ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2500dad0-661d-11dc-8095-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 35, person 81, org 16, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 271.
4 masthead
Na ranní e odpol. liaty o přilohami tNaněný Obaor ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí sen Posze v sdministrani .. . . . 2 K — na čtvzt lota . . . . . 6 K — s dvoli donáškou
5 masthead
ua měsi. na měsje
6 masthead
na čtvt . . . iKco ve sitaikšch sa měsle . . . . . . 2 K90n Poštour na měrle kl vrk lel s dvoji zlsiliou s0 n na nění vdr let
7 masthead
V drobném prodejit ranni číslo o sobě . . . za 8h odpolešní . . . sa 2b Ve fillalkách na venkovůt ranní čislo. . . . . . . . 10h s4polední . . . . . . . . 8h Inseráty platí se hotevě papřed. Předplecení a inserty přijhmá zdminl- strace v Narianské ulici č. 3. Tam naeházejí se t42 rodakee. tlskárna a ezpadice „Národních Listě“. Iukopisy ae nuvraceji.
Narianský ulice
8 article Kandidátní listina
Kandidátní listina národ. strany svobodomyslné IDodatok.j A. Venkovské obce- (Volba dne s. října 1901.) Okresy soudní: 1. táborský, mladovožický, soběslavský a ve- selský: JUDr. Jan Bláha, majítel statku a advokát v Táboře; 2. rychnovský a kostelecký: Josef Ma- chsček, učitel v Rychnově n. Kněžnou preštický a nepomucký: Rudolf Trej- bal, ředitel hospodářské školy v Plzni 4. kolinský, kouřimský a uhlířsko-janovický Jan Bříza, rolník v Pučerách.
JUDr Bláha ma Trej Bříza Tábor Rychnov můj hospodářský škola v Plzeň
9 article B. Města.
B. Města. (Volba dne 11. října 1901.) 5. Mnichovo Hradiště, Turnov a Bělá: JUDr Alois Šebor, advokát a starosta města v Mnichově Hradišti.
Šebor mnichův Hradiště Turnov Bělá Mnichov JUDr Alois
10 article Studentstvo.
Studentstvo. Studentstvo sjíždí se do Prahy. Vracejí se ti, kdož zdé již na svém vzdělávání se pracují, a s nimi přichází dorost českých středních škol venkovských. Čeká je nejen studium odborné, které si zvolili z životní úkol, ale i průprava ku prác národní. Mnohé se změnilo v posledních deseti- letích ve studentském životě. Dnes nemá již studentstvo svlého střediska a nemá také oné názorové jednotnosti, jak tomu bývalo v letech osmdesátých a dříve. Ostrá krise jest známkou života i práce student- ské. Jest výsledkem vnitřních i zevnějších příčin. Povzbuzující a vzdělavatelské působení národní, ne v té šíři jak my dnes uvykli věc tuto pojímati, ale v onom užším rámci, jaký vytvořen tradicemi z dob našeho obrození bylo dříve volným polem studentských snah. Rozšíření a prohloubení našeho života veřej ného, vnikání nových názorův a potřeb do naší práce, jak politické, tak i kulturní, po- stup otázek sociálních a jich naléhavos v malém, veskrze demokratickém a v širo- kých vrstvách nezámožném národu — to vše stlačovalo dosavadní práci studentskou na ýznam, který studentstvu nepostačoval a tak ostačovati nemohl.
Praha
11 article
Studentstvo chápalo, že nové doby vyžadují nové práce a odtud onen ruch a neklid ve studentských řadách, ono hledání a tápání, přijímáni stále nových názorů, které brzy potom vystřídány opět jinými. A právě ono hledání, jakou má býti studeniská práce národní v nových poměrech, jakými směry a za ja kými cli se má bráti, jest vlastní příčinou a zdrojem dnešní studentské krise. Ve starých kolejích studentstvo jíti nechce a nové dráhy si ještě nerazilo. Pokrokové hnutí let devadesátých, které ve směru sludentské práce mělo tolik zdravého jádra, které z části velice šťastně řešilo otázku studentské práce v rámei našich samostatnostních a kulturně- sociálních snah, ztroskotalo na písčinách vnitřního rozkladu, poněvadž příliš brzy za omnělo svého vlastního poslání a vybočilo úsilí čistě politických. Tenkráte v počát- ch pokrokového hnutí studentského by
12 article
učiněn šťastný náběh k vytčení příští dráhy pracovní. Náš student jest po výtce chud. Jeho universitní studium jest prostředkem k za- opatření, bohatý student jest u nás výjimkou a právě již tento materiální moment dává osvětovým snahám našeho studentstva ráz demokratický. Student a dělní k byl si vždy přáteli a Barák, který býval tak milovaným prostředníkem mezi studentstvem a dělnictvem, neupozorňoval marně student stvo na osvětovou práci zde se mu otevíra jíci. Naše studentstvo ve své většině na roz díl od německého netihne »nahoru«, nýbrž »dolů«. Jest pochopitelno, že za tohoto stavu otázky sociální lákaly studentstvo v prvé řadě. Nejen otázka dělnická, ale živnostenská, ženská a p. Pokrokové hnuti však právě svým rych lým a překotným přerodem ve hnutí čistě politické úkolu svého nesplnilo. Dalo základ k řadě malých stran a straniček politických, cest studentské práce však neurovnalo. A od té doby také student stvo tape a hledá, jeho práce se tříští a drobí.
Barák
13 article
Každý nápad, který nese známku no- vosti, jest nekriticky přijímán a hlásán, a agitace, která dovede pláštikem modernosti zastříti svou pravou podstatu, nalezá pak ohlas a úspěch. Zjev zcela pochopitelny v době myšlenkového kvasu, v prostředí pře- kypujícím nadbytkem sil i vůle. Snaha v před, snaha o pokrok a postup, nespoko- jenost s tím, co jest, jest právě znakem mla- dého ducha a dobře pro nás, že naše mládež jest tak vnímavou pro ideje pokroku. Jen o to jde, aby všechno to nadšen mládí, všechna ta práce a ve- škeré úsilí nevyvanuly do prázdna. ale nesly dobré výsledky pro náš národní boj. Velcí národové ne musí ovšem tak úzkostlivě počitati s každým zlomkem sil, ale život a boj malého, nesvo- bodného národa přepychu podobného ne dovoluje. Nám musí právě záležeti na ka- ždém atomu síly a práce. A proto jest nám také současná krise studentská vážným před- mětem úvah a myšlenek.
14 article
Student-agitátor strany — z valné části mizí. Jen sociálně-demokra- tická agitace ukládá studentstvu tento úkol, který není ani průpravou k životu ani váž nou prací, ke které socialistická provolán studentstvo tak ráda a vabně volají. Doba studií jest právě průpravou, časem po- znávání a srovnávání, periodou, kdy mlady duch uvolněn z pout gymnasia, připravuje a staví si základy další mužné životné práce. A dobu télo připravy nemůže vyplňovati ani agitační přijímání a šíření hesel, ani nekritické lapání moderních a často modních názorů, nýbrž klopotná, poznávací práce nejen současného povšechného stavu kul- turního, sociálního a politi- ckého života, ale i důkladné stu dium našeho stavu, našeho vý- voje a našich potřeb. A na toto po- slední se právě ve studentském životě tak často a tak nekriticky zapomíná.
15 article
Právě jako se na př. horlivě sleduje některý francouzský neb německý směr literární nebo sociální, právě tak jsou neznámou končinou začasté naše národní boje. Jest nut ným poznávání cizích pokroko- vých idejí a proudů, ale poznávání toto musí se opírati o jistý zá- klad, musí se konati s určitého hlediska. A základem tím jest právě úplná znalost našeho stavu a na- šich potřeb. Teprve když studium ži- vota cizích národů a jich snah bude se opl- rati o důkladnou znalost našeho života a našich potřeb, bude se i přijí- mání cizích pokrokových my šlenek díti kriticky a účelně a k patrnému prospěchu celé naší věci. Naše gymnasia jsou rakušáckým vy- učovacím systémem přiliš oddělena od na šeho života, než aby mohla býti prostřed- kem poznávání našeho života, jeho směrůa potřeb — zde musí naše mládež pracovati sama. To jsou, abychom tak řekli, specialn české poměry, jimž musí také odpovídat vnitřní práce našeho studentstva vysokých škol. Ve kvasu dnešní studentské krisese tak často na ně zapomínalo.
16 article
Studentstvo přichází z prázdnin ke stu- diu a práci. Jde se připravovat k velikému úkolu, který mu ukládá náš národní boj po všech svých stránkách, politické, kulturní. hospodářské, sociální a p., jde se připravo- vat ke své životní působnosti. Rozprchne se po Praze, po spolcích a společkách, v ruchu života bude pracovati na svém vzdělání. Otázka studentské práce národní čeká svého řešení. Chápeme její význam a dosah. Ale právě proto si přejeme, aby si tento vývo- jový proces prodělalo studentstvo samo. Nechceme studenta agitátora, ale studenta pracovníka, pro sebei pro národ, a pro národ v prvé řadě potud, že sebe řádně a dokonal vzdělá nejen odborně, ale také stu- diem našeho českého vývoje a na- šich snah a na jich základě stu- diem cizích národů a jich úsilí. A tento pracovní proces bude studentstvu nejlepší cestou ku překonání dnešní student ské krise. Nevoláme studentstvo pod prapory poli tických stran. Působení politické předpokladá zralost úsudku a názoru; pro agitaci stu- dentstva zneužívati, pokládáme za dnešních poměrů za nesprávno, nechť se již pak tato agitace zahaluje sebe zvučnějšími hesly a frásemi. Studentstvo se vrací. — a vzpomene-li si naše pražské obecenstvo, že z venkova přichází nam sem plno nadše- ných, snaživých hlav, vzpomene-li si naše česká veřejnost vůbec na své po- vinnosti k svému dorostu - intelligence Vzpomene si, že ona nevšíma vos ke studentstvu v posledních lé tech tak mnoho přispěla k ůspě- chům socialistických hesel Láska za lásku, porozumění za porozumění
Praha
17 article Volební ruch.
Volební ruch. Volební právo žen. K četným do- tazům v záležitosti volebního práva žen do sněmu království českého podo- týkáme, že ženy, které ve volebním seznamu jakožto oprávněné voličky jsou již zapsány, mají právo voliti do sněmu, že však toto právo mohou vykonávati jedine o sobně, ale nikoliv plnomocenstvím. Kandidatury společné. (Z výkonného výboru národní strany svobodomyslné.) Valný sjezd důvěrníků národní strany svobodo- myslné, dne 29. záři konaný, schválil volebn
národní strana svobodomyslný národní strana svoboda
18 article
dohodu, uzavřenou mezi zástupci výkonného vý boru národní strany svobodomyslné a zástupei výkonného výboru jednak strany národní, jednak strany státoprávní. Dohodu tu schválily i důvěr nické sjezdy obou, v jednotu volební vešedších stran těchto. Tím volební dohoda došla konečného po tvrzení u všech zúčastněných stran a obsah ujednání nabyl závazné platnosti. Na základě tom doporučujeme tyto p kandidátya pro Prahu—Malou stranu p. JUDra. Vladi- míra Srba, advokáta a starostu král. hl. města Prahy; pro skupinu měst Kolin, Poděbrady, Kou řím a Sadskou p. JUDra. Karla Baxu, advo- káta v Praze ; pro okresy domažlický a novo-kdyňskýp MUDra. Ant. Steidla, okresního starostu v Do- mažlicích; pro okresy říčanský a jílovský p. Jana Sedláka, předsedu ústřední jednoty hospodář ských společenstev v Karlině pro okresy německo-brodský, humpolecký polenský, přibyslavský a šlocký p. Jana Plevu rolnika a okres. starostu ve Skrejšově u Polně; pro okresy smichovský, zbraslavský, be rounský, kladenský a unhošťský pana JUDra Ant. Sobotku, měst. radního a advokáta ve Zbraslavi. Na základě žádosti, sdělené zástupci č ského učitelstva, doporučujeme dále samostatne kandidáty učitelstva českého: pro okresy královéhradecký a nechanický p. Viktora Rašína, učitele v Brandýse n. L a předsedu ústředního spolku jednot učite! ských; pro okresy rokycanský a blovický pan K. V. Tučka, říd. učitele ve Šťálilavech a mi- stopředsedu ústředního spolku jednot učitel- ských.
Vlad Srba Baxa Mudra Steidl Sedlák Karlin Pleva JUDr Rašín K V Tuček Praha Kolin Poděbrady Skrejšov Sobotka Zbraslav Brandýs Kou ří spolek jednota učitelský
19 article
Vzhledem ke schválené volební dohodě žá dáme všecky pp. stoupence národní strany svo- bodomyslné, by v příslušných volebních skupi nách na všecky tuto jmenované společné pp kandidáty soustředili všichni své hlasy, podotý kajíce, že táž mravní povinnost politická nálež pp. stoupencům všech v dohodu vešedších stran politických vůči všem kandidaturám národn strany svobodomyslné. Za výkonný výbor národní stran svobodomyslné: JUDr. Lad. Dvořák, JUDr. Václ. Škarda předseda, jednatel. Volební zvůlí čelící přímo proti nej principiálnějším zájmům národním dlužno nazvati a stigmatisovati počínání strany agrární. kteráž proti kandidátům státoprávní dohody národní jednoty i v okresích ohrožených, o kre sích ohrožených Němci, staví kandi- dáty své hříšné svévole a stavovského justa- mentu. Jest známo, že zavedením přímého vo- lení ve venkovských obeích nadchází v okre- sech těch zcela nová volební mathematika. kteráž může se stát v okresech národně smi- šených, jichž česká většina až dosud volila kandidáta českého, osudnou prospěchu české věci. Následkem zavedení přímých voleb po- vstává celá řada nových voličů německýeh v počtu neznámém, což jest okolnost pro nás velice povážlivá, poněvadž dosud nevyzkoušená. Takovým způsobem nabývají okresy tyto znov povahy národně ohrožených. Jsou to Lito- myšlsko, Vrchlabsko, Jaroměřsko a Prachaticko, ve kterýchžto čtyřech okresích staví agrárníci vesměs své vzdoro
JUDr Lada Dvořák Václ Škarda Němec Vrchlabsko Jaroměřsko Prachaticko národní stran
20 article
kandidáty proti kandidátům spojených národních stran. Jednání takové jest nejvýš hříšné, ano trestuhodné, a vůdeové agrárničtí nesmějí se ni- kterak vzpouzeti, pakliže se jim tu vytkne, že čin takový jest vyloženou proradou. Neboť volby v těchto okresích bude nutno přichystati s nej- větší opatrnosti a zvláště bude nevyhnutelno i nejposlednější český hlas přivésti tu k plat- nosti, aby byla zajištěna volba českého kandi- dáta proti všem nepředvídaným událostem. To státi se může jen při houževnatém scelení všech sil národních pro jednoho kandidáta. Roztřištěním sil, k němuž směřují agrárnické vzdorokandidatury v okresích ohrožených, stává se pravdépodobným — vítězství kandidáta ně- meckého. Připomínáme toto nebezpeči, jehož všecky důsledky spadnou na hlavu agrárnickou, dokud je čas. Snad couvne zaslepenost agrár- nického rozkolu před úhonou, kterouž se chystá národu a jeho věci již již způsobiti. Nebot kandidatury agrárnické v naznačených okresích na jedné straně jsou ukájením náruživé poli- tické marnivosti, na druhé však vědomým uvr- žením společné národní věci v hazardn sázku. Necouvne-li, bude nutno, aby o po- vinnosti této byla poučena celou českou ve- fejností.
21 article
Důvěrníci národní strany svobodo- myslné na Menším městě pražském přijali ve schůzi, dne 27. září konané, za kandidáty při nastávajících volbách sněmovních pány: JUDra. Lad. Pinkasa, dosavadního poslance, a JUDra. Vlad. Srba, starostu měst pražských. V nejbližších dnech bude schůze »Občan- ského klubu malostranskélho«, do níž oba páni kandidáti budou pozvání a ve kteréž kandidatury jejich doporučeny budou ke schválení. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá dnes ve středu v 8 hod. večer klubovní schůzi voličskou v reslaurantu p. Nováčka na Kozím náměstí. Na pořadu jest rozhovor o volbách poslanců na sněm království českého. Ve schůzi představí se a svůj program vyloží kandidáti poslanectví za Staré město, pan dr. Podlipný a p. V. Němec. Uvedení hostě, pokud jsou voliči staroměstskými, mají volný přistup. Upozornění voličům v Libni. Sociální demokraté navštěvují voliče, sotva že jim byly legitimace volební doručeny a lákají od nich tyto listiny. Voličstvo se upozorňuje, aby volební le- gitimace nikomu nevydávalo.
Vlad Srba Nováček doktor Podlipná Praha kozí náměstí Libeň národní strana svoboda staroměstský občanský klub
22 article
Malostranský občanský klub v Praze pořádá ve čtvrtek, dne 3. října. 1901. o 8. ho- dině večerní v mistnostech Malostranské besedy členskou schůzi, na kteréž představí se a pro- mluví kandidát pro sněmovní poslanectví, pan JUDr. Ladislav Pinkas. Pp. členové se žá- dají, aby této schůze co nejčetněji se zúčastnili. Z Libeznic. Při schůzi voličů svolané stranou národně-sociální na den 29. zářía konané u přítomnosti kandidáta této strany Ed. Šeplavého, usnesli se všichni přítomní voliči z Libeznic a okoli až na jednoho voliti dra. Jos. Herolda za svého poslance. V Kněževsi u Rakovníka konala se schůze voličů do sněmu král. českého, do kteréž dostavili se též voličové z Chrásťan a z Přilep. Schůzi předsedali pp. Štros z Kněževsi a Donát z Chrášťan. Zapisovatelem Em. Patrák z Kněževsi. Kandidát poslanectví pan Udrž al vykládal ve výtečné a účinné řeči svůj politický program, při čemž velmi karakteristicky líčil též jednání agrárníků. Řeč jeho sledovalo shro- máždění s velice napjatou pozorností. Po skon-
JUDr Pinkas Herold Štros Donát em Patrák Praha Libeznice Kněževes Rakovník Chrášťany malostranský občanský klub
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Tichý pracovník. K 70letým narozeninám prof. J. B. Eiselta. V tichosti oslavil letos v srpnu předák česk- vědy lékařské sedmdesáté výroči svých naroze nin. Nebylo hlučných oslav, blahopřání a vítání pořádnných se všim aparátem, jaký má dnešní širche bytost lidová pro případy okázalé k i sposici. Ba v den jeho jubilea ani se jak se patři nevědělo, kde muž se vlastně nalezá Jední říkali, že je ve svém rodišti v Poličce, Aruzí, že trávi na své vile v Jindřichově Hradei a nebylo pravda ani jedno ani druhé. V den svých sedmdesátých narozenin byl Eiselt právě někde na cestě mezi svou milou Poličkoua svým oblíbeným Jindřichovým Hradcem. Jsme přesvědčení, že tak učinil zúmysla. Chtěl se prostě vyhnouti poctám, prokazovaným mu jeho sourodáky a jeho ctiteli.
profesor Eiselt Jindřichov Hradei Jindřichův Hradec
24 article
Život Eiseltův neperlí se šumivými zevněj šnostmi. Býval vždy jen mužem skutku a to skutku českého, vlasteneckého. Vídíte jej od le šedesátých jako mladého asistenta a univer- sitního docénta pracovati neunavně ale neslyšite nikde tlačiti se ho na veřejnost hlučnou řečí plnou vlasteneckého nadšení, před níž však obyčejně uliká na dlouhé hony tak potřebný skutek. 15. ledna 1862 vyšlo první číslo »Časo- pisu lékařů českých«. Jako redaktoři nového časopisu podepsáni: dr. Bohumil Eiselt a dr. Josef Podlipský. Byla to přímo smělost v těch letech odvážiti se na český odborný časopis. Mladý docent universitní dr. Eiselt nelekal se překážek, nelekal se zrazování a dal se do práce. A neholedbal se výsledkem svého přičinění Předložil po delším úsilí první číslo nového časopisu české lékařské veřejnosti a suchými na pohled slovy ohlašoval čtenářům na čele prvního čísla časopisu program nového listu. Byl zeela určitý: »Vzhledem na potřeby naše, aby se podalo v ročníku, ze 36 archů sestáva- jícím, co možná nejvíce látky dobré, bude Časopis lěkařů českých přinášeti: Výpisky výtaby z lěkařských časopisů a z nových důleži- tých kněh vědeckých . . . Potom přinášeti bude
Eiseltův doktor Eiselt Podlipský
25 article
časopis původní práce a přehledy z oboru ve- škerého lékařství . . .« Mezi pracemi, kterě odhodlaný redakto mohl již přislibiti byly: Prof. Purkyně o opist hofonu, novém nástroji, jenž je zaslaný k lon- dýnské výstavě, prof. Treitz více znamenitých pojednání, dr. Kratochvil, asistent prvního pitev- ního ústavu v Praze: Popisye důležitých pádů s klinickými poznamenáními, dr. Petters, docent na universitě a primarius na oddělení pro prsní nemoci v c. k. nemocnici: Pojednání o uroskopi a urologii, prof. Čermák, o polypech v hrianu. Účastenství slibili dále prof. ryt. Piťha z Jose- finského ústavu ve Vídni, Hasner, rytíř z Arthy. prof. očních nemocí na zdejší universitě, dr- Köstl, ředitel k. zemského blázince v Praze dr. Kutil, první sekundár v blázinci, dr. Maschka, prof. státního lékařství, dr. Breiský. primář v nemocnici obchodníků, dr. Adolf Dub prof. Hamerník, prof. Čejka, prof. Blažina, dr- Chleborád, dr. Šefránka a j. Dále náležely do programu »Kritiky věcné spisů slovanských a cizojazyčných«. Dr. Grégr, docent lékařské fysiky, uvolil se zaznamenávati »Zprávy úřadní a osobní a zprávy o jednáních a přednáškách všech lékařských spolků pražských«. Feuilleton měl přinášeti »Popisy vědeckých cestování, po- pisy nemocnie a ústavů léčebních, domácích cizích, otázky a odpovědi ve věcech lékařských a podobné«. Program prvního redaktora podržel přední náš odborný list až podnes, do svého čtyřicátého ročníku. Z jmen prvních přispívatelů mnohé na- bylo od té doby nepřátelského pro nás zvuku Maschka, Breiský, Hasner, Čermák přešli za svými zájmy do tábora odpůrců všeho českého.
Purkyně profesor Treitz doktor Kratochvil Petters Čermák Piťha Köstl Kutil Maschek Breiská Dub Hamerník Čejka Blažin Chleborád Šefránek Grégr Hasner Jos Vídeň Hasner Praha ní ústav v Praga finský ústav
26 article
Již v roce 1861 předložil Eiselt prof. Purkyňovi návrh na založení spolku českých lékařů. Těžké byly počátky této důležité dnešní instituce. Sami čeští lékaři příčili se zřizování nového spolku. Eiseit a Grégr vypracovali a zadali stanovy, jež vláda teprve za rok potvrdila. Dne 16. července r. 1862 konána teprve ustavující hromada. Před- sedou zvolen Purkyně, sekretářem Eiselt. Spolek zásluhou Eiseltovou vzkvétal a brzo se postavi vědeckosti snah svých na roveň stávajícím ně- meckým spolkům lékařským v Praze. Vysokýeh cílů svých nevzdal se Eiselt nikdy. Navrhí již 7. února 1863, aby spolek ze svého jmění vy dával velké »dílo lékařské z oboru praklického«. Návrh přijat, časopis přinesl hned rozvrh nového díla. Každý rok mělo se vydati asi 20 tiskových archů, »což by za čtyři až pět let ukončilo dílo důstojné, potřebám času vyhovující«. O vnitřním upravení takové knihy vykládá (ve schůzi dne 31. ledna 1863): »Lékařství jest jen jedno a ne- třeba je děliti na neodvislé oddily, lékař na ven kově musí v jedné osobě vykonávati povinnost lékaře, ranlékaře, porodníka, očiléčitele atd. proto sluší se, aby vydána byla jedna kniha vše chny tyto obory praktického života obsahující Spisem tím, který snadno z příspěvků pravidel ných v stanovách určených vydáván býti může pojistil by si spolek čestné jméno . . .« A navrhovatel do detaillu naznačuje methodu, dle níž v jednotlivých oddilech nově lékařské encyklopaedie by se mělo postupovati. Nové docela moderní velké dílo chtěl míti Eiselt ta- kově, jaké počalo se vydávati v Německu, ač hodně později. Jednohlasně přijatý návrh byl po velkých překážkách a vyláčkách neprozíravých českých lidí proveden teprve po patnácti letech.
Eiselt Purkyně Eiseit Grégr Německo spolek český lékař spolek zásluha Eiseltův spolek lékařský v Praga
27 article
Roky 1878 vyšla první čísla velké »Odborné pathologie a therapie« Eiseltovy. Nakladatelem nebyl spolek českých lékařů, nýbrž zvěčnělý na- kladatel Šimáček. Epochální v našich poměrech dilo zůstalo nedokončeno. Nebyla v tom vina prvního jeho navrhovatele. Netečnost odběratelů a snad i netečnost mnohých spolupracovníkůj zavinila. Přes to i těch mnoho svazků dila které vskutku vyšly, budou svému podněcovatel trvalým pomnikem v odborném písemnietví našem. První číslo »Časopisu lékařů českých« roku 1865 přineslo zprávu, že dr. Bohumil Eiselt po volán jest za professora a ředitele lékařské kli niky při charkovské universitě. ICharkovská uni versila ustanovila se uděliti mu hodnost doktora ruského beze zkoušky. Povolání stalo se na návrh p. dra Lambla, professora chorobopisné pitvy tamtéž. Leč již ve 14. čísle téhož ročníku oznámeno v »Drobnostech«, že povolaný udě- lené mu hodnosti i výhodného mista se vzdal a chce své sily zachovati práci domácí, vlastenecké. Biselt odolal lákavé nabidce voliv raději trnitou cestu postnitovsného a nenáviděného »českého docenta« na německé universitě pražské, věnuje se cele české lékařské věci a českému lékařskému písemnietví i přípravám k české uni versitě. Záméry jeho nejlépe obrážejí z provolání které přinesl »Časopis lékařů českých« dne 18 března 1865 a které zní: »Čtenářům! Dnešním dnem vzdávám se všech závazkův, které na mn spoluredakcí »Časopisu lékařův českých« vloženy byly. S radostí a uspokojením pro hližim vždy posud vyšlá čisla zdárný rozkvět a přibývání no vých pracovníků při tom shledá vaje. Nejobtížnější práce jest vykonána, názvo sloví naše jest čistější než na příklad německé
Eiseltův doktor Eiselt Lambl spolek český lékař
28 article
Můj milý přítel dr. Podlipský, kterému hlavn bylo o to se starati, má po třech letech snadnější práci, než měl v prvních číslech. N - musím snad ubezpečovati, že vystoupením z r dakce nepřestanu pracovati ve směru našeho časopisu, že vždy a v každém poměru života zůstanu věren zásadám svým. Program »Časo- pisu lékařův českých« jsem sestavil v době, kde nebylo snadno jinou cestou dojíti k cili. Budou-li kdy české professury na universitě, tenkrát, al sotva dříve, bude na čase časopis rozděliti na dvě části, jichž jedna bude samostatná pro pů- vodní práce, a druhá, co doplněk první, pro dů- ležité výpisky z literatury cizozemské. Přeji z celé duše, aby se tak brzo stalo.« Na jiné straně téhož ročníku čteme již »ukázku ze spisu specialní pathologie pro spol- kové dílo«: »Cholera morbus«. Na »spolkové dilos myslil stále.
doktor Podlipský Časo
29 article
Od roku 1860—1866, tedy šest let, čel Eiselt česky na tehdejší německé universitě kolej o poklepu a poslechu. Roku 1866 stal se bezplatným mimořádným professorem ne- mocí vnitřních a zahájil na svém oddělení »ne- mocí praních«, kdež byl bezplatný m pri- mářem, klinické přednášky o specialné patho logii a therapii nemocí vnitřních. Vznikla česká lěkařská klinika. Mnoho posluchačů hrnulo se k výkladům mladého českého professora. Ra- dost jejich netrvala však dlouho. Oběma ně meckým klinikům, na fakultě působícím, zže lelo se úbytku posluchačstva a proto vymohli na ministerstvu rozhodnutí, kterým se prohla- šovaly české klinické výklady Eiseltovy za ne- platn y pro povinaý počet poslechnutých před- nášek. Obsah minist. nařízení byl Eiselt nucen sam oznámiti svým posluchačům. Byla to scena, na kterou vzpomínají staří posluchači Eiseltovi ješté dnes se slzou v oku a se zaťatou péstí. Český professor se odvolal. Odvolání nebylo dopuštěno a teprve roku 1871 byla klinika Eiseltova pro- hlášena za stejnocennou s ostatními klinikami na fakultě.
Eiselt Eiseltův
30 article
Roku 1880 konal se první sjezd českých přírodozpytců a lékařů. Eiselt měl na uskuteč- nění této velké české vědecké manifestace Iv podíl. Roku 1881 byl jmenován řádným profes sorem. V r. 1882 konán byl druhý sjezd če- ských přírodozpytců a lékařů. Eiselt byl jeho předsedou, duši a původcem. Rok na to otevřena česká lékařská fakulta. Eiselt přestoupil na ni a přednáší doposud v síních první české lé- kařské kliniky. Je svými posluchači ctěn a mi- lován. Hladce plynou z úst jeho krásné klini- cké výklady, jichž pověst druhdy nesla se i za hranice. Učitelem je Eiselt neměně velikým jako českým lékařským spisovatelem. Vychoval na sta a sta dobrých českých lékařů, již působí po vlastech českých i v cizině. Každý z nás vzpomíná na svého učitele, stojícího u postele nemocného, laskavě s timto rozmlouvajícího a téšícího lid v jeho bolestech. Klinická zkušenost Eiseltova je velikou a proto jeho výklady jsou tak cenny pro posluchače. Výčet Iiterárních prací nehodí se do zběžného náčrtku vzpomin- kového. Nestačilo by také místo. Časopis lé- kařův českých od svého počátku až do dneš- ních dob přináší každoročně mnoho a mnoho jeho praci vědeckých, z nichž četné staly se všeobecným majetkem všeho lékařství. Také v »Odborné pathologii a therapii« nesčetná řada statí pochází z jeho péra. Muž rázu Eizeltova, stoupenec Purkyňův a spoluzakladatel češké vědecké literatury lá- kařské, zasluhuje dojista, aby se mu poklonil. kdo má porozumění pro zdar a rozvoj velkého díla národně kulturníko.
Eiselt Iva Eiseltův Eizeltův Purkyňův český lékařský fakulta
31 article
Dr. Erazím Vlasák.
doktor Vlasák