3
masthead
NÁRODNÍ LISrY.
národní LISrY
5
article
Zastupitelstvo města Horažďovic pro-
jevily ve schůzi své dne 27. září t. r. jedno-
myslně sonhlas s ompromissem, který uzavřela
národní strana švobodomyslná s ostatními poli-
tickými stranami a spolu schválilo jedno-
hlasně pro nejbližší volbu na
sněm král. českého kandidatur
p. Petra Nováka, rolníka v Budělicích.
Z Bakova n. Jiz. Městská rada jedno
myslným usnesením schvaluje a ostatnímsu své
mu spoluvoličstvu doporučuje kandidaturu svo
bodomyslného kandidála pana Cyrila Pa-
pouška, okresního starosty mladoboleslav
ského a rolníka ze Všelis.
Obecní zastupitelstvo města České
Skalice usneslo se ve své schůzi, konané dne
26. t. m., všemi hlasy na tom, doporučiti vo-
ličům města České Skalice za kandidáta posla
nectví na sněmu král. českého za skupinu ven
kovské volební skupiny Nové Mésto n. M., Ná
chod, Úpice, Česká Skalice, Opočno dosavad-
niho osvádčeného poslance pana MUDra. J an
Dvoráka v Opočně. Zároveň usneseno svo-
dali schůzi starostů obci okresu česko skalického
k doporučení tohoto pana kandidáta ostatním
voličům okresu česko-skalického.
Petro Novák
Cyril
Mudra
Horažďovice
Bakov
Český Skalica
Nová Mésto
Úpice
Opočno
Opočeň
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. září. (Do sporu česko
polského na Těšínsku) promluvil v kra
kovské »Nové Reformě« střízlivé slovo jeden
z professorů krakovských, dobře známý i u nás
svými studiemi o Slovanstvu. Pisatel kárá vy
zývavost řečníků na sjezdu zakopanském i br
žuru Piastuna, vydanou ve Fryšlálě, pozname
návaje, že v prostředeích agitačních nezachoval
slušné míry. »Nelze mluviti o českém nájezdu
na Těšinsko, ani o protipolské agilaci české.
jako neexistuje jazyk »moravský«, jejž vynalez
Piastun. Zbývá jen nepopíratelný fakt, že kne
se polká živel osvětově nižší se živlem vyšším,
onen z pravidla podléhá tomuto, jak svědč
četné přiklady z dějín. Čechové — pravi dále
pisatel — nejsou vinni, že jejich živel, který
pracuje v uhelné pánvi ostravské, jest nepo-
měrné vyšší osvětově i uvědomělejši národně.
Každý Čech ví, že jest Čechem, a nestydí se
k své národnosti se přiznati. Jaký však obraz
představují tisíce polských dělníků, přišlýeh
z Haliče ! Pomijím mlčením jich nedostatek citu
vlastní důstojnosti; kde však u nich hledati
uvědomělosti národní? Takovou massu možno
řidili v různé strany, ale nejobtížnější jest uči-
niti ji národem. O tom zapominají ti, kdo vy-
rostli uprostřed osvíceného lidu slezského, ne-
mohou pochopit, proč onen z Haliče přišlý polský
živel tak snadno se dává předělati v Čechaa
připisují to šilenému nátlaku a agitaci české.
Piastun
Čecho
Praha
Těšínsko
Čechy
Halič
7
article
Vedle toho nemá se zapomínati, že přesné
hranice mezi živlem českým a polským nikdo
nedovede určiti, neboť lidová mluva na česko-
polském rozhraní jest tak k sobě sblížena
tak se navzájem prostupuje, že dosud ani
mezi učenci není shody v té věci a bere
se za podklad určitý smišený pás česko-
polský. Při tom však nemožno upírati,
že v západní části Těšinska jsou vsi, ode
dávna usazené Čechy, na Moravě však vsí pol-
ských nenl; jsou jen v okoli Mor. Ostravy
polšti dělníci osazeni, tedy obyvatelé přišli od
jinud. Netřeba Čechům bráti ve zlé, že hájí své
državy, netřeba jich pomlouvati a spolčovati se
proti nim se společným nepřitelem Slovanstva —
Němcem: ale třeha kuluru postnviti proti kul
tuře, proti národnímu uvědomění nutno budit
týž cit v polských lidech a pak se poměry
upraví samy sebou. V ten smysl vyslovil se v
konný výbor české národní strany ve Slezsku.
tak smýšlejí i klidní polští živlové ve Slezsku.
Nožno polemisovati s českými časopisy, vydáva-
nými ve Slezsku, ale nesmějí se identi-
fikovati s celým národem českým
a nemá se vyzývat ke křižove
válce tam, kde stačí dobrá vůle
dorozumění. Vždyť zisk z toho nebude
míti nikdo jiný, než onen třetí, jemuž válk
bratra proti bratrovi je na prospěch, poněvadž
jich rukama vybírá pak kaštany z ohně ..
Nulno tedy dobře uvážili, jak a co činit, aby
se Němcům nehnala voda na mlýn.«
Projev tento vítáme tím radostněji, že jes
olištén v »Nově Reformě«, jež jinak vždy
ochotně otvírá své sloupce pomluvám z povést
ného »Glosu ludu šlaského«.
Čecho
Němec
Čechy
Morava
Ostrava
Slezsko
český národní strana
8
article
Posl. dr. Žáček o politické situaci.
Z Brna, 30. září. (Tlfgrm. »N. L.e
Mistopředseda poslanecké sněmovny posl. dr
Žáček měl ve včerejší valné hromadě Ná-
rodního klubu výklad o situaci. Mimo jiné
pravil:
Bude hodně dlouho trvat, než v Rakousku
nastanou poměry spořádané. Tím, že vláda
ustoupila před parlamentní revolucí německé
obstrukce, zasadila státni autoritě hlubokou
ránu, ze které tak brzy Rakousko se nevzpa-
matuje. Vláda Körbrova posud žila jen z toho.
že všecky veci sporné nechávala stranou. Jak-
mile však ocinou se v parlamentu zase otázky
vělší váhy politické, ukáže se, že tento par-
lament nemůže pracovati. Pochybuji, že teto
vládě podaři se na podzim vyříditi řádné roz-
počty. Tim hůře bude s rakr -uher. vyrovnáním.
Posl
doktor
Žáček
L Mistopředseda
Brno
Rakousko
poslanecký sněmovna
9
article
Co se týče poslanců českého li du,
je postavení jejich vůči vládě Körbrově dáno
celou minulosu. Češti poslanci m u si
býti v opposici proti této vládě
Má-i to býti obstrukce, nebo jaká formá oppo-
siční, je lhioslejno. Ale čeští poslanci nemaji
příčiny, aby k vládě Körbrově se chovali přá-
telsky. Není tato vláda vůči nám sice okázale
nepřátelskou; je to vláda německých byrokralů
která sice říká, že je vůči nám neutrální
objektivní — ale víme, jak to v praksi vypadá
Cleny lěto vlády jsou většínou němečti by
rokraté — a to je zřejmým ukazovatelem pro
nás, jak se k této vládě stavěti. Chybou této
vlády je stálé ustupování a poddávání se frakci.
která začala obstrukční bouře, která nechce
spořádaných poměrů parlamentních, která ne-
chee parlamentu vůbec a nechce ani Ra-
kouska — Všeněmeům, kteří neustále jsou
hýčkáni a pod jejichž vlivem jsou Něme
všíckni. Vláda nejen že nepodniká ničeho, aby
řádění této strany potlačila, naopak déláji
ještě koncesse — ačkoli přece každému, poli
ticky myslicimu občanu je zřejmo, že je to
strana okázale p rotirakous ká.
10
article
Já pro svou osobu nejsem nijakým obdi-
vovalelem vlády Körbrovy vůbec a speciálně
ani ne osoby Körbrovy samé. Proto
naplnilo mne podivem a nemohl jsem souhlasit
s tím, když v těchto dnech četl jsem ve vídeň-
ském listě rozhovor s českým poslan
cem, jenž pravil, že na dlouhou dob
není prý možná vláda jiná než
Körbrova. Nesdílím tohoto mínění
Nevidím v dru. Körbrovi toho velikána, který
by jediný byl s to, aby spasil Rakousko. Ne
vidím u této vlády ani energie, ani objektiv-
nosti dost.
Co se týče budoucnosti, měl jsem, upřímně
řečeno, obavu, že se poměry pro nás utváří
ještě hůře než dosud. Jak věci vypadaly v Če-
chách před letosnimi volbami snč
movními, zdálo se, že při rozervanosti frakeí
a stran, strana, která nyní representuje český
národ vůči Vídni, bude poněkud desavouována,
což by mělo přirozeně za následek, že klesl by
také politický význam a váha této strany. A je-
likož ona representuje český národ vůči Vídni,
klesl by tim i vliv českého něroda.
Proto s potěšením jsem uvílal, že aspo
do jisté míry podařilo se kompromissy poměry
v Čechách upraviti tak dalece, že je naděje, že
nebude podlomen vliv a posice českého klubu
ve Vídni. Výsledek byl by radostnější, kdyby
bylo se podařilo dociliti shody se všemi stra-
nami, zejmena také se stranou agrární, nebot
čím rozervanější bude národ, tím menší bude
naše váha a tim menší budou naše polttické
výsledky. Národní strana moravská v tomto
sjednocování stran v Čechách má pro sebe jisté
zadostučinění, neboť to, k čemu ona na Moravě
již před lély dala popud a proč tolik bývala
kaceřována, nyní provádí se také v Čechách.
Körbrův
Rakousko
Vídeň
Čechy
Morava
11
article
Doufáme, že rozvahou a ústupnosti zamezeno
bude i nadále nejhorším bojům mezi bratry
Pokud se týče Moravy, doufá řečník, že my
slénka shody bude postupovati dále a že ze
jmena posavadní kompromiss se stranou
lidovou zachován bude i pro časy budoucí
Je třeba, aby přikrý způsob boje mezi našim
stranami se zmírnil a zušlechtil. Je toho třeba
v zájmu politické výchovy i dobré pověsti na-
šeho národa. Neboť, kdyby jednou kulturní hi
storik přečetl si všechno to, co u nás byloči
něno ve volební akci při posledních volbách do
rady říšské, stál by před materiálem, který k
politickému vzdělání a ethickému povznesent
lidu byl by příspěvkem velmi málo půvabným
Přecházeje k tak zv. vyrovná v ae
akei na Moravě lituje řečník, že práce
dotyčného výboru nenabyly posud konkretních
forem. Tim se stává, že diskusse o celé věci
vedena jest celkem pod zorným úhlem před
pojatosti a bez potřebné znalosti věci, což vede
k nesprávným namnoze úsudkům. Všecka ve-
řejná naše práce spěje přece k takové úpravě
všech našich politických poměrů v zemích
českých, abychom vedle boje, který vedeme,
pomalými kompromisy a ujednáními hledělisi
zabezpečit to, co si vybojujeme, proti útokům
dalším. Tak zvané vyrovnávání nemá jiného účelu.
než abychom ten stav, ty aspirace, jichž oprávnění
svým bojem a svou vyspělostí hospodářskou.
politickou a kulturní jsme dokázali a osvědčili.
přívedli v platnost u svých odpůrců. Na věčné
časy poměry ustáliti a boj zastaviti přece nelze
Tim
Morava
12
article
Vyskytly se také v naší veřejnosti hlasy, upira-
jící poslancům právo, aby takové jednání konul
jmenem národa. Ale kdo jiný má právo náro
ve věcech politických zastupovat než poslanee
jenž byl povolán k tomu úkolu lidem samým
ano, on má nejen plnou moc a právo, al
i povinnost, aby jmenem národa jednal o poli-
tických jeho záležitostech. Tyrdili kdo něco
jiného, je to honění po popularité, v nynější
chvíli před volbami ovšem vysvětlitelné. V takově
chvíli politické strany stávají se přirozeně ner-
vósními; tato horečka volební je již patrna také
v rozpravách o tak zv. vyrovnávací akci. Není
to akce jedné strany a zvlášť není to strana
národní, která by měla povinnost ji hájit. Ona
ji nezačala, ale přistoupila k ní, když jinými
byl k ní dán popud, otevřeně a poctivě vyslo-
vivši své obavy i varovné výstrahy. Dnes, jak
je přirozeno, je akce tato záležitostí celé
české delegace na Moravě, a jakmile
jediná strana by z ní vystoupila, je současně
po všem. Jak bude dál, nevím, ale buď se akce
tato povede všemi stranami, nebo se nepovede
vůbec. Řečník konči opětným appellem na sou-
činnost všech stran pro blaho národa.
Po debatě, ve které promluvili četní řečníci,
přijata byla resoluce, v níž vedení poselstva
projevuje se důvěra a ponechává se mu úpln
volná ruka. S radostí vítá se nastal
volební dohodnutí českých stra
v království a projevuje přání, aby se
rozšiřilo a prohloubilo ve všech zamích naší
koruny, poněvadž vzhledem ke zvýšenému ná
zoru německému jest ho na výdatnou obranu
národních zájmů nezbytně třeba.
Morava
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. zářl.
Pravda o „revoluci“ v Bosně.
Peštský list »Neues Budapester-Abendblatt«
svobodomyslný orgán, redigovaný Arturem Sin
gerem, uveřejňuje následující »odhaleni«, jež
mu bylo zasláno jeho sarajevským zpravodajem
Je tomu asi 14 dní, co sarajevská tisková
kancelář vpašovala do jednoho peštského a ně-
kolika chorvatských listů, mezi nimiž prvý byl
rěcký »Nový List«, znění úmluvy, kterou prj
předáci nespokojených mohamedánů a pravo-
slavných spolu uzavřeli. Ale tato písemnosť byla
školáckým agentským cvičením, že se úplně
minula s výsledkem, na který bylo počítáno
že toliž mohamedáni a pravoslavní budou de-
nunciováni »nahoru« i ve veřejném mínění jako
velezrádci.
Vůdcové mohamedánův a pravoslavných
pospíšili si a zaslali mnohým listům v moe-
nářství vysvětlení, ve kterém uveřejněnou úmluvu
označili jako zůmyslný falsifikát a žádali, aby
ti, kdož úmluvu uveřejnili, udali místo, kde
byla podepsána a kdo ji podepsali.
Když státní policie a zdejší (sa-
rajevská) tisková kancelář poznala, že se j
podvod nezdařil, dala vytiskno u t
buřičské proklamace a nalepiti
na rohy ulic města Sarajeva.
Tyto plakáty vyzývaly ob
vatelstvo, aby vyhnalo »Švábye
Artur
Praha
Boseň
Sarajevo
Neue Budapester
14
article
a pravoslavné i mohamedány
aby se ujali vlády. Pan Kallay
napodobil prostě známé pla-
káty činských boxer ů.
Proklamace byly vítaným podnětem nejvýš
trapného vyšetřováni, jakož i prohlídek domů
všech neoblíbených mužův, aby mohli pohnán
býti před soud. Tento případ připomíná kallay-
ovský kousek, provedený před lety v Baňaluce
kde tamní krajský Lazarini signalisoval, že s
vyskytne loupežná banda Nikoličova, a káza
vytáhnouti žandarmerii i vojsku a zatknouti ně
kolik sobě nemilých mužů.
V sarajevských mohamedánských kruzíe
tyto intriky Kallayovy byly už dávno předvidány
Když p. Kallay v měsíci srpnu meškal v Bosně,
zmínil se o situaci, že je velmi nepřízniva,
vinu toho sváděl na »cizí agenty«. Vláda, una
vena trpnou opposicí mohamedánův a pravoslav
ných, vymyslila plán, jak nespokojené živly
provokovat, aby potom podle osvědčeného
vzoru tureckého a starorakouského mohli být
zavřeni a neškodnými učiněni. Ale vůdcové ne
spokojených byli příliš chytří, aby sedli na nej
novější léčku, a tak došlo na švindlse
spiknutím a proklamací.
Vláda bosenská nyní doufá, že žurnalistik
rakouská a uherská čiperně se těchto příhoc
uchopí a vyzve ji, bosenskou vládu, aby bez
ohledně zakročila. Mohamedání a pravoslavn
mají při té příležitosti býti nahoře osočeni jako
velozrádci, na to pak prohlášeni za psané a vy
dáni v šane despotické libovůli bosenskéh
úřadnického apparátu. Mohamedánští a pravo
slavní vůdcové uveřejní záhy prohlášení, kte
rým budou prolestovati proti školáckým poku
sům bosenské zemské policie a jejích žurnali-
stických pacholkův, a dokáží svou nevinu.
Kallay
Nikoličův
Kallayův
Boseň
uno
15
article
Dějiny Kallayova režimu jsou bohaty sloho
vými cvičeními agentů provokaterů, jež dosu
žádného výsledku neměly, leda že obyvatelstvo
učinily ještě zarputilejším, nejspokojenějším, ale
i opatrnější m.
Tak pešlský list. Podle našeho minění vláde
bosenská oběma provokatérskými švindly stvo
řila v zemi tak zlou situaci, jaká dosud nebyla
Když na plakátech, které jsou veřejně označo
vány jako »slohové cvičení« sarajevské policie
mluví se o »Švábech« v okupovaných zemiel
jako o živlu nepřátelském, jehož nutno zhosti
se třeba bartolomějskou nocí, to znamená, že
vláda páně Kallayova staví se v příkrou, nesmí-
řitelnou protivu veliké většiny obyvatelstva. Ta
ková protiva, byť byla illustrována sebe prudším
bojem vlády, musí vésti k její porážce, neboť ne
šťastná zaplétá se do boje nerovného, v němž sama
stojí naproti skoro všem. V boji odpovědném
kde již není smíru ani pardonu, národ od
stoupiti nemůže, ten krok učinit
je na p. Kallayovi.
A ještě slovičko s rěckým »Novým Li
stem.«
My velmi litujeme, že tento list, od kt
rého, když nedávno vycházeti počal, slibovali
jsme si, že najde nová slova pro veřejný život
v Chorvatsku a na Balkáně, zahájil s námi pro
bosenské »spiknutí« polemiku, ve které pero
jeho obrací se v břitký meč, ale mečem tím
nezraňuje nás, nýbrž sobě samému zadává
každým pohybem novou smrtelnou rinu. Po-
važte si: on prý doufal, že ve věci bosenského
spiknutí, t. j. denunciace, jakoby se nějaké
spiknutí kulo. zachováme aspoň neutra-
litu jako všechny ostatní české listy.
Kallayův
Šváb
Kallay
Chorvatsko
Balkán
16
article
Jakým právem »Nový List« něco tak ne
čestného od nás očekával? Ví o nás a může
dosvědčiti, že jsme již někdy pomáhali polici
strojiti pikle na osočení svých politických od
půrců neřku v národě českém, nýbrž i mimo
něj? Ne, takové způsoby boje jsou nám ciz
a v opovržení je máme nejen my, nýbrž vše
chen český národ. Takovými zbraněmi bojuj
proti českému národu jeho nepřátelé od časů
nepamětných a my proto, že každou chvili jsme
obětmi denunciací, dvojnásob, stonásob nenávi-
díme tuto mrzkou zbraň. A v tom je s nám
všechna česká žurnalistíka zajedno — o tom
nechť se »Nový List« nemýli. Že mnohé české
listy o bosenském »spiknutí« pomlčely, tos
nevysvětluje »neutralitou« naproti denunciant
ství, nýbrž tím, že »Národním Listům« podařil
se švindl se spiknutím odhaliti hned, jakmile
se ve veřejnosti objevil. Že jsme při tom měl
dobrou ruku, ukázal přiklad. A že jsme
švindlem nebyli uvedeni ani na okamžik do
rozpaků, vysvětluje se prostě naší znalostí psy-
chologie a praxe takových pánů, jako byl roz-
král Milan a jako je p. Benjamin Kallay.
Také budiž »Nový List« ujištěn, že ne
může být ani zdání o nějaké různosti mínění
v naší redakci o této záležitosti. A nejměne
už je na místě ukazovati na to, budou-li »N
L.« i příště odhalovati švindly bosenské vlády.
že by chorvatšti poslanci na říšské radě mohl
nám vypověděti spojenectví. Co se týče spo
jenců, spoleháme především na tři veliké : n
právo, pravdu a veřejnou mravnost. Kromě
toho: Bosna nenáleží před forum vídeňské riš-
ské rady a počet českých poslanců v říšském
parlamentě je několikrát větší, než chorvatských
Co z toho následuje, netřoba dovozovati. Avšak
tu nejde o přetřes českého a chorvatského spo
jeneciví, nýbrž o to, abychom »Novému Listue
ukázali jeho pošetilost a nejapnost.«
Milan
Kallay
N L
17
article
Zasnoubení černohorského prince
s velikou kněžnou ruskou.
»Dubrovník« dovídá se z »velmi spolehli-
vého pramene«: Koncem měsíce října
černohorský kněževič Mirko
druhorozený syn knížete Nikoly
zasnoubí se s velikou kněžnou ru-
skou Jelenou (Vladimírovnou). Za-
snoubení bude prohlášeno úřadně po návratu
knížete Nikoly a kněževiče Mirka z P'etrohradu,
a oddavky budou v měsíci květnu
1902 na Cetyni za přítomnosti italského
krále Viktora Emanuela a choli jeho královny
Jeleny, ruského velikého knížete Pavla, knížet
bulharského Ferdinanda a celé rodiny knížet
Nikoly.
Černohorský následník Danilo věnoval svému
bratru Mirkovi svůj dvorec na Cetyni.
V den svatby Mirkovy kníže
bulharský Ferdinand zasnoubí se
s černohorskou princeznou Xenií.
Kníže Nikola se svými třemi syny: Da-
nilem, Mirkem a Petrem objel právě severní
kraje Černé Hory a byl také v Kolašíně a Andri-
jevici. Oddaný a věrný národ všude je n
dšeně vílal.
Celá knížecí rodina černohorská mešká nyní
v Nikšiči. Koncem měsíce záři po
pravoslavném počtu kníže Nikol
s kněževičem Mirkem odcestuj
do Ruska, kamž je doprovodí ru-
ský vyslanec na Cetyni, minilstn
Vlasov.
Mirka
Nikola
Vladimírovný
Mirek
Viktor Emanuel
Jelen
Pavel
Ferdinand
Danila
Mirkův
Xenie
Petro
Nikol
Vlasov
Dubrovník
Černá Hora
Kolašín
Nikšič
Rusko
18
article
Mir na hranici černohorsko-turecké
Jak »Taac IIporopna« úřadně oznamuje
dobrou vůlí turecké vlády urovnána pohraniční
otázka, kterou na Mokré letošního léta vzbudi i
diví Arnauté svým vpádem na černohorské
salaše.
Hřbetem hory Mokré táhne se hranice mez
Černou Horou a Tureckem, avšak za hranicl,
na území tureckém, jest ještě něco černo-
horských pastvisek. Arnauté letos chtěli odtu
Černohorce vyhnati a pastviska si osvojiti
Černohorci ovšem bránili svůj majetek, avsak
dalším následkům arnautské loupeživosti bylo
zabráněno tím, že obě vlády, černohorská i tu
recká, hned se věci ujaly a společnou rukou
zabránily dalším hraničným nepokojům. Vládla
turecká beze všeho uznala, že Černohorcům
stala se křivda, a sama jim nabídla náhradu.
Vláda černohorská nabídnutí přijala.
Tyto dni náhrada byla vyplacena k rukám
tajemníka černohorského ministerstva, pana Il e
Vuletiče, jenž penize donesl do Andrijeviče, kde
je rozděli mezi poškozené.
Taac IIporopn
Černohorec
Vuletič
Turecko
Andrijevič
Mir
19
article
Úřadní hlasatel černohorský právem kon
statuje dobrou vůli vlády turecké, jíž bohdá
nebude se nedostávati také při jiných otázkách
Co se týče Arnautů, ti ovšem pokoje ne
dají, jak se opět ukázalo těchto dní na jezeř
Skaderském. »C.-B.« podalo sice již o tom při
padě zprávu, ale neudalo podrobnostl.
Na Černé Hoře koná letos zeměpisné bá-
dání srbský professor Cvijič. Práce své chtě
zakončiti změřením jezera Skaderského. Černo-
horská vláda propůjčila mu k tomu parniček
»Lastovica«, ruský konsul ve Skadru, pan
Ščerbina, dal mu k ochraně svého kavaza. Po
několikadenní práci na jezeře srbský badatel
přiblížil se albánskému břehu, odkudž najednou
začaly na parnik litati koule. Kormidelník Nikola
Zambela rychle vplul na šírokou vodu, tak že
nikomu ublíženo nebylo.
»Tac Iorpa« podškrtává, že napa-
datelé byli katolíci. Katolíci jsou nyní na
Balkánském poloostrově nejfanatičtější a nej
nesnášelivější částí obyvatelstva.
Arnautu
Cvijič
Černo
Ščerbin
Zambel
Tac Iorpa
20
article
Oslavení třicitiletého trváni
„Sokola“ žižkovského.
Oslavení třicitiletého trváni
„Sokola“ žižkovského.
V malém a chudičkém místě u Prahy, v obc
Žižkově, před třiceti léty byla založena několika
nadšenými vlastenci tělocvičná jednota »Sokol«, jejíž
prvým starostou byl p. Arn. Gütling. Nebla-
hými a často velmi trudnými okolnostmi stížena byla
existence nové jednoty, jejíž úkolem bylo zmohutnění
tělesné i mravní výchovy občanstva, zejmena do-
rostu, jakož i stejně zdatné působení ke zdaru města
Žižkova. S rostoucím vývojem města kráčela i jed-
nota »Sokol«, která přetrvala desítiletí jakožto mo
hutná organisace místní. Po třicítiletí svého trvání
uspořádala jednota oslavení tohoto jubilea a vzpome
nula při tom všech těch obětavých a neunavných
bratří, kteří k jejímu rozkvětu a zmohutnění pracovali
Starosty jednoty v té době byli bratří Jos. Vondrák
Č. Weimayer a od r. 1883 až podnes br. dr. Ze
lenka; náměstky byli bratří: Jan Vaněk. J. Spanilý
A. Richter, Karel Kühn (od r. 1884 až po dnešní
dobu); náčelníky bratři: Fr. Poláček (prvý cvičitei
F. Heidlberg. J. Císař, O. Táborský, H. Hoyer
J. Kavalír, Aug. Očenášek; jednatelé: A. Michálek
F. L. Zeman, J. Cimler, F. Srp, F. Vampola,a
Herberger, Fr. Mašek a Jan Kühn.
Výtrvalou pílí a usilovnou a poctivou snahou
podařilo se činovníkům nastřádat značný kapitál ku
postavení tělocvičny (vystavěna byla v r. 1898), která
jest ozdobou nejen města Žižkova, nýbrž i účelným
zařízením svým nejmodernější tělocvičnou v Če
chách.
V minulých dvou dnech slavila jednota památku
30leté činnosti své. Slavnosť zahájena byla a ka
demií, jejíž pořad obstaralo koncertní ředitelstv
M. Urbánka. Umělecký požitek, který poskytnut by
četně shromážděnému obecenstvu, byl dokonalý
Nadšeným proslovem JUC. F. Maška, župního sta
rosty, byla akademie zahájena.
Arn
Gütling
Jos
Vaněk
A Richter
Kühn
Poláček
J Císař
Táborský
H Hoyer
J Kavalír
Aug
Očenášek
A Michálek
F L Zeman
J Cimler
F Srp
F Vampol
Herberger
Mašek
M Urbánek
F Mašek
Praha
Žižkov
Francie
Sokol
Vondrák Č . Weimayer
21
article
Po přednesení proslovu uspořádán p. Hejduken
překrásný živý obraz, znázorňující hold Sokolstv
Čechii; v obraze zúčastněny byly 64 osoby. Neza-
pomenutelným dojmem působila na obecenstvo ale-
gorie tato, v níž zastoupeni byli Sokolové v kroji, v
cvičebním obleku, dámy a dorost ve cvičeb. oblek
a slovanští národově.
Po tom v nšlechtilém zápase uměleckém závo
dily proslulé »České Trio« (pánové prof. Suchý, Bu-
rian a p. prof. Hofmeister), damské pěvecké tercetlo
(slečny Kimlova, Liškova a Hynkova, virtuoska n
klavír sl. Urbanova, dramatická umělkyně sl. Marian
Hellerova a pěvecký kroužek jednoty, jejž řídil pan
Fr. Marek. Mimo to účinkoval hudební sbor, řízený
panem Kolkem. Hlučný potlesk byl umělcům od-
měnou.
Z hostů buďtež označení čelní zástupcové so-
kolských jednot, mezi nimiž jednoty teplické, jež
Sokolu žižkovskému v ochranu, jest svěřena, dále
JUDr. Jan Podlipný, starosta Č. O. S., zástupcové
městské rady a zástupcové místních spolků.
Druhý den slavnosti, v neděli o 10. hod. dopol.
konala se v tělocvičně slavnostní valná hromada
kdež starosta jednoty br. dr. Zelenka za velké
účasti členstva jednoty, zástupců venkovských jednot
městské rady a místních spolků promluvil o h
storii jednoty.
Při té příležitosti vzpomněl starosta památky
dra. Mir. Tyrše, jemuž přítomní provolali »Slával“
Po řečí dra. Zelenky blahopřál br. dr. Scheine
jménem Č. O. sokolské jednotě významnou řečí, br.
Procházka z Duchcova jménem župy krušnohorské
vzpomenuv ochranné práce jednoty žižkovské ve
prospěch jednoty teplické, děkoval této za činnos
její. Br. Franta Poláček, prvý náčelník jednoty
hlučně byl pozdraven.
Čechie
Sokol
profesor
Suchá
Hofmeister
Kimlův
Liškův
Hynkův
Hellerův
František
Marek
Kolek
JUDr
Podlipná
doktor
Zelenka
Tyrš
Schein
Poláček
Urbanův
Č . O . S
Duchcov
Český trio
22
article
Mimo jednotu teplickou a mnohé jednoty z Čec
přítomni byli také zástupeové jednoty vídeňské.
Po přečtení došlých blahopřejných přípisů a l-
legramů, mezi nimiž Svazu polského Sokolstva, jed
noty v Paříži, jednoty pražské, župy středočeské
blanické, čestného člena jednoty žižkovské pana Fr
Kotka z ruského Kyjeva, ukončil dr. Zelenka valnou
hromadu.
Odpoledne o 3. hod. pořádáno bylo pečlivě při
pravené veřejné cvičoní členstva, dorostu a žen, jeá
bylo druhým pěkným bodem slavnosti. Přesně o 3.
hodině nastoupilo 33 cvičenek za vedení br. Erbena
ke cvičení s tyčemi ve čtvercích, jež provedly bez-
vadně. Potom cvičila 4 družstva na nářadí, rovněi
s nejlepším výsledkem. Následovalo cvičení ženského
sboru cvičitelského na koni na šíř s pružným můst
kem. Závěrem cvíčení byla eflektní skupina, prove
dená bezvadně všemi cvičenkami.
Na to vsloupilo za vedení br. Táborka do sálu
130 žáků v malebném úboru a za zpěvu pisně » Pro
bychom se netešili«, což vzbudilo u obecenstva vel
kolepý dojem. Krátkou rejí nastoupil dorost ke cvi
čením prostným, které provedl s přesností obdivu
hodnou. Z prostných cvičení přešli hoší ve 4 kruhy
a provedli s živostí jen děcké povaze vlastní hru n
třetího. Následovalo cvičení 10 družstev na nářadí.
kteréž zakončeno bylo tělocvičnými skupinami.
Kotek
Zelenka
Erben
Táborek
Paříž
Kyjev
23
article
Po odchodu těchto vstoupilo do cvičiště 36 učn
za vedení bra. Nováka.
Konečně vstupuje za hlučného potlesku pevným
jistým krokem členstvo počtem 135, vedeno jsone
náčelníkem jednoty br. Fr. Erbenem. Průstupnickou
rejí a originálním nástupem přešlo toto do šesti-
stupu a na povel stanulo, připraveno jsouc ke cvi-
čením prostným. Tato provedena byla se vzácnou
přesností bez povelu.
Potom nastoupilo 13 družslev ke cvičení na ná-
řadí, ktaréž jako všechno předcházející svědčilo
svědomité přípravě. Zde nutno zmíniti se o cvičení
družstva starších členů, jež vztiledem na pokročilé
stáří dlužno jen pochváliti. Dále nastoupila 2 druž-
stva sboru cvičitelského ke cvičení na hrazdě a bra-
dlech s můstkem pružným. Cvičení toto, proveden
s nejlepším zdarem, potvrdilo pověsť o výborné vy-
spělosti sboru, v míře svrchované
Po cvičení sboru nastoupilo 30 členů ke vzor-
ným cvičením prostným, které jak svojí originál-
ností tak i provedením připomínalo přesnost fran-
couzských gymnastů. Cvičení členstva zakončen
bylo odchodem za zpěvu písné »Nadšení v dušl«
Cvičení vůbec, trvající 3 hodiny a provedené s úspě-
chem nebývalým. bylo výsledkem perné práce sboru
cvičitelského s náčelníkem br. Erbenem.
Novák
František
Erben
24
article
Slavnost ukončena tanečním vinkem, na němž
členstvo jednoty, povzbuzeno jsouc skvělým výsled-
kem veřejného cvičení, hojnou bralo účast
V zábav odboru jednoty, jemuž provedení slav-
nosti bylo svěřeno a který o finanční zdar slavnosti
velikou má zásluhu, byli bratří: Karel Kühn, před-
seda, O. Novák, jednatel, V. Volf, pokladník, dále
Polák F., místopředseda, Fiala, Foltýn. Kühin Fr.
Novák Adolf. Jandouš, Pláček, Peiržilka, Selichnar,
Sazima, Šmíd. Vollmann. Zelenka. Patš, Hyška,
Hejduk, Kinci. Zika, zapisovatel a Hroch Petr.
Ke slavnosti vydán byl pamětní spis, vypravený
jednatelem br. J. Kühnem, jednající o správní a tech-
nické činnosti jednoty a s články pp. dra. Zalenky.
JUC. Maška a O. Očenáška.
Kühn
O Novák
V Volf
Polák
Fiala
Foltýn
Novák
Adolf
Jandouš
Pláček
Peiržilka
Selichnar
Sazima
Šmíd
Zelenka
Patš
Hyška
Hejduk
Kinec
Zika
Hroch
Petr
J Kühn
Mašek
O Očenášek
25
article
Bohuslav Schnirch.
Bohuslav Schnirch.
Tam, kde český obzor nejslunnější, nej-
smavější, v končinách, kde vévodí požehmnané
naše a vítězné umění výtvarné, zatemniloa
zatáhlo se zas smrtnými chmurami — jeden
z nejvělších mistrů umění toho, Bohusl av
Schnirch, odešel na vždy od nás... Tot
rána, při níž není třeba teprve vyzývati se na-
vzájem k nářku a žalu, vždyť dotýká se přímo
srdce! Hluboko sáhl tentokráte slepý surovec
osud do majetku národa, aby uloupil víc než
unésti může, ducha velikosti nevšední, umělce
vzácného, nenahraditelného, pro svěráz, vysoko
vzletně cíle snah, pro díla životní cestou až
dosud vystižená nezapomenutelného, v análech
moderního rozvoje našeho umění nesmrtelně
žijícího jakožto jeden z jeho základů, ze spolu-
tvůrců, To ovšem všechno zůstane po velikém
mistru našem, lidu a umění českému dědietvím
nezcizitelným, ale měříme-li velikost a draho-
cennost dědictví toho, odhadujeme hned zá-
roveň ztrátu odchodem zůstavitele jeho způ-
sobenou, v odpustitelném sobectví, ježto šle-
chetném, vášnivém a hořekujíeím nad tím, že
odehází, aniž naplnil dilo svého života, že jsme
tak připraveni o to, co jsme ještě čekali o
geniální jeho ruky! Drtivá neodčinitelnost této
katastrofy naplňuje duši naši zármutkem nevy-
líčitelným, první náběh citů našich náleží tu
především umělci, českému člověku, vysoko
vyčnívajícímu nad vrstevnictvo, muži z nečetně
té družiny znamenitých duchů, kteráž vlastně
znamená všechno štěstí národa. Bohusla
Sehnirch znamená v českém umění so-
chařském především typus mohutnosti, síly
takřka neurvalé, ve tvořivosti nezkrocené, de-
mokratickému názoru v umění při veškerě
ušlechtilé ryzosti formy a vznešenosti obsahu
nejsympatičtější, poněvadž posvěcené bezpro-
středním stykem s českostí, s národností uměni.
Schnirch
Sehnirch
26
article
Stačí říci, že umřel tvůrce sochy krále Jiřího,
kolem něhož přešly v r. 1891 na jubilejní vý-
stavě milliony lidu českého jako holdem pře
historickým majestátem i před velikostí umi
Schnirchova, že zemřel autor nezapomonut
ného, k české mysli tak Inoucího návrhu na
pomník sv. Václavu a nacionální strán ka
Schnirchovy tvorby, jeho to nejehlubnější
nejmarkantnější přednost jest vystižená. K tomu
ještě dlužno připojiti jeho dílo sochařské vý-
zdoby pro Národní divadlo, která až na nepa-
trnou výjimku pochází všechna z jeho rukya
postava Schnirchova před očima našima vslan
jakožto postava nejpopulárnějšího mistra če-
ského sochařstvi, nejsrozumitelnějšího vládce
plastickou mluvou. Zůstavujeme péru odbornému,
nad naše v tom ohledu povolanějšímu, aby
ocenilo Bohuslava Schnircha zevrubně jako
umělce monumentální koncepce a velkolepé
originální formy, jakožto mistra po výtce če-
ského duchem a demokraticky přístupného pro-
vedením svých děl, z nichž převážná většina
a to zajisté všecka, kteráž pracoval na náměly
národní, zasluhují vřadění mezi arcidila, neod-
myslitelná od současného, tak utěšeného a tak
slavného stavu národního umění.
Jiří
Schnirchův
svatý . Václav
Schnirch
národní divadlo
národní uměný
27
article
Nadšení uvědomnělého Čecha tryskáz
každého tohoto výtvoru jeho a to jest pro tento
první moment po jeho smrti nejvýznačnější, co
se nám zdá zachycení a žele hodno, i neubli-
žujeme nikomu ze žijících, pravíme-li, že
Schnirch jako umělec byl kosmopolitismu v
umění nejvzdálenější. Jako byl jeho vlastní
život soukromý i veřejný a spolkový (při čemž
poukázati sluší k tomu, že zvláště jako starost
Umělecké besedy veházel ve styk s českým ži
votem mnohem intimnější, nežajak to při aristo-
kratismu umělců dnes moderním zvykem) pro-
teplen byl všecek českým živlem, tak tomu
bylo i v jeho díle. Českost jeho vyzařovala při
všem, čeho se svou tvárnou rukou chopila
jak mohutná byla jeho touha, co možná srozu-
mitelně a nadšeně promluviti k českému člověku,
zvláště když jednalo se o věc jeho srdce, jeho
lásky a také lásky všečeské, tomu nasvědčuje
zvlášť také jeho olšanský pomník zesnulého
zakladatele našeho listu, dra. Jul. Grégra, na
němž nacházejí se detaily zvláště v komposičním
středu, jimiž každou přístupnou mysl do opravdy
a nezapomenutelně popadá. Schnirchovo umění
jest jasným reflexem jeho vzácného, přimého,
křišťálového karakteru a duše vždy jaré, upřímné,
zkrátka, povahy rytířské. Aby jeho jinak celkem
šťastná životní pouť nezůstala bez tragické pa-
chuti, o to postaral se nelítostný osud. Umě-
leckým snem jeho života bylo, viděti pylony
Národního divadla, jež ztrávilo nejkrásnější
vzněty jeho mládí, vyvršeny ozdobou jeho
bronzových dvou trojspřežení s bohyní vítězo-
slávy. Boj, jaký mu bylo svésti s lidmi i osudem
pro zamilované jeho trigy, jest truchle pamět-
Čecho
Schnirch
Jula
Grégr
Schnirchův
Uma
národní divadlo