2
masthead
V Praze, v pátek dne 4. října 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpo). Histy
o přilobomi (Nančný dbanr“ ve
středu a „Literární Hllidka
v pátakt) předylání set
Praze v alministrae
na něsíe . . . . . . 2n
sk —
na čtvst leta . . . . .
s dvojí donáškou
na měsíc . . . . .
pa čtrt let
ve nilalkáchi
na měsío . . . . .
Poštou:
a měsíe
Praha
6
article
nčtvíji. . . .
sdvají zášlliou
ra plel
kavrt let
7
article
Dnešní čísle pro Frahu le o 10 stranách.
Dnešní čísle pro Frahu le o 10 stranách.
V zájmu dějinné pravdy.
»Nikdy se nelže tolik a tak nestydatě
jako po honech a — před volbam i«.
pravit kdys rozmarně znatel lidí tak bystrý
a zkušený, jakým byl dojista nejprohnanějš
státník Němců: Bismark. A pravdu
trefnost výroku toho dotvrzují věru až dra-
sticky ti zdejší jeho odchovanci, hotujíce se
k volebnímu zápasu v naší vlasti, jejž vedou
vlastně o naši kůži. Ve všech těch voleb-
ních provoláních německých stran panuje a
prostopáší jediná nestoudná lež a
křivda o našem národě: jakoby
ohrožoval smrtelně zdejší Němee
v jejich existenci národní a spo-
lečenské, pročež musí ubozí brániti a
hájiti se proti našim nepřátelským,
útočným a záhubným obmyslům
všemi možnými prostředky dovolené sebe-
obrany! Pronásledují-li a týrají-li na krev
naše české menšiny ve svých zněmčených
městech, nedopřejí-li jim tam nejprimitivnější
svobody občanské, děje prý se to jen
zájmu vlastní sebeobrany. Usilují-li o rozdě-
lení země české a o zřízení v ní ryze ně-
mecké země, aby z ní vyhnali posledního
Čecha, činí prý tak jen pro svou ochranu
proti naší výbojnosti. Dychtí-li po ujařmění
našem systémem německé despocie, ozbro-
jené státní a úřadní samovládnou němčinou
— činí prý tak jen proto, aby se zachránili
před jistou záhubou svou, hrozící prý jim
z naší české despocie v našem českém státě.
Ba i tu velezrádnou choutku svých Vše-
němců po přivtělení monarchie habsburské
k říši Hohenzollerův čímže omlouvají? Je
tou svou bezednou lží a křivdou
o naší prý české útočnosti a hro-
zivé výbojnosti. Zvedáme prý my
Čechové na Němce zdejší drtící kla-
divo své české tyranie, oni ale ne-
mají chuti býti nám zde kovadlinou, nýbrž
vysáhnou k obraně své po svém germánském
kladivu atd. atd.
Němec
Čecho
Hohenzollerův
8
article
Takovou bohomrzkou lží a křivdou
dráždí, jitří a fanatisují nesvědo miit
velkoněmečtí štváči zdejší německý
lid k nesmířitelné zášti a nenávistí proti
národu našemu a ve Vídni nen
státníka, není ministra rakou-
ského, který by v zájmu monarchie
zakřik! a zastavil tuto svrcho-
vaně nebezpečnou propagand
lži a křivdy autoritativním slo-
vem pravdy, vydav poctivé svě-
dectví o snahách národa našeho,
že tento níkdy a nikde existence
a práva Němcův neohrožoval
neohrožuje, nýbrž jen rovnéh
prava pro sebe s nimi v zemích
českých se domáha.
Prý nám nabízeli před 11 lety v punk-
tacích vídeňských poetivý s mír,
spravedlivé a »slušné vyrov
nůní« — lhou ti němečtí »Nimrodi« dnes
znova do světa, ale my Mladočeši prý
jsme beze vší spravedlivé pří-
činy podnítili a podpálili husitský vzdor
a vášeň lidu českého proti tomu smírnému
nabidnutí Plenerovu, až jsme také agitaci
svou celé to blahé dílo německé smířlivosti,
celé to zdárné i nám prospěšné vyrovnán
rozkotali a zmařili.
Tuto svou rovně těžkou jako lživou ob
žalobu proti národu našemu podpirají ně
mečti prolhanci a zavilí škůdcové naši jako
klassickým dokladem poslední řečí pana
dra. Riegra na sjezdu důvěrníků staro-
českých dne 29. září, ve kteréž tento »starý
punktátor« skutečně znova snažil se obha
jovat nešťastné vídeňské punktace, při nichž.
pohříchu, účasť měl jako kompaciscent Jza
stranu staročeskou. Nuž, stáří má nárok na
úetu a šetrnost; a vysoké stáří patrioty tak
hojně zasloužilého má nárok na šetrnosta
úctu dvojnásobnou. Avšak »amicus Plato,
amicus Aristoteles, magis amica — veritas!
Němcův
Plenerův
Riegr
Platón
Aristoteles
Vídeň
vzít pravda
9
article
Nade vše — pravda! A v zájmu dě-
jinné té pravdy musíme s veškerou šetrností,
ale také s veškerou rozhodností protestovat
proti té osobně sice vysvětlitelné, ale
věcně naprosto neudržitelné apologii ví-
deňských punktací, jakmile nepřátelé naši
kují z ní zbraň pro sebe a proti národu
našemu.
Vskutku »starý punktátor« pan baro
Rieger na vzpomenutém sjezdu staročeském
znova tvrdil, že prý punktace vídeň-
ské z r. 1890 — nebyly národu na-
šemu na skodu, popíral, že by jimi
bylo bývalo zahájeno rozdělení země české
— a vyobcování práva jazyka českého z cele
třetiny Čech; naopak v punktacích bylo prý
vabezpečeno, že musí v každém okrese, u
každého soudu býti dána možnost, aby
Čechu dostalo se spravedlnosti v jeho ja-
zyku. A v punktacích těch byla prý také
obsažena ochrana národních menšin, menši-
nové školství a oprava křivd volebního řádu
Schmerlingova.
A proto želí dr. Rieger podnes, že jsme
my Mladočeší tehda proti těm krásným punk-
tacim tak divoce zabouřili a lidu švindléřsky
jako ukrutné zlo vylíčili, až on pozbyl roz-
vahy a v záchvatu vášně punktace i punktá-
tory staročeské smetl. A podnes prý se
v tisku mladočeském opětují ty »neloyálnía
neupřímné útoky« na punktace a po tisku
tom opakují je lidé, kteří punktací těch ani
nečetli.
Nuže — opětujeme: dobří spoln buďme.
pravdu sobě mluvme.
Rieger
Čo
Čech
Schmerlingův
10
article
Vídeňské ty punktace nebyly dílem Riegro
vým ani Schwarzenbergovým, nýbrž Plene-
rovým a Schmeykalovým a účelem je-
jich bylo jen, uspokojiti Němee
na úkor českého národa, jak o tom
výmluvně svědčil nadšený jásot německých
poslanců v pražském německém kasině dne
26. ledna 1890 a ještě větší německého lidu
na táboře teplickém dne 9. února, když mu
Plener vysvělloval nesmírný dosah a vý-
znam toho »machtausgleichu« pro věc všeho
Němectva v Cislajtanii, když jim Plener při
pomínal, že je to státní převrat pro Němce
podobně radostný a dějinně významný, jako
byl onen roku 1749 za Marie Terezie, když
zrušením české dvorní kanceláře pobořeny
poslední pozůstatky bývalě samostatnosti če-
ské, starodávné autonomie státu českého.
Za jakým účelem zaváděno v punktacích to
národni rozhraničení soudních a politických
okresů, to rozdělení vrchního zemského
soudu na senat český a německý ? Za žád-
ným jiným, než aby Němcům pořízeno bylo
zvláštní samosprávně německé území, s ně-
meckonárodním c. k. úřadnictvem soudním
i politickým, v němž by po rovném právu
českého jazyka před úřady a soudy bylo veta
Vždyť čl. IX. punktací vídeňských vý-
slovně Němcům zajištěna srevise« i toho
Stremayrova jazykového nařízení z 19. dubna
1890 o rovném právu i v zevnější m
styku c. k. soudů a úřadůse stranami,
kdežto v předchozím čl. VIII. zůstaveno
libosti vídeňských ministrů ju-
stice, aby při dosazování úřadníků do ně-
meckých a českých krajů sami obezřele uvá-
žili, jak a který kam se hodí »dle potřeby
služby«. Sám přitel dra. Riegra a spolu-
punktátor dr. Mattuš dne 26. ledna 1890
před shromážděním naší strany doznal, že
punktacemi témi »protržena byla zá-
sada rovnoprávnosti jazyka če-
ského v celém království, kte
roujisme dosud všickni pova žo
vali za nezměnitelno ue.
Schwarzenbergův
Plener
Němec
Marie Terezia
Stremayrův
Riegr
doktor
Mattuš
11
article
Dva dni na to (28. ledna 1890) zajásal
»Neue Freie Presse« doslovně: »Nyní bude
v Čechách německé území, v němž
Němec může býti úřadníkem, aniž by
by znalým češtiny! Nyní jest
celé české státní právo provrtá-
no a nyníteprv jest federali sm
přemožent-
A dne 9. února oznamoval tvůrce punktach
Plener lidu německému vítězoslavně v Tepli-
eích, ze domohli se Němci konečně uznání
svých zásad, za něž tak dlouho bojovali, že
německé území v Čechách od
Čechů, šlechty i vlády právně je
uznáno, že prorazili dráhu jed-
notné německé řeči úřadní v celé
správě Čech a že posilněna vyrovnáním
tím posice všech Němců v Rakousku.
Nebyli tedy v žádném omylu
a bludu intellektuálním a ne-
klamali a nesváděli nikterak
národ náš ti chrabří předbojníc
naší strany s Trojanem a Juliem
Grégrem v čele, když podnikli nerovný.
heroický ten svůj boj proti hroznému ne
bezpečí vídeňských punktací, a nečiní ni
kdo punktacím těm křivdu, když v nich
spatřuje nikoliv mírumilo vnost, ale úkla d ně-
mecké zavilosti.
nikoliv pokus o slušné a spravedlivé vy
rovnání, alebrž pokus o udolání našeho ná-
roda pode jho nadpráví němčiny, pokus
zmar tisícileté jednoty vlasti naší a její stát
ního práva: slovem, německo - nacionáln
pokus, o nějž posud usiluje Prade jako
Funke, jako Baernreither a všickni ti vrazi
národa naseho.
Nechť se tedy nedovolávají svědectví dra
Riegra pro svou mírumilovnost a slušnost
O té jsou již přes 10 let mezi námi akta
zavřenal
Němec
Čecho
Trojan
Grégr
Funke
Baernreither
Riegr
Čechy
Tepli
Rakousko
Neue Frei Presse
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Voličům do zemského sněmu král
českého na Král. Vinohradech. V rozruchu
nových idef a za horečného chvatu při vzedmu-
tých vlnách národního a všeho pospolitéhoži
vota, přistupujeme k volbám do sněmu našeho
českého království. Toužíme po tom, aby naše
národní zastupitelstvo vstoupilo do sněmu s pro-
gramem, který na poli sociálním a osvětovém a
ve směru národně hospodářském hověl by nej-
širším třídám všeho občanstva. Avšak se strany
německé ozývá se všude lomozný, nám nepřá-
telský povyk, který nedbaje potřeb země a po-
třeb jejího obyvatelstva, hrozi naší vlastní ná-
rodní domácnosti, našemu jazyku, našim prá-
vům, hrozí mocí silnějšího, posmívaje se právu
a šlapaje je v prach. Všecky německé strany v
jednom se srovnávají: v nepřátelském smýšlení
proti českému jazyku, ba proti celé české by-
tosti a proti právům, jež má český národ zaji-
štěna v této zemi, kterou ozdobil korunou krá-
lovskou a kterou již v dávných dobách přivedi
svou kulturou k vážnosti u všech sousedníeh
států. Proti naši vůli vnucuje se nám národ-
nostní boj. Není to zápas lokální; Německo
zpito svými úspěchy, hledá novou kořist, kterou
mu bylo vždy sousedici s ním Slovanstvo. Ježto
jde o zachování a pojištění naší národní bytosti,
musíme soustřediti všecky své síly a nesmíme
je tříštiti v zájmech jednotlivých stavů, nebot
především musíme tu býti, musíme ubrániti svou
jsoucnost národní, abychom pak mohli se vě-
novati další klidné práci ke zvelebení svébo
kmene. Nejsme velici počtem a musíme proto
býti silni nadšením. Ve chvíli rozhodné nesmí
nikdo seházeti pod společným praporem národ-
ním; k němu ať spěje rolník od. svého pluhu,
dělník od své práce, učenec od své knihy-
Král
Německo
13
article
Žádný stav nesmí se vymykati, všichní buďme
naplněni myšlenkou, že toto staroslavné králov
ství, jež nám předkové uchovali, musí zůstati
neztenčeno českému národu, který nesmí ve
svém vlastním domově nalézti hrob v příboji
německého moře. Do tohoto boje vyslati musíme
první své bejovníky, zkušené, prozíravé a olužilé
v zápasech politických. Dosavadní náš poslanec dr.
Josef Herold prokázal se svou dvacetiletou
veřejnou činností jako zástupce národa nad jiné
povolaný. Jsa muž chladné rozvahy, vyzname-
nává se neobyčejnou znalostí našich českých
rakouských poměrů, vystihuje se zvláštní byst-
rostí každý politický obrat a je-li třeba, dovede
hájiti plamennými slovy naše šlapaná práva
před celým světem. Proto doporučujeme vám
k volbě do sněmu království českého jako svého
kandidáta
dra. Josefa Herolda.
Projevme jednomyslnou jeho volbou, že po-
chopili jsme význam nynějších sněmovních vo-
leb, při nichž ku prospěchu nás všech musí pod-
říditi se zájmy a tužby jednotlivých stavů vyšší
myšlence zachování a zajištění našeho národ-
ního bylí.
Volební komitě národní strany
svobodomyslné na Král. Vinohra
dech.
(Následují podpisy.)
doktor
Josef Herold
Král
14
article
Ze Světlé pod Ještědem. Dne 29. m. m
konána byla u nás v hostinci »u Prokopů«
schůze volíčů, kterou svolal kandidát strany
svobodomyslné p. Fr. Žák, řídici učitel ve
Voděradech a starosta sokolské župy ještědské
»Beneše Heřmanova«. Předsedou schůze zvolen
p. Sluka, řídicí učitel z Pasek, zapisovatelem
p. Horák, řídíci učitel z Proseče. Pan řídie
Fr. Žák pravil ve své řeči, pozorně vy
slechnuté a provázeně častým souhlasem,že
proto zvolil osadu naši za místo, kde by občany
z Poještědí s programem svým seznámil, po-
něvadž působila v ni kdysi svobodomyslná Ka
rolína Světlá. Odsoudiv jednání konservativní
šlechty při kompromissu s ústaváky, vybízel
přitomné, by srazili se v jeden šik prol
choutkám německým a zamezili konečné pro-
padnuti našich hrdel germánskému molochu
zabránili tak osudu, jenž nebyl by nepodobným
s osudem poznaňských Poláků.
Prokop
Beneš Heřmanův
Žák
Polák
Ještěd
Voděrady
Pasco
Proseč
Francie
15
article
Řečník všímá si pilně našich českých
menšin a prohlašuje za nutné, aby v zastu-
pitelstvu zastoupena byla i územi tak zv. uza-
víraná. Volební právo jejich mělo by se uplat-
niti zvláštními zákony
Rovněž bedlivě všímá si školství, jež by
se mělo modernisovati. Spása rolnické živnost
závisí na vzdělání dorostu. Za vzor stůjž zde
nárůdek dánský. Velice důležitou institucí jsou
lidové university. Velkou váhu klade i na ho-
spodárné vychování žen.
Když skončil, vysvětliv ještě, proč vystu
puje jako kandidát strany svobodomyslné, pře-
čtěna následující resoluce:
»My voličové, shromáždění ve Světlé pod
Ještědem, vyslechnuvše svého kandidáta pro
sněm království českého za venkovskou skupinu
obeí okresu turnovsko-českodubského, stou-
hlasime úplně s jeho programl em
a slibujeme, že při nastávajících volbách
všechny hlasy pro něho ode-
v zdámel«
Resoluce schválena jednomyslně. Ježto
nikdo k slovu se nepřihlásil, vyzval předsedu
všechny voliče, aby do jednoho muže, i ti.
kdož nejsou přítomní, k volbě se dostavili a vo-
lili řídíelho učitele p. Frant. Žáka, načez
schůzi skončil.
František
Ještěd
16
article
Volby na Slovensku.
Volby na Slovensku.
—up— V Sučanech, 2. října 1901.
(Od zvláštního zpravodaje »N. L.-)
Slovenská strana národní v očích každého
myslícího člověka, jenž jest přítomen volebnímu
aktu, který právě se koná, dodělala se velikého
úspěchu, na němž nic změniti nemůže výsledek
volby samé — jenž, předem podotčeno, kdyby
nebylo pověstných mimořádných »případnosti«
při uherských volbách, musíl by býti Slovákům
příznivý. Než tyto řádky opustí stroj tiskařský.
vzhledem k nevýhodnému poštovnimu spojení,
bude ovšem již rozhodnuto, avšak v této chvili.
jedva dvě tři hodiny po zahájení volby, není
pochybnosti, na čí straně jest nejen číselná, ale
i mravní převaha — jest na straně slo
venské. Zavdalyť volby dnešní přiležitosť ku
takově manifestaci národního sebavědomí lidu
slovenského zde ve stolici, v níž maďarský živel
hleděl se uplatniti nejzpurnějším způsobem asi
ze všech voleb dnes konaných, že jest nám sku-
tečnýmpotěšením, můžeme-li jako svědci bezpro-
střední konstatovati, že stala se dnešní volba
imposantním projevem tomu svědčieím, že na
Slovensku se nezaháli, že zde
kruhy povolané jsou pamětlivy
ú kolu svého, a že mnohaletá, tichá a vy-
trvalá práce nevyzněla bez účinku a ohlasu
v tomto lidu, jehož probuzení a upevnění ve
starém sídle jest velkou měrou zájmem všeho
Slovanstva, a v prvé řadé, tuším, nás Čechů.
Slovák
Čecho
Slovensko
17
article
V prvé řadě byl to okázalý průvod, veřejné
přihlášení se mnoha set voličů slovenských pou
prapory národní, kteréž věru mnoho platí v zemi
v níž, jak se zdá, i za nového režimu omezení
Slováků, honba po jich hlasech a bezohledná
podpora maďarských kandidátů jest jaký ms
čestným úkolem samých orgánů vládních.
Na zkřivené bási volební v těchto krajíeh
nezměnilo se totiž dosud nic. Již okolnost, že
volba po dřivějším zvyku koná se i tentokráte
v tomto skrovném městečku, zřejmě jen proto,
aby voličstvo octlo se mimo ovzduší svatomar-
tinské, ve kterémž středisku slovinského života
národního vláda patrně se obává bezděčného
vlivu myšlénky národní, tomu nasvědčuje. Všal
Slovák
18
article
více padá ještě na váhu neslýchaná nesprave-
dlivost, jež jeví se v libovolném stanovení censu
volebního, jak jsem se o něm již zminil, dál
pak bezpříkladný nátlak orgánů vládních, želez-
niční správy atd. na odvislejší osoby.
Vzdor přesným ustanovením zákona o či-
stotě voleb, jenž na př. zapovídá osobám úřad-
ním vměšovati se do volební agitace, pan pod-
župan Benický dostavil se dnes ráno, všecek
uprášený, s trojbarevným pérem révayoveů z
kloboukem, v čele ziskaných voličů rovnou
cestou na místo volby, jako vzorný korteš. Vy-
práví se veřejně, žeslibeno mu bylo za jeho
účastenství zastavení diseiplinárního řízení, pro
nepořádky v úřadě s ním zavedeného. Včera
večer pak člen komise pan Škultéty telegraficky
stěžoval si u ministerského předsedy Szella na
porušování voleb, ježto vrutecký notář — fakt
byl plné dokázán— koupil hlas voliče z
100 zl! Okolnosť, která včera již nasvědčovala,
jaké asi smýšlení zavládlo v táboře maďarském.
Benická
Škultéty
Okolnosť
19
article
Průvod, jenž krátce z Martina bral se sem,
na místo volby, byl věru imposanini. Na sta
vozů, s vlajícími prapory se jménem Mudroňo-
vým, bralo se za překrásného jitra rychlým
tempem ku předu. V popředí jela řada kočárů;
v jednom jel kandidát Pavel Mudroň. Napořá
pozdravovali jej venkované v polích pracujícii
teprve krátce před Sučany objevilo se několik
postav, typů vysloveně orientálního s pérý ré-
vayovskými za klobouky. Hřímavé volání »Abcůg
Révay« je uvitalo. Dlužno podotknouti, že četné
prapory dodávaly neobyčejné malebnosti průvodu,
jeden z nich, zvláště skvostný, zaslán byl z
Pešti. Druhého z těchže rukou dostalo se kan-
didátu p. Paulinimu Tothovi.
Na místě četnictvo a dvě setniny pěchoty
z Těšína obsadily náměstí. Dlužno podotknout,
že o pořádek v tomlo ohledu bylo postaráno.
Martino
Pavel Mudroň
Abcůg Révay
Paulini Toth
Pešť
Těšín
20
article
Zřízeny v průčeli dva stany, v nichž zasedala
volební komise. Na levo od nich vykázáno místo
straně slovenské, na pravo révayoveům, kteří
počali se později shromažďovati, za zvuků eigán-
ské hudby. Množství úřadníků, mladého lidua
zřízenců železničních, lesní personál révayovský
a množství židů nalozalo se v jich řadách. Věc
upravena tak, aby obě strany bezprostředně se
nestýkaly; vojsko uzavřelo vůkolní ulice a pro-
pouštělo každého ven, do vnitř však jen voliče.
V 9 hod. ráno zahájena volba. Hlavní
služný, pan Ujhely z Turč. sv. Martina, jest
předsodou volební komise. Jest stranníkem ma-
darským, což jevi se při všelikých průtazích,
jakmile jde o muže, jenž mohl by voliti barona
Révaye, a jenž náhodou jen nezvěstný, a při
obtížích, když jedná se o zjištění volebního
práva slovenských voličů, ačkoliv z každé obce
— voli vždy vše voličstvo jednotlivých obcí
volba jest veřejná a ústní — povolán jest do
komise vždy důvěrník, jenž skládá obřadný slib
na místě přisahy, že chce bez ohledu na strany
pomáhati při zjišťování osob.
Ujhet
Martino
Révay
21
article
Volba se vleče. Zvuky hudby se rozléhají,
mezi ni zavznívá občas volání »Niechť žije
Mudroň« a »Eljén baron Révay« roz-
léhá se kolem. Vojsko postupem času sestavilo
pušky v pyramidy, a v odpoledních hodinách
skýtá náměstí s prapory pohled, jako by se
zde konala národní slavnost. Jen chvilemi za-
bouří to zle na slovenské straně, když některý
maďarský korteš s barevnými péry za kloboukem
neb na zapřenou vnikne směle mezi Slováky
Po pradké výměně slov odváději jej pak dna
četníci zpět na vykázané místo. Strana maďarská
jest úločná, snaží se provokovati.
Pryní volily Sučany. Vyvolávají se vždy
skupiny voličů. »Voličové Révayovi, předstupte le
— A když tito odhlasovali, voláni jsou voliči
Mudroňovi. Prvý volič předstupuje se slovy
»Bože, pomahaj nám!« — — Hned prvá obee
způsobila Slovákům příjemné překvapení ; docí-
lila v Sučanech více hlasů, nežli čítali.
Odpoledne, asi o půl druhé, koluje před-
běžná rozvaha. Révay v obou boudách máo
nějakých sto hlasů více, avšak šiky jeho valně
prořidly, a na straně slovenské čeká ještě statná
záloha, řada menších slovenškých obel. Strane
maďarské nejvýdatnější posilou byly Vrutky
Zde železnice a úřady konaly pravé divy. S ne-
libostí pochopitelnou dovídáme se o dvou »kra-
janech«, pp. inž. Zedníkovi a úřad. Stránském,
ve službách dráhy, kteři pracovali pro stranu
maďarskou. Tak daleko oddanost k zaměstna-
valeli věru nemůže jíli, aby v případech tako-
vých páni nemohli se alespoň zdržeti aklivního
spolupůsobení.
Mudroň
Eljén
Révay
Slovák
Pryně
page
Ing
Stránský
22
article
Šumot a ruch na volebním místě jest ne-
obyčejně značný, soustředí se tam, kde oba tá
bory, každý v jiném hostinci, mají střediska.
Provolávání slávy neutuchá a na slovensk
straně vytrvalosti neubývá, přes to, že v odpo
ledních hodinách proskakuji zvěsti a úsudky
žo kandidát maďarský, jenž téšil se také pod
poře kde koho z kruhů vládních a moc třima
jících, má vyhlídky, že nevelkou většinou bude
zvolen.
Výsledek této volby, jakož i ostatních
znám bude teprve v pokročilé hodině večern
neb v noci.
—up— Z Horního Jasena, 2. října 1901
(Od vzláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Prazvláštní poměry, s jakými ustavičně po
čítati musí národní hnuti slovenské, nejlépe se
znati lze popatřením z blízka. Volby dnešní
k tomu poskytly ovšem přehojnou přiležitost
těchto několik stručných řádek, vržených na
papír uprostřed nejhlučnějšího volebního roz-
růchu, poukázati má k jednomu ze zajímavých
téch úkazů.
Po ostré jizdě, trvavší dobrou hodinu, ve
voze, taženém drobnými, ale vytrvalými zdej-
šími koníky, ocitli jsme se v obci Horním Ja-
senu, mistě, odkud pocházel slavný náš Jesenius,
okolnost to, na niž Slováci neopominuli nás za
včas upozorniti. Obec leží v kraliné ohdařene
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za Sh
. . . . za zb
odpolettní
e slialkách na venkovs-
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 8 b
Inseral
plati se hotevě sopřeě.
Fředplacení a inserty příjínná z dminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí sa t6ž redakee
tiskárna a eapadice „Národnich I.lstů“.
Eakopivy ae navnae
Jesenius
Slovák
Horní Jasen
23
article
přehojně krasami přírodními; vrchy se svahy
zoranými, s temeny porostlými lesem, hojnost
stromoví, malebné kosteliky atd. Od ní, takřka
jen pídi země oddělena, leží obec Jaseno Dolní.
Obě jsou tak zv. zemanské obce, oby-
vatelstvo jich není prostým rolnietvem, nýbrž
příslušníky stavu kdysi privilegovaného, jakýsi
druh nižší šlechly. Arci, tuto povýšenost sta-
vovskou není na nich viděti. Jsou to prosti
rolnici, jako jiní, avšak podáním rodinným do-
chovali si jakousi hrdost stavovskou, která jest
momentem velice nepříznivým pro hnuti sloven-
ské. Mezi nimi a selským lidem ostatním, jenž,
jak již řečeno, ani co do intelligence, ani co
do majetku naprosto se od nich neliší, jest pro-
hlubeň, a sgitace maďarská dovede tohoto stavu
velmi výdatně využilkovati. Ačkoliv jsou zemané
lidem slovenským, voli s »pány«, aby nevolili
— se sedláky. A tak pronikání uvědomění ná-
rodního do lidových vrstev jest alespoň v těchto
krajích Slovenska čím dále tím vyslovenějším
hnutím selským.
Pokud se týče obou obcí uvedených, jsou
pro tylo poměry karakteristickými. Dolní Jaseno
— obyvatelé obou obei vesměs zovou se Ja-
senšti, a k vůli rozdllu připojuje se ke jménu
tomu označení bližší, dle domu neb jiných okol-
ností — jest celé pro barona Révaye, voll
šlechtice! Za to Horní Jaseno, dík působnosti
několika vřelých vlastenců, mezi nimi notáře
p. Kašpara a stařičkého zemana Durka Jesen-
ského, má téměř většinu voličstva národního.
Činí výjimku z pravidla, neboť jinak téměř
napořád co zeman, to přivrženec vládnoucí
strany . . .
Révay
Kašpar
Durka
Jasit Dolní
Slovensko
Dolní Jasit
24
article
Zde tedy včera, až hluboko do dnešní noci
byl neobyčejný ruch. Voliči národní, pokud ani
křiklavě nespravedlivé rozdělení volebního práva
mezi poplatníky nemohlo je o hlas volební při-
praviti, srazili se v šik, aby za podpory vysla-
ných z Turč. sv. Martina zástupců národních
oddolali svodům, oněž pokoušeli se maďaršt
korteší z Dolního Jasena . . . Jenže národní
voliči, korteši »maďaršti«, i voliči barona Révave,
všichni jsolu Slováky z jedné kra-
jíny, ba z jedné vlastně obcel
Nelze upříti, že páni Maďaři, a jich feséři
ve vládě i mimo ní výtečně dovedou arranžo-
váti svou věc. Otázka jen, jak dlouho budou
Slováci ochotní k tomuto přisluhování, a zda
dříve neb později nepronikne teplo uvědomění
národního bodrý jinak tento lid v šechen.
Dlužno zmíniti se o zvláštní příhodě z noci
na dnešek. Společnost, vracející se z Jasena,
stala se svědkem neobyčejného výjevu.
Již ráno městský strážník v “ sv. Martině
vyhlašoval nařízení opatrnosti pro případ ohně.
Krátce před půlnocí vzplanula záře nad Marti-
nem, mohutněla rychle a za krátko krvavá zá-
plava překonala světlo měsíce, a pokryla celou
oblohu. Ze vzdáli byl hrůzokrásný pohled na
tento výjev. Rozsáhlá kotlina, vroubená výso-
kými horami, zdála se tonouti v jediném ohni,
a temena vrchů odrážela se jasně od oblohy.
Hořela velká, nově zbudovaná stodola Slo-
váka p. Šimko, při samém obvodu města, na-
plněna sklizní. Oheň podařilo se omeziti, vzdor
tomu že byl nedostatek vody, jedině proto, že
zavládlo bezvětři. Jinak bylo by snad shořelo
město celě, neb velký jeho dll.
Slovácí ihned vyslali zvláštn
posly smě em k obcím, agitátory Révayovými
ohrozeným, aby vraceli své výslance do těchto
míst, kteři, polekáni požárem, byli by snad
opustili ohroženou půdu.
Martino
Révave
Slovák
Maďar
Jasen
svatý . Martina
Šimka
Révayův
Dolní Jasen
Mart
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. října. (Uherské volb y.)
První a spolu rozhodující volební denv
Uhrách, jehož výsledky nejsou sice až dosud
známy do všech podrobností, poskytuje pozoro-
vateli již nyní několik významných momentů.
Liberální vládní strana, jíž nynější vůdce Kol.
Szell vydal heslo: »Čisté volbyl« vyšlaz
volebního boje se 197 posud již známými.
mandáty, t. j. obdržela více než dvě třetiny
mandátů, jež byly dosud zadány. Při tom nutno
uznati, že boj se strany kandidátů vládnich vedl
se letos prostředky slušnými, rozhodně slušněj-
šímí, než na př. na straně lidové a košufovské,
a nepoměrné slušnějšími, než za vlády Banffovy
a Tiszovy. Vzhledem ke značnému vládnímu
úspěchu tohoto prvého dne možno už nyní
s určitostí tvrditi, že v příštím uherském parla-
mentě bude rozhodovati opět strana liberální,
bude však míti před svou předchůdkyní tu
přednost, že si své rozhodující postavení vybo-
jovala zbraní čistou. A to je prvý pozoru-
hodný moment včerejších voleb, jenž sámv
sobě znamená ohromné vítězství Szellovo
strašnou porážku Banffovců a Tiszovců, kteři
se neostýchali až do poslední chvíle tvrditi, že
svobody Uherska, založené na dualismu z r.
Praha
Uhry
svoboda Uhersko
26
article
1867, mohou býti hájeny a zabezpečeny jen
korrupci a násilnostmi, páchanými zejmena na
národech nemaďarských. S bezpečným očekává-
ním svého vítězství Kol. Szell mohl v samý
den voleb dáti vytisknouti v »Budap. Hirlapu«
stať, odsuzující politiku jeho předchůdců. Tam
čteme: »Splňuje se vládní výpočet, že bez po-
užili jakékoli vládní moci, bez použiti peněza
všeliké korrůpse možno sehnati většinu, aniž by
se podstatně změnily číselné poměry ve stra-
nách. Jest to nejhlubší a nejrozhodnější, k celé
zemi mluvící odsouzení onoho vládního sy-
stému, jenž dovozoval, že politika roku 1867,
t. j. státoprávní konsolidace da se v Uhrách
prováděti jen všestrannou korrupcí, podvody,
násilím atd. Nyní jest však jisto, že k zabez-
pečení základních zákonů z r. 1867 není třeba
nijakého klamu, ani politické, společenskéa
hospodářské nemravnosti. Ovšem bylo onobo
nesvědomitého a zločinného vlad-
niho systému třeba k udržení nadvlády one
Uhry