Dne 19 října 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 287.

Strana 3.

Větřkovice budou brzo z Příbora vyfařeny. Nej- větší o to zásluhu má příborský farář dp. děkan J. Fusek. Z vděčnosti právě jmenován byl čestným ob- čanem větřkovským. Je to v krátkém čase jednoho roku druhá nová samostatná správa duchovní na če- ském Kravařsku. Křesť.-sociální ženský spolek dělnický v Nov. Jičíně »Budouenost« uspořádal na zahájení zim- ního období veřejno 1 schůzi. O proletářské nemoci. hlavně nemoci dělnic z tabákové továrny — a do ní chodí veliká většina členek »Budoucnosti«, o sou- chotinách pojednal p. dr. Jurek, lékař z Hodslavic, za napjaté pozornosti všech přítomných. Projednávány pak v debatě různé prostředky proti šíření se sou- chotiv, hlavně mezi dělnictvem továren na doutníky a trpké tu činěny výtky správě státní, že by ledacos zde napraviti mohla — i třeba poskytováním delší dovolené, jak kdysi bývalo. Pak pojednal o průpravě pro domácí šťastné hospodářství dp. Sobek, nyní ad- ministrator z Libhoště, velmi případně. Thema toto v různých variacích ustavičně třeba probírat před to- várními dělnicemi všude ve spolcích.

Konečně dojde tedy i v krajském městě Novém Jíčíně, středu z převážné většiny kraje českého, ke zřízení českého hotelu v »Národním domě«. Mini- sterstvo zamítlo totiž odvolání se starostlivé městské rady novojické proti povolení hotel ten zříditi. V Nov. Jičíně je totiž drzou provokací u některých pánů, chce-li Čech přenocovati v českém kotelu, a víte proč? inu, poněvadž je tu bez toho dost hotelů — německých. Rovněž tak bouří se německo-nacionální veřej- nost nad odvahou, zříditi v Nov. Jičíně malou knihtiskárnu. Pan Válka z Polné koupil ti- skárnu novojického žida Jahody, který nevycházel. Poněvadž je nový majitel Čech, brojí se urputně proti jeho koncessi. Věc není dosud vyřízena. Dou- fejme, že jako v otázce hotelu, budou úřady spra- vedlivy i zde. — Páni Němci uvidí pak, je-li zde na Kravařsku české tiskárny třeba nebo ne. Jen sby se o zdar takových českých podniků tolik zbytečně ne- přestarali.

Zprávy církevní- Církevní slavnost. Dnes je sv. Petra z Alkantary, který studoval na vysokých školách v Salamance a vstoupil do řádu sv. Františka v 16. roce. Skláněl vždy pohled k zemi, tak že neznal ani svých spolubratří. Celých 40 let užíval spánku za 24 hodin pouze půl druhé hodiny, a to na kolenou, při čemž měl hlavu položenu na prkně. Denně s bičoval železnými řetízky a požíval pouze vody, chleba a zelin. Jako provinciál v Estremaduře zavedl s po- volením papežské Stolice nejpřísnější opravy ve své provincii a založil r. 1555 zvláštní kongregaci svého řádu, která vzrůstala přes přísnost řeholní. Císař Karel V. chtěl jej míti za zpovědníka, avšak světec to odmítl. Bůh jej vyznamenal mnoha zázraky. Byl také krátký čas duchovním rádcem sv. Terezie. Ze- mřel r. 1562. Bývá zobrazován v řeholním oděvu s křížem v rukou. Družina jím založená čítala krátce po jeho smrti v Evropě i Americe 300 klášterů. Zprávy římské. Jak se z Říma oznamuje, onemocněl poněkud sv. Otec Lev XIII, následkem čehož byly odloženy audience, které měly býti ve čtvrtek a v pátek. Doufejme, že ani tato zpráva ne- bude zarmucující, nýbrž že budeme moci přinésti v brzce potěšitelnou zvěst, že sv. Otec se těší výbor- nému zdraví ve svém 91. roce.

Strossmayerův návrat z Říma. Veliký dobrodinec a miláček chorvatského národa, bisku Strossmayer vrátil se 13. t. m. z Říma a do 16. t. m. bydlil v Záhřebě, aby si poněkud odpočinul od na- máhavé cesty. Byl po celou cestu čilý, zdráv a svěží a nečinilo mu veliké námahy, aby ve svém vysokém věku vykonal tak dalekou cestu. V Římě se mu di- vili, jak mu leta nepozorovaně ubíhají, nezanecháva- jíce škodlivých stop; je prý živým důkazem rčení: zdravý duch ve zdravém těle. Byl sv. Otcem, kardi- nálem Rampollou a celou kurií papežskou neobyčejně krásně přijat a jest se svou římskou cestou velice spokojen, jak záhřebský »Obzor« tvrdí. V průvodu biskupově vrátil se též jeho věrný spolupracovník, světící biskup dr. Andělko Voršak. — Arcibiskup vrhbosenský dr. Stadler vrátil se přes Jakin a Met- koviče do Sarajeva. Hvarský biskup nemocen. Hvarský bisku Carev v Dalmacii onemocněl těchto dní těžce, tak že se o jeho uzdravení pochybuje. K jeho loži byli povoláni přední lékařové. Posvátuá hudba. V neděli, dne 21. října slaví se u sv. Havla poutní slavnost. Za tou pří- činou provede sbor Svatohavelský o 11. hodině do- polední slavnou mši svatou ke cti sv. Prokopa do E-dur a »Pange lingua« do D-dur, kteréž skladby složil Jan Aug. Starý. »Graduale« a »Communio« chorálně. Offertorium »Desideriium animae«, složil Koenen. — V kostele sv. Cyrilla a Methoděje

v Karlíně provedeuy budou v neděli, dne 21. t. m. o půl 10. hod. následující skladby řiditele kůru, p. O Horníka (který toho dne slaví jubileum své 10leté neunavné činnosti na kůru karlínském): Slavnostní mše z F-dur pro vel. smíš. (4—8hlasý) sbor a ca- pella. Graduale: »Locus iste« z Es-dur. Offertorium: »Domine Deus« z F-dur. »Pange lingua« čís. 3 z D-dur pro 8hlasý smíšený sbor. Introit a commu- nio chorálně. V klášterním chrámu Páně sv. Voršily koná se v neděli, dne 21. t. m. poutní slavnost sv. Voršily patronky řádu, následujícím pořádkem: V 9 hodin slavná pontifikální mše svatá, po níž budou dvě řádové sestry skládati slavné sliby. Odpoledne o 4. hodině slavné nešpory. Po celý oktáv jest ka- ždodenně o půl 5. hod. odpol. svaté požehnání.

Svěcení křížů a soch. Píše se nám z Cho- tětova: V neděli, dne 14. t. m. posvěceno bylo na zdejším úhledném náměstí a hřbitově devět nově vy- zdobených soch a křížů. Pílí místní správy duchovní a nevšední ochotou osadníků chotětovských opatřena byla nákladem 300 zl. důkladna renovace. Příslušné obřady vykonal dp. P. K. Soukeník O. R. za assi- stence okolního duchovenstva, dokonale a přesvědčivě povzbudiv hojně shromážděné obecenstvo ku úctě, již míti dlužno k náboženství katolickému. Obnove- ním křestního slibu, jež účastníci průvodu na ná- městí před posvěceným sousoším nejsvětější Tro- jice slavně vykonali, byla důstojná slavnost tato skončena. Třídenní pobožnost v Paray-le-Monial. »La Croix« oznamuje velikolepou třídenní pobožnost, která se konala od 14.—17. t. m. ku poctě sv. Markéty z Alancoque, kterou konal J. Em. kardinál Perraud s Otci Jesuity za velikého návalu mnoha tisíc poutníků přibylých z blízka i z dáli. Poutní místo v Paray-le-Monial těší se veliké návštěvě kato- lických věřících, poněvadž se tam uctívá nejsv. Srdce Ježíšovo.

Zprávy denní. Proti chudině. Nedivíme se nikterak po- čestnému listu sociálně-demokratickému, který si hraje občas na obrance maloživnostnictva, ve skutečnosti však proti němu brojí, jak se to děje štvanicemi proti církevním průvodům v Praze. Vždyť jest doká- záno, že strana sociálně-demokratická si přeje, aby majetné třídy přišly úplně na mizinu, tedy také ma- loživnostníci, rolníci, obchodníci, jak to prohlásili její stoupenci na různých schůzích. Sociální demokracie přeje si úplného zproletarisování všech tříd, aby potom nemajetní se vrhli do jejich náruče. Štvou-li tedy proti maloživnostnictvu, dokazují tím, že prová- dějí ve skutečnosti svůj program. Že štvou proti ná- boženství, jeví i v tom strach před svojí vlastní exi- stencí, neboť sám jejich vůdce prohlásil: »Kdyby zásady křesťanské se zachovávaly, nebylo by sociál- ních demokratů.« Co se týče dělení kněžstva s po- hřebními ústavy, jeví »Pr. L.« takovou neznalost věci, že jest až směšno. Majitel pohřebního ústavu dělí se mnohdy tak, že si dá platiti druhou třídua knězi vyplatí určený obnos třetí třídy. Ostatně jak 1ogika »Práva Lidu« záleží na velmi špatných nohách, viděti z toho, že prý věnec koupí, kdo bude chtíti, svíčky rovněž a drožkáři také prý sotva budou zkráceni, když se zruší pohřební průvody ! To počestný lístek může viděti při pohřbech pořá- daných z ústředního hřbitova, kde jest často 10 až 15 lidí, i když je to pohřeb vynikajícího smrtelníka.

Právě proto, že dělníku, obchodníku, živnostníku, řemeslníku i úředníku není často možno odebrati se až na ústřední hřbitov a ztráviti tak 3—4 hodiny mimo svoje denní zaměstnání, účastnilo by se pohřbu pouze několik nejbližších příbuzných. Že by tím pří- slušné živnostnictvo nebylo zkráceno, to tvrditi mohou jen zaslepení lidé, kteří brojí ze záští proti nábo- ženství, ač je prohlašují za věc soukromou. Logikaa důslednost »Práva Lidu« jest podle toho velmi slabou stránkou. Církev katolická vždy odsuzuje pře- pych při pohřbech, ale za to socialisté v praksi jej provádějí, jako hudbou, věnci se socialistickými pen- tlemi a barvami, ovšem bez kněze. Katolická církev starala se a staráse jistě o chudinu všemožným způsobem, za to však socialisté při každé příležitosti vymačkávají z něho poslední groš na volební agitace, vězeňské fondy, připravují dělníky o jistý chléb, vhánějíce jej beze všech příprav do stávek, a vůd- cové ze sebraných peněz pak se dobře mají, neuzná- vajíce za hodno veřejně složiti účty. Žádá-li kněz jistý obnos za vykonanou funkci církevní, má na to dojista právo, jako každý dělník jest hoden mzdy své. Jen podlý štváč z »Práva lidu« může toho knězi záviděti. Socialisté jsou první, kteří si na faře poroučejí a nechtějí nic platiti, ačkoli by mohli věděti, že správnou je zásada: »Kdo slouží oltáři, má býti také od něho živ.«

V čí rukou je tisková velmoc. Známý berlínský list antisemitský »Staatsbürgerzeitung« přl- nesl nedávno seznam všech židů a židovek, kteří pracují v redakcích berlínských listů. V Berlíně vy- chází několik velikých listů, které jsou majetkem židů a mají směrodatný vliv, jako »Berliner Tagblatt«, »Localanzeiger«, »Börsencourier«, pak celá řada po- věstných satyrických, literárních a »uměleckých « listů, je v rukou židů. Do nich píší různí židé a židovky pod pseudonymem. Uvedeme zde několik ukázek.

»Hanuš Land« jest literární jméno žida Landes- bergra, polský žid Lublinski píše pod dvojí značkou, Pelegrini, Piccolomini; Isidor Goldschmid podepisuje se Justin Möller, fabrikant kluzkých veseloher Bürger jest vlastně žid Lubliner, známý v židovských listech korrespondent »Wippchen« není nikdo jiný než žid Stettenheim. Mnohdy si přemění židovské jméno velmi pěkně. Žid Salamon Mandelkern se podepisuje jako Sali Mindaloff. Jmenovaná »Staatsbürgerzeitung« uvádí těchto židovských pseudonymů celou řadu. Ku konci pak praví: Tito židé učinili z dnešního tisku, z novin a literatury pravý židovský tandlmark. Žid dnes všude řídí obchodní zprávy světových novin, žid dnes předpisuje ministrům a vládám, co mají či- niti a co ne. Žid dnes rozhoduje v literatuře, v umění a ve vědě. Zde všecko opatrně zkouší a zkoumá, zda někde nenajde antisemitský vláseh, a všude žádá ži- dovskou značku. O úspěchu umělce rozhodují dnes neznámí mužové v židovských redakcích, o vý- zkumech lékaře, o bádáních učence rozhoduje se na stolku židovského redaktora, kde se fabrikují »ta- lenty« a »slavní« mužové dnešní doby. Veškeré tyto veličiny jsou uměle sdělány podle toho, zda jsou původu semitského, aneb aspoň nesou-li značku židomilství. Veličiny ty ocitnou se v sloupcích světo- vého židovsko-zednářského tisku jen na tak dlouho, pokud záměrům židovské internacionály slouží. Srov- nejme jen u nás případ Masaříka. Jeho horečný slavomam ho nutká k tomu, aby psal do všech možných židovských listů německých, hlavně do »Zeitu«, podniku to, který řídí prý vlastně pověstný rabín Bloch, tajemník israelské aliance. Tak upletli křesťané sami na sebe hrozný bič a trestnou metlu židovského tisku, a tuto metlu svými vlastními groši vydržují odebíráním listů židovských a inserováním v nich.

Český klub. Na čtyřicetiletou paměť vydání říjnového diplomu r. 1860 pořádá Český klub v Praze dne 21. října o 6. hod. večer schůzi, v níž přednášeti bude pan prof. dr. Bohuš Rieger. Hosté, od členů uvedení, jsou vítáni. Místnosti Č. klubu jsou v Jung- mannově tř. v domě Měšť. Besedy. * Jmenování. Architekt p. Ot. V alen ta byl jmenován učitelem v 9. hodnostní třídě na státní řemeslnické škole v Pardubicích. * Osobní. Rada zemského soudu p. František Malkovský, předseda okr. soudu v Jilemnici, byl přeložen ke kraj. soudu v Jičíně. Potvrzená volba starosty. Císař potvrdil volbu MUDra. Julia Zdeborského, praktického lékaře na Zbraslavi, za starostu okres. zastupitelstva zbraslavského.

Český Correspondenzblatt. Věstník ka- tolického duchovenstva, jehož druhé číslo právě vyšlo, přišel velmi vhod našemu česko-slovanskému kleru. Již často ozývaly se hlasy, abychom si založili takový list český, jakým jest německý Corraspondenzblatt a hlasy ty se čím dále tím více množily, čímž více v popředí vystupovaly důležité a zájmové otázky kleru. Nebylo zajisté dvakrát hodno českého kleru, který jest počtem tak silný a který má tak výborné pra- covníky ve svém středu, aby si své zájmy hájil a po- třeb svých se dovolával jazykem německým a to v listě k našim národním požadavkům a snahám celkem vzato indiferentním, neřkuli nepřátelském. Věstník zdá se býti bohatějším a zajímavějším, než Correspondenzblatí a také co látky se týče bohatějším a rozmanitějším. Intencím kleru, pokud ze složení re- dakce souditi možno, bude dobře vyhovovati a mimo to bude míti tu přednost, že bude klerus všech šesti česko-slovanských diecésí v jediný zorganisovaný celek pojiti, který jednotným vystupováním spíše svých cílů a tužeb dodělati se může. Myšlénka, založiti tento list, byla zajisté vhodná, vlastenecká a časově nutná, čemuž svědčí značný zájem, který list mezi klerem způsobil. Z berního úřadu. Za příčinou mytía čistění místností berního úřadu I. a II. král. hlav. města Prahy v radnici a tržnici nebudou se v sobotu, dne 20. října 1900 při těchto úřadech peníze ani přijímati ani vydávati.

Přerušení vozby na trati Akademie hr. Straky — jatky—centrála. Dne 19. až 21. t. m. dopoledne bude přerušena vozba na uvedené trati ve Vltavské ulici při vyčistění provisorního mo- stu následkem zřízení odbočky plynové pro osvětlo- vání provisorního mostu. Rybolov v Žehuni. Píše se nám: Dne 22. října t. r. započne rybolov na známém tři čtvrti míle dlouhém rybníku žehuňském, který patří hraběti Zd. z Kinských. Osady: Zbraně, Choťovice a Žehuň chystají se na tento rybolov s obvyklou radostí a ve-