Ročník XXXX.

V Praze, v pátek dne 29. června 1900.

Číslo 177.

Na ranní a odpol. list předlpléeí ae v Praze v sdnn lnb st tr na rk lets s drojí donáškon n Birrrk j o ta n nk ve dslkkh sKo roji dlalit. ::k 29

Dasisi čísla pro řrahu je o 10 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v sobotu dne 30. června t. r. v obvyklou hodinu ranní.

„Skutek veliké důležitosti pro mocnářství.“ Ve dvorním hradě vídeňském vykonán včera dynastický obřad, jemuž panující mocnář říše habsburské J. V. císař František Josef I. ve slavnostní řeči své přisuzuje »velikou důležitost nejen pro dynastii, ale i pro mocnářství«. A to právem; neboť není v monarchické říši tak složité státoprávní povahy, jakou je nynější Rakousko-Uhersko, věru událost malé váhy, vznikne-li tu nenadále v klidné aleji dědičné její posloupnosti trůnní nepřed- vídaná a neobyčejná o dchylka, jaká se přihodila právě nastávajícím sňatkem nyněj- šího legitimního dědice trůnu královstvía zemí, spojených v mocnářství habsburské, rakouského arcivévody Františka Fer dinanda d'Este s hraběnkou Žofi Chotkovou. »Hraběnka Chotkova« — zněl včerejš výklad samého císaře: »pochází sice ze šle- chetného rodu, nicméně však rodina její ne- náleží k těm, které podle z vyklosti Na- šeho domu pokládají se za rovnorodé Jelikož pak jen paní pochodící z rodů rovno- rodých mohou býti pokládány sourodými, nutno tento sňatek pokládati za morganatický a dítky s požehnáním božím z tohoto man- želství vzešlé nemohou míti práv členů domu habsburského.« — Za touto podmínkou svolil císař ke sňatku svého synovce a následníka a tento včera 28. června 1900 dostál podmínce, složi v na hradě vídeňském za přítomnosti členů dynastie, tajných radů a ministrů tuto přísahu:

»Já František Ferdinand, z boží milost arcivévoda rakouský, přísahám k bohu vše- mohoucímu, že úplně uznávám do- mácí zákony vůbec a za příčinou svého nastávajícího sňatku s hraběnkou Žofí Chotkovou zvlášť, že přečtěnou mi formul přísežnou ve všem všudy přijímám a tudíz uznávám, že považuji sňatek svůj s hraběn kou Žofií Chotkovou za sňatek morgana- tický, že dítky, kteréž s božím požehnáním ze sňatku toho vzejdou, považuji za ne- rovně urozené a dle pragmati cke sankce za neoprávněné k následni- ctví trůnu v Rakousku, jakož i Uhrách.« Co znamená tato přísaha? Prostě tolik arcivévoda František Ferdinand d'Este zů- stává následníkem trůnu, avšak jeho man- želka nestane se císařovnou a děti jeho ne- budou míti nároků na trůn, nýbrž po arci- věvodovi Františku Ferdinandovi bude nej- bližším následníkem arcivévoda Otto a jeho potomstvo. Tak předpisuje soukromý domácí řád dynastie, který však do dnes zůstává ná- rodům rakouským neznámým tajemstvím, kdežto pragmatická sankce dne 16. října 1720 sněmem českým přijatá. tato pod garancii Evropy postave ná smlouva mezi královstvími a dv- nastií, podobné podmínky o »rovné urozenosti« manželky pa- novníkovy neobsahuje, o »morga- natickém« sňatku dědiců trůnu a o vylou- čení dítek z takého manželství vzešlých ni- čeho nestanoví. Odtud vzniká vážná státo- právní a ústavní otázka: Nadejde-li podobný v pragmatické sankci nepředvídaný případ

NAR v panující rodině, není.liž tu povinn o stí konstitučních ministrův, aby v čas o něm uvědomili řádně zá- konná zastupitelstva království a zemí, přijavších před 180 léty základní úmluvu pragmatické sankce, tedy zejmena sněmy království českého, uherského a chorvatského? Že se tak nestalc po dnešní den, jest opět jednou z těch zvlášt ností Rakouska, kterých ostatní svět sotva chápe.

Však dobré právo národů a zájem dv- nastie toho zajisté vyžadují, aby se tak stalo aspoň dodatečně a to ovšem co nejdříve. Maďaři se již toho lilasitě domáhají. Tamějšt strana neodvislosti pokládá za pilné, aby bez meškání svolán byl sněm uherský k mimo- řádnému zasedání a sněmu tomu aby byla vládou vážná ta událost včerejší, »tak dů- lezitá nejen pro dynastii, ale pro celé mocnářství« — řádně ozná- mena a ku zakonnému schválení předložena Nárok ten jeví se nám býti zcela konstituč ním a zákonně správným; však ne pouze Uhry mají k žádosti takové právní důvod svůj, nýbrž i stejně důležité a staroslavné země koruny české a jejich zákonná zastupitelstva zemská. Neboť jako státní právo uherské ne- obmezuje krále uherského při uzavírání sňatku podmínkou, že manželka jeho — má-li slouti královnou — musí býti z krve královské: rovněž tak nezná státní právo vlasti Přemyslovy žádných podobných německých obmezení pro krále a dědice koruny české. Mohli si bráti své manželk volně z rodu selského neb měšťanského, zákonné manželky jich nabyly práva na diadém královský a dítky jich práva na český trůn. Byly-li by dle uherského státníh práva dítky vzešlé z nastávajícího manželstv arcivévody Františka Ferdinanda d'Este opráv- něnými dědici trůnu uherského, byly by jimi stejně dle státního práva českého vzhledem ku trůnu českému, kdyby včerejší přísah svou p. arcivévoda sám nebyl se za ně práva toho zřekl a vzdal.

V Uhrách již klade strana neodvislosti otázku: Je-li dle uherského práva podobné odříkání se následníka trůnu ohledně práv svého potomstva správným a platným ? Po- pírá to, tvrdíc, že pro zemi uherskou platí jen zákony veřejné a nikoliv soukromo- právné řády a tradice dynastické, nikdyjí neoznámeně. Buďsi tomu jak buď, tolik pokládáme za správné a nutné, aby byly bez pro- dlení svolány sněmy královsty a zemí, i aby jim byl královský poselstvím oznámen tento akt. nejen pro dynastii, ale pro cel mocnářství tak důležitý. K tomu mají veškeří historičtí národove konstituční monarchie zajisté ve- škeré právo, jak po smyslu pragmatické sankce, tak po smyslu diplomu říjnového. I jsme opravdu žádostivi, zda tomuto samo- zřejmému příkazu legitimity ministerstvo p Körbrovo vzhledem ku království českému vyhoví Politické zprávy domácí. Z Vídně, 28. června. (Slevy z dani. Ministerstvo financí oznamuje, že výnos nově upravené osobní daně z příjmů dostoupil takove výše, že možno pro r. 1900 povoliti maximál- nou, zákonem stanovenou slevu z daní výnos - vých, totiž 15% slevu z daně pozemkové, 129 slevu z daně domovní a 25% slevu ze všeobecne daně výdělkově. Nové osobní daně vynesly roku 1899 137,175.058 K; z toho připadne státn pokladně 109,305.323 K, zbytek připadá na různé slevy a na podíly, přikázané zemským pokladnám. Království českému dostane se z těchto přebytků letos 1, 480. 618 K

Ze Lvova, 28. června. (Ob no v en pravice.) Podobně, jako jiné listy polské doufá i »Gazeta Narodowa« v možnost obnoven staré většiny pravice. Na všechen způsob ne- připoušti možnost nové koalice Poláků s ně- meckou levicí. Žádný vážný politik polský ne- může prý přistoupiti na koalici, nabízenou o Němců a spřáteliti se s odloučením Haliče o ostatního Rakouska. Ač stará pravice je nyn uvolněna, zůstaly přec staré, všem stranám bývalé pravice společné autonomní zásady cíle, a ly svým časem ony strany dojista zase sblíží.

Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách.

V zasedací síni Jednoty konalo se včer výroční valné shromáždění, a sice 67., tohoto spolku. Zahájil a řídil je náměstek předsedův pan Ferd. Sehiller. Na programu nalezal se mimo běžné záležitosti časová přednášk arch. a inženýra p. K. No váka »O uživán elektrických motorů v průmyslu a živnostech«. U vyřízení jednaciho pořádu přikročeno nejdříve ke schválení zpráv za minulé obdob roční. Jednatelské zprávé předeslán jest tento kráte historický úvod, z něhož klademe tut několik vět. »Končící století chýlí se k závěrku za po- měrů jinakých, než byly ony, jež vznik Jednoty provázely. Tehdáž, před 70 lety, když osví- cený nejvyšší purkrabí, hrabě Karel Chotek, v shodě se stavy král. českého naši Jednotu p vzoru francouzské »Société dlencouragemen pour l'industrie nationale« zakládal, byl prů- myslový ruch u nás v počátcích i bylo třeba, jej pod společná hlediska uvésti, účelně křísiti, výhody pro jeho rozvoj vyhledávati . . . Před 70 lety, kdy pouze Anglie hospodářskou poli- tiku velkého slohu provozovala a kdy jen v Francii a severní Americe k tržním a průmy- slovým prospěchům při zprávě státní účelně př- hlíženo, nepadalo opozdění Rakouska na váhu.

Bylyť si státy evropského kontinentu více méně rovny a ve všech spočívalo těžisko blahobytu ponejvíce v zemědělstvt. Ale dnes, kdy obrov- ský rozvoj kommunikací, kdy podnikavost mo- bilního kapitálu, kdy rozpoutání dalokosáhlé soutěže zámořské sloučilo tak říkajíc celou zeměkouli v jediné tržiště, na němž vítězí to- liko státy uvnitř konsolidované a na venek nejen vojensky, nýbrž i hospodářsky mohutné a dobře připravené, dnes jeví se opozdění Ra- kouska jako vada vehmi ci telná. Jako ve všem, tak i v péči o životní potřeby národů a tím též států jeví se nedostatek včasného a zdra- vého pochopení, velké koncepce a důrazného provádění. Hospodářské otázky se stále studují, ale nikdy neřeší, správcové ministerstva ob- chodu přicházejí a odcházejí, aniž by zanechali požehnané stopy, poradní sbory průmyslové, železniční, obchodní, živnostenské, sociálně p litické a podobné zřizují se o překot, ankety a šetření konají se o všem a na všech stranách.

a výsledkem veškeré té úřadní a sborové čin nosti jsou nepřehledné již publikace obsáhlýc protokolů, statistik a tabel. Ale nikde nen nikoho, kdo by z té spousty návrhů a stati stických pouček vyvodil náležité důsledky. Pr stává se na potištěném papíru, jako by to vš nemělo jiného účelu, než poskytovati učencům a publicistům cenný material k porovnávání úvahám. A vezme-li se přece někdy po dlou- hém nalehání a uvažování některá věc do ruky. děje se tak z pravidla postupem loudavým prostředky polovičatými. Za jeden z mnohých přikladů uvádíme tolik splavněni Vltavy a Labe a to jenom z Prahy do Ústí nad Labem. Jakou dobu vyžadovaly při pravy a jakou dobu vyžadovati bude skutečn výkon na trati okrouhle 100 kilometrů dlouhé Zatím co tato jediná z četných důležitostí hle- mýždím krokem ku předu se šine, upravilo sou- sední Německo Veseru, Labe, Odru, dolní Míoban- přervalo Holštýnsko mořskou úžinou, zdokonalil úpravu Rýna, vystavělo síť obrovských průplav atd. Neutěšené poměry hospodářské a neurov- nané poměry politické způsobují přirozeně ochab- lost, nejistotu a rozptýlenost ve velkém i malém.« Následuje pak naznačení, jakými cestam pracuje tu Průmyslová jednota k nápravě. O čin- nosti její v minulém roce referováno jestdo podrobna a lze znamenati, že cíle svého snaž se dosíci postupem promyšleným a mnohostran- ným. Dlužno tu zvláště vzpominati knihovny, jež rozvíjí se potěšitelným způsobem a náleží zajist již k nejbohatším veřejným knihovnám u ná vůbec.

Vydání jednoty v roce 1899 obnášel úhrnem 4559 zl., příjmy řádné 4042 zl. 44 kr. mimořádné 485 zl.; jeví se schodek 31 zl. 56 k. Jmění obnáší 31.334 zl. 25 kr. Členů jes úhrnem 278. Do ředitelstva zvolení na to pp. M. Brejcha, majitel pivovaru, dr. rytíř Kořistka. dvorní rada, Josef Reiter, civilní inženýr a cís. rada Prokop Sedlák. — Do z kušebni ko- mise účtů zvoleni revisoři pp. F. V. Goller. V. Motul. Ad. Tidlitat; za náhradníky pp. M. A. Bílek. V. Švácha a Edv. Beaufor. Volných návrhů nebylo. Vrchní inž. elektrických podníků pražských pan K. Novák, promluvil pak »o e le k tr ckém pohonu při průmyslu a živ nostech«. Uvedl, kterak rozvoj průmyslu živnosti činí žádoucím opatření vhodné sll- hnací; získáváme ji z uhlí, hlavně pomocí strojo parních. Při tom pociťujeme četné obtíže ; tato síla nedá se mechanicky vhodně rozdělovati přenášeti; jest k tomu zapotřebí transmissí, čímž nastává valná ztráta síly, zavládá nebezpečí atd. nehledě k nákladům a režii značné v malém průmyslu. Ani motory benzinové a plynové pro svou komplikovanost nevyhovují, a tak mnoho zdárných závodů maloprůmyslných a dílen od- kázáno zůstává na výrobu ruční, omezenou.

Pohodlně a bez velké ztráty, po drátě, přenášeti sílu na malé zdroje, umožňují nám jedině elektro- motory. Dlouho trvalo, než úkol ten byl roz- řešen; poprvé r. 1891, kdy z Laufenu přivá- děna na výstavu do Frankobrodu na vzdálenost 175 km. 3 dráty 4 mm. průměru elektrická síla 200 koní. Od hřídele turbiny ke hřídeli motoru na výstavě převedeno 75 procent síly. Řečník promlouvá pak o výhodách elektromotorů, jež nejsou nákladné, jsou jednoduché, skýtají značný effekt užitkový, i při malých strojích 60 až 80 procent, a nevyžadují mnoho místa, dajícese i v samých strojích umístiti, a nevyžadují trans- missí. Jest dnes již celá řada systémů v užívání; řečník bere v úvahu elektromotory, hodící se do systému proudů třifásových, jež již obec pražská zavedla. Podav podrobné vysvětlení o tom, jak měří se elektrická síla, a že za základ rozpočtu se bere 1000 wat čili kilowat za hodinu, jeje obec pražská účtuje svým odběratelům za 3 haléřů, povolujíc z ročních obnosů celkových 2, 3 až 10 procent, sestavuje řečník podrobnou a přehlednou tabulku, zač tato síla přijde prů- myslníku při používání motorů různé velikosti.

Při elektromotoru jedné šestiny konské síly ob- náší náklad za hodinu 6.15 haléře, čili za ho dinu a koňskou sílu 36.90 haléře; u elektro- motoru jedné čtvrtiny koňské slly za hodinu 1 HP 36 hal., motor 1.5 koňské slly za hodinu a 1 HP 28 hal., motor 2.5 HP za hodinu 1 HP 27.9, 4koňový motor 27.6 hal. za hodinu a za HP atd., až na př. u motoru o 14 H jedna koňská síla za hodinu přijde na 25 haléře. Vidno, že není doporučitelné, použivati přílis malých motorů, a že se doporučuje větší motor pro více strojů s použitím i transmisse. Ostatně poměr produkované práce k přiváděné síle se mění dle zatížení; při menším přijde 1 HP dráže. Cena přiváděné slly ríditi se bude v Praze dl množství spotřeby; bude-li tato značná, bude moci býti slla levnějsí. — Řečník ke konci de-

V drobném prodeji psledni... . . . . a s Va Hlialkách na vonkováí ranní člslo. sepnlek Inserat, Tledplacení a inssrty piímná ndmlnl- rn nahánejí vo taa vráslo Uekárna a espedica nck lillin- Bukoply sv nevrae- monstruje elektrická počitadla. Za inform a tivní přednášku dostalo se mu hojně potlesku. Předsedající pan Schiller, jakož i pan Rus, jenž v zastoupení správní rady elektrických podniků městských do schůze zavítal, upozornil ještě, že obec má záměr, živnostníkům elektro- motory, dle potřeby i menší, pronajímati. Pak schůze skončena.

Ke sňatku rakouského následníka. Včera o polednách — jak jsme již byl ohlásili — konal se ve dvorním hradě vídeň- ském obřad, od něhož závisel formální souhlas k uzavření sňatku arcivévody Františka s br. Žofii Chotkovou, přísežní prohlášení arcivévodovo, že uznává právní povahu sňatku, jejž uzavře s hr. Žollí Chotkovou, pro s vou příští choť a pro eventuální po- tomstvo z tohoto manžels tví. Ceremonie tato odbyla se dle ohlášeného programu ve vší tichosti a s největší rychlostí. Celý akt trval sotva půl hodiny. Do velké audienční sině dvorního hradu dostavili se před 12. hod. polední arcivévodová František Ferdinand d'Este. Otto, Ferdinand Karel, Ludvík Viktor, velkovévoda Ferdinand Toskánský. Petr Ferdinand, Jindřich Ferdinand. Leopold Salvator, František Salvator, Bedřich Eugen, Josef, Josef August a Rainer. V sále tajných radů shromáždili se kardinál arcibiskup vídeňský Gruscha, nejvyšší dvorní hodnostové, tajní radové a společní jakož i rakouštía uherští ministři. Když byl ohlásil první hofmistr polní podm. kníže Rudolf Liechtenstein, že vše je připraveno, odebral se císař, provázen arcivévody, do sálu tajných radů a příkročil ke trůnu. Před císařem na straně pravé na estrádě stanul arcivčvoda František Ferdinand, jemu po levém boku jeho hofmistr hr. Albert Nostitz-Rieneck. Od trůnu na levo zaujali místo arcivévodové. Před trůn vstoupili ministr zahraničních záležitostí hrab Goluchowski, kardinál Gruscha a zástupce stát- ního notáře, dvorní rada ryt. Schultes. První nejvyšší hofmistr kníže Rudolf princ Liechten- stein stál v pravo před trůnem, nedaleko něho nalezali se nejvyšší dvorní maršálek Běla Csi- ráky, tajní radové a ministři. Po obou stranách trůnu rozestavili se nejvyšší komořt kníže Alfred Montenuovo, kapitáni tělesní stráže a generální adjutant, polní zbrojmistr Artuš šl. Bolfras.

Stoje před trůnem, vyzval císař shromážděně ke svědectví při tomto slavnostním obřadu. Na to předstoupil před trůn ministr zahraničních záležitostí hr. Goluchowski a předčítal listinu, již mu podal státní notář. Arcivévoda František Ferdinand odebral se. ukloniv se císaři, v pravo od trůnu ke stolu, na němž byl krucifix, položil dva prsty pravé ruky na evangelium, jež držel kardinál Gruscha, do levé ruky vzal přísežní formuli a četl ji hlasitě slovo za slovem. Na to odošel ke druhému stolu a podepsal tam německé a maďarské listiny. jakož i formuli přísežní a pokloniv se znova císaři. odešel na své dřívější místo. Státní notář opatřii listiny pečetí arcivévodovou a uložil je do stát- ního archivu. Císař a arcivévodové vrátili se po tom do komnat soukromých. Proslov, jejž předeslal panovník dnešní př saze, zněl takto; »Pozval jsem k dnešní slavnosti všechny členy našeho rodu, své tajné rady a ministry. ježto přísaha, jež dnes bude složena, jest velmni důležitou pro rodinu arcivévodskou i pro moc- nářství. Povždy chovaje v srdci přání, pečovati o dobro všech členů rodiny arcivévodské a chtěje svému synovci podati nový důkaz obzvláštní své lásky, svolil jsem ku sňatku jeho s hraběnkou Žofií Chotkovon. Hraběnka Žofie Chotkova po- chází sice z rodu vznešeného, avšak rod její ne- náleží k těm, jež dle obyčejů naší rodiny lz pokládati za rovnocenné s naším. Ježto však jen ženy z rodů rovnocenných lze za stejnorodé po-

FEUILLETON.

V Paříži, 23. června.

(Cesta. — Byty. — Restaurant — Omnibusy. — Slabiny výstavy. Spisovatelé a zpravodajové z povolání psávají své glossy z velikých měst a výstav s vypočítanou střízlivostí, aby co možná požadavkům všeho čte- nářstva vyhověli. A mezi čtenářstvem je tolik povah a choutek, tolik přání a libůstek! A tu se už stává, že vyskytnou se nespokojenci, kte- rým nejdůkladnější referát připadá nojprotivněj- ším. Pokusím se, vyhověti těmto intransigentům, Vyhnu se líčení všelikých okázalosti a pustím se vedle po proudu tekoucího všedního života. Již prosté okolnosti cesty do Paříže budou zajímat mnohého čtenáře. Francouzi poskytli tak značné snížení cen, že jízda není příliš drahá. Za 56 zl. projedete Čechy a Německo ve třídě druhé a Francii ve třídě první. Nejrychlejší francouz- ské vlaky (Rapides) druhé třídy většinou nemají. A mají-li přece, nevyhoví z daleka našim zvyk- lostem. Vozy nejsou průchodně, jsou po staro- dávnu rozděleny, oddělení, malá, nízká, těsná, pro dalekou cestu nesnesitelná. V tom ohledu jsou třetí třídy obyčejných vlaků osobních lépe zařízeny, vyjímaje ony nízké třetí třídy, jež tvoři první patra nad třídami prvními. V po- hodlných, čistých třídách prvních nelze na ob- tíže cesty naříkati. Přehlížení zavazadel na hra- nicích německých i francouzských odbude, se rychle. Kdo z Prahy ráno o půl 9. hodině vy- jel, může ve Štuttgartu, po cestě 12hodinné po- hodlně se navečeřeti, klidně si odpočinouti, dobře přespati a druhého dne z rána po 6. hodině jeti dále v blahé naději, že má již jenom kratší po- lovici cesty před sebou. O 6. hodině večer uvidí samotnu P'aria.

Totiž, s tou »šestkou« naskytne se malý háčel Jízdní řád oznamuje čas správně, vaše ho- dinky jdou také správně. Blížite se k cíli dlouhé cesty, v rozčílení poslední chvíle díváte se n hodinky a ... ? Máte ještě — hodinu času A zatím nemáte tu hodinu času, neboť vlak s rachotem už projíždí ulice a drahovody pa- řížského předměstí. Za chvilku jste na místě. Jaké překvapení! Zapomněli jste na rozdí času mezi Prahou a Paříži! Jedouce směrem od východu k západu skoro celou hodinu nadjíždíme. V Paříži bývá teprve hodin šest. když v Praze táhne už na sedmou. Jeme u cíle. Návštěva výstavy nedostoupila ještě svého vrchole, ale nouze o byty v hote- lich je již citelna. Páni hötelieři začínají z příchozích vybírali takové, kterým se dá bez bolesti na ceně přirážeti. V naší měně stojí malý pokoj o dvou ložích v 3. patře asi 8 zl. Za to najati lze dobrý a poměrně levný bye u soukromých rodin, jež pokoje rády cizincům přepouštějí. V tom případě za 5 zl. denně do- stanete velmi pěkný, čistý pokoj s posluhou bn dalších vydání. V soukromých domech můžet i okusiti domáci francouzské kuchyně. I ku- chyně nejlepších restaurantů neodpovídá zvyku našeho chutnání. Na jednom restaurantu čtu nápis: »Au boeuf saignont«, přibližně po česku »u krvavého vola«. Ale ten název mohly by nésti všechny hostince a kuchyně pařížské. Takřka všechn maso, vyjma telecí a vepřové, předkládá s málem až — syrové. A skopová pečeně bývá nejvíce krvavá. I s kufat, holubů, kachen, hus, prýští na talíři krev. Jednoho krásného dne procházím se bou- levardy pařížskými. Pozoruji v dáli zdlouhavým krokem nemocných blížiti se člověka tváře bledé, zelenavě přižloutlé, vyzáblé. Připadá mi

nějak známý. Ale marně namáhám paměť. A se mně na tři kroky přiblíží. Už to mám »Pane X., co pak je vám ? »»Nic«, odpovídá hrobový hlas. »Mám zkažený žaludek. Jsem tu deset dnů a již t zdejší syrové maso nemohu ani cítit. Muslm rychle domů, na tu francouzskou kuchyň bych zemřel.«« A podav mi studenou ruku, plížís muž svou cestou k nádraží. Vlak ku Praze odjíždí sice teprve za tři hodiny, ale již již aby v něm seděll Příklad uvádím jen jako vzor Čecha,je muž naše brambory a knedlíky jsou nade vše. Sám jsem se podrobil zkoušce jísti všechno všude. Daří so mi, chvála bohu, dosti dobře- Při tom zjistil jsem pouze starý axiom český za málo peněz, málo muziky. — Šel jsem d restaurantu proti pařížské radnici, kde obě stojí 75 kr. Všechny místnosti nabity obecenstvem hádám, úřadníků a studentů, takovým, kteřé nás předplácí se na obědy za 35 kr. Pore malé, nelákavé, nepřipravené, nezáživné. Maso buď na kaši rozvařeno nebo koňsky tuhé. Z ce- lého oběda požil jsem tyčku zdarma poskyto- vaného pšeničného chleba, kousek sýra a z dessert podaných jahod. Dostal jsem také víno, avšak neokusil jsem ho. Na všech připrave- ných sklenicích shledal jsem stopy mastných úst. Svá ústa ubrouskem jsem také neutřel. abych si je nezamazal. V restauracích, kde buď dle svého zvlášt- ního výběru nebo dle předem stanoveného lístku obědvati lze asi za 1 zl. 50 kr., bylo jižči- stěji. O pochutnání ale ještě ne řeči. B jsem spokojen poprvé tam, kde požádali z oběd 3 zl. Nepochutnal jsem si však až teprve ve výši 150 metrů nad Paříží! Zase jednoho krásného dne — měli jsme trvale pékné počasí — dal jsem se vytáhnout

na vrchol Eiffelovy věže, byl jsem pohledem tak upoután, že nechtělo se mi dolů. Sjel jsem do druhého, prostředního patra a poručil déjeuner. Od začátku do konce bylo zname- nité: posluha až nepochopitelně pozorná, obratná, víno ideálně lahodné, jidlo libě vonící, vábivé. chutné. Na konec však zbyl mi pocit trpkosti ve formě předložené addice, — 15 zl. Vari s cesty, Eiffelovko ! — To snad jsou pouhé náhody. Ovšem i v re- staurantech lze za dobrý peníz nalézti výbornou kuchyni. Jsou dokonce našinci, kteří si právě kvalitu i láci francouzských restaurantů nemohou vynachválit. Dle mé zkušenosti však jest ku- chvně pařížských domácností při poměrné láci pro našince nejlepší a v úpravě i výběru po- krmů tak hojná, že i při celodenním lítání po městě a po výstavě můžete v Paříži ztloustnouti. Jen nechtěj nikdo hovězí polévky! I tak zvaná silná polévka živě zde připomíná, že hlavní jejn součástí jest voda. Uvádím sama sebe za při klad. Za týden přibral jsem na váze 300 g A to běhám rád pěšky! Oč teprve bych při- bral, kdybych nechal se všude voziti! Ačkoli dost dlouhá jízda drožkou v obvodu Paříže stojn jen 75 kr., stál by celý den projiždění po P - říži hezky peněz; tramwave bývají přeplněn omnibusů se bojím. Proto vytrvale chodím. Knihový kapesní průvodce po Paříži vybízí čte- náře sice, aby vylezl na střechu omnibusu odtamtud pozoroval ruch velkoměstský, ale toh bych neuposlechl za nic. Snad jsou omnibusy za doby mimovýstavní spolehlivý prostředek do- pravní, v šumu výstavním připadají mi dosta- tečně nebezpečny, abych se jim vyhnul. Veliké omnibusy tažené až i dvojím trojspřežím silných hřebců jako větrem zmítány sem tam se smý- kají po asphaltové a dřevěné dlažbě. Za vlhkého počasí je dlažba kluzká jako led, z jízdy pon diváka až hrůza pojímá. Jeden omnibus onehdy

zahýbaje rychle kolem rohu, sesmekl se k chod- níku a naraziv na kamenný okraj, překotil se Z obecenstva na střeše poranilo se 12 osob. dvě osoby se zabily. Osobám uvnitř vozu ne- stalo se nic. Malé, kratochvilné přerušení v jízdě na- stává, spatří-li zapřažený do omnibusu silný hřebec — v dáli družku svého života a hlučně řehotaje zatouží blízko k ní se dostati. Srážk vozů, práskání bičů, řev kočí, povyk obecen- stva. — Za malou chvilku hustě zamotané klubko se opět rozmotává a hlučný rej ulicí stejnoměrným obrovským proudem kvačí dále. Horší nehody stíhají samotnu výstavu. Paříž obrací se proti jeji správě. Vytýká se, když město a stát na výstavu věnovaly 100 millionů franků, z nichž 60 millionů jenom s prostavělo, proč zbývajících 40 millionů nijsk se neužije? Od první slavnosti zahajovací po celé tři měsíce žádná jiná slavnost nenásledo- vala. K čemu jsou na výstavě dva překrásné, ohromné sály slavnostní? Proč cizinci žádnými velikolepými podniky zábavnými do výstavy se nelákají? Proč není ve výstavě dostatek hudby, proč jest tam zamlklo a teskno? Výtky jsou oprávněny: Denně přijíždí do Paříže přes 300.000 cizinců, za všedních dnů obnáší návštěva výstavy v průměru 100.000, v neděli a ve svátek třikrát tolik a jednu ne- děli dokonce dostoupila závratného čísla 600.000 hlav, přece prý trpí výstava malým přílivem peněz. Již 20 podnikatelů prý ohlásilo úpadek. Ale to snad není důsledek »toho«. Jsou ubo- žáci, kteří uprostřed hrnců s masem pojdou Křiklavější je faktum, že výstava dosud — není hotova. hlady.

Dr. Vratislav Kučera.