ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 24df4910-661d-11dc-a437-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 33 celkem · entity: person 161, place 84, work 8, org 16
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. října 1901.
4 masthead
Číslo 270.
5 article
hodný pro jeho život. Ani okamžikem nepřesta mysleti na tento úkol a pečeť své umělecké tvorby. Jest známo, že při požáru Národního divadla pokoušel se s nasazením živola odkudsi z podstřeši hořící budovy zachrániti jeden z modelů trig i bylo mu v tom jenom úsilím přálel zabráněno. Podobný hrdinský boj za své trigy ostalně svá- děl po celý svůj život i zápasil za ně celou svou mužnosti, štítící se všech pobočních pro- středků. Méně umělecké hrdosti, snad by byl svého cíle dosáhl. A je v tom mnoho z ironie osudu, že právě v době, kdy nákladně prove- dení trig objednávkou zemského výboru zdálo se zajištěným, smrt vstoupila mezi tvůrcea jeho dílo nejmilejší. V poslední době Schnirch pracoval na výstavišti na pomocných modelech definitivní velikosti ve šťastném vědomí, že ko- nečně uvidí jednou jich siluety zářiti tam vy soko u střechy Národního v bronzovém odlesku slunce! A nedožil se! Bohuslav Schnirch ze- mřel šťastnou, náhlou smrtí lidí zdravých tělesně molutných a nedožil se zas tudiž osudu. který bývá pro umělce nejhroznější — pře čkati svou tvůrčí mohoucnost. Zemřel v roz- machu, pro reka smrt nejkrásnější. O nesmrtel- nost své památky postaral se Schnirch sám e nejvýdatněji, zbývá jedině přání: kéž jest mu lehkou česká země, již tak míloval!
Schnirch
6 article
Bohuslav Schnirch byl synem zasloužilého a známého vlastence, vrchního inženýra Joseía Schnircha. Narodil se 10. srpna r. 1845 v Praze základního vzdělání dostalo se mu od českého domá cího učitele v Sessaně u Terstu, kde otec jeho po voláním svým byl vázán. U věku 11 let vstoupil na reálku v Praze, kde odbyl tři nižší třídy, načet s otcem přešel do Štyrského Hradce, kde r. 186 reálku absolvoval. Již v té době lnula mysl jeho k plastickému tvoření; ale prve, než dovoleno mu vkročiti na dráhu uměleckou, bylo mu počíti od zá- kladů. Ve štyrském závodě E. Greina po celý rol cvičil se v tesání kamene a v modelování, navště vuje při tom tamní Akademii, kde zabýval se kre- slením dle vzorů antických. V říjnu r. 1864 odebral se na akademii vídeňskou, aby se oddal pod dozorem prof. Bauera studiu antik kreslení a modelování dle přírody. Kromě theoretické této školy pocvičoval se prakticky u sochaře Mělnického. Ve Vídní pobyl až do r. 1866, kdy na radu prof. J. N. Geigera, který rozhodný talent mladíkův poznal, odebral se na akademii mnichovskou. Tam pod vedením prof.
Schnirch Joseía Schnirch E Grein profesor Bauer Geiger Praha Sessana Terst Štyrský Hradec Vídeň
7 article
Widmanna zdokonalil se v sochařství a začal praco- vati o vlastních komposicích, k čemuž dostalo se mu téhož roku vítané příležitosti. Bylať vypsána na akademii cena na konkurenční práci sv. Jiří na koni. Podáno 35 skizz, mezi nimiž Schnirchova dostala první cenu 200 zl. Provedení její svěřeno Schnirchovi a proslulému později Gedonovi, tehdy jeho spolužáku. Za jinou drobnější práci poetěn téhož roku stříbrnou medaillI. V květnu r. 1868 opustil Mnichov a odebral se do Prahy, aby zde provedl některé práce, z nichž uvésti sluší bronzovou část pomníku Fügnerova a Tyršova na Olšanech. medaillon M. Jana Husi na domě čís. 7 na Betiém- ském náměstí. Jednotě Sokola pražského věnoval v Mnichově pracovanou, známou sochu Fügnerovu ve výši 6 stop. V Praze vstoupil jako hospilant na českou polytechniku, kde dal se zapsati do přednášek prot. Zitka a navštěvoval je po tři semestry. V dob té provedl bronzový medaillon pro pomník Švagrov- ského v Roudnici a v roce 1869 podal modelly pro bronzový relief a ozdoby pomníku Havličkova.
Widmann Jiří Schnirchův Schnirch Gedon Fügnerův Tyršův Sokol Zitka Mnichov Praha Olšany Betiéma ský náměstí Roudnice Švagrovský
8 article
Spolku Merkuru vytvořil na žerď praporu stříbrnou sošku představující Merkura. Když uprázdnilo se na techníce místo učitele modelování na sklonku r. 1869, byl Schnirch vyzván a navržen sborem professorským primo loco pro toto míslo — avšak zemský výbor, tehdy německý, návrl zamitl. V prosinci roku téhož navštívil Schnirch umě- leckou výstavu mníchovskou a některá německá města, načež pobyv do dubna r. 1870 v Praze, kde vyřídil drobnější objednávky, odebra! se do Vídně. Zde vznikl první větší relief »Hektor vlečen Achillem kolem zdí města Troje« a skupení »Prometheus«. Na sklouku téhož roku bohatá skupina představující »hoj Amazonek« zakoupena pro slosování vídeňským »Kunstvereinem«, R 1871 koncem srpna vydal se na uměleckou pouť do Ilalie, kde po vétšiné trávii v Římě, studuje bohatou ornamentiku ranní renaisance.
Merkur Schnirch Hektor Achilles Prométheus Praha Vídeň Trója Amazonka Ilalie Řím
9 article
Z r. 1871 pochází jeho »Mladý Bacchus na pardalu«, poprsy prof. Straky tesané v kararském mramoru, éda s labutí a čelně skizzy, mezi nimiž Musya ollo pro Nár. divadlo. R. 1872 ztrávil ve Viterb u Orvieta, pomáhaje tam malíři Kaiserovi při akva- relech fresk Siguorelli-ho, pro londýnskou »Arundel- Societty«. Aby seznal ještě světovou výstavu vídeň- skou vrátil se v září r. 1873 do Vídně a v říjnu do Prahy, kde zahájil uměleckou činnost svou hotovením skizz trig pro Národní divadlo. Skizza ta pocíěna první cenou v roce 1874 a provedení její svěřeno Schnirchovi. Aby mohi provésti dílo to, Schnirch nemaje přihodné místnosti rozhodl se postaviti si Praze vlastní dům a atelier, kteroužto myšlenku po odstranění různých překážek také téhož roku provedll vystaviv si na Král. Vinohradech v Mikovcově ulici —známý dům se sgrafitty. Od doby tě byl Schnirei téměř ustavičně zaměstnán objednávkami pro Nár divadlo a jiné stavby prováděné prof. Zítkem. Tak provedl téměř všechny výzdoby kolonády karlovar ské (modelty figurální i ornamentální, jakož i sošky na attice), a téméř všechny plastické výzdoby figurální i ornamentální vně i uvnitř budovy Národního di- vadla. Je to deset soch, Apolina a Mus, provedených v hořickém kamenu, z výše přes 3 metry, čtrnácte geniů nad oblouky loggie, znázotňujících vývoj dra- matického umění a opery, dále sedm výplní hlavním vlysu porlika v souvislosti s dolejšimi genii.
profesor Straka Kaiser Schnirch Král Schnirei Zítek Apolin Viterbo Orvieto Vídeň Praha Vinohrady Mikovcův ulice národní . divadlo národní divadlo národní di Musa ArundelSocietty
10 article
Krom toho vytvořil na 30 mask, ornamentilu ve spojovací chodbé, pasáži v král. místnostech, foveru a ostatní modely pro plastickou ornamentiku v hledišti na stropě, na gaileriích, prosceniu ; i kom- plikovanější figurální modely pro hlavní lustr jsou jeho dílem. Roku 1876 podnikl za příčinou příprav pre trigy cestu do Drážďan, do severního Německa a do Brunšviku, aby tam poznal dílnu slévače Howalda který jediný v Německu zabýval se tepáním kovů v větších rozměrech. Na zpáleční cestě navštívil druhou uměleckou výstavu v Mnichově. Co se prací v dobe té týče, byla to deska Hálkova v ulici Palackého. pomník pí. Grégrové — nahrobek dětský se spícim pacholátkem na antickém lůžku, Halkův pomník na Karlově náměstí, znaky na mostě Palackého, ná- hrobek vlastnímu otci, poprsí pí. Otilie Sklonářové- Malé, družstvem ji věnované, poprsí Karla IV. pro radnici vinohredskou, popisí Žižkovo, allegorické soáky Sily, Zmužilosti a Chytrosti pro vídeňský par lamení aj Jako Národní divadlo, tak i paláe umění výtvar něho, Rodolfinum, nese na plastické výzdobě stop Schnírchovy práce; uvádíme jen sfiogy, dominujie nad schodištém a molutné ivy, sedíci před obleuken poujezdu ko koncertnímu sálu. Bohalost jeho tvorby rok od roku stoupala se vzrůstem monumentálnícl budov. Z řad epochálních jeho děl uvádíme jen pomník Jiřího z Poděbrad, golický portál kostel poděbradského, skupiny soch pod kopuli nového musea, výzdoby měslské spořitelny, Zemské banky
Howald Hálkův Palacký Grégr Sklonářová Karel Iva Žižkův Schnírchův Jiří Drážďany Německo Brunšvik Mnichov Karlov náměstí Poděbrady Palacký národní divadlo
11 article
Assecnrazioni Generali, několik soukromých domů. jako dům Kindlův a Bondův na Poříčí atd. Jak ji vzpomenuto, vrcholil umělecký význam Schnirchův v jeho trigách a sv. Václavu, kteréžto tvorby, před stavujice vrchol jeho umění, znamgnaly i největší jeho zklamání. Nespadá však do slati biografick jakýkoliv o tom úsudek; poznamenáno budiž, že as před tiemi měsíci učinil zemský výbor usnesení, aby zemskému sněmu předložen byl návrh na uskule nění postavení trg a provedení těch aby svěřene bylo Schnirchovr Poslední, širší veřejnosti známou praci Sehnir choveu byl monumentální, již vzpomenutý náhrobel dra. Julin Grégma na hřbilové oláanském. Zesnulý stál po celou řadu let v čele uměleck obce naší Umělecké besedý, jsa svědomitým, v každěmn ohledu důstojným jejím předsedou. Ke konci budiž vzpomenuto, že zvěčnělý stejně dovedně jako dlátem, vládl i pérem, jsa před lety spolupracovníkem »Lu- míra« a »Květů«. — Smri jeho, krom širých vrstev české veřejnosti, oplakává choť a patero dítek. ..
Kindlův Bondův Schnirchův svatý . Václav Julin Grégma Generali
12 article
Zpráva včerejšího našeho poledního listuo vážném ochuravění sochaře Schnircha vzbudila ze- jmena v naší obci umělecké a literární, jakož i ve všech kruzích české veřejnosti nejvřelejší účastenství. Včera ráno byl p. Schnirch s největší pečlivostí pře- nesen do pohodlnějšího oddělení na klinice prof. dra. Maiznera ve všcobecné nemocnici a uložen na lůžko v pokoji čís. 72. Lékaři věnovali chorému naj- úsilovnější péči, leč netajili, že situace umělce jest velmi vážná. V poledne stav Bohuslava Schnircha ještě více se zhoršil a poněvadž diagnosa »výron krve k mozku« byla zřejmě konstatována, při na- stalé agonii lékaři oznamovali, že hodiny života Bo- huslava Schnircha jsou sečteny. Odpoledne přišli umělce navštíviti čelní jeho osobní přátelé. Tak ze- jmena Libscher, arch. Martin, R. Smolík, red. Hrubý, J. S. Novák, inž. Skopec a j. Ale Schnirch je již nepoznal. Víčka jeho očí byla zavřena, tělo leželo na lůžku bezvládně a prsa dmula se sotva zna- telně. Mrazivě působilo zdrcující sdělení lékařů, že katastrofa je neodvratná a velmi blízká. Přátele opouštěli léčebnu se zarosenými zraky a s mocným pohinutím. U lože umírajícího dleli členové rodiny umělce, dále švakr jeho p. dr. Bouček z Poděbrad a oše- třující lékaři pp. assistent dr. Jeřábek, dr. Mixa a dr- Fejfar. Ve tři čtvrti na 6. hod. odpolední když před tím bylo pozorováno, že dech neustále se krátí a život poznenáhlu uniká z těla, konsta- tovali lékaři, že Bohuslav Schnirch zemřel. Zpráva o nenadálé jeho smrti rozšířila se záhy z nemocnice po městě a vzbudila opravdový zármutek.
Schnirch profesor doktor Maizner Martin R Smolík Hrubá Novák Ing Skopec Bouček Jeřábek Mixa Fejfar Poděbrady
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Malichernosti a zájmy osobní. U nás politickému vývoji jako těžká železná koule n paty se věsí zájmy osobní a ve zdravém, sviž- ném pokroku zadržují růzé malicherné ohledy a malicherné choutky. Jsou to u nás smutné zjevy a člověk mnoldy nepochopí, jak vyspělý, fysicky i tělesně zralý muž, který každýma oka- mžikem jest s to spustiti a s náležitým akeen- tem předněsti dlouhou, třeba nekonečnou dekla- mačku o lásce k vlasti a k národu, k vůli ne patrnosti, jež dotýká se jeho milého ja, s nej- větší lhostejností a s příšerným přímo chladem dovede se dopustiti zjevné prorady na věei svého národa. Nepatrná neshoda v názorech při- měje mnohého k tomu, aby oddělil se od přitele a od zásad, na něž byl dosud přísahal. A nen to snad pouze zjev, s nímž shledáte se ve hlav- ním městě, kde zájmy se koncentrují a kde ná- sledkem toho též prudčeji se srážejí, než jinde — na venkově vypadá to zrovna tak. Právě z venkova se všech stran se nám sděluje smutná zvěst, jak mizí všude povahy a s nimi věrnos a politická poetivost. Jeví se to způsobem nej povážlivějším při volbách a nás spously kor mutlivých zpráv o tom docházejí, jak se u ná volby dělají. A zdá se skutečné, že čím víee se šíří sbor voličů, čím více se blížíme všeobec- nému rovnému a přímému hlasovacímu právu. tím více mizí z volebního jednání mravnost
14 article
Nechceme tim obviňovat ty, již přistoupili d řad již trvajících, možná že příčinou toho ne- nezvyklost nových, kteři nedovedou ještě tak mampulovati s volebním aparátem, a kteří ne- znají ještě jeho cenu a snadno tedy svolí k jeho zneužití. Nebudeme uvádět doklady k tomu, co tvrdíme, však až se rozčeřený vzduch drobet opět uklidní, dovolíme si přinésti na výstrahu některé volební obrázky. Jsme přesvědčeni, že mnohé překvapí a že i nejméně věřícího přesvědčí o pravdě, jak politika znemravňuje. Libovali jsme si v našich panensky čistých volbácha těšili jsme se tomu, že vykonávají se všechny s povzneseného stanoviska interesů všenárod- ních. Je pravda, čachr se s hlasovacími listky dosud u nás neprovozuje, za to ale kupčí se jinak. Zájem obecný, zájem všech nás, ustupuje mnohdy lokálním drobnůstkám a vhodnost ne- oceňuje se namnoze již dle politického vzdě- lání, dle bystrosti duševní a přesvědčivé vý- mluvnosti, nýbrž dle tak zvaných »styků«. Ke všemu tomu přístoupil nyní směr, jenž žene voliče v náruč onoho odporného materialismu, který při všem táže se, co mu to vynese, ne- hledé ani k mizernému klepaření, které m proud ten za následek. Zdá se vůbec, jakoby to, co nepěkné, co nízké a sprostě, co opak vzdělanosti a co snésti nemůže jasných jejích paprsků, podalo si ruku k nízkému kom- promissu aby postavilo se v cestu snahám ideál ním. Naproti těmto »novým proudům« nutno podati si ruce a utvořiti pevný řetěz, který by chránil naši politiku a všechen náš veřejný život proti útokům surovosti, nevzdělanostia mízernosti vůbec.
15 article
— Prade promluvil. Ozval se konečně také pan Prade. Jeli kdo, on to je, jenž nad jiné výmluvným dokladem smutné pravdy, že umění politické nalézá se v úpadku, nebo okolnost, že muž ten málem by se byl stal s tou svou troškou politického routinérství mi- nistrem, nasvědčuje tomu, že dnes mezi sle pými v pohitice jednooký králem. Jakou vyložil tedy pan Prade moudrost? Chce mit národ- nostně rozdělené Čechy a v obou částech něm- činu řečí státní. To jsou kardinální jeho poža- davky. Víc tohoto »lidového« Němce ne bolí. Přede dvěma léty ještě prohlašoval, že chce mít v Čechách jen národnostní rozdělení a sice za tím účelem, aby Němci byli ve svě části pány, naprosto pány. V té druhé — české části — že nechce brániti nám, abychým se zařídili, jak nám bude po chuti. Dnes ale chce i tomu našemu výkrojku vnutiti německou řeč státní, a odepřiti nám právo zaříditi se v domácnost naší českým způsobem. Není liž požadavek Všeněmců, neděliti tuto zem, nýbrž pohltit ji celou jak je, mnohem rozumnější, než program páné Pradův? Politický autodidakt z Liberce jinak sněm strašně bagatellisuje a toť se vi, že i sněmovní volby. Nemají prý pro něho většího významu, než volby do okresního zastupiteistva.
Prade Němec Čechy Liberec
16 article
Strana německo-nacionální není prý žádnou stranou v Čechách, nýbrž eminentně stranou rakouskou. Na takového kubika centralistického vybarvil se tedy bývalý — autonomista Prade, v jehož listě uveřejněna byla spousta autonomistických článko. jimiz málem byl by svedl mnohé české blá- hovce, kteři nebyli již daleci toho, prohlásit pana Prada za jediného Němce, s nímž bys se stanoviska německého dalo promluviti moudr slovo! Tak mocně působil na pana Prada nej větší jeho politický odpůrce Wolf a vychovac methoda toholo pěna. Zařechelat zbraní, ústa roz- táhnowt, vynadat nepřálelům a jim pohrozít. Nie než to. Za týden zkrotnou vsickni, jako pan Prade.
Prade Prado Němec Wolf Čechy Prado
17 article
jenž již dnes německým lidovcům žere z ruky a aportuje jejich požadavek jeden za druhým Pan Prade má nejmenší příčinu bagatellisovat český sném. Jedině do toho podařilo se mu prosnditi několik svých přivrženců, při volbáeh do vídeňského parlamentu prošel z celé strany pan Prade sám, toť jediný representant jeho strany v Čechách. Snad proto prohlašuje na- jednou svou stranu za »rakouskou«, poněvadž českou již býti přestala. Že by skufečně ho interessovaly volby do sněmu jako volby do ně- kterého okresního zastupitelstva, o tom silně pochybujeme. Páni by se tolik k vůli nim ne- namahali a pan Prade by se tak nerozčiloval. Ku podivu, jak se v různých politických hla- vách, jinak sobě blízkých, obrazí svět! Jedni hlásají, že v naslávajících volbách rozhodnuto bude o nejblíže příštím osudu Rakouska, druhým jsou to volby do okresního zastupitelstva.
Prade Čechy Rakousko
18 article
— Jiří Schönerer rytíř z Rosenavy vydal právě manifest, v němž svolává všechny věrné Němce, kteří seženou k tomu potřebné marky, aby vydali se s ním také letos na každoroční pouť do — Mekky, pardon do Friedrichsruhe, tam, kde v Saském lese odpo- čívají tělesné zbytky Bismarkovy. Co prý Bismark německému lidu byl, je prý každému Všeněmci známo a netřeba tedy, aby to rylír Jiří teprve vykládal. Všeněmecko je povinnováno za to Bismarkovi věčným vděkem a proto usnesí se Schönerer na tom, pořádati každo- ročně, vždy v den před smrtnou nedělí evan- geliků, »lidovou pouť« do starého Sachsenwaldu, aby tam Němci z Východní marky v hrobce Bismarkově přísahali věrnost ně- meckému lídu a veliké, jediné. nedílné německé vlasti, a aby na místě, kde moderní Siegfried spí spánek věčný. zásobili se vždy na novo silou a odvahou, již třeba k těžkým bojům, které Němci v Ostmaree ještě podstoupiti musejí. Dvakrát prý již stanul u Bismarkovy mohyly, leč nevalný byl počet účastníků pouti. Musí prý jich býti víc. Zejmena némecko - lidové spolky měly prý by jeviti hoj- nější účastenství. Schönerer doporučuje, aby
Schönerer Rosenava Němec Bismarkův Jiří teprve Siegfried Ostmaree Mekka Friedrichsruhe lidový spolek
19 article
Němci na pouť lu spořili, tak aby dostaviti se mohlí dne 23. Nebelungu (listopadu) do Chebu, odkud se vyjede ... .. Manifest datován 24 Scheidingu (září) na zámku Rosenavě. Letos prý Schönerer nebude nucen naříkati na nečetné účastenství. Přihlásí prý se všechni účastníci válečně výpravy rakouské do Činy, aby v Ne- mecku dali se oslavovat a krmiti za to, že nu- ceni byli vypraviti se daleko za moře a mláti se pro níe za nic jedině k vůli tomu, aby s odtamtud směšný německý hrdina Waldersee odnesl strašné flasko. — Brněnští Němci za pomoci rene- gátů a neuvédomělých Čechů zvitězili pr volbách do nemocenské pokladny obchodního gremia. Agilace jejich využila všech prostředků: slibů i hrozeb pomocí renegát i neuvědomělosti některých Čechů. Jak byl však vílězství to na vážkách, viděti nejlépe na počtu hlasů. Česká kandidátní listina soustře- díla na sebo 119 hlasů, německá 122. — Němei obdrželi tedy jen o tři hlasy více. Národní neuvědomělosti ztracena tedy pro nás tak důležitá posice. — Sjezd důvěrníků strany státoprávn konal se v sobotu 28. t. m. o 10. hod. dopol- v místnostech klubovních. Dr. Baxa podáva zprávu o volební dohodě se stranou svobodo- myslnou, při čemž výslovně podotkl, že se ne- jedná o splynutí stran, nýbrž že každá strana na dále zůstává samostatnou stranou i co do programu i organisace. Po zprávě dr. Baxy roz- předla se živá debata, načež byl přijat návrh pana Mudry, jímž sbor důvěrníků prohlašuje že přistupuje na ujednání zástupci obou vý- konných výborů o dohodě volební učiněné. Usnesení toto stalo se jednomyslně. Mimo to byl přijat návrh na svolání sjezdu strany na neděli 13. října t. r.
Němec Nebelung Čecho Němei doktor Baxa Mudra Cheb
20 article
— Z Plzně, 30. září. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Ve dnešní schůzi obchodní živnostenské komory došlo k velkým bouřím mezi Cechy a Němci pro opravu volebního řádu do komory. Ministerstvo vrátilo toliž obchodní komoře vypracovanou již opravu volebního řadu, nejsouc spokojeno s některými jejími odstavci. V dnešní schůzi usneseno většinou českou, že má se setrvali na prvotním usnesení, aby počet komorních radů obnášel 42, kdežto Němei chtějí jich jen 40. Již ve volebním výboru ve věci této shoda mezí Čechy a Němci docílena nebyla. Nyní v plénu povstal komorní rada
Němec Plzeň Cecha Čechy
21 article
Zuckermann a přečetl požadavky Němců vůč novému volebnímu řádu. Zajímavo, že Němei chtějí zvláštní sekci pro hornictvi, kterou chce i vláda, ale že postavili se proti českému návrhu, aby v intencích ministerstva zřídila se také sekce pro průmysl pivovarnický. V obvodu zdejší komory jsou 24 majitelé bánských závodů, kteří platí 220.000 K daně, kdežto průmysl pivovarský platí přes 660.000 K daně. Při tom nesmí se přehlédnouti, že hornictví na Plzeňsku dodělává, ale že průmysl pivovarský v něm zkvétá. Němci ohlásili protest proti tomu, ab stanovily se 42 mandáty, což způsobilo odpor na české straně. Když Němci volali: »To není parlamentní«, odpověděl poslanec Karlík: » Ato má býti parlamentni, aby menšina diktovala většině?« Na to Zuckermann ohlásil, že Němei nezúčastní se dalšího rokování o volební opravě do komory a že vyhražují si své stanovisko, načež všech devět přitomných německých členů komory ze schůze odešlo. President p. Houdek pravil, že česká většina povždy chovalase k německým požadavkům spravedlivě. Komora vyřídila pak celý volební řád, šetřic až příliš úzkostlivě přání ministerstva. Schváleno zřízení sekce pro hornictví, které si přáli Němci i vládn a také sekce pro průmysl pivovarnický. Německé menšině jedná se o to, aby pozvolna za při- spění vlády nabyla v plzeňské komoře většiny.
Zuckermann Němec Němei Karlík Houdek Plzeňsko
22 article
— Osobní. Pan Ant. Heřman, ředitel kůru při kolleg. chrámu kapitoly vyšehradské, jmenován byl učitelem zpěvu na státní vyšší reálce staroměst- ské a na státním reálném gymnasiu v Křemencové ulici v Praze. — Dne 30. září dosáhl akademické hodnosti magistra pharmacie pan Jos. Kal ou z Hrdliva u Slaného. — Rodinné zprávy. Pan Josef Kolářen paní Josefina Kolářová roz. Kartšovská slavili sňatek svůj v neděli dne 29. záři v chrámu u sv. Mikuláše na Menším městě pražském. — Úmrtí. Ve Velimi zesnula minulou neděli po delší nemoci paní Marie Volková, chot tamějšího evangelického učitele pana Josefa Volka. Pochována bude dnes v úterý dne 1. října o půl 1. hod. odpol. na hřbitově vellmském. — Minulou sobotu zemřel v Žižkově po krátké nemeci pan An tonín Tichý, typogral, v 24. roce věku svého. Včera odpoledne byl na břbitově olšanském pochován, — Jubileum. Odhadce svrchků První občanské záložny v Praze, p. V. Karban, slavil tyto dny jubi- leum své 25leté služební činnosti. Úřadnictvo záložny uspořádalo na počest jubilanta v restaurantu »u Cho- děrů« slavnostní večírek, při němž byl jubilantovi odevzdán výborem záložny peněžitý dar a úřadni ctvem brillantový prsten.
Antonín Heřman Jos Josef Kolářit Kolářová Mikuláš Volková Volek Tichá V Karban Praha Kala Hrdliva Žižkov Olšanský
23 article
— Ministr vyučování dr. Hartel v Brně. Z Brna, 30. září 1901. (Zvl. tigrm.) »Lidové Noviny« oznamují: Dnes dopoledne přijel sem ministr vyučo- vání dr. Hartel. Náválěva jeho oznámena byla včera rektorům obou technik, neboť platí záležitostem těchto ústavů v první řadě. Německá technika, která loni zvětšena byla novými velkými budovami, má pořád málo (?) místa a žádá, aby zakoupeny byly k její účelům sousední domy Flscherovy. Česká technika rozstrkána je dnes v pěti buďovách, ale se stavbou nezbytných budov v prodlouženě Veveří ulici se pořád nespěchá. Ministr dr. Hartel jel z nádraží přímo do německé techniky, kde se zdržel do půl 12. hodiny dopolední. Na to jel do rektorátu české techniky v Augu- stýnské ulici čís. 2, odtud podíval se do čís. 4. kde je mineralogicko geologický kabinet, pak do čísla 9., kde je fysikální ústav, na to do čísla 18- kde umístěna je knihovna. Konečně se podíval do budovy, kde byla až posud česká průmyslová škola, v které nyní je naše kusá technika. Jaký dojem na něj učinilo toto nevhodné umístění české vysoké školy, nevíme. Pan ministr zajel si také do nové budovy české průmyslové škol y, která se mu velice líbila. Polom si prchlédl místo, vyhléd- nuté pro stavbu budovy české techniky. Po půl 1. hodině přijel dr. Hartel do ústavů Vesniných Prohlédl si obě budovy i pensionát. Nade vším vy slovil svůj obdiv. Pravil, že dle doslechu předsta- voval si všechno jako nejlepší, ale co spatřil a se znal, mnohem předstihlo celou jeho představu, mi nistr dr. Hartel navštíví všechny střudní školy brněnské.
doktor Hartel Flscherův Brno veveří Aug Polom
24 article
— Ministr železnic ryt. dr. Wittek v P'raze. U příležitosti své návštěvy při osazování nového mostu železničního mezi Vyšehradem a Smíchovem byl ministr železnic upozorněn na některé nalehavé potřeby komunikační v Praze. Při prohlidce nového mostu železničního byl starostou p. drem, Srbem upozorněn na naprostou nedostatečnost vyšehrad- ského nádraží, které konečně v nedlouhé době bude snad rozšířeno. Jakmile se prohlidka nového mostu železničního schýlila ke konci, požádal starosta pan dr. Srb ministra, aby si prohlédl ústřední elektrárnu, kterouž žádost přednesli jménem správní rady elek- trických podniků pp. prof. Petrlik a náměstek před sedy Hudl. Ministr, který měl původně v úmyslu odjeti zvláštním vlakem z vysehradského nádraží do nádraží pražského, vyhověl přednesenému přání vstoupiv do kočáru, jel se slarostou p. drem. Srbem Prahou do Holešovic. V nlici u Král. Obory byl mi- nistr starostou upozorněn na nízký podjezd dráhy kterýž zamezoval zřízení eiektrické dráhy tímto smě- rem k elektrárně. Dráha nechtěla svolit k odkopán uličního niveau a tak byla obec nucena k docílen spojení s elektránou zřiditi passivní dráhu kolem jatek. Náměstek p. inž Neubert později upozorni ministra, že podjezd tak nízký jest, že touto ulic ani pohěby nemohou se ubírati. Ministr uznal opráv- něnost pronesených stesků a slíbil postarali se o od- pomoc. V elektrické centrále byl ministr uvítán člený správní rady pp. Petrlíkem, Hudlem, Březnovským
doktor Wittek Srb profesor Petrlik Král Neubert Hudl Březnovská Vyšehrad Smíchov Praha Holešovice
25 article
Seifertem a Novákem. Při prohlidce centrály by- průvodčím ministrovi vrch. inženýr docent pan Kare Novák, který mu dával potřebná vysvětlení. Potom byl demonstrován nový ochranný přístroj k motoro- vým vozům, ale demonstrace nesetkala se s očeká- vaným effektem. Ministr zapsav své jméno do pa- mětní knihy, provázen členy správní rady, jel v sa- lonním voze Prahou po novém kamenném mostě na Újezd a vystoupil před vchodem do stanice lanové dráhy na Pelřín. Jel po této draze a z Petřína pro- hlížel si velkolepý ohraz Prahy. Večerním rychlikem dráby Františka Josefa odjel ministr do Vídně. Dlužno uvésti, že ministr byl p. posl. inž. Kaflanem v rozmluvě upozorněn na nevyhnutelné zřízení ko- muníkace s elektriekým pohonem z Malé strany n Hradčany. I v tomto směru ministr slíbil vyhověti oprávněným přáním. — Nedostatek moderních filologů na střed- ních školách českých a zvláště moravských jeví se letos měrou ještě povážlivější, než v lelech předešlých.
Seifert Novák Kare Novák František Josef Ing Praha Újezd Petřín Vídeň Hradčany
26 article
Mnohá definitivní místa professorská (spojená se služ- ným 3200 K) pro češtinu, němčinu i frančinu zůstala neobsazena, poněvadž nebylo ani jednoho plně appro- bovaného filologa, jenž by se o ně mohl ucházeti. I konkursy nabízející provisorní místa (spojená se služným 2800 K) kandidátům, kteří aspoň částečné approbace z vytčených předmětů dosáhli, zůstaly bez výsledny! Nulno tedy všechna ona místa supplovati nezkoušenými kandidáty, kteří právě absolvovali studia universitní. Než i těch jest poměrně (vzhledem k ny- nější potřebě) hrozně málo, tak že mnohé ústavy, zvláště zemské reálky moravské, jsou vehnány v nejkrajnější líseň. Vzhledem k těmto po- měrům a vzhledem k tomu, že v příštích letech celá řada reálek dosud neúplných se bude postupně do- plňovati, ano že se i několik zcela nových režlek zřídí (mnohé jsou již povoleny, na př. v Holešovi- cích, v Příboru, v Bučovicích), možno studi um moderních jazyků jako zvláště vý- hodné stále ještě doporoučeti, třeba již loní na filosofické fakultě studovalo ke stu moderních filologů. Vždyť kdyby letos bylo vyšlo z universlty přes 60 absolvovaných čestinářů, němčinářů a fran- činářů, všichni do jednoho byli by dostali hned místo supplentské a téměř všichní by se mohli těšiti na- dějí, že, jakmile odbudou státní zkoušku, hned nej blížší prázdniny budou jmenováni učiteli skutečnými Kromě toho sluší uvážiti, že ministerstvo pomýšli rozšířiti studium moderních řečí na gymnasiích, tak že se kandidátům češtiny, němčiny a zvláště frančiny zase nová a nová místa postupně budou otvírati. Ma tedy moderní filologie pořád ještě utěšené vyblídky a jest daleko výbodnější jí se věnovati, než filologii klassické. To nechť dobře uváží mladší posluchači filosofické fakulty i abiturienti na universitu vstupující.
Holeš Příbor Bučovice
27 article
— Po schůzl obchodního pomocnictva předevčírem konané, odebralo se mnoho účastníků na Můstek, kde uspořádalo demonstraci před krámem obchodnika se sukny A. Müllera, při čemž byla strhána návěští, nalepená na portále. Demonstrace uspořádána byla pro nevlidné zacházení principála s pomocníky. Stráž zakročila a přiměla účastníky demonstrace k rozchodu. — Nový český spolek ve Švýcarech. Naši krajané nad azurovým Lemanem sjednotilí se v ženévském klubu »Slovan« a zvolili za mistnost spolkovou: Restaura nt Lyonais v »Rue des Alpese 8. Přátelům zahraničních Čechů, zvláště pánům nakladatelům, naskytá se příležitost, osvědčiti české kolonii v městé Calvinově své symo patie. Zásilky knih a obnosů peněžních (člensky příspěvek stanoven na 6 korun ročně) buďlež adres sovány na jednatele klubovního pana Vaška Paška. Geněve (Suisse) »Rue des Paquis« 22. Kdo by se snad v expedování zásilek do cizozemska nevyznal odevzdej laskavě kníhy v balíčku s adresou a vě nováním do skladu pana lobuslava Lantnera na Vá- clavském náměstí. Expedici obstará pak administrace »La Nation Tchěque« najednou. — Městské zastupitelstvo karlínské bud míti schůzi v zasedací síní městské radnice ve čtvrtek dne 3. října 1901 o 3. hodině odpoledne. Na pořadu mimo jiné: Jmenování čestných členů obce. Resi- gnace starosty p. Ad. Lokaye na úřad starosty a volba nového starosty. Volba členů volebních komisí. Obsa- zení učilelského místa extra statum na obecnéa měšť. škole chlapecké. Obsazení místa knihovníka v obecné knihovně. Návrhy ohledně XI. nadace dra.
A Müller Čecho Calvinův Vašek Pašek Suiss doktor clavský náměstí Slovan Le Nation Tchěque Rue desátník Alpes Geněve Rue desátník Paquis
28 article
Karla Sladkovského. Posvicení v městském chudobinol v Karlině. V sobotu dne 28. září vystrojeno bylo pěčí měst. rady strávníkům chudobince v Karlíně obvyklé svatováclavské posvícení. Po prohlídce měst. sboru dobrov. hasičů dostavil se předseda jeho otec chudých měst. rada p. Jan Dmíšek do chudo- bince a za přítomnosti zástupců měst. rady pp. Hug. Demartiniho a Frant. Kremličky, refer. p. Jar. Zváry a správkyně ústavu slč. Graulichovy zahájio posvícení oslovením strávníků, jimž přál zdravía dlouhá léta, načež strávníci pohosténi pečlivě upra- veným obědem, kávou, likéry, vínem, ovocem, zá kusky atd. Fo obědě oddali se stařečkové a stařenky vespolné nenucené zábavě, při níž ovšem ani tanee při hudbě nescházel a která prodloužila se až do hodiny večerní. O zdar slavnosti získali si zásluhu někteří dobrodinci poskytnutím půssicenských darů a síce pp.: Jan Dmíšek (peněžitý obnbs). Jindř. Ronz, dr. F. Zátka, J. B. Fischl, Jos. Spitzer, E. Sýkora, J. Weinzetil, J. Doktor, J. Homolka, J. Slpek, P. Per- man a Jos. Klein. — Kontrolní shromáždění v Karlíně bydlí- cích dovolenců, záložníků a náhradních záložníků stalého vojska konati se bude ve Ferdinandských ka- sárnách v Karlíně a sice od písmena A až M dna 5. října a dne 7. října od písmena N až Ž a sice vždy o 81/2 hod. ráno. Dodatečná kontrolní schůze bude v Praze v Bruských kasárnách dne 11. listo- padu.
Sladkovský Karlin Dmíšek Hug Demartini František Kremlička Zvára Graulichův Jindřichův doktor F Zátka Fischl Jos Spitzer E Sýkora J Weinzetil J Slpek Klein Karlín Homolka Jos Praha
29 article
— Nadace pro mladé politické provl- nilce. Z fondu »Lva Uerka, přírodopisce«, ku pod- poře propuštěných, chudých, mladistvých, politických vězňů, bude dne 22. října 1901 obdarován částkou 48 K jeden politický provinilec k delšímu trestu na svobodě (nejméně půl roku) odsouzený, který: 1. v zemích koruny české (v Čechách, na Moravě neb ve Slezsku) se narodil; 2. jest slovanské národnosti (bez rozdílu náboženského vyznání a původu man- želského či nemanželského); 3. jest méně než 18 roků stár; 4. nemajetný; 5. náleží stavu dělnickému neb řemeslnickému. Mezi několika uchazeči má přednost nejslabší, tedy nejmladší neb nejchorob- nější. Uchazeči podejtež svoje žádosti ve smyslu pod- mínek řádné doložené nejděle do 10. října 1901 v podacím protokole rady městské na radnici staro- městské. — Městské museum pražské v sadě na P- říčí navštívila v září t. r. 1861 osoba. Do sbírek da- rovali: p. Frant. Vělrovec, úř. sluha při nájníu po- travní daně, šlechtický diplom z r. 1651; p. Hynek Cibulka, maj. uzenářství, vyřezávaně dvéře; p. Bedř. Donehauer listiny ze 17. stol.; p. Jos. Vlk, magistr. oficiál, sbírku listin, tiskopisů z r. 1848 atd.; p. Ferd. Zeman ruční granát. Museum jest otevřeno v úterý, ve středu, v pátek a v sobotu od 1—5 hod. odpo- ledne, v neděli od 10 hod. dop. do 2 hod. odpol.
František Cibulka Bedř Jos Vlk Ferd Zeman Čechy Morava Slezsko Lev Uerka
30 article
Mimo to lze sbírky za vstupné 2 K (1—4 osoby) kdykoliv prohlédnouti. — »Z Radhoště« v Praze. Všem chudým snaživým akademikům z Moravy, Slezska a Sloven- ska, kteří studovati míní v Praze na některé z obou českých vysokých škol (universita nebo techinika), neb na některé z vyšších odborných škol českých (umělecko průmyslová škola, obehodní akademie, ma- liřská akademie, konservatoř) a kteří hodlají žádati u spolku »Radhoště« za podporu, oznamujeme: Ku první žádosti žadatelů, kteří ještě vůbec nebyli pod- porováni od »Radhoště«, dlužno přiložiti: vysvěd- čení nemajetnosti (nejlépe universítní školský blan- ket) ne starší jednoho roku, stvrzené úřady: obec- ním, farním, knihovním a okresním hejtmanstvím vysvědčení maturitní, křestní list nebo výtah z ma- triky, písemné svolení od otce (neb od poručníka), aby žádal u »Radhoště« za podporu; revers vlastní rukou psaný a podepsaný, že obdrženou podporu později splatí; průkaz, že je zapsán, který však může býti doručen třeba dodatečně až po zápisu. Tištěné blankety žádostí, jakož i formuláře reversu vydávají se ve spolkových místnostech. Žádosti se přijímnjí do 8. října 1901. Kdo žádá poprvé, nejlépe, pedá li žádost osobně jednateli v úřadních hodinách, které budou vypsány ve spolkových místnostech. Starší žadatelé ať podají doklady uvedené sub. 1., 4., 5. a výkaz o prospěchu ve studiích. Každý žadatel necht podotkne v žádosti, jak byl činným ve prospěch
Radhošť Praha Morava Slezsko umělecký průmyslový škola spolek » Radhošť
31 article
»Radhoště«. Příznivé vyřízení žádosti podmíněno je zároveň řádným odvedením subskripce pokladníku spolkovému MUDru. Viktoru Sedláčkovi, praklickému lékaři v Praze, II., »u zlaté husy«. Podpory ze spolku budou vydávány dne 15. října na druhou polovici října. Žadosti na každý následující měsíc podávají se vždy do 20. každého měsíce. Mensa akademi cká zahájí činnost 1. říjnem. Místnosti spolkové jsouv Praze, II., stará škola u sv. Jindřicha. Veškeré do- tazy zodpoví jednatel spolku p. JUDr. Lad. Janík na Kr. Vinohradech v Hálkově tř., 58. — Sjezd spolku na ochranu zvířat kona se v neděli dne 29. t. m. ve Vídni a za spolek ku ochraně zvřřnt v krát. deském zúčastnil se ho jed- natel spolku p. Josef Hudl, městský rada z Prahy. Do sjezdového rokování co nejúčinněji zasáhl podá- ním četných návrhů a jich odůvodněním. Po jeho odůvodnění, že pes není způsobilým k tahu, přijat návrh, aby používání psů k tahu bylo úplně odstra- něno. V příčině zabíjení dobytka poukázal jednatel p. Hudl k zavedení střelného přístroje na pražských jatkách a žádal, aby sjezd, pokud nebude lepšíhoa praktičtějšího vynálezu, postaral se o jeho uzáko- nění, což také jednohlasné schváleno.
Mudra Sedláček Jindřich JUDr Lada Janík Hálkův Josef Radhošť Praha Králové . Vinohrady Vídeň II Mensa spolek p
32 article
— Nové krápnikové jeskyně u Křtln. Píše se nám: Dne 27. t. m. byla obec naše uvedena v rozruch zprávou, že dělníci stavějící silnici ze Křtin do Adamova objevili nedaleko jeskyně »Vy- pustku« vchod do nové jeskyně, plné překrásných krápníků. Skutečně při prvním ohledání shledana jeskyně s překrásnými tvary krápníkovými jak sta- laktity tak i stalagmity. Zvědavost pudila nás roz- košnou chodbou ku předu, když tu najednou zarazil kroky naše černý otvor, vedouci, jak z rachotících dolů házených kamenů patrno bylo, do hluboké pro- pasti. Zvědavost všech, co nalézá se za propastí, napjata byla nejvyšší měrou. Ihned poslali jsme zvláštního rychlého posla pro známého odborníka a badatele pana Ph. C. Karla Absolona, který právě dlí ve Sloupě za příčinou výzkumů tamějších jeskyá. Přijel ještě téhož večera, ozbrojen lanovými žebříky a dlouhým lanem a ještě večer vypravila se expedice do nových jeskyň a stanula před shora zmínénou propastí. Bez dlouhého rozmýšlení počal pan Absolon hrabati v hlinitém nánosu nad propastí malé schůdky a po delší námaze přelezl i s pomocníkem svým na druhou stranu. Úzkostlivě sledovali jsme svit jejich luceren, Když tu co chvíle radostný hlahol hlásal, že skutečně chodba táhne se dále, a že všude splývají s křišťálových stěn překrásné krápníky. Na druhý den zůstal tvrdý oříšek prozkoumati propast.
Absolón Adamov
33 article
Skutečně také expedice druhého dne byla tam pro- vedena. Spuštěny dolů pevné lanové žebříky a Abso- lon uvázán na pasu na silném lanu sestoupil se svým pomocníkem do propasti, která se dolů rozší- řuje v obrovské prostory. Za nedlouho nebylo sly- šeli hlasů dolů se ozývajících, jelikož chodby spodní se daleko rozšiřovaly. Celou bodinu trvali jsme nad černým otvorem propasti v trapném očekávání až konečně se vrátili nahoru nadšeni nad rozsáhi ý mi prostorami, které se tu otvíraly a jichž definitivaí výzkum dlužno odložiti na dobu příhodnější. Co se týká přístupu do jeskyně, bude o tom podána veřej- nosti zpráva. Připomenouti sluší, že městečko Křtiny (poutní a výletní místo) leží v překrásné hornatě, lesnaté krajině na konci romantického Josefova údoií, vedoucího z Adamova do Křtin. Vzdáleny jsou od Brna 19 km. a leží od něho severovýchodně. — Osazení nového železného mostu spojo- vací dráhy. Druhá čásť zvláštního a vzácného výkonu v oboru stavilelství mostního na trati státní dráhy mezi Vyšehradem a Smíchovem byla prova- dena včera o 2. hod. odpolední. Účastenství kruhů odborných bylo tentokráte ještě mnohem větší než dopoledne, kdy posunut byl se starých pilířů na le- šení dřívější most. K posunutí a osazení nové kon- strukce mostní byl rovněž pozván ministr žele znie ryt. Wittek, který přijel do vyšehradského nádraží zvláštním vlakem z nádraží Františka Josefa v Praze. V průvodu ministra nalezal se odborný chéf ryt. Pichler, stavební radové Stöckl a Hübner a minist koncipísta dr. Henoch. Na vyšehradském násirazl byl ministr, jejž provázel ředitel státních drah, Hv. r. p. Palla, očekáván zástupci obce, železničními úřad- níky a inženýry. Po uvítání ubíral se ministr, jenž byl oděn v občanský oděv, s náměstkem mnístodržitele
Josefův Wittek Pichler Stöckl Hübner doktor Henoch Palla Adamov Brno Vyšehrad Smíchov km nádraží František Josef v Praga