ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 24dab530-661d-11dc-bdff-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: org 9, person 128, place 45, work 5
1 masthead
1. října 1901
2 masthead
Císlo 270.
3 masthead
NÁRODNÍ LISrY.
národní LISrY
4 masthead
Strana3.
5 article
Zastupitelstvo města Horažďovic pro- jevily ve schůzi své dne 27. září t. r. jedno- myslně sonhlas s ompromissem, který uzavřela národní strana švobodomyslná s ostatními poli- tickými stranami a spolu schválilo jedno- hlasně pro nejbližší volbu na sněm král. českého kandidatur p. Petra Nováka, rolníka v Budělicích. Z Bakova n. Jiz. Městská rada jedno myslným usnesením schvaluje a ostatnímsu své mu spoluvoličstvu doporučuje kandidaturu svo bodomyslného kandidála pana Cyrila Pa- pouška, okresního starosty mladoboleslav ského a rolníka ze Všelis. Obecní zastupitelstvo města České Skalice usneslo se ve své schůzi, konané dne 26. t. m., všemi hlasy na tom, doporučiti vo- ličům města České Skalice za kandidáta posla nectví na sněmu král. českého za skupinu ven kovské volební skupiny Nové Mésto n. M., Ná chod, Úpice, Česká Skalice, Opočno dosavad- niho osvádčeného poslance pana MUDra. J an Dvoráka v Opočně. Zároveň usneseno svo- dali schůzi starostů obci okresu česko skalického k doporučení tohoto pana kandidáta ostatním voličům okresu česko-skalického.
Petro Novák Cyril Mudra Horažďovice Bakov Český Skalica Nová Mésto Úpice Opočno Opočeň
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. září. (Do sporu česko polského na Těšínsku) promluvil v kra kovské »Nové Reformě« střízlivé slovo jeden z professorů krakovských, dobře známý i u nás svými studiemi o Slovanstvu. Pisatel kárá vy zývavost řečníků na sjezdu zakopanském i br žuru Piastuna, vydanou ve Fryšlálě, pozname návaje, že v prostředeích agitačních nezachoval slušné míry. »Nelze mluviti o českém nájezdu na Těšinsko, ani o protipolské agilaci české. jako neexistuje jazyk »moravský«, jejž vynalez Piastun. Zbývá jen nepopíratelný fakt, že kne se polká živel osvětově nižší se živlem vyšším, onen z pravidla podléhá tomuto, jak svědč četné přiklady z dějín. Čechové — pravi dále pisatel — nejsou vinni, že jejich živel, který pracuje v uhelné pánvi ostravské, jest nepo- měrné vyšší osvětově i uvědomělejši národně. Každý Čech ví, že jest Čechem, a nestydí se k své národnosti se přiznati. Jaký však obraz představují tisíce polských dělníků, přišlýeh z Haliče ! Pomijím mlčením jich nedostatek citu vlastní důstojnosti; kde však u nich hledati uvědomělosti národní? Takovou massu možno řidili v různé strany, ale nejobtížnější jest uči- niti ji národem. O tom zapominají ti, kdo vy- rostli uprostřed osvíceného lidu slezského, ne- mohou pochopit, proč onen z Haliče přišlý polský živel tak snadno se dává předělati v Čechaa připisují to šilenému nátlaku a agitaci české.
Piastun Čecho Praha Těšínsko Čechy Halič
7 article
Vedle toho nemá se zapomínati, že přesné hranice mezi živlem českým a polským nikdo nedovede určiti, neboť lidová mluva na česko- polském rozhraní jest tak k sobě sblížena tak se navzájem prostupuje, že dosud ani mezi učenci není shody v té věci a bere se za podklad určitý smišený pás česko- polský. Při tom však nemožno upírati, že v západní části Těšinska jsou vsi, ode dávna usazené Čechy, na Moravě však vsí pol- ských nenl; jsou jen v okoli Mor. Ostravy polšti dělníci osazeni, tedy obyvatelé přišli od jinud. Netřeba Čechům bráti ve zlé, že hájí své državy, netřeba jich pomlouvati a spolčovati se proti nim se společným nepřitelem Slovanstva — Němcem: ale třeha kuluru postnviti proti kul tuře, proti národnímu uvědomění nutno budit týž cit v polských lidech a pak se poměry upraví samy sebou. V ten smysl vyslovil se v konný výbor české národní strany ve Slezsku. tak smýšlejí i klidní polští živlové ve Slezsku. Nožno polemisovati s českými časopisy, vydáva- nými ve Slezsku, ale nesmějí se identi- fikovati s celým národem českým a nemá se vyzývat ke křižove válce tam, kde stačí dobrá vůle dorozumění. Vždyť zisk z toho nebude míti nikdo jiný, než onen třetí, jemuž válk bratra proti bratrovi je na prospěch, poněvadž jich rukama vybírá pak kaštany z ohně .. Nulno tedy dobře uvážili, jak a co činit, aby se Němcům nehnala voda na mlýn.« Projev tento vítáme tím radostněji, že jes olištén v »Nově Reformě«, jež jinak vždy ochotně otvírá své sloupce pomluvám z povést ného »Glosu ludu šlaského«.
Čecho Němec Čechy Morava Ostrava Slezsko český národní strana
8 article
Posl. dr. Žáček o politické situaci. Z Brna, 30. září. (Tlfgrm. »N. L.e Mistopředseda poslanecké sněmovny posl. dr Žáček měl ve včerejší valné hromadě Ná- rodního klubu výklad o situaci. Mimo jiné pravil: Bude hodně dlouho trvat, než v Rakousku nastanou poměry spořádané. Tím, že vláda ustoupila před parlamentní revolucí německé obstrukce, zasadila státni autoritě hlubokou ránu, ze které tak brzy Rakousko se nevzpa- matuje. Vláda Körbrova posud žila jen z toho. že všecky veci sporné nechávala stranou. Jak- mile však ocinou se v parlamentu zase otázky vělší váhy politické, ukáže se, že tento par- lament nemůže pracovati. Pochybuji, že teto vládě podaři se na podzim vyříditi řádné roz- počty. Tim hůře bude s rakr -uher. vyrovnáním.
Posl doktor Žáček L Mistopředseda Brno Rakousko poslanecký sněmovna
9 article
Co se týče poslanců českého li du, je postavení jejich vůči vládě Körbrově dáno celou minulosu. Češti poslanci m u si býti v opposici proti této vládě Má-i to býti obstrukce, nebo jaká formá oppo- siční, je lhioslejno. Ale čeští poslanci nemaji příčiny, aby k vládě Körbrově se chovali přá- telsky. Není tato vláda vůči nám sice okázale nepřátelskou; je to vláda německých byrokralů která sice říká, že je vůči nám neutrální objektivní — ale víme, jak to v praksi vypadá Cleny lěto vlády jsou většínou němečti by rokraté — a to je zřejmým ukazovatelem pro nás, jak se k této vládě stavěti. Chybou této vlády je stálé ustupování a poddávání se frakci. která začala obstrukční bouře, která nechce spořádaných poměrů parlamentních, která ne- chee parlamentu vůbec a nechce ani Ra- kouska — Všeněmeům, kteří neustále jsou hýčkáni a pod jejichž vlivem jsou Něme všíckni. Vláda nejen že nepodniká ničeho, aby řádění této strany potlačila, naopak déláji ještě koncesse — ačkoli přece každému, poli ticky myslicimu občanu je zřejmo, že je to strana okázale p rotirakous ká.
10 article
Já pro svou osobu nejsem nijakým obdi- vovalelem vlády Körbrovy vůbec a speciálně ani ne osoby Körbrovy samé. Proto naplnilo mne podivem a nemohl jsem souhlasit s tím, když v těchto dnech četl jsem ve vídeň- ském listě rozhovor s českým poslan cem, jenž pravil, že na dlouhou dob není prý možná vláda jiná než Körbrova. Nesdílím tohoto mínění Nevidím v dru. Körbrovi toho velikána, který by jediný byl s to, aby spasil Rakousko. Ne vidím u této vlády ani energie, ani objektiv- nosti dost. Co se týče budoucnosti, měl jsem, upřímně řečeno, obavu, že se poměry pro nás utváří ještě hůře než dosud. Jak věci vypadaly v Če- chách před letosnimi volbami snč movními, zdálo se, že při rozervanosti frakeí a stran, strana, která nyní representuje český národ vůči Vídni, bude poněkud desavouována, což by mělo přirozeně za následek, že klesl by také politický význam a váha této strany. A je- likož ona representuje český národ vůči Vídni, klesl by tim i vliv českého něroda. Proto s potěšením jsem uvílal, že aspo do jisté míry podařilo se kompromissy poměry v Čechách upraviti tak dalece, že je naděje, že nebude podlomen vliv a posice českého klubu ve Vídni. Výsledek byl by radostnější, kdyby bylo se podařilo dociliti shody se všemi stra- nami, zejmena také se stranou agrární, nebot čím rozervanější bude národ, tím menší bude naše váha a tim menší budou naše polttické výsledky. Národní strana moravská v tomto sjednocování stran v Čechách má pro sebe jisté zadostučinění, neboť to, k čemu ona na Moravě již před lély dala popud a proč tolik bývala kaceřována, nyní provádí se také v Čechách.
Körbrův Rakousko Vídeň Čechy Morava
11 article
Doufáme, že rozvahou a ústupnosti zamezeno bude i nadále nejhorším bojům mezi bratry Pokud se týče Moravy, doufá řečník, že my slénka shody bude postupovati dále a že ze jmena posavadní kompromiss se stranou lidovou zachován bude i pro časy budoucí Je třeba, aby přikrý způsob boje mezi našim stranami se zmírnil a zušlechtil. Je toho třeba v zájmu politické výchovy i dobré pověsti na- šeho národa. Neboť, kdyby jednou kulturní hi storik přečetl si všechno to, co u nás byloči něno ve volební akci při posledních volbách do rady říšské, stál by před materiálem, který k politickému vzdělání a ethickému povznesent lidu byl by příspěvkem velmi málo půvabným Přecházeje k tak zv. vyrovná v ae akei na Moravě lituje řečník, že práce dotyčného výboru nenabyly posud konkretních forem. Tim se stává, že diskusse o celé věci vedena jest celkem pod zorným úhlem před pojatosti a bez potřebné znalosti věci, což vede k nesprávným namnoze úsudkům. Všecka ve- řejná naše práce spěje přece k takové úpravě všech našich politických poměrů v zemích českých, abychom vedle boje, který vedeme, pomalými kompromisy a ujednáními hledělisi zabezpečit to, co si vybojujeme, proti útokům dalším. Tak zvané vyrovnávání nemá jiného účelu. než abychom ten stav, ty aspirace, jichž oprávnění svým bojem a svou vyspělostí hospodářskou. politickou a kulturní jsme dokázali a osvědčili. přívedli v platnost u svých odpůrců. Na věčné časy poměry ustáliti a boj zastaviti přece nelze
Tim Morava
12 article
Vyskytly se také v naší veřejnosti hlasy, upira- jící poslancům právo, aby takové jednání konul jmenem národa. Ale kdo jiný má právo náro ve věcech politických zastupovat než poslanee jenž byl povolán k tomu úkolu lidem samým ano, on má nejen plnou moc a právo, al i povinnost, aby jmenem národa jednal o poli- tických jeho záležitostech. Tyrdili kdo něco jiného, je to honění po popularité, v nynější chvíli před volbami ovšem vysvětlitelné. V takově chvíli politické strany stávají se přirozeně ner- vósními; tato horečka volební je již patrna také v rozpravách o tak zv. vyrovnávací akci. Není to akce jedné strany a zvlášť není to strana národní, která by měla povinnost ji hájit. Ona ji nezačala, ale přistoupila k ní, když jinými byl k ní dán popud, otevřeně a poctivě vyslo- vivši své obavy i varovné výstrahy. Dnes, jak je přirozeno, je akce tato záležitostí celé české delegace na Moravě, a jakmile jediná strana by z ní vystoupila, je současně po všem. Jak bude dál, nevím, ale buď se akce tato povede všemi stranami, nebo se nepovede vůbec. Řečník konči opětným appellem na sou- činnost všech stran pro blaho národa. Po debatě, ve které promluvili četní řečníci, přijata byla resoluce, v níž vedení poselstva projevuje se důvěra a ponechává se mu úpln volná ruka. S radostí vítá se nastal volební dohodnutí českých stra v království a projevuje přání, aby se rozšiřilo a prohloubilo ve všech zamích naší koruny, poněvadž vzhledem ke zvýšenému ná zoru německému jest ho na výdatnou obranu národních zájmů nezbytně třeba.
Morava
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. zářl. Pravda o „revoluci“ v Bosně. Peštský list »Neues Budapester-Abendblatt« svobodomyslný orgán, redigovaný Arturem Sin gerem, uveřejňuje následující »odhaleni«, jež mu bylo zasláno jeho sarajevským zpravodajem Je tomu asi 14 dní, co sarajevská tisková kancelář vpašovala do jednoho peštského a ně- kolika chorvatských listů, mezi nimiž prvý byl rěcký »Nový List«, znění úmluvy, kterou prj předáci nespokojených mohamedánů a pravo- slavných spolu uzavřeli. Ale tato písemnosť byla školáckým agentským cvičením, že se úplně minula s výsledkem, na který bylo počítáno že toliž mohamedáni a pravoslavní budou de- nunciováni »nahoru« i ve veřejném mínění jako velezrádci. Vůdcové mohamedánův a pravoslavných pospíšili si a zaslali mnohým listům v moe- nářství vysvětlení, ve kterém uveřejněnou úmluvu označili jako zůmyslný falsifikát a žádali, aby ti, kdož úmluvu uveřejnili, udali místo, kde byla podepsána a kdo ji podepsali. Když státní policie a zdejší (sa- rajevská) tisková kancelář poznala, že se j podvod nezdařil, dala vytiskno u t buřičské proklamace a nalepiti na rohy ulic města Sarajeva. Tyto plakáty vyzývaly ob vatelstvo, aby vyhnalo »Švábye
Artur Praha Boseň Sarajevo Neue Budapester
14 article
a pravoslavné i mohamedány aby se ujali vlády. Pan Kallay napodobil prostě známé pla- káty činských boxer ů. Proklamace byly vítaným podnětem nejvýš trapného vyšetřováni, jakož i prohlídek domů všech neoblíbených mužův, aby mohli pohnán býti před soud. Tento případ připomíná kallay- ovský kousek, provedený před lety v Baňaluce kde tamní krajský Lazarini signalisoval, že s vyskytne loupežná banda Nikoličova, a káza vytáhnouti žandarmerii i vojsku a zatknouti ně kolik sobě nemilých mužů. V sarajevských mohamedánských kruzíe tyto intriky Kallayovy byly už dávno předvidány Když p. Kallay v měsíci srpnu meškal v Bosně, zmínil se o situaci, že je velmi nepřízniva, vinu toho sváděl na »cizí agenty«. Vláda, una vena trpnou opposicí mohamedánův a pravoslav ných, vymyslila plán, jak nespokojené živly provokovat, aby potom podle osvědčeného vzoru tureckého a starorakouského mohli být zavřeni a neškodnými učiněni. Ale vůdcové ne spokojených byli příliš chytří, aby sedli na nej novější léčku, a tak došlo na švindlse spiknutím a proklamací. Vláda bosenská nyní doufá, že žurnalistik rakouská a uherská čiperně se těchto příhoc uchopí a vyzve ji, bosenskou vládu, aby bez ohledně zakročila. Mohamedání a pravoslavn mají při té příležitosti býti nahoře osočeni jako velozrádci, na to pak prohlášeni za psané a vy dáni v šane despotické libovůli bosenskéh úřadnického apparátu. Mohamedánští a pravo slavní vůdcové uveřejní záhy prohlášení, kte rým budou prolestovati proti školáckým poku sům bosenské zemské policie a jejích žurnali- stických pacholkův, a dokáží svou nevinu.
Kallay Nikoličův Kallayův Boseň uno
15 article
Dějiny Kallayova režimu jsou bohaty sloho vými cvičeními agentů provokaterů, jež dosu žádného výsledku neměly, leda že obyvatelstvo učinily ještě zarputilejším, nejspokojenějším, ale i opatrnější m. Tak pešlský list. Podle našeho minění vláde bosenská oběma provokatérskými švindly stvo řila v zemi tak zlou situaci, jaká dosud nebyla Když na plakátech, které jsou veřejně označo vány jako »slohové cvičení« sarajevské policie mluví se o »Švábech« v okupovaných zemiel jako o živlu nepřátelském, jehož nutno zhosti se třeba bartolomějskou nocí, to znamená, že vláda páně Kallayova staví se v příkrou, nesmí- řitelnou protivu veliké většiny obyvatelstva. Ta ková protiva, byť byla illustrována sebe prudším bojem vlády, musí vésti k její porážce, neboť ne šťastná zaplétá se do boje nerovného, v němž sama stojí naproti skoro všem. V boji odpovědném kde již není smíru ani pardonu, národ od stoupiti nemůže, ten krok učinit je na p. Kallayovi. A ještě slovičko s rěckým »Novým Li stem.« My velmi litujeme, že tento list, od kt rého, když nedávno vycházeti počal, slibovali jsme si, že najde nová slova pro veřejný život v Chorvatsku a na Balkáně, zahájil s námi pro bosenské »spiknutí« polemiku, ve které pero jeho obrací se v břitký meč, ale mečem tím nezraňuje nás, nýbrž sobě samému zadává každým pohybem novou smrtelnou rinu. Po- važte si: on prý doufal, že ve věci bosenského spiknutí, t. j. denunciace, jakoby se nějaké spiknutí kulo. zachováme aspoň neutra- litu jako všechny ostatní české listy.
Kallayův Šváb Kallay Chorvatsko Balkán
16 article
Jakým právem »Nový List« něco tak ne čestného od nás očekával? Ví o nás a může dosvědčiti, že jsme již někdy pomáhali polici strojiti pikle na osočení svých politických od půrců neřku v národě českém, nýbrž i mimo něj? Ne, takové způsoby boje jsou nám ciz a v opovržení je máme nejen my, nýbrž vše chen český národ. Takovými zbraněmi bojuj proti českému národu jeho nepřátelé od časů nepamětných a my proto, že každou chvili jsme obětmi denunciací, dvojnásob, stonásob nenávi- díme tuto mrzkou zbraň. A v tom je s nám všechna česká žurnalistíka zajedno — o tom nechť se »Nový List« nemýli. Že mnohé české listy o bosenském »spiknutí« pomlčely, tos nevysvětluje »neutralitou« naproti denunciant ství, nýbrž tím, že »Národním Listům« podařil se švindl se spiknutím odhaliti hned, jakmile se ve veřejnosti objevil. Že jsme při tom měl dobrou ruku, ukázal přiklad. A že jsme švindlem nebyli uvedeni ani na okamžik do rozpaků, vysvětluje se prostě naší znalostí psy- chologie a praxe takových pánů, jako byl roz- král Milan a jako je p. Benjamin Kallay. Také budiž »Nový List« ujištěn, že ne může být ani zdání o nějaké různosti mínění v naší redakci o této záležitosti. A nejměne už je na místě ukazovati na to, budou-li »N L.« i příště odhalovati švindly bosenské vlády. že by chorvatšti poslanci na říšské radě mohl nám vypověděti spojenectví. Co se týče spo jenců, spoleháme především na tři veliké : n právo, pravdu a veřejnou mravnost. Kromě toho: Bosna nenáleží před forum vídeňské riš- ské rady a počet českých poslanců v říšském parlamentě je několikrát větší, než chorvatských Co z toho následuje, netřoba dovozovati. Avšak tu nejde o přetřes českého a chorvatského spo jeneciví, nýbrž o to, abychom »Novému Listue ukázali jeho pošetilost a nejapnost.«
Milan Kallay N L
17 article
Zasnoubení černohorského prince s velikou kněžnou ruskou. »Dubrovník« dovídá se z »velmi spolehli- vého pramene«: Koncem měsíce října černohorský kněževič Mirko druhorozený syn knížete Nikoly zasnoubí se s velikou kněžnou ru- skou Jelenou (Vladimírovnou). Za- snoubení bude prohlášeno úřadně po návratu knížete Nikoly a kněževiče Mirka z P'etrohradu, a oddavky budou v měsíci květnu 1902 na Cetyni za přítomnosti italského krále Viktora Emanuela a choli jeho královny Jeleny, ruského velikého knížete Pavla, knížet bulharského Ferdinanda a celé rodiny knížet Nikoly. Černohorský následník Danilo věnoval svému bratru Mirkovi svůj dvorec na Cetyni. V den svatby Mirkovy kníže bulharský Ferdinand zasnoubí se s černohorskou princeznou Xenií. Kníže Nikola se svými třemi syny: Da- nilem, Mirkem a Petrem objel právě severní kraje Černé Hory a byl také v Kolašíně a Andri- jevici. Oddaný a věrný národ všude je n dšeně vílal. Celá knížecí rodina černohorská mešká nyní v Nikšiči. Koncem měsíce záři po pravoslavném počtu kníže Nikol s kněževičem Mirkem odcestuj do Ruska, kamž je doprovodí ru- ský vyslanec na Cetyni, minilstn Vlasov.
Mirka Nikola Vladimírovný Mirek Viktor Emanuel Jelen Pavel Ferdinand Danila Mirkův Xenie Petro Nikol Vlasov Dubrovník Černá Hora Kolašín Nikšič Rusko
18 article
Mir na hranici černohorsko-turecké Jak »Taac IIporopna« úřadně oznamuje dobrou vůlí turecké vlády urovnána pohraniční otázka, kterou na Mokré letošního léta vzbudi i diví Arnauté svým vpádem na černohorské salaše. Hřbetem hory Mokré táhne se hranice mez Černou Horou a Tureckem, avšak za hranicl, na území tureckém, jest ještě něco černo- horských pastvisek. Arnauté letos chtěli odtu Černohorce vyhnati a pastviska si osvojiti Černohorci ovšem bránili svůj majetek, avsak dalším následkům arnautské loupeživosti bylo zabráněno tím, že obě vlády, černohorská i tu recká, hned se věci ujaly a společnou rukou zabránily dalším hraničným nepokojům. Vládla turecká beze všeho uznala, že Černohorcům stala se křivda, a sama jim nabídla náhradu. Vláda černohorská nabídnutí přijala. Tyto dni náhrada byla vyplacena k rukám tajemníka černohorského ministerstva, pana Il e Vuletiče, jenž penize donesl do Andrijeviče, kde je rozděli mezi poškozené.
Taac IIporopn Černohorec Vuletič Turecko Andrijevič Mir
19 article
Úřadní hlasatel černohorský právem kon statuje dobrou vůli vlády turecké, jíž bohdá nebude se nedostávati také při jiných otázkách Co se týče Arnautů, ti ovšem pokoje ne dají, jak se opět ukázalo těchto dní na jezeř Skaderském. »C.-B.« podalo sice již o tom při padě zprávu, ale neudalo podrobnostl. Na Černé Hoře koná letos zeměpisné bá- dání srbský professor Cvijič. Práce své chtě zakončiti změřením jezera Skaderského. Černo- horská vláda propůjčila mu k tomu parniček »Lastovica«, ruský konsul ve Skadru, pan Ščerbina, dal mu k ochraně svého kavaza. Po několikadenní práci na jezeře srbský badatel přiblížil se albánskému břehu, odkudž najednou začaly na parnik litati koule. Kormidelník Nikola Zambela rychle vplul na šírokou vodu, tak že nikomu ublíženo nebylo. »Tac Iorpa« podškrtává, že napa- datelé byli katolíci. Katolíci jsou nyní na Balkánském poloostrově nejfanatičtější a nej nesnášelivější částí obyvatelstva.
Arnautu Cvijič Černo Ščerbin Zambel Tac Iorpa
20 article Oslavení třicitiletého trváni „Sokola“ žižkovského.
Oslavení třicitiletého trváni „Sokola“ žižkovského. V malém a chudičkém místě u Prahy, v obc Žižkově, před třiceti léty byla založena několika nadšenými vlastenci tělocvičná jednota »Sokol«, jejíž prvým starostou byl p. Arn. Gütling. Nebla- hými a často velmi trudnými okolnostmi stížena byla existence nové jednoty, jejíž úkolem bylo zmohutnění tělesné i mravní výchovy občanstva, zejmena do- rostu, jakož i stejně zdatné působení ke zdaru města Žižkova. S rostoucím vývojem města kráčela i jed- nota »Sokol«, která přetrvala desítiletí jakožto mo hutná organisace místní. Po třicítiletí svého trvání uspořádala jednota oslavení tohoto jubilea a vzpome nula při tom všech těch obětavých a neunavných bratří, kteří k jejímu rozkvětu a zmohutnění pracovali Starosty jednoty v té době byli bratří Jos. Vondrák Č. Weimayer a od r. 1883 až podnes br. dr. Ze lenka; náměstky byli bratří: Jan Vaněk. J. Spanilý A. Richter, Karel Kühn (od r. 1884 až po dnešní dobu); náčelníky bratři: Fr. Poláček (prvý cvičitei F. Heidlberg. J. Císař, O. Táborský, H. Hoyer J. Kavalír, Aug. Očenášek; jednatelé: A. Michálek F. L. Zeman, J. Cimler, F. Srp, F. Vampola,a Herberger, Fr. Mašek a Jan Kühn. Výtrvalou pílí a usilovnou a poctivou snahou podařilo se činovníkům nastřádat značný kapitál ku postavení tělocvičny (vystavěna byla v r. 1898), která jest ozdobou nejen města Žižkova, nýbrž i účelným zařízením svým nejmodernější tělocvičnou v Če chách. V minulých dvou dnech slavila jednota památku 30leté činnosti své. Slavnosť zahájena byla a ka demií, jejíž pořad obstaralo koncertní ředitelstv M. Urbánka. Umělecký požitek, který poskytnut by četně shromážděnému obecenstvu, byl dokonalý Nadšeným proslovem JUC. F. Maška, župního sta rosty, byla akademie zahájena.
Arn Gütling Jos Vaněk A Richter Kühn Poláček J Císař Táborský H Hoyer J Kavalír Aug Očenášek A Michálek F L Zeman J Cimler F Srp F Vampol Herberger Mašek M Urbánek F Mašek Praha Žižkov Francie Sokol Vondrák Č . Weimayer
21 article
Po přednesení proslovu uspořádán p. Hejduken překrásný živý obraz, znázorňující hold Sokolstv Čechii; v obraze zúčastněny byly 64 osoby. Neza- pomenutelným dojmem působila na obecenstvo ale- gorie tato, v níž zastoupeni byli Sokolové v kroji, v cvičebním obleku, dámy a dorost ve cvičeb. oblek a slovanští národově. Po tom v nšlechtilém zápase uměleckém závo dily proslulé »České Trio« (pánové prof. Suchý, Bu- rian a p. prof. Hofmeister), damské pěvecké tercetlo (slečny Kimlova, Liškova a Hynkova, virtuoska n klavír sl. Urbanova, dramatická umělkyně sl. Marian Hellerova a pěvecký kroužek jednoty, jejž řídil pan Fr. Marek. Mimo to účinkoval hudební sbor, řízený panem Kolkem. Hlučný potlesk byl umělcům od- měnou. Z hostů buďtež označení čelní zástupcové so- kolských jednot, mezi nimiž jednoty teplické, jež Sokolu žižkovskému v ochranu, jest svěřena, dále JUDr. Jan Podlipný, starosta Č. O. S., zástupcové městské rady a zástupcové místních spolků. Druhý den slavnosti, v neděli o 10. hod. dopol. konala se v tělocvičně slavnostní valná hromada kdež starosta jednoty br. dr. Zelenka za velké účasti členstva jednoty, zástupců venkovských jednot městské rady a místních spolků promluvil o h storii jednoty. Při té příležitosti vzpomněl starosta památky dra. Mir. Tyrše, jemuž přítomní provolali »Slával“ Po řečí dra. Zelenky blahopřál br. dr. Scheine jménem Č. O. sokolské jednotě významnou řečí, br. Procházka z Duchcova jménem župy krušnohorské vzpomenuv ochranné práce jednoty žižkovské ve prospěch jednoty teplické, děkoval této za činnos její. Br. Franta Poláček, prvý náčelník jednoty hlučně byl pozdraven.
Čechie Sokol profesor Suchá Hofmeister Kimlův Liškův Hynkův Hellerův František Marek Kolek JUDr Podlipná doktor Zelenka Tyrš Schein Poláček Urbanův Č . O . S Duchcov Český trio
22 article
Mimo jednotu teplickou a mnohé jednoty z Čec přítomni byli také zástupeové jednoty vídeňské. Po přečtení došlých blahopřejných přípisů a l- legramů, mezi nimiž Svazu polského Sokolstva, jed noty v Paříži, jednoty pražské, župy středočeské blanické, čestného člena jednoty žižkovské pana Fr Kotka z ruského Kyjeva, ukončil dr. Zelenka valnou hromadu. Odpoledne o 3. hod. pořádáno bylo pečlivě při pravené veřejné cvičoní členstva, dorostu a žen, jeá bylo druhým pěkným bodem slavnosti. Přesně o 3. hodině nastoupilo 33 cvičenek za vedení br. Erbena ke cvičení s tyčemi ve čtvercích, jež provedly bez- vadně. Potom cvičila 4 družstva na nářadí, rovněi s nejlepším výsledkem. Následovalo cvičení ženského sboru cvičitelského na koni na šíř s pružným můst kem. Závěrem cvíčení byla eflektní skupina, prove dená bezvadně všemi cvičenkami. Na to vsloupilo za vedení br. Táborka do sálu 130 žáků v malebném úboru a za zpěvu pisně » Pro bychom se netešili«, což vzbudilo u obecenstva vel kolepý dojem. Krátkou rejí nastoupil dorost ke cvi čením prostným, které provedl s přesností obdivu hodnou. Z prostných cvičení přešli hoší ve 4 kruhy a provedli s živostí jen děcké povaze vlastní hru n třetího. Následovalo cvičení 10 družstev na nářadí. kteréž zakončeno bylo tělocvičnými skupinami.
Kotek Zelenka Erben Táborek Paříž Kyjev
23 article
Po odchodu těchto vstoupilo do cvičiště 36 učn za vedení bra. Nováka. Konečně vstupuje za hlučného potlesku pevným jistým krokem členstvo počtem 135, vedeno jsone náčelníkem jednoty br. Fr. Erbenem. Průstupnickou rejí a originálním nástupem přešlo toto do šesti- stupu a na povel stanulo, připraveno jsouc ke cvi- čením prostným. Tato provedena byla se vzácnou přesností bez povelu. Potom nastoupilo 13 družslev ke cvičení na ná- řadí, ktaréž jako všechno předcházející svědčilo svědomité přípravě. Zde nutno zmíniti se o cvičení družstva starších členů, jež vztiledem na pokročilé stáří dlužno jen pochváliti. Dále nastoupila 2 druž- stva sboru cvičitelského ke cvičení na hrazdě a bra- dlech s můstkem pružným. Cvičení toto, proveden s nejlepším zdarem, potvrdilo pověsť o výborné vy- spělosti sboru, v míře svrchované Po cvičení sboru nastoupilo 30 členů ke vzor- ným cvičením prostným, které jak svojí originál- ností tak i provedením připomínalo přesnost fran- couzských gymnastů. Cvičení členstva zakončen bylo odchodem za zpěvu písné »Nadšení v dušl« Cvičení vůbec, trvající 3 hodiny a provedené s úspě- chem nebývalým. bylo výsledkem perné práce sboru cvičitelského s náčelníkem br. Erbenem.
Novák František Erben
24 article
Slavnost ukončena tanečním vinkem, na němž členstvo jednoty, povzbuzeno jsouc skvělým výsled- kem veřejného cvičení, hojnou bralo účast V zábav odboru jednoty, jemuž provedení slav- nosti bylo svěřeno a který o finanční zdar slavnosti velikou má zásluhu, byli bratří: Karel Kühn, před- seda, O. Novák, jednatel, V. Volf, pokladník, dále Polák F., místopředseda, Fiala, Foltýn. Kühin Fr. Novák Adolf. Jandouš, Pláček, Peiržilka, Selichnar, Sazima, Šmíd. Vollmann. Zelenka. Patš, Hyška, Hejduk, Kinci. Zika, zapisovatel a Hroch Petr. Ke slavnosti vydán byl pamětní spis, vypravený jednatelem br. J. Kühnem, jednající o správní a tech- nické činnosti jednoty a s články pp. dra. Zalenky. JUC. Maška a O. Očenáška.
Kühn O Novák V Volf Polák Fiala Foltýn Novák Adolf Jandouš Pláček Peiržilka Selichnar Sazima Šmíd Zelenka Patš Hyška Hejduk Kinec Zika Hroch Petr J Kühn Mašek O Očenášek
25 article Bohuslav Schnirch.
Bohuslav Schnirch. Tam, kde český obzor nejslunnější, nej- smavější, v končinách, kde vévodí požehmnané naše a vítězné umění výtvarné, zatemniloa zatáhlo se zas smrtnými chmurami — jeden z nejvělších mistrů umění toho, Bohusl av Schnirch, odešel na vždy od nás... Tot rána, při níž není třeba teprve vyzývati se na- vzájem k nářku a žalu, vždyť dotýká se přímo srdce! Hluboko sáhl tentokráte slepý surovec osud do majetku národa, aby uloupil víc než unésti může, ducha velikosti nevšední, umělce vzácného, nenahraditelného, pro svěráz, vysoko vzletně cíle snah, pro díla životní cestou až dosud vystižená nezapomenutelného, v análech moderního rozvoje našeho umění nesmrtelně žijícího jakožto jeden z jeho základů, ze spolu- tvůrců, To ovšem všechno zůstane po velikém mistru našem, lidu a umění českému dědietvím nezcizitelným, ale měříme-li velikost a draho- cennost dědictví toho, odhadujeme hned zá- roveň ztrátu odchodem zůstavitele jeho způ- sobenou, v odpustitelném sobectví, ježto šle- chetném, vášnivém a hořekujíeím nad tím, že odehází, aniž naplnil dilo svého života, že jsme tak připraveni o to, co jsme ještě čekali o geniální jeho ruky! Drtivá neodčinitelnost této katastrofy naplňuje duši naši zármutkem nevy- líčitelným, první náběh citů našich náleží tu především umělci, českému člověku, vysoko vyčnívajícímu nad vrstevnictvo, muži z nečetně té družiny znamenitých duchů, kteráž vlastně znamená všechno štěstí národa. Bohusla Sehnirch znamená v českém umění so- chařském především typus mohutnosti, síly takřka neurvalé, ve tvořivosti nezkrocené, de- mokratickému názoru v umění při veškerě ušlechtilé ryzosti formy a vznešenosti obsahu nejsympatičtější, poněvadž posvěcené bezpro- středním stykem s českostí, s národností uměni.
Schnirch Sehnirch
26 article
Stačí říci, že umřel tvůrce sochy krále Jiřího, kolem něhož přešly v r. 1891 na jubilejní vý- stavě milliony lidu českého jako holdem pře historickým majestátem i před velikostí umi Schnirchova, že zemřel autor nezapomonut ného, k české mysli tak Inoucího návrhu na pomník sv. Václavu a nacionální strán ka Schnirchovy tvorby, jeho to nejehlubnější nejmarkantnější přednost jest vystižená. K tomu ještě dlužno připojiti jeho dílo sochařské vý- zdoby pro Národní divadlo, která až na nepa- trnou výjimku pochází všechna z jeho rukya postava Schnirchova před očima našima vslan jakožto postava nejpopulárnějšího mistra če- ského sochařstvi, nejsrozumitelnějšího vládce plastickou mluvou. Zůstavujeme péru odbornému, nad naše v tom ohledu povolanějšímu, aby ocenilo Bohuslava Schnircha zevrubně jako umělce monumentální koncepce a velkolepé originální formy, jakožto mistra po výtce če- ského duchem a demokraticky přístupného pro- vedením svých děl, z nichž převážná většina a to zajisté všecka, kteráž pracoval na náměly národní, zasluhují vřadění mezi arcidila, neod- myslitelná od současného, tak utěšeného a tak slavného stavu národního umění.
Jiří Schnirchův svatý . Václav Schnirch národní divadlo národní uměný
27 article
Nadšení uvědomnělého Čecha tryskáz každého tohoto výtvoru jeho a to jest pro tento první moment po jeho smrti nejvýznačnější, co se nám zdá zachycení a žele hodno, i neubli- žujeme nikomu ze žijících, pravíme-li, že Schnirch jako umělec byl kosmopolitismu v umění nejvzdálenější. Jako byl jeho vlastní život soukromý i veřejný a spolkový (při čemž poukázati sluší k tomu, že zvláště jako starost Umělecké besedy veházel ve styk s českým ži votem mnohem intimnější, nežajak to při aristo- kratismu umělců dnes moderním zvykem) pro- teplen byl všecek českým živlem, tak tomu bylo i v jeho díle. Českost jeho vyzařovala při všem, čeho se svou tvárnou rukou chopila jak mohutná byla jeho touha, co možná srozu- mitelně a nadšeně promluviti k českému člověku, zvláště když jednalo se o věc jeho srdce, jeho lásky a také lásky všečeské, tomu nasvědčuje zvlášť také jeho olšanský pomník zesnulého zakladatele našeho listu, dra. Jul. Grégra, na němž nacházejí se detaily zvláště v komposičním středu, jimiž každou přístupnou mysl do opravdy a nezapomenutelně popadá. Schnirchovo umění jest jasným reflexem jeho vzácného, přimého, křišťálového karakteru a duše vždy jaré, upřímné, zkrátka, povahy rytířské. Aby jeho jinak celkem šťastná životní pouť nezůstala bez tragické pa- chuti, o to postaral se nelítostný osud. Umě- leckým snem jeho života bylo, viděti pylony Národního divadla, jež ztrávilo nejkrásnější vzněty jeho mládí, vyvršeny ozdobou jeho bronzových dvou trojspřežení s bohyní vítězo- slávy. Boj, jaký mu bylo svésti s lidmi i osudem pro zamilované jeho trigy, jest truchle pamět-
Čecho Schnirch Jula Grégr Schnirchův Uma národní divadlo