2
masthead
V Praze, v pondělí dne 7. ledna 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist
předplácí se
v Praze v adnini
nk čtvrt lota . . . . 8 K —
s dvojí donšsken
sk o
sa něse ..
n aoe neů
avojč zlani
Praha
6
article
v drobném prodeji
raaní čirlo o sol
nih
odpolodní
Ve slialkich na veskors
sdpolední. . . : . . . . s p
rnser at,
platí se hotové napše
Petplacení inrerty pijíná dzini-
ran nashtznjí no. těž redls ko
tlakárna ezpedice „ Národnich Lista-
Bakepivy so nsrraee
Národnich List
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Volby v V. kurii.
Z Vídně. 7. ledna. Dnes je poslední
den voleb v V. kurii. Vlastně jde o užší
volby v ní. Jak v Dolních Rakousích, tak
v Tyrolích, neboť v této korunní zemi pro-
vede se zápas mezi starokatolickou stranou
a mezi stranou novokatolickou, jak eufemi-
sticky nazývají křesťanské sociály.
Zde ve Vídni soustřeďuje se vešker
zájem na sonboj mezi Procha zkou
drem. Adlerem. Na obou stranách poslední
výzvy vysílají se k osudí volebnímu. Nějaká
předpověď je nemožna.
Formule Bärnreithrova.
Z Vídně, 7. ledna. Peštský dopisovatel
zdejší »Montagspresse« sděluje z bezpeč-
ného prý pramene, že t. zv. formule Bärn-
reithrova nedoznává souhlasu v Uhrách.
Časopisy zatím počínají si zdrželivě. » Magya
Hirlap« a »Neues Wiener Journal« myšlenku
dra. Bärnreithra zavrhují co nejrozhodněji.
Uherští ministři do Vídně.
Z Pešti, 7. ledna. Kromě ministr-
presidenta Kolomana Szella odeberou se
také všichni ostatní členové kabinetu do
Víd ně.
K jazykové otázce ve Rěce.
Z Pešti, 7. ledna. Vláda dohodla se
s městem Rěkou ve příčině otázek správ-
ních, hospodářských a také jazykových.
Vláda dovolila, aby se vlaskéh
jazyka užívalo ve školách obe-
ných a při soudech. Vláda prý př
tom chovala domněnku, že kdyby vlaský
element ve Rěce byl seslaben, získal
by tím a uplatnili by se Chorvaté
Ve Rěce zádali, aby vlaský jazyk byl vy-
hradným. To jim přiznáno nebylo.
Dr. Haase.
Z Těšina, 7. ledna. Superintendent dr
Theodor Haase, který kandiduje do říšské
rady v Bilsku, těžce onemocněl.
Adler
Magya Hirlap
Wiener
Szell
Chorvat
doktor
Haas
Vídeň
Dolní Rakousy
Tyroly
Uhry
Pešť
Těšina
Bilsko
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 6. ledna. (C.- B.) Dle telegra
fických zpráv vplula rakousko-uherská valečná
loď »Aspern« do přístavu u Čifu. Na lodi
je vše zdrávo.
Z Výmaru, 6. ledna. (C.-B.) Pohř
zesnulého velkovévody K arla Ale x a ndra
saskovýmarského bude se konati v pátek
v poledne
z Říma, 6. ledna. (C.-B.) Pape
odebral se dnes o 15. hod. ke slavnosti
uctění spásy do sv.petrského chrámu, jenž
tonul v záři elektrického světla. Při slavnosti
bylo přítomno asi 20.000 lidí. Svatý otec.
provázen 20 kardinály, byl předmětem na-
dšeného holdu. Po papežově příchodu cele-
brováno Te Deum. Uděliv lidu požehnání,
vrálil se papež za nadšených ovací do svých
komnat-
Z HarseilIu, 6. ledna. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Z Říma sem přibylý
pekinský biskup Favier prohlásil v roz-
mluvě s jistým žurnalistou, že není přesn
zpráva, jakoby měl od papeže poslání
k francouzské vládě. Svatý otec je prý
Francii co nejpřátelštěji nakloněn a on, Fa
vier, jest prý přesvědčen, že nebude potřebí
sáhnouti k přísným opatřením, o nichž se
mluví. Že by došlo na přerušení diplomati
ckých styků mezi Francií a papežskou kurií,
není pravděpodobno. I kdyby spolkový záko
přijat byl, neodejme přece Francie katoli-
ckým missiím na dalekém Východě svoji
N L
Havas
Favier
Vídeň
Aspern
Čif
Výmar
Řím
Francie
T Deum
9
article
ochrany, zejmena tam, kde v postavení svém
setrvá. Biskup Favier pronesl se příznivě
o stavu věcí v Číně a soudí, že bude všechn
co nejlépe urovnáno
Z Říma, 6. ledna. (C.-B.) Při včerej
ších doplňovacích volbách 16 poslanců bylo
zvoleno 9 členů konstituční opposice a
radikálové. Výsledky 3 voleb nejsou dosu
známy.
Z Cařihradu, 6. ledna. (C.-B.) Sultán
odebral se dnes v 15. den Ramazanu do
paláce Lopkapu, aby se zúčastnil slavnostn
pocty pláště prorokova. Večer vrátil se do
paláce vildizského.
Volby do říšské rady.
Z Terstu, 6. ledna. (C.-B.) Při dnešn
užší volbě ve všeobecné volební kurii ob-
držel advokát dr. Attilio Hortis (italský
nacioná!) 10.699 a advokát dr. Otakar Ry-
barz (Slovinec) 8914 hlasů. Jest tedy do
říšské rady zvolen Hortis. Neslovinšti so-
ciální demokraté zdrželi se hlasování.
Z Terstu, 6 ledna. (C.-B.) Při dnešn
užší volbě byla agitace ještě mocnější.
než prvního dne. Navzdor zimě a prudkému
severáku byl u všech volebních místnost
živý ruch. Před sídlem volebního komitétu
strany progressa a ve dvou předměstích mu-
sila zakročiti policie, aby zabránila srážkám
mezi oběma stranami. 51 osoba byla pro vo-
lební úskoky zatčena. Asi na 22 osoby byl
pro totéž provinění učiněna udáni.
Favier
Ramazan
doktor
Hortis
Otakar rydberg
Neslovinšť
Čína
Řím
Cařihrad
Lopkap
Terst
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. ledna. (Volební pro v
lání vídeňských pokrokoveů) obje-
vilo se v dnešních liberálních listech vídeňských.
Na prvém místě žádá zkrachovaná strana ví-
deňské bursy ovšem uzákonění státní něm-
činy, neboť bez tohoto požadavku nesměla by
vítězícímu p. Wolfovi ani na oči. Hranice mezi
státní něměinou a jednotlivými zemskými jazyky
u soudů a úřadů má býti stanovena říšskou
radou dle potřeby a dle poměrů v různých
zemích. Návod k tomuto vymezení podává prý
svatodušní program. Vyrovnání s Uhrami má
býti založeno na spravedlnosti a má býti přešně
dodrženo. Pokud se týče zájmů samotné Vídně.
má býti postaráno o výhodné železniční spojen
Vídně s balkánskými zeměmi a o spojení po-
mocí průplavů se Severním a Černým mořem.
Wolf
Praha
Uhry
Vídeň
11
article
Poněvadž všecka bída vídeňská a z části i vše-
rakouská ma svůj kořen v tom, že autisemit
vyhodili německé pokrokovce ve Vídni za sedla,
nutno ovšem zbaviti Vídeň především nadeláay
Luegrovy. Za tím účelem svolávají se liborální
voličové k volebnímu osudí, aby uhájili aspoň
ty zbytky mandátů, jichž se pokrokovcům do-
stalo ve Vídni při posledních volbách.
Z Vídně, 6. ledna. (Střední školy
v Rakousku.) Dle zprávy ministerstva osvěty
je letos v celém Rakousku 212 veřejných gym-
nasií a 106 reálek, celkem tedy 318 středních
škol se 104.980 záky. Gymnasistů je 69.788,
realistů 35.192, Z gymnasií je úplných 188,
úplných 24; úplných reálek je 78, neúplných
28. Stát vydržuje 159 gymnasií a 68 reálek
ostatní ústavy vydržují země, města, biskupové
kláštery a soukromě spolky. Dle vyučovacíh
jazyka je 175 ústavů německých, 81 českých,
34 polských, 8 vlašských, 3 ruské, 6 srbsko-
chorvatských a 11 utrakvistických. Vět-
šina těchto utrakvistických středních škol při-
padá na kraje, obydlené Slovinci, neboť S 1o-
vinci nemají dosud ani jediného
čistě slovinského středního ústavu.
V Čechách je nyní 61 gymnasií a 33 reálky,
na Moravě 30 gymn. a 26 reálek, ve Slezsku
7 gymn. a 4 reálky. Nově byly zřízeny mimo
jiné: české státni gymnasium v Boskovicích
Vídeň
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Boskovice
vlašský
S 1
12
article
(otevřena 1. třída), česká státní reálka na
Kladně (1. třída) a česká státní reálka v Tá-
boře (1. třída). Ruské paralelky při polském
státním gymnasiu v Kolomyji byly odděleny od
ústavu polského a zřízeny jako samostatné
úplné gymnasium ruské. V Haliči zřízeno mimo
to nové polské státní gymnasium v Debici (1. tr.)
a státní polská reálka v Krosně (1. třída).
V Praze, 5. ledna. (Vyhlídky do
příštího parlamentu.) Stálý vídeňský
zpravodaj »Pester Lloydu« soudí, že v prvníeh
dnech po svolání říšské rady možno se nadíi
klidného jednání. To potrvá dotud, dokud se-
nestane pokus o zřízvní nějaké sněmovní vě-
šiny. Většina, zřízená na umlčení Čechů, vzbu-
dila by okamžitě českou obstrukci, jako b
obnovení většiny pravice vzbudilo obstrukei
německou. Na koalici polsko-německou po vý-
sledku haličských voleb není pomýšlení. Hlavní
zástupci tohoto směru, Rutovský a Levický
ztratili mandáty, což je důkazem, že voličstv
je rozhodně proti jakémukoli spolčování Poláků
s Němci. Polské kolo musí tedy na nějaký čas
provozovati politiku volné ruky; ale dlouho t
nepůjde, sice by se mohlo ocitnouti mezi dvěma
sedadly. Nezbude mu tedy, než opětně se sbl-
žiti se stranami slovanskými. V tom okamžiku
však, jenž musí nezbytně nastati, vstoupl
v činnost levice. »Jakmile se objeví na obzoru
prvé obrysy staré pravice — píše »P. L. « —
bude to levice pokládati za casus bellia
podle toho zařídí své jednání v parlamentě.
Lloyd
Čecho
Němec
P L
Kladno
Tá
Kolomýt
Halič
Debica
Praha
13
article
Nezdrží ji od toho ani utvoření parlament
ního kabinetu, v němž by se Němcům dostalo
zastoupení. Nehledě pak na to, je-li takové jed-
nání se stanoviska ústavního správné, jisto jest.
že Němci sami zařízení vlády nepřevezmoui
jest jisto, že proti kabinetu pravice užili by
nejostřejších zbraní; konečné jest jisto, že by
odmítli i tak zvanou mechanickou ko-
alici, t. j. čistě zevní sestoupení několik
vůdců různých stran v jednom kabinetě. Zbý-
vají tedy jen dvě věci: úřadnický kabinet nebo
koalice organická, t. j. spojení stran
na základě společných politických zásad. Koa-
lice taková předpokládá však rozřešení národ-
nostních otázek a na tu dobu se tedy uskuteč
niti nemůže. Proto jsou Němci zatím pro ka-
binet úřadnický, rozumí se kabinet Němcům
příznivý . ..« Ale takový kabinet bez pevné
sněmovní většiny k řešení politických úkolůs
nedostane a proto bude na říšské radě žádati
jen rekruty, volbu do delegací, pak pošle říšskou
radu domů a bude vládnouti dále, jako dosud
pomocí § 14.
Němec
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. ledna.
Z říše Viléma II.
Vilém II. slaviti bude 18. leden, 200. vý
roční den prohlášení Pruska za království, s ve-
likou okázalostí. Povýší při tom prý některé rody
do knížecího stavu, mimo jiné i vynikajícíh
prý státníka (hr. Bülowa ?) i vestfalský rod hra-
bat říšských z Lauriberg-Velenu a Gemenu.
Osvětleny mají býti i veřejně budovy a mají být
vyznamenány také obce a korporace, jež byly
účastny při zmíněném aktu před 200 lety.
Vilém II
Prusek
Velen
Gemena
Praha
Lauriberg
15
article
Za původce zpráv o millionových úplateíe
Za původce zpráv o millionových úplateíe
německých orgánů veřejných i časopisů anglickou
společnosti Debeersovou, za účelem, by prot
Burům psaly, přihlásil se sám dopisovatel lip
ského socialistického listu dr. Simon v Berlíně.
Vyzývá »Köl. Ztg.«, jenž zprávu jeho nazva
lživou, jen aby jej žaloval; on povede pak pro
své tvrzení svědky. »Köln. Zlg.« prý ale žalo
vati — nebude. Debeersova společnost daro-
vala v poslední době drahocenné předměty i do
královských museí v Berlíně.
doktor
Simon
Köln
Debeersův
Berlín
Debeersova
královský muzeum
16
article
Mnichov, dle posledního sčítání lidu, do
sáhl půl millionu oby vatelů.
Nová anexe anglická?
Obyvatelstvo Faroerských ostrovů jest velmi
pobouřeno pověstmi, že Anglie hodiá získati
ostrovů těch, aby si osvojila tak i bohatý rybo-
lov ve vodách jich i nedávno objevené tam
uhelné doly. Obyvatelstvo protestuje energicky
proti záměru tomu i žádá od vlády dánské ka-
tegorické prohlášení, že nezcizí nikdy ostrovů tčch.
Boj o Čínu.
Podle londýnského »Globu« navrhl státn
tajemník Spojených států Hay velmocem, aby
Rusko společně požádaly za důkladné ob-
jasnění jeho politiky mandžur
ské i za odpověď určitou, trvá li při dřívějším
závazku svém, vykliditi činskou provincii tu po
zjednání klidu. Rusko mohlo by ovšem klidně
odpovědit, že říditi se bude příkladem Německa,
Anglie i Spojených státův a Rakouska, kteréž
také vtrhly do Šlesvicka, Egypta, na Kubu i na
Filipiny a do Bosny se slibem, jen pořádek tam
obnoviti, ale pak v nich i po obnově pořádku
zůstaly.
Nicméně není Rusku ani toho zapotřebí.
a volání »Timesův« po cizí pomoci a dovolá-
vání se toho, že nyní i Německo musí zakro-
čiti, poněvadž pro případ zjednání territoriálních
výhod v Čině jiným státem zavázalo se prý
anglo-německé smlouvě ke společné akci s Anglii
jest jen planým projevem vlastních snah.v
Berlině poučují už Londýn, že ruským protek-
torátem nad mandžurskou provincií Tentienem
není dán nikterak ještě podnět k takové spo-
lečné akci anglo-německé proti Rusku, poně-
vadž Mandžursko bylo výslovně
z platnosti smlouvy té vyjmu to.
Mnichov
Anglie
Čína
spojený stát Hay
Rusko
Německo
spojený státův
Rakousko
Šlesvicko
Egypt
Kuba
Filipíny
Bosna
Berlín
Londýn
Glob
17
article
Své doby uzavřel totiž britský zástupce Scot
smlouvu s hr. Muravěvem o rusko-mandžurské
železnici; Rusko pak přistoupilo k anglo-německé
smlouvě teprve, když dostalo se mu ujištění, že
tato Mandžurska týkati se nemá.
Případná akce Salisburya proti Rusku
měla by tedy podklad velmi slabý; ostatně si
to v Londyněpři zkušenostech jihoafrických jistě
rozmyslí.
O vyjednávání míru v Pekině sděluje se.
že očekává se nejprve od činských splnomoc-
něnců podepsání dokumentu, jenž by odpovida
známým usnešením spojenců. Teprve a
bude tato předběžná smlouv
uzavřena, začne vlastní vyjednávání o mír.
Ukrutnosti v Pečilsku.
Francouzské listy »Depeche« a »Aurore
uveřejňují listy vejáků francouzských, jež líčí —
upřímně strašné řádění »předvojů civilisaces
v Čině. V jednom listu takovém praví se
»V Taku, kdež nás bylo asi 50 i s poručikem,
obklíčili jsme ves. Důstojník vzkázal obyva-
telstvu, že musí mu vydati vůdce boxerů, živé
neb mrtvé, jinak že bude vypálena a vypleněna
celá ves. Proto byli také pro s t
všichni, kteří uprchnouti hle-
děli, po stříleni. Druhého dne vtrhl
jsme do vsi a polapili jsme celou rodinu
náčelníkovu, vyjma tohoto sama: při nesli nám
ale krvácející ještě hlavu jeho,
neboť byla mu právě domorodci sru bnu ta.
Jeho otec, jeho matka, jeho žena, jakož
i čtrnáctiletý hošík jeho byli ihned
zastřeleni. Nikdy neviděl jsem l idí,
kteří byli by měli méně strach
před smrti
V psaní jiného vojáka z Tjencina ze dn
26. srpna praví se: »Řeka jest pln
mrtvol, jež jsou ožrány psy; i tito,
postrašeni hřměním děl a třeskem pušek, byl
Scot
Muravěv
Řek
Rusko
18
article
utekli na pole. V den dobytí Tjencina uprchli
Číňané do houštin; nyní přicházejí ale opět,
vyhladověli, a musejí ihned vojsku spojencův
nositi a vláčeti zavazadla a materiál válečný.
Celé území jest nejistým čínskými lupiči, kteř
střílejí po nás, kde nás překvapí, ale dáváme
dobrý pozor.«
Konečně píše ještě jeden voják z Pekina
ze dne 17. září: »Četl jsi jistě zprávu o bojích
svedených. Jen ale nevěř všemu; stojí-li, že při
některém boji padlo 30 mužů, musíš počítati
dvakráte tolik. Mám vak plný kožešin, hed-
vábných látek, stříbrných kleno tův,
uměleckých předmětů, náramků,
prstenů, slovem celý baz ar
Pekin jest jako jiná města, jimiž jsmo
táhli, polozbořen. Ti, kteří sem vtrhli nej-
dřive, dostali po 520 francích kořisti. My do-
staneme po 100—150 francích ze stříbra,
jož jsme zabavili v jednom pa-
1ae
Číňan
Peking
20
article
Kandidátní listina.
Kandidátní listina.
Venkovské obce.
Volba dne 8. ledna 1901.
Okresy soudní:
1. Karlínský, vinohradský, žižkovský, bran-
dýsský, jilovský, českobrodský, černo-
kostelecký a říčanský: Dr. Servác
Heller, spisovatel v Praze.
2. Smíchovský, zbraslavský, unhošťský, kla-
denský, berounský, rakovnický a křivo-
klátský: Váelav Krumbholz, rolník
v M. Čičovicích.
3. Roudnický, libochovický, lounský měl-
nický, slanský, velvarský a novostraše-
cký: MUDr. Edvard Grégr v Praze.
4. Příbramský, dobříšský, hořovický, zbi-
rovský a rokycanský: František
König, rolník v Krašovicích
Kolínský, kouřimský, poděbradský, krá-
lovéměstecký, novobydžovský, chlumecký
a nechanický: Jan Barták, rolník
v Kališti.
6. Mladoboleslavský, benátecký, nymburský,
turnovský, mnicho-hradišťský, libáňský a
sobotecký: Vilém Teklý, ředitel ho-
spodářské střední školy v Hracholuskách.
7. Jičínský, novopacký, hořický, jilemnický,
vysocký, semilský, železnobrodský a lom-
nický: Heřman Janda, rolníka
okresní starosta v Budohosticích.
doktor
Heller
Roudnická
MUDr
Grégr
König
Barták
Vilém Teklý
Jičínský
Heřman Janda
Praha
Krašovice
Hracholusky . 7
Váelav Krumbholz
21
article
8. Královéhradecký, jaroměřský, novoměst-
ský, opočenský, náchodský, českoskali-
cký, úpický a polický: MUDr. Jan
Dvořák, lékař v Opočně.
Rychnovský, kostelecký n. O., žamber-
ský, ústecký n. O., vysokomýtský a skuč-
ský: František Hovorka, rolník
v Německé Rybné.
Chrudimský, nasavrcký, hlinský, pardu-
bický, holický a přeloučský: František
Udržal ml., rolník v Dolní Rovni.
Čáslavský, haberský, kutnohorský, uhlíř-
sko-janovický a chotěbořský: JUDr. Be-
dřich Pacák, advokát v Kutné Hoře.
Německo-brodský, humpolecký, polenský,
přibyslavský, ledečský, dolno-kralovický
a vlašimský: JUDr. Edvard Brzorád,
okresní starosta v Německém Brodě.
Táborský, mladovožický, soběslavský, pel-
břimovský, pacovský, počátecký a kame-
nický: JUDr. Hynek Lang, majitel
mlýna a hospodářství v Taboře.
Sedlčanský, sedlecký, votický, milevský,
bechyňský, benešovský a neveklovský;
Karel Loula, rolník v Dnespekách
MUDr
Dvořák
Hovorka
Udržal
Čáslavský
JUDr
Be
Pacák
Brzorád
Táborský
Lang
Loula
Opočeň
Dolní rovný
Kutná hoře
německý Brod
Tabora
votický
milevský
bechyňský
benešovský
23
article
Za lásku zklamanou. ...
Za lásku zklamanou. ...
Napsala Lea Ostro vská.
»A což, nepůjdeš Věrečko, dnes spat?«
oslovila tetička Anastazia mladou chráněnku
svoji, zastihnuvši ji pozdě večer s hlavou vze-
přenou v dlaních u stolku, na němž plála roz-
žžatá lampa.
»Odpustte, tetičko, zabrala jsem se do
úlohy svojí, že jsem na spánek zapomněla.
Ovšem, je pozdě už, však vy sama nespíte.
proč to ?«
»Upravovala jsem, holoubku, ještě něco na
robách tvých, kterých zejíra k vystoupení potře
buješ a jdouc do kuchyně ohrát želizko, z
hlédla jsem skulinou světlo u tebe, proto jsem
vešla. Ale teď se už děvenko, polož, zejtratě
hodně práce čeká — —
Lea Ostra
Anastazia mladý
24
article
Po odchodu tetině, Věra shasnuvši lampu
vrátila se k dřívější posici svojí
Nezastřeným oknem vnikl sem bílý pruk
mdlého světla měsíce a padl na stolek, na roz-
ložený sešit divadelní úlohy, v níž měla Věra
zejtra vystoupiti.
Však nebyla to úloha, ktará zaujala mysl
jejl, byl to život sám, jenž sklonil krásnou
tmavou hlavu do biíých ruček, jejichž růžov
prstiky násilím zdržovaly slzy v očich.
Úvažovala o své ubohé lásce.
Ona, nepřitelkyně vší sentimentality, která
do nedávna neznala než slasti a úsměvy, kte-
rými ji tento život zaplavoval, bujnou rozkoš.
v níž utápěly se hned v zárodku dívčí sny její,
ona se opravdu zamilovala a to se všemi dů-
sledky erotického snění. Cilem jejích tužeb stal
se muž již — zadaný.
Z počátku s ním zahrávala jako s jinými,
až jednoho dne, když on podřekl se slovy
»má žena«, zmocnila se jí zuřivá touha odlou
diti jej té druhé, zvitéziti nad ní, urvat jej pro
sebe.
První její snahou bylo poznati »tu druhou«.
A poznání to utvrdilo její úmysl. Lehko jí bylo
zvítěziti nad ženou nepovznášející se nikteral
nad úroveň všednosti, nad ženou, která vzdě-
láním i způsoby zůstávala daleko za vlastnostmi
Věřiným.
Malá ta zavalitá osůbka nikdy se nemohla
postaviti k porovnání s ní, ženou krásy do-
konalé . ..
Věra
Věřin
25
article
Půl roku žila Věra sladkým vědomím,z
Marius náleží jen ji.
Hlubokým uspokojením plnila hruď jej
myšlenka, že konečně mezi spoustou svýeh
etitelů nalezla muže schopného obětovati pron
vše, i svůj svazek manželský.
Zvyklá, že dařilo se jí vždy všechno dl
přání jejího, neuvažovala o tom, zda-li štěst
jejího spolužití s mužem, jehož jiné vyrvala,
bude trvalým, neshroutí-li se základy jeho, jak-
mile pomine kouzlo nebezpečí a tajemnosti,
s jakou se děly jejich schůzky.
Žiti s ním, daleko v cizině, být jím stál
zbožňovánu, vnikati do všech tajů duše jeho
stalo se jejím snem a její modlitbou.
Šest měsíců trvaly illuse její, kteréž Mariua
slovy i láskou svou živil, den za dnem pro
žívala s ním několik šťastných hodin v opojení
nemyslíc, co bude dále a opovrhujíc vším, co
netýkalo se jeho-
Pak jako černá propasť rozevřela se přen
ní perspektiva budoucna, když došla k poznání.
že láska Mariova chladne tak rychle, jak byla
vzplála.
Největší bolesť působila jí nejistota, pro
asi so tak děje
Muž, který kdysi přísahal, že pro ni a pr
její lásku podstoupí všechno, počal se vyhýbat
i mistům, kde věděl, že by ji potkal.
Heliotropová její psanička, prosycená obl-
benou ji vůní, zůstávala bez odpovědi, všechna
něžná slůvka vynalezavé lásky rozbíjela se
krunýř jeho — nedbání.
Snad, kdyby byla znala příčinu citů jeho,
byla by se spíše s osudem svým smířila.
Takto potácejíe se ve tmách nejistoty
trpěla krutě a utrpení její stupňovalo se my
šlénkou, že děje se tak bez její viny.
Věra
Marius
Mariův
26
article
Jednoho dne bledá, se známkami noci
probděné, kteráž v temných kruzích podstínila
krásné oči její, odjížděla Věra do divadla, kdež
měla vystoupiti v úloze »Marie Stuartovny«.
Dnes si byla jista, že dokonale představí
nešťastnou královnu, když sama rozorvaná, nesla
v hrudi bolest lásky zklamané.
Ubírajíe se k šatně, zaslechla známé jmen
a to zastavilo na chvili tlukot jejího srdce
i krok její. Ustoupivši v šerý kout poslouchal
napjatě zábavu dvou kolegyň, nenuceně spolu
hovořících.
»A jak to víš, že přivede dnes paní
divadla, vždyť a ní nikam nechodil?« nedůvěřive
ozval se hlas jedné.
»Jak? vždyť bydlím v témž domě, Ješte
mi ukazovala hedvábný oblek, který ji manžel
koupil. Uvidíš ji v něm. Mají třetí loži v prvém
pořadí, aby ji bylo odevšud vidět a celý svět
mohl obdivovat se, jak je Marius pozorným
manželem.«
Nádech sarkasmu, provázející slova tato
přinutil první herečku k otázce:
»Co tomu všemu řekne Věra?«
»Pah,« pohrdlivě odvětila tázaná, »Věr
musí být hezky ticha. Tam, kde jde o proteke
ku zlepšení postavení, musí si manžel i vlastní
ženu předcházet, může-li tato něco pro něho
učinít . . «
»Jak to?«
Věra
Stuartovna
Marius
Pah
paní divadlo
27
article
»Zcela prostě. Marius uchází se o uprázdněné
místo tajemníka v ministerstvu zahraničních zá-
ležitostí. Otec Mariovy choti prokázal kdysi jeh
excellenci neocenitelnou službu tím, že z hoři-
cího stavení vvnesl důležité papírv. Chápes nvn
že přihoda tato má býti jeho excellenci připo-
menuta a pomoci Mariovi k dosažení místa « ..
Více Věra neposlouchala.
Zaslechnuté stačilo jí úplně k osvětlení
situace. Proto ji tedy zapomínal, aby se opět
sblížil se ženou, o níž jí řikával, jak ji ne-
návidí. Teď mu ona má pomoci k postavení,
po němž ctižádost jeho zatoužila
Poznání to rázem vytrhlo bolest z duše
její, vyhladilo stopy, jež jí utrpení narýsovalo
v sličný obličej a Věra toužící ustoupila Věře
pohrdající, když opět klidná vstoupila v po-
kojík svůj.
Jako vždy nalezla zde hojně kytic a psanýeh
pozdravů nadšených ctitelů svých.
Odhrnuvši tyto bez povšimnutí stranou,
vyňala z koše plného nádherných květů lísteče
elegantního tvaru označený korunkou a barevným
znakem. Roztrhla spěšně obálku a přelétnuvši
zjasněným zrakem obsah dopisu, usmála se
vltězoslavně. Táž Excellence, do jejíž rukou
skládal Marius naděje své, pokorně tu prosil
o přízeň krásné Věry. Snažíc se tolikrát marně
ji dobýti, nabízela lístkem tím vše: jmění
5lechtický titul jmena svého.
Marius
Mariův
Věra
28
article
V několika nedělich na to bulletin kr
lovské činohry přinesl toto prohlášení
K litosti největší zaznamenáváme dnes,ž
nejpřednější síla divadla našeho, umělkyně prvého
řádu slč. Véra D . . . vystoupila ze svazku
našeho divadla, aby svazkem nerozlučným spo-
jila se s jeho Excellencí hrabětem S . . ., nyní
ministrem zahraničních záležitostí, kteréžto spo
jení v těchto dnech v chrámu sv. Kříže bylo
posvěceno. Přejeme nezapomenutelné umělkyni
která byla skvoucí hvězdou naší činohry, aby
vrozenou ušlechtilosti povahy své zářila v kruzích,
do nichž ji vysoké postavení manžela jejíh
uvádl.
Loučíme se neradi s talentem tak obrovské
tvořivosti a vzácného pochopení pro pravé umění,
procítěné, z duše idoucí a jsme přesvědčení, ze
odchodem jeho vzníklá mezera tak záhy se ne-
vyplní. — — Podobným způsobem pokračoval
zpráva — —
svatý . Kříž
29
article
Jeho Excellence přijímala v salonech svých
Jeho Excellence přijímala v salonech svých
blahopřání k sňatku, který z nenadání pře-
kvapil vznešený svět.
Všechny závistivé řeči a úsměšky odumřely
na rtech vznešených dam při pohledu na krásu
a důstojnost, jakouž se pohybovala bývalá he-
rečka ve společnosti jejich.
»Je tak krásná a majestátní, že by dobře
mohla být i královnou, neřku- li hraběnkou«,
poznamenal kdosi. Věra usmívavá, rozlévajíe
kol sebe blahý odlesk štěstí svého, zavěšen
v rámě svého chotě, dobře cítila, jak podma-
ňuje všechny vlivu sličně tváře a melo dickému
hlasu svému.
Prodlením večera představila jeho Excel-
lence podřízeným svým nového tajemníka a tím
Marius — nebyl. Tento zbledlý stál opodál
v hloučku ministeriálních úřadniků, k dnešní
zábavě pozvaných.
Oči jeho vpijely se téměr ve tvář ženy
o níž tušil, že porážku jeho způsobila.
Věra zaujata pozornostmi právě jmenova-
ného tajemníka, nezdála se pozorovati Mariovu
přítomnost.
Teprve, když choť její polohlasem pronesl
»Neděkujte mi, příteli, za jmenování své, spíše
mé paní, která se za vás přimluvila, prozkou-
mavši arci dříve zásluhy vaše, aby se místa
dostalo tomu, jemuž právem náleží. Pak to byla
první prosba po sňatku našem a jako kavalir
uznáte, že tak krásné ženě nemožno ničeho
odepříti ...« tu utkvěly oči její na Mariovi,
křížíce se jako ocel s jeho pohledem.
V pohledu jejím zachvělo se momentem
něco jako stín, sledující lásku zklamanou, ale.
v zápětí zříti v něm bylo plné vědomí vítězství,
v němž zlotnilo se ostří nesplněné illuse.
Věra
Marius
Mariův