5
article
15. Plzenský, blovický, kralovický, klatovský,
planický, přeštický a nepomucký: JUDr-
Emanuel Dyk, advokát v Plzni.
Budějovický, lišovský, trhosvinský, hlu
bocky, třeboňský, veselský, lomnický.
vltavotýnský, netolický a vodňanský
Václav Dvořák, rolník v Podeřišti
Ze Strakonic. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Zemský poslanec Josef Kovařík z Čiháně
prohlášen byl v četně navštívené schůzi voličo
zdejších, včera konané, jednomyslně za kandi-
dáta říšského poslanectví. Řeč posl. Kovaříka
přijata byla s nadšením. Posl. Kovařík kandi
daturu přijal.
Občanský klub na Hradčanech pořádá
dnes v pondělí 7. ledna v 8 hod. večer schůz
voličů za městskou kurii v hostinci p. Josefa
Brindy na Král. Hradčanech čp. 107.
Ze Dvora Králové n. L. Městská rada
zdejší usnesla se v sezení svém, dne 4. t. m.
konaném, zvláštními tištěnými plakáty vyzvati
městské voliče zdejší, aby k volbám dne 10. t. m.
v plném počlu se dostavili a volili do říšské
rady dosavadního poslance dra. Slámu, který
krom zásluh o naše Slezsko získal si zde vše-
obecného uznání důrazným hájením záležitost
místních, obcí zdejší v zájmu poplatnictva ve
dených.
Odpůrci kandidáta národní strany svobodo-
myslné v městské skupině Jindřichův Hradec—
Třeboň, kollegy našeho Ryby, rozesílají uči
telům v oněch městech přípisy, v nichž i upo-
zorňují na jakýsi domnělý hanlivý feuilleton, jejž
byl napsal o učitelstvu. Jest to mizerný volební
manévr, neboť kdo umi čist, vyčte z onoho
článku persifláži na nepřátele
stavu učitelského. Snad není druhého
novináře, který by byl tak často a tak důrazně
se zastával zájmů učitelských, jako právě kan-
didát ve zmíněné skupině volební.
Plzenský
Dyk
Dvořák
Kovařík
Čiháň
Posl
Brind
Král
Ryba
Plzeň
Podeřiště
Strakonice
Hradčany
Dvůr Králové
Slezsko
Třeboň
národní strana svoboda
Jindřichův Hradec
6
article
R. I. vollčim III. kurie v Follčce!
R. I. vollčim III. kurie v Follčce!
Dne 10. t. m. bude vám rozhodnouti se
o zástupci naší skupiny městské na radě říšské.
Po vyslechnuti kandidátů poslanectví růz-
ných stran politických netřeba opakovati, že ko-
nečnou metou všech národních stran jest dosa-
žení státního práva zemí koruny české. Cil jeso
společný, jen různé cesty k němu vedou.
Přejeme si všichni ze srdce, aby volena
byla cesta pravá, třebas byla i delší; nikoliv
slepá ulička. JJen když dovede nás k cíli. A tu
v poslední chvíli dovoláváme se rozmyslnostia
chladného rozumu vašeho, etění pánové, a tá-
žeme se, zdali rozbrobeni jsouce v menší oddily
ubráníme se nepříteli, aneb když v zápas vstou-
píme, bojujíce v šiku sraženém, svorni jsouce
i v prostředeích?
Poslední události z bývalé říšské rady
svědčily o takové rozhodnosti a ráznosti dele
gace čéské, že i nejčervenější radikál byl spo-
kojen.
Poselstvo české však jen tehdáž bude mí
váhu a význam v říšské radě, vstoupí-li na kol
biště nerozdrobeno v stejné sfle.
A proto, nikoli v zájmu strany politické
nýbrž na prospěch zdaru národního boje našeh
žádáme vás, ctění pánové:
Volte svorně osvědčeného, nezištného pra
covnika, bývalého poslance našeho
pana JUDra. Boleslava ryt. Plačka
z Kutné Hory?
Ku konci máme za povinnost svoji, upo
zorniti na vzornou péči bývalého poslance
město naše, kteráž po zásluze oceněna není
jejíž výsledky však vidíme zejmena v dosažen
učitelského ústavu.
To, trváme, dosvědčí i odpůrci političti, ž
lepšího, svědomitějšího a o zdar a rozkvět města
tak dbalého zástupce nenajdeme než dosavad
ního poslance svého.
Dostavte se tedy ve čtvrtek dne 10. t.m
o 9. hodině ranní všichni, kteří uznáváte prav
divost slov našich, a volte svorně
dra. Boleslava ryt. Plačka z Kutno
Hory!
V POLIČCE, dne 5. ledna 1901.
Politický klub.
JUDr
Boleslav rýt
Plaček
Follčka
Kutná Hora
7
article
Ve městech skupiny litomyšlské roz
šířeny jsou pověsti, že živnostnictvo a řemesl
nictvo rozhodlo se proti kandidatuře dosavadníh
zdatného zástupce svého pana dra. Boleslava
ryt. Plačka z Kutné Hory.
Na důkaz, že klamné ty zprávy jsou
pouhým volebním manévrem, slouží následujíe
prohlášení:
Podepsaní členové Řemeslnické besedy
v Poličce prohlašují, že mají ku dřívějšímu po
slanci svému panu
JUDru. Boleslavu ryt. Plačkovi
plnou důvěru a také jej opět voliti budou.
Zprávy rozšířované ve Skutči, Litomyšl
a ostatních městech, jakoby Řemeslnická be
seda prohlásila se pro kandidaturu pana dra
P. Jandače, jsou nesprávné, poněvadž se an
ve výboru ani v jiné schůzi o volební akci ne-
jednalo.
Zprávy takové rozšiřovati mohl jenom
jednotlivec, nejsa k tomu oprávněn ani výborem
ani členstvem.
Na důkaz toho podpisy členů výbor
a členstva.
V Poličce, dne 5. ledna 1901.
P. t. pánům volitelům z okresu pi
seckého, mirovického, strakoni
ckého, horažďovického, volyňského
blatenského a březnického!
V poslední téměř chvíli obracímese
k Vám.
Uznáváme veliký význam voleb do řišské
rady v nynější době.
Lid náš rolnický, základ národa našeho,
byl vydatně hájen všemi poslanci strany svo-
bodomyslné a zvláště poslanci rolnickými této
strany.
Víme, že z příčin politických a národních
nebyla říšská rada »dělná«, však my také jako
Čechové, jako přátelé samosprávy a jako za-
stanci svézákonitosti království českého neočeká
vali jsme a neočekáváme z Vídně ničeho.
Boleslav rýt
Plaček
JUDr
P Jandač
Čecho
Kutná Hora
Skuteč
Litomyšl
Vídeň
Lido
8
article
Však čeho si přejeme, čeho si žádáme jest
aby bylo ve Vídni zastoupení če-
ského národa politicky jednotné
mohutné, které by dovedlo důrazně
hájiti a obhájiti práva naše, zastou
pení celého českého národa, všech jeho vrsten
a všech tříd v jediném mocném stře-
disku: v klubu poslanců svobodomyslných
A k tomu působiti musí každý
upřímný český rolník, který má na
zřeteli dobro nejen svého stavu, ale i celého
českého národa
Odsuzujeme osobní politiku vyplynulou ze
ctižádosti několika osob po
rouškou hájení stavu rolnického
a žádáme, aby čeští rolníci manifestovali
vůli svojí pro zachování jednoty národní, aby
napsali na svůj hlasovací lístek jméno pil-
ného pracovníka, muže zkušené ho
a energického, rolníka a upřím-
ného, skutečného zastance stavu
našeho a mužem tím jest pan
Josef Kovařík,
rolník v Libáni.
Češti volitelé národní strany
svobodomyslné
Kovařík
Vídeň
Libáň
9
article
Do Horažďovic. Zvěděv, že rozšiřujes
po městě zpráva, že prý tajně kandiduji v naš
skupině do rady říšské, prohlašuji tímto roz-
hodně, jakož jsem tak již před několika volič
učinil, že mi ani ve snu nenapadlo kandidovati
a pro sebe agitovati a že jest to jen zlomyslné
utrhačství se strany těch, již podobnou pověst
rozšiřují. Nieméně žádám snažně a opravdově
ony pány voliče, již by mně snad hlasů svých
dáti chtěli, aby tak nečinili a tím osobu mou
zlovůli mých nepřátel zbytečně na pospas nevy.
dávali. Stanislav Mayer, hostinský a majite
realit v Horažďovicích, dne 5. ledna 1901.
Velectěný pane redaktore! V poslední dob
skorem denně objovují se v listech staročeskýeh
sáhodlouhá »Zaslána« zemského poslance pan
K. Práška. Z okolnosti té souditi by se mohlo
že pan Prášek je nejen dobrým odborníkemve
skotu, ale i obratným stylistou. Aby se snu
toto falešné mínění neuslálilo, prosím, abyste
konstatovali dle pravdy, že ona »Zaslána« nepíše
poslanec pan Prášek, nýbrž že dává si je psáti
panem drem. () Pražákem, členem redakce
Obrany zemědělců«, jemuž se dříve ovšem vždy
ze svých bolestí svyzpovídá«. Stává se to skorem
pravidelně v kavárně »U arcivévody Štěpánas.
J. L.
Prine dr. Bedřich Schwarzenberg
před svými volíči v Č. Budějovicích
Schůze.
Mayer
K Prášek
Prášek
doktor
Pražák
Štěpánas
Schwarzenberg
Horažďovice
Č . Budějovice
10
article
Ve velké dvoraně Besedy česko- budějovické
konala se včera odpoledne schůze českýeh
voličů, v níž promluvil kandidát Čechů budějo-
viekých do rady říšské, prine dr. Bedři ch
Schwarzenberg. Přítomno bylo asi 1200
voličů, na galerii zaujaly místo četné dámy.
Schůzi zahájil dr. A. Zátka krátkou řečí
v níž položil důraz na důležitost svorného boje
Čechů budějovických. Objasnil postup české
věci v Čoských Budějovicfch, kde Němci do-
pracovali to již tak daleko, že na čtyři dni
před volbou nemají dosud definitivně stanove
ného kandidála poslanectví do rady říšské.
Na to ujal se slova, bouřlivě aklamován
prine dr. Bedřich Schwarzenberg.
Promluvil toto:
Velectění pánové!
Neuplynula ještě doba čtyř let, a opět připadí
vám průkaz podali, zda jsou České Budějovice baštou
německou, nebo domovem Čechů, zdali Češi znají
se k národnosti své nebo vzrostl-li počet indife
rentních.
Velectění pánové! Volha tato není volbou, která
se může připsati na stejný stupeň voleb jiných, jes
to volba, na kterou pohlíží veřejnost, kde bojuje
česká veřejnost proti německé, mandát, kter
se musí zachovati. Před člyřmi lety byla t
svornost a shoda v řadách vašich, která vát
vedla k vítězství. Co by znamenalo vítězství toko
kdyby nebylo zachováno, kdyby nebylo možno je
udržeti. Bylo by to vítězství nahodilé.
Čecho
doktor
Bedr
Schwarzenberg
A Zátka
Němec
Čech
Čoský Budějovicf
Český Budějovice
11
article
Znám v Praze na jistém domě pěkný francouz
ský nápis, který zní: Umění vítěziti je s
ztraceno bez umění, vítězství udržet
a zachovati. Nápis tento dal na dům oner
umístiti francouzský maršálek Berill, když v roco
1744 po četných vítězstvích z Prahy opětně ustou
piti musil.
Veleclční pánové ! Před 4 lety byl jsem prvním
zástupcem a když dnes opět na tomto místě so
ucházím o vaši důvěru, stalo se to na základě vy-
zvání vašich zástupců a že doufám vítězství české
udržeti a věci české posloužiti. A myslím, že dů-
vody, které mne tenkráte vedly, dnes ještě trvají
totiž zjednati platnost a rovnocennos
národní. Není to bažení po nějaké popularitěa
slávě světské, byl bych si tak jako mnohý jiný
poslanec klidu přál k řešení úkolů poslaneckých
Avšak takové úvahy musily a musí ustoupiti do po
zadí, dokud požadavky české nedojdou ocenění.
Prosím vás jednoho každého, byste mi odpo-
věděli na otázku mou, táži se vás, byste bez ostychu
mi odpověděli, zdaž jsem správně jako poslanec
jednal, zdaž jsem učinil vše, co jsem slibil, zdn
jsem jednal tak, abych hájil požadavky vaše. Ne-
ptejte se srdce, ale chladného rozumu. (Shromáždění
volá: »Ano jednal !«)
Byl bych, velectění pánové, s radostí a klidem
ustoupil osobě způtobilejší, která by ještě navržena
byla, a byl bych s radostí vzpomínal na dobu, kdy
byl jsem zástupcem vaším, byl bych s radosti
vzpomenul na projevy vaší přízně, které byly by mi
nejkrásnější odměnou. Ale když došlo vyzvání zá-
stupců vašich, tu krátký byl hoj v nitru mém
hlas srdce mého zvítězil nad osobními zájmy a nad
osobním pohodlím. Kdo seznal své povinnosti na
poli národním, nebude se tomu diviti, že žádám
vás, byste opět soustředili hlasy své na osobě mě,
byste dokázali, že České Budějovice českými jsou,
zůstanou a zůstati chtějí.
Berill
Praha
Český Budějovice
12
article
Obracím se opětně k vám a žádám, kdyby se
našla osoba způsobilejší než jsem já, abych mohl ustou-
piti okamžitě se svého místa. Ale podrobím se káznía
řádu, dokud důkazy vaší důvěry mám a dokud mne
s tohoto místa neodvoláte. Ty důvody, které mne
před čtyřmi lety vedly k tomu, abych přijal mandál
váš, trvají dosud. Jest to společný názor o pol-
tických zájmech, abych přispěl ku zjednání zá-
kladů ku smíru poctivému mezi zá-
stupci tohoto království pod heslem
spravedlnosti a rovnocennosti. V těchto
slovech skrýván celý svůj politický
program a vše, čeho se ve společn
naší věci domáhati chei.
Východiště a první odslavec toho jest usku-
tečnění státoprávních požada vk
a přání. A když snad i v dalších vývodech již
se nevrátím k tomuto bodu, stává se to z důvodů,
že právě tak jako v životě rodinném jsou city po-
sválné, kleré nepotřebují odůvodnění, tak jest tomu
i v životě politickém. Tu na předním místě kladu
požadavek státoprávní, který zdědíl
jsme po svých otcích a který zacho
vatijestnaší povinnosti
13
article
Druhým bodem jest rozšíření sam-
správy našeho království a prá
sněmu, by zemím vráceno bylo, co jim
náleží, by mohly své potřeby hradit
vlastními prostředky a nemusily na
novo na pomoc bráti berní silu po-
platnictva, neboť systém přirážkový.
jenž zavedl nás na pokraj propast
a záhuby, ohrožuje životní nerv a sílu
národ a.
A konečně třetí, co si přeji jest, položit
základ ku smíru obou národností. Otázka tato ale
musí býti na vlastní základ položena, smír musí
býti stanoven na základě spravedl-
nosti. To vše povede ku vnitřnímu uzdravení
říše, jen tím tato může se státi tím, čím býti má
ochránkyní všech zemí a národností v ní soustře
děných, aby byla klidným sídlem spoko
jených národů, kteří přispěli k její slávě, sil
a moci, domovem štěstí.
Velectění pánové! Úkolem schůze dnešní není
dle měho náhledu podávati pohled do budoucnosti.
která jest zahaiena mihou, spíše jest úkolem jejím
sděliti vám zprávu, co za minulé období skutkem se
stalo a co jako poslanec váš jsem vykonal. Ráčítese
dobře pamatovati, že přěd čtyřmi roky, když jsme
přistoupili k volbě, zdálo se, že budoucnos
lepší nastoupiti musí. Vraťme se v myšlenkáel
svých do oné doby: zdali chovali jsme požadavky.
které by vybočovaly z úkolu, který připadá národům
k zachování moci říše, které by chlěly dopomoei
jedné národnosti ku přesile?
Připomínám vám, že tenkrále byla to vláda.
která učinila to, aby každý Čech v království
českém směl používati a domáhati se mateřskou řeči
práva svého. Krátce po utváření se říšské rady vláda
rozhodla se vydati jazyková nařízení, kterými prára
jazyková českému lidu aspoň částečně vrácena byl.
14
article
Dle měho náhledu bylo to soukromé opatře n
vlády, která jest oprávněna v oboru
své sprůvy učinili toto opatření. Vláda
hr. Badena seznala, že jest třeba, aby v úřadech
českých zemích bylo též česky úřadováno.
A jaká byla odpověď se strany Němců, když
jsme žádali o toto právo? Vláda učinila pouhý
pokus a odpovědí jejich byl největší výbuch vášni
na tyto zeela přirozené požadavky
které směřovaly k tomu, aby základ položen by
k přirozenému užívání obou jazyků v zemi.
Pokusy se musí díti, aby ntvořena byla většina
která by se řídila zásadov, že v parlamentním životě
stojí proti menšině většina. Bohůžel, že zřízení a se
stavení této většiny použito bylo k boji proti jazy
kovým nařízením.
Řečník líči nyní tehdejší řádění německého tisko
který snažil se a to s úspěchem ličití jazyková naří
zení jako opaíření, čelící proti německému lidu. P
celém světě kolovaly puvěsti, že většina v parla-
mentě rakouském utvořena byla k potlačení menšiny
Lituji, že moc tisku neplátelského byla větší, ne-
moc tisku nám přátelského. Avšak ve většině té z
sedalo přece třicet zástupců německých, poslanee
katelického středu konservativníhol
A také první vystonpení této většiny nesrovná
valo se nijak s pověstmi, o ní tak okázale rozšiřo
vanými. Divím se, že také jistě strany, kleré maj
na svém praporu psáno, že chtějí jednati ve pro
spěch lidu malého, také vystoupily proti této majo
rilě, ač musily věděti, že majorita ona měla
poctivé úmysly i s malým lidem.
Baden
Němec
15
article
Dnes, po výsledku posledních voleb, jsou otázk
hmotné zatlačeny otázkami politickými a národními
Doufám, že v tom ohledu nestala se s naší strany
žádná chyba. Když se boj rozvinul, stalo se tal
z jiných příčin. Jazyková nařízení byla heslem
kdežto pravý cíl boje německého bylo podmanění
nadvláda nad Slovany. Tento boj není dobojován.
tomuto hoji musíme se i na dále podrobiti.
Na to promluvil řečník o politických událostech
posledních tří let. Roku 1897 byla uzavřenh říšská
rada a nic neučiněno proti německé obstrukci, která
postavila se proti zásadám majority. Na podzim sešl
se říšská rada a hledělo se návrhem hr. Falkenhayna
obstrukci čeliti. Ale byl to návrh, jenž byl velm
těžko k provedení a ve svých důsledeích
vedl k tomu, že německou minorito
padla nejen autorita většiny, ale padla
t vláda.
Nastoupilo ministerstvo Gautschovo, ala to
nepředstoupilo ani před říšskou radu. Ministr- presi-
dent Gautsch hleděl obstrukci přijíti vstříc vydáním
opravy jazykových nařízení a vedle toho učiniti po-
kus o jakési smírné vyrovnání Čechů s Němci při-
jetím zásady o trojdílnosti jazykové v Čechách.
Po Gantschovi následoval hr. Thun. Tent
chránil opatření učiněná ve příčině vnitřní úřadní
řeči české. Vedle toho oddával se i té naději, že b-
snad smírným způsobem zmírniti se mohly protivy
a vyhledávány strany ku smírnému jednání. Připo-
menutí je bolestné.
Gautschův
Gautsch
Čecho
Němec
Gantsch
Thun
Čechy
Slovan
16
article
Thun ustoupil prosté hrozbě zástupců něme-
ckého lidu a nastoupii hr. Clary, kterémuž uloženo
učiniti pořádek a opatření ve příčině jazykových na-
řízení. Nešťastný to den, kdy z této otázky čistě
správní byla učiněna otázka politická, kdy vláda
byla nucena kapitulovati před terrorismem obstrukco
německé.
Nešťastný to den, kdy jazyková na-
fízení byla vzata zpět, aniž by něco n
místě jich dáno bylo českému národu
náhradu.
Reklo se, nařízení tato přestávají a nastupují ta
která byla před vydáním nařízení těch.
V okamžiku tom se strany konservativního velko
statku vše se učinilo, aby majorita vzala v ochranu
poslance české. Nikdy za celé třiceti l et
nevystoupila v popředí shoda konse
valivního velkostatku s lidovými po-
slanci českými jako tehdy. My jsme t
měli za povinnost srdce a svědo mi
abychom lidu, zbavenému práva, po
skytli ochranu. Na tomto místě konsta
tuji, že celá veřejnost uznati mus
umírněnost požadavků zástupců če-
ských vůči Clarově v ládě.
Řečník porovnává chování se Čechů, jimž bylo
právo ubráno, a Němců, kteří zavedli boj do parla-
mentu, ač jim nebylo vzato nic. Porovnání to podá
průkaz, že delegace česká není tou, z
jakou se označovala — zrádnou na
říši. Teukráte podala důkaz,, jak jes
politicky moudrá a vyspělá. Česká de
legace nehrála hazardně se zájmy ná
roda. Vzpomeňte na způsob obstrukte německé
české.
Ale je neštěstí, že v tom ohledu jsme odkázání
jen na jedovatý tisk nepřátelský, jenž zjevné ne-
pravdy o nás hlásá. (Hanba mu.) My jsme v tom
ohledu ještě slabými. O nás dobře píší jen listy nase
a nám blízné, kdežto tisk celého kontinentu hlásá
nás nepravdy.
Thun
Claro
Clarův
Čecho
Němec
17
article
Clary odešel, jak byl přišel, úkol jeho převzal
zl. Körber, který ještě jest v úřadě. Toto mini-
sterstvo hledělo uskutečnili aspoň něco: mír Čechů
s Němci, a svolalo za tou příčinou konfere nee
českoněmecké, v nichž měl jsem čest zase-
dali právě jako pan předseda dnešní schůze. Mohu
dotvrditi, že ve vyjednávání šli jsme až na nejzazší
mez umírněnosti, ale na konec, když dostali jsme
se k otázce jazykové a ústupků se strany Němců.
odloženy kouference na dobu neurčitou, která trva
až do dnes.
Z aktů dokázati mohu a před celou veřejností
prohlašuji, že čeští zástupci učinili vše,
co bylomožno, avšakani toho nebylo
nám za to popřáno, aby se v koníeren-
cích pokračovalo v Praze, poněva dž
zástupci Němců stiháni byli starostmi
a kletbami lidu, jmenem kterého jed-
nali.
A po všem tom, co se stalo, přístoupeno bylo
znova k zahájení říšské rady. Račte vědět, jak skon-
čilo: českou obstrukcí. Mohu říci, že se velice ra-
duji, že uzavřena byla, uspořilo se tím velmi nemi-
lých bojů a dána nám byla možnost dokázati, že
nemožno jest vládnouti proti nám. Byl rozpuštěn
parlament a vypsány nové volby.
Co je konklusi toho všeho, co se událo ? Ohra-
žuji se co nejrozhodněji proti tomu, aby většina
autonomních stran byla pokládána za příčinu neštěsti
Rakouska.
Myšlenka Rakouska se skládá ze společné čin
nosti všech národů, s tou myšlenkou jsme se sešl
při utvoření parlamentní většiny, nebyli to jen zá
Claro
Körber
Čecho
Němec
Praha
Rakousko
18
article
stupci Slovanů, nýbrž i zástupci Němců, kteří se
tam i dobře měli. Ujišťuji, že tenkráte, když
většina tvořena byla, že prvním odstavcem jejího
úkolu bylo urovnání hmotných zájmů národů, čímž
i politické postavení by zlepšeno bylo. Proti naš
vůlibylo nám vtlačeno politické hle-
disko, že utvoření této většiny zna-
mená záhubu Rakouska. Pak ale jsm
hotovi s parlamentarismem, stačí-li
utvoření většiny krozbití parlamentu
Čeští poslanci to nebyli, kteří zavi-
nili zostření poměrů. Čeští poslan
za všech okolností zachovali chla-
nou krev a uvážilito, co bylo prospěš-
nější lidu. Obstrukci zahájíli jsm
tenkráte, když veškeré naděje naše
zklamány. Ale tato obstrukce ovšem
byla jinak vedena než německá, kd
ani předsednický slůl nebyl jist pře
útoky. Přeji si, abych až do smrti byo
uchován scén, jichž jsem tehdy sám
z ažil.
Němec
Rakousko
Slovan
19
article
Budoucnost naše — kdož by ji mohl posouditi
Nechci se tomu vyhýbali a několika slovy se jí do-
Iknu. Poslední volbý poskytly obraz, jenž jinde ne-
byl viděn, to jest že myšlenka národníh
radikalismu zatlačila zájmy stavu
Když parlamentarismus vídeňský má míti budoue
nost, jest třeba, aby myšlenka větši n
našla ohlas u.
Rečník horlivě přimlouvá se za utvoření parla-
mentní většiny. Obávám se ale — praví — že my-
šlenka politická a národní tak posloupila do popředí, že
myšlenka většiny je zatlačena do pozadí. Toho jest lito-
vati. Má-li se parlament vídeňský stát
nositelem historických tradic Hakou-
ska, musí se opět sestoupiti stará vět
šina, aneb nebude většiny žádné. Vět
šina, jak dříve stávala, není dílem ná
hody a jednotlivce, je dílem myšlenel
a cel ku.
Dílo jednollivce nedává záruky proti věčné
pravdě, že různí národové vyhledávají ochrany pod
žezlem naší nejjasnější dynastie. I kdyby jedno-
tlivci se zdráhali, stará pravíce s
sejde, o tom není pochyby. Pak mus
ale nastoupiti skutky, ne v boji, ale
v uskutečnění spravedlnosti.
20
article
Když se rozešla většina, přispěli velkostká
k tomu, aby se utvořilo jakési jádro bývalé většiny
Pokud se týče českých poslanců, mohu mluvi
nanejvýše jmenem konservativního velkostatku, kter
se bude namáhati o utvoření pravice za pomoci
Slovanů. Řečník vzpomíná tu součinnosti Slovineů.
jimž provolal »Slávu«, ke kterémužto projevus
shromáždění s nadšením připojilo.
My se sešli, abychom zachovali myšlenku majo-
rity, která otřesena byla. To jest naším posvátným
příkazem. Ale ne za každou cenu. Aby
chom ale chodili od strany ke straně
to ať so nikdo nemýlI. Snad české po
selstvo snáze snese politiku volné ru
ky než ti, kteří nám hrozí. Máme úpln
jasný program, který prolivníci ne
ma jí.
Nebojíme se polltiky volné ruky
alebudeme šťastni, najdemeili přátel
A žádám vás, abyste uvážili myšlenku
srovnati a spojiti veškeré zástupc
Slovanů a spravedlivých Němců. Poše-
tilý jest národ, který pouští se v boj.
neuváživ dříve sílu svou. To je zrad
na národu. Ale pevně stůjme na pož
daveích svých a hajme je do posled
ního okamžiku. Tak sí představuji bu
doucí naši politiku
Je rozdíl mezi politikou offensivní a defensivní
mězi obranou a útokem. Útok odražený znament
porážku, ale v obraně můžeme — jak dnes po
měry jsou — získati přátele našeho programu.
Ku konci ještě několik slov o volbách. Po
slední volby v německých obvodech
dopadly ve prospěch radikálních Něm-
cův. Program těch čelí knadvládě ně-
mecké, k pokoření Slovanův. Obávám
se, že říšská rada sotva bude schopna
práce, když lidé ti nabudou vrchu. Proti
politickým vývodům a náhledům jest možno přizpů-
sobiti se, ale proti terrorismu je to těžko, ten vy-
zývá k boji, který musí býti proveden.
Němec
Poš
Slovanův
Německo
Slovan
21
article
Četl jsem provolání velkostatkářův ústavověrných
kde se praví: Deutsche, seid einig! A já
pravím: Čechové, buďte svornif Větte, že t
není frásí. Český lid svou pílí, umělostí a praci
došel postavení, o němž před 30 lety nikdo netušil.
zaujímá mezi národy místo veskrze čestné a já pro-
sím, aby můj hlas zasáhl dále než v tato místa
ať český lid, který v posledních 30 letech tak ohrom-
ných úspěchů se dodělal, neupadne ve starou chybu
Slované, ať nedá vzejíti semenu nesvornosti. Ne-
svornost rozbíjí naše řady, zájmy sta
vovské nesmí ohrožovat naši národn
existenci. Zapřísahám každého Čecha
že je času dost na vypořádání domá-
cích záležito stí
Dnes, kdy celá cizina na nás úťočí
musíme býti svorni v odboji. Co je d
toho, že jedna strana v národě dobýv
strannického úspěchu, když celek
hyne.
Vždyť i vy mne volíte jednomyslně, a
snad v tomto shromáždění jsou různé proudy. T
není žádným uměním, když zachovám si vaši dů
věru, pokud jsem zástupcem věci české, ale jakým
zástupcem bych to byl, když bych se stal stranníken
v nějaké věci. Řekněte mi beze všech ohledů, zda
souhlasíte s dosavadní činností mou? (Bouřlivé
»Ano, souhlasíme le)
Ve vykonávání úkolu poslaneckého znám jer
jeden ideál: dobývati Čechům práva, abych moh
předstoupili před vás s čistou a jasnou myslí. (Po
hnutí.) Vedle veřejného mínění znám i hlas svého
srdce, a to mi nevyčítá nic.
Žádný z vás nemůže říci, že jsem zradil českou
věc, od toho mne bůh zachovej až do smrti
Vstupujeme v boj. Ať si dopadne volební zápa
ve prospěch náš nebo ne, nehynoucí památkou mi
zůstane vědomí, že jsem byl prvním zástupcen
Čechů budějovických a že jsem došel vašeho sou
hlasu.
Čecho
Slovan
Deutsche
22
article
Řeč prince Schwarzenberga přijalo shro
Řeč prince Schwarzenberga přijalo shro
máždění pochvalně.
Dalším řečníkem byl tajemník obchodn
komory pan dr. Fr. Hromada, jenž odmít
lži německého tisku, že mandát za České B
dějovice nevybojovali Čechové, nýbrž ro
Schwarzenbergů.
Schůze po té doslovem dra Zátky a prine
Schwarzenberga skončena zapěním slovanské
hymny-
Schwarzenberg
doktor
František
Hromada
Čecho
Zátka
23
article
Jak se provádi sčitání lidu v uza
Jak se provádi sčitání lidu v uza
vřeném území.
(Zpráva z Tannwaldu.) Tann-
wald činí most z území poněmčeného do če-
ského kraje. Je třeba přejíti přes lávku pod
Dol. Tannwaldem a jsme v ryze české Po-
pelnici, odkudž na jih a jihovýchod rozkládají
se samé četné české dědiny: Hamr, Svárov,
Plavy, Držkov atd. až k Žel. Brodu na jedné
a k Vysokému n. J. na druhé straně. Proto je
také Tannwald z dobré polovice český, a čítá-li
celkem asi 4000 obyvatelů, je z nich dojista
nejméně 2000 Čechů — ovšem ponejvíce to-
várních dělníků. Ale i česká intelligence jest
četně zastoupena: dva čeští lékaři, dva sta
vitelé, více českých úřadníků, český kněz, český
sládek, četní obchodníci čeští a řemeslníci
A přece, jak se dovídáme, napočteno tu
celkem — 50 Čechůl Úžasně nepatrná
číslice. Kdo však byl svědkem, kterak se tu sčí
tání provádělo, jakými hrozbami, jakým terro
rismem nejen jednotlivci, nýbrž celé rodiny česk
od pp. komisařů nuceny byly přihlásiti se z
Němce, nediví se tomuto nepatrnému počtu
Chytře a vypočítavě zahájen akt sčítací. Vybráni
nejradikálnější stranníci němečtí, kteří se sčíta-
cími archy a německými instrukcemi chodili
domu k domu, nedovolili však nikomu, by vy-
plnil rubriky sám, poukazujíce na to, že jen
oni od c. k. vlády jsou oprávněni
vše zanášeti.
A zanášeli všecky dle jedné šablony,
Čech nebo Němec, šmahem všechny s ně-
meckou řečí obcovací. Hned při prvn
otázce chystali na lep každého Čecha; oslovili
totiž vždy po německu, a kdo jim rovněž
německy odpověděl, byl už Něm-
cem. »Sie sprechen ja mit mir deutsch, also
ist Ihre Sprache die deutsche!« A basta, už
se v rubrice skvělo tučné, lapidární »deutsch«.
Hamr
Čecho
Němec
Dolo
Svárov
Plav
Držkov
Čechy
Německo
Tannwald
24
article
Kde aspoň jest jedno české dítě školou
povinné — a těch je na zdejších školách
polovic — zapsána celá rodina s německou
řečí obcovací pod zámirkou: »Dítě chodí do
německé školy, musí doma mluvit tedy
také německy, jste Němci!« Žádný
prostředek nebyl dost špatný, aby ho nebylo
použito ke vznešenému účelu, předělati Čecha
na Němce: Domluva, podvod, lesť, všechny
možné intriky, hrozby, násilí! Na léčku lapen
nejprvé některý »lepší Čech«, a potom naň po-
ukazováno, »on že také je Čech, ale jedná ros-
umně, rozvážně, tady musí přiznati se za Němce,
ať tedy ostatní řídí se dle něho, sice že
bude zle, že jedná se o chléb, ztratí
práci, budou vypovězeni, přijdou
do novin, pan purkmistr tako vého
Čecha« zde neztrpí!« Novinami vyhro-
žováno zejmena vzdělanějším, uvědomělejším,
kteří pocítili na sobě už terror a moc něme-
ckého tisku.
(Běda nám! Budeme tedy my, kdož vzdor
všemu zůstali jsme věrnými svému národu,
německých novinách stavěni na pranýř !)
A což teprve české služky ! Známe připad,
že dvě sestry sloužící v jednom domě bliže ko-
stela, a z nichž ani jedna slova německého ne-
umí a nepromluvila, figurují na sčitaeím archu
jako — Němkyně. — Tak dělají se z Čechů
Němci; jen tak zůstávaji smíšená města — ně-
meckými! S podivením jen jest, kterak Čech
vzdělaný, uvědomělý, může státi se zrádcem na
svém národu a přiznati se k obcovacímu jazyku
německému. Učinili prý to z »ohledů osobnícha
oba pp. doktoři, stavitelé a p. sládek, jehož pivo
pijt výbradně jen Češi. Inu, když jedná se
chléb, čert vem národnost! Vznešená zásadal
Zapře-li Čech vzdělaný, neodvislý, krev a řeč
matky své, což divíme se lidu neuvědomělému,
závislému na německých chlebodárcích. A přece
jest a má býti národnost každému nejsvětějším,
nejdražším majetkem
Němec
Čecho
Němkyně
Čech
Čechy
25
article
Z Podmokel se nám píše: »Co nej-
přísněji musí býti k tomu hleděno, aby všichni
čeští zřízenci a sluhové, učňové a pomocníci
přes svou českou řeč mateřskou
udali němčinu jako řeč obcovací.
Němečtí majítelé domu! Dbejte co nej-
bedlivěji na to, aby v rubrice 13 (obcovací řeč)
nebyla zapsána jiná řeč nežli německá.
Němečtí představení obce! Ve vaši
ruce jest pravdě neodpov i d a j ie
udaje o řeči obeovací opraviti! Ne-
dbejte námahy! odměnou vaší bude hrd
vědomí, že jste vykonali svou po-
vinnost vůči německému národ.
Tak zněla místa v manifestu, který vydán
v čísle 103 »Nordböhm. Volkszeitungu« ze dne
29. prosince m. r. a veškeren německý lid,
nacionál neb liberál, uposlechl rozkazu vyšlého
z officiny Wolfovy. A smutný fakt jest, že do-
brých 80 procent zdejších Čechu
padne za oběť této s největším násilím a vy-
naložením všech nejhnusnějších prostředků pro-
váděné sčítací akci.
Kdo jen trochu odvislým, zanesen ve sčí-
tacím archu jako Némec, byť nouměl ani slova
v samospasitelné promluviti.
Dnes, pokud nám možno bylo zjistiti, po-
dáváme nejkřiklavější příklady páchaného ter-
roru, jejž provozovati neostýchají se ani o ao hy
zaujímající postavoní veřejné,
které jim ukládá nestrannost jako povinnost
nejvyššl. — Tak donuceno veškeré mužstvo
pohraniční finanční stráže udati
němčinu za výhradni obcovac
řeč a tím ztraceno nám nejméně 50
o s o b.
Nordböhm
Wolfův
Čech
Podmokly
Volkszeitung
26
article
Stalo se tak rozkazem, jehož původce
sluši hlodati ještě ve vrchním finančním radovi
Kozlerovi, který tyto dny přestéhoval se
do Prahy jakožto přednosta oddělení II. ve
vrchním zemském finančním ředitelstvu. P očet
služek, pomocníků a učedníku
anektovaných pro všematku Ger-
manii lze páčiti jen v Podmoklech
na 3—400 duší. Však nedosři na tom.
I na zřízence zdejších c. k. státních dráh
vykonáván nátlak ve jmenu řeč
služební; z hojných jen jeden příklad
Železniční strážnik Pospíehal, hlav
rodiny 10členné, udal dle pravdy češtinu za
obcovací řeč svou i rodiny. Areh takto vypluéný
dostal se do rukou člena obecního zasťupitelstva,
Kosaka, jenž jest ůřadníkem priv.
společnosti státní dráhy.
Jsa přesvědčen, že přímé zakročení jeho
bylo by bez výsledku, obrátil se Kosak na
bezprostředního představeného
Pospíchalova, traťmistra c. k. stát-
ních dráh Václava Bürgermeistra,
který hrozbami nejkrutöjší ho
pronásledování ve službě ubohého
strážníka přinutil k tomu, že pro
celou svou rodinu »opravil« jazyk obeovucí n
němčinu.
Avšak nejen v tomto případě, který nad
jiné je markantní, i jinde Kosak vynikal jako
horlivý agitátor pro Němčinu jako obeovací řeč.
Máme ještě na paměti, jak úřadník téže
společnosti pan Štolba bez zevní příčiny jen
proto, že byl předsedou zdejší besedy, byl
odsud přesazen. Bylo tenkrát řečeno, že
vrchní správa společnosti státních dráh nestrpi
svým úřadníkům jakékoli národní agitace.
Zajímavo bude, zda cís. rada Ruth bude
stejného náhledu vůči úřadníku německému.
Vypovídání z bytu nešťastníků,
kteří se přihlásili k české obcovací řeči, jest
na denním pořádku a okolnosť, že všudes
jedná dle téže šablony, poukazuje zřejmě,ž
Kozler
Pospíchalův
Bürgermeister
Kosaka
Ruth
Praha
Gera
Podmokly
Kosaka
II
státní dráha
státní dráh