2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. října 1901.
Praha
4
masthead
Na ranní e odpol. liaty
o přilohami tNaněný Obaor ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí sen
Posze v sdministrani
.. . . . 2 K —
na čtvzt lota . . . . . 6 K —
s dvoli donáškou
5
masthead
ua měsi.
na měsje
6
masthead
na čtvt . . .
iKco
ve sitaikšch
sa měsle . . . . . .
2 K90n
Poštour
na měrle
kl
vrk lel
s dvoji zlsiliou
s0 n
na nění
vdr let
7
masthead
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě . . . za 8h
odpolešní
. . . sa 2b
Ve fillalkách na venkovůt
ranní čislo. . . . . . . . 10h
s4polední . . . . . . . . 8h
Inseráty
platí se hotevě papřed.
Předplecení a inserty přijhmá zdminl-
strace v Narianské ulici č. 3.
Tam naeházejí se t42 rodakee.
tlskárna a ezpadice „Národních Listě“.
Iukopisy ae nuvraceji.
Narianský ulice
8
article
Kandidátní listina
Kandidátní listina
národ. strany svobodomyslné
IDodatok.j
A. Venkovské obce-
(Volba dne s. října 1901.)
Okresy soudní:
1. táborský, mladovožický, soběslavský a ve-
selský: JUDr. Jan Bláha, majítel statku
a advokát v Táboře;
2. rychnovský a kostelecký: Josef Ma-
chsček, učitel v Rychnově n. Kněžnou
preštický a nepomucký: Rudolf Trej-
bal, ředitel hospodářské školy v Plzni
4. kolinský, kouřimský a uhlířsko-janovický
Jan Bříza, rolník v Pučerách.
JUDr
Bláha
ma
Trej
Bříza
Tábor
Rychnov můj
hospodářský škola v Plzeň
9
article
B. Města.
B. Města.
(Volba dne 11. října 1901.)
5. Mnichovo Hradiště, Turnov a Bělá: JUDr
Alois Šebor, advokát a starosta města
v Mnichově Hradišti.
Šebor
mnichův Hradiště
Turnov
Bělá
Mnichov
JUDr Alois
10
article
Studentstvo.
Studentstvo.
Studentstvo sjíždí se do Prahy. Vracejí
se ti, kdož zdé již na svém vzdělávání se
pracují, a s nimi přichází dorost českých
středních škol venkovských. Čeká je nejen
studium odborné, které si zvolili z
životní úkol, ale i průprava ku prác
národní.
Mnohé se změnilo v posledních deseti-
letích ve studentském životě. Dnes nemá již
studentstvo svlého střediska a nemá také
oné názorové jednotnosti, jak tomu
bývalo v letech osmdesátých a dříve. Ostrá
krise jest známkou života i práce student-
ské. Jest výsledkem vnitřních i zevnějších
příčin.
Povzbuzující a vzdělavatelské působení
národní, ne v té šíři jak my dnes uvykli věc
tuto pojímati, ale v onom užším rámci, jaký
vytvořen tradicemi z dob našeho obrození
bylo dříve volným polem studentských snah.
Rozšíření a prohloubení našeho života veřej
ného, vnikání nových názorův a potřeb do
naší práce, jak politické, tak i kulturní, po-
stup otázek sociálních a jich naléhavos
v malém, veskrze demokratickém a v širo-
kých vrstvách nezámožném národu — to vše
stlačovalo dosavadní práci studentskou na
ýznam, který studentstvu nepostačoval a tak
ostačovati nemohl.
Praha
11
article
Studentstvo chápalo, že nové doby
vyžadují nové práce a odtud onen ruch
a neklid ve studentských řadách, ono hledání
a tápání, přijímáni stále nových názorů,
které brzy potom vystřídány opět jinými.
A právě ono hledání, jakou má
býti studeniská práce národní v nových
poměrech, jakými směry a za ja kými
cli se má bráti, jest vlastní příčinou a
zdrojem dnešní studentské krise. Ve starých
kolejích studentstvo jíti nechce a nové dráhy
si ještě nerazilo. Pokrokové hnutí let
devadesátých, které ve směru sludentské
práce mělo tolik zdravého jádra, které z části
velice šťastně řešilo otázku studentské práce
v rámei našich samostatnostních a kulturně-
sociálních snah, ztroskotalo na písčinách
vnitřního rozkladu, poněvadž příliš brzy za
omnělo svého vlastního poslání a vybočilo
úsilí čistě politických. Tenkráte v počát-
ch pokrokového hnutí studentského by
12
article
učiněn šťastný náběh k vytčení příští dráhy
pracovní.
Náš student jest po výtce chud. Jeho
universitní studium jest prostředkem k za-
opatření, bohatý student jest u nás výjimkou
a právě již tento materiální moment dává
osvětovým snahám našeho studentstva ráz
demokratický. Student a dělní k byl
si vždy přáteli a Barák, který býval tak
milovaným prostředníkem mezi studentstvem
a dělnictvem, neupozorňoval marně student
stvo na osvětovou práci zde se mu otevíra
jíci. Naše studentstvo ve své většině na roz
díl od německého netihne »nahoru«, nýbrž
»dolů«. Jest pochopitelno, že za tohoto stavu
otázky sociální lákaly studentstvo
v prvé řadě. Nejen otázka dělnická, ale
živnostenská, ženská a p.
Pokrokové hnuti však právě svým rych
lým a překotným přerodem ve
hnutí čistě politické úkolu svého
nesplnilo. Dalo základ k řadě malých stran
a straniček politických, cest studentské práce
však neurovnalo. A od té doby také student
stvo tape a hledá, jeho práce se tříští a
drobí.
Barák
13
article
Každý nápad, který nese známku no-
vosti, jest nekriticky přijímán a hlásán, a
agitace, která dovede pláštikem modernosti
zastříti svou pravou podstatu, nalezá pak
ohlas a úspěch. Zjev zcela pochopitelny
v době myšlenkového kvasu, v prostředí pře-
kypujícím nadbytkem sil i vůle. Snaha
v před, snaha o pokrok a postup, nespoko-
jenost s tím, co jest, jest právě znakem mla-
dého ducha a dobře pro nás, že naše mládež
jest tak vnímavou pro ideje pokroku. Jen
o to jde, aby všechno to nadšen
mládí, všechna ta práce a ve-
škeré úsilí nevyvanuly do prázdna.
ale nesly dobré výsledky pro
náš národní boj. Velcí národové ne
musí ovšem tak úzkostlivě počitati s každým
zlomkem sil, ale život a boj malého, nesvo-
bodného národa přepychu podobného ne
dovoluje. Nám musí právě záležeti na ka-
ždém atomu síly a práce. A proto jest nám
také současná krise studentská vážným před-
mětem úvah a myšlenek.
14
article
Student-agitátor strany —
z valné části mizí. Jen sociálně-demokra-
tická agitace ukládá studentstvu tento úkol,
který není ani průpravou k životu ani váž
nou prací, ke které socialistická provolán
studentstvo tak ráda a vabně volají. Doba
studií jest právě průpravou, časem po-
znávání a srovnávání, periodou, kdy mlady
duch uvolněn z pout gymnasia, připravuje
a staví si základy další mužné životné práce.
A dobu télo připravy nemůže vyplňovati ani
agitační přijímání a šíření hesel, ani nekritické
lapání moderních a často modních názorů,
nýbrž klopotná, poznávací práce
nejen současného povšechného stavu kul-
turního, sociálního a politi-
ckého života, ale i důkladné stu
dium našeho stavu, našeho vý-
voje a našich potřeb. A na toto po-
slední se právě ve studentském životě tak
často a tak nekriticky zapomíná.
15
article
Právě jako se na př. horlivě sleduje některý
francouzský neb německý směr literární nebo
sociální, právě tak jsou neznámou končinou
začasté naše národní boje. Jest nut
ným poznávání cizích pokroko-
vých idejí a proudů, ale poznávání
toto musí se opírati o jistý zá-
klad, musí se konati s určitého
hlediska. A základem tím jest právě
úplná znalost našeho stavu a na-
šich potřeb. Teprve když studium ži-
vota cizích národů a jich snah bude se opl-
rati o důkladnou znalost našeho života
a našich potřeb, bude se i přijí-
mání cizích pokrokových my
šlenek díti kriticky a účelně a
k patrnému prospěchu celé naší
věci. Naše gymnasia jsou rakušáckým vy-
učovacím systémem přiliš oddělena od na
šeho života, než aby mohla býti prostřed-
kem poznávání našeho života, jeho směrůa
potřeb — zde musí naše mládež pracovati
sama. To jsou, abychom tak řekli, specialn
české poměry, jimž musí také odpovídat
vnitřní práce našeho studentstva vysokých
škol. Ve kvasu dnešní studentské krisese
tak často na ně zapomínalo.
16
article
Studentstvo přichází z prázdnin ke stu-
diu a práci. Jde se připravovat k velikému
úkolu, který mu ukládá náš národní boj po
všech svých stránkách, politické, kulturní.
hospodářské, sociální a p., jde se připravo-
vat ke své životní působnosti. Rozprchne se
po Praze, po spolcích a společkách, v ruchu
života bude pracovati na svém vzdělání.
Otázka studentské práce národní čeká svého
řešení. Chápeme její význam a dosah. Ale
právě proto si přejeme, aby si tento vývo-
jový proces prodělalo studentstvo
samo. Nechceme studenta agitátora, ale
studenta pracovníka, pro sebei
pro národ, a pro národ v prvé řadě
potud, že sebe řádně a dokonal
vzdělá nejen odborně, ale také stu-
diem našeho českého vývoje a na-
šich snah a na jich základě stu-
diem cizích národů a jich úsilí.
A tento pracovní proces bude studentstvu
nejlepší cestou ku překonání dnešní student
ské krise.
Nevoláme studentstvo pod prapory poli
tických stran. Působení politické předpokladá
zralost úsudku a názoru; pro agitaci stu-
dentstva zneužívati, pokládáme za dnešních
poměrů za nesprávno, nechť se již pak tato
agitace zahaluje sebe zvučnějšími hesly a
frásemi.
Studentstvo se vrací. — a vzpomene-li
si naše pražské obecenstvo, že
z venkova přichází nam sem plno nadše-
ných, snaživých hlav, vzpomene-li si naše
česká veřejnost vůbec na své po-
vinnosti k svému dorostu - intelligence
Vzpomene si, že ona nevšíma vos
ke studentstvu v posledních lé
tech tak mnoho přispěla k ůspě-
chům socialistických hesel
Láska za lásku, porozumění za porozumění
Praha
17
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Volební právo žen. K četným do-
tazům v záležitosti volebního práva
žen do sněmu království českého podo-
týkáme, že ženy, které ve volebním seznamu
jakožto oprávněné voličky jsou již zapsány,
mají právo voliti do sněmu, že
však toto právo mohou vykonávati jedine
o sobně, ale nikoliv plnomocenstvím.
Kandidatury společné.
(Z výkonného výboru národní
strany svobodomyslné.)
Valný sjezd důvěrníků národní strany svobodo-
myslné, dne 29. záři konaný, schválil volebn
národní strana svobodomyslný
národní strana svoboda
18
article
dohodu, uzavřenou mezi zástupci výkonného vý
boru národní strany svobodomyslné a zástupei
výkonného výboru jednak strany národní, jednak
strany státoprávní. Dohodu tu schválily i důvěr
nické sjezdy obou, v jednotu volební vešedších
stran těchto.
Tím volební dohoda došla konečného po
tvrzení u všech zúčastněných stran a obsah
ujednání nabyl závazné platnosti.
Na základě tom doporučujeme tyto p
kandidátya
pro Prahu—Malou stranu p. JUDra. Vladi-
míra Srba, advokáta a starostu král. hl. města
Prahy;
pro skupinu měst Kolin, Poděbrady, Kou
řím a Sadskou p. JUDra. Karla Baxu, advo-
káta v Praze ;
pro okresy domažlický a novo-kdyňskýp
MUDra. Ant. Steidla, okresního starostu v Do-
mažlicích;
pro okresy říčanský a jílovský p. Jana
Sedláka, předsedu ústřední jednoty hospodář
ských společenstev v Karlině
pro okresy německo-brodský, humpolecký
polenský, přibyslavský a šlocký p. Jana Plevu
rolnika a okres. starostu ve Skrejšově u Polně;
pro okresy smichovský, zbraslavský, be
rounský, kladenský a unhošťský pana JUDra
Ant. Sobotku, měst. radního a advokáta ve
Zbraslavi.
Na základě žádosti, sdělené zástupci č
ského učitelstva, doporučujeme dále samostatne
kandidáty učitelstva českého:
pro okresy královéhradecký a nechanický
p. Viktora Rašína, učitele v Brandýse n. L
a předsedu ústředního spolku jednot učite!
ských;
pro okresy rokycanský a blovický pan
K. V. Tučka, říd. učitele ve Šťálilavech a mi-
stopředsedu ústředního spolku jednot učitel-
ských.
Vlad
Srba
Baxa
Mudra
Steidl
Sedlák
Karlin
Pleva
JUDr
Rašín
K V Tuček
Praha
Kolin
Poděbrady
Skrejšov
Sobotka
Zbraslav
Brandýs
Kou ří
spolek jednota učitelský
19
article
Vzhledem ke schválené volební dohodě žá
dáme všecky pp. stoupence národní strany svo-
bodomyslné, by v příslušných volebních skupi
nách na všecky tuto jmenované společné pp
kandidáty soustředili všichni své hlasy, podotý
kajíce, že táž mravní povinnost politická nálež
pp. stoupencům všech v dohodu vešedších stran
politických vůči všem kandidaturám národn
strany svobodomyslné.
Za výkonný výbor národní stran
svobodomyslné:
JUDr. Lad. Dvořák, JUDr. Václ. Škarda
předseda,
jednatel.
Volební zvůlí čelící přímo proti nej
principiálnějším zájmům národním dlužno
nazvati a stigmatisovati počínání strany agrární.
kteráž proti kandidátům státoprávní dohody
národní jednoty i v okresích ohrožených, o kre
sích ohrožených Němci, staví kandi-
dáty své hříšné svévole a stavovského justa-
mentu. Jest známo, že zavedením přímého vo-
lení ve venkovských obeích nadchází v okre-
sech těch zcela nová volební mathematika.
kteráž může se stát v okresech národně smi-
šených, jichž česká většina až dosud volila
kandidáta českého, osudnou prospěchu české
věci. Následkem zavedení přímých voleb po-
vstává celá řada nových voličů německýeh
v počtu neznámém, což jest okolnost pro nás
velice povážlivá, poněvadž dosud nevyzkoušená.
Takovým způsobem nabývají okresy tyto znov
povahy národně ohrožených. Jsou to Lito-
myšlsko, Vrchlabsko, Jaroměřsko
a Prachaticko, ve kterýchžto čtyřech
okresích staví agrárníci vesměs své vzdoro
JUDr
Lada
Dvořák
Václ
Škarda
Němec
Vrchlabsko
Jaroměřsko
Prachaticko
národní stran
20
article
kandidáty proti kandidátům spojených národních
stran. Jednání takové jest nejvýš hříšné, ano
trestuhodné, a vůdeové agrárničtí nesmějí se ni-
kterak vzpouzeti, pakliže se jim tu vytkne, že
čin takový jest vyloženou proradou. Neboť volby
v těchto okresích bude nutno přichystati s nej-
větší opatrnosti a zvláště bude nevyhnutelno
i nejposlednější český hlas přivésti tu k plat-
nosti, aby byla zajištěna volba českého kandi-
dáta proti všem nepředvídaným událostem. To
státi se může jen při houževnatém scelení
všech sil národních pro jednoho kandidáta.
Roztřištěním sil, k němuž směřují agrárnické
vzdorokandidatury v okresích ohrožených, stává
se pravdépodobným — vítězství kandidáta ně-
meckého. Připomínáme toto nebezpeči, jehož
všecky důsledky spadnou na hlavu agrárnickou,
dokud je čas. Snad couvne zaslepenost agrár-
nického rozkolu před úhonou, kterouž se chystá
národu a jeho věci již již způsobiti. Nebot
kandidatury agrárnické v naznačených okresích
na jedné straně jsou ukájením náruživé poli-
tické marnivosti, na druhé však vědomým uvr-
žením společné národní věci v hazardn
sázku. Necouvne-li, bude nutno, aby o po-
vinnosti této byla poučena celou českou ve-
fejností.
21
article
Důvěrníci národní strany svobodo-
myslné na Menším městě pražském přijali
ve schůzi, dne 27. září konané, za kandidáty
při nastávajících volbách sněmovních pány:
JUDra. Lad. Pinkasa, dosavadního poslance,
a JUDra. Vlad. Srba, starostu měst pražských.
V nejbližších dnech bude schůze »Občan-
ského klubu malostranskélho«, do
níž oba páni kandidáti budou pozvání a ve
kteréž kandidatury jejich doporučeny budou ke
schválení.
Staroměstský občanský klub v Praze
pořádá dnes ve středu v 8 hod. večer klubovní
schůzi voličskou v reslaurantu p. Nováčka na
Kozím náměstí. Na pořadu jest rozhovor
o volbách poslanců na sněm království českého.
Ve schůzi představí se a svůj program vyloží
kandidáti poslanectví za Staré město, pan dr.
Podlipný a p. V. Němec. Uvedení hostě,
pokud jsou voliči staroměstskými, mají volný
přistup.
Upozornění voličům v Libni. Sociální
demokraté navštěvují voliče, sotva že jim byly
legitimace volební doručeny a lákají od nich tyto
listiny. Voličstvo se upozorňuje, aby volební le-
gitimace nikomu nevydávalo.
Vlad
Srba
Nováček
doktor
Podlipná
Praha
kozí náměstí
Libeň
národní strana svoboda
staroměstský občanský klub
22
article
Malostranský občanský klub v Praze
pořádá ve čtvrtek, dne 3. října. 1901. o 8. ho-
dině večerní v mistnostech Malostranské besedy
členskou schůzi, na kteréž představí se a pro-
mluví kandidát pro sněmovní poslanectví,
pan JUDr. Ladislav Pinkas. Pp. členové se žá-
dají, aby této schůze co nejčetněji se zúčastnili.
Z Libeznic. Při schůzi voličů svolané
stranou národně-sociální na den 29. zářía
konané u přítomnosti kandidáta této strany Ed.
Šeplavého, usnesli se všichni přítomní voliči
z Libeznic a okoli až na jednoho voliti dra.
Jos. Herolda za svého poslance.
V Kněževsi u Rakovníka konala se
schůze voličů do sněmu král. českého, do
kteréž dostavili se též voličové z Chrásťan a
z Přilep. Schůzi předsedali pp. Štros z Kněževsi
a Donát z Chrášťan. Zapisovatelem Em. Patrák
z Kněževsi. Kandidát poslanectví pan Udrž al
vykládal ve výtečné a účinné řeči svůj politický
program, při čemž velmi karakteristicky líčil též
jednání agrárníků. Řeč jeho sledovalo shro-
máždění s velice napjatou pozorností. Po skon-
JUDr
Pinkas
Herold
Štros
Donát
em
Patrák
Praha
Libeznice
Kněževes
Rakovník
Chrášťany
malostranský občanský klub
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Tichý pracovník.
K 70letým narozeninám prof. J. B. Eiselta.
V tichosti oslavil letos v srpnu předák česk-
vědy lékařské sedmdesáté výroči svých naroze
nin. Nebylo hlučných oslav, blahopřání a vítání
pořádnných se všim aparátem, jaký má dnešní
širche bytost lidová pro případy okázalé k i
sposici. Ba v den jeho jubilea ani se jak se
patři nevědělo, kde muž se vlastně nalezá
Jední říkali, že je ve svém rodišti v Poličce,
Aruzí, že trávi na své vile v Jindřichově Hradei
a nebylo pravda ani jedno ani druhé. V den
svých sedmdesátých narozenin byl Eiselt právě
někde na cestě mezi svou milou Poličkoua
svým oblíbeným Jindřichovým Hradcem. Jsme
přesvědčení, že tak učinil zúmysla. Chtěl se
prostě vyhnouti poctám, prokazovaným mu jeho
sourodáky a jeho ctiteli.
profesor
Eiselt
Jindřichov Hradei
Jindřichův Hradec
24
article
Život Eiseltův neperlí se šumivými zevněj
šnostmi. Býval vždy jen mužem skutku a to
skutku českého, vlasteneckého. Vídíte jej od le
šedesátých jako mladého asistenta a univer-
sitního docénta pracovati neunavně ale neslyšite
nikde tlačiti se ho na veřejnost hlučnou řečí plnou
vlasteneckého nadšení, před níž však obyčejně
uliká na dlouhé hony tak potřebný skutek.
15. ledna 1862 vyšlo první číslo »Časo-
pisu lékařů českých«. Jako redaktoři nového
časopisu podepsáni: dr. Bohumil Eiselt a dr.
Josef Podlipský. Byla to přímo smělost v těch
letech odvážiti se na český odborný časopis.
Mladý docent universitní dr. Eiselt nelekal se
překážek, nelekal se zrazování a dal se do práce.
A neholedbal se výsledkem svého přičinění
Předložil po delším úsilí první číslo nového
časopisu české lékařské veřejnosti a suchými
na pohled slovy ohlašoval čtenářům na čele
prvního čísla časopisu program nového listu.
Byl zeela určitý: »Vzhledem na potřeby naše,
aby se podalo v ročníku, ze 36 archů sestáva-
jícím, co možná nejvíce látky dobré, bude
Časopis lěkařů českých přinášeti: Výpisky
výtaby z lěkařských časopisů a z nových důleži-
tých kněh vědeckých . . . Potom přinášeti bude
Eiseltův
doktor
Eiselt
Podlipský
25
article
časopis původní práce a přehledy z oboru ve-
škerého lékařství . . .«
Mezi pracemi, kterě odhodlaný redakto
mohl již přislibiti byly: Prof. Purkyně o opist
hofonu, novém nástroji, jenž je zaslaný k lon-
dýnské výstavě, prof. Treitz více znamenitých
pojednání, dr. Kratochvil, asistent prvního pitev-
ního ústavu v Praze: Popisye důležitých pádů
s klinickými poznamenáními, dr. Petters, docent
na universitě a primarius na oddělení pro prsní
nemoci v c. k. nemocnici: Pojednání o uroskopi
a urologii, prof. Čermák, o polypech v hrianu.
Účastenství slibili dále prof. ryt. Piťha z Jose-
finského ústavu ve Vídni, Hasner, rytíř z Arthy.
prof. očních nemocí na zdejší universitě, dr-
Köstl, ředitel k. zemského blázince v Praze
dr. Kutil, první sekundár v blázinci, dr.
Maschka, prof. státního lékařství, dr. Breiský.
primář v nemocnici obchodníků, dr. Adolf Dub
prof. Hamerník, prof. Čejka, prof. Blažina, dr-
Chleborád, dr. Šefránka a j. Dále náležely do
programu »Kritiky věcné spisů slovanských
a cizojazyčných«. Dr. Grégr, docent lékařské
fysiky, uvolil se zaznamenávati »Zprávy úřadní
a osobní a zprávy o jednáních a přednáškách
všech lékařských spolků pražských«. Feuilleton
měl přinášeti »Popisy vědeckých cestování, po-
pisy nemocnie a ústavů léčebních, domácích
cizích, otázky a odpovědi ve věcech lékařských
a podobné«.
Program prvního redaktora podržel přední
náš odborný list až podnes, do svého čtyřicátého
ročníku. Z jmen prvních přispívatelů mnohé na-
bylo od té doby nepřátelského pro nás zvuku
Maschka, Breiský, Hasner, Čermák přešli za
svými zájmy do tábora odpůrců všeho českého.
Purkyně
profesor
Treitz
doktor
Kratochvil
Petters
Čermák
Piťha
Köstl
Kutil
Maschek
Breiská
Dub
Hamerník
Čejka
Blažin
Chleborád
Šefránek
Grégr
Hasner
Jos
Vídeň
Hasner
Praha
ní ústav v Praga
finský ústav
26
article
Již v roce 1861 předložil Eiselt prof. Purkyňovi
návrh na založení spolku českých lékařů. Těžké
byly počátky této důležité dnešní instituce. Sami
čeští lékaři příčili se zřizování nového spolku.
Eiseit a Grégr vypracovali a zadali stanovy, jež
vláda teprve za rok potvrdila. Dne 16. července
r. 1862 konána teprve ustavující hromada. Před-
sedou zvolen Purkyně, sekretářem Eiselt. Spolek
zásluhou Eiseltovou vzkvétal a brzo se postavi
vědeckosti snah svých na roveň stávajícím ně-
meckým spolkům lékařským v Praze. Vysokýeh
cílů svých nevzdal se Eiselt nikdy. Navrhí již
7. února 1863, aby spolek ze svého jmění vy
dával velké »dílo lékařské z oboru praklického«.
Návrh přijat, časopis přinesl hned rozvrh nového
díla. Každý rok mělo se vydati asi 20 tiskových
archů, »což by za čtyři až pět let ukončilo dílo
důstojné, potřebám času vyhovující«. O vnitřním
upravení takové knihy vykládá (ve schůzi dne
31. ledna 1863): »Lékařství jest jen jedno a ne-
třeba je děliti na neodvislé oddily, lékař na ven
kově musí v jedné osobě vykonávati povinnost
lékaře, ranlékaře, porodníka, očiléčitele atd.
proto sluší se, aby vydána byla jedna kniha vše
chny tyto obory praktického života obsahující
Spisem tím, který snadno z příspěvků pravidel
ných v stanovách určených vydáván býti může
pojistil by si spolek čestné jméno . . .«
A navrhovatel do detaillu naznačuje methodu,
dle níž v jednotlivých oddilech nově lékařské
encyklopaedie by se mělo postupovati. Nové
docela moderní velké dílo chtěl míti Eiselt ta-
kově, jaké počalo se vydávati v Německu, ač
hodně později. Jednohlasně přijatý návrh byl po
velkých překážkách a vyláčkách neprozíravých
českých lidí proveden teprve po patnácti letech.
Eiselt
Purkyně
Eiseit
Grégr
Německo
spolek český lékař
spolek zásluha Eiseltův
spolek lékařský v Praga
27
article
Roky 1878 vyšla první čísla velké »Odborné
pathologie a therapie« Eiseltovy. Nakladatelem
nebyl spolek českých lékařů, nýbrž zvěčnělý na-
kladatel Šimáček. Epochální v našich poměrech
dilo zůstalo nedokončeno. Nebyla v tom vina
prvního jeho navrhovatele. Netečnost odběratelů
a snad i netečnost mnohých spolupracovníkůj
zavinila. Přes to i těch mnoho svazků dila
které vskutku vyšly, budou svému podněcovatel
trvalým pomnikem v odborném písemnietví našem.
První číslo »Časopisu lékařů českých« roku
1865 přineslo zprávu, že dr. Bohumil Eiselt po
volán jest za professora a ředitele lékařské kli
niky při charkovské universitě. ICharkovská uni
versila ustanovila se uděliti mu hodnost doktora
ruského beze zkoušky. Povolání stalo se na
návrh p. dra Lambla, professora chorobopisné
pitvy tamtéž. Leč již ve 14. čísle téhož ročníku
oznámeno v »Drobnostech«, že povolaný udě-
lené mu hodnosti i výhodného mista se vzdal a
chce své sily zachovati práci domácí, vlastenecké.
Biselt odolal lákavé nabidce voliv raději trnitou
cestu postnitovsného a nenáviděného »českého
docenta« na německé universitě pražské,
věnuje se cele české lékařské věci a českému
lékařskému písemnietví i přípravám k české uni
versitě. Záméry jeho nejlépe obrážejí z provolání
které přinesl »Časopis lékařů českých« dne 18
března 1865 a které zní: »Čtenářům! Dnešním
dnem vzdávám se všech závazkův, které na mn
spoluredakcí »Časopisu lékařův českých« vloženy
byly. S radostí a uspokojením pro
hližim vždy posud vyšlá čisla
zdárný rozkvět a přibývání no
vých pracovníků při tom shledá
vaje. Nejobtížnější práce jest vykonána, názvo
sloví naše jest čistější než na příklad německé
Eiseltův
doktor
Eiselt
Lambl
spolek český lékař
28
article
Můj milý přítel dr. Podlipský, kterému hlavn
bylo o to se starati, má po třech letech
snadnější práci, než měl v prvních číslech. N -
musím snad ubezpečovati, že vystoupením z r
dakce nepřestanu pracovati ve směru našeho
časopisu, že vždy a v každém poměru života
zůstanu věren zásadám svým. Program »Časo-
pisu lékařův českých« jsem sestavil v době, kde
nebylo snadno jinou cestou dojíti k cili. Budou-li
kdy české professury na universitě, tenkrát, al
sotva dříve, bude na čase časopis rozděliti na
dvě části, jichž jedna bude samostatná pro pů-
vodní práce, a druhá, co doplněk první, pro dů-
ležité výpisky z literatury cizozemské. Přeji
z celé duše, aby se tak brzo stalo.«
Na jiné straně téhož ročníku čteme již
»ukázku ze spisu specialní pathologie pro spol-
kové dílo«: »Cholera morbus«. Na »spolkové dilos
myslil stále.
doktor
Podlipský
Časo
29
article
Od roku 1860—1866, tedy šest let, čel
Eiselt česky na tehdejší německé universitě
kolej o poklepu a poslechu. Roku 1866 stal se
bezplatným mimořádným professorem ne-
mocí vnitřních a zahájil na svém oddělení »ne-
mocí praních«, kdež byl bezplatný m pri-
mářem, klinické přednášky o specialné patho
logii a therapii nemocí vnitřních. Vznikla česká
lěkařská klinika. Mnoho posluchačů hrnulo se
k výkladům mladého českého professora. Ra-
dost jejich netrvala však dlouho. Oběma ně
meckým klinikům, na fakultě působícím, zže
lelo se úbytku posluchačstva a proto vymohli
na ministerstvu rozhodnutí, kterým se prohla-
šovaly české klinické výklady Eiseltovy za ne-
platn y pro povinaý počet poslechnutých před-
nášek. Obsah minist. nařízení byl Eiselt nucen sam
oznámiti svým posluchačům. Byla to scena, na
kterou vzpomínají staří posluchači Eiseltovi ješté
dnes se slzou v oku a se zaťatou péstí. Český
professor se odvolal. Odvolání nebylo dopuštěno
a teprve roku 1871 byla klinika Eiseltova pro-
hlášena za stejnocennou s ostatními klinikami
na fakultě.
Eiselt
Eiseltův
30
article
Roku 1880 konal se první sjezd českých
přírodozpytců a lékařů. Eiselt měl na uskuteč-
nění této velké české vědecké manifestace Iv
podíl.
Roku 1881 byl jmenován řádným profes
sorem. V r. 1882 konán byl druhý sjezd če-
ských přírodozpytců a lékařů. Eiselt byl jeho
předsedou, duši a původcem. Rok na to otevřena
česká lékařská fakulta. Eiselt přestoupil na ni
a přednáší doposud v síních první české lé-
kařské kliniky. Je svými posluchači ctěn a mi-
lován. Hladce plynou z úst jeho krásné klini-
cké výklady, jichž pověst druhdy nesla se i za
hranice. Učitelem je Eiselt neměně velikým jako
českým lékařským spisovatelem. Vychoval na
sta a sta dobrých českých lékařů, již působí
po vlastech českých i v cizině. Každý z nás
vzpomíná na svého učitele, stojícího u postele
nemocného, laskavě s timto rozmlouvajícího a
téšícího lid v jeho bolestech. Klinická zkušenost
Eiseltova je velikou a proto jeho výklady jsou
tak cenny pro posluchače. Výčet Iiterárních
prací nehodí se do zběžného náčrtku vzpomin-
kového. Nestačilo by také místo. Časopis lé-
kařův českých od svého počátku až do dneš-
ních dob přináší každoročně mnoho a mnoho
jeho praci vědeckých, z nichž četné staly se
všeobecným majetkem všeho lékařství. Také
v »Odborné pathologii a therapii« nesčetná řada
statí pochází z jeho péra.
Muž rázu Eizeltova, stoupenec Purkyňův a
spoluzakladatel češké vědecké literatury lá-
kařské, zasluhuje dojista, aby se mu poklonil.
kdo má porozumění pro zdar a rozvoj velkého
díla národně kulturníko.
Eiselt
Iva
Eiseltův
Eizeltův
Purkyňův
český lékařský fakulta
31
article
Dr. Erazím Vlasák.
doktor
Vlasák