několika jiným osobám. které mu chtěly pomoci, takže se po delší dobu ne- mohly hnout. Majitelka domu chtěla telefonicky za- volati lékaře, ale utržila ránu tak prudkou, že po- zbyla vědomí. Služka pak, jež chtěla pustit z vodo- vodu vodu, utržila těžké popáleniny na prstech. Způsobem doposud nevysvětlitelným byl dům silně nabit elektřinou a proměněn takřka v obrovskou leydenskou láhev. Předpokládá se, že proud pocházel z městské dráhy anebo z osvětlovacích kabelů. = Loď utonula v přístavu. Z Cařihradu se ozna- muje: Minulý čtvrtek odplala odtud plachetní lod s velkým nákladem oliv. Mimo kapitána a posádku nalezala se na lodi i žena kapitánova s dvěma dětmi.
Girool Ženeva Cařihrad
6 article
Když se loď přibližovala již k přístavu Sigy, kde měla zakotviti, povstala náhle z jihozápadu prudká vichřice, která takřka v okamžiku odnesla několik střech pobřežních domů, vyvrátila mnoho stromu z kořene a způsobila bouřlivé vlny, jež vyvrhly mnoho loděk daleko na břeh a mnoho jich rozbily Při tom povstal i poplach a zmatek v městysi, nebot námořníků zmocnil se strach o jejich loďky a lodi jež jim poskytují výživy. Chvátali ke břehu, by bro- díce se ve vlnách, je spasili. Tu však viděli, že asi mořskou míli od břehu překotila se ona loď, překva- pená vichřicí a že její posádka zápasí o život s vl- nami. Nebylo času. Dvacet silných námořníků stáhlo rychle dvě velké loďky od břehu do moře a vzdoru- jíce vlnobití, doveslovali až k místu, kde se mezitím loď potopila. S velkým nebezpečím a namáháním vy- táhli z vody kapitána a pět mužů živých ještě, kdežto ostatní všichni utonuli ve vinách, které jejich mrtvoly bezpochyby vrhnou za několik dnů na břeh. Loď ne- bude možno vytáhnouti, neboť leží ve velké hloubce. Hlavní příčina neštěstí toho jest, že loď měla větší náklad než bezpečnost na moři dovoluje. Na to upo- zornil kapitán jejího majitele, ale ten z lakoty ne- dbal jeho rady. Kdyby se to stalo v jiném státě, byl by majitel lodi velmi přísně potrestán; ale zdesi toho nikdo nepovšimne, neboť v té příčině nejsou Turci o mnoho lepší než Řekové.
Siga Turek Řek
7 article
= Zhoubný požár. Hasiči a policie v Nov. Yorku se onehdy ráno vyznamenali při požáru, který vypukl v domě na 10. ave, a způsobil škody na 5000 doll. Zvláště se vyznamenali 2 hasiči od stříkačky č. 54 a 2 muži od žebříkového vozu č. 4. U jednoho okna IV. poschodí hořící budovy stála matka se dvěma dětmi a zoufale volala o pomoc. Mužstvo stříkačky a žebříkového vozu chvátalo ku pomoci, avšak mužstvo žebříkového vozu v tomto šlechetném zápase zvítězilo na vzdor tomu, že 36 stop dlouhý žebřík, který byl k budově postaven, byl přece jen ještě krátký. V domě bydlí 12 rodin a v přízemí nalezá se hostinec Daniela Mechana. Paní Starrsová, bytem na V. poschodí, zpo- zorovala požár a proto bez odkladu spěchala na echrannou pavláčku a volala o pomoc, načež jakýs muž alarmoval hasiče. Když se hasiči dostavili, byli již všichni obyvatelé domu v bezpečí, vyjma pí. De- vinovou a její dvě dítky, pětiletého Arthura a tříletého Edy. Paní Devinová s oběma hošíky stála u oknaa volala o pomoc, načež hasiči Campbell a Keenan bě- želi do sousedního domu a touto cestou hleděli se do- stati k ohrožené ženě a dětem. Mezitím byl přistaven k domu žebřík, po němž rychle spěchali nahoru hasiči Joyce a Hackley. Žebřík byl sice 36 stop dlouhý, ale přece nedosahoval až k oknu, u kterého se nalezala pí. Devinová. Tu bez dlouhého rozmýšlení postavil se Joyce na nejvyšší příčel žebříku a mezitím co je Hackey držel za nohy, chopil se obou dítek a hodil je do náruče svých soudruhů. Na to zvedl do výše pí. Davinovou a snesl ji po žebříku dolů. Mezitím po- licie prošla celou budovu a všecky obyvatele poslala na ochranné pavláčky, odkud se již snadno zachránili
Mechan Starrsová Arthur Ed Devinová Campbell Keenan Joyce Hackley Davinův York
8 article Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze Dne 28. září 1904: Schwambaum Moric, ruka- vičkář, 48 roků, 839—II. Weger Hugo, býv. magistr- písař, 34 roky, 12—I. Sittnerová Barbora, švadlena. 56 roků, 315—II. Teichová Aloisie, vdova po nájemc dvora, 82 roky, 1450—II. Veselý Vilém, soukromník, 54 roky, 1638—II. Šťastný Jaroslav, syn továrního děi- níka, 13 měs., 517—VII. — U Milosrdných se- ster: Novotný Volfgang, kamenník, 45 roků. Humňa- lová Josefa, manželka dělníka, 32 roky. — V choro- binci: Malá Marie, vdova, 62 roky. — Ve vše- obecné nemocnici: Bříza Josef, rolník, 48 roků Jiránková Božena, dělnice, 29 roků. Korgerová Alžběta, manželka čalouníka, 37 roků. Suchánek Josef, dělník 63 roky.
Weger Hugo Sittnerová Teichová Vilém Jaroslav Josef Bříza Božena Suchánek Praha Schwambaum Moric Malá Marie Korgerová Alžběta
9 article
Dne 29. září 1904: Humlova Filipina, dcera služky, 21/2 roku, 504—I. Jílkova Helena, dcera pe- kaře, 15 měs., 1034—I. Kadeřábková Anna, vdova po hostinském, 38 roků, 987—II. Beckova Antonie, dcera dělníka, 2 roky, 185—V. Němeček Josef, syn dělníka, 1 rok, 707—VII. Procházková Julie, manželka obchod- níka, 26 roků, 410—VIII. Procházka František, syn dílovedoucího, 10 dní, 410—VIII. — U Milosrd- ných bratří: Riedl Ondřej, krejčí, 35 roků. — U Milosrdných sester: Rychlý Jan, dělník, 72 roky. Křížková Kateřina, vdova po dělníku, 70 roků Lebdušková Kateřina, vdova po obchodníku, 77 roků. Režná Josefa, manželka nožíře, 62 roky. — Ve vše- obecné nemocnici: Doskočil Josef, dlaždič, 46 roků. Bahnhausová Anna, manželka úřadníka, 33 roky. Dubská Marie, vdova po nádenníku, 91 rok
Helena I Kadeřábková Anna Beckův V Němeček Josef Julie František Kateřina Lebdušková Marie Humlův Filipina Bahnhausová Anno Antonia U Milosrd Riedl Ondřej Rychlá Jan
10 article Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 5. října. Odpoledne o půl 3. hod. Tragedie člověka. Dramatická báseň výpravná o třech aktech, s přede- hrou a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal Eme- rich Madách. Přeložili František Brábek a Jaroslav Vrchlický. Hudbu složil František Picka. Režisér Jar Kvapil. Dirigent František Picka. Ve středu 5. října. 282. hra v předpl. (2. čtvrtka.)
Král Brábek Vrchlický Picek Kvapil Praha Maďarsko Eme národní divadlo
11 article
MIGNO N. Romantická opera o třech dějstvích. Složil A. Thomas. Text napsali dle Goethova románu M. Carré a J. Bar- bier. Přeložil J. Böhm. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 10. hod.
Složil A Thomas Goethův M Carré J bar J Böhm Anger Krössing
12 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. Poprvé. Únos Sabinek. Poprvé. Žert o čtyřech jednáních. Napsali F. a P. ze Schön- thanů. Přeložil Hanuš Cimr. Režisér Fr. Hlavaty.
Sabinka Žert Schön Cimr Hlavata Praha Francie lidový divadlo
13 article
Ve středu 5. října.
14 article
(bliže Palackého mostul. Ve středu 5. října. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Jozy Hadrbolco vy. ROSITTA. Komická operetta o třech jednáních. Text dle C. de Roddaze napsali Alfred Douane a Charles Adair. Pře- ložil Vilém Táborský. Hudbu složil André Messager. Režisér Josef Kubík.
Palacký Roddaz Douane Adair Táborský Messager Kubík
15 title
Aréna na Smíchově
Smíchov
16 article Pištěkovo lidové divadlo vnehradcch
Pištěkovo lidové divadlo vnehradcch na Král
Král Pištěkův lidový divadlo
17 article
Ve středu 5. října.
18 article
Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po jedenácté: Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Hudbu i slova napsal O. Faster.
Fraško O Faster
19 article
Ano, šlechetný důstojník přemáhal své city vlastní do té míry, že když mluvívaly o Reněovi, mluvíval o něm jen slovy šetrnými a přátelskými. Mluvívali o něm všichni často, neboť ani paní de Riverolles ani dceruška její nyní — když měly v rukou domněle pravdivý list Renéův — nevyhýbaly se již úzkost- livě rozhovoru o synu a bratru svém. Jacques Dauriol u příležitostí takých hleděl buditi v nich, aby tím spíše ztišovala se bolest jejich z rozlou- čeni, naději v návrat Renéův. Slovy svými neustával pak kouzliti jim pro útěchu obraz nejklidnější a nejkrásnější budoucnosti.
Riverolles Renéův Dauriol
20 article
Plukovník de Riverolles obdržel jednoho dne v Caři- hradě z Paříže nenadále tento přípis:
Riverolles Paříž
21 article
»Drahý generále !
22 article Povýšení Vaše z plukovníka na generála jest dnes
Povýšení Vaše z plukovníka na generála jest dnes hotovou věcí. Jmenování Vaše generálem uveřejněno jest současně s tímto dopisem mým v »Journalu Oficiel«. Funkce své dosavadní v roztřídění vojenské služby naší podržíte i na dále. Vše jest tedy zakončeno k úplnému upokojení našemu. Dopisem není zajisté třeba psáti vám zatím více Milejší mně bude, budu-li moci pověděti vám všech- no ústně. jej tč- 793 —
23 article
»René zrádcem ?... ne, ne, to nemůže být!« A dodal: »I vrahem skorem že se stal mladý, měkký hoch ten? I sám že sebe usmrtil?... Nevěřím!« Ale plukovník de Riverolles opáčil hlasem zcela vážným a smutným: »A přece jest tomu zúplna tak!... Milé dítě mé, víte, že vás miluji upřímně; byl jsem vám povinen pravdou, třeba že byla sebe krutější!... Pochopíte, že ne- chtěl jsem, abyste vstoupil ve svazek rodiny mojí, dokud jste nebyl o všem zpraven... Nechtěl jsem, abyste mohl někdy říci, že jste byl oblouzen!« A poctivý muž dodal: »A nyní přemýšlejte: jest ještě čas pro vás, roz- hodnouti se jinak. Jestliže v duši vaší existuje jen stín rozpaku a váhání, zřekněte se záměru svého, pojati neteř mou za choť.. Jen, prosím vás, zřekněte se opatrněa šetrně, abyste neusmrtil nebohou Lauru naši .. Vracím vám ale plnou svobodu! A nežádám do- konce od vás, abyste se nějak omlouval! Jest to zcela přirozené a jest to také legitimní právo vaše! A věřte, i když zřeknete se úmyslu vstoupiti v toto manželství, nebudu vás proto nijak méně milovati.« Jacques Dauriol musil se přemáhati, aby vyslechl tato slova plukovníkova až do konce. Konečně ale přerušil — bolestně jsa dotčen — živě pana de Riverolles. », jak mi křivdíte, pane plukovníku, podkládaje mi možnost takového rozhodnutí! Jak nehezky o mně soudíte! Což vina Renéova padá na vás? Zapronání nepřitel.
René Riverolles Laura Dauriol plukovník