ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 2658b120-66b6-11dc-8d80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 44 celkem · entity: place 83, org 30, person 40, work 5
1 masthead
29. června 1900
2 masthead
Příloha „Národnrch Listů
3 masthead
k číslu 18a.
4 masthead
Strana 9.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Osnova zákona ku podpoře průmyslu. —ue—. Četné kabinety, jimiž nás posledn léta tak hojně obdařila, vyznamenávají se ve směs jedním společným charakteristickým rysem výchovaly, když ne přímo hned silný průmys a obchod, tedy aspoň široký kruh čtenářů ho spodářských programů vládních. Nechyblme jistě řekneme-li, že těmito, slovy nešetřícimi programy dostává se dnes každému, jen trochu pozorněj šímu čtenáři novin zadarmo, ve formě příjemné a přímo akademicky vybroušené dokonalého po učení o tom, které jsou stěžejní zásady cíle vědomé, hluboce založené a promyšlené hospo dářské politiky moderního státu. Jest toho hlu boce litovati, že nám radost z této více mén akademické učitelské činnosti, kterou naše po- slední kabinety na poli hospodářské politiky tak vynikly, byla náhle vážně zkalena. Ne snad že by vláda byla odvelala některou ze svých kar- dinálních pouček o principech moderní politiky hospodářské: ty všechny platí dále jako neroz bořitelný základ dalšího sebevzdělávání a pil- ného studia každého jen trochu samostalnějšíh čtenáře novin na poli této politiky. Ale vládu pojala náhle touha či snad etižádost, sestoupiti se své učitelské stolice a zkusiti se v prakti ckém životě, touha asi příbuzná tomu, co pudí starého divadelního kritika, aby napsal jednou sám kus comme il faut. Sklidila stejný odstra šující úspěch, jako kritik, jemuž scházela žila básnická, proto že jí zas, vládě, scházela žila hospodářská.
6 article
Miníme osnovu zákona na podporu prů- myslu, která od té doby, co vešla ve známost. udržuje průmyslové kruhy naše v pochopitelném rozčilení. Není nepodobna známé, dnes vlastně v pisku rozběhlé vládní akci na podporu našeho vý ozu, alespoň v tom, že nedává našemu ho- spodářskému životu přirozenou, živnou stranu. již si žádá a z jejihož nedoslatku chřadne, ale vnucuje mu místo toho jakýsi, nad skutečný život přímo ministersky povznesený, v byro- kratických laboratořích připravený, nezáživný surrogát. Také skutečně se všemi podstatnými námitkami zúčastněných kruhů proti exportn akci vlády svého času činěnými setkáváme se i při osnově, o níž je řeč: že je vypočiena na byrokratické milosti, jednou rukou jako almužuu dávajíe, co druhou béře; že místo, aby zjednala všeobecné podmínky zdravé iniciativě hospo dářské, tvoři nové nerovnosti konkurenčního zá- vodění a ochromuje ji; že hledá cesty daleké a klikaté, ačkoli cesty blizké a přímé jsou n snadě.
7 article
Pátráme-li po genesi osnovy, shledámese brzo se starým známým zjevem, který tvoř hybnou sílu našeho moderního zákonodárstviá pudem napodobovacím. Jenže tentokrát nenapo dobujeme stát v průmyslovém rozvoji daleko před námi kráčející, Německo, ale stát průmysí vlastní teprv pracně vydupávající, Uhry. Extrémy jak známo, snadno se stýkají. Záminka, kterou vláda pro vznik osnovy uvádí, že totiž podobný zákon, platný dosud pro obvod bývalého svo bodného přístavu terstského ze dne 8. ledna 1891 a zákonem ze dne 10. srpna 1895 do konce běžícího roku prodloužený, vybízí dl nabytých zkušeností k tomu, aby byl vztažen na celou říši, jest falešnou. Rozhodným byl strach před stěhováním se našeho průmyslu do Uher, které i od rakouských průmyslníků dů sledně žádají, aby — chtějí-li si zachovat uherské odbytiště — také za to zas zakládáním továren v Uhersku stali se poplatnými státu uherskému, ne jako dosud jen poplatníky Před- litavska z peněz uherských odběratelů. Slepice — jak bylo trefně řečeno — která nesla vám zlatá vejce, hrozila se vystěhovati, a z toho strachu vzešla osnova průmyslového zákona.
Německo Uhry Uhersko
8 article
Jen že osnova podivným způsobem hledí při povtati k naší říši ne slepice už osvědčené, ale teprve nové jakési plemeno, které teprv na sazuje. Osnova vztahuje se, jak známo, na průmy slové podniky, které ode dne vyhlášení zákona do konce roku 1910 v Předlitavsku budou nově zřízeny, týkají-li se oborů u nás dosud bud vůbec nezastoupených nebo jen nedostatečně se stanoviska hospodářského žádoucích. Hned zde vystupuje první úskalí osnovy: nesmírné obtíže, určiti ve státě průmyslově vyvinutém ob- jektivně, bez porušení zájmů zúčastněných oborů průmyslových oba rozhodující momenty, totiž nedostatečné zastoupení toho kterého oboru prů- myslového a jeho hospodářskou žádoucnostu nás. Liberálnost, s jakou v podobné akci o počátku postupoval agrární stát uherský, je prostě nenapodobitelna ve státě průmyslovém, kde by mohla míti v zápěti nejvážnější poruchy výkon- nosti a konkurenční způsobilosti stávajících prů- myslů a to tím víc, že zákon vztahuje se i na nové závody, ke trvajícím již závodům starším přičleněné, kde tedy částečné přesunutí výhod novému závodu poskytovaných i na starý závod i přes předepsané oddělené účtování nikterak není vyloučeno. Existující již závody vy cházejí při celé této zamýšlené podpoře prů- myslu při nejmenším na prázdno, a snaha, vy volati průmysly u nás »nedostalečně« zastou pené, je přece jen na konec chimerou, která přímo bije ve tvář hospodářskému principu mezi národní dělby práce.
Předlitavsko
9 article
Výhody, jichž se má dle osnovy novým závodům průmyslovým dostati, záležejí v pod statě v jistých osvobozeních kolkových a poplat kových (ze smluv společenských, akciových ku ponů na dobu nejvýše 10 let, nabývání po- zemků resp. motor. sily k účelům závodním doby jeho otevření), osvobození od daně výdel kové na 12 let a na stejnou dobu i od dan domovní, pokud se týče budov podniku bezpro středně sloužících, *) a to s podmínkou, že za řízení závodní opatří se pokud možno v tuzem sku a že bude šetřeno plně požadavků tech nické výkonnosti a délnické hygieny. Další vý *) Otázka přirážek zemských, obecních a j. zů stává nerozhodnuta. Nebude-li daň státní vůbec přede- pisována, bude jim ovšem scházeti všechen podklad daňový a nebudou moci vůbec býti vybírány ; bude-li předepsána daň ideální, jest ovšem možnost jich vy- bírání dána. — Co se týče daně domovní, nepodle- hají jí tovární budovy ani dnes v místech, kdes platí domovní daň třídní; nová nestejnost zdanění průmyslových závodů nastane pak po uplynutí doby 12 let v místech, podléhajících domovní dani čin žovní. hoda týká se zdanění bank, akcie průmyslových podniků emitujících, připouští se výminečně udílení přímých subvenci státních (jednou pro vždy) novým slabším podnikům k vyrovnání eventuálních nepříznivějších jich podmínek ve robních a ukládá se konečné státu, zemím obeím (v širším smyslu) za povinnost, potřeby své ceteris paribus hraditi výrobky domácími (co se přece rozumí samo sebou a jako příkaz ne vynutitelný nemá vlastně smyslu).
10 article
Jádro osnovy spočívá tedy v tom, že z všech známých překážek zdravého průmyslo vého vývoje odstraňuje jedinou, a to ještě jednostranně, jen cestou milosti pro některé budouci, vyvolené závody, budie tak u průmy slových závodů již exislujících důvodný strach před novými, neznámými, osnovou favorisova- nými konkurenty. Nejtížeji dolehla tato obava na akciové společnosti, které dnes — účtujíee veřejně — zdaněny jsou víc než třikrát výše než podniky ostatní a u nichž nezřídka v prv ních dvou letech jich trvání daně a poplatky pohltí skoro všecek zisk; i v normálních lelech odvádějí státu na 25 proc. svého čistého zisku S jakými pocity musí ty pohlížeti na akci k podpoře průmyslu, která, nechávajíc na ně do léhati plnou tihu berní, podněcuje jím konku renci této tihy sproštěnou? I ostatní průmysl u srovnání s cizinou je nepoměrně zdaněn a k zdanění jeho potřeb- jest něco zcela jiného, než ohroziti jej dvoj- násob favorisovanou konkurencí. Průmýsl — bylo správně řečeno — není sklenníkovou květi nou; nepotřebuje zvláštního průmyslového zá kona, ale porozuměním pro své potřeby pro niknutého zákonodárství a správy vůbec, poli tické svobody, vzdělání lidu a především zvý šení domácího konsumu. Potom dostavis sama sebou uvolněná podnikavost a doplní me zery našeho života průmyslového jistěji a správ něji, než hrubé zasahování byrokratické ruky rozdilející milosti.
11 article
Místo toho chystáme se napodobiti politiku. která u nás byla na místě před 150 lety je dnes na místě leda u států agrárních, jimž záleží na založení vlastního průmyslu a i ty vedou si při tom logičtěji, nespokojujíce se úle vami berními, dopravními, celními a j., ale ne- chávajíce vůbec celou hospodářskou politikou prozařovati soustavnou pěčí o průmysl, kdežio my chystáme se v bařinaté půdě vykouzliti ně kolik exotických oas, jichž osud budoucí př bařinatém okoli snadno se dá předvídati.
12 article
Plodinová bursa. Na včerejší burse, jež se konala za pranepatrného účastenství, nebyly známy vůbec žádné prodeje pšenice. Žito byl v několika málo partiích prodáno za K 7.80 a 8.—. Jinak obchod úplně vázl. Změnu ve smý šlení nebylo lze konstatovati. Ceny zůstaly prol úterku úplně nezměněny. Obilní skladiště a samosprávné korpo race. Samosprávné korporace mnoho pro povznesen života hospodář. mohou vykonati i při své obmezeno působnosti a malých finančních prostředcích, toho důka- zem jest okresní zastupitelstvo v Novém Bydžové Usnesioť se ve svém sezení dne 27. t. m. konanén na tom, aby postaveno bylo obilní skladiště nákln- dem 26.000 K a opatřeno strojí za 8000 K. Skladište toto bude za mírný najem hospodářskěmu družstvu v Novém Bydžově ku provozovaní obchodů obilnieh propůjčeno. Česká společnost národohospodářská v Praze koná dne 9. července výroční valnou hro madu. Pozvání k ní s pořadem jednaní, výročn zprávou a 3. číslem publikací společnosti budou člen stvu rozeslána tyto dny.
Nový Bydžov Praha
13 article
Český konsum. Z kruhů obchodních se nám píše: Často se tvrdí, že české výrobky nenalezají u českého obchodnictva povinně podpory, ba, že prý nejsou v celé řadě českých obchodů zastoupeny I laikovi je známo, že každá krajina co do vkusu spotřehy má své zvláštnosti a že tedy se snadno může stát, že v některé krajině ve mnoha obchodech některý výrobek český chybi, nikoli thostejuosti če ského kupectva ke zboží tomu, nýbrž z lhostej- nosti konsumujíciho odběratelstva které si u obchodníka vynucuje zboží, jemuž je zvyklé a jež jeho potřebě vyhovovat se zdá. Český obchodník jako německý kupuje zboží, nby je prodal, nikoli, aby je na sklad kladl; co by mu bylo platné v krámě zboží, které se ne- požaduje, odbytu nenalezá buďto z lhostejnosti nebo předsudku konsumentů, když vedle soused konkurent, jinak třeba také Čech, vyhoví konsumentu zbožím, jaké od něho požaduje. Následek toho byl by, že český kupec — nemaje zboží požadovaného — brzo musil by soutěži podlehnouti. Jsa starší a nikoli malý obchodník, nabyl jsem trpkých zkušenosti dost. kterak neochotně naše české kousumující obecenstvo se chová začasté k výrobkům českým zcela b ez- vadným a přímo si vynucuje zboží cizí. Má však někdy český výrobek, v začatcích se nalezající nějaké vady, tu naprosto s nim nelze proniknouti u našeho konsumenta. Mohlo by se za to miti, že tak se děje snad jen u méně vzdělané třídy našeho národa, ale chyba lávky, nechuť a nepřízeň k českým výrobkům roste téměř s naší intelligencí. Rolnik, řemestník, dělník dá si vyložit věc od obchodnika přejde často s ochotou k českému výrobku, ale naše inteiligence, s čestnými ovšem výminkami, jest to, která ve své kuchyní a ve své domácnosti jen cizími výrobky se zaopatřuje a u obchodníka st je vynucuje.
Čechy
14 article
V takových domácnostech, bohužel, často nenalez- neme, kromě peněz českých poplatníků, žádně české zboží. Ovšem zpravidla rozhoduje tu milost p aní. (na farách) kuchařinka, zkrátka i tu platí francouzské scherchez la femme!« Českým výrobkům s snadno místo zjedná, když obecenstv bude je žádati a když hlavne nase inielhigence bude odbyt jejich podporovat. Nepotřebuje pak o tom nikdo pochybovat, že každý český obchodník bez rozdílu bude miti milerád české výrobky na skladě jsa přesvědčen, že je odbude a že nebudou »ležákeme v jeho mistnostech obchodních. Co se týká ale do- pisování českých obchodníků s domy cizojazyčnými, uznávám milerád, že obchodnictvo nepočiná si tu dost rázně. Jsou i některé, ale nečetné závody cizo zemské, neb v německém území českém, ve Vídni, v Terstu, v Pešti, které česky dopisují, jsou to ale jen výminky. Mnohé velké cizí firmy nelze obejit Náprava by se mohla jen tehidáž státi, když na tyto firmy učiní se současné nátlak, aby byly nuceny opatřit své pisárny českými korrespondenty a aby byly české obchodní kruhy veřejně upozorňovány na ony cizí domy, u nichž se česky dopisuje, ahy při nákupech dala se jim přednost. Bude li tímto směrem pokračováno, není o tom pochybnosti, že z obchodů českých vymizí cizí zboží ve prospěch českých vý- robků, dale že náš dorost obchodní bude hledán v cizích závodech a že odpadnou stesky na nedo statečné vlastenectví našich českých obchodníků. Z Ústřední společnosti hospodářské pro král. české. Reditelstvo za předsednictví JUDra.
Vídeň Terst Pešť hospodářský pro král
15 article
Bedřicha knížete Schwarzenberga a u přítomnosti 21 členů ve schůzi dne 25. června t. r. vyřídilo mimo jiné následující záležitosti. Schválen obsah pamětního spisu k minislerstvu železnic, kterým se dovozuje potřeba doplnění obchodních a celních úmluv v ohledu tarifním. a kterým se zejmena žádá. aby všeobecná revise tarifnictví byla provedena, dále aby přihlíženo bylo k tomu, aby výminečné tarify a dočasné slevy neměly platnosti všeobecné, nýbrž přístupny byly jen rakouským interessentům, aby ujednána byla společná kilometrová tabella rakou ských železnic a konečně, aby vliv státní správy na železnice soukromé byl ve prospěch zájmů země- dělských vykonáván a aby v postátňovací akci vy
Bedřich Schwarzenberg
16 article
datně bylo pokračováno. Zároveň schválen návrh. aby zemědělská rada byla vyzvána, uvedené poža- davky podporovati. Taktéž schválen návrh JUDra. hraběte Devma, aby společnost podala ministerstvu železnic a obchodu obražení proti zamýšlenému zvýšení dovozného z uhlí a cukru. Zprávu o letošní výstavě hospodářské podával pan inž. R. Jahn. Schválen návrh, aby přištím jarem opětně pořádána byla výstava hospodářská, spojená s hospodářským průmyslem především českého cukrovarství, pivovarství a lihovar- ství, jakož i skupinou rybářskou. Ředitel pan J. Wůnsch z Kamenice upozorňuje na nebezpečí. jaké vládní předlohou o úpravě individuálního roz- dělení kontingentu lihu hrozí hospodářským lihovarům, a navrhuje, aby společnost domáhala s přiměřené nápravy. Rokování zúčastnili se pp. JUD . Mettal, Kubr a kniže Schwarzenberg schválen návrh, aby vláda byla vyzvána, svolati novou anketu interessentů a po vyslyšení jich při- pravila zákon, který by zájmy hospodářských liho- varů chránil, jak to již zemský sněm navrhoval. N konec vzata na vědemi sdělení předsednictva, z nichž vyjímáme: Ministerstvu železnic byla podána žádost aby hledělo přiměti správu severozápadní dráhy k uskutečnění slibu, týkajícího se 159% slevy dovoz- ného ze zelin do Děčína z Polabí dováže- ných, jakož i opatření potřebného počtu vagonů pr náklady zelin ve stanicích Dřísech a Všelalech. — Městské radě pražské a spolku architektů a inžený bylo oznámeno, že ředitelství uložilo zvláštnímu ko- mitétu vzíti v úvahu otázku zužitkování kana- lisačních splašků ve prospěchu Prahy a země- dělství a obě korporace vyzvány, vyslati do tohot komitétu své zástupce.
Devma Ing R Jahn J Wůnsch Mettal Kubr Schwarzenberg Kamenica Děčín Polabí Dřísy Praha spolek architekt
17 article
Hospodařská besidka v Bystrci pořádá v neděli dne 1. července t. r. o 3. hodině odpolední v Bystříčku veřejnou schůzi. Pan Hynek V. Burian správce zimní hospodářské školy v Novém Bydžově promluvi: O významu ovocnictví, pěstování stromů ovocných, jich volbě druhů pro zdejší krajinu zužilkování ovoce. Průmhospodářský spolek v Jilemniei s hospodářsko čtenařským spolkem a družstvem pro chov dobylka ve Branné pořádá u příležitosti pře- hlídky chovného skotu v Jilemnici dnes na cvičišti tělocvičné jednoty »Sokol« výstavu hospodářského zvířectva. Výstava trvá od 9 hod. dopol. do 5 hodi odpoledne. Odpoledne o 2 hodině přednášeti bude pan Jindřich Havránka, ředitel hospodářské školy v Jičíně: »O užitečnosti chovu dobytku«. — Udilení odměn bude se díti dle pravidel od země- dělské rady vydaných. Při této výstavé obmýšlí se udeliti odměny hospodářské čeledi, která již delší ča u vystavitelů zaměstnána byla a vzorně se chovala 4% haličská propinační půjčka. U po- kladen Živnostenské banky a její směnarny v Praze jakož i u jejích filiálek ve Vídni, v Brně, v Plzni v Jihlavě, v Českých Budějovicích, v Pardubicích v Táboře a v Mor. Ostravě, vyplácejí se dnem 30. června t. r. splatné kupony této půjčky po K 4.— z K 200.— (= zl 100.—) nom, hodnoty bez jaké- koliv srážky, rovněž jako tažené obligace, jež vypläceje se al pari. Kupon č. 9 této půjčky propadá 1. čer- vencem 1900, kteréhož dne nebude již vyplacen.
V Burian Havránek Bystrc Nový Bydžov Jilemniei Jilemnice Praha Vídeň Brno Plzeň Jihlava Český Budějovice Pardubice Tábor Morava Ostrava Průmhospodářský spolek čtenařský spolek Sokol hospodářský škola v Jičín
18 article
Nové prameny naftové v Haliči. Společ- nost pro těžbu petroleje »Schodnica« přišla na po- zemku v Dolní Tarnavě, jejž má v nájmu, na vyda tné prameny petroleje. Z Premyslu se oznamuje, že spo- lečnost následkem tohio najala k znokrouhilení svýc pozemků všecky okolní pozemky rustikální na dobu 25 let, aby opatřila si právo kulací na petrolej zemního vosku. Dodávka pro dráhu. Priv. rak. společnost státních dráh ve Vídní (Schwarzenbergplatz 3) zadá veřejnou soutěží dodávku měkkého dříví pro dílny tvráěho i měkkého dříví k udržování trati na rok 1901. Vyhlnška uveřejněna je ve »Wiener Zeitung- č. 141 ze dne 22. června 1900. Záznam střibra a jinych kovů. Londýn- ský zaznam stříbra ze dne 27. června čini! 28. 50 penny za stand, unci; při současném kursu lou- dýnské devise K 242 50 obnaši tudiž cena 1. k ryzího střibra K 100.09. Měď 713/4 za hotové aneb na tři mě ice; cin 141 za hotové a 181 na 3 měsíce zinek 191/4, olovo španělské 171/s, anglické 177. liber šterlinků a za tunu. Banky, záložny a spořitelny. Živnostonaká banka. Na všech účtech vkla- datelů na spořitelní knižky v centrálce nebo ve filálkách vydávaných, připisují se úroky ke kapitálu a zůrokují se tyto úroky dale jako kapitál i tenkráte když si vkladatelé úroky do svých vkladních knížek jež v rnkou mají, připsati nedali. Při nejblíže příštín předložení spořitelní knížky, t. j. při vkladu neb vý- platě, vepiše se pak onen úrok do vkladní knížky t když strana o to by nežádala; není tedy třeba. aby knížky spořitelní pouze za účelem připisování úroků byly předkládány. V době od 1. a ž d 15. července 1900 nebudou úroky de vkladních knížek stranám připiso vány.
Halič Dolní Tarnava Vídeň Londýn státní dráh Živnostonaká banka Wiener Zeitung
19 article
Severočeská záložna v Lounech konal dne 24. t. m. valnou hromadu za přitomnosti 34 členů se 118 podily za předsednictví ředitele cukro- varu p. Františka Hrošky. Zisk z K. 1899 činil zl. 653 73. Usneseno věnovati z čistého zisku: Ústr Matici školské v Praze 1% z úroku ze zápůjčky zl. 950.— na domech č. p. 195 a 196 v Čouši, míst nímu odboru N. J. S. v Lounech zl. 25.—, Tělocvičné jednotě »Sokol« v Ústi n. Lab. zl. 10.—, Tělocvičné jednotě »Sokol« v Podmoklech zl. 10.— a Žižkovu pomníku v Lounech zl. 8.30. Zbytek čistého zisku zl. 600.— přikázán reservnímu fondu, kterýž bude činiti K 7078.44. Zvoleni jednomyslně do ředitelstva na 3 roky: pp. František Hruška, řed. rol. akciov cukrovaru, a Vilém Větrovec, továrník; do výboru na 3 roky: pp. Antonín Maxant, správce jatek. V. J. Hampejs, statkář v Trpoměchách, dr. Ladislav Brunelík, lékař, a Václav Otta, majitel domu; za náhradníky pp Ouido Roháč, majitel realit, a Joseí Mařík, redaktor, a za přehližitele účiů pp. Jan He- rites, účetní rol. akc. cukrovaru, a Gustav Seker účetní občanské záložny. Trhy poněžní- Z Vídně, 28. června. (Závěrečn kursy.) Renty: Únorová renta 97 45, společná renta květnová 97.60, společná renta stříbrn 97.35, rakouská zlatá renta 115.90, rakouská korun. renta 97.60, uherská zlatá renta 115. 60, uherská korunová renta 91 20. Losy: Státní z r. 1854 167.— z. 1860 po zl. 500.— 134.40, z roku 1860 po zl. 100.— 159.—, z roku 1861 196.——, losy tisské 138.75, losy úvěrního ústavu 390.— vídeňské losy komunální 385.—, turecké losy 111.50.
Hrošek Žižkův Hruška Větrovec Maxant Hampejs doktor Brunelík Ott Ouido Roháč Mařík Jan He Gustav Louny Praha 1 Podmokly Trpoměchy Vídeň Sokol
20 article
Akcie bank: Banka anglo-rakonská 280.— vídeňská bank. jednota 504.—, rak. ústav pro úvěr pozemkový 908 —, rak. úvěrní ústav 690.—, uherská úvěrní banka 726.—, bank pro země rakouské 435.—, vídeňská Unionk 572.—, česká banka Union 259.50, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko-teplická 3070, česká severní dráhu —.—, buštěhradská lit. A. —.—, buště- hradská lit. B. 1155.— (—), dunajská paro- plavební společnost 775.—, dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha císaře Ferdinanda 63.10, dráha štyrsko-hradecko- köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická 534.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha 461.50, dráha polabská 477.—, dráha pražsko - duchcovská —. společnost státní dráhy rakousko-uherské 671.— lombardy 119.—, dráha pardubická —.— silniční dráha lit. A. 312.—, silniční dráha lit. B. 307.—
Ferdinand 63.10 Lloyd uherský úvěrní banka český banka Union 259.50 ská banka 775 státní dráha
21 article
Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 481 50, severočeská uhlář- společn. —.— (—), pražská želez. společn 1885.— (—.—), rým.-muráňská spol. 561.— turecká tabáková režie 291.—, rakouská továrna na zbroj 352.— (—.—), západočeská uhlár- ská společnost —.—, vídeňská stavební společnost —.—, peštská společnost pro půj- čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská společnost 960.— Valuty: Dvacetifranky 19.32, papírov marky 118.62, papírové ruble 255. 50. Dovise: Německá místa 118.60, směnky na Londýn 242.40, směnky na Pařiž 96.50 směnky na Curych 95.95. Na lepší zprávy zahraniční a vyšší záznamy glasgowské smýšlení bylo upevněno, na konec však na Berlin ochablo. Eskontní sazby 4'/1, 5 procent. Bursa. V Praze, 28. června. (Pův. zpr. »N. L ) Na dnešní burse převládalo smýšlení klidné uskutečněna toliko jedna závěrka akcií strojírny Daňkovy za K 472.— Dále podáváno bylo za akcie: peníze zboží korun Živnostenské banky. . . . 260.— —.— České banky Union . . . . 260.— —.— Ostatní papíry zůstaly zanedbány Oficiální záznamy jsou:
Bursa Londýn Curych Berlín Praha živnostenský banka Český banka Union
22 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893. . » Plzně r. 1886 . . „ „ Teplice r. 1887 „ Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ . » kom. dl. úp. „ , , » mel. úpisy „, , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy- poteční listy důchodkové Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha Em. 1871 dto. dto. „ 1879 Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc. Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dto. dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1896. Rak. severo-západní dráha . dto- lit. B. dto. Em. 1874. Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banika .. Živnostenska banka pro Čechy Moravu Ústecko teplická dráha . . . Česka severní draha . . Buštěhradská draha . (lit. A. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdmnandova severní draha . Rakouská sev. zapadní draha (lit. B.- dlo.
Čecho Ferdmnandův Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov N . Brod Čechy Morava Český průmyslový . banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka úvěrní banka moravský eskomptní banka Živnostensko banka
23 article
Pražsko duchcovská dráha Pražská sp par. po Vltavě a Labi Jiho sev. německá spoj. draha Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česka spol. pro prům. cukerní Český akc, piv. v Č. Budějovicíeh První česka všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražska železářská společnost „ stroj. spol. (dř. Ruston) „akc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroj Z Berlina, 28. června. (Telegram.) Papfrová renia 96.40, stříbrná renta 96 20, rakouská zlatá renta 97.40, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr- ního ústavu 216.—, státní dráha 142 40, lombardy 24.—, akcie dortmundské dráhiy 167.50, duchcovsko- podmokelské —.—, buštěhradské litera B 285.— diskontní komercialní 180 40, nová 4pct. půjčka ruská —, směnky na Vídeň 2měs. 83.50, na krátkou ihůtu 84.20. Londýn na krátkou lhůtu 20.42, Lon- dýn na delší lhůtu 20.281/2. Paříž 81..30, Amnsterodam 168 95, papírové ruble 216.—, rakouské bankovky 85 35, Harpenské 201.—, Laura 234.40, Hibernin 215.25. Gelsenkirchenské 196 25. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 28. června. (Telegr. zavěrečn kursy.) Úvěrní akcie 215.50, akcie společn. státn dráhy 142 50, papírová renta 96.60, střibrná rent 96.35, zlatá renta 97.50, uherská zlatá renta 96 2 uherská korunová renta 90.50, lombardy 26.90 Smýšlení klidně. Z Pařiže, 28. června. (Tigr. závěrečné kursy. 3pct. umořitelná renta 99.45. 3pct. renta 100. 20 3l/zpet. renta 101.90, italská renta 94.70, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1268.—, státní dráha 726 lombardy —.—, turecké losy 114.—, směnky n Londýn 25.441/2, rakouská zlatá renta 97.25. uhen ska zlatá renta 98 50, ottomanská banka 550 tabáková režie 311.—. Smýšlení mdlé. Trhy na zbotí. Bursa plodinová. V Praze, 28. června.
Daněk Laura 234.40 Bursa Vltava Kolín Česko Č . Budějovicíeh Modřany Berlín Londýn Paříž Amnsterodam Harpenský Frankfurt Praha první český společenský pražsko železářský společnost Lon Hibernin 215.25
24 article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše nice česká jakosti 76 —80 kg K 8.25 až K 8. nherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravsk — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — — kg K —.— až K 0.—, česká stará jakost — kg až — kg K —.— - až zl. —.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česk jakosti 70 až 74 kg K 7.85 až 8. 25, uherské ja kosti 70 až 74 kg K 7.85 až K 8 25, rakouské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0—; ječmen výbě K 0— až 0.—, první jakosti K 7.50 až K 0.— střední K 7.10 až K 7.25, merkantilní K 6.75 K 6.95, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bilý K 6.30 až 6.35, rychlík K 6.35 až 6.50, merkantilní K 6.10 až 6.20, ove starý K 6.40 až K 6.50, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská 1898 K 0.— až K 0.—, cinquantinská 1898 K 0.— až K 0.— nová K 6.90 až K 7.—, cinquan. 1899 K 7.80 až 7.90; vikev česká K 8.25 až K 8.50, haličsk K 7.50 až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů transito: pšeničná mouka č. 0 K 30.50 až K —.— č. 1 K 29.50 až K —.—, č. 2 K 28.— až —.—, č. 2 11 —.— až K —.—, č. 3 K 26.—— až —.—, č. 4 K 24.— až —.—, č. 5 K 22.— až K —.—, č. 6 K 20 50 az 0.—, č. 7 K 18 50 až K —.—, č. 8 K 14.— až K —.— Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.—, č. JI. K 23.5 až —.—, č. III. K 19.50 až 0.——, č. IV. K 15.— až .— — Pšeničné otruby jemné K 11.— až K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné k 11.20 až K 11.40, krupice K 30.50 až —.—, zadina K 0.—, tluč K 12.— až K 0.—, kroupy : čís. 40 K 44.—, čís. 3.0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.——, čís. K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.- ., čís.
kg
25 article
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís. K 32.—, čís. 7 K 29.— Nemena. Ceny za 50 kg. Řepka ozimní sklizeň 1899 K —.— až —.—, srpen 1900 K 13 50 až 13. 60. mák modrý český K 26 75 až K 27..50, modrý ruský K 26.— až K 26 50, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—, kmín český K 34.— až K 35.—, holandský K 38.— až K 38 50, ha- ličský K —.— až K —.—, jetel červený K —.— až K —.—, bílý K —.— až K —.—, konopná semena uherská K —.— až K —.—, haličská 12.50 až K 13.—. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— až 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach k vaření žlutý K 9.25 až K 10.—, k vaření zelený K 10.25 až K 11. 25. ke krmení K 0.— až 0.—, čočka K 12. — až 18.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če- ské K 18.— až K 21.—, bosenské 110/120 až 80/85 K 23.— až K 35.—, srbské K —.— až K —.— višně K —.— až K —.—, třešně K —.— až K —.—, hrušky K 12.— až K 24.—, křížaly K 9.— až K 10.— Zemčata. Zemčata k jídlu K 2.50 až K 3.— k jídlu cizí K —.— až K —.—, zemčata k pálení lihu K 0.— až K 0.— Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 18.— až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 8.75 až K 12.—. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito sádlo uherské K 61.50 až K 62 50, sádlo americké K —.— až K —.—. lůj K —.— až K —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito: seno lisované K 3 20 až K 3.75, nelisované K 3 20 až 4.—; sláma cepy mlácená K 2.30 až K 260, ku krmeni K 0.— až 0.—, ku stlaní K 1.50 až 2. — Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech K 9.25 až K 0.—. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 24.— až K 30.—; výpalky K —.— až K —.— pont
Nemen Řepka Švestka Čekanka kg
28 article
Z Vídně, 28. června. (Telegram.) Pšenice na měsíce květen - červen K 7.65 až 7.75, na pod- zim K 8.19 až 8.20, žito na květen-červen K 6. 90 až 7.—, žito na podzim 7.21 až 7.22, kukuřice na květen-červen K 5.80 až 5.82, na červen-červene K 0.— až 0.—, na červenec-srpen K 5.81 až 5. 82, na srpen-září K 0.— až 0.—, na září-říjen K 5.95 až 5.96, oves květen červen 5.37 až 5.40, oves na podzim K 5.50 až 5.51. — Smýšlení upevněno. Po- časí krásné. Z Pešti, 29. června. (Tlgr.) Pšenice na červen K 0.— až 0.—, pšenice na říjen K 7..94 až 7. 95, žilo říjen na K 6.82 až 6 83, oves na říjen K 5.17 a 5.18, kukuřice červenec K 5.60 až 5.61, kukuřice na květen 1901 K 4.87 až K 4.88. — Nabídky pše- nice dostatečné, koupěchtivost slabá, smýšlení chabé. obraty činily 6000 q., ceny o 5—-71/2 h. zlaciněly.
Vídeň Pešť
29 article
Ceny kukuřice upevněny, oves rovněž pevný, ječmen bez obchodu. Žito klidné. Trh terminový byl za- hájen na vysoké kursy americké smýšlením pevným, v dalším průběhu však ceny na neuspokojivý obchod effektivní povolily. Počasí částečně zamračené. Z Berlína, 28. června. (Tlgrm.) Pšenice na červe- nec 161.25, na září 164.75, na říjen 165.—, žito na červenec 148.25, na září 146.—, na říjen 145.75, oves na červenec 131.50, na září —.—. Z Hamburku, 28. června. (Telegram.) Pšenic upev., meklenburská 159. — až 164.—, žito na místě upevn., holstýnské 165.— až 170.—, ruské klidné, 117.— až 118.— x. Z Hamburku, 27. června. (Pův. zpr. »N. L -) Z Ameriky oznámeno bylo smýšlení poněkud klid- nější, následkem čehož se i zde smýšlení ještě více uklidnilo. Pšenici zahraniční bylo možno koupiti jen z druhé ruky, přímé nabídky jsou tak vysoké, že nelze na závéry ani pomýšleti. Zito, jež jest hojně nabízeno z Ruska, bylo bez obchodu. Kukuřice ječmen poněkud zlaciněly, ačkoliv byly obraty dosud velmi značné. Oves jest klidný. Poptávka po pšenič- ných otrubách jest trvale dobrá Z Pariže, 28. června. T'gr.) Pšenice ustálená. na červen 21.—, na červenec 21.15, na červenec-srpen 21.30, na září-prosinec 22.30. Mouka ustál., na červen 2825, na červenec 28 20, na červenec srpen 28.30, na září-prosinec 29.25. Počasí zamračené.
N L Zita Berlín Hamburk Amerika Rusko 28 20 T ' gr
40 article
6320 463.50 183.— Cukr. —n— V Praze, 28. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Zlepšení statistiky hamburských zásob o 22.000 t. animovalo opět trhy cukerní, i bylo hned včera večer jmeno- váno za pohotové Ústí K 29.30 peněz. Touto cenou zahájen také trh náš dnešní, načež, když polední zprávy z Německa oznamovaly vyššt záznamy, kladeno zde za pohotový I. výrobek B. 883 K 29 35 z Ústí, K 28.85 z Kralup, K 28.75 z Prahy, K 28.30 z Kolína a K 28. 10 z Pardubic. Zadní výrobky ceněny dle jakosti K 27.65—28.65 B 88% z Úst. Nová kampaň znamenána ráno K 25. 10. v poledne K 25.15 na říjen- prosinec z Úst překladiště. Na odpolední burse při směru pevném placeno za pohotové zboží K 29. 40. za říjen-prosinec K 25.15 franko Ústí. Bílé zboži nezměněno v obchodě cenách. Do čtyř hlavních přístavů anglických při- vezeno v týdnu do 23. června 11.064 tun suro- vého cukru a zpracováno v raflneriích 9273 tun. Zásoby dne 23. června obnášely 45.562 tun proti 43.771 t. před týdnem a 64.449 t. před 496.— 240.— 233.—
Praha Německo Ústí Kralupy Kolín Pardubice
43 article
rokem. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní A. Surovina. I. výrobek bas. 88/%. rend. za 100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí n. L stanice K 29.40 až K 29.50, z Ústí nad Labem přístaviště K 29.440 až K 29.50, z Prahy K 28.90 K 29.—, z Prahy Karlína překladiště K —.— K —.—, z Kolína K 28.35 až 28 55, z Pardubic K 28.15 až 28.35, z Kralup K 28..90 až 29.10, dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem z pří- staviště na červen K —.— až —.—, na říjen-prosinec K 25.15 až K 25.30. Z Hamburku na květen K —.— až K —.—. — Zadní výrobek z Úst nad Labem basis 821o K —.— až K —. basis 88 procent K 25.30 až K 28..30. — B. Cukr pro konsum za 100 kgr.: polotov z boží: rafináda I. K 84.— až 84.50, rafináda II. K —.— až —.—, pilé centrifug. K 83 — až K 83.50, cukr kostkový v bednách I. K 86.— až K 86.50, cukr kostkový v bednách II. K 85.50 až K 86.—, cukrová moučka v pytlích K 85.— až K 85.50, centril. pilé transito, k dodání z Terstu K 28.50 až 29.50, zboži lhůtové: rafin. I. na květen K 84.— až K 84.50. — Melasa: 42 B. 50o polarisace 100 kg. čisté váhy pohotová neosmo- sovaná z Prahy K —.— až K —.—, z rozličných stanic K 6.— až K 6.20, osmosovaná z Prahy K 0.— až K 0.—, z rozičných stanie K 6.— až K 6.20. — Osmosová voda z různých stanie na stupeň 101/2 až 11 hal.
Cukr Ústí nad Labe Praha Kolín Pardubice Hamburk Terst burza cukerní A . surovina Praha Karlín 42 B kg
44 article
Původní telegramy z trhů cukerních dne 28. června. Magdeburk, 11 hod. 45 min. Pevný, závěrk klidná, kupci na červen 11271/2, na červenec 11.30, na srpen 11.30, na září 11.—, na říjen- prosinec 9.65. Londýn, 11 hod. 11 minut. Pevný, kupci na červen 11.21/2, na srpen 11.31/2, na říjen prosine 9.71/4, na leden-březen 9.81/2. — Rakouský granulated pohotový 12.9 prodavači, na červenec srpen 129 kupci. Hamburk, 3 hod. 10 min. Klidný, na červen 11.271/2, na červenec 11.271/2, na srpen 11.30, na září 11.—, na říjen 9.75, listopad 9.571/2, na pro- sinec 9 621/2, na leden 9.70, na únor 9.75, na březen 9.821/2, na duben 9.90, na květen 9.95. Z Magdeburku. 28. června. 12 h. O m. (C. H. ) Na červen 11.271/2 kupci, 11.35 prodavači, na
Pevná Magdeburk Londýn Hamburk