1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní llety
přodpláci se
v Praze v administ
n: .: . sK-
s dvoji donáš ko
naie: : . . ?k nh
ve fllálkáchí
na maěslo.
Praha
5
article
Foštou, 2 K oi
Foštou, 2 K oi
rita: : : . ko
měso drojí zásíl ko
ita::::
Telefon „Národních Listů“.
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovor
ezpedice
neziměstské 1061. — Administrace,
obchodní tiskárna 1052.
6
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Všepoláci a maloruská universita v Haliči.
Ze Lvova, 2. ledna. Všepoláci zahájií
„Národními Listy“ ohlášenou akci proti rusín-
ské universitě, kteroužto akci spojují s agi.
tací pro volby do obecního zastupitelstva
lvovského, jež konati se budou 16. ledna. N
schůzi Všepoláků, předevčírem konané, mi-
vil předseda všepolské strany Gradski, uni-
versitní profesor, velmi prudce, pravě, že no-
vé obecní zastupitelstvo musí se prohlásiti pro
boj o lvovskou universitu a že nemůže-ii se
tato věc spořádati parlamentem, Všepolác
dovedou ji spořádati jiným způsobem. Ovšen
by se potom mohla státi věc, jaká se udála-
Inšpruku. (Tam rozbili němečtí nacionálov
budovu vlašské právnické fakutly, sbourali
srovnali se zemí.) „Musíme,“ končil Gradsl
svou řeč, „zúčastniti se každé schůze, aby-
chom tam působili na veřejné mínění ve smy-
slu obnovení polského rázu Lvova.“ Ve ste-
ném smyslu mluvili bývalý ministr železniční
býv. předseda Kola polského, universitní pro-
fesor Glabiňski a profesor university dr
Chlamtacz. Přijata resoluce, ve které se
praví, že obecní volby konati se musí za he-
sla, že nutno hájiti polský ráz hlav-
ního města a jeho university. Pro-
testuje se proti tomu, že runinská universita.
nebo zatímní vysoká škola ruzínská dána byla
do Lvova. Kolo polské vyzývá se, aby ze-
vrubně prohlédlo znění císařova listu, který
bude vydán o universitní záležitosti.
Halič
Lvov
univerzita doktor Chlamtacz
7
article
Přípravy pro nové obchodní smlouvy.
Z Vídně, 2. ledna. „N. F. P.“ telegrafuji
z Pešti, že jak v obchodním, tak zemědělském
ministerstvu, jak v průmyslu, tak zemědělství
konají se horlivé přípravy pro nov
obchodní smlouvy. Ve zprávě jmeno-
vaného listu se praví, že změny, které se sta-
nou po stránce hospodářsko-politické, nebu-
dou valné a že v Uhrách pokládají za
věc vyloučenou, aby nyněiší cla
agrární byla snížena, nebo aby se
dovolil dovoz živého dobytka ze států bal-
kánských. Prvá věc, která doznati může změ-
ny. je zaopatřování říše másem, avšak do-
vozživého dobytka považuje se
za vyloučený. Jde jenom o to, má-li býti
trváno na dosavadním svstému kontingentním
a bude-li setrváno na něm, z da-li nem
býti zvýšen kontinýent doveze-
néhomasa. Druhá věc, ve které se pova-
žuje změna za možnou, je při reaktivování tak
zvaného mleciho řízení. Ale i proti obě-
ma těmto změnám ohlašuje se prudký od-
por agrárníku
Uherský minísterský předseda ve Vídni.
Z Vídně, 2. ledna. „Fremdenbl.““ ozna-
muje z Pešti, že ministerský předseda L-
kacs jede do Vídně, aby panovníkovi refe-
roval o situaci, nejspiše také o demisi do-
savadního ministra práv Székely
ho a podá návrh na jmenování jeho ná
stupce. Dle téhož listu stane se jím místo-
předseda sněmovny magnátů Vavrik. Dosa
vadní ministr dr. Székely nebyl včera při gra-
tulaci vládních poslanců, konané u minister-
ského předsedy. Řízení ministerstva justice
převzal zatímně první státní tajemník Töry
jenž odmítl portefeuille, stejně jako býv. ml-
nistr práv Plosz, tento pro vysoký věk.
„Fremdenbl.“ oznamuje dále, že 15 poslanců
vystoupí z vládní strany a že hlaso-
vání o volební reformě nebude prohlášeno za
věc vládní strany, aby se oposici ve vládn
straně umožnilo zůstati v ní.
Székely
Vavrik
Vídeň
Pešť
Uhry
Lkacs
9
article
Volební reforma v Uhrách.
Z Peští, 2. ledna. Ministerský předsed
šl. Lukacs prohlásil včera v klubu národn
strany práce, že na základě nové předlohy
o nové reformě volební zvýší se počet voličí
ve skutečnosti na číslici, přesahující 2 miliony
ačkoliv statistika uvádí pouze asi 1,900.000
voličů.
Parlamentní stráž v uherské sněmtovně.
Z Peští, 2. ledna. Pariamentní stráž, kteri
bude vojensky organisována, bude ustavena
příštího týdne. Velitelem jejím bude jmenovár
kandidát, kterého uzná za vhodného nejen
presidium poslanecké sněmovny, nýbrž tako
ministr honvédů, který bude velitele parla-
mentní stráže jmenovati.
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
10
article
Sčítání lídu v Rumunsku.
Z Eukurešti, 1. ledna. (K. k.) Dnes bylo skon
čeno sčítání lidu. Ředštel úřadu statistického vy
konal sčítání též v paláci královském
Pohřeb bývalého rumunského ministra Hareta
Z Bukureští, 1. ledna. (K. k.) Dnes konals
pohřeb bývalého minístra Hareta, kterého se zu
častnil též dědičný princ. Veliký zástup lidu tvoři
na celé cestě až ke hřbitovu špalir. Všecka školni
mládež, vedena učitelstvem, ubirala se kolem rakve
a prokázala takto zesnulému poslední poctu.
Zastupitelská kríse ve Španělsku.
Z Paříže, 2. ledna. (K. k.) Jak sdělují listy
z Madridu, uveřejňuje „Epocha“ list vůdee kon-
servativců Maury, svěděicí bývalým předsedům
senátu a sněmovny poslanecké Azcaragovi a Da-
tovi, v němž si stěžuje, že král opomenul před ře-
šením krise kabínetní jeho se otázkati. Maura dále
prohlašuje, že finanční nepořádek, způsobený ne-
blahou správou liberálů, a blahovůle vlády k re-
publikánům jsou velkým nebezpečím pro monar-
chii. Dosud vzdali se mandátů 92 k on-
servativní poslanci a senátoři, mez
těmito několik jmenovaných doživotně. Soudí se
že všichni konservativní členo ve
parlamentu, též konservativni čle-
nové generálních a obecních rad bu-
dou následovati příkladu toho to.
Jednání o irské samosprávě v anglické
Maur
Rumunsko
Eukurešť
Bukurešť
Španělsko
Paříž
Madrid
senát
12
article
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Dolní sněmovn
rokovala dnes o homerulebill. Unicni sti
ký dodatečný navrh, dle ktereho za-
kon nemá platiti pro Ulster, byl pe
čilé debatě 294 hlasy proti 197 zamít-
nu t. Za debaty prohlásil Bonar Law, že bude-l
předloha zemi podána, a jí zchválena, nebude nijal
povzbusovati odpor Ulsteru. Jeslliže by však by
učiněn pokus, zákon tento obyvatelstvu ulster-
skému vnutiti, pokud soudí, že předloha jest na-
mířena, proti přáním Velké Britanie, pak by je
jejich odpor podporoval.
Ruští vyzvědačí.
Ze Lvova, 2. ledna. Zdejší listy tvrdí, ž
ve zdejších vězeních jsou 42 rušt
vyzvědači. Všichni zatčení náleží třem
velkým vyzvědačským organisacím. Mezi za-
tčenými jsou baronka Nora Hofmanov.
ruský duchovní Sandovič a železniční
úřadník Pišťol.
Zmatky v Persií.
Z Urmie, I. ledna. (Spb. Ag) V tureckém p
hraničním území došlo mezi několika sty Kurdů
pak stoupenci Turecka a Persie k bojí, j e na
trval tři dny.
Z Tavrizu, 2. ledna. (P. t. ag.) Již po několik
dní obléhá obyvatelstvo tele gr a fní
úřad a žádá stále v telegramech vlá-
du, aby Bachťaři byli z Teheranu od-
straněni. Vláda nedbá na tyto telegramy.
houževnaté pověsti se tvrdí, že kočovné ki me
ny, jichž je asi 15.000 mužů, chystají se
ku pochodu do Teheranu, aby Bachta-
ry zapudily. Včera požádalo obyvatelstvo te-
legraficky ruské vyslanectví v Tehera-
Law
Nora
Hofmanov
Bachťar
Londýn
Ulster
Velká Británie
Lvov
Persie
Turecko
Bachta
Teher
14
article
Jně, sby dostalo se mu plné skěsí svobody ve př-
čině Bachtarů. Chán v Mak u telegrafoval kabi-
netu v Teheraně,že se přidal ke kme n ům,
povstavším proti Bachťarům a že ne-
uposlechne již rozkazů Bachťar ů,
Saudžbulagu bude za pontoci amerických učltel
otevřena německá škola.
čínská půjčka.
Z Pekina, 1. ledna. (K. k.) Preliminárn
smlouva dnes uzavřená stanoví různé hody
zamýšlené půjčky šestí mocno st
25 mil. liber sterlinků. Půjčka jest zajištěna
daní ze soli a uzavřena na 40 let. Umořován
počne r. 1919. Čína obdrží 69% pod prode n
cepu.
Mak
Pekina
Čína
Bachťar ů
15
title
Jednání o mír a povšechná
17
article
Proč dělá Turesko průtah
Sl. Z Bělchradu, 1. ledna. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. L.“) Na moji olázku, číra se dají objas
niti a vysvětliti průtahy, jež Turecko stále
dělá na mírové konferenci, odpověděl mi srb-
ský ministr: Turecko doufá s tál e, ž
zatím vší silou propukne spor ra-
kousko-srbský na jedné sltraně
konílikt rumunsko-bulharský na
druhé straně, Turecko pak že z to-
ho valně bude těžiti. Ale v fě přícin-
se klame a bude úplně zklamáno.
Turecké protinávrhy a stanovisko spojeneá.
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Reuterov
kancelář se dovídá, že Turci ve svých modi
fikovaných protinávrzích, které byl-
podány písemně, navrhli
1. Odstoupení území západn-
od Drinopole.
2. Albanie má dostati auton
mii. Otázky pohraniční a politická organi-
sace mají býti zůstaveny velmoce m.
3. Ve příčiě vilajetu drino plol-
ského navrhuje Turecko vyjednáva
s Bulharskem o úpravě hranic tu-
recko-bulharských. Spojenci trva-
lina projednávání celkovém, k če-
muž lurečtí delegáti konečně dali souhlas.
Turek
Bělchrad
Turecko
Londýn
Drinopol
Albánie
Bulharsko
18
article
4. Ve příčině Krety mají mo cno st
býti otázány. Spojenci chtějí se sam
obrátiti na nocnosti, ořejí si však, aby T..
recko napřed vzdalo se všec
práv na o strov
5. Egejské ostrovy jsou Turky po-
važovány za příslušící k Malé Asii a nemo-
hou tedy býti odstoupeny. Sp-
jenci trvají na odstoupení. V dis-
kusi o Drinopoli prohlánili balkánští de-
legáti, že nějaký všeobecný ústupek ve příči-
ně úpravy hranic nepostačuje, a že T u re-
cko musí písemně stanoviti po-
hraniční čáru. Rešid paša vyžádá si ve
příčině tohoto bodu v Cařihradu nové in-
strukce. V pátek bude nepochybně konfe-
renci předložena mapa s pohraniční čarou
Turky navrženou.
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Jak se Reu
terova kancelář dovídá, zahájil Reši d paš.
své prohlěšení oznámením, že, aby se nemaři
čas, jest autorisován sděliti, že Turec k
jest ochotno povoliti, aby jíst
otázky, které nemohou býti vyřízeny be
jeho souhlasu, byly předloženy mo-
nostem k rozhodnutí. Na to přečet
návrhy, jejichž poslední bod stanoví, že
tvoří nedilný celek.
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Jak Reuta-
rova kancelář dodatečně sděluje, souhla
sili spojenci s tureckými návr hy
v příčině Alblánska.
Přípravy na další boj-
Z Bělehradu, 2. ledna. („N. F. P.“) Je
chystána schůzka ministerského předsedy Pa-
šiče s bulharským ministerským předsedou
Gešovem nejspíše v Niši pro případ, ze by tu-
rečtí delegáti neučinili žádného uspokojivého
návrhu. Na schůzce té má se připraviti do-
hoda stran obnovení boje.
Kret
Turek
jítlegát
Reo
Reš
Reuta
T u re
Cařihrad
Londýn
Turec
Bělehrad
Niš
19
article
Smířlivější mluva tureckých delegátá.
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) „Reutero a
kancelář“ sděluje: Dnešní schůze mírové kon-
ference charakterisuje se v celku tim, že mluva
delegátů ottomanských byla mnohem s míř-
livější. Pokud jde o požadavky ve příčině
ostrovů Egejských, Turci pravili, že
Turecko jest ochotno vyjednávati s ve
mocemi o otázkách, které se jich týkají
Když delegáti balkánští se tázali, co míní Tu-
recko otázkami těmi, Turci odpověděli, ze
týkají se relorem, ktere by tam měly
býti zavedeny. V kruzích delegátů bal-
kánských vyvolává to dojem, že tyto t. z
relormy znamenají asi jakous
autonomii pro ony ostrovy, ačkol
není pravděnepodobný kompromis, a to v to
smyslu, že by některé o strovy mohi l
býti Recku odstoupeny, kdežt
ostatní by zůstaly tureckými
V kruzích delegátů palkánských byla vyslo-
vena spokojenost s výsledky dnešní schůze
Z Londýna, 1. ledna. (Pův. tel. „Nár. L.
Konečně slušná sehůze prospěs
né práce, první vážný výsledek
Turci přistoupili na to, že postoupí s po
jencům celé evropské Turecko
kromě Albánie na západ od nynějšícl
hranic vilajetu drinopolského. Nemluví seji
o nezávislé Makedonii pod suverenitou sultá-
novou. S druhé strhny nabídku Turecka, v -
jednávati přímo s Bulharskem
úpravu hranic vilajetu drinopolského, poskytl
dru. Danevu příležitost, prohlásit
onergicky jednotu balkánskéh
svaz n. Konečně spojenci připustili inter-
venci velmocí v záležitosti Al-
bánska, prohlašujíce, že se s nimi chtějí do-
hodnouti o úpravě hranic a statutu Albánie
Pokud jde o turecké odmítnuti v otázce
ostrovů v Eáejském moři a Kréty
převládá dojem, že se všechno urovná v při-
štích rozhovorech. Výsledek dnešní schůze
opravňnje k optimismu.
Coudurier.
Turek
Danevo
Al
Londýn
Turecko
Albánie
Makedonie
Bulharsko
Kréta
20
article
Spor rakousko-srbský.
St. Z Bělehradu, 1. ledna. (Zvl. telegr. zer
„Nár. L.) člen kabinetu prohlásil dnes mluvo
se mnou o nynějším stavu rakousko-srbsk eho
vyjednávání: Ustoupivše od svého stanoviska
v příčině východu na Jaderské moře, máme
důvěrnou nadčji, že Rakousko-U he
sko projeví nám tím více ochot-
při vymezování hranic příštíní
Albánska a že nebude ohtiti, aby dotčeny
byly naše nejživotnější zájmy. Věřím ostatně
že i tato otázka vyřízena bud
smírně, ač se nikterak netajím obavou, že
bude nutno překonati značné obtíze.
Návrby o hranících příštiho Albánska.
Z Londýna, 2. ledna. „Pall Mall Gazette
oznamuje: První srbský delegát Novakovic
odevzdal v pondeli Greyovi jměnem balkán-
ských států mapu, na které jsou vy-
značeny hranice budoucí autona-
mní Albanie. Podle mapy té ponechal by
se Albánsku jenom pruh z emě u Jader-
skěho moře. Grevovi odevzdána ješte
druhá mapa, do které nakreslilo Rusko
své návrhy o hranicích Albanie
Podle ruských návrhů byla by Al-
banie větší, než navrhly balkánské státv.
avšak nebyla by stále ještě tak velká, jak i
navrhuje ve své mapě Rakousko, před ně-
kolika dny Greyovi odevzdané. Ruský ná-
vrhje vlastně kompromisem mez
malým pásem, které navrhují spojené státy
balkánské a mezi Velkoalbánskem
ktere doporučujc Rakousko. J
možno, že bude vyslána evropská komi-
se, aby na místě samém vyšetřila, jaká na-
rodnost v určitých městech a krajinách je ve
většině.
Novakův
Grey
Bělehrad
Rakousko
Londýn
Albánie
Rusko
Mall Gazette
den Grey
21
article
V drobném prodlejln
a s
ranni čisle o obé . . a sh
vočorní
Ve flištkáchi na venkov
anní cislo . . . .
večerní . . . . . . . . sh
lnseráty
plati se hoko vs Bapřsa.
edpisen s pjin
Tem aachéve so te
rodakce, tiekárna a espedles
Národnich Llstt
Rukopiay se novrasesjl.
Bapřsa
Llstt
22
article
Jednání mezi Srbskem a Bulharskem.
Jednání mezi Srbskem a Bulharskem.
Z Bělehradu, 2. ledna. Srbský vyslanec
v Soliji dr. Spalajkovič sem přibyl a mel
dlouhou konferenci s Pašičem. Dle dosle-
chu dostavil se dr. Spalajkovič do Běle-
hradu proto, aby zjedoal si nové instrukce
příčině nevyřízených dosud sporných záleži-
tostí mezi Srbskem a Bulharskem.
Zádušní bohoslužba za pedlé bojovniky
balkeánské.
Z Bělehradu, 1. ledna. (K. k.) K návrha
srbského metropolity — návrh tento byl krá-
lem Petrem schválen — bude se 11. lodna
n. k. ve všech kostelích a klášterech v Srb-
sku a v dobytém území sloužiti slavne
rekvíem za bojovníky, kteří padli v nynějří
zrbsko-turecké válce.
doktor
Spalajkovič
Pašič
Petro
Srb
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Běla
23
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Boje před Skadren.
24
article
Z Cařihradu, 2. ledna. (K. k.) Listy sděluií
nový úspěch vojsla tureckého ve Skadru.
Černohorci musili prý s velkými
ztrátamí, zanechavše dvě děla,
ustoupiti. Turci zajali prý 300 Černohorců.
Na straně Turků byli 3 muži usmrceni a 45 ra-
něno.
Příhoda v Dračí.
Z Bělehradu, 1. ledna. (K. k.) [Z úřadního
srbského pramene.] Srbská vláda dověděvši
se na základě zprávy „Agenzia Stefani“ o pří-
hodě v Drači, ihned vyzvala srbské úřady.
aby zaslaly podrobnou zprávu. Zdá se, že pří-
hoda nebude míti nepříjemných následk .
Černohorec
Turek
Příhoda
Stefan
Cařihrad
Bělehrad
Drač
25
title
Politická hlídka.
26
article
Vláda hr. Stirgkha odstoupio
Vláda hr. Stirgkha odstoupio
„Bohemia“ má dnes parlamentární předpo-
vědi pro rol 1913, sepsané okobností, znalou zl-
vota politického a paslamentárního. Tato osobnoet
na prvém místě předpovídá, že vláda hr. Stärgikeil
odstouní —prý snad o velkonocích — půněvade
oční nodth ztěžuje ministerskému předsedovr čin-
nost, ale také proto, že hr. Stlrglh má v parl-
mentě mnoho odpůrců i ve stranách větsinových.
Na slození nové vlády — prorokuje nežnámý
dávetnik „Pohemie“ dále — by nejvíce účjakovel
zdar česko-nčmocké dorozumivací alce v král. č-
ském. třeba by se uskutečnilo jen dorouměnt e-
stečné, a proto si důvěrník „Bohemie“ přeje, b
se dorozunění to, očekávané a žádané všemi ná-
rody říše, slnutečně zdařilo
„Bohemia“ výslovně zůstavíla svéniu věklei
zodpovědnost za jeho proroctví o brzkém pádu ns-
nejší vlády; za projev naděje ve zdar doro zumani
mu zodpovědnost zůstavila — nlčky!
Bohemia
27
article
Rozpusťte sněm království Českéhol
Tento požadavek dává dnes do veřejnosti „če-
ské Slovo“, a to na podnět opravdu překva pujíci
jako souhlasný požadavek českého národního so-
ctála a německého agrárníka.
Autor dnešní stati „Čes. Slova“ totiž vykládá.
že i němečlí poslanci jsou přesvěděeni, že němocli
obstrukce na sněmě českém je neudržitelna, ž
všal většina německých poslanců nemá odvahy
veřejně říci, o čem je přesvědčena. Zvláště ně-
mečtí agrárníci, sděluje „č. S.“ blásají odpor proli
ebstrukčnímu velení Tittova třebenického Volks-
ratu a chtějí se z něho vyprostiti rozpuštěním sně-
mu a novými volbami.
K těmto svým informacím připojuje národně-
sociální denník projev svého souhlasu s požadav-
kem rozpuštění sněmu, a to proto, že by v novám
sněmě mohla býti dorozumivací akce znovu zahá-
jena úplně od začátku a na základech zcela no-
vých, při čemž by se v prvé řadě jednalo o zave-
dení všeobecného práva hlasovacího pro sněm.
čímž by i na české straně umožněna byla součin-
nost všech politických směrů při tak velkém a zod-
povědném díle budoucnosti, jakým je česko-ně-
mecké dorozumění
Tittův
Volks
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O životě, nemoci a smrti Jaroslava
Vrchlického.
Bezprostředně před smrti Jaroslava Vrchlické-
ho, a pochopitelně ve dnech všeobecného smutku
po skonu velikého básníka v září minulého roku
1912, vyskytlo se v časopisech množství zpráv,
částečně i kusých a zmatených informací z kruho
laických o průběhu jeho trapné a nade vše po-
mýšlení bolestné choroby, která jej poutala n
lážko s malými přestávkami plné čtyři roky, io
přičinách smrti, takže možno jen vitati podrobný
vědecký chorobopis z péra ošetřujícího lékaře
Vrchlického, prof. dna. Pelnáře, který přednesen
byl pro lékařské odborníky na jedné z listopado-
vých schůzí „Spolku českých lékařů“, a minuly
měsíc vyšel tiskem v odborném listě lékařském.
[Viz „Časopis českých lékařů“, roč. L.I., č. 50.) .
Proí. Pelnář byl ošetřujícím lékařem Jarosl.
Vrchlického jako zástupce prof. Thomayera o
r. 1898, od prvního záchvatu mrtvice, který přepadl
básníka v srpnu onoho roku, až do jeho skonu,
kdy jej několikrát navštívil na lůžku smrtelné
v Domažlicích. Svůj chorobopis doprovodil prol.
Pelnář poznámkou, v níž správně podotkl, že po-
važuje za potřebu kulturního pořádlcu v našem
národním životě, aby o nemoci Vrchlického za-
chován byl spořádaný vědecký chorobopis.
Předesílá stručný nástín života Vrchlického se
stanoviska pozorování lékařského, v němž mim
jiné se praví-
„Jaroslav Vrchlický, narozen r. 1853., trpěl o
r. 1908 — tedy od svého 55. roku do r. 1912, do
svého 59. roku hrubými následky opětovanýeh
Jaroslav
Vrchlický
profesor
Pelnář
Jarosl
Thomayer
Domažlice
spolek český lékař
29
article
thrombos (zahacení, t. j. arážení se krve chorob-
né) cév, poslední dva roky kromě toho velílou
slykosurií (oukernatost moče) a zemřel v komatu
[ve mdlobném spánku) 9. září 1912. Byl vždy slabši,
útlejší, ale nestonával v letech mužných. Od ji-
nošství až do nemoci pxtensivač a intensivně du-
ševně pracoval, do 25 let často v noci, pozděj
skoro vesměs ve dne. Dostatečně spával. Vždy by
slabým a vybíravým jedlkem, rád míval ostřejs
nějakou lahůdku. Kouřil cigarety od mládí, k
čtyřicítky a po ní do padesátky až i 80 kusů den-
ně. Kávy zvlášť mnoho nepil. Rád pil pivo, a t
5—6 sklenic denně jako pravidelnou dávku.T
a tam nějakou láhev vína. Po padesátce meno
kouřil a za to si oblíbil sladké pokroutky, jicha
požival značné množství. Nikdy nšc u něho nesvěd-
čilo pro přestálou lues (přijici.
Okolo čtyřicitky po velikém rozčílení, mě
záchvat těžkých mdlob, které bo překvapily n
procházce a pak ještě dvakrát v menší ms .
t 5
30
article
Okolo padesátky měl v moči značné manož-
ství bálkoviny. V r. 1903 v létě v Slatiňa nech
jednoho rána byl stižen nevoli, skoro mdlobou
zvracením, po chvilce se vzpamatoval, týden měl
bolení hlavy. Dne 3. října 1903 konstatoval prol
Deyl kornatění sitnicových cév. Od té doby cti
Jaroslav Vrchlioký tu a tam záchvaty, keteré ho
již neopouštěly. (Sám o tom psal dru. Jensenovi
tajemníkovi Nobelovy nadace, švédskému spi-
sovateli a kritikovi, jenž o básnickém díle
Vrchlického napsal podrobnou studii, do štok-
holmu.) Pozvolna nastávaly tölesné i duševní
změny. Mival skličené, až zoufalé nápady, mlu-
víval i o katastrofě. Mezi poslednímní rukopisy
jeho (před prvním záchvatem mrtvice 17. srpna
r. 1908), třeně před katastrolou, je báseň „Da-
moklův meč“, vyšlá ve sbírce téhož názvu nedáv-
no páčí bratra zesnulého básníka prof. B. Fridy
(v „Souborném vydání spisů Vrchlického“, u Ott
V básni té stězuje si, že Damollův meč „nade
mnou vísí v noci, ve dne, svůj obousečný br
stokrát zvedne v mé dumy i v můj tichý cit...
Deyl
Vrchlioký
Jensen
Vrchlický
Ott
Damollův
Nobelův nadace
31
article
Na chvíli zdá se mi, že mizí kams v dálku, do-
hledu jiz cizí, však rázem, než se naději, jest konee
klamných nadějí“. Básntk je pronásledován lísni.
vými obavapi, a péro se mnu chvěje strachem, že
nedopiši poslední svou sloku, že zasáhne mne
lačném tygra skoku,“... a t. d
A snad jíž v nejbližších hodinách po tom, kdy
dopsal tuto sloku, přišla obávaná a předvídaná ka-
tastrofa. Dr. Pelnář, popisuje pak podrobně celý
průběh vleklé a trapné nemoci, jak ji po plná
čtyři léta sledoval, a ličí, jak zvláštním způsobem
byla porušena jeho inteligence. Prvé týdny se hro-
zil nemožnosti čisti a tvotiti. (Vzdyť já jen ve-
getuji — jen jím — jsem blbr) Pak ztrácel zájem n
zovním světě a dal se k němu jen na chvíli zev-
ním nárazem probuditi. Stále víe a více se zabý-
val svými bolestmi a stále víc jako soustředění
kruhy se omezoval zájem o ostatní. Soudnost jeho
o zevním světě byla stále vtipná, s nádechem do-
brotivého humoru, často velmi břitká a vždy pří-
padná. Tento ráz byl zachován až do smrti. Stále
se kruhy zúžovaly a zároveň stoupala apathiea
jediná touha po klidu tělesném i duševním. Kromě
akutních popsaných záchvatů nikdy nebylo u něho
příznaků rozvratu duševního, žádné dětinštění, an
morální defekty, ani osthetické defekty, žádné zá-
chvaty křečovitého pláče ani smíchu. Nezapominal
svých přátel, známých, těšil se každým projevem
lásky a úety — ale čím dál tím více se uzavíral
zevním syětským starosten a nomoc a strach pře
nevyléčitelností trapných bolestí vyplňovaly obsah
jeho vědomí. Podrobnou dlagnosu shrnul lékař
úsudek, že Jar. Vrchlický nebyl paralytik
jak tu a tam se tvrdilo. Také dv. rada prok. dr.
doktor
Pelnář
Vrchlický
32
article
Hlava, který společně a drem. Spilkou vykonal pitvu
po smrti básníkově, potvrdil úplně tuto diugnosu.
Od prvniho veliého záchvatu mrivíce v srpn
1908, polračuje dále prof. Pelnář ve svám ličení
byla u Vrchlického porušena schopnoste psaní,
mohl psáti, ale poněvadž nemohl nupsané čísti-
tudiž kontrolovati, přepisoval se (paragrafic), vy-
nechával písmeny i slabiky, přesmykoval. Poně-
vadž dosti často v této době psal různá věnováni
podpisy, upomínky, poznamenávám to zvlástě, že
tyto chyby v psaní nejsou projevém rozvratu inte-
ligence, jak tomu bývá u paralytiká. — V době
svě němoci napsal i několik bůsní, které budou
uveřejněny i s datem
„O lécení — tak koncí svůj chorobopis pr l
Pelnář — je smutno promluviti. Všechno jsme
zkusili, spousty domácích prosiředků se vystři-
daly: snažili jsme se aspoň týravé bolestí Mistru
zapuditi, ale vše to byl marný zápas. A Vrchlický
s nekonečnou vděčností kvitoval každou radu
každé slovo útěchy, až nám bývalo trapno. Velik.
byla Jeho sláva — nesmírné JJeho utrpeníí
E. Ad.
sao
Spilka
profesor
Pelnář
Vrchlický
33
article
Hudba.
Hudba.
Smetanovo „Z mého života“ v římě.
Z Řím a, 30. prosince.
V prvém koncertě zdejšího nového spolku pr
ěstování komorni hudby (Societů del Quartetto
in Roma) představilo se dne 27. prosince poprvé
hudebnímu římskému publiku z kruhů domácích
cizineckých mladistvé kvartetní sdružení, v něm
hrají pp. Rosario Scalero (prim), Gioacchino Fanelli
(secund). Giuseppe Alessandri (viola) a Dante
Serra (cello). Byl to zkušební koncert, pořádaný
v útulném malém sále římské Společnosti archi-
tektů a inženýrů ve starobylém Palazzo Sabini
ulici „delle Muratte“ k němuž přístup měli pouze
sezvaní hosté. Ti sledovali napjatě jeho průběh a
neskrblili po jednotlivých číslech upřímnou, vsktut-
ku oprávněnou pochvslou
Smetanův
Scalero
Fanelli
Alessandri
Dante Serra
Řím
Sabini ulice
Societ del Quartetto in Romo
34
article
Po Boethovenově kvartetu op. 18. (č. 5.), se-
hraném s neobyčejným zdarem a velmi vkusně, po
náladovém „andantinu“ z kvarletta Debussyho č.
1. a scherzu“ z Borodinova č. 2. došlo po krátké
přestávce na Smetanovu životní konfesi v E-moll,
jež většině přítomných byla jistě novinkou. Tiště-
ný program soknámii před tím krátce s životopinem
našeho skladatele, upozornil na výslovně nacionální
ráz jeho hudby a načrtl známý obsah všech čtyř
vět. Skladba sama podmanila si pak všechny při-
tomné úplně, o což ovšem nemalou zásluhu si zí-
skali sami interpreti, kteří nejen že uznali za vhod-
no představiti se svému publiku vedle Beethove-
nova i dílem našeho velikého mistra, nýbrž zhostili
se též obtížné jeho reprodukce způsobem mile pře-
kvapujícím. Bylo mi, jedinému Čechu mezi příto-
mnými, zvláštním potěšením a požitkem, prožít
zase obsah našeho komorního veledíla bez jediné-
ho rušivého momentu, bez setření jeho vrácných
národnostních znaků, v podání zřejmě nejen tech-
nicky, nýbrž i obsahově velmi dokonalém a citově
hluboce prožitém. Z celého večera bylo patrno, že
nové sdružení vzlyčuje nová cíle hudebnímu životu
římskému, jenž (chci-li být upřímným) proti naše-
mu a proti severskému vábec má mnohé, co třebn
dohánět. Byl spolu důkazem, jak volně sice, za t
však tím úspěšněji razí si cestu v širý svět umění
Smetanovo. V době nejbližší, na třetím koncertu
„Kvartetní římské společnosti“ hrán bude týmiž
umělci Dvořákův op. 105. v sousedství Mo-
zarta (č. 7.) a Verdiho (E-moll). Česká hudební
veřejnost
přijme zajisté ráda tuto krátkou zprávu
ciziny.
Dr. Jan Morável.
Boethovenův
Debussy
Borodinův
Smetanův
Čech
Dvořákův
Verdi
doktor
Morável
Emoll
Emoll