2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. ledna 1901.
5
article
dožil. Pokud se týče vzdání se slova, je pravdou.
kterou jsem nepopíral, že na dra. Baxu byl
voláno, ale tvrdím, že toto vyrušování nebylo
rozhodně takové, aby bylo nutno vzdáti se
slova a že užil p. dr. Baxa volání toho jen z
záminku, aby vyvolal nějaký bouřlivý výstup.
Vzdyť viděl jsem v jiných městech — na př.
v Kolině — jak byl p. dr. Baxa vyrušován,
ale slova se proto přece nevzdal. V Nymburce
byl ale velice nedůtklivým; viděl ten veliký
úspěch dra. Fořta a citil své osamocení a proto
doufal při tomto vzdání se slova, že několik těch
národních sociálů, kteří ho uvítali, bude žádatj
aby mluvil dále, čímž vznikne vřava, která při
vodí náhlý konec schůze a dr. Fořt více ne-
bude moci mluviti. Ale přepočítal se: ani ruk
se nehnula a dr. Baxa zůstal zcela opuštěn
Proto již nechtěl se ujati slova, když byl
k tomu vyzván. Viděl, jak již ta jeho prvá
»řeč« — která ostatně byla beze vší souvislosti
— dopadla a tušil, že s tou druhou dopadl
by to ještě — smutněji. Naše voličstvo je příliš
vyspělé a politicky vyškolené, než aby někdo
uspokojiti je chtěl — frásemi a štvaním, jako
dr. Baxa činil. To nepopře pan dr. Baxa, že
nadšení všech voličů pro dra. Fořta bylo u nás
v Nymburce neobyčejné a že dr. Fořt získalsi
srdce všech rozumných lidí. Viděl to přece na
vlastní oči a to neoddisputuje nějakou opravou,
zdali odešel o něco dříve či později. V tom
vězí právě ta jeho — malichernost.
Baxa
doktor
Fořt
Nymburk
6
article
Z Hradce Králové. K referátu z okresu
králohradeckého o neslušných agitacích, jež
zosnovány byly proti zasloužilému býv. poslanci
panu MUDru. J. Dvořákovi, zejmena v časopise
»Ratiboru«, kde otištěny byly pamílety, nade-
psané »Z kruhů rolnických« sluší v zájmu
pravdy konstatovati, že z advokátů, v Hradci
Králové usídlených, jichž je počtem 12, ani
jediný — jak přesně je zjištěno — této volební
machinace účasten nebyl.
Mudra
J Dvořák
Ratibor
Hradec Králové
7
article
Pan Jos. Hájek, truhlář ze Žitné ulice
čís. 571, za nepravdivou prohlašuje zprávu
sociálně demokratického časopisu, ve které se
mu vytýká, že dle své chlouby ve volební
kanceláři čtrnáctkráte volil Březnovského. Naopak
může pan Hájek dokázati, že nejhorlivějším
agitátorem byl holič p. Hackl ze Žitné ulice
č. 40 n. ovšem pro kandidáta mezinárodní
sociální demokracie. Chodil od domu k domu,
z krámu do krámu, někde i vyhrožoval, jen
aby sociální demokracii k nějakému hlasu do-
pomohl.
Z Blatenska. Výbor tělocvičné jednoly
»Sokol« v Blatné píše nám ku zprávě dne
29. prosince uveřejněné, že stanovy tělocvičné
jednoty »Sokol« v Blatné byly v roce 1897
valnou hromadou k návrhu výboru změněny
podle osnovy vzorných stanov pro jednoty
sokolské Českou Obcl Sokolskou vydané a ž
členstvo jednoty té, chovajíc k br. Ant. Kalinovi
naprostou důvěru, zvolilo jej v posledních třech
volebňích obdobích třikrát za sebou opětovně
téměř jednohlasně starostou jednoty.
Schůze.
Schůze voličů v Českém Brodě. Městská
rada v Českém Brodě svolala na večer minulé
soboty dne 5. t. m. schůzi voličů do tamní
Sokolovny a pozvala k ní oba kandidáty o mandát
skupiny měst kolínských se ucházející. Dostavil
sg však jen dr. Fořt.
Schůzi, jež byla velice četně navštivena.
zahájil a předsedal starosta města pan Viktor
Weidenhoffer.
Dr. Fořt vzpomenuv, že před čtyřmi roky
jeho kandidatura ve skupině kolinské měla svůj
vzník v Českém Brodě, dovozoval v delší a na-
pjetím vyslechnuté řeči, že po celou dobu dosa-
vadní své činnosti ani v ohledu programatickém,
ani v chledu taktickém neuchýlil se ani o vlas
od zásad, které před čtyřmi roky před voli
stvem jakožto politické kredo své rozvinul.
Jos
Hájek
Březnovský
Hackl
Kalina
Fořt
Weidenhoffer
doktor
Žitná ulice
Blatensko
Blatná
Český Brod
Sokol
sokolský Český Obcl
8
article
Potom načrtl řečník obraz dnešního postaven
národa českého, líčil poměry jeho po stránce
hospodářské, zmínil se o pravděpodobném vývoji
dalším a končil vřelým appellem na voličstvo.
by zůstalo věrno základním podmínkám zdaru
politické naší práce.
Řeč dra. Fořta vzbudila bouři souhlasu
který se opakoval, když dr. Fořt způsobem
parátním vyvrátil námitky, které p. Fr. O l men
jménem frakce radikální proti němu pronesl.
Upřímným, hloubkou vlasteneckého zanícení
dýšícím doslovem ukončil pak starosta Weiden-
hoffe r zdařilou sehůzi
Schůze voličů v Kouřimi. V neděli dne
6. t. m. o 2. hodině odpolední konala se
v Kouřimi schůze voličů, do niž dostavil se
jakožto kandidát dr. Josef Fořt. Protikandidát
p. dr. Bax a nepřijel.
Účastenství bylo velmi hojné. Když
předseda p. dr. Kaulíuss schůzi případným
proslovem zahájil, ujal se slova dr. F o řt,
jenž v obsažné řeči vylíčil průběh posledních
události politických, nastínil povahu nynějších
poměra a vyvrátil jeden po druhém všechny
ony s dostatek již známé důvody, kterých se
radikální frakce dovolává na obhájení svých
nicotných útoků proti poslaneům dosavadním.
Řečník líčil vznik nynějšího ruchu radi-
kálního a jeho různé drobení se na řadu
drobných frakci, které sic na vzájem se po-
tírají, neboť vůdcové jejich nedovedli se ani
mezi sebou dohodnouti, nieméně v tom jsou
svorni, že dnes společně ženou útokem prot
dosavadní jednotné politické organisaci národa.
doktor
Fořt
Bax
Kaulíuss
Francie
Weiden
Kouřim
9
article
Svěží radikálnější dorost jest pro politický
život náš zajisté jen žádoucím, nehoť z ného
může se postupem rekrutovati řádný pracovnl
dorost ku stálému silení, mohutnění a osvě-
žování politiekých šiků národních. Však tvoření
samostatňých stran s programy ne-
zralými a mlhevitýmli, to vede ku
zbytečným rozbrojům, kterými se mladé sily ku
vlastní i národa škodě samy utloukají, do lidu
vnáší se přepjatými výstřednostmi blud a klam.
politická soudnost se zatemňuje, veřejný živoo
stává se obětí zdivočilosti a polifická sila ce-
lého národu se tím jen seslabuje. V dnešníeh
poměrech každý opravdový, způsobilý politický
pracovník může schopnosti své přivěst pro-
středkem mandátu ku platnosti. Nenit způ-
sobilých a do veřejné práce se hlásících sil
beztoho nadbytek. Věnk kuždý musi si do va-
řejného života přiněsti nezbytně potřebnou
dávku snášelivosti a sebezapření, tu a tam
i vhodné skromnosti. Abychom dnes v lůně
svém zahájili podobnou dlouholetou revoluci
jaká se za přičinou hlubokých události poli
tických odehrála v zápasu mezi stranami staro:
českou a mladočeskou, k tomu dnes nen
žádných věcných důvodů. Z ran
které nám vnitřní ona revoluce zasadila, krvácí
národní těleso podnes, — máme k ranám dosu
nezaceleným otevírati nové
Vývody řečníka provázeny byly častým
souhlasem, pouze několikrát a to způsobem
velmi matným pokoušel se řečníka přerušovati
p. Fr. V1če k, účetní hosp. záložny. Arci s ne-
zdarem.
Francie
10
article
Dr. Fořt končil za všeobecného souhlas
as těmito slovy: Prapor, pod nímž se ucházím
o mandát, nese troji heslo: v ohledu státo-
právním plná svézákonnost a rovn
právo národa českého v Rakousku
ústavně znovuzbudovaném; v ohledu taktickém
energický postup pojený se střízli
vostí a bdělou rozvahou; a v ohledu
organisačním semknutý šik nár o d
v jeden colok tam, kde běží o boj prot
centralismu a německé hegemonii.
Rakousko
11
article
Když dr. Fořt na to některé námitky
p. Fr. Vlčka hravě vyvrátil, promluvil ně-
kolik velice střízlivých a rozumných slov pan
Jos. Sudek ml., klonicí se k národním so-
ciálům, načež p. dr. Formánek zdařilým
způsobem apostrofoval resoluci, přijatou na
schůzi dra. Baxy před nedávnem v Kouřim
konané, v níž mluveno o domnělé »neoprávně-
nosti« kandidatury dra. Fořta.
Schůzi zakončil vřelými vlasteneckými
slovy předseda p. dr. Kaulfuss nabádaje
voliče, aby opětnou volbou dra. Fort a po-
skytli mu možnost, by v dosavadní své činnosti
se zdarem pokračoval.
Z Nové Paky. Dne 30. m. m. konala s
v Nové Pace schůze voličů městské kurie, ve
které voličům se představil bývalý poslanec pan
Jindřieh Maštál ka a byl jednomyslně za
kandidáta poslanectví přijat.
Z Jílového. (Pův. zpr. »N. L.«) Na neděl
dne 6. t. mí svolána p. drem. Baxou schůze
voličů, o níž přátelům naší strany dána tak
pozdě zpráva, že tito nemohli vyrozuměti pan
dra. Fořta, aby se ji záčastnil. Měl tedy p. dr.
Baxa volné pole a použil ho hned v úvodu tou
měrou, že na základě smyšlének jemu našepla-
ných maloval voličům obrázek, jak prý obecní
správa kdesi na voliče nátlak činí, aby ho ne-
volili. Měli jsme o tomto radikálním pánoui
dosud lepší mínění, nežli že dobrý je mut i klep.
Schůze byla slabě navštívena, mezi přítomným
bylo mnoho nevoličů a vše svědčilo o tom, že
předem ujednán byl formální postup pro tut
schůzi, čelící proti pozvaným voličům strany
svobodomyslné. Proto tito sehůzi opustili, utvr-
zeni v přesvědčení, že p. dr. Baxa je kandi-
dátem rozkolu, ale že nahraditi nemůže v po-
selstvu národa českého odborúíka a pracovnik
tak osvědčeného, jako jest p. dr. Fořt.
doktor
Vlček
Jos
Sudek
Formánek
Baxa
Kaulfuss
Fort
Jindřieh
Kouřim
Nová Paka
Jílové
12
article
Schůze voličů v Bělé konala se dne 5
ledna v sále hotelu su lva«. Kandídát říšského
poslanectví pan Ervín Špindler, starosta Roud-
nice, představil se a proslovil politickou řeč.
která provázena byla stálým souhlasem. Všichni
přítomní voličové jednomyslně se usnesli na
kandidatuře pana Ervína Špindlera a zavázali se,
že při volbě dne 10. t. m. svorně voliti jej
budou.
Špindler
Roud
Bělá
13
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera odpoledne první letošní řádnou schůz
ve které dojednal rozpočty obce tím, že schváli
mimořádný rozpočet elektrických podniků i žádanou
půjčku k jeho úbradě, o kterých v předešlé schůz
před svátky vánočními pro malý počet přítomnýcl
členů sboru rozhodnuto býti nemohlo.
K dotazům příhlásil se
obec. starší p. Hamáček a pravil, že Prv
zemský rybářský spolek v Praze zažádal o nájem
rybolovu ve Vltavě od Helmova jezu až k Holešo-
vickému přístavu, avšak žádosti jeho že vyhověno
nebylo, jelikož opřeli se jí v hospodářské komisi
páni, kteří jsou členy Prvního rýbářského klubu.
Zemský rybářský spolek nabídl za zmíněnou vodu
600 K, podotknuv, že jest ochoten platiti za ni i více
Komise hospodářská se však usnesla, aby vyzval se
První pražský klub rybářský, který má všechny
ostatní vody pronajaty, zdali by chtěl platiti za vodu
tuto 700 K, kdežto k určitému podání zemského ry
bářského spolku obled vzat nebyl. Ačkoli k vyzván
starosty, pronesenému k deputaci tohoto klubu, po-
dána nová nabídka a sice na 800 korun, usnesla se
městská rada na sdělení, že i První pražský ry-
bářský klub jest ochoten platiti 800 K nájemného.
by se mu voda zadala. Řečník shledává v jednání
tomto strannictví a protežování a táže se, z jakých
důvodů upustilo se od vypsání veřejného konkur
a navrhl, by se usnesení městské rady zrušilo a vy-
psal se na pronájem rybolovu v uvedené části řeky
veřejný konkurs.
Hamáček
Prv
Helmův
Praha
Vltava
první pražský klub rybářský
14
article
Obec. st. p. dr. Kühn podává vysvětlení v tet
záležitosti a praví, že nedá se v ní nic dělati
protože smlouva jest již uzavřena.
Obec. st. p. Hamnáček dovozuje, že jedná
v této věci bylo strannícké a žádá, by usnesen
městské rady se zrušílo.
Starosta p. dr. Srb uvádí celý postup vyjed
návání s oběma kluby a odmítá na jeho základě
výtku strannickosti. Jako starosta neměl práva ani
příčiny, aby usnesení městské rady zrušil, poněvadž
nepříčilo se ani zákonu, ani nepoškozuje obecních
důchodů.
Návrh p. Hamáčk a odkázání městské radě.
Obecní starší p. Lada táže se, jakým způ-
sobem prodávají se lososy z městské lososnice, zda
veřejným ofertním řízením nebo jinak
Obecní starší p. dr. Kühu odpovídá, že pře
několika roky uzavřena byla na základě ofertního
řízení a nejlepší nabídky smlouva s p. Kozlem do
r. 1903, klerý platí za kilo lososa 1 zl. 40 kr.
doktor
Kühn
Srb
Küha
městský rada
15
article
Přechází se k jednacímu pořadu
Zamítají se: stižnost p. Jana Böhma, obchodníka
ve Ferdinandově třídě č. 25, do rozhodnutí magistrátu
kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovařelově, aby
sproštěn byl povinnosti, označovati obchodní svou
mistnost nápisem »nebezpečí ohně« a červeným
křížem; stížnost p. Josefa Nebeského, majitele domu
č. p. 117—IV. na Pohořelci, do výmérn, kterým mu
za příčinou ohledaných závad při záchodové žumpě
v tomto domě bylo nařízeno provedení různých opa-
tření; stižnost p. Zikmunda Weisse, majitele domu
č. p. 1954—II. v ulici Trojanově, do výméru, kterým
mu bylo uloženo, aby do 8 dnů provésti dal naři-
zenou opravu opěrní zdi, již jest zachycen násyp,
jakož i opravu chodníku před tímto domem ; stížnos
pp. majitelů domů č. p. 54—V. v ulici Úzké do na-
řízení, aby zadní dvorní stavení při tomto domě
zbourati a různá bezpečnostní opatření prověsti dali
a stížnost p. Jana Málka, majitele domu č. p. 668—Vil
v Letohradské ulici do výměru, kterým byla povo-
lena přístavba dllny v továrně firmy Novák a Jahn
č. p. 360 VII.
Böhm
Nebeský
Weiss
Trojanův
Málek
Novák
Jahn
Ferdinandov třída
letohradský
16
article
Návrh rady městské na schválení mimořádného
rozpočtu městských elektrických podniků na r. 1901
a na uhražení schodku v obnosu 21/2 millionu korun
půjčkou ve stejné výši schválen byl kvalifikovanou
většinou.
Jednalo se o stížnosti p. JUDra. Ant. Holubov-
ského jako poručníka nezletilých Emericha a Vladi-
míra Klecandových, majitelů domu č. p. 380—I. n
Můstku, a stížnosti »Pražské úvěrní banky«, maji-
telky domu č. p. 377—I. v ulici Ovocné, do výměru,
kterým byla »Pražské úvěrní bance« povolena za
jistých podmínek stavba nového domu na staveništ
domu č. p. 377—
Městská rada navrhla, aby stížnost poručník
Em. a Vladim. Klecandových se zamítla a stěžovatelé
odkázali se na pořad práva soukromého, kdežtc
stížnosti pražské úvěrní banky, by se v příčině výšky
fagady vyhovělo, avšak stížnosti do zákazu stavby
třípatrového levého křídla s terasou a čtyřpatrovéh
pravého křídla směrem k »rychtě« a používání pří-
zemních nádvorních místností, se zamítly
Obecní starší p. dr. Külin praví, že Ovocn
ulice nenáleží mezi úzké a jelikož výška 25 metro
průčelí není překročena, přimlouvá se v příčině prů
čelí za vyhovění
Obecní starší p. Lada poukazuje k potřeb
monumentálnosti budovy v této části města a vyslo-
vuje se rozhodně proti vnitřnímu zastavění budovy
tak, by neměla denního světla. Appelluje na odbor-
níky, by se postarali, aby budova k vůli několika
tisícům zlatých nebyla zaklinována.
Obecní starší p. dr. Jeřábek praví, žeo
českého ústavu peněžního musí se žádati, by vy
stavěl budovu monumentální a dal fagadě ráz český
Obecní starší p. dr. Vlček podotýká, že fagad
jest již právoplatně schválena.
Emerich
Vlad
Klecandův
doktor
Külin
Ovocn
ulice
Jeřábek
Vlček
Holubov
úvěrní banka
17
article
Stížnost p. dra. Holubovského se zamítá; stíž
nosti pražského úvěrního ústavu v příčině výšky
jižního průčelí se vyhovuje, kdežto v ostatních čá
stech se zamítá.
Městská rada navrhla, aby stížnost pí. Matyl,
Stolzové, maj. domu čp. 940— I. v ul. Haštalské
Hradební, do vyřízení žádosti za sdělení stavebn
čáry pro tento dům v tom smyslu, že stavební čára
bude sdělena teprve tehdy, až bude znám výsledei
veřejného konkursu, vypsaného na získání regulač-
ních plánů Starého města ne zamítla.
Obecní starší p. Štorch poukazuje, že pan
Stolzová podala žádost za určení stavební čáry již
r. 1894, avšak že záležitost tuto do dnešního dne
nemá vyřízenu a vytýká, jak se takovýmto protaho-
váním znesnadňuje provádění assanace. Z parcely
své nemá majitelka užitku, neboť jest na něm pouze
stará kůlna, bývalá ovčí porážka a nechť se jen
uváží, co průtabem ztratila. Nyní opětovná žádos
z r. 1899 vyřízena tím, že jí nevyhověno, poněvadž
prý neuplynula doba konkursu na regulační plán.
Řečník navrhuje, by se ve věci této zavedlo pokud
lze nejrychlejší řízení dle § 4. stavebního řádu.
Slížnost pí. Štolzové zamítnuta a návrh pana
Storcha odkázán městské radě.
Schvalují se: návrh, aby vy kázán byl p. Václav
Trčovi, inženýru assistentu v odměnu za konání trva
lého dozoru nad mostem přes Štvanici bezplatný
byt v obcením domě čp. 6 na Štvanici a návrh na
udělení remunerace 3000 K redaktoru adresáře pane
Václavu Lešerovi a remunerace 600 K oficiálu panu
Vojtěchu Krausovi.
Úroky 297 K 57 h z nadání Jana Novotného pr
tovaryše a pomocniky uděleny p. Františku Anýžovi.
Jelikož denní poládek tím vyčerpán a k volným
návrhům nikdo se nepřihlásil, schůze skončena
Matyl
Stolz
Štorch
Stolzová
Trč
Lešer
Kraus
Novotný
Anýž
úvěrní ústav
18
article
Jak se provádí „úřadní“ sčitání lidu.
Jak se provádí „úřadní“ sčitání lidu.
Stížností na nezákonné a násilné prováděn
sčítání ve zněmčených místech českého severu
neubývá. Vždy nově a nově nás docházejíeí
doklady nezákonitostí, násilí a podvodů nás
utvrzují ve vědomí, že statistickým datům, t-
kovýmlo způsobem získaným, nebude moe
nikdo přikládati víry a že by věru bylo nej-
lépe, kdyby v místech poněmčených provedly
jiné orgány sčítání lidu na útraty těch kterých
obcí samy, šetříce arci při tom naprosté ne-
strannosti. Tento požadavek menšin če-
ských tlumočí i nesčetné telegrafické stižnosti,
volající po spravedlnosti.
Žalostné přímo zprávy docházejí z Falk-
novska, okresu to, kde na tisíce českých
horníků pomáhá mozoly svými rozmnožovat
millionové kapitály hrdých uhlobaronů a kde
mnohé obce — jmenujeme Davidov, Svodavu.
Cídice, Königswerth — mají více než třetinu
českého obyvatelstva, jež při násilném prová-
dění sčítání arci stlačena bude na nepatrn
procento. Obecní zřízenci chodí sami dům od
domu, sbírajíce data potřebná, jež teprve na
obecním úřadě zapisují do archů sčítacích a sice
dle výslovného vyjádření sčítacího komisaře ve
Svodavě, takto místního učitele — zanese se
u každého obcovací jazvk ně-
mecký. Však nejen proti dělnictvu počínási
obeení úřad tak násilně, nýbrž i proti úřad-
nictvu, jež jest valnou většinou české. Jednomu
úřadníku dráhy, jenž přihlásil se k obcovac
řeči české, vyhrožováno, že dostane 10 zl. po-
kuty i sděleno mu, že odpor jeho nebude nie
platen, že ho zanesou sami s obcovaci řeč
německou. Ve Svodavě samé jest více než
400 českých horníků a z těch všech naděláni
budou Némci.
Falk
Davidov
Svodav
19
article
Neméně násilně počíná si sčítací komis
v Chomutové a zejmena sčítací ko mil s a
Wiesner, vysloužilý četnický strážmistr, hled
se zvláště vyznamenuti. Kdo hlásí se s obcovaeí
řečí českou, tomu se nedá sčitací arch ani vy
plniti ani podepsati; v nejčetnějších případec
sí pak sčítací komisař vyplňuje archy bez vě
domí otců rodin sám. Sčítaci archy i poučen
k nim — ve zvláštní úctě k zákonům plat
ným — mají páni chomutovětí jen německé
naše stížnosti pak proti tomu zůstaly až dosud
nevyřízeny. Stejným barbarským způsobem pro
vádí se sčítání v sousední Horní Vsi.
Rovněž v Dolním Litvínoě u Mostu
jsou sčítací archy jen německé ; zdejší Čechové
žádali listiny české, avšak nadarmo. Zatím si
bez vědomí otců rodin obecní strážník a kupec
Wolf sbírají dáta, jimiž chtějí vyplniti prý sčl-
tací arohy na obecním úřadé sami. Stížnost na
hejtmanství podána.
V Lovosicích po příznivém vyřízení
stížnosti české menšiny za oboujazyčné archy
mělo sčítání zdánlivě klidný průběh, leč vlastní
nátlak nastal teprve, když došlo k odevzdání
vyplněných archů na radnici. U Němců, kteři
mají ženy jako Češky zaneseny, se u těchto
přepisovala obcovací řeč na německou a opáčně
zase také u Čechů, kteří mají Némkyně, obco-
vací řeč přepisována na prospěch německý.
Wiesner
Čecho
Wolf
Němec
Chomutová
Dolní Litvíno
Most
Lovosice
20
article
Čechy, kteří v Lovosicích děle žijí, neb kteří i jen
děti do německé školy posílají, nutí na radnie
ku přepisování archů a sami je přepisují. V ho-
telu »Eisenbahn«, patřícímu čížkovickému velko-
statku a navštěvovanému čelnými českými hosty
a cestujícími, nedostal žádný nájemník arch
dříve do ruky, až přišel důchodní velkostatku
a dal si předvolati všecky nájemníky, vyptav s
jich na potřebná dáta, napsál si archy sám,
dav si je podepsati, arci hrozil hned při tom
případnou výpovědí. Jedná se v tomto případ
o 13 českých rodin as se 70 členy. Na místo-
držitelství podána žádost o vyslání úřadního ne-
stranného sěílaciho komisaře.
Čechy
Lovosice
21
article
Zcela jinak postaráno jest o nepatrnou
menšinu německou v blízkých Třebenicí ch.
Sem má býti vyslán hejtmanstvím zvláštní země-
panský úřadník, jemuž všichni Němci sčíta
archy přímo odevzdati mají a jenž, aniž by da
starostovi nebo sčítacím komisařům v archy na-
hlédnouti, veškery archy ty přímo hejtmanství
vydá. Jak tklivá to péče, by vyhovělo se všem
přáním všemohoucího dra. Titty
Ke sčítání v Kololeči u Třebenic žá-
dáno tamními Čechy za vyslání zeměpanského
komisaře, neboť jinak jest obava, že opakovat
se budou události smutně proslulého sčítání
z r. 1890.
V Podsediclch u Třebenic i s osadou
Doly zjištěno z 512 duší 270 Němců a jen
242 Čechů, ač obec jest převážnou většinou
česká. Za Němce zaneseno 18 lidí, kteří vůbe
ani slůvka německého neznají a 204 odrodileů.
výhradně jazykem českým obcujících a něm-
činu sotva ovládajících. Bude podána žádostz
nové provedení sčítání zeměpanským úřadníkem.
Násilí německých zaměstnavatelů slaví své
triumly
Krásné Březno u Ústí n. L. Zdejš
sčílací komise hromadně a rozhodně vrac
všechny sčítací archy, které byly česky vypl-
něny a prohlašuje, že neuznává ž á d n
české řeči obcovací. Většina pak če-
ských lidí, závislých na německých chlebodár-
cích, podlehá hrozbám a nátlaku německému.
Němec
Čecho
L Zdejš
Kololeč
Třebenice
Čechy
Podsedicl
Březno
Ústí
22
article
— Ze Světce u Bíliny. Ještě jeden
obrázek o sčítání ve zdejším uzavíraném území.
V naší obci, kdež na sta Čechů žije, byl usta-
noven sčitacím komisařem německý učitel.
slůvka českého neznající. V neděli a ve svátek
obcházel se sčítacimi archy po Němelch.
k Čechům chodí jen ve všední dny, kdy jsou
v práci. Za jich nepřítomnosti zanese do archů
ty největší nesmysle, neboť s manželkou českého
dělníka mimo domov meškajícího dohodnouti se
nemůže. Tak zapisuje se šmahem obcovací řeč
německá většinou u lidí, slůvka německého ne-
znajících. Leč i úřadnictvu lépe se nevede. Če-
ských sčítacích archů marně se dovoláváme.
Do německých sčítacích archů sice za naší pří-
tomnosti česká řeč obcovací zanešena býti musí,
leč není pochyby, že při vhodné přiležitostii
nám německá obcovací reč se vpašuje. Bude
to věru scenný« materiál, který odtud vláda do
rukou dostane. Na otázku pisatele, jak může
sčitací komisař, ani slova českého neznající, za-
pisovati do sčitacích archů správně jmena osobní
i místní (napsal místo Bejček — Pecek), dal
tuto charakteristickou odpověď, směje se při tom,
»kdybych měl jen tolik peněz, co je v těch sčí-
tacích arších chyb a nepravd.« Tak posuzuje
vlastní svoji sčítaci práci sčilací komisař učitel
Pubitschka ve Světci.
Čecho
Bejček
světec u Bílina
Pecka
23
article
České střední školy r. 1900—1901.
Ministerstvo kultu a vyučování uveřejnil
právě statistiku středních škol i ústavův učitel-
ských v Předlitavsku, kteráž poskytuje vážný
srovnávací materiál vzhledem k ústavům če-
ským a poměru jejich k německým ústavům
v zemích koruny české i v zemích ostatních.
Ze srovnání (requence mozi ústavy česl
německými jest na bíledni, že ješté mnoho se
nedostává, abychom alespoň v celku mohli
mluviti o spravedlivé péči o kulturní své po-
V království českém čítá se r. 1900—1901
34 gymnasií a realných gymnasií českých,
z nichž čtyři Benešov, Dvůr Králové, Prah
v akademii Strakovské a Rokycany nejsou vy-
držovány státem, proti nimž jest 28 ústavů ně-
meckých, kromě gymnasií v Děčíně, Chomu-
tově, Jablonci, Praze akademie Strakovské, Ústi
nad Labem a Varů Karlových, státem vydržo-
vaných. Veškera tato německá gymnasia navště-
vuje celkem 5714 žáků (Broumov 182, Budě-
jovice 277, Děčín (3 tř.) 108, Hostinné 169.
Cheb 298, Chomutov 261, Jablonec (3 tř.)
106, Kadaň 202, Král. Vinohrady (6 tř.) 149,
Krumlov 233, Lanškroun 204, Liberec 218,
Lipá 174, Litoměřice 198, Most 200, Plzen
251, Praha malostranské 183, Na Příkopě 184.
staroměstské 148, v akademii Strakovské 13
na Štěpánské ulici 230, Prachatice 138, Smí-
chov 185, Střibro 237, Teplice- Šanov 379,
Ústi 173, Vary Karlovy 252, Žatec 195.
Průměrem navštěvuje jedno německé gymnasium
v Čechách 204, jedno německé gymnasium
v Praze 156 žáků.
Král
Předlitavsko
Benešov
Dvůr Králové
Praha
Rokycany
Děčín
Choma
Jablonec
Broumov
Buda
Cheb
Chomutov
Kadaň
Krumlov
Lanškroun
Liberec
Lipá
Litoměřice
Most
štěpánský ulice
Prachatice
Střibro
Teplice
Šanov
Vara Karlov 252
Žatec
Čechy
Český střední škola
akademie Strakovský
Praga akademie
ústit nad Labe
Vary Karlová
Pldit
24
article
Naproti tomu navštěvuje česká gymnasi
9217 žáků a sice v Benešově 261, v Budějo-
vicích 470, v Brodě Německém 223, v Bole-
slavi Mladé 310, v Bydžově Novém 231, v Čá-
slavi (7tr.) 234, v Domažlicích 181, ve Dvoře
Králové 213, v Hradci Jindřichově 281, v Hradci
Králové 314, v Chrudimi 347, v Jičíně 230,
v Klatovech 308, v Kolíně 333, v Král. Vino-
hradech 402, v Litomyšli 266, v Pelhřimově
257, v Písku 232, v Plzni 277, v Praze aka-
demické 321, v Křemencové ulici 372, malo-
stranské 259, Strakovské (Btř.) 13, v Truhlářsko
ulici 383, v Žitné ulici 367, v Příbrami 574.
v Roudnici 215, v Rokycanech (3tř.) 89. v Rych-
nově 220, ve Slaném 187, v Táboře 280, v Tre-
boni 119, průměrem na jedno gymnasium 271
žáků, na jedno gymnasium v Praze 294 žáků,
tedy téměř jednou tolik jako na jedno gymna-
sium německé.
Král
Strakovský
Benešov
Brod
Bol
Bydžov
Čá
Domažlice
Dvůr Králové 213
Hradec
Jindřichov
Hradec Králové
Chrudim
Jičín
Klatovy
Kolín
Litomyšl
Pelhřimov
Písek
Plzeň
Praha
Křemenec
Truhlářsko ulice
Žitná ulice
Příbram
Roudnice
Rokycany
Rych
Slaný
Tábor
Tre
Btř
25
article
V markrabství moravském čítá se 14 gym-
nasií německých, z nichž 10 státních, se 3248
žáky (v Břeclavi [2tř.] 59, v Brně I. 451, II.
357, v Hranicích 217, v Hradišti Uherském 209,
v Jihlavě 199, v Kroměříži 194, v Mikulové
190, v Mor. Třebové 161, v Mor. Ostravě [5tr.
134, v Olomouci 296, v Šumberce 269, ve
Znojmě 261, v Unčově 251), průměrem po 232
žácích. Českých gymnasií bylo 16, jichž 11 stát-
ních a 9 neúplných se 4894 žáky (v Bo-
skovicích [1tř.] 77, v Brnč I. 594, II. [7tr.)
281, v Hradišti Uherském 319, v Kyjově [3tr)
213, v Kroměřizi 471, v Mezeříčí Valašském
374, v Místku [6tř.) 235, v Mor. Ostravě [átř.)
231, v Olomouci 627, v Přerově 363, v Pro-
stějově [2tř.] 160, ve Slrážnici [4tr.] 159, v Tre-
bíči 369, ve Vyškově (2tr.] 166 — průměrem
na jedno gymnasium ze 7 úplných a 9 ne
úplných 306 žáků.
Ve Slezsku proti 5 německým gymnasiím
se 1320 žáky (Bílsko 259, Frýdek [6tr. ] 236
Opava 335, Těšín 323, Vidná 167) jest jediné
české gymnasium v Opavě (263) a jediné polsk
(6tr.] v Těšíně (264),
Břeclav
Brno
Hranice
Hradiště
Jihlava
Kroměříž
Mikul
Morava
Třebová
Ostrava
Olomouc
Šumberka
Znojmo
Unčov
Bo
Kyjov
Kroměřizi
Místek
Přerov
Tre
Vyškov
Slezsko
Bílsko
Frýdek
Opava
Těšín
27
article
Vizmež reálky. V království českém byl
13 reálek, z nichž toliko v Chebě (o 3 tř.) vy-
držována státem. V nich jest dohromady 3749
žáků (v Budějovicích 346, Chebu 172, Karlině
391, Lípě 265, Litoměřicích 510, Lokti 235,
Plané (3 tř.) 139, Plzni 348, Praze I. 484, II.
286, III. (4 tr.) 190, Trutnově 216 a ve 4 re-
alních třídách gymnasia libereckého 167. Pr-
měrem připadá na jednu reálku 288 zá ků.
Českých reálek jest 20, z nichž tři ohecn
(Kostelec n. O., Louny, Náchod) a 7 neú plných.
Ve všech jest 7799 žáků, a sice v Boleslavi
Mladé (3 tr.) 228, v Budějovicích 504, v Hoře
Kutné 395, v Hradci Králové 447, v Jičíně
467, v Karlíně 547, na Kladně (1. tř.). 78,
v Kostelci n. O. (4 tř.) 243, na Král. Vino-
hradech 688, v Lounech (6 tř.) 249, v Ná-
chodě (4 tř.) 228, v Pardubicích 433, v Písku
534, v Plzní 588, v Praze (Malá strana) 477.
Král
Budějovice
Cheb
Karlin
Litoměřice
Loket
Planá
Plzeň
Praha
Trutnov
Louny
Náchod
Boleslav
Kutná
Hradec Králové
Jičín
Kladno
Kostelec můj
Ná
Pardubice
Písek
Malá strana
Cheba
28
article
(Nové město) 565, (Staré město) 362, v Ra-
kovníce 367, v Táboře (1 tř.) 57, v Žižkově
(4 tr.) 342. Jakkoli 7 ústavů jest dosud ne-
úplných, dva pak teprve počínají třídou prvou,
připadá průmérem na jednu českou reálku 389
žáků, o 101 více než na reálkách německých.
Na Moravě jest 15 německých reálek,
z nichž 2 státní a 13 zemských, celkem s 3962
žáky, průměrem 264 na jeden úslav. Všechny
ústavy jsou úplny kromě Svilav a Lipníka, kdež
jest po 6 třidách. Žáků čítá se v Brně (státní)
476, zemská 469, v Hodoníně 238, v Husto-
peči 85, v Jihlavě 312, v Kroměříží 159.
v Lipníku 176, v Mor. Ostravě 407, v Novém
Jičíně 217, v Olomouci 349, v Prostějově 252,
v Římařově 151, ve Svitavách 182, v Štern-
berce 221, ve Znojmě 258.
Českých reálek je toliko 11, z nichž e
neúplných. Brněnskou vydržuje stát, kroměříž-
skou obec, ostatní země. Celkem mají 3028
žákův, a sice v Brně 482, v Brodě Uherském
(5 tř.) 238, v Jevíčku (4 tř.) 189, v Hodonlně
254, v Holešově (2 tř.) 130, v Kroměříži (3 tř.)
188, v Lipniku (6 tr.) 292, v Mezeřičí Velkém
(2 tř.) 126, v Novém městě 275, v Prostějově
483, v Telči 371. Průměrem na jeden ústav
275 žáků.
Což kdyby ale ministerstvo oznamovalo,
kolik jest na každém německém ústavě žáků
českých a kolik židovských, kteří jakzyk český
rovněž tak znají jako německý
Jaký by tu byl průměr?
Stará město
Ra
Tábor
Žižkov
Morava
Lipník
Brno
Hodonín
Jihlava
Kroměříž
Ostrava
Nový Jičín
Olomouc
Prostějov
Římařův
Svitava
Štern
Znojmo
Brod
Jevíčko
Hodonlně
Holešov
Telč
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Odpolední vydání dnešního čísla
»Národních Listů« opozdí se poně-
kud. Vyjde po 1 hodině odpol. se
zprávamí o výsledcích voleb ve
skupinách okresů obcí venkovských.
— Francouzské elovo cizině. Paní Juliett
Lamberová, ve světě politickém známější ovšem
pod přijatým jmenem Madame Adam, hor-
livá zastankyně sblížení a shody mezi Slovany
a francouzským národem, neúnavně pracuje za
tímto cílem, jejž vztýčila si, dlužno podotknouti,
již v době, kdy nebyla myšlenka tato ve Franci
tolika politicky myslieím hlavám zjevna, jako
dnes. Také naše snahy národní v pl. Adamové
měly vezdy přímluvkyni oberavon a ocholnou.
Jest tudíž pochopitelno, že se zájmem živým
sledujeme politickou a s ní přirozeně souvisící
publieistickou činnost dámy, jejíž rozhled a zá-
važné slovo v oblasti zenám celkem vžtlálenějšl
těší se uznání, ba věhlasu evropskému. Své
přátely překvapila Madame Adam na sklonku
minulého roku novou periodickou publikací.
»Parole francaise l'Ětranger« —
»Francouzské slovo cizině«; v čele tiskopisu
nalezá se heslo, které vystihuje jeho program.
Julietta
Adam
Adamová
Slovan
30
article
Zní: »Hájíme vlastních práv, bojujíce za práva
jiných«. Hned v prvém sešitku, omezujícím se
na jedinou jaksi úvodní stať pí. Adamové, spi-
sovatelka svým známým barvitým a pružným
způsobem obraci se proti zásadě: »mlčeti je
zlato«. Těžkopádní národové, jen bez ducha ve-
selosti, hbitosti a půvabů, mohli obdařiti svět
tímto názorem. Francouzí, Slované, Italové, Špa-
nělové, Řekové jsou vesměs dobrými řečníky,
a odcizují se sobě jedině, osvojujíce si způsoby
některého plemene nehybného, přitahujíce si úzdu,
odmlčujíce se, stávajíce se těžkopádnými, když
se, zkrátka, na př. poangličí. Anglomanům do-
stává se pak čeho proto. Jejich mluva stává se
nářečím; mluví, jako se telegrafuje. Vystačují
se zásobou slov stále menší; přednášky vítaji
s povděkem, nebo tam někdo mluví za ostatní,
kteří se nemusejí namáhati. Čeho také lze získati
od národa, pohybujícího se v atmosféře tabá-
kového dýmu, uspávajícího ticha, a požitku z piu
o samotě, třeba až do opit? Anglosaská ultra-
civilisace zavede je až k dokonalosti obyvatelů
new-hampshireských, kteří ani se již nenamá-
hají, aby tvořili věty, a mluví jednoslabičně.
Adamová
Slovan
Italos
Řek
31
article
V Britsku, zvětšujícím se den za dnem, stále
hladovějším po bohatství a hmotném rozvojí, jia
jen muži původu keliského v salonech pěstujl
rozpravu přímou, a mluví ušlechtile ve veřejných
shromážděních. Ostatní nalezají se pod vlivem
anglosaské mluvy, urázlivé pro každé právo, jež
nelze obrátiti v zisk, hájící afféry nekalé, pře-
kypující nenasytným apetitem, klamavé, cyni-
cké, korrupční, osoblivé, brutální a kruté, jejíž
dokonalé vyjádření možno při každé přiležitosti
slyšeti z úst pana Chamberlaina . . . Angličané
i Američané, z ohledu na národy, z nichž mohl
těžiti, vynalezli »humanitarism«. Stali se ochránci
slabých, podporou utištěných, již před třiceti
lety. Prohlásili válku za zavržitelnou, za barbar-
ství a nekřesťanství, ať byly pohnutky její sebe
oprávněnější, příčiny sebe vyšší. Evropa poklo-
nila se před touto umravněností, opírající se
o tak značnou produkční způsobilost, a dala se
obírali obchodně a oslabovati vojensky. Německo
za Bismarka a Viléma II., vyčenichavší výhodu
této dvojakosti, hned se k ní přiďalo. — Spiso-
vatelka přechází pak k událostem aktuálním;
posuzuje válku o Kubu, Filipiny, se stanovisk
národní povahy anglické, jak ji byla nastinila;
nalezá plamenná slova odsouzení, promlouvajíe
o válce v jižní Africe a v Čině. Obrací se dále
proti opportunistům francouzským. Čtenář dočte
se mnoha nového a zajímavého v tomto polit-
ckém, obsažném essayi, kteréž, byť v některých
částech, zejmena pokud se týče situace v Čině,
událostmi bylo předstiženo, vede jej po nových,
zajímavých stezkách.
— Co se stane? Kdesi vylihla se zpráva,
že ministerstvo Körbrovo odstoupí a na jeho
místo že povolán bude k utvoření kabinetu
Chamberlain
Angličan
Američan
Vilém II
Evropa
Německo
Bismark
Kuba
Filipíny
jižní Afrika