1
masthead
29. června 1900
2
masthead
Příloha „Národnrch Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Osnova zákona ku podpoře
průmyslu.
—ue—. Četné kabinety, jimiž nás posledn
léta tak hojně obdařila, vyznamenávají se ve
směs jedním společným charakteristickým rysem
výchovaly, když ne přímo hned silný průmys
a obchod, tedy aspoň široký kruh čtenářů ho
spodářských programů vládních. Nechyblme jistě
řekneme-li, že těmito, slovy nešetřícimi programy
dostává se dnes každému, jen trochu pozorněj
šímu čtenáři novin zadarmo, ve formě příjemné
a přímo akademicky vybroušené dokonalého po
učení o tom, které jsou stěžejní zásady cíle
vědomé, hluboce založené a promyšlené hospo
dářské politiky moderního státu. Jest toho hlu
boce litovati, že nám radost z této více mén
akademické učitelské činnosti, kterou naše po-
slední kabinety na poli hospodářské politiky tak
vynikly, byla náhle vážně zkalena. Ne snad že
by vláda byla odvelala některou ze svých kar-
dinálních pouček o principech moderní politiky
hospodářské: ty všechny platí dále jako neroz
bořitelný základ dalšího sebevzdělávání a pil-
ného studia každého jen trochu samostalnějšíh
čtenáře novin na poli této politiky. Ale vládu
pojala náhle touha či snad etižádost, sestoupiti
se své učitelské stolice a zkusiti se v prakti
ckém životě, touha asi příbuzná tomu, co pudí
starého divadelního kritika, aby napsal jednou
sám kus comme il faut. Sklidila stejný odstra
šující úspěch, jako kritik, jemuž scházela žila
básnická, proto že jí zas, vládě, scházela žila
hospodářská.
6
article
Miníme osnovu zákona na podporu prů-
myslu, která od té doby, co vešla ve známost.
udržuje průmyslové kruhy naše v pochopitelném
rozčilení. Není nepodobna známé, dnes vlastně
v pisku rozběhlé vládní akci na podporu našeho
vý ozu, alespoň v tom, že nedává našemu ho-
spodářskému životu přirozenou, živnou stranu.
již si žádá a z jejihož nedoslatku chřadne, ale
vnucuje mu místo toho jakýsi, nad skutečný
život přímo ministersky povznesený, v byro-
kratických laboratořích připravený, nezáživný
surrogát. Také skutečně se všemi podstatnými
námitkami zúčastněných kruhů proti exportn
akci vlády svého času činěnými setkáváme se
i při osnově, o níž je řeč: že je vypočiena na
byrokratické milosti, jednou rukou jako almužuu
dávajíe, co druhou béře; že místo, aby zjednala
všeobecné podmínky zdravé iniciativě hospo
dářské, tvoři nové nerovnosti konkurenčního zá-
vodění a ochromuje ji; že hledá cesty daleké a
klikaté, ačkoli cesty blizké a přímé jsou n
snadě.
7
article
Pátráme-li po genesi osnovy, shledámese
brzo se starým známým zjevem, který tvoř
hybnou sílu našeho moderního zákonodárstviá
pudem napodobovacím. Jenže tentokrát nenapo
dobujeme stát v průmyslovém rozvoji daleko
před námi kráčející, Německo, ale stát průmysí
vlastní teprv pracně vydupávající, Uhry. Extrémy
jak známo, snadno se stýkají. Záminka, kterou
vláda pro vznik osnovy uvádí, že totiž podobný
zákon, platný dosud pro obvod bývalého svo
bodného přístavu terstského ze dne 8. ledna
1891 a zákonem ze dne 10. srpna 1895 do
konce běžícího roku prodloužený, vybízí dl
nabytých zkušeností k tomu, aby byl vztažen
na celou říši, jest falešnou. Rozhodným byl
strach před stěhováním se našeho průmyslu do
Uher, které i od rakouských průmyslníků dů
sledně žádají, aby — chtějí-li si zachovat
uherské odbytiště — také za to zas zakládáním
továren v Uhersku stali se poplatnými státu
uherskému, ne jako dosud jen poplatníky Před-
litavska z peněz uherských odběratelů. Slepice
— jak bylo trefně řečeno — která nesla vám
zlatá vejce, hrozila se vystěhovati, a z toho
strachu vzešla osnova průmyslového zákona.
Německo
Uhry
Uhersko
8
article
Jen že osnova podivným způsobem hledí při
povtati k naší říši ne slepice už osvědčené, ale
teprve nové jakési plemeno, které teprv na
sazuje.
Osnova vztahuje se, jak známo, na průmy
slové podniky, které ode dne vyhlášení zákona
do konce roku 1910 v Předlitavsku budou nově
zřízeny, týkají-li se oborů u nás dosud bud
vůbec nezastoupených nebo jen nedostatečně
se stanoviska hospodářského žádoucích. Hned
zde vystupuje první úskalí osnovy: nesmírné
obtíže, určiti ve státě průmyslově vyvinutém ob-
jektivně, bez porušení zájmů zúčastněných oborů
průmyslových oba rozhodující momenty, totiž
nedostatečné zastoupení toho kterého oboru prů-
myslového a jeho hospodářskou žádoucnostu
nás. Liberálnost, s jakou v podobné akci o
počátku postupoval agrární stát uherský, je prostě
nenapodobitelna ve státě průmyslovém, kde by
mohla míti v zápěti nejvážnější poruchy výkon-
nosti a konkurenční způsobilosti stávajících prů-
myslů a to tím víc, že zákon vztahuje se i na
nové závody, ke trvajícím již závodům starším
přičleněné, kde tedy částečné přesunutí výhod
novému závodu poskytovaných i na starý závod
i přes předepsané oddělené účtování nikterak
není vyloučeno. Existující již závody vy
cházejí při celé této zamýšlené podpoře prů-
myslu při nejmenším na prázdno, a snaha, vy
volati průmysly u nás »nedostalečně« zastou
pené, je přece jen na konec chimerou, která
přímo bije ve tvář hospodářskému principu mezi
národní dělby práce.
Předlitavsko
9
article
Výhody, jichž se má dle osnovy novým
závodům průmyslovým dostati, záležejí v pod
statě v jistých osvobozeních kolkových a poplat
kových (ze smluv společenských, akciových ku
ponů na dobu nejvýše 10 let, nabývání po-
zemků resp. motor. sily k účelům závodním
doby jeho otevření), osvobození od daně výdel
kové na 12 let a na stejnou dobu i od dan
domovní, pokud se týče budov podniku bezpro
středně sloužících, *) a to s podmínkou, že za
řízení závodní opatří se pokud možno v tuzem
sku a že bude šetřeno plně požadavků tech
nické výkonnosti a délnické hygieny. Další vý
*) Otázka přirážek zemských, obecních a j. zů
stává nerozhodnuta. Nebude-li daň státní vůbec přede-
pisována, bude jim ovšem scházeti všechen podklad
daňový a nebudou moci vůbec býti vybírány ; bude-li
předepsána daň ideální, jest ovšem možnost jich vy-
bírání dána. — Co se týče daně domovní, nepodle-
hají jí tovární budovy ani dnes v místech, kdes
platí domovní daň třídní; nová nestejnost zdanění
průmyslových závodů nastane pak po uplynutí doby
12 let v místech, podléhajících domovní dani čin
žovní.
hoda týká se zdanění bank, akcie průmyslových
podniků emitujících, připouští se výminečně
udílení přímých subvenci státních (jednou pro
vždy) novým slabším podnikům k vyrovnání
eventuálních nepříznivějších jich podmínek ve
robních a ukládá se konečné státu, zemím
obeím (v širším smyslu) za povinnost, potřeby
své ceteris paribus hraditi výrobky domácími (co
se přece rozumí samo sebou a jako příkaz ne
vynutitelný nemá vlastně smyslu).
10
article
Jádro osnovy spočívá tedy v tom, že z
všech známých překážek zdravého průmyslo
vého vývoje odstraňuje jedinou, a to ještě
jednostranně, jen cestou milosti pro některé
budouci, vyvolené závody, budie tak u průmy
slových závodů již exislujících důvodný strach
před novými, neznámými, osnovou favorisova-
nými konkurenty. Nejtížeji dolehla tato obava
na akciové společnosti, které dnes — účtujíee
veřejně — zdaněny jsou víc než třikrát výše
než podniky ostatní a u nichž nezřídka v prv
ních dvou letech jich trvání daně a poplatky
pohltí skoro všecek zisk; i v normálních lelech
odvádějí státu na 25 proc. svého čistého zisku
S jakými pocity musí ty pohlížeti na akci k
podpoře průmyslu, která, nechávajíc na ně do
léhati plnou tihu berní, podněcuje jím konku
renci této tihy sproštěnou?
I ostatní průmysl u srovnání s cizinou je
nepoměrně zdaněn a k zdanění jeho potřeb-
jest něco zcela jiného, než ohroziti jej dvoj-
násob favorisovanou konkurencí. Průmýsl —
bylo správně řečeno — není sklenníkovou květi
nou; nepotřebuje zvláštního průmyslového zá
kona, ale porozuměním pro své potřeby pro
niknutého zákonodárství a správy vůbec, poli
tické svobody, vzdělání lidu a především zvý
šení domácího konsumu. Potom dostavis
sama sebou uvolněná podnikavost a doplní me
zery našeho života průmyslového jistěji a správ
něji, než hrubé zasahování byrokratické ruky
rozdilející milosti.
11
article
Místo toho chystáme se napodobiti politiku.
která u nás byla na místě před 150 lety
je dnes na místě leda u států agrárních, jimž
záleží na založení vlastního průmyslu a i ty
vedou si při tom logičtěji, nespokojujíce se úle
vami berními, dopravními, celními a j., ale ne-
chávajíce vůbec celou hospodářskou politikou
prozařovati soustavnou pěčí o průmysl, kdežio
my chystáme se v bařinaté půdě vykouzliti ně
kolik exotických oas, jichž osud budoucí př
bařinatém okoli snadno se dá předvídati.
12
article
Plodinová bursa. Na včerejší burse, jež
se konala za pranepatrného účastenství, nebyly
známy vůbec žádné prodeje pšenice. Žito byl
v několika málo partiích prodáno za K 7.80 a
8.—. Jinak obchod úplně vázl. Změnu ve smý
šlení nebylo lze konstatovati. Ceny zůstaly prol
úterku úplně nezměněny.
Obilní skladiště a samosprávné korpo
race. Samosprávné korporace mnoho pro povznesen
života hospodář. mohou vykonati i při své obmezeno
působnosti a malých finančních prostředcích, toho důka-
zem jest okresní zastupitelstvo v Novém Bydžové
Usnesioť se ve svém sezení dne 27. t. m. konanén
na tom, aby postaveno bylo obilní skladiště nákln-
dem 26.000 K a opatřeno strojí za 8000 K. Skladište
toto bude za mírný najem hospodářskěmu družstvu
v Novém Bydžově ku provozovaní obchodů obilnieh
propůjčeno.
Česká společnost národohospodářská
v Praze koná dne 9. července výroční valnou hro
madu. Pozvání k ní s pořadem jednaní, výročn
zprávou a 3. číslem publikací společnosti budou člen
stvu rozeslána tyto dny.
Nový Bydžov
Praha
13
article
Český konsum. Z kruhů obchodních se nám
píše: Často se tvrdí, že české výrobky nenalezají
u českého obchodnictva povinně podpory, ba, že prý
nejsou v celé řadě českých obchodů zastoupeny
I laikovi je známo, že každá krajina co do vkusu
spotřehy má své zvláštnosti a že tedy se snadno
může stát, že v některé krajině ve mnoha obchodech
některý výrobek český chybi, nikoli thostejuosti če
ského kupectva ke zboží tomu, nýbrž z lhostej-
nosti konsumujíciho odběratelstva
které si u obchodníka vynucuje zboží, jemuž je
zvyklé a jež jeho potřebě vyhovovat se zdá. Český
obchodník jako německý kupuje zboží, nby je
prodal, nikoli, aby je na sklad kladl; co
by mu bylo platné v krámě zboží, které se ne-
požaduje, odbytu nenalezá buďto z lhostejnosti nebo
předsudku konsumentů, když vedle soused konkurent,
jinak třeba také Čech, vyhoví konsumentu zbožím,
jaké od něho požaduje. Následek toho byl by, že
český kupec — nemaje zboží požadovaného — brzo
musil by soutěži podlehnouti. Jsa starší a nikoli
malý obchodník, nabyl jsem trpkých zkušenosti dost.
kterak neochotně naše české kousumující obecenstvo
se chová začasté k výrobkům českým zcela b ez-
vadným a přímo si vynucuje zboží cizí. Má
však někdy český výrobek, v začatcích se nalezající
nějaké vady, tu naprosto s nim nelze proniknouti
u našeho konsumenta. Mohlo by se za to miti, že
tak se děje snad jen u méně vzdělané třídy našeho
národa, ale chyba lávky, nechuť a nepřízeň k českým
výrobkům roste téměř s naší intelligencí. Rolnik,
řemestník, dělník dá si vyložit věc od obchodnika
přejde často s ochotou k českému výrobku, ale naše
inteiligence, s čestnými ovšem výminkami, jest to,
která ve své kuchyní a ve své domácnosti jen cizími
výrobky se zaopatřuje a u obchodníka st je vynucuje.
Čechy
14
article
V takových domácnostech, bohužel, často nenalez-
neme, kromě peněz českých poplatníků, žádně české
zboží. Ovšem zpravidla rozhoduje tu milost p aní.
(na farách) kuchařinka, zkrátka i tu platí francouzské
scherchez la femme!« Českým výrobkům s
snadno místo zjedná, když obecenstv
bude je žádati a když hlavne nase inielhigence
bude odbyt jejich podporovat. Nepotřebuje pak o tom
nikdo pochybovat, že každý český obchodník bez
rozdílu bude miti milerád české výrobky na skladě
jsa přesvědčen, že je odbude a že nebudou »ležákeme
v jeho mistnostech obchodních. Co se týká ale do-
pisování českých obchodníků s domy cizojazyčnými,
uznávám milerád, že obchodnictvo nepočiná si tu
dost rázně. Jsou i některé, ale nečetné závody cizo
zemské, neb v německém území českém, ve Vídni,
v Terstu, v Pešti, které česky dopisují, jsou to ale
jen výminky. Mnohé velké cizí firmy nelze obejit
Náprava by se mohla jen tehidáž státi, když na tyto
firmy učiní se současné nátlak, aby byly nuceny
opatřit své pisárny českými korrespondenty a aby
byly české obchodní kruhy veřejně upozorňovány na
ony cizí domy, u nichž se česky dopisuje, ahy při
nákupech dala se jim přednost. Bude li tímto směrem
pokračováno, není o tom pochybnosti, že z obchodů
českých vymizí cizí zboží ve prospěch českých vý-
robků, dale že náš dorost obchodní bude hledán
v cizích závodech a že odpadnou stesky na nedo
statečné vlastenectví našich českých obchodníků.
Z Ústřední společnosti hospodářské pro
král. české. Reditelstvo za předsednictví JUDra.
Vídeň
Terst
Pešť
hospodářský pro král
15
article
Bedřicha knížete Schwarzenberga a
u přítomnosti 21 členů ve schůzi dne 25. června t. r.
vyřídilo mimo jiné následující záležitosti. Schválen
obsah pamětního spisu k minislerstvu železnic, kterým
se dovozuje potřeba doplnění obchodních a celních
úmluv v ohledu tarifním. a kterým se zejmena žádá.
aby všeobecná revise tarifnictví byla provedena, dále
aby přihlíženo bylo k tomu, aby výminečné tarify a
dočasné slevy neměly platnosti všeobecné, nýbrž
přístupny byly jen rakouským interessentům, aby
ujednána byla společná kilometrová tabella rakou
ských železnic a konečně, aby vliv státní správy na
železnice soukromé byl ve prospěch zájmů země-
dělských vykonáván a aby v postátňovací akci vy
Bedřich
Schwarzenberg
16
article
datně bylo pokračováno. Zároveň schválen návrh.
aby zemědělská rada byla vyzvána, uvedené poža-
davky podporovati. Taktéž schválen návrh JUDra.
hraběte Devma, aby společnost podala ministerstvu
železnic a obchodu obražení proti zamýšlenému
zvýšení dovozného z uhlí a cukru.
Zprávu o letošní výstavě hospodářské podával pan
inž. R. Jahn. Schválen návrh, aby přištím jarem
opětně pořádána byla výstava hospodářská, spojená
s hospodářským průmyslem především českého
cukrovarství, pivovarství a lihovar-
ství, jakož i skupinou rybářskou. Ředitel pan
J. Wůnsch z Kamenice upozorňuje na nebezpečí.
jaké vládní předlohou o úpravě individuálního roz-
dělení kontingentu lihu hrozí hospodářským
lihovarům, a navrhuje, aby společnost domáhala s
přiměřené nápravy. Rokování zúčastnili se pp. JUD .
Mettal, Kubr a kniže Schwarzenberg
schválen návrh, aby vláda byla vyzvána, svolati
novou anketu interessentů a po vyslyšení jich při-
pravila zákon, který by zájmy hospodářských liho-
varů chránil, jak to již zemský sněm navrhoval. N
konec vzata na vědemi sdělení předsednictva, z nichž
vyjímáme: Ministerstvu železnic byla podána žádost
aby hledělo přiměti správu severozápadní dráhy
k uskutečnění slibu, týkajícího se 159% slevy dovoz-
ného ze zelin do Děčína z Polabí dováže-
ných, jakož i opatření potřebného počtu vagonů pr
náklady zelin ve stanicích Dřísech a Všelalech. —
Městské radě pražské a spolku architektů a inžený
bylo oznámeno, že ředitelství uložilo zvláštnímu ko-
mitétu vzíti v úvahu otázku zužitkování kana-
lisačních splašků ve prospěchu Prahy a země-
dělství a obě korporace vyzvány, vyslati do tohot
komitétu své zástupce.
Devma
Ing
R Jahn
J Wůnsch
Mettal
Kubr
Schwarzenberg
Kamenica
Děčín
Polabí
Dřísy
Praha
spolek architekt
17
article
Hospodařská besidka v Bystrci pořádá
v neděli dne 1. července t. r. o 3. hodině odpolední
v Bystříčku veřejnou schůzi. Pan Hynek V. Burian
správce zimní hospodářské školy v Novém Bydžově
promluvi: O významu ovocnictví, pěstování stromů
ovocných, jich volbě druhů pro zdejší krajinu
zužilkování ovoce.
Průmhospodářský spolek v Jilemniei
s hospodářsko čtenařským spolkem a družstvem pro
chov dobylka ve Branné pořádá u příležitosti pře-
hlídky chovného skotu v Jilemnici dnes na cvičišti
tělocvičné jednoty »Sokol« výstavu hospodářského
zvířectva. Výstava trvá od 9 hod. dopol. do 5 hodi
odpoledne. Odpoledne o 2 hodině přednášeti bude
pan Jindřich Havránka, ředitel hospodářské
školy v Jičíně: »O užitečnosti chovu dobytku«. —
Udilení odměn bude se díti dle pravidel od země-
dělské rady vydaných. Při této výstavé obmýšlí se
udeliti odměny hospodářské čeledi, která již delší ča
u vystavitelů zaměstnána byla a vzorně se chovala
4% haličská propinační půjčka. U po-
kladen Živnostenské banky a její směnarny v Praze
jakož i u jejích filiálek ve Vídni, v Brně, v Plzni
v Jihlavě, v Českých Budějovicích, v Pardubicích
v Táboře a v Mor. Ostravě, vyplácejí se dnem 30.
června t. r. splatné kupony této půjčky po K 4.—
z K 200.— (= zl 100.—) nom, hodnoty bez jaké-
koliv srážky, rovněž jako tažené obligace, jež vypläceje
se al pari. Kupon č. 9 této půjčky propadá 1. čer-
vencem 1900, kteréhož dne nebude již vyplacen.
V Burian
Havránek
Bystrc
Nový Bydžov
Jilemniei
Jilemnice
Praha
Vídeň
Brno
Plzeň
Jihlava
Český Budějovice
Pardubice
Tábor
Morava
Ostrava
Průmhospodářský spolek
čtenařský spolek
Sokol
hospodářský škola v Jičín
18
article
Nové prameny naftové v Haliči. Společ-
nost pro těžbu petroleje »Schodnica« přišla na po-
zemku v Dolní Tarnavě, jejž má v nájmu, na vyda tné
prameny petroleje. Z Premyslu se oznamuje, že spo-
lečnost následkem tohio najala k znokrouhilení svýc
pozemků všecky okolní pozemky rustikální na dobu
25 let, aby opatřila si právo kulací na petrolej
zemního vosku.
Dodávka pro dráhu. Priv. rak. společnost
státních dráh ve Vídní (Schwarzenbergplatz 3) zadá
veřejnou soutěží dodávku měkkého dříví pro dílny
tvráěho i měkkého dříví k udržování trati na rok
1901. Vyhlnška uveřejněna je ve »Wiener Zeitung-
č. 141 ze dne 22. června 1900.
Záznam střibra a jinych kovů. Londýn-
ský zaznam stříbra ze dne 27. června čini! 28. 50
penny za stand, unci; při současném kursu lou-
dýnské devise K 242 50 obnaši tudiž cena 1. k
ryzího střibra K 100.09. Měď 713/4 za hotové aneb
na tři mě ice; cin 141 za hotové a 181 na 3 měsíce
zinek 191/4, olovo španělské 171/s, anglické 177.
liber šterlinků a za tunu.
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostonaká banka. Na všech účtech vkla-
datelů na spořitelní knižky v centrálce nebo ve
filálkách vydávaných, připisují se úroky ke kapitálu
a zůrokují se tyto úroky dale jako kapitál i tenkráte
když si vkladatelé úroky do svých vkladních knížek
jež v rnkou mají, připsati nedali. Při nejblíže příštín
předložení spořitelní knížky, t. j. při vkladu neb vý-
platě, vepiše se pak onen úrok do vkladní knížky
t když strana o to by nežádala; není tedy třeba.
aby knížky spořitelní pouze za účelem připisování
úroků byly předkládány. V době od 1. a ž d
15. července 1900 nebudou úroky de
vkladních knížek stranám připiso
vány.
Halič
Dolní Tarnava
Vídeň
Londýn
státní dráh
Živnostonaká banka
Wiener Zeitung
19
article
Severočeská záložna v Lounech konal
dne 24. t. m. valnou hromadu za přitomnosti 34
členů se 118 podily za předsednictví ředitele cukro-
varu p. Františka Hrošky. Zisk z K. 1899 činil
zl. 653 73. Usneseno věnovati z čistého zisku: Ústr
Matici školské v Praze 1% z úroku ze zápůjčky
zl. 950.— na domech č. p. 195 a 196 v Čouši, míst
nímu odboru N. J. S. v Lounech zl. 25.—, Tělocvičné
jednotě »Sokol« v Ústi n. Lab. zl. 10.—, Tělocvičné
jednotě »Sokol« v Podmoklech zl. 10.— a Žižkovu
pomníku v Lounech zl. 8.30. Zbytek čistého zisku
zl. 600.— přikázán reservnímu fondu, kterýž bude
činiti K 7078.44. Zvoleni jednomyslně do ředitelstva
na 3 roky: pp. František Hruška, řed. rol. akciov
cukrovaru, a Vilém Větrovec, továrník; do výboru
na 3 roky: pp. Antonín Maxant, správce jatek.
V. J. Hampejs, statkář v Trpoměchách, dr. Ladislav
Brunelík, lékař, a Václav Otta, majitel domu; za
náhradníky pp Ouido Roháč, majitel realit, a Joseí
Mařík, redaktor, a za přehližitele účiů pp. Jan He-
rites, účetní rol. akc. cukrovaru, a Gustav Seker
účetní občanské záložny.
Trhy poněžní-
Z Vídně, 28. června. (Závěrečn
kursy.)
Renty: Únorová renta 97 45, společná
renta květnová 97.60, společná renta stříbrn
97.35, rakouská zlatá renta 115.90, rakouská
korun. renta 97.60, uherská zlatá renta 115. 60,
uherská korunová renta 91 20.
Losy: Státní z r. 1854 167.— z.
1860 po zl. 500.— 134.40, z roku 1860 po
zl. 100.— 159.—, z roku 1861 196.——, losy
tisské 138.75, losy úvěrního ústavu 390.—
vídeňské losy komunální 385.—, turecké losy
111.50.
Hrošek
Žižkův
Hruška
Větrovec
Maxant
Hampejs
doktor
Brunelík
Ott
Ouido Roháč
Mařík
Jan He
Gustav
Louny
Praha 1
Podmokly
Trpoměchy
Vídeň
Sokol
20
article
Akcie bank: Banka anglo-rakonská 280.—
vídeňská bank. jednota 504.—, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 908 —, rak. úvěrní ústav
690.—, uherská úvěrní banka 726.—, bank
pro země rakouské 435.—, vídeňská Unionk
572.—, česká banka Union 259.50, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podniků: Dráha
ústecko-teplická 3070, česká severní dráhu
—.—, buštěhradská lit. A. —.—, buště-
hradská lit. B. 1155.— (—), dunajská paro-
plavební společnost 775.—, dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha císaře
Ferdinanda 63.10, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická
534.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 461.50, dráha polabská
477.—, dráha pražsko - duchcovská —.
společnost státní dráhy rakousko-uherské 671.—
lombardy 119.—, dráha pardubická —.—
silniční dráha lit. A. 312.—, silniční dráha
lit. B. 307.—
Ferdinand 63.10
Lloyd
uherský úvěrní banka
český banka Union 259.50
ská banka
775
státní dráha
21
article
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanní společnost 481 50, severočeská uhlář-
společn. —.— (—), pražská želez. společn
1885.— (—.—), rým.-muráňská spol. 561.—
turecká tabáková režie 291.—, rakouská továrna
na zbroj 352.— (—.—), západočeská uhlár-
ská společnost —.—, vídeňská stavební
společnost —.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost 960.—
Valuty: Dvacetifranky 19.32, papírov
marky 118.62, papírové ruble 255. 50.
Dovise: Německá místa 118.60, směnky
na Londýn 242.40, směnky na Pařiž 96.50
směnky na Curych 95.95.
Na lepší zprávy zahraniční a vyšší
záznamy glasgowské smýšlení bylo
upevněno, na konec však na Berlin
ochablo.
Eskontní sazby 4'/1, 5 procent.
Bursa.
V Praze, 28. června. (Pův. zpr. »N. L )
Na dnešní burse převládalo smýšlení klidné
uskutečněna toliko jedna závěrka akcií strojírny
Daňkovy za K 472.—
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
Živnostenské banky. . . . 260.— —.—
České banky Union . . . . 260.— —.—
Ostatní papíry zůstaly zanedbány
Oficiální záznamy jsou:
Bursa
Londýn
Curych
Berlín
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
22
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893.
. » Plzně r. 1886 . .
„ „ Teplice r. 1887
„ Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ . » kom. dl. úp.
„ , , » mel. úpisy
„, , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
dto.
„ 1879
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc. Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
dto-
lit. B.
dto. Em. 1874.
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banika ..
Živnostenska banka pro Čechy
Moravu
Ústecko teplická dráha . . .
Česka severní draha . .
Buštěhradská draha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdmnandova severní draha .
Rakouská sev. zapadní draha
(lit. B.-
dlo.
Čecho
Ferdmnandův
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
N . Brod
Čechy
Morava
Český průmyslový . banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
Živnostensko banka
23
article
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česka spol. pro prům. cukerní
Český akc, piv. v Č. Budějovicíeh
První česka všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražska železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
„akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroj
Z Berlina, 28. června. (Telegram.) Papfrová
renia 96.40, stříbrná renta 96 20, rakouská zlatá
renta 97.40, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr-
ního ústavu 216.—, státní dráha 142 40, lombardy
24.—, akcie dortmundské dráhiy 167.50, duchcovsko-
podmokelské —.—, buštěhradské litera B 285.—
diskontní komercialní 180 40, nová 4pct. půjčka ruská
—, směnky na Vídeň 2měs. 83.50, na krátkou
ihůtu 84.20. Londýn na krátkou lhůtu 20.42, Lon-
dýn na delší lhůtu 20.281/2. Paříž 81..30, Amnsterodam
168 95, papírové ruble 216.—, rakouské bankovky
85 35, Harpenské 201.—, Laura 234.40, Hibernin
215.25. Gelsenkirchenské 196 25. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 28. června. (Telegr. zavěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 215.50, akcie společn. státn
dráhy 142 50, papírová renta 96.60, střibrná rent
96.35, zlatá renta 97.50, uherská zlatá renta 96 2
uherská korunová renta 90.50, lombardy 26.90
Smýšlení klidně.
Z Pařiže, 28. června. (Tigr. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 99.45. 3pct. renta 100. 20
3l/zpet. renta 101.90, italská renta 94.70, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1268.—, státní dráha 726
lombardy —.—, turecké losy 114.—, směnky n
Londýn 25.441/2, rakouská zlatá renta 97.25. uhen
ska zlatá renta 98 50, ottomanská banka 550
tabáková režie 311.—. Smýšlení mdlé.
Trhy na zbotí.
Bursa plodinová.
V Praze, 28. června.
Daněk
Laura 234.40
Bursa
Vltava
Kolín
Česko
Č . Budějovicíeh
Modřany
Berlín
Londýn
Paříž
Amnsterodam
Harpenský
Frankfurt
Praha
první český společenský
pražsko železářský společnost
Lon
Hibernin 215.25
24
article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše
nice česká jakosti 76 —80 kg K 8.25 až K 8.
nherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravsk
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská —
— kg K —.— až K 0.—, česká stará jakost
— kg až — kg K —.— - až zl. —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česk
jakosti 70 až 74 kg K 7.85 až 8. 25, uherské ja
kosti 70 až 74 kg K 7.85 až K 8 25, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0—; ječmen výbě
K 0— až 0.—, první jakosti K 7.50 až K 0.—
střední K 7.10 až K 7.25, merkantilní K 6.75
K 6.95, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bilý K 6.30 až 6.35, rychlík
K 6.35 až 6.50, merkantilní K 6.10 až 6.20, ove
starý K 6.40 až K 6.50, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská 1898 K 0.—
až K 0.—, cinquantinská 1898 K 0.— až K 0.—
nová K 6.90 až K 7.—, cinquan. 1899 K 7.80 až
7.90; vikev česká K 8.25 až K 8.50, haličsk
K 7.50 až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 30.50 až K —.—
č. 1 K 29.50 až K —.—, č. 2 K 28.— až —.—, č. 2 11
—.— až K —.—, č. 3 K 26.—— až —.—, č. 4 K 24.—
až —.—, č. 5 K 22.— až K —.—, č. 6 K 20 50 az
0.—, č. 7 K 18 50 až K —.—, č. 8 K 14.— až K —.—
Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.—, č. JI. K 23.5
až —.—, č. III. K 19.50 až 0.——, č. IV. K 15.— až
.— — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné k
11.20 až K 11.40, krupice K 30.50 až —.—, zadina
K 0.—, tluč K 12.— až K 0.—, kroupy : čís. 40
K 44.—, čís. 3.0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.——, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.- ., čís.
kg
25
article
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Nemena. Ceny za 50 kg. Řepka ozimní sklizeň
1899 K —.— až —.—, srpen 1900 K 13 50 až 13. 60.
mák modrý český K 26 75 až K 27..50, modrý
ruský K 26.— až K 26 50, šedý český K —.—
až —.—, šedý ruský K —.—, kmín český K 34.—
až K 35.—, holandský K 38.— až K 38 50, ha-
ličský K —.— až K —.—, jetel červený K —.—
až K —.—, bílý K —.— až K —.—, konopná
semena uherská K —.— až K —.—, haličská
12.50 až K 13.—.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole
k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— až
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach k vaření žlutý K
9.25 až K 10.—, k vaření zelený K 10.25 až K 11. 25.
ke krmení K 0.— až 0.—, čočka K 12. — až 18.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 18.— až K 21.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 23.— až K 35.—, srbské K —.— až K —.—
višně K —.— až K —.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K 12.— až K 24.—, křížaly K 9.—
až K 10.—
Zemčata. Zemčata k jídlu K 2.50 až K 3.—
k jídlu cizí K —.— až K —.—, zemčata k pálení
lihu K 0.— až K 0.—
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 18.— až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.75 až K 12.—.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 61.50 až K 62 50, sádlo americké
K —.— až K —.—. lůj K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 3 20 až K 3.75, nelisované K 3 20
až 4.—; sláma cepy mlácená K 2.30 až K
260, ku krmeni K 0.— až 0.—, ku stlaní K 1.50
až 2. —
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 9.25 až K 0.—.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 24.— až K 30.—; výpalky
K —.— až K —.—
pont
Nemen
Řepka
Švestka
Čekanka
kg
28
article
Z Vídně, 28. června. (Telegram.) Pšenice na
měsíce květen - červen K 7.65 až 7.75, na pod-
zim K 8.19 až 8.20, žito na květen-červen K 6. 90
až 7.—, žito na podzim 7.21 až 7.22, kukuřice na
květen-červen K 5.80 až 5.82, na červen-červene
K 0.— až 0.—, na červenec-srpen K 5.81 až 5. 82,
na srpen-září K 0.— až 0.—, na září-říjen K 5.95
až 5.96, oves květen červen 5.37 až 5.40, oves na
podzim K 5.50 až 5.51. — Smýšlení upevněno. Po-
časí krásné.
Z Pešti, 29. června. (Tlgr.) Pšenice na červen
K 0.— až 0.—, pšenice na říjen K 7..94 až 7. 95,
žilo říjen na K 6.82 až 6 83, oves na říjen K 5.17 a
5.18, kukuřice červenec K 5.60 až 5.61, kukuřice na
květen 1901 K 4.87 až K 4.88. — Nabídky pše-
nice dostatečné, koupěchtivost slabá, smýšlení chabé.
obraty činily 6000 q., ceny o 5—-71/2 h. zlaciněly.
Vídeň
Pešť
29
article
Ceny kukuřice upevněny, oves rovněž pevný, ječmen
bez obchodu. Žito klidné. Trh terminový byl za-
hájen na vysoké kursy americké smýšlením pevným,
v dalším průběhu však ceny na neuspokojivý obchod
effektivní povolily. Počasí částečně zamračené.
Z Berlína, 28. června. (Tlgrm.) Pšenice na červe-
nec 161.25, na září 164.75, na říjen 165.—, žito na
červenec 148.25, na září 146.—, na říjen 145.75,
oves na červenec 131.50, na září —.—.
Z Hamburku, 28. června. (Telegram.) Pšenic
upev., meklenburská 159. — až 164.—, žito na místě
upevn., holstýnské 165.— až 170.—, ruské klidné,
117.— až 118.—
x. Z Hamburku, 27. června. (Pův. zpr. »N. L -)
Z Ameriky oznámeno bylo smýšlení poněkud klid-
nější, následkem čehož se i zde smýšlení ještě více
uklidnilo. Pšenici zahraniční bylo možno koupiti jen
z druhé ruky, přímé nabídky jsou tak vysoké, že
nelze na závéry ani pomýšleti. Zito, jež jest hojně
nabízeno z Ruska, bylo bez obchodu. Kukuřice
ječmen poněkud zlaciněly, ačkoliv byly obraty dosud
velmi značné. Oves jest klidný. Poptávka po pšenič-
ných otrubách jest trvale dobrá
Z Pariže, 28. června. T'gr.) Pšenice ustálená.
na červen 21.—, na červenec 21.15, na červenec-srpen
21.30, na září-prosinec 22.30. Mouka ustál., na
červen 2825, na červenec 28 20, na červenec srpen
28.30, na září-prosinec 29.25. Počasí zamračené.
N L
Zita
Berlín
Hamburk
Amerika
Rusko
28 20
T ' gr
40
article
6320
463.50
183.—
Cukr.
—n— V Praze, 28. června. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Zlepšení statistiky
hamburských zásob o 22.000 t. animovalo opět
trhy cukerní, i bylo hned včera večer jmeno-
váno za pohotové Ústí K 29.30 peněz. Touto
cenou zahájen také trh náš dnešní, načež, když
polední zprávy z Německa oznamovaly vyššt
záznamy, kladeno zde za pohotový I. výrobek
B. 883 K 29 35 z Ústí, K 28.85 z Kralup,
K 28.75 z Prahy, K 28.30 z Kolína a K 28. 10
z Pardubic.
Zadní výrobky ceněny dle jakosti
K 27.65—28.65 B 88% z Úst.
Nová kampaň znamenána ráno K 25. 10.
v poledne K 25.15 na říjen- prosinec z Úst
překladiště.
Na odpolední burse při směru
pevném placeno za pohotové zboží K 29. 40.
za říjen-prosinec K 25.15 franko Ústí.
Bílé zboži nezměněno v obchodě
cenách.
Do čtyř hlavních přístavů anglických při-
vezeno v týdnu do 23. června 11.064 tun suro-
vého cukru a zpracováno v raflneriích 9273 tun.
Zásoby dne 23. června obnášely 45.562 tun
proti 43.771 t. před týdnem a 64.449 t. před
496.—
240.—
233.—
Praha
Německo
Ústí
Kralupy
Kolín
Pardubice
43
article
rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní
A. Surovina. I. výrobek bas. 88/%. rend. za
100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí n. L
stanice K 29.40 až K 29.50, z Ústí nad Labem
přístaviště K 29.440 až K 29.50, z Prahy K 28.90
K 29.—, z Prahy Karlína překladiště K —.—
K —.—, z Kolína K 28.35 až 28 55, z Pardubic
K 28.15 až 28.35, z Kralup K 28..90 až 29.10,
dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem z pří-
staviště na červen K —.— až —.—, na říjen-prosinec
K 25.15 až K 25.30. Z Hamburku na květen K —.—
až K —.—. — Zadní výrobek z Úst
nad Labem basis 821o K —.— až K —.
basis 88 procent K 25.30 až K 28..30. — B.
Cukr pro konsum za 100 kgr.: polotov
z boží: rafináda I. K 84.— až 84.50, rafináda
II. K —.— až —.—, pilé centrifug. K 83 —
až K 83.50, cukr kostkový v bednách I. K 86.— až
K 86.50, cukr kostkový v bednách II. K 85.50 až
K 86.—, cukrová moučka v pytlích K 85.— až
K 85.50, centril. pilé transito, k dodání z Terstu
K 28.50 až 29.50, zboži lhůtové: rafin. I. na
květen K 84.— až K 84.50. — Melasa: 42 B.
50o polarisace 100 kg. čisté váhy pohotová neosmo-
sovaná z Prahy K —.— až K —.—, z rozličných
stanic K 6.— až K 6.20, osmosovaná z Prahy
K 0.— až K 0.—, z rozičných stanie K 6.— až
K 6.20. — Osmosová voda z různých stanie
na stupeň 101/2 až 11 hal.
Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Kolín
Pardubice
Hamburk
Terst
burza cukerní A . surovina
Praha Karlín
42 B
kg
44
article
Původní telegramy z trhů cukerních
dne 28. června.
Magdeburk, 11 hod. 45 min. Pevný, závěrk
klidná, kupci na červen 11271/2, na červenec
11.30, na srpen 11.30, na září 11.—, na říjen-
prosinec 9.65.
Londýn, 11 hod. 11 minut. Pevný, kupci na
červen 11.21/2, na srpen 11.31/2, na říjen prosine
9.71/4, na leden-březen 9.81/2. — Rakouský granulated
pohotový 12.9 prodavači, na červenec srpen 129
kupci.
Hamburk, 3 hod. 10 min. Klidný, na červen
11.271/2, na červenec 11.271/2, na srpen 11.30, na
září 11.—, na říjen 9.75, listopad 9.571/2, na pro-
sinec 9 621/2, na leden 9.70, na únor 9.75, na
březen 9.821/2, na duben 9.90, na květen 9.95.
Z Magdeburku. 28. června. 12 h. O m. (C. H. )
Na červen 11.271/2 kupci, 11.35 prodavači, na
Pevná
Magdeburk
Londýn
Hamburk