2
masthead
V Praze, v úterý dne 8. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
piked ý licí se-
Praze v sdnnlini
al nje
n ltvri le te
drojí donánkeo
E: : k
nn: 2 x ni
rsčii
asaru
Praha
6
article
v arenném prodejii
raaní člolo o ssbě . . . pa s h
od psledci .
vel slialkách na venkor
pelel. . . . . . . . ak
rnseraty
platí se hotové raplet
Předplacení inerty Přijimk dmie
Tam nacházejí so též redak
Ulskárna a ozpedíce „Národních Liste
Rukopivy se nevrkoejt
7
article
Budějovická řeč prince Bedřicha
Schwarzenberga.
Budějovická řeč prince Bedřicha
Schwarzenberga.
Až zamrazil českou veřejnosť ten chl
národní netečnosti a politické zimomřivosti.
jaký vanul z letošního volebho pro-
volání našich konservativních šlechticův a
velkostatkářů. Sama ta ve šlechtu vždy tak
důvěřující »Politik« se zachvěla: »Časy se
mění a s nimi také sloh stran!« posteskl
si. »Druhdy ozýval se v provoláních českéh
konservativního velkostatku velký, ba řekli
bychom heroický tón: však nejnovější vo-
lební provolání této mocné skupiny jeví je
vyrudlé barvy a význivá místy tónem
skoro hotové resignace.« — Pánové byli
slohově silnými pouze tam, kde osvědčovali
svou věrnost dynastii a říši a zatracovali
všelikou obstrukci, však nenalezli ani slova
pro poctivé svědectví pravdě, že my Če
chové sahli k obstrukci pouze v nutné sebe-
obraně své svrchovaně ohrožené věci, kdy
v nejkrajnějším nebezpečí všickni nás opustili
a nám proti terroru velkoněmeckému, usilu-
jicímu o naši národní porobu a záhubu, jině
zbraně parlamentní vůbec již nezbývalo.
Žádného citu pro náš národ nejeviloto
provolání šlechty naší, naopak, ona uznal
za dobré zrovna nyní, kdy německá šlechta
tak okázale hlásí se k táboru a prapor
německých našich nepřátel, připomínati nám.
že nikdy nepřilnula srdcem k národu če-
skému do té míry, aby chtéla býti jedno-
stranně národní, nýbrž jest a zústane ná-
rodně indifferentním meziživlem, strano
politickou, chovající k Němců
stejné ohledy a city jako k nám.
Schwarzenberg
Němec
8
article
A konečně, jak mdle dopadlo i to její cred
státoprávní! Tak mdle, že sám uliracentra-
listický ten officiosus »Fremdenblattu-
byl s ním docela spokojen, řka, že neshle-
dává v něm pranic závadného a nebezpeč
ného pro centralistickou jednotu Rakou-
ska. — —
Trapně pohoršení, jež způsobila tatc
ubohá enunciace nynějšího pokolení »šlechty
české« ve všem národě našem, patrně při
mělo český vychovaného prince Bedřich
Schwarzenberga, aby před Čechy budějovi
ckými, o jichž důvěru znovu se uchází.
uhodil rychle v struny jiné — češtější
vřehejší a ráznější a tak hleděl na-
praviti těžkou chybu volebního vý-
boru konservativní šlechty, pokud ještě
k tomu moznost a čas. Sestavil si ře
pěknou, vážně promyšlenou i vlasteneck
procítěnou, promluvil, jak promlouvati m
každý pravý šlechtic český, znající, čím jest
poviner národu, v němž žije, jehož jes
věrným příslušníkem, synem, občanema
dlužníkem.
V týž den, kdy německo- pokrokon
strana v Praze uveřejníla své provolání.
v němž pokrytecky tvrdí, kterak prý »ně-
mečtí poslanci opětovně a posléze v do-
rozumívacích konferencích m.
upřímně (l) a poctivě (11), pohříchu al
marně se vynasnažovali, aby přivodili ko-
nečný smír národů« — vyvstal prot
té německé lži v Českých Budějovicích
svědek a účastník těch dorozumívacích kon-
ferencí princ Bedřich Schwarzenberg a zjistil
pádně, na čí straně byla poctiva a upřímna
ochota ke smíru a na čí faleš a nesmíři-
telná zášt.
»Mnozí z nás — zní klassické jeho svě-
dectví — odebrali jsme se do těchto konfe
rencí (před rokem) a brali jsme na nich
podílu s poctivou myslí a mírným
duchem vedeni; i mohu potvrdit, že
jsme jako zástupcové čestí došli té
nejzazší meze povolnosti, kter
jen dojíti lze, aniž bychom spáchal
zradu na českém národě.
Schwarzenberg
Čecho
Praha
Český Budějovice
9
article
»Než, j a kmile jsme se dostali k otázce.
jaké ústupky by navzájem učiniti měli
Němci nám: tu byly konference rázem —
přerušeny na neurčitou dobu, ta doba se
prodloužila a dodnes ještě »nenašel se-
vhodný okamžik ku pokračování. Pře
celým světem a před celou ve-
řejností konstatuji a mohu to
z protokolů dokázati, že poselstvo
české tenkráte učinilo vše, co jen
mohlo, aby ústupky na polich jiných vy-
dobylo správné své požadavky, které jsou
všeobecně známy; že jsme šli v ochote
smírně tak daleko, jak jen bylo vůbec
možno. Avšakani za tu cenu nebylo nám
vyhověno, ba ani návrhu našeho nepřijato.
aby se v konferencích pokračovalo v Pra ze!.
Ejhle, tak vypadala, vy němečtí pokrytci,
drzí překrucovači historických skutků, ta vaše
upřimná a poctivá snaha způsobiti mír mezi
národy! — Tu je přibita veřejným svěde-
clvím účastníka, jemuž nemůžete upříti věro-
hodnosti. Vždyť se vám nabízí důkazya
doklady a stojí za své slovo před celým
světem. Na kolbiště tedy, gentlemani, vy-
vratie a popřete, můžete-li ! —
S rovnou poctivostí vydává prine Bedřich
Schwarzenberg svědectví pravdě, jaký ne-
skonalý rozdií ethický byl mezi naší a ně-
meckou obstrukci. Když Němci r. 1897 kní
sábli, byla jim jazyková nařízení jen zamín-
kou, v pravdě šlo jim jen o zmiče ni
autonomistické většiny a o pod-
manění Slovanů ve prospěc
Němců. Jejich divoký obstrukční boj, jen
v násilí svém nešetřil ani důstojnosti před-
sedy sněmovny, vzplanul jen z panstvílačno-
sti, z nezřízené zpupnosti pyšné menšiny
proti právu přirozené většiny, byl tedy na-
jezdem na sám ústavní a parlamentní princip,
byl neoprávněným odbojem pusté svévole.
Němec
Schwarzenberg
Slovan
sed sněmovna
10
article
Žel, (řikráte žel, že našla se vláda,
která před tímto terrorem násilné zpupnosti
německé kapitulovala a právo daně národu
českému jí obětovala. Nešťastný to den.
kdy zrušením jazykových nařízení pro Čechy
a Moravu vláda musila ustoupiti před terro-
rem německé obstrukce.
Nešťastný to den, kdy tato naři
zení byla vzata zpět, aniž bylo na místě
nich něco jiného dáno národu českému!e
žaluje na rozdíl od resignovaných svých stu-
dených pp. bratří energicky prine Bedřich
Schwarzenberg, a připomenuv, jak i po této
ráně české poselstvo dovedlo se z ohledů
na prospěch národa svého dlouho trpělivě
přemahat, doufajíc v ostatní pravici, že ona
se konečně ujme pošlapaného našeho práva
a vzmuží se proti křivdě nevinnému českému
národu učiněné. Vypravuje, kterak šlechta
konservativní u stran pravice o tuto pomo
se ucházela, ale kterak vše bylo marné:
»Většina pravice nemohla nalézti moci
a síly, aby převzala ochranu věci české.
Dlouho, s trpělivostí a umírněností Jo-
bovou čekala delegace česká na pomoc,
ochranu a zastání pro spravedlivou svou
věc. A teprv když veškeré čekání bylo
marným, když přesvědčila se, že věc naše
jest ode všech opuštěna, sáhla proti brozí-
címu svrchovanému nebezpečí hegemonie
německé ku krajnímu tomu prostředku sebe-
obrany znásilněných, k obstrukci proti men-
šíně, favorisované vládou za mdloby ostat-
ních. — Netají tedy prine Schwarzenberg
že vina byla na straně vlády a většiny pra-
vice, která zapomenuvši na zásady adresy
své, nás zradila a proti naší opposici Něm-
cům a vládě ku pracovní většině se na-
bídla.
Schwarzenberg
Čechy
Morava
Německo
11
article
Ale vzdor této zkušenosti bolestné doufa
a věří, že se opět sejdem a shledáme proti
společnému nepřítelí, že nás svede prostě
nebezpečí a železná nutnost pospolité sebe-
obrany vůči útočícímu pangermanismu. Však
uznává správně, že my Čechové nepotřebu-
jeme se nikoho doprošovat o pomoc a spo-
jenství, nýbrž máme jen pevně státi na svém
právu a požadovati, aby Poláci a klerikálové
sjednali s námi dříve určitý pro-
pracovaný program — ne pouhá
hesla. Ale k tomu jest nevyhnutelně zapo-
třebí, abychom především my Čechov
sami byli usjednoceni, pevni a
nerozborně svorni proti nájezdu ne-
přátel jako hradba žulová. »Ať český lide
zapřísahá naše agrárníkyat.
rozkolníky princ B. Schwarzenberg na konci
řeči své: »ať nedopustí se chyby slovanským
národům dědičné, ať nedá vzejíti ve svém
středu semenu nesvornosti, která rozbíje
řady naše a seslabí váhu naši. Zapřísahám
každého Čecha, aby v tomto okamžiku po-
mněl, ze přijde také čas na vypořádání do-
mácích záležitostí, dnes však že skoro celá
veřejnost proti nám bojuje, a když se nepo-
stavíme jako jeden muž na odpor, pak
osud náš je zpečetěn. Sem tams
bude ta neb ona strana chlubiti úspěchem,
avšak co to znamená, když v českém ná-
rode některá strana zvítězí a ce lek
hy n,e.« —
Žaznamenávajíce tento výminečně pěkný
projev z úst českého šlechtice, přejeme si
jen, aby po pěkných slovech jeho následo-
valy pěkné skutky v táboře jeho stavovských
vrstevníků a ta milá naše konservativní
šlechta nedávala právě svou národní ne-
tečností a vlažnosti jako svou stavovskou
odlučností špatný příklad a omluvu
lacinou lidem sobeckým, ješitným a mar
nivým mezi námi
Čecho
Polák
Čechov
Schwarzenberg
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. ledna. (Dne š ní vo l by.
Dle zpráv, došlých do večera, provedeny defini
tivně následující volby;
V Kráňsku v kurii velkých statků zvo-
leni 48 hlasy z 49 platných odevzdaných hlasů
němečtí liberálové bar. Jos. Schwege! (opět
a hr. Barbo (misto hr. Auersperga.)
Ve Vorarlbersku zvolen za pátou
kurii všemi 222 odevzdanými hlasy opětně Frant.
Loser, obuvník, přívrženec strany německo-
antisemitské.
V Tyrolsku, kde volila dnes pátá kurie,
zůstala nerozhodnou volba v obvodu i nspru-
ekém. Odevzdáno 434 hlasů; z nich obdr-
želi klerikál Foerg 200, antisemita Welch-
ner 128, nacionál Winkler 46 a socialist
Holzhammer 59 hlasů. Nutna tedy užši
volba. — V obvodu tridentském odevzdáno
644 hlasů, z nichž obdržel vlaský klerikál don
Baltazar Delugan 403 a byl zvolen=- Liberá
Tambosi obdržel 177, socialista Joris 62 hlasy.
— Nejvýznamnější jest výsledek volby v obvodu
bolzanském, kde dosavadní poslanec
býv. mintstr ohchodu bar. Dipauli pro-
padl proti něm. antisemitovi Josefu Schraf-
lovi, starostovi v Sillianě, jemuž ze 466 ode-
vzdaných hlasů připadlo 237. Bar. Dipauli zů-
stal s 221 hlasem v menšině. Mlimo to 8 hlast
připadlo socinlistovi Mahrenovi.
Výsledky dalších definitivně odbytých voleh
sestaveny v následujících tabulkách :
Auersperg
František
Welch
Winkler
Delugan
Joris
Schraf
Praha
Schwege
Vorarlbersko
Tyrolsko
Liberý Tambos
14
article
Volebuí olrres
Terst, V. kurie, 6. ledna
Dr. Attilio Hortis J. lib. Vlach
Vorarlberg, V. kurie, 7. ledna
1. Vorarlberg Frt. Loser, obuvník ] něm. antis.
Kráňsko, velkostatky, 7. ledna.
1. Kráňsko Bar. J Scliwegel, statkář nčm. liberál
Hr. Barbo, velkostatkář něm. libena
doktor
Hortis
Vlach
Frt
Terst
Hradec
J Scliwegel
15
article
1. Terst
Dnešními volbami v kurii velkosta tkářsk
ukončen volební ruch v Kráňsku, jež bude
v příšui řišské radě zasloúpeno tak, jako v mi-
nulé, třemi liberálními Slovinci (dr. Ferjančič.
dr. Tavčar a notář Plantan), šesti klerikálními
Slovinci (dr. Šusteršíč, Vencajz, Pogačnik, dr-
Žitnik, V. Přeifer a Povše) a dvěma liberálními
německými velkostatkáři (hir. Schwregel a b.
Barbo).
V Praze, 7. ledna. (S zellově ce s t
do Vldně) příkládají uherské listy přirozeně
i význam politický. Jde jim hlavně o osud ra-
kousko-uherského vyrovnání a proto soudí, že
Koloman Szell užije nynějšího několikadenního
pobytu ve Vídni k tomu, aby se přesvědčil, je-
Rakousko s to vyhověti závazkům, jež pře-
vzalo (?) vyrovnáním. Orgán hr. Apponye píše
v té věci: »Nynější cesta předsedy ministerstva
Kolomana Szella bude mlti nezbytně také za účel.
aby si zjednal od rakouské vlády spolehlivě jn-
formace o činnosti příští řišské rady. (Téžký
úkol, informovati se o říšské radě, jejíž složení není
dosud známo. Pozn. red.) Budou-li informace
příznivé a zaručí-li vyřízení vyrovnacích předloh
aneb aspoň prodloužení nynějšího stavu, bude
aspoň na rok zase zabezpečeno proslulé taaffov.
ské »protloukání« a vyrovnací otázka stane se
akutní až koncem tohoto roku. Nebude-li však
rakouská vláda s to dáti uspokojivé informace
a záruky, může krise vyrovnací nadejíti mnohem
dříve, než se o tom sní školácké politické mou-
drosti v Cis i Trans.« Nu, tak na kvap pánové
v Pešti asi nemají a počkají na odpověď při nej
menším aspoň do svolání říšské rady.
doktor
Ferjančič
Tavčar
Plantan
Šusteršíč
Vencajz
Pogačnik
Žitnik
V Přeifer
Povš
Szell
Terst
Praha
Vídeň
Rakousko
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. ledna.
Utíkání obyvatelstva z Bosny
a Hercegoviny.
»Cpo6pau« počitá, že za posledních 33 dn
vystěhovalo se z okupovaných zemí do Tureck
280 mohamedánských rodin. Některý den se jich
stěhuje 10—12.
Ruský tisk o popisu obyvatelstva
v Rakouskeut.
Zločinná násilí, spáchaná' Němei rakouskými
na slovanských spoluobyvatelich při posledním
popise obyvatelstva, docházejí povšinsniutí za hra
nícemi. »Hosoe Bpens« praví, že dlužno se při
praviti ještě na pěknější kousky, než kterése
udály při popise roku 1890, kdy v některých
městech, majících na tucty slovanských spolků
nebyl napočten aní jediný siovanský obyvatel
Zprávy o tom, jakým způsobem dál se popisve
smíšených krajích slovanských zemí Rakouska
jsou pobuřující a človéku se ani věřiti ne-
chce, že se může díti v Evropě takové násill
jakého se dopouštějí rakousti Němci.
Cpo
Němec
Praha
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Evropa
Hosoe Bpen
17
article
Balkánský trojspolek.
Obranný spolek balkánských států
dávnou a zdravou myšlenkou velikého knižele
černohorského. R. 1897 byl aspoň spolek ti
slovanských států balkánských uzavřen, když
Milan náhle přijel do Bělehradu a rozbil jei-
Nyní, když zlého ducha v Srbsku není, je při
rozeno, že se jedná nejprve o obnovení spolk
mezi Černou Horou, Srhskem a Bulh arskem
načež bude pracováno k tomu, aby se k němu
připojily jiné státy balkánské.
»Bapeua BoMocT« mají obnoven
balkánského trojspolku za hotovou věc a podl
jejich slov prohlášení knížete Nikoly za vel-
kého knížete a královskou výsosť přímo s touto
udalostí souvisí. Balkánský trojspolek nemůže
míti jiné hlavy kromé panovníka černohorského
jakožto nejstaršího, nejzkušenějšího a nej-
osvědčenějšího. Bylo třeba učiniti něco, aby ti-
tulem nezůstával za druhými spojenci — jet
také kníže bulharské královskou výsostí. Bal-
kánský trojspolek je sympaticky vítán ve
Francii a zvláště v Italii. Vládce Černé Hory,
téše se obzvláštní důvěre Ruska, je přirozeným
prostředníkem mezi Italií a státy dvojspolkovými.
Rozrůzněny a od sebe navzájem osamoceny
Srbsko, Bulharsko a Černá Hora zůstávají bez
vlivu na osudy Evropy: sjednoti-li se ale
v obranný spolek, tyto tři slovanské státy na-
budou významu ohromné a nové síly, jejímž
úkolem bude státi na stráži míru v našem díle
světa
Milan náhle
Bapeu
Nikola
Bělehrad
Srbsko
Černá Hora
Srhsko
Bala
Francie
Rusko
Bulharsko
Evropa
18
article
Spojené státy austrálské.
Spojené státy austrálské.
První leden nového století slaví v Austral
jako první den austrálského svazu států. Pri
saha lorda Hopetovna, prvního generálníh
guvernára nové těto státní jednoty osad austrál-
ských, vykonána v Sidnevi zvláště okázal
Nejprvé ubíral se generální guvernér v slav-
nostním průvodu hlavními ulicemi města. Osm
velikých slavobran bylo zřízeno. Po podepsání
příslušného státního dokumentu lordem Hope-
townem skládali i ministři přísahu. Polom pře-
čteny dvě depeše: královna bláhopřála a za
britský lid blahopřál — Chamberfain
Dědie trůnu anglického, vévoda z Yorku.
nastoupí z jara s chotí svou cestu do Australie,
aby tam slavnostně zahájil spolkový parlament.
Jest zřejmo, že vyhovění dávné tužbě Austrálcův
aby osady britské ve vlasti jejích spojeny byly
v jeden státní svazek, jak londýnský parlament
k tomu letos souhlas dal, mělo za účel, utlu-
miti odstředivé snahy v télo příští Unii austrálské
jest ale otázkou, nebylli právě tímto aktem
zjednán podklad a základ pro příští Australi
neodvislou.
Hopetovna
Austrálcův
spojený stát
austrálský svaz
Polom
York
Austrálie
lord Hope
20
article
Vzpoura proti Angličanům ve
Východní lndii.
Na hranících Afganistanu vypukl odbo
proti anglickému panství. Vzbouřil se kmen
mahsudův ve Vasiristonu. Na blízku Datelkalu
přepadli oddil jizdecký 2. pendžabského pluku
usmrtili jeho náčelníka. Oddíl, vyslaný potom
ke stihání vzbouřencův, byl jimi rovněž od-
ražen. Mahsudové přepadli také stráž na hra-
nici, usmrtili ji a odňali jí všechny zbraně.
Setník Genise, jenž s 45 střelci jal se útočníkv
na stráž onu pronásledovati, zastřelen byl jedním
příslušníkem kmene, jenž leže na silnici, tváři
se mrtvým. Angličané obávají se, že se vzpoura
rozšíří a že k nesnázím jihoafrickým přibude
krise indická.
Angličan
Genis
Afghánistán
21
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Pp. voličům městské skupiny Kolín,
Benešov, Jilové, Poděbrady, Cerný
Kostelec, Český Brod, Kouřím a
Sadská.
Orgán výstředních radikálů kolinských,
Labské Proudy«, podniká v posledním
čísle svém proti dru. Fořtovi útok tak
nízký, že bylo by hřichem proti občan-
ské počestnosti, kdybychom perfidii
onu nepřibili na pranýr.
Mimo jiné bezdůvodné, přímo chlapecké
nájezdy, vytýkají totiž »Labské Proudy« dru.
Fořtovi, že prý »výjednával sám
s vládou o uděleni místa v někte-
rém ministerstvě a že sešlo z to ho
jen proto, poněvadž dietní třída,
do které měl být zařaděn, nenesla
tolik, jako jeho funkce u o bch o dni
komory a diety poslanecké.«
My, kteří jsme měli přiležitost, seznati
pravý stav věci, konstatujeme, že tvrzeni » Lab-
ských Proudu« nejen jest od první až
do poslední písmeny vylhané,
nýbrž že pravdou jest pravý opak.
Nedlouho po tom, když svého času v no-
vinách roztrušovaly se pověsti o vstoupení dra.
Fořt
Kolín
Benešov
Jilová
Poděbrady
Cerný Kostelec
Český Brod
Sadská
Laba
22
article
Fořta do ministerstva v hodnosti dvorního
rady neb sokčního chefa, svolal si dr. F ort
do Prahy důvěrníky svého volebního okresu k
schůzi, ve které dopodrobna vylíčil své názory
o povaze a pravděpodobných ellech ministerstva
Thunova a dotknul se způsobem diskretním též
řečených pověstí jeho osoby se týkajících.
Shledali jsme, že dr. Fort jednal tak,
jak se při vyhraněnosti a určito sti
politického karakteru jeho jinak
ani očekávati nemohlo. Seznali jsme,
ze dr. Fott s'vládou o »udělení místa v ně-
kterém ministerstvu nevyjednával,« nýbrž na-
opak, že mu véc ta ve dvou různých variacích
byln nabízena. Seznali jsme, že neběželo
o místo, jehož plat jest menší, než dosavadní
úřadní důchody dra. Fořta, nýbrž naopak, že
že jednalo se o přímo skvělé ziepšení
jeho posavadního postavení. Seznali jsme ko-
nečné, že jedinou pohnutkou, pro kte-
rou dr. Fořt nabídku nepřijal, byla
hloubka mravního přesvědčení, které
mu kázalo, aby politického posta-
vjení v klubu a na radě říšské n -
zneužil jakožto řebříku k úřad-
nické karrie re.
doktor
Thunův
Fort
Fott
Praha
23
article
My, kteři jsme se o všem tom přesvědčili,
vyslovili jsme dru. Fořtov i nejen úplný sou-
hlas, nýbrž i neobmezené uznání, a jestliže s
o všem tom nic určitějšího nedostalo do veřej-
nosti, stalo se jednak na výslovnou žádost dra.
Fořta, jednak i proto, že všechny svrchu psané
pověsti utuchly zvlášť po veliké, proti »smiřo-
vacím« snahám hr. Thuna namířené řeči Foř-
tové, která u »Neue Freie Presse« zavdala pod-
nět k zuřivému útoku proti dru. Fortovi, kteráž
však u všech neněmeckých národů rakouských
vzbudila mocný ohlas, tak že ji záhrebský jeden
list nazval výkonem »monumentálním«.
Nuž a jestliže dnes se politická karakter-
nost dra. Fořta hanebně podezřivá pro čin.
na nějž dr. Fořt právem může býti
hrdým, nenalézáme věru slov, abychom tako-
vouto a gitační zběsilost po zásluze od-
soudii
Doufáme pevně, že voličstvo dá výstřed-
nímu radikalismu odpověď samo!
Někteří důvěrníci, kteří byli svrchu psané
schůzi pražské přítomni.
Voličové staromčstští
Ve čívrtek dne 10. ledna t. r. jest vám
voliti poslance za Staré město do rady říšské.
Po důkladné úvaze všech okolností, roz-
hodli jsme se doporučiti vám za kandidáta
opětně bývalého našeho poslance p. Quidon
Bělského, arehitekta a stavitele v Praze,
muže osvědčeného a rázného, neohroženého bo-
jovníka za práva naše, jejž blíže doporučovat
netřeba, neboť znáte jej zajisté dobře z dosa-
vadní jeho působnosti.
Voličové staroměstšu! Račte se dne 10.
ledna t. r. určitě dostaviti k volbě, a volte kandi-
dáta našeho, jímž jest:
Thun
Fort
Quidon Bělský
Praha
Neue Frei Presse
24
article
Quido Bělský,
architekt a stavitel, Praha, III. čís. 557
Volba koná se ve škole na Uhelném trhu
(obvod první) a ve škole v Masné ulici (obvo
druhý) od 9. hod. do 5. hod. odpolední.
Volební kanceláře Staroměstského občan-
ského klubu jsou v den volby v hotelu »Platýza
a v restauraci p. Sochůrka »v Kopmance «, kdež
udilejí se po celý den volby potřebné pokyny
i informace.
Za výbor Staroměstského občanského klubu
v Praze,
Julius Zikan,
Alex. Storch,
t. č. m. slarosta
t. č. starosta.
MUDr. Jos. Mazánek,
t. č. jednatel.
P. T. pánům voličům v Karlině
a na Smíchově.
Občané ! Voliči
S pocity hlubokého roztrpčení a u vědomí
bezpříkladné křivdy na nás spáchané nastoupil
národ český u výkon říšských voleb.
Že volby ty jsou předehrou velikéhoa
možno rozhodného zápasu s Němci, jimž za
přizně času a různých činitelů jedhá se o zdo-
lání nás pro budoucnost — víme všichni.
Panovačnost a naprostá nesmislivost oproti
národu našemu semknula všechny politické
strany Něnců v jediný útočný šik proti nám.
Tu káže nám vlastenecké svědomi, aby-
chom taktéž našli sebo sami ku společné shodé
a mohutnému obrannému postupu ve Vídni
Proto zanechme osobních a míslních diffe-
rencl!
Bělský
Sochůrek
Julius Zikan
Alex
Storch
MUDr
Jos
Němec
Něnec
Praha
Masná ulice
Karlin
Smíchov
Vídeň
staroměstský občanský klub
25
article
Jen zájem a prospěch celého národa musí
býti heslem každého voliče.
To bylo přičinou, že v obci naší sdružily
se veškeré korporace a spolky, aby vámi,
voličům městské kurie, doporučily za kandidáta
řišského poslanectví za město naše muže, jenž
svými obsáhlými vědomostmi a vzácnýmí zkuše-
nostmi na straně jedné, svou láskou k lidu če-
skému, z něhož byl vyšel, a svou poctivou péčí
o zájmy svých voličů, na straně druhé — po-
dává bezpečnou záruku zdatnosti politického
zápasníka pro spravedlivou věc českou.
Miužem tim jest
JUDr. Josef Kaizl,
t. č. ve. Vídn
Toť kandidát společné důvěry všech stran
v Karlině.
Proto budiž volba dne 10. t. m. u výsledka
svém důstojným výrazem naši vzájemné shody
a celkové svornostil
By volba ta v zájmu společného postupu
důstojné vyzněla, jest na vás, občaně voliči, by
jste každý voličskou povinnost ve znamení
ohčanské svornosti v obci naší vykona
Na shledanou u volebniho osudt.
V Karlíné, dne 5. ledna 1901.
Volební výbor sdružených nároáních stran.
JUDr
Kaizl
Karlin
26
article
Ze Smíchova. Agitace sociálních demo
kratů, strany národně - sociální i strany radi-
kální proti kandidátu národní strany svobodo-
myslné p. dru. Josefu Kaizlovi jest da-
leko větší než agitace vedená při volhách v V.
kurii. Jest proto povinnosti všech voliců národní
strany svobodomyslně, aby každý přivrženee
strany naší rovněž mezi svými přátely agitova
ve prospěch kandidáta našeho a tak zmati
plány těch, kdož staví své protikandidáty proto,
že očekávají, že voličstvo, hlásící se
ke straně národní, majíc za to, že
není při volbách ve městské kurii
žádného nebezpečí, voleb z části
značné se nezůčastní.
Z Karlína. Ve třidé městské (II.) bude se
voliti 10. ledna 1901 v místnostech zasedaci
sině městské radnice od 9 hodin do 4 hodin
odpol. Páni voličové této kurie, kterým legiti-
mace doručeny nebyly, upozorňují se, že si
mohou teto poslední den před volbou vyzved-
nouti na radnici v čis. kancel. 8 v úřadalch
hodinách na prokázání se osobní legitimac.
Svobodomyslnému voličstvu
v Holesovicích - Bubnechl
V poslední chvíli vybízime všechny stou-
pence národní strany svobodomyslné bez rozdílu
stavu a povolání, aby hlasy své soustředili na
kandidátu našt strany, panu inž.
Kaizl
Ing
Smíchov
Karlín
HolesoviceBubnechl
národní strana svoboda
27
article
Janu Kaftanovi,
Janu Kaftanovi,
jehož vynikajíci způsobilost, svědomitost i horl-
vost při hájení zájmů národních, jakož i potřeb
a prospěchů VII. části král. Prahy tolikráte po
zásluze byly uznány a oceněny.
Nechť nikdo neopomene k volbě se dosta-
viti a pro tohoto našeho kandidáta hlasovati.
V Praze, dne 6. ledna 1901.
Řemeslnici a živnostníci
v Holešovicích a v Bubnech.
Do Českých Budějovic!
Na základě dohodnuti se důvěrníků národní
strany svobodomyslné a strany národní v Če-
ských Budějovicích ustanoven byl společným
kandidátem pro mésto Budějovice pan
JUDr Bedřich prine Schwarzenberg.
zemský poslanee v Praze.
Hledíce k tomuto ujednání za souhlasu vý-
konného výboru nárolní střany svobodomyslné
učiněnému, vyzýváme všechny své stoupence,
aby do posledního muže ve čtvrtek dne 10. t. m.
k volebnímu osudí se dostavili a jednomý slně
volili společného niárodníhio kandídáta pána
JUDra. Bedřicha
prince Schwarzenberga.
Heslem všech upřímných stoupenců strany
naší budíž: vítězství společného českého kandi-
dáta při čtvrteční volbě
V Praze, dne 7. ledna 1901.
Kaftan
Schwarzenberg
Bedřich
Praha
Holešovice
Bubno
Český Budějovice
ský Budějovice
Budějovice
JUDr Bedřich
28
article
Výkonný výbor
národní strany svobodomyslné.
národní strana
29
article
K opravě dra. Baxy ve včerejším čísle
vůči našemu dopisu z Nymburka píše nám
náš dopisovatol: Trvám na svém tvrzení, že p.
dr. Baxa odešel dříve než účastníci a nevytrval
až do konce, jak u nás bývá zvykem, o čemž
však se přiti je více než zbytečno. O hlasování
jsem se vůbec nezmínil, ale že nebylo hlaso-
váno a učiněna úmluva o tom, stalo se jen
proto, že pořadatelé nechtěli dru. Baxovi způ-
sobiti ješté větší fiasko, než jakého se u ná
Baxa
doktor
Nymburk