2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. října 1901.
5
article
hodný pro jeho život. Ani okamžikem nepřesta
mysleti na tento úkol a pečeť své umělecké
tvorby. Jest známo, že při požáru Národního
divadla pokoušel se s nasazením živola odkudsi
z podstřeši hořící budovy zachrániti jeden z
modelů trig i bylo mu v tom jenom úsilím přálel
zabráněno.
Podobný hrdinský boj za své trigy ostalně svá-
děl po celý svůj život i zápasil za ně celou
svou mužnosti, štítící se všech pobočních pro-
středků. Méně umělecké hrdosti, snad by byl
svého cíle dosáhl. A je v tom mnoho z ironie
osudu, že právě v době, kdy nákladně prove-
dení trig objednávkou zemského výboru zdálo
se zajištěným, smrt vstoupila mezi tvůrcea
jeho dílo nejmilejší. V poslední době Schnirch
pracoval na výstavišti na pomocných modelech
definitivní velikosti ve šťastném vědomí, že ko-
nečně uvidí jednou jich siluety zářiti tam vy
soko u střechy Národního v bronzovém odlesku
slunce! A nedožil se! Bohuslav Schnirch ze-
mřel šťastnou, náhlou smrtí lidí zdravých
tělesně molutných a nedožil se zas tudiž osudu.
který bývá pro umělce nejhroznější — pře
čkati svou tvůrčí mohoucnost. Zemřel v roz-
machu, pro reka smrt nejkrásnější. O nesmrtel-
nost své památky postaral se Schnirch sám e
nejvýdatněji, zbývá jedině přání: kéž jest mu
lehkou česká země, již tak míloval!
Schnirch
6
article
Bohuslav Schnirch byl synem zasloužilého
a známého vlastence, vrchního inženýra Joseía
Schnircha. Narodil se 10. srpna r. 1845 v Praze
základního vzdělání dostalo se mu od českého domá
cího učitele v Sessaně u Terstu, kde otec jeho po
voláním svým byl vázán. U věku 11 let vstoupil na
reálku v Praze, kde odbyl tři nižší třídy, načet
s otcem přešel do Štyrského Hradce, kde r. 186
reálku absolvoval. Již v té době lnula mysl jeho
k plastickému tvoření; ale prve, než dovoleno mu
vkročiti na dráhu uměleckou, bylo mu počíti od zá-
kladů. Ve štyrském závodě E. Greina po celý rol
cvičil se v tesání kamene a v modelování, navště
vuje při tom tamní Akademii, kde zabýval se kre-
slením dle vzorů antických. V říjnu r. 1864 odebral
se na akademii vídeňskou, aby se oddal pod dozorem
prof. Bauera studiu antik kreslení a modelování dle
přírody. Kromě theoretické této školy pocvičoval se
prakticky u sochaře Mělnického. Ve Vídní pobyl až
do r. 1866, kdy na radu prof. J. N. Geigera, který
rozhodný talent mladíkův poznal, odebral se na
akademii mnichovskou. Tam pod vedením prof.
Schnirch
Joseía Schnirch
E Grein
profesor
Bauer
Geiger
Praha
Sessana
Terst
Štyrský Hradec
Vídeň
7
article
Widmanna zdokonalil se v sochařství a začal praco-
vati o vlastních komposicích, k čemuž dostalo se
mu téhož roku vítané příležitosti. Bylať vypsána
na akademii cena na konkurenční práci sv. Jiří
na koni. Podáno 35 skizz, mezi nimiž Schnirchova
dostala první cenu 200 zl. Provedení její svěřeno
Schnirchovi a proslulému později Gedonovi, tehdy
jeho spolužáku. Za jinou drobnější práci poetěn
téhož roku stříbrnou medaillI. V květnu r. 1868
opustil Mnichov a odebral se do Prahy, aby zde
provedl některé práce, z nichž uvésti sluší bronzovou
část pomníku Fügnerova a Tyršova na Olšanech.
medaillon M. Jana Husi na domě čís. 7 na Betiém-
ském náměstí. Jednotě Sokola pražského věnoval
v Mnichově pracovanou, známou sochu Fügnerovu
ve výši 6 stop. V Praze vstoupil jako hospilant na
českou polytechniku, kde dal se zapsati do přednášek
prot. Zitka a navštěvoval je po tři semestry. V dob
té provedl bronzový medaillon pro pomník Švagrov-
ského v Roudnici a v roce 1869 podal modelly pro
bronzový relief a ozdoby pomníku Havličkova.
Widmann
Jiří
Schnirchův
Schnirch
Gedon
Fügnerův
Tyršův
Sokol
Zitka
Mnichov
Praha
Olšany
Betiéma
ský náměstí
Roudnice
Švagrovský
8
article
Spolku Merkuru vytvořil na žerď praporu stříbrnou
sošku představující Merkura.
Když uprázdnilo se na techníce místo učitele
modelování na sklonku r. 1869, byl Schnirch vyzván
a navržen sborem professorským primo loco pro toto
míslo — avšak zemský výbor, tehdy německý, návrl
zamitl.
V prosinci roku téhož navštívil Schnirch umě-
leckou výstavu mníchovskou a některá německá
města, načež pobyv do dubna r. 1870 v Praze, kde
vyřídil drobnější objednávky, odebra! se do Vídně.
Zde vznikl první větší relief »Hektor vlečen Achillem
kolem zdí města Troje« a skupení »Prometheus«.
Na sklouku téhož roku bohatá skupina představující
»hoj Amazonek« zakoupena pro slosování vídeňským
»Kunstvereinem«, R 1871 koncem srpna vydal se
na uměleckou pouť do Ilalie, kde po vétšiné trávii
v Římě, studuje bohatou ornamentiku ranní renaisance.
Merkur
Schnirch
Hektor
Achilles
Prométheus
Praha
Vídeň
Trója
Amazonka
Ilalie
Řím
9
article
Z r. 1871 pochází jeho »Mladý Bacchus na pardalu«,
poprsy prof. Straky tesané v kararském mramoru,
éda s labutí a čelně skizzy, mezi nimiž Musya
ollo pro Nár. divadlo. R. 1872 ztrávil ve Viterb
u Orvieta, pomáhaje tam malíři Kaiserovi při akva-
relech fresk Siguorelli-ho, pro londýnskou »Arundel-
Societty«. Aby seznal ještě světovou výstavu vídeň-
skou vrátil se v září r. 1873 do Vídně a v říjnu do
Prahy, kde zahájil uměleckou činnost svou hotovením
skizz trig pro Národní divadlo. Skizza ta pocíěna
první cenou v roce 1874 a provedení její svěřeno
Schnirchovi. Aby mohi provésti dílo to, Schnirch
nemaje přihodné místnosti rozhodl se postaviti si
Praze vlastní dům a atelier, kteroužto myšlenku po
odstranění různých překážek také téhož roku provedll
vystaviv si na Král. Vinohradech v Mikovcově ulici
—známý dům se sgrafitty. Od doby tě byl Schnirei
téměř ustavičně zaměstnán objednávkami pro Nár
divadlo a jiné stavby prováděné prof. Zítkem. Tak
provedl téměř všechny výzdoby kolonády karlovar
ské (modelty figurální i ornamentální, jakož i sošky
na attice), a téméř všechny plastické výzdoby figurální
i ornamentální vně i uvnitř budovy Národního di-
vadla. Je to deset soch, Apolina a Mus, provedených
v hořickém kamenu, z výše přes 3 metry, čtrnácte
geniů nad oblouky loggie, znázotňujících vývoj dra-
matického umění a opery, dále sedm výplní
hlavním vlysu porlika v souvislosti s dolejšimi genii.
profesor
Straka
Kaiser
Schnirch
Král
Schnirei
Zítek
Apolin
Viterbo
Orvieto
Vídeň
Praha
Vinohrady
Mikovcův ulice
národní . divadlo
národní divadlo
národní di
Musa
ArundelSocietty
10
article
Krom toho vytvořil na 30 mask, ornamentilu
ve spojovací chodbé, pasáži v král. místnostech,
foveru a ostatní modely pro plastickou ornamentiku
v hledišti na stropě, na gaileriích, prosceniu ; i kom-
plikovanější figurální modely pro hlavní lustr jsou
jeho dílem.
Roku 1876 podnikl za příčinou příprav pre
trigy cestu do Drážďan, do severního Německa a do
Brunšviku, aby tam poznal dílnu slévače Howalda
který jediný v Německu zabýval se tepáním kovů v
větších rozměrech. Na zpáleční cestě navštívil druhou
uměleckou výstavu v Mnichově. Co se prací v dobe
té týče, byla to deska Hálkova v ulici Palackého.
pomník pí. Grégrové — nahrobek dětský se spícim
pacholátkem na antickém lůžku, Halkův pomník na
Karlově náměstí, znaky na mostě Palackého, ná-
hrobek vlastnímu otci, poprsí pí. Otilie Sklonářové-
Malé, družstvem ji věnované, poprsí Karla IV. pro
radnici vinohredskou, popisí Žižkovo, allegorické
soáky Sily, Zmužilosti a Chytrosti pro vídeňský par
lamení aj
Jako Národní divadlo, tak i paláe umění výtvar
něho, Rodolfinum, nese na plastické výzdobě stop
Schnírchovy práce; uvádíme jen sfiogy, dominujie
nad schodištém a molutné ivy, sedíci před obleuken
poujezdu ko koncertnímu sálu. Bohalost jeho tvorby
rok od roku stoupala se vzrůstem monumentálnícl
budov. Z řad epochálních jeho děl uvádíme jen
pomník Jiřího z Poděbrad, golický portál kostel
poděbradského, skupiny soch pod kopuli nového
musea, výzdoby měslské spořitelny, Zemské banky
Howald
Hálkův
Palacký
Grégr
Sklonářová
Karel Iva
Žižkův
Schnírchův
Jiří
Drážďany
Německo
Brunšvik
Mnichov
Karlov náměstí
Poděbrady
Palacký
národní divadlo
11
article
Assecnrazioni Generali, několik soukromých domů.
jako dům Kindlův a Bondův na Poříčí atd. Jak ji
vzpomenuto, vrcholil umělecký význam Schnirchův
v jeho trigách a sv. Václavu, kteréžto tvorby, před
stavujice vrchol jeho umění, znamgnaly i největší
jeho zklamání. Nespadá však do slati biografick
jakýkoliv o tom úsudek; poznamenáno budiž, že as
před tiemi měsíci učinil zemský výbor usnesení, aby
zemskému sněmu předložen byl návrh na uskule
nění postavení trg a provedení těch aby svěřene
bylo Schnirchovr
Poslední, širší veřejnosti známou praci Sehnir
choveu byl monumentální, již vzpomenutý náhrobel
dra. Julin Grégma na hřbilové oláanském.
Zesnulý stál po celou řadu let v čele uměleck
obce naší Umělecké besedý, jsa svědomitým, v každěmn
ohledu důstojným jejím předsedou. Ke konci budiž
vzpomenuto, že zvěčnělý stejně dovedně jako dlátem,
vládl i pérem, jsa před lety spolupracovníkem »Lu-
míra« a »Květů«. — Smri jeho, krom širých vrstev
české veřejnosti, oplakává choť a patero dítek. ..
Kindlův
Bondův
Schnirchův
svatý . Václav
Julin
Grégma
Generali
12
article
Zpráva včerejšího našeho poledního listuo
vážném ochuravění sochaře Schnircha vzbudila ze-
jmena v naší obci umělecké a literární, jakož i ve
všech kruzích české veřejnosti nejvřelejší účastenství.
Včera ráno byl p. Schnirch s největší pečlivostí pře-
nesen do pohodlnějšího oddělení na klinice prof.
dra. Maiznera ve všcobecné nemocnici a uložen na
lůžko v pokoji čís. 72. Lékaři věnovali chorému naj-
úsilovnější péči, leč netajili, že situace umělce jest
velmi vážná. V poledne stav Bohuslava Schnircha
ještě více se zhoršil a poněvadž diagnosa »výron
krve k mozku« byla zřejmě konstatována, při na-
stalé agonii lékaři oznamovali, že hodiny života Bo-
huslava Schnircha jsou sečteny. Odpoledne přišli
umělce navštíviti čelní jeho osobní přátelé. Tak ze-
jmena Libscher, arch. Martin, R. Smolík, red. Hrubý,
J. S. Novák, inž. Skopec a j. Ale Schnirch je již
nepoznal. Víčka jeho očí byla zavřena, tělo leželo
na lůžku bezvládně a prsa dmula se sotva zna-
telně. Mrazivě působilo zdrcující sdělení lékařů, že
katastrofa je neodvratná a velmi blízká. Přátele
opouštěli léčebnu se zarosenými zraky a s mocným
pohinutím.
U lože umírajícího dleli členové rodiny umělce,
dále švakr jeho p. dr. Bouček z Poděbrad a oše-
třující lékaři pp. assistent dr. Jeřábek, dr. Mixa a dr-
Fejfar. Ve tři čtvrti na 6. hod. odpolední
když před tím bylo pozorováno, že dech neustále se
krátí a život poznenáhlu uniká z těla, konsta-
tovali lékaři, že Bohuslav Schnirch
zemřel. Zpráva o nenadálé jeho smrti rozšířila se
záhy z nemocnice po městě a vzbudila opravdový
zármutek.
Schnirch
profesor
doktor
Maizner
Martin
R Smolík
Hrubá
Novák
Ing
Skopec
Bouček
Jeřábek
Mixa
Fejfar
Poděbrady
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Malichernosti a zájmy osobní. U nás
politickému vývoji jako těžká železná koule n
paty se věsí zájmy osobní a ve zdravém, sviž-
ném pokroku zadržují růzé malicherné ohledy
a malicherné choutky. Jsou to u nás smutné
zjevy a člověk mnoldy nepochopí, jak vyspělý,
fysicky i tělesně zralý muž, který každýma oka-
mžikem jest s to spustiti a s náležitým akeen-
tem předněsti dlouhou, třeba nekonečnou dekla-
mačku o lásce k vlasti a k národu, k vůli ne
patrnosti, jež dotýká se jeho milého ja, s nej-
větší lhostejností a s příšerným přímo chladem
dovede se dopustiti zjevné prorady na věei
svého národa. Nepatrná neshoda v názorech při-
měje mnohého k tomu, aby oddělil se od přitele
a od zásad, na něž byl dosud přísahal. A nen
to snad pouze zjev, s nímž shledáte se ve hlav-
ním městě, kde zájmy se koncentrují a kde ná-
sledkem toho též prudčeji se srážejí, než jinde
— na venkově vypadá to zrovna tak. Právě
z venkova se všech stran se nám sděluje smutná
zvěst, jak mizí všude povahy a s nimi věrnos
a politická poetivost. Jeví se to způsobem nej
povážlivějším při volbách a nás spously kor
mutlivých zpráv o tom docházejí, jak se u ná
volby dělají. A zdá se skutečné, že čím víee
se šíří sbor voličů, čím více se blížíme všeobec-
nému rovnému a přímému hlasovacímu právu.
tím více mizí z volebního jednání mravnost
14
article
Nechceme tim obviňovat ty, již přistoupili d
řad již trvajících, možná že příčinou toho ne-
nezvyklost nových, kteři nedovedou ještě tak
mampulovati s volebním aparátem, a kteří ne-
znají ještě jeho cenu a snadno tedy svolí k jeho
zneužití. Nebudeme uvádět doklady k tomu, co
tvrdíme, však až se rozčeřený vzduch drobet
opět uklidní, dovolíme si přinésti na výstrahu
některé volební obrázky. Jsme přesvědčeni, že
mnohé překvapí a že i nejméně věřícího přesvědčí
o pravdě, jak politika znemravňuje. Libovali
jsme si v našich panensky čistých volbácha
těšili jsme se tomu, že vykonávají se všechny
s povzneseného stanoviska interesů všenárod-
ních. Je pravda, čachr se s hlasovacími listky
dosud u nás neprovozuje, za to ale kupčí se
jinak. Zájem obecný, zájem všech nás, ustupuje
mnohdy lokálním drobnůstkám a vhodnost ne-
oceňuje se namnoze již dle politického vzdě-
lání, dle bystrosti duševní a přesvědčivé vý-
mluvnosti, nýbrž dle tak zvaných »styků«. Ke
všemu tomu přístoupil nyní směr, jenž žene
voliče v náruč onoho odporného materialismu,
který při všem táže se, co mu to vynese, ne-
hledé ani k mizernému klepaření, které m
proud ten za následek. Zdá se vůbec, jakoby
to, co nepěkné, co nízké a sprostě, co opak
vzdělanosti a co snésti nemůže jasných jejích
paprsků, podalo si ruku k nízkému kom-
promissu aby postavilo se v cestu snahám ideál
ním. Naproti těmto »novým proudům« nutno
podati si ruce a utvořiti pevný řetěz, který by
chránil naši politiku a všechen náš veřejný
život proti útokům surovosti, nevzdělanostia
mízernosti vůbec.
15
article
— Prade promluvil. Ozval se konečně
také pan Prade. Jeli kdo, on to je, jenž nad
jiné výmluvným dokladem smutné pravdy, že
umění politické nalézá se v úpadku, nebo
okolnost, že muž ten málem by se byl stal
s tou svou troškou politického routinérství mi-
nistrem, nasvědčuje tomu, že dnes mezi sle
pými v pohitice jednooký králem. Jakou vyložil
tedy pan Prade moudrost? Chce mit národ-
nostně rozdělené Čechy a v obou částech něm-
činu řečí státní. To jsou kardinální jeho poža-
davky. Víc tohoto »lidového« Němce ne
bolí. Přede dvěma léty ještě prohlašoval, že
chce mít v Čechách jen národnostní rozdělení
a sice za tím účelem, aby Němci byli ve svě části
pány, naprosto pány. V té druhé — české části
— že nechce brániti nám, abychým se zařídili,
jak nám bude po chuti. Dnes ale chce i tomu
našemu výkrojku vnutiti německou řeč státní,
a odepřiti nám právo zaříditi se v domácnost
naší českým způsobem. Není liž požadavek
Všeněmců, neděliti tuto zem, nýbrž pohltit ji
celou jak je, mnohem rozumnější, než program
páné Pradův? Politický autodidakt z Liberce
jinak sněm strašně bagatellisuje a toť se vi, že
i sněmovní volby. Nemají prý pro něho většího
významu, než volby do okresního zastupiteistva.
Prade
Němec
Čechy
Liberec
16
article
Strana německo-nacionální není prý žádnou stranou
v Čechách, nýbrž eminentně stranou rakouskou.
Na takového kubika centralistického vybarvil se
tedy bývalý — autonomista Prade, v jehož listě
uveřejněna byla spousta autonomistických článko.
jimiz málem byl by svedl mnohé české blá-
hovce, kteři nebyli již daleci toho, prohlásit
pana Prada za jediného Němce, s nímž bys
se stanoviska německého dalo promluviti moudr
slovo! Tak mocně působil na pana Prada nej
větší jeho politický odpůrce Wolf a vychovac
methoda toholo pěna. Zařechelat zbraní, ústa roz-
táhnowt, vynadat nepřálelům a jim pohrozít. Nie než
to. Za týden zkrotnou vsickni, jako pan Prade.
Prade
Prado
Němec
Wolf
Čechy
Prado
17
article
jenž již dnes německým lidovcům žere z ruky
a aportuje jejich požadavek jeden za druhým
Pan Prade má nejmenší příčinu bagatellisovat
český sném. Jedině do toho podařilo se mu
prosnditi několik svých přivrženců, při volbáeh
do vídeňského parlamentu prošel z celé strany
pan Prade sám, toť jediný representant jeho
strany v Čechách. Snad proto prohlašuje na-
jednou svou stranu za »rakouskou«, poněvadž
českou již býti přestala. Že by skufečně ho
interessovaly volby do sněmu jako volby do ně-
kterého okresního zastupitelstva, o tom silně
pochybujeme. Páni by se tolik k vůli nim ne-
namahali a pan Prade by se tak nerozčiloval.
Ku podivu, jak se v různých politických hla-
vách, jinak sobě blízkých, obrazí svět! Jedni
hlásají, že v naslávajících volbách rozhodnuto
bude o nejblíže příštím osudu Rakouska, druhým
jsou to volby do okresního zastupitelstva.
Prade
Čechy
Rakousko
18
article
— Jiří Schönerer rytíř z Rosenavy
vydal právě manifest, v němž svolává
všechny věrné Němce, kteří seženou k tomu
potřebné marky, aby vydali se s ním také letos
na každoroční pouť do — Mekky, pardon do
Friedrichsruhe, tam, kde v Saském lese odpo-
čívají tělesné zbytky Bismarkovy. Co prý
Bismark německému lidu byl, je prý každému
Všeněmci známo a netřeba tedy, aby to rylír
Jiří teprve vykládal. Všeněmecko je povinnováno
za to Bismarkovi věčným vděkem a proto
usnesí se Schönerer na tom, pořádati každo-
ročně, vždy v den před smrtnou nedělí evan-
geliků, »lidovou pouť« do starého Sachsenwaldu,
aby tam Němci z Východní marky v hrobce
Bismarkově přísahali věrnost ně-
meckému lídu a veliké, jediné.
nedílné německé vlasti, a aby na
místě, kde moderní Siegfried spí spánek věčný.
zásobili se vždy na novo silou a odvahou, již
třeba k těžkým bojům, které Němci v Ostmaree
ještě podstoupiti musejí. Dvakrát prý již stanul
u Bismarkovy mohyly, leč nevalný byl počet
účastníků pouti. Musí prý jich býti víc. Zejmena
némecko - lidové spolky měly prý by jeviti hoj-
nější účastenství. Schönerer doporučuje, aby
Schönerer
Rosenava
Němec
Bismarkův
Jiří teprve
Siegfried
Ostmaree
Mekka
Friedrichsruhe
lidový spolek
19
article
Němci na pouť lu spořili, tak aby dostaviti se
mohlí dne 23. Nebelungu (listopadu) do Chebu,
odkud se vyjede ... .. Manifest datován 24
Scheidingu (září) na zámku Rosenavě. Letos prý
Schönerer nebude nucen naříkati na nečetné
účastenství. Přihlásí prý se všechni účastníci
válečně výpravy rakouské do Činy, aby v Ne-
mecku dali se oslavovat a krmiti za to, že nu-
ceni byli vypraviti se daleko za moře a mláti
se pro níe za nic jedině k vůli tomu, aby s
odtamtud směšný německý hrdina Waldersee
odnesl strašné flasko.
— Brněnští Němci za pomoci rene-
gátů a neuvédomělých Čechů zvitězili pr
volbách do nemocenské pokladny
obchodního gremia. Agilace jejich využila všech
prostředků: slibů i hrozeb pomocí renegát
i neuvědomělosti některých Čechů. Jak byl
však vílězství to na vážkách, viděti nejlépe na
počtu hlasů. Česká kandidátní listina soustře-
díla na sebo 119 hlasů, německá 122. —
Němei obdrželi tedy jen o tři hlasy více.
Národní neuvědomělosti ztracena tedy pro nás
tak důležitá posice.
— Sjezd důvěrníků strany státoprávn
konal se v sobotu 28. t. m. o 10. hod. dopol-
v místnostech klubovních. Dr. Baxa podáva
zprávu o volební dohodě se stranou svobodo-
myslnou, při čemž výslovně podotkl, že se ne-
jedná o splynutí stran, nýbrž že každá strana
na dále zůstává samostatnou stranou i co do
programu i organisace. Po zprávě dr. Baxy roz-
předla se živá debata, načež byl přijat návrh
pana Mudry, jímž sbor důvěrníků prohlašuje
že přistupuje na ujednání zástupci obou vý-
konných výborů o dohodě volební učiněné.
Usnesení toto stalo se jednomyslně. Mimo
to byl přijat návrh na svolání sjezdu strany na
neděli 13. října t. r.
Němec
Nebelung
Čecho
Němei
doktor
Baxa
Mudra
Cheb
20
article
— Z Plzně, 30. září. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Ve dnešní schůzi obchodní
živnostenské komory došlo k velkým bouřím
mezi Cechy a Němci pro opravu volebního řádu
do komory. Ministerstvo vrátilo toliž obchodní
komoře vypracovanou již opravu volebního řadu,
nejsouc spokojeno s některými jejími odstavci.
V dnešní schůzi usneseno většinou českou, že
má se setrvali na prvotním usnesení, aby počet
komorních radů obnášel 42, kdežto Němei
chtějí jich jen 40. Již ve volebním výboru ve
věci této shoda mezí Čechy a Němci docílena
nebyla. Nyní v plénu povstal komorní rada
Němec
Plzeň
Cecha
Čechy
21
article
Zuckermann a přečetl požadavky Němců vůč
novému volebnímu řádu. Zajímavo, že Němei
chtějí zvláštní sekci pro hornictvi, kterou chce
i vláda, ale že postavili se proti českému návrhu,
aby v intencích ministerstva zřídila se také
sekce pro průmysl pivovarnický. V obvodu
zdejší komory jsou 24 majitelé bánských závodů,
kteří platí 220.000 K daně, kdežto průmysl
pivovarský platí přes 660.000 K daně. Při tom
nesmí se přehlédnouti, že hornictví na Plzeňsku
dodělává, ale že průmysl pivovarský v něm
zkvétá. Němci ohlásili protest proti tomu, ab
stanovily se 42 mandáty, což způsobilo odpor
na české straně. Když Němci volali: »To není
parlamentní«, odpověděl poslanec Karlík: » Ato
má býti parlamentni, aby menšina diktovala
většině?« Na to Zuckermann ohlásil, že Němei
nezúčastní se dalšího rokování o volební opravě
do komory a že vyhražují si své stanovisko,
načež všech devět přitomných německých členů
komory ze schůze odešlo. President p. Houdek
pravil, že česká většina povždy chovalase
k německým požadavkům spravedlivě. Komora
vyřídila pak celý volební řád, šetřic až příliš
úzkostlivě přání ministerstva. Schváleno zřízení
sekce pro hornictví, které si přáli Němci i vládn
a také sekce pro průmysl pivovarnický. Německé
menšině jedná se o to, aby pozvolna za při-
spění vlády nabyla v plzeňské komoře většiny.
Zuckermann
Němec
Němei
Karlík
Houdek
Plzeňsko
22
article
— Osobní. Pan Ant. Heřman, ředitel kůru
při kolleg. chrámu kapitoly vyšehradské, jmenován
byl učitelem zpěvu na státní vyšší reálce staroměst-
ské a na státním reálném gymnasiu v Křemencové
ulici v Praze. — Dne 30. září dosáhl akademické
hodnosti magistra pharmacie pan Jos. Kal ou
z Hrdliva u Slaného.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Kolářen
paní Josefina Kolářová roz. Kartšovská
slavili sňatek svůj v neděli dne 29. záři v chrámu
u sv. Mikuláše na Menším městě pražském.
— Úmrtí. Ve Velimi zesnula minulou neděli
po delší nemoci paní Marie Volková, chot
tamějšího evangelického učitele pana Josefa Volka.
Pochována bude dnes v úterý dne 1. října o půl
1. hod. odpol. na hřbitově vellmském. — Minulou
sobotu zemřel v Žižkově po krátké nemeci pan An
tonín Tichý, typogral, v 24. roce věku svého. Včera
odpoledne byl na břbitově olšanském pochován,
— Jubileum. Odhadce svrchků První občanské
záložny v Praze, p. V. Karban, slavil tyto dny jubi-
leum své 25leté služební činnosti. Úřadnictvo záložny
uspořádalo na počest jubilanta v restaurantu »u Cho-
děrů« slavnostní večírek, při němž byl jubilantovi
odevzdán výborem záložny peněžitý dar a úřadni
ctvem brillantový prsten.
Antonín
Heřman
Jos
Josef Kolářit
Kolářová
Mikuláš
Volková
Volek
Tichá
V Karban
Praha
Kala
Hrdliva
Žižkov
Olšanský
23
article
— Ministr vyučování dr. Hartel v Brně.
Z Brna, 30. září 1901. (Zvl. tigrm.) »Lidové Noviny«
oznamují: Dnes dopoledne přijel sem ministr vyučo-
vání dr. Hartel. Náválěva jeho oznámena byla včera
rektorům obou technik, neboť platí záležitostem
těchto ústavů v první řadě. Německá technika, která
loni zvětšena byla novými velkými budovami, má
pořád málo (?) místa a žádá, aby zakoupeny byly
k její účelům sousední domy Flscherovy. Česká
technika rozstrkána je dnes v pěti buďovách,
ale se stavbou nezbytných budov v prodlouženě
Veveří ulici se pořád nespěchá. Ministr dr. Hartel
jel z nádraží přímo do německé techniky,
kde se zdržel do půl 12. hodiny dopolední. Na
to jel do rektorátu české techniky v Augu-
stýnské ulici čís. 2, odtud podíval se do čís. 4.
kde je mineralogicko geologický kabinet, pak do
čísla 9., kde je fysikální ústav, na to do čísla 18-
kde umístěna je knihovna. Konečně se podíval do
budovy, kde byla až posud česká průmyslová škola,
v které nyní je naše kusá technika. Jaký dojem
na něj učinilo toto nevhodné umístění české vysoké
školy, nevíme. Pan ministr zajel si také do nové
budovy české průmyslové škol y, která se
mu velice líbila. Polom si prchlédl místo, vyhléd-
nuté pro stavbu budovy české techniky. Po půl 1.
hodině přijel dr. Hartel do ústavů Vesniných
Prohlédl si obě budovy i pensionát. Nade vším vy
slovil svůj obdiv. Pravil, že dle doslechu předsta-
voval si všechno jako nejlepší, ale co spatřil a se
znal, mnohem předstihlo celou jeho představu, mi
nistr dr. Hartel navštíví všechny střudní školy
brněnské.
doktor
Hartel
Flscherův
Brno
veveří
Aug
Polom
24
article
— Ministr železnic ryt. dr. Wittek v P'raze.
U příležitosti své návštěvy při osazování nového
mostu železničního mezi Vyšehradem a Smíchovem
byl ministr železnic upozorněn na některé nalehavé
potřeby komunikační v Praze. Při prohlidce nového
mostu železničního byl starostou p. drem, Srbem
upozorněn na naprostou nedostatečnost vyšehrad-
ského nádraží, které konečně v nedlouhé době bude
snad rozšířeno. Jakmile se prohlidka nového mostu
železničního schýlila ke konci, požádal starosta pan
dr. Srb ministra, aby si prohlédl ústřední elektrárnu,
kterouž žádost přednesli jménem správní rady elek-
trických podniků pp. prof. Petrlik a náměstek před
sedy Hudl. Ministr, který měl původně v úmyslu
odjeti zvláštním vlakem z vysehradského nádraží do
nádraží pražského, vyhověl přednesenému přání
vstoupiv do kočáru, jel se slarostou p. drem. Srbem
Prahou do Holešovic. V nlici u Král. Obory byl mi-
nistr starostou upozorněn na nízký podjezd dráhy
kterýž zamezoval zřízení eiektrické dráhy tímto smě-
rem k elektrárně. Dráha nechtěla svolit k odkopán
uličního niveau a tak byla obec nucena k docílen
spojení s elektránou zřiditi passivní dráhu kolem
jatek. Náměstek p. inž Neubert později upozorni
ministra, že podjezd tak nízký jest, že touto ulic
ani pohěby nemohou se ubírati. Ministr uznal opráv-
něnost pronesených stesků a slíbil postarali se o od-
pomoc. V elektrické centrále byl ministr uvítán člený
správní rady pp. Petrlíkem, Hudlem, Březnovským
doktor
Wittek
Srb
profesor
Petrlik
Král
Neubert
Hudl
Březnovská
Vyšehrad
Smíchov
Praha
Holešovice
25
article
Seifertem a Novákem. Při prohlidce centrály by-
průvodčím ministrovi vrch. inženýr docent pan Kare
Novák, který mu dával potřebná vysvětlení. Potom
byl demonstrován nový ochranný přístroj k motoro-
vým vozům, ale demonstrace nesetkala se s očeká-
vaným effektem. Ministr zapsav své jméno do pa-
mětní knihy, provázen členy správní rady, jel v sa-
lonním voze Prahou po novém kamenném mostě na
Újezd a vystoupil před vchodem do stanice lanové
dráhy na Pelřín. Jel po této draze a z Petřína pro-
hlížel si velkolepý ohraz Prahy. Večerním rychlikem
dráby Františka Josefa odjel ministr do Vídně.
Dlužno uvésti, že ministr byl p. posl. inž. Kaflanem
v rozmluvě upozorněn na nevyhnutelné zřízení ko-
muníkace s elektriekým pohonem z Malé strany n
Hradčany. I v tomto směru ministr slíbil vyhověti
oprávněným přáním.
— Nedostatek moderních filologů na střed-
ních školách českých a zvláště moravských jeví se
letos měrou ještě povážlivější, než v lelech předešlých.
Seifert
Novák
Kare Novák
František Josef
Ing
Praha
Újezd
Petřín
Vídeň
Hradčany
26
article
Mnohá definitivní místa professorská (spojená se služ-
ným 3200 K) pro češtinu, němčinu i frančinu zůstala
neobsazena, poněvadž nebylo ani jednoho plně appro-
bovaného filologa, jenž by se o ně mohl ucházeti.
I konkursy nabízející provisorní místa (spojená se
služným 2800 K) kandidátům, kteří aspoň částečné
approbace z vytčených předmětů dosáhli, zůstaly bez
výsledny! Nulno tedy všechna ona místa supplovati
nezkoušenými kandidáty, kteří právě absolvovali studia
universitní. Než i těch jest poměrně (vzhledem k ny-
nější potřebě) hrozně málo, tak že mnohé ústavy,
zvláště zemské reálky moravské, jsou vehnány
v nejkrajnější líseň. Vzhledem k těmto po-
měrům a vzhledem k tomu, že v příštích letech celá
řada reálek dosud neúplných se bude postupně do-
plňovati, ano že se i několik zcela nových režlek
zřídí (mnohé jsou již povoleny, na př. v Holešovi-
cích, v Příboru, v Bučovicích), možno studi um
moderních jazyků jako zvláště vý-
hodné stále ještě doporoučeti, třeba již
loní na filosofické fakultě studovalo ke stu moderních
filologů. Vždyť kdyby letos bylo vyšlo z universlty
přes 60 absolvovaných čestinářů, němčinářů a fran-
činářů, všichni do jednoho byli by dostali hned místo
supplentské a téměř všichní by se mohli těšiti na-
dějí, že, jakmile odbudou státní zkoušku, hned nej
blížší prázdniny budou jmenováni učiteli skutečnými
Kromě toho sluší uvážiti, že ministerstvo pomýšli
rozšířiti studium moderních řečí na gymnasiích, tak
že se kandidátům češtiny, němčiny a zvláště frančiny
zase nová a nová místa postupně budou otvírati. Ma
tedy moderní filologie pořád ještě utěšené vyblídky
a jest daleko výbodnější jí se věnovati, než filologii
klassické. To nechť dobře uváží mladší posluchači
filosofické fakulty i abiturienti na universitu vstupující.
Holeš
Příbor
Bučovice
27
article
— Po schůzl obchodního pomocnictva
předevčírem konané, odebralo se mnoho účastníků
na Můstek, kde uspořádalo demonstraci před krámem
obchodnika se sukny A. Müllera, při čemž byla
strhána návěští, nalepená na portále. Demonstrace
uspořádána byla pro nevlidné zacházení principála
s pomocníky. Stráž zakročila a přiměla účastníky
demonstrace k rozchodu.
— Nový český spolek ve Švýcarech.
Naši krajané nad azurovým Lemanem sjednotilí se
v ženévském klubu »Slovan« a zvolili za mistnost
spolkovou: Restaura nt Lyonais v »Rue
des Alpese 8. Přátelům zahraničních Čechů,
zvláště pánům nakladatelům, naskytá se příležitost,
osvědčiti české kolonii v městé Calvinově své symo
patie. Zásilky knih a obnosů peněžních (člensky
příspěvek stanoven na 6 korun ročně) buďlež adres
sovány na jednatele klubovního pana Vaška Paška.
Geněve (Suisse) »Rue des Paquis« 22. Kdo by se
snad v expedování zásilek do cizozemska nevyznal
odevzdej laskavě kníhy v balíčku s adresou a vě
nováním do skladu pana lobuslava Lantnera na Vá-
clavském náměstí. Expedici obstará pak administrace
»La Nation Tchěque« najednou.
— Městské zastupitelstvo karlínské bud
míti schůzi v zasedací síní městské radnice ve čtvrtek
dne 3. října 1901 o 3. hodině odpoledne. Na pořadu
mimo jiné: Jmenování čestných členů obce. Resi-
gnace starosty p. Ad. Lokaye na úřad starosty a volba
nového starosty. Volba členů volebních komisí. Obsa-
zení učilelského místa extra statum na obecnéa
měšť. škole chlapecké. Obsazení místa knihovníka
v obecné knihovně. Návrhy ohledně XI. nadace dra.
A Müller
Čecho
Calvinův
Vašek Pašek
Suiss
doktor
clavský náměstí
Slovan
Le Nation Tchěque
Rue desátník Alpes
Geněve
Rue desátník Paquis
28
article
Karla Sladkovského.
Posvicení v městském chudobinol
v Karlině. V sobotu dne 28. září vystrojeno bylo
pěčí měst. rady strávníkům chudobince v Karlíně
obvyklé svatováclavské posvícení. Po prohlídce měst.
sboru dobrov. hasičů dostavil se předseda jeho
otec chudých měst. rada p. Jan Dmíšek do chudo-
bince a za přítomnosti zástupců měst. rady pp.
Hug. Demartiniho a Frant. Kremličky, refer. p. Jar.
Zváry a správkyně ústavu slč. Graulichovy zahájio
posvícení oslovením strávníků, jimž přál zdravía
dlouhá léta, načež strávníci pohosténi pečlivě upra-
veným obědem, kávou, likéry, vínem, ovocem, zá
kusky atd. Fo obědě oddali se stařečkové a stařenky
vespolné nenucené zábavě, při níž ovšem ani tanee
při hudbě nescházel a která prodloužila se až do
hodiny večerní. O zdar slavnosti získali si zásluhu
někteří dobrodinci poskytnutím půssicenských darů a
síce pp.: Jan Dmíšek (peněžitý obnbs). Jindř. Ronz,
dr. F. Zátka, J. B. Fischl, Jos. Spitzer, E. Sýkora,
J. Weinzetil, J. Doktor, J. Homolka, J. Slpek, P. Per-
man a Jos. Klein.
— Kontrolní shromáždění v Karlíně bydlí-
cích dovolenců, záložníků a náhradních záložníků
stalého vojska konati se bude ve Ferdinandských ka-
sárnách v Karlíně a sice od písmena A až M dna
5. října a dne 7. října od písmena N až Ž a sice
vždy o 81/2 hod. ráno. Dodatečná kontrolní schůze
bude v Praze v Bruských kasárnách dne 11. listo-
padu.
Sladkovský
Karlin
Dmíšek
Hug
Demartini
František
Kremlička
Zvára
Graulichův
Jindřichův
doktor
F Zátka
Fischl
Jos
Spitzer
E Sýkora
J Weinzetil
J Slpek
Klein
Karlín
Homolka
Jos
Praha
29
article
— Nadace pro mladé politické provl-
nilce. Z fondu »Lva Uerka, přírodopisce«, ku pod-
poře propuštěných, chudých, mladistvých, politických
vězňů, bude dne 22. října 1901 obdarován částkou
48 K jeden politický provinilec k delšímu trestu na
svobodě (nejméně půl roku) odsouzený, který: 1.
v zemích koruny české (v Čechách, na Moravě neb
ve Slezsku) se narodil; 2. jest slovanské národnosti
(bez rozdílu náboženského vyznání a původu man-
želského či nemanželského); 3. jest méně než 18
roků stár; 4. nemajetný; 5. náleží stavu dělnickému
neb řemeslnickému. Mezi několika uchazeči má
přednost nejslabší, tedy nejmladší neb nejchorob-
nější. Uchazeči podejtež svoje žádosti ve smyslu pod-
mínek řádné doložené nejděle do 10. října 1901
v podacím protokole rady městské na radnici staro-
městské.
— Městské museum pražské v sadě na P-
říčí navštívila v září t. r. 1861 osoba. Do sbírek da-
rovali: p. Frant. Vělrovec, úř. sluha při nájníu po-
travní daně, šlechtický diplom z r. 1651; p. Hynek
Cibulka, maj. uzenářství, vyřezávaně dvéře; p. Bedř.
Donehauer listiny ze 17. stol.; p. Jos. Vlk, magistr.
oficiál, sbírku listin, tiskopisů z r. 1848 atd.; p. Ferd.
Zeman ruční granát. Museum jest otevřeno v úterý,
ve středu, v pátek a v sobotu od 1—5 hod. odpo-
ledne, v neděli od 10 hod. dop. do 2 hod. odpol.
František
Cibulka
Bedř
Jos
Vlk
Ferd
Zeman
Čechy
Morava
Slezsko
Lev Uerka
30
article
Mimo to lze sbírky za vstupné 2 K (1—4 osoby)
kdykoliv prohlédnouti.
— »Z Radhoště« v Praze. Všem chudým
snaživým akademikům z Moravy, Slezska a Sloven-
ska, kteří studovati míní v Praze na některé z obou
českých vysokých škol (universita nebo techinika),
neb na některé z vyšších odborných škol českých
(umělecko průmyslová škola, obehodní akademie, ma-
liřská akademie, konservatoř) a kteří hodlají žádati
u spolku »Radhoště« za podporu, oznamujeme: Ku
první žádosti žadatelů, kteří ještě vůbec nebyli pod-
porováni od »Radhoště«, dlužno přiložiti: vysvěd-
čení nemajetnosti (nejlépe universítní školský blan-
ket) ne starší jednoho roku, stvrzené úřady: obec-
ním, farním, knihovním a okresním hejtmanstvím
vysvědčení maturitní, křestní list nebo výtah z ma-
triky, písemné svolení od otce (neb od poručníka),
aby žádal u »Radhoště« za podporu; revers vlastní
rukou psaný a podepsaný, že obdrženou podporu
později splatí; průkaz, že je zapsán, který však může
býti doručen třeba dodatečně až po zápisu. Tištěné
blankety žádostí, jakož i formuláře reversu vydávají
se ve spolkových místnostech. Žádosti se přijímnjí
do 8. října 1901. Kdo žádá poprvé, nejlépe, pedá li
žádost osobně jednateli v úřadních hodinách, které
budou vypsány ve spolkových místnostech. Starší
žadatelé ať podají doklady uvedené sub. 1., 4., 5. a
výkaz o prospěchu ve studiích. Každý žadatel necht
podotkne v žádosti, jak byl činným ve prospěch
Radhošť
Praha
Morava
Slezsko
umělecký průmyslový škola
spolek » Radhošť
31
article
»Radhoště«. Příznivé vyřízení žádosti podmíněno je
zároveň řádným odvedením subskripce pokladníku
spolkovému MUDru. Viktoru Sedláčkovi, praklickému
lékaři v Praze, II., »u zlaté husy«. Podpory ze spolku
budou vydávány dne 15. října na druhou polovici
října. Žadosti na každý následující měsíc podávají
se vždy do 20. každého měsíce. Mensa akademi cká
zahájí činnost 1. říjnem. Místnosti spolkové jsouv
Praze, II., stará škola u sv. Jindřicha. Veškeré do-
tazy zodpoví jednatel spolku p. JUDr. Lad. Janík na
Kr. Vinohradech v Hálkově tř., 58.
— Sjezd spolku na ochranu zvířat kona
se v neděli dne 29. t. m. ve Vídni a za spolek ku
ochraně zvřřnt v krát. deském zúčastnil se ho jed-
natel spolku p. Josef Hudl, městský rada z Prahy.
Do sjezdového rokování co nejúčinněji zasáhl podá-
ním četných návrhů a jich odůvodněním. Po jeho
odůvodnění, že pes není způsobilým k tahu, přijat
návrh, aby používání psů k tahu bylo úplně odstra-
něno. V příčině zabíjení dobytka poukázal jednatel
p. Hudl k zavedení střelného přístroje na pražských
jatkách a žádal, aby sjezd, pokud nebude lepšíhoa
praktičtějšího vynálezu, postaral se o jeho uzáko-
nění, což také jednohlasné schváleno.
Mudra
Sedláček
Jindřich
JUDr
Lada
Janík
Hálkův
Josef
Radhošť
Praha
Králové . Vinohrady
Vídeň
II
Mensa
spolek p
32
article
— Nové krápnikové jeskyně u Křtln.
Píše se nám: Dne 27. t. m. byla obec naše uvedena
v rozruch zprávou, že dělníci stavějící silnici ze
Křtin do Adamova objevili nedaleko jeskyně »Vy-
pustku« vchod do nové jeskyně, plné překrásných
krápníků. Skutečně při prvním ohledání shledana
jeskyně s překrásnými tvary krápníkovými jak sta-
laktity tak i stalagmity. Zvědavost pudila nás roz-
košnou chodbou ku předu, když tu najednou zarazil
kroky naše černý otvor, vedouci, jak z rachotících
dolů házených kamenů patrno bylo, do hluboké pro-
pasti. Zvědavost všech, co nalézá se za propastí,
napjata byla nejvyšší měrou. Ihned poslali jsme
zvláštního rychlého posla pro známého odborníka a
badatele pana Ph. C. Karla Absolona, který právě
dlí ve Sloupě za příčinou výzkumů tamějších jeskyá.
Přijel ještě téhož večera, ozbrojen lanovými žebříky
a dlouhým lanem a ještě večer vypravila se expedice
do nových jeskyň a stanula před shora zmínénou
propastí. Bez dlouhého rozmýšlení počal pan Absolon
hrabati v hlinitém nánosu nad propastí malé schůdky
a po delší námaze přelezl i s pomocníkem svým
na druhou stranu. Úzkostlivě sledovali jsme svit
jejich luceren, Když tu co chvíle radostný hlahol
hlásal, že skutečně chodba táhne se dále, a že všude
splývají s křišťálových stěn překrásné krápníky. Na
druhý den zůstal tvrdý oříšek prozkoumati propast.
Absolón
Adamov
33
article
Skutečně také expedice druhého dne byla tam pro-
vedena. Spuštěny dolů pevné lanové žebříky a Abso-
lon uvázán na pasu na silném lanu sestoupil se
svým pomocníkem do propasti, která se dolů rozší-
řuje v obrovské prostory. Za nedlouho nebylo sly-
šeli hlasů dolů se ozývajících, jelikož chodby spodní
se daleko rozšiřovaly. Celou bodinu trvali jsme nad
černým otvorem propasti v trapném očekávání až
konečně se vrátili nahoru nadšeni nad rozsáhi ý mi
prostorami, které se tu otvíraly a jichž definitivaí
výzkum dlužno odložiti na dobu příhodnější. Co se
týká přístupu do jeskyně, bude o tom podána veřej-
nosti zpráva. Připomenouti sluší, že městečko Křtiny
(poutní a výletní místo) leží v překrásné hornatě,
lesnaté krajině na konci romantického Josefova údoií,
vedoucího z Adamova do Křtin. Vzdáleny jsou od
Brna 19 km. a leží od něho severovýchodně.
— Osazení nového železného mostu spojo-
vací dráhy. Druhá čásť zvláštního a vzácného
výkonu v oboru stavilelství mostního na trati státní
dráhy mezi Vyšehradem a Smíchovem byla prova-
dena včera o 2. hod. odpolední. Účastenství kruhů
odborných bylo tentokráte ještě mnohem větší než
dopoledne, kdy posunut byl se starých pilířů na le-
šení dřívější most. K posunutí a osazení nové kon-
strukce mostní byl rovněž pozván ministr žele znie
ryt. Wittek, který přijel do vyšehradského nádraží
zvláštním vlakem z nádraží Františka Josefa v Praze.
V průvodu ministra nalezal se odborný chéf ryt.
Pichler, stavební radové Stöckl a Hübner a minist
koncipísta dr. Henoch. Na vyšehradském násirazl
byl ministr, jejž provázel ředitel státních drah, Hv. r.
p. Palla, očekáván zástupci obce, železničními úřad-
níky a inženýry. Po uvítání ubíral se ministr, jenž
byl oděn v občanský oděv, s náměstkem mnístodržitele
Josefův
Wittek
Pichler
Stöckl
Hübner
doktor
Henoch
Palla
Adamov
Brno
Vyšehrad
Smíchov
km
nádraží František Josef v Praga